CS224619B2 - Method for producing ester of 3-acylazopropionic acid - Google Patents

Description

Vyinález se týká nového způsobu výroby esterů kyseliny 3-acylažopropionové a jejich isomerů acylhydrezonů esteru kyseliny formy loctové. Tyto prostředky jsou důležitými výchozími sloučeninami pro výrobu derivátů kyseliny 1,2,3-hhiediazol55-kerboxylové, ze kterých lze připravit cenné prostředky k hubení plevelů a škůdců, stejně jako je důležitá léčiva.

Výroba semikarbazonu ethylesteru kyseliny formyloctové (W. Wislicenus, H. W. Byureters, Liebigs Ann. Chem. 356, 50 (1907) a ethoxykarbonylhydrazonu ethylesteru kyseliny formyloctové (R. Reap. R. G. Micetich, Can. J. of Chem. 46, 1 057 (1968) jsou známy· Výroba těchto sloučenin je založena na reakci sodné soU esteru kyseliny formyloctové s odppvíddaícími deriváty hydrazinu, což předpokládá syntézu a izolaci sodné soli esteru kyseliny . formyloctové. Tato sůl se však získá komplikovanými a zdlouhavými pracovními postupy a mimoto pouze s neuspokoiivými výtěžky. (NSR patent fi· 708 513; britský patent·č· 568 512)·

Úkolem vynálezu bylo vypracování způsobu provozně jednoduché výroby esterů kyseliny Зc_QlyZvPOVPOvivnové a jejich osomerů s vyššími výtěžky. Řešením tohoto úkolu podle vynálezu je způsob výroby esterů kyseliny 3-acylazopгopionvvé obecného vzorce I ch₂-ch₂-cooch_{3 (r}j

N=N-CO-R ve kterém

R značí ethoxylový zbytek nebo amin(o3kupinu, spoočvaaící v tom, že se nechá reagovat · metlh^-eter kyseliny akrylové vzorce . ΙΓ ”\ I

C»C-COOCH₃ (II) ^H/Z s hydrazino^ýfa .derivátem obecného vzorce III

H₂N-NH-CO-R (III) kde

R má výše udaný význam, za použití . rozpoužtědle inertního vůči reakčním složkám v přítomnosti katalyzátorů (bázických nebo kyselých); tím vznikne ester kyseliny-3-acylhydrezinoproptonové obecného vzorce IV

CH2-CH2-COOCH3

I 2 2 3

I

NH₂-NH-CO-R (IV) kde

R má stejný význam jako výše.

Tato sloučenina te pak oxiduje v inertním rozpouštědle působením oxidačních činidel na požadované produkty výše udaného obecného vzorce I.

Způsob podle vynálezu používá tedy snadno dostupné výchozí sloučeniny a umoonuje technicky jednoduchou a bezpečnou výrobu požadovaných . produktů při vysokých výtěžcích.

Způsob podle vynálezu se provádí výhodně tak, že ' se ester kyseliny akrylové vzorce ^{11 p}onec^há reagovat s deriv^áty hydrazinu vzorce ^{111 p}ři teptetách o^d -20 do 159 °C, výhodně o^d 0 ^do 50°C a při 'tlaku o^{d 0,1 d}o ^1,0 MPe, vý^ho^dně při O,¹ MPa, přičem^ž se ^ponechaj^í reagovat akvimooární mnotesví esteru kyseliny akrylové vzorce II a derivátu hydrazinu vzorce III;

oxidace esteru kyseliny 3-acylhydrθzintprtpiontvé obecného vzorce IV se provádí působení bením oxteačníto činidla ^při tepteté^ o^d -²⁰ do ¹⁰⁰ °C, vý^ho^dn^ě o^d -5 do 5⁰ °C, přieemž se pouužje ester kyseeiny 3-ecylay^drazintprtpiontvé vzorce IV, který se neizoluje z reakční směěl a může být pouužt pro kontinuální postup.

Způsob ' podle vynálezu probíhá technicky jednoduchým a elegantním způsobem. Syntéza esteru kyseliny 3-acylaydrazintpгtpiontvé vzorce IV se podle vynálezu provádí tak, že se jako výchozích surovin pouužje esterů kyseliny akrylové vzoirce II, které se poneechaí reagovat s přiblžžně ekvimolárním množstvím derivátu hydrazinu vzorce III ve vodném prostředí nebo v organickém rozpouutědle, inertním vůči reakčním složkám, popřípadě však rovněž bez pooužtí jakého^^v rozpouštědla. K roztoku hydrazinové složky ve vodě nebo alkoholu s 1 až 4 atomy uhlíku se přidá ester kyseliny akrylové, účelně po částech, popřípadě zředěný rozpouštědlem, jako je například alkohol s 1 až 4 atomy uhlíku.

Poměr směěi alkoholu a vody se může pohybovat.v širokém rozmezz; je možno rovněž pouužt samotný alkohol nebo samotnou vodu. Výhodně činí hmonnotní poměr alkoholu a vody 1:1. - Přídavek reakčních složek může probíhat rovněž v opačném pořadí.

Re akce se ^prov^ádí při teptete^ o^d -^{20 d}o 15⁰ °C, vý^ho^dn^ě o^{d 0 d}o 5⁰ °C. Tla^k činí od 0,1 do 1 MPe, výhodně však 0,1 MPe.

Jako rozpouštědlo inertní vůči reakčním složkám je možno příkldně jmenovat alkoholy a 1 až 4 atomy uhlíku, jako je methanol, ethanol, propanol, isopropylalkohol, butanol, sek.butanol, terc.butanol, halogenované uhlovodíky, jako je meUwlenchhorid, chloroform a tetrachlorethan, alifathcké a aromaaické uhlovoddky, jako je petrolether, pentan, cyklohexan, benzen, toluen a xylen, ethery, jako je diethylether, tetrahidrofuran, dioxan, a ethylenglykoldlethllether, citrily karboxylových kiseeic, jako je acctoonttil a amidy karboxylových kyselic, jako je dimethylfommid. Reakce může výhodně probíhat při bázické nebo kyselé katalýze. Jako bazické katalyzátory slouží hlavně hydroxidy alkalických kovů, alkoholáty alkaHclých kovů, terciární aminy, jako je ^^Π^ΐθ^η a Ν,Ν-diieltyllnCiic, bencjlt^rial^Hl^l^m^c^nu^mh^c^iOr^iLd, jako je nappíklad benzyltrimetluaamoniumhydroxid a amidy dialkylkarboxylové kyseliny, jako je dimethylfomamid a dimethylecetemid. Jako kyselé kytalyzátory je možno použít kyselinu sírovou, kyselinu fosforečnou, kyselinu octovou, kyselinu mléčnou a bootiflorid.

Po ukončení reakce se reakční směs popřípadě zpracuje známým způsobem. Po oddělení rozpouštědle se odparek buS dessiluje za sníženého tlaku, nebo se retarystalizuje z vhodného rfzpoužtědla, jako jsou ketony, · alkoholy, citrily, estery, ethery a chlorované uhlovodíky, jako například aceton, methanol, ethanol, achStfCtril, ester kyseliny octové, dlisopropyIsI^sí a chloroform. Získají se reakční produkty ve formě bezbarvých krystalů nebo ve formě bezbarvých kapplic, které jsou stálé při teplotě okooí.

V případě,· íe se zvol! kontinuální způsob výroby, cení nutné izolovat reakční produkt obecného vzorce IV a je možno tento produkt přímo dále zpracovávat.

Ester kyseliny 3-acylazoprfaionové obecného vzorce I se následně způsobem podle vynálezu vyrobí reakcí esteru kyseliny 3-acyltψdгazCnopгfplodové vzorce IV s rychlými oxidačními činidly ve vodném prostředí v přítomnosti organických rozpoaUtědel, inertních vůči reakčním složkám, přičemž se oxidační činidlo pcoU^e ve stechiometrickém mncoítví nebo v přebytku.

Výhodně se oxidační činidlo přidá k roztoku esteru kyseliny 3-вhyltldrayinfprfpionové ve vodě nebo zředěného rozpouštědlem po částech ve formě vodného roztoku tohoto oxidačního činidla nebo rovněž zředěného rozpouštědlem. Přídavek ^akčních složek může být proveden rovcě^ž v o^pačném ^poi^řa<^dd· Tento reakční sto^n ^pro^bí^há ^při to^otá^ o^d -20 ^do !00 °C výhodně o^d -5· do 5° °C. Doba rea^kce závisí na reakční to^otě a ^tybuje se v rozmezí o^d 0,5 do 5 ho(dic.

Jako rozpouštědlo, inertní vůči ^akčním složkám, je možno jmenovat: alifattoké a aromatické uhlovodíky, jako je cyklohexan, heptac, ligroic, benzen, toluen a xylen a halogenované uhlovodíky, jako je iee^t'Уenchtorid, chloroform, tetrachlorethan a 1,2-dihhlfrettac.

V přítomnost těchto rozpouštědel je možno rovněž zpracovávat surové roztoky, nebol tato rozpouštědla zůstávvaí inertní i v následných stupních.

Jako rychlá oxidační činidla, od^ovídaící volbě vhodných· rozpolSěědde, je možno například, jmenovat: kyselinu dusičnou, chroman draselný, maacaaCstan draselný, chlorid rtulcetý, dusičnan amonný a dusičnan sodný, chlor^^nan sodný, chlor, chlornan alkalhclýht kovů a kovů zemin, e^ooCi^á^ální peroxid vodíku, chlorid železný, kysličník dusitý a kysličník olov^itý.

Po ukončení reakce se reakční směs zpracuje známým způsobem, například oddeetilováním použitého rozpouštědla za sníženého nebo atmoofénického tlaku nebo extrakcí, přičemž organická rfyaoužěědla, aoožítá v průběhu reakce, mohou být současně pouHta jako extrakčcí činidlo esteru kyseliny 3-acllazopгopiocfvé. Ectrakty mohou být dále zpracovány známým způsobem, například oddeesilováním použitého rozpouštědla při atmosférickém nebo scíž^ť^i^é^m tlaku a vysušením produktu. Tímto způsobem se získá ester kyseliny 3-acllazoprfpionové v podobě světležlutě zbarvených krystalů, popřípadě oleje ve. vynikajícně čisté formě a při velmi vysokém výtěžku. Produkt může být bez delšího čištění použit v delším postupu. Při oxidaci esteru kyseliny 3-acylhydrezinopropionové vzorce IV vznikej! primární sloučeniny strukturního vzorce I, jak vyplývá z porovnání spekter nukleární resonance.

Tyto sloučeniny maaí v roztoku sklon k přesmyku na acylhydrazony esteru kyseliny formyloctové obecného vzorce V

CH-CH„-COOR,

I <»>

N-NH-CO-Rg které proto zneč isomery sloučeniny vzorce I.

Výroba sloučeniny obecného vzorce V, to značí ecylhydrazonů esteru kyseliny formfloctové, představuje tudíž rovněž součást vynálezu.

I

Sloučeniny obecného vzorce V jsou na druhé straně · v isomerní rovnováze se sloučeninami obecného vzorce VI

CH=CH-COOR.

[ ¹ (VI)

NH-NH-CO-R₂ jejichž výroba náleží rovněž k předmětu vynálezu.

Pokud·je to žádouuí, může se provést nevratná reakce sloučenin vzorce I na isomerní formy strukturního vzorce V, popřípadě VI, což rovněž dále tvoří předmět vynálezu.

Za tímto účelem se podle vynálezu ponechá reagovat ester kyseliny 3-acylazopropionové obecného vzorce I s katalyzátory, popřípadě při pooužií inertního rozpouutědla. Ve vzorcích mají Rj a Rg výše uvedený význam.

Jedne z výrobních mooifikací tohoto způsobu výroby spočívá v tom, že se ester kyseliny a-al^ozo^ojonové vzorce ^I převe^de při teplotě o^d -20 ^do 50 °G, výhodě při teplote od 0 do 30 °C, na acylhyirazon esteru kyseliny fojmyloctové vzorce V a na erihadrjzin vzorce VI.

Tato reakce může být katalyzováne kyselinou, zvláště Lewisovou kyselinou nebo zásadou. Ve formě kyselého ^ty^záte:^ je možno například pouužt: kyselinu chlorovodíkovou, kyselinu sírovou a kyselinu dusičnou, HgClg, (NH^)gSO^, NH^Br, (CHpjSiOSOgCFp SnCl^, BFj, hy<frát kyseliny p-toluensulfonové, kyselinu octovou e kyselinu trifžoooocOovou.

Jako bazické katalyzátory připadsa! v úvahu například: oxidy, hydroxidy, alkoholáty, uhličitany kovů alkalických zemin a alkalických kovů, amoniak, terciární aminy, jako je ti?:^jahyra^mLn a Ν,Ν-i0methhjaail0n a pyridinové báze.

Isomerizační reakce probíhá účelně ve vodném prostředí a/nebo v organických rozpouštědlech.

Jako inertní rozpouštědla mohou být jmenovány: halogenované uhlovodíky, jako je methylenůilorid, chloroform, 1 ,Ζ-ϋ^ΙοΓοΊ^π a tetrachlorethan, ali-fatc;ké a aromaaické uhlovodíky, jako je petrolether, pentan, heptan, cyklohexen, benzen, toluen, xylen a chlorbenzen, éthery, jako je dithylether, tetrahydrofuran, dioxan a diisopropylether a alkoholy, jako je methanol a ethanol.

Reafoe ^probíh^{á p}ři te^plotě okolí, obecně ^při tepote o^d -²⁰ do ⁵⁰ °C, výhodě při teplotě od 0 do 30 °C.

V praxi se postupuje tak, že se surový roztok esteru kyseliny 3-acylazopropionové ponechá reagovat s odppvVdeaícím katalyzátorem a následně se zpravidla pevné reakční produkty oddělí filtrací, a produkt ve formě bezbarvých krystalů se získá vymražením nebo odstraněním rozpouštědla. Získané krystaly se nechej snadno ^krystalizovat z vhodných organických rozpouštědel, jako jsou ketony, alkoholy, iitrily, estery, ethery a chlorované uhlovodíky, jako je například aceton, meehanoo, ethanol, ester kyseliny octové, diissprspylrther a chloroform, a jsou stálé při teplotě skeSÍ· Tyto sloučeniny se obecně získej v tak’-vysokých výtěžcích, že mohou být ponechány dále reagovat bez rrkrystalizacr·

Produkty, vyrobené postupem podle vynálezu představují důležité výchozí sloučeniny pro výrobu derivátů kyseliny 1,2,3-thradizol-5-earboxyloué, ze kterých se nechej připravit cenné prostředky k hubení plevelů a škůdců, stejně jako důležitá léčiva·

Výroba derivátů kyseliny 1,2,3-thradrazol-5-earboэy’loué obecného vzorce

N—C-H '

JČ-COORi ^S (VID může probíhat například známým způsobem tak, že se produkty obecného vzorce·V nechají reagovat s thionylchlordeem (R, uvedené ve vzorci má výše uvedený význam)·

Způsob podle vynálezu nabízí konečně nový výhodný způsob výroby sloučenin obecného \ vzorce VI, reakcí primárně vznikajících sloučenin obecného vzorce I přímo s lhisiflchlori·dem vzorce SOClg na požadované produkty vzorce VI, čímž se ušeeří jeden výrobní stupeň· Rovněž tento způsob výroby náleží do rozsahu vynálezu·

Syntéza esteru kyseliny 1,2,3-thradrθzol-5-earboxyloué vzorce VI probíhá při pooužtí výchozích sloučenin ve foraě esterů kyseliny 3-acylazopropionové vzorce I reakcí s thion/lchloridem· ^Reakce se ^provádí ' ^při tep^lot^ác^h v rozmezí o^d -20 ^do Ю0 °C, výhodně od-5 do 50 °C.

Doba reakce je určena v závvssossi na reakční teplot! a činí od 1 do 20 hodin·

Při syntéze esterů kyseliny 1,2,3-!^θύ^ζο1-5^8^ο^1ονέ mohou reagovat reakční složky přiblžžně v ekvimolárních množtvích· Kromě toho může být však lhisnylchlsrid pouužt ve velkém přebytku a slouží potom jako nepravé rozpouštědlo·

Účelně budou však ester kyseliny 31rcylazopropionoué a lhisnplchlsrid reagovat v molárním poměru 1:3·

Reakce může rovněž probíhat v přísomnosti ^ozpouŽ1š;ě(^(^3., inertních vůči reakčním Jako vhodná rozpouštědla je možno jmenovat: halogenované uhlovodíky, jako je methayennhhOTid, chlorofora a trtrachSorarthan, alifatccké a arom^a:ické uhlovodíky, jako je petroleje?, pentan, cyklohexan, benzen, toluen,a xylen, ethery, jako je ^г^гИ», trtrahydrsfurrn, dioxan, rtlylrнg.ykeSdirtlylrthrг a dirlhylrnglykoldirthylelhrr a estery, jako je ester kyseliny octové·

Zpravidla se přidá ester kyseliny 31acylazopropionsvé, případně rovněž rozpuštěný nebo suspendovaný ve vhodném rozpouštědle, po částech k thisnylchlsridj, popřípadě zředěnému organickým rozpouštědlem, přieemž je možno pořadí přidávání reakčních složek ohb^án·

Chlorovodík, vzniká jcí během reakce, je možno kontinuálně odvádět proudem inertního plynu, popřípadě při pcoužtí vakua·

Po ukončení reakce se reakční směs zpracuje známým způsobem· Po odddetilovVní roz»- ' pouStědla a přebytku lhisnylchlsridU může být odparek vystaven frakční deeSllrci; rovněž je možno eliminovat·přebytečný thionylchlorid nasyceným roztokem sody, roztokem hydrogenuhličitanu sodného nebo draselného, roztokem octanu sodného nebo sodným nebo draselným louhem·. nebo přímo vodou a roztok destilovat vodní párou nebo vystaavt extrakci, přičemž může v průběhu reakce sloužit pouUité rozpouštědlo současně «jako extrakční činidlo. Extrakty se následně zpraccuí· známým způsobem: nappíklad se odparek po vysušení a odddesilování rozpouštědla vystaví Trakční deeSiltci za sníženého tlaku nebo se jednoduše digeruje při poouití vhodného rozpouštědla, jako je alifatický uhlovodík, nappíklad pentan, hexan, cyklohexan nebo petrólether. Získá se ester kyseliny 1,2,3-theadeezo----aarboxylové ve vysoce čisté formě a piř velmi vysokém výtěžku, takže může tyt bez dalšího čištění poouit při výrobě požadovaných finálních produktů.

Násleeduící příklady slouží k dokreslení způsobu výroby podle vynálezu.

PPíklad 1 al Výroba kyseliny 3-tčmiktrrazidopropionové

Ve dvouuitrové baňce s kulatým dnem, opatřené třemi trubCcovými vývody s míchadlem, t^epioon^ěi^í^m a zpětným chladičem se sušící trubkou bylo suspendováno 173,0 g (1,5 mol) práškového tčmik-rЪrčidhhddOoChoгidu ve 300 ml meehanolu. K této směsi se během 10 minut přikapával čerstvě vytvořený roztok 34,4 g (1,5 moo) sodíku v 500 ml methanolu ve formě meetyl^u siného. Teplota tyle udr^žov^ána v rozmezí od ¹5 do 2° °C. Reakční směs byla dále doiníchávána ^při ²⁰ °C po do^bu ¹5 minut, na^ž tyl odsán chl.ori^d sodný. Filtrát tyl umístěn v baňce s kulatým dnem o objemu 2 litrů a opatřenou třemi vývody a míchán při 20 °C po dobu jedné hodiny s 90 í. (1 ,0 mol) esteru kyseliny akrylové. Reakční směs tyla ponechána v klidu 3 dny při teplotě okooí, následně ještě jednou přefittováána a filtrát odpařen ve vakuu při 40 °C. Získalo se 205 g žlutého olejoviéého produktu, který tyl promíchán během jedné hodiny s 1 Hleam esteru kyseliny octové při teplotě okcoí. НеекдпТ směs tyla odli^ováš^ od neroz^pu^št^ěného ^pod^dlu a ^f.ltrá^t odpařen při ⁴⁰ °C na otyemu ⁵⁰⁰ ml. ^Rozelením se zístely Wl^é krystaly, které týly ve vakuu při teplotě okolí a vysušeny na konstantní hmotnost.

Výtěžek: 134,4 g = 83,4 % teorie. T. t.: 67 ^až 69 °C.

b ) Výroba oeetylčstčrž kyseliny 3-kerramoylaztpropiontvé

V 1 · lirovvé baňce, opatřené třemi vývody s tepooměrem a míchací.em tylo rozpuštěno 16,1 g (01 mol) mettylčttčгu kyseliny 3-sčoi-trrtzi^dopropinové ve 100 ml vody a za chlazení ledem ponecháno reagovat s 24(6,0 g (0,3 mol) čerstvě připadeného 10% roztoku chlornanu sodného po dobu 20 minut, přieemž tyla vnňtřní teplota udržována v rozmezí od 5 do 7 °C. Takto získaný rčakční roztok žluté barvy tyl po desetioinulovéπι domíchéní v ledové lázni ponechán reagovat s 85 g ' chloridu sodného a peHivě pětkrát extrahován vždy se 4CC ml chloroformu. Etrakt, vysuSený stanem toře^atým tyl odpařen ·^pPi 4C °C ve va^uu. Zístol se ^žLu^tý krystalický produkt.

Výtěžek: 12,9 g = 81,1 % teorie. T. t.: ⁸5 až ⁸7 °C za nzUadu.

b2) Výroba meetylesteru kyseliny 3--trrčool^rУtzopripionové

V baňce o objemu 1 liru, opatřené třemi vývody s mchadlem a teploměrem, tylo rozpuštěno 16,1 g (0,1 mol) meetylesteru kyseliny 3-sčoikarrazidopropi.ntvé ve směsi 150 ml vody a 10,3 g přibližně 95% kyseliny sírové. Za chlazení ledem tyl během 10 minut při teplotě 7 až 10 °C přikapáván rlzio- 9,79 g (0,0333 moD ^dvtjchtooιanu draselného v 70 ml vody a 13,8 g asi 95% kyseliny sírové, Reakční směs tyla ponechána dalších 10 minut reagovat a přidalo se 20,0 · g pevného hydrogennuiičitenu draselného. Ob^eviy se žluté krystaly.

Ί

Reakční roztok byl pětkrát intenzívně extrahován vždy 300 ml chloroformu. Chloroformový extrakt, vysušený síranem hořečnatým, byl odpařen ve vakuu při 40 °C. Získaly se žluté krystaly.

Výtěžek: 9,0 g = 56,5 % teorie. T. t.: 85 ež 87 °C za roz^kla^du.

c) Výroba meehhlestetu kyseliny 3-semi^karbazornípripionové.

^V bance s kulatým dnem o objemu 2⁵⁰ a o^patřené t,řemi trubkovými vývo^dy s teploměrem a míchadlem, bylo rozpuštěno 15,9 g (0_t1 mol) meehhlesteru kyseliny 3-^karbamoylazornrinové ve 100 mL chloroformu a ponecháno reagovat s 0,5 ml triethylaminu, přččemž byla vnitřní chlazením u^žovÉina ^při ³⁰ °C. Reakčiu směs ^byla n^ásledn^ě ještě ječlnu další hodinu míc^hána ^pi^ři tep^tě oko И a z^kana krystaHck^é kaše opařena ^při 4⁰ °C ve vakuu ^do suc^ha.

Odparek byl digerován se 150 ml diisodsát ve vakuu ne konstantní hmoonost a vysušen.

Výtěžek: 14,5 g = 91,1 teorie.

T. t.: 159 °^C za rozladu.

Příklad 2

e) Výroba methylesteru kyseliny 3-ethlxykarbonylhydrezinoprorlonové

V baňce se třemi 'vývody o objemu 1 Litr, opatřené míchadlem, tepooměrem a zpětným chla- dičem, bylo rozpuštěno 114,4 g (1,1 mol) ethyEsteru k^!^<^l.i^ny tydrazinomrrvlrlčí v 600 mL ^УгпоЬ a během jedné hodiny ponecháno reagovat s 90 ml (0.1 mol) kyseliny akrylové ^při 2° °C. Reakční směs se ^ponechela v ^klidu 4 dny v uzav^řen^é nače^ž se rea^ní směs ⁽rozto^k) odjpHl ve vakuu-jTi 4⁰ °C. Zís^kan^á ^paMna ^byla ^destilována ve va^kuu.

Výtěžek: 111,1 g = 58,4 % teorie.

T. t. 110 až 111 °C^/13^,33 Pa.

b) Výroba meetyltзttru kyseliny 3-ttУoxykrrЪlnylazorrórionové

V baňce, opatřené třemi vývod;/, o objemu 250 ml s míchadlem a tepooměrem, bylo rozpuš- těno 9,5 g (0,08 moD ^mttyltsteru kyseliny 3-ttУlxykarЬlnyltydrrziio>rrlrionové v 50 mL vody s během asi 20 minut ponecháno reagovat s 82 g (0,1 mol) čerstvě připraveného roztoku ¹⁰% chlornanu sodného ^rři^tem^{ž b}yla vni-tř^ udržována v rozmezí 5 až ⁷ °C. Odddlil se žlutý olej. Produkt byl domíchán po dobu 10 minut v ledové lázni, extrahován třikrát vždy 75 ml chlorofomu. Po vysušení sírenem hořečnatým a odpaření cУllroloгπlové fáze ve vakuu ^pM 4⁰ °^C se zís^kal žlu·^ 'vis^kozní olej..

Výtěžek: 8,7 g = 92,4 % teorie.

п_Е ²°^: 1 ^,4424.

c) Výroba meethylesiteru kyseliny 3-ethoxykarblnylhydrazoilorrrr^;l^onl^vé

18,8 g (0,1 moD ιmeУylθsttru kyseliny 3-ttУlxykarblnyltzorrlrionlvé bylo rozpuštěno v baňce, opatřené třemi trubkovými vývody, míchačem a tepooměrem, ve 100 mL chloroformu a reagovat při ³⁰ °C. s ^0,5 ml ^aminu, ^rřčtem^ž bylo nutno re^Ční sm^ěs v důsledku exothermLcké reakce chladdt. Následně byla reakční směs domíciiána po dobu jedné ^hodiny’ ^při •^Io·¹ okoO-í a realcční roztrá n^JLedn¹ o^dpařen ^při ' ⁴⁰ °C ve va^kuu. Zbylý olej s« d^erovel s 50 ml dí -00^-^theru a. získané krystaly odsáty a vysušeny.

Výtěžek: 17,9 g = 95,2 % teorie.

T. t. : 60 až 61 °C.

Příklad 3

Výroba methylesteru kyseliny 3-semikarbazonopropionové (kontinuální)

V baňce o objemu 1 litru, opatřené třemi trubkovými vývody, teploměrem a míchadlem, bylo rozpuštěno 16,1 g (0,1 mol) methylesteru kyseliny 3-semikarbazidopropionové ve 100 ml vody a ze míchání a chlezení ledem ponecháno reagovat po dobu 20 minut se 141,6 g (0,2 mol) asi 10% čerstvě připraveného roztoku chlornanu sodného, přičemž byla teplota udržována v rozmezí od 5 do 7 °C. Slutý reakční roztok byl ponechán domíóhat v ledové lázni po dobu 20 minut, ponechán reagovat se 66 g chloridu sodného a závěrem pečlivě pětkrát extrahován vždy se 400 ml chloroformu. Chloroformová fáze, vysuěená síranem hořečnatým, byla odpařena ve vakuu při 40 °C na 100 ml. Na objem 100 ml odpařený chloroformový roztok byl ponechán reagovat s 0,5 ml triethylaminu, přičemž byla vnitřní teplota chlazením udržována na 30 °C. Po jednohodinovém míchání při teplotě okolí byla získána krystalová kaše odpařena ve vakuu • při 40 °C do sucha. Odparek byl digerován diisopropyletherem, odsát a ve vakuu vysuěen do konstantní hmotnosti.

Výtěžek: 12,0 g = 75,5 % teorie.

T. t.; 158,5 až 159,5 °C za rozkladu.

Příklad 4

Výroba methylesteru kyseliny 3-ethoxykarbonylhydrazonopropionové (kontinuální)

V baňce o objemu 500 ml, opatřené třemi trubkovými vývody s míchadlem a teploměrem, bylo rozpuštěno 19,0 g (0,1 mol) methylesteru kyseliny 3-ethoxykarbonylhydrazinopropionové ve 100 ml vody a během 20 minut ponecháno reagovat se 141,6 g (0,2 mol) asi 10% roztoku chlornanu sodného, přičemž byla vnitřní teplota udržována v rozmezí od 5 do 7 °C. Vyloučil se žlutý olej. HeakČní směs byla domíchána 10 minut, třikrát extrahována vždy 150 ml chloroformu a chloroformová fáze zahuštěna po vysušení síranem hořečnatým na.objem 100 ml.

Chloroformový roztok, zahuštěný na 100 ml se nechal reagovat s 0,5 ml triethylaminu. přičemž teplota nepřevýšila 30 °C. Po následném jednohodinovém míchání při teplotě okolí byla reakční směs odpařena ve vakuu při 40 °C; olejový odparek byl následně digerován s 50 ml diisopropyletheru a vytvořené bezbarvé krystaly odsáty a vysušeny.

Výtěžek: 12,9 g = 68,5 % teorie.

T. t.: 59 až 61 °C.

Příklad 5

Výroba methylesteru kyseliny 3-ethoxykarbonylhydrazonopropionové

V baňce se třemi trubkovými vývody o objemu 500 ml, opatřené míchadlem a teploměrem, bylo rozpuštěno 19,0 g (0,1 mol) methylesteru kyseliny 3-ethoxykarbonylhydrazinopropionové ve 100 ml vody a po dobu 15 minut ponecháno reagovat s roztokem 9,79 g (0,0333 mol) chromenu draselného v 70 ml vody a 17,2 g (0,167 mol) 95% kyseliny chlorovodíkové. Vnitřní teplota byla 30 minut udržována v rozmezí od -2 do 0 °C. Následně byla reakční směs dvakrát extrahována vždy 40 ml chloroformu. Po vysušení síranem hořečnatým byl chloroformový roztok odpařen ve vakuu při 40 °C. Získaný olej byl digerován s diisopropyletherem a získané krystaly odsáty.

Severografia, n. p., MOST

Cena 2,40 Kčs

Výtěžek: 12,4 g = 65,9 % teorie.

T. t.: 57 až 61 °C.

Příklad 6

Výroba meehylesteru kyseliny 1,2,3~thiadiazol-5-karboxylové

V baňce s kulatým dnem s třemi trubkovými vývody, opatřené míchadlem, tepOmměrem a chladičem s odbočkou u vývodu, bylo 21,8 ml (0,3 mol) thionylchloridu ochlazeno na -10 °C a během ¹5 minut ^ponec^háno ^po částek reagovat s ^{15,91 g (0}J mo^ meUýlesteru kyseliny 3-kirbimoolizo^pro^pionov<é, přičemž byla vnitřní teplota udržována v rozmezí -5 až 0 °C. ^po utončení ^pří^dav^ku tyl žlutý rea^kční rozM míc^hán ^další ďvě hodiny, ^př^ččem^ž tyla vnítřrá te^oto ^pomalu zvýšena na +2 °C. Náslečlně tyl roz^to^k z^ře^děn ⁶⁰ ml chlorofomiu a opatrně rozložen 60 ml nasyceného roztoku hydrogeenuiičitanu draselného, přčeemž byla vnítM teplota udrtována v rozmezí od ¹⁰ do ^{20 e}C. ^Chloroformov^á fáze tyla oddělena, promyta roztokem 30 ml ly^dгogečnUliČitiш draselného do neeurální reakce, vysušena síranem hořečnatým a odpařena ve vakuu při. 4⁰ °C. ^Takto z^toná ^kapalina tyla ^stitována po^d vodní vývěvou.

Výtěžek: 1!,6 g = 80,5 % teorie.

T. v.: 110 až 111 °C/1,86 kPa.

Claims (3)

¹. Způsob výroby esterů kyseliny 3-acylazopro>pionové obecného vzorce I

C^-C^-COOC^ (I)

N=N-CO-R ve kterém znamená ethoxyiový zbytek nebo aminoskupinu, vyznačený tím, že se nechá reagovat iečhllčstčr kyseliny akrylové vzorce II

C=C-COOCH₃ (II) s derivátem hydrezinu obecného vzorce III

HgN-NH-CO-R (III) ve kterém má výše udaný význam, (IV) za použití inertního rozpouštědla a v přítomnosti bázického nebo kyselého katalyzátoru, za vzniku esteru kyseliny 3-acylhydrazinopropionové obecného vzorce IV

CH_o-CH_o-G00Cbk

I ³

NH-NH-CO-R ve kterém

R má výše udaný význam, a tato sloučenina se oxiduje v inertním rozpouštědle působením oxidačního činidla na požadované produkty výše uvedeného obecného vzorce I.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, Že se reakce methylesteru kyseliny akrylové vzorce II β derivátem hydrazinu obecného vzorce III provádí při teplotách od -20 do 150 °C, výhodně od 0 do 50 °C, a ze tlaku od 0,1 do 1,0 MPa, výhodně při 0,1 MPa, za bazické nebo kyselé katalýzy, přičemž se používají ekvimolérní množství methylesteru kyseliny akrylové vzorce IX a derivátu hydrazinu obecného vzorce III.

3· Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že se oxidace esteru kyseliny 3-acylhydrazinopripionové obecného vzorce IV provádí při teplotách od -20 do 100 °C, výhodně od -5 do 50 °C.

Severografia, n. p., MOST