CS223980B2 - Loom with braking leafs and joined levers - Google Patents

Description

(54) Tkací stav s brdovými listy a jim přiřazenými pákami

Vynález se týká tkacího stavu s brdovými listy a jim přiřazerými pákami, které jsou v místě působení · spojeny s brdcvým ísttem á jejichž osy natáčení jsou uspořádány v pravém úhlu k rovinám, vytváeerým brdovými li sty, přičemž vzdálenosti míst působení jsou od os natáčení alespoň u dvou pák různé, aby během provozu byly k těmto pákám přiřazené brdové li sty přestavovány o různě velkou dráhu.

Jsou známé tkací stavy s brdovými listy, u nichž je k jejich pohybu použžto pák, jejichž osy natáčení vzájemně lícují a jsou uspořádány v pravém · úhlu k rovinám, vytvá^iým brdovými Hsiy. Jet^s^tLi^ž^e je u takovýchto tkacích stavů na tkaní vzorovaných tkanin pouužto větěího počtu brdových listů, jsou jednotlivé brdové listy při vytváření prošlupů často přestavovány různě daleko z jejich klidové polohy, aby bylo docíleno vhodného vychýlení · osnovních nití. K vytváření těchto rozdíliých vydělení jsou ramena pák,· která jsou v činném spojení s brdovými listy, různě dlouhá. Místa působení pák,·v nichž jsou tyto spojeny s brdovými listy, jsou v důsledku toho u většiny pák poměrně daleko vzdálena od osy sounirnntii nebo od středové osy, která prochází středy brdových lis^ů, rovnoběžně se smírem jejich pohybu ·a v pravém úhlu k rovinám, vytvételýýi těmito brdovými listy.

U jednoho známého druhu tkacích stavů působí páky v místech působení na díly, které jsou nehybně upevněny na brdových liseech. Při provozu vznnkají vzhledem ke středům brdových listů kroiuicí miMonny. Tyto musí být zachycovány vodítky brdových listů a proto způsobuuí hluk, zvýšené opotřebení a ommezuí mai^ání možnou rychlost tkaní.

U jnného druhu tkacích stavů jsou páky spojeny s brdovými listy pomoci ohebných tažných lan. Př^om je sice možno tato tažná lana voddt pomocíí kladek a upe^vnt tato tažné lana na brdových liseech ve zmíněné rovině so1unirnotti nebo ve středoké rovině, avšak navíc potřebné vodicí .kladky způsobu! zvýšení'výrobních nákladů. Kromě toho mají přes kladky vedené tažná lana při vysokých rychlostech sklon ke stranovému vychylovéní, Símž je maximální možná rychlost tkaní opět omezována.

Proto mé vynález za úkol vytvořit tkací stav, u něhož jsou brdové listy vychyl ovány o různou hodnotu, aniž ' by se přioom vyskytovaly výše uvedené nevýhody.

Tento úkol je řešen tkacím stavem s brdovými listy 8 jim přiřazerými pákami, které jsou v místě působení spojeny s brdcvým listem a jejichž osy natáčení jsou uspořádány v pravém úhlu k . rovinám, vytvářeiým brdovými listy, přičemž vzdálenosti míst působení jsou od os natáčení alespoň u dvou pák různé, aby během provozu byly k těmto pákám přiřazené brdové listy přestavovány o různě velkou dráhu, podle vynálezu, jehož podstatou je, že osy natáčení, uspořádané v různých vzdálenostech od kloubových čepů, vykazují různé vzdálenosti od středové roviny, prřchhleeící středy brdových · listů rovnoběžně se směrem jejich přestavování t v pravém úhlu k rovinám, vytvéřerým těmto brdovými listy.

Je výhodné, když kloubové čepy jsou alespoň v jedné poloze pák ve středové rovině · prochá!eeící středy brdových listů.

Dále je výhodné, když vzájemné přesazené osy natáčení leží v jedné společné rovině. Společné rovina, v níž leží osy natáčení, může být skloněna vůči středové rovině.

Výhodným se také projevuje, když místa pohonu alespoň dvou pák se vzájemně přesazenými osami natáčení mají alespoň v jedné pracovní poloze stejnou vzdálenost,od středové ro^iný, nebo když místa pohonu alespoň dvou pák se vzájemně přesazenými osami natáčení jsou v alespoň jedné pracovní poloze ve směru rovnoběžném s osami natáčení v jedné ose.

Podle vynálezu mohou také být páky dvouramenné t jejich místa pohonu t pracovní msta mohou být na opačných stranách os natáčení.

Výhodou tkacího stavu podle .vynálezu · je snížení hlučnoott, snížení opotřebení vodicích ploch brdových listů, přičemž konstrukce jejich pohonu umožňuje zvýšení ϋχίι^ηί rychlosti tkaní.

Příkladné provedení vynálezu je znázorněno nx výkresech, kde obr. 1 představuje schematický podélný řez p^š^p^m zařízením t jím vytvořeným prošlupem, obr. 2 pohled nt prošlupní zařízení ve směru šipky II nt obr. 1, přičemž z brdových listů, viditentých nt obr. 1 je zakreslen jen nejpředi.šěší t nejzazší, obr. 3 půdorysný pohled nt páky k přestavování brdových listů, obr. 4 pohled nt provedení hnacího' zařízení brdových listů s ·.pákami uspořádanými nt různých strenéch hřídele s vačkovými kotouči, obr. 5 pohled nt provedení hnacího zařízení brdových listů β jednoramennými pákami, obr. 6 pohled nt provedení hnacího zařízení brdových listů s vačkovými kotouči uspořádanými na dvou rovnoběžně vedle sebe , ležících hřídelích, obr. 7 půdorysný pohled nt páky hnacího zařízení brdových listů, znár zorněného nt obr. 6 t obr. β půdorysný pohled nt páky provedení hnacího zařízení brdových listů, u něhož páky nt brdové listy · ve dvou vzájemně přesazených rovinách.

Nt obr. 1 t 2 jsou zobrazeny části stuhxřského tkacího stavu t zejména jeho prošlupní zařízení. Prošlupní zařízení zahrnuje více brdových listů 1, 2, J, £, · uspořádaných zx sebou v podélném směru osnovních nití, z nichž je nt obr. 1 zakresleno pouze pět. Př^om první brdový list 1 je zcela vpředu, tedy nejblíže paprsku .11, který je výkyvně uložen v ložisku JX. rámu stroje. Ossatní brdové listy 2, Д, 4, 2 ptk následní zx sebou v pořadí jejich vztahových čísel, takže poslední brdový list % je nejvíce vzdálen od paprsku 11.

Kxždý brdový list J. xž £ má rám ·, 2$, 3e. 4a, 5x t svisle uspořádané nítěnky 1 b. 2b. Jb, 4b, 22 s vodicím! očky .1c, 2c, ,31» 4c. Ž£ os nocích nití. _;

223960

Před vstupem do proSlupního zařízení jsou osnoirní nitě vedeny vodičom ' 15. který je uspořádán do jedné roviny. Osnowií nitě potem prochhzzjí proSlupním zařízením. Za provozu je při každé změně proSlupu zaneSena neznázorněnou zanášecí jehlou do právě vytvořeného proSlupu smyčka útkové nitě. V přiraovvém místě 19 paprsku 11 vznikající tkanina je pak neznázorněnými válci vedena a navíjena.

V proSlupním zařízení je každá osno^vní nit provedena jedním · z vodicích oček 1c .až 5c. Při vytváření proSlupu 20 jsou osnoovií nitě brdovými listy X až 2 vychylovény· ve vrstvách, přičemž první brdový list χ drží první vrstvu 21 osnoirních nití, druhý brdový list 2 druhou vrstvu 22. třetí brdový list J třetí vrstvu 23» čtvrtý· brdový list čtvrtou vrstvu 24 a pátý brdový list . pátou vrstvu 25» PH znázorněné poloze brdových listů 1, 2, 3, 4, 2 tvoří druhá vrstva 2'2 a čtvrtá vrstva 24 osnowiích nití dolní ommeení proSlupu 20, zatímco první vrstva 21_, třetí vrstva 23 a pátá vrstva 25 tvoří horní ommeení proSlupu 20»

V «prostoru prošlupu 20» to je mezi prvním brdovým lisem χ a při rázovým místem. 19 paprsku XX» leží dolní vrstvy 22 a 24 osnonních nití alespoň přibližně ve stejné rovině. V souladu s tím leží v prostoru proSlupu 20 také horní vrstvy 21 . 23. 25 osnovmích nití alespoň přibližně.ve stejné rovině. Tohoto vychýlení osnovních nití je dosaženo tím, že jednotlivé brdové listy 1 až 2 jsou přestaveny různě daleko.

Na horních Čincích rámů 1a až 5a brdových listů X až 2 jsou upevněny sd.slé tyčky 31. Tyto jsou nad osnovními nitěmi svisle přesuvně vedeny schemmticky znázorněnými, na neznézorněném rámu tkacího stavu upevněnými vodítky 33. Dále jsou zde rovněž jen schemmaicky znázorněné tažné pružiny 35_, které jsou jedním koncem upevněny na části 37 neznézoiňěného rámu tkacího stavu a druhým koncem piůsobí na svislé tyčky 31 a táhnou brdové listy 1 až 2 sm^:rj^m nahoru.

Hnací zařízení brdových listů X až 2 zahrnuje hřídel 21, otočně · uložený.v ložiskách 51 připevněných k neznázorněnému rámu tkacího stavu a uspořádaný v pravém úhlu k rovinám vytvářerým brdovými listy J až 2· Na tomto hřídeli 53 je · pro každý brdový list 1 až 2 pevně uložen jeden vačkový kotouč 55. ne jehož obvodu mohou být upevněny stejneměrně rozmístěné palce 22· Tyto mohou být upevněny například na·těch místech obvodu, která jsou od sebe vzdálena 60° nebo násobek tohoto středového úhlu. Jinak jsou vSechny vačkové kotouče 22 i palce 57 vytvořeny shodně, neepihlížž-li se k tomu, že jednooiivé vačkové kotouče 55 mohou být osazeny různě uspořádanými palci 57 a v různém počtu. Zejména maaí vSechny vačkové kotouče 55 stejný průměr a · všechny palce 57 maaí stejnou výSku.

Hnací zařízení brdových listů 1 až 2 dále zahrnuje pro . každý brdový list χ až·2 jednu ‘ páku 61 . .62. 63. 64. 6.. přičemž vSechny jsou pomocí čepů, jejichž osy 21 , J2, 73. 24. 25 natáčení. jsou výkyvné uloženy v ložiskách 81 , 02. 83. 84. a 85. upevněných na nezná zorněném rámu tkacího stavu. Na každé páce 6χ až 65 je na jejím jednem konci uložena . snímací kladička 22, dossedaící na obvodovou plochu vačkového kotouče 22, přinášeného příaluSné. páce 61 až 62·

Na každé páce 61 až 65 je na jejím konci, odvráceném od snímací kladičky 22, poimool kloubového čepu 42 přiklouben jeden konec táhla 41. 42. 43, 44. 42· Druhé konce těchto táhel 41 až 42 jsou pomocí dalSích kloubových čepů 42 přikooubeny k závěsům, které jsou nehybně upevněny na dolních čincích rámů Xa až .5a brdových listů χ až. 2· Jak je patrno z obr. 2, proottrají se osy natáčení kloubových čepů 42. 42 v pravém úhlu k rovinám, vytvářerým brdovými listy χ až 2· Dále leží osy natáčení .kloubových čepů 49 ve středové rovině 22,· pгtchlzeeíií rovnoběžně se směrem přestavování brdových XIstů X až ·2, která je svislá a tvoří pro vSechny brdové listy 1 až 2 společnou středovou rovinu 22, . jakož i rod.nu sou^měr^oosi rámů la až 5э. V jedné nebo ve druhé poloze pák 61 až 62» vyp^^vaicí ze snímání obvodu . vačkových kotoučů 22, táhla 41 až 45 přesně · svislou polohu, takže také osy natáčení kloubových čepů 47 leží ve středové . rovině 90. V ostatních za provozu se vyskatujíiíil polohách pák 61 až 65 jsou osy otáčení kloubových čepů 47 vzhledem ke . středové rovině 90 nepatrně přesazeny.

223980 4

Při zdvihání a stahování brdových listů £ až 2 se tedy kloubové čepy £1» tvořící místa působení pák . 61 až 65 potwtbUÍ po kruhových obloucích, které mají tečnu, jakož i tětivy, které ' se - prosst^^ rovnoběžně se středovou rovinou 90. První- ramena 61a. 62a. 63a. 6.4a. 65a pák 61_ až 65. na nichž jsou uloženy snímací kladičky 52. jsou vzhledem k druhým ramenům 61b. 62b. 63b. .64b. 65b pák 6£ až 62 spojeným s táhly 41 až 45 zalomena. Jinak jsou páky 61 až 65 uspořádány tak, že druhá ramena 61b až 65b se při středních polohách vykývnútí pák 61 až 65. které - se za provozu vystytují, prosstradí vodorovně, to je v pravíte úhlu' ke směru přestavování brdových listů X až 2·

Osy Ц až 75 natáčení jednotlivých pák ' .61 až - & jsou v rozdílných vzdálenostech od společné středové roviny 90 brdových H stů 1 až 2· Naproti tomu mmaí snímací kladičky 59 - . všech pák -61 až 65 odpPvVdajících: si polohách pák 61 až 65 všechny - přibližně stejnou vzdálenost od středové roviny 90 a při sdpρvVíajících si polohách pák 61-až. 65'zajíme (í také přibližně stejnou polohu vzhledem k vačkovým kotoučům 55.

Když jsou . snímací kladičky 52 vychýleny přibližně do polortční výěky palců 22, leží věechny jejich' geomeerické osy přibližně v radiální rovině 22, která prochází geometrickou rovinou hřídele 21· Všechny osy 71 až 25 natáčení leží v rovině 25, pro^l^h^áeej^i^JÍ rovnoběžně s gtometrickou osou hřídele 23, jakož i v pravém úhlu k radiální rovině 23· PH polovičním vychýlení snímacích kladiček 59 do polovdční výěky palců 57 leží také osy snímacích kladiček 52 přibližně v rovině 22· Tato tedy prochází rovnoběžně s tangemiální rovinou, která se vačkových kotoučů 55 dotýká u ra<dální roviny 23· Jecd^n^ot^livé páky 61 až 65 maaí rozdílné převodové potěry, což znamená, že při stejných vychýleních jejich snímacích kládiček 22, tvořících místa pohonu pák 61 až 65 vytvááejí rozdílné zdvihy brdových listů i až 2· totiž například páky 61 . a 65 - vykývnuty totožně vytvořenými pilci 57. působícím! na jejich snímací kladičky 22, pak jsou tyto snímací kladičky 59 obou pák 61 a 65 vychýleny o stejnou- hodnotu měřeno radiálně k hřídeli 53.

Poněvadž věak je prrvn rameno 65a poslední páky 65 na straně pohonu kratěí, než první rameno 61appví páláy .61 nn straně pohonu, bude poslední páka 65 vychýlena o větěí úhel než první páka 61 . Dále pak je druhé rameno 65b poslední páky 62 na straně - působení delší, . než rameno ólbprvní -ály nn straně působení- Proto bude kloubový čep 42, tvořící místo působení dniuhéhramm^a -5b -^lldnn páky 65, přesunut vře svislém směru o delší úsek, - než kloubový Čep 42, tvořící místo působení druhého ramena 61b první páky 21· Polohy os 21 až 75 natáčení jsou tedy voleny jednak tak, aby dolní vrstvy 22 a 24 osnowních ntí, jakož . i horní vrstvy 21., 23. 25 osnowních nití ležely v prostoru prošlupu 20 vždy v jedné příslušné rovině, a jednak aby osy kloubových čepů 47 podle oki^mmitého postavení pák 61 až 65 byly více či méně přesně ve středové rovině -20.

Za provozu stuhařského tkacího stavu se uvádí hřídel 53 s vačkovými kotouči 55 do otáčivého pohybu. Tím jsou brdové listy 1 až 2 PH vykýwnuuí přiřazené páky 61 až 65 palcem 57 přiřazeného vačkového’kotouče 55 stahovány proti síle tažných pružin 35 směrem dolů. Během jedné celé - otáčky vačkových kotoučů 55 je provedeno šest změn prošlupu 20 a šest zaneěení útků. Pomocí tdpotVddjícího uspořádání palců 57 na vačkových kotoučích 55 lze tedy vytvářet vzory různého druhu.

Poněvadž geonedrické osy kloubových čepů -42 lež ve středové rovině 22, což - podle oken^té polohy pák £1_ až 25 platí více čl méně přesně také pro kloubové čepy 41, vyvíjejí páky 61 až 65 případně táhla 41 až 45 prakticky jen s^-sle směřujcí, ve středové rov.ně -^.púsoobcí, síly na brdové listy 1 až 2, takže jejich vodítko 33 nemusí zachycovat žádné krouutcí nebo klopné mámeny. Proto jsou umožněny vysoké rychlosti, tkaní. Tak nappíklad je možno provést 3 000 i více změn prošlupu 20 a zanesení útků za minutu.

Na obr. 1 je zakresleno - 5 - brdových listů i, 2, J, 4, 2· Avšak pro vytváření složžtějších vzorů je možno jich uspořádat i více, například 20. - Přitom je přirozeně každý z těchto brdových listů spojen se saeottatntu pákou, snímaící - povrch tdpptVddjícíýo vačkového ko5 touče. Také v tomto případě by bylo možno přesadit osu natáčení každé páky vzhledem k'ose natáčení sousecdií páky. Poněvadž jsou·brdové Xlsiy v případě velkého počtu uspořádány hustě vedle sebe, je z prostorových důvodů za určitých okolnosSí obtížné, usísSit pro všechny páky vzájemně přesazená ložiska pro vykyvování.

Při velkém počtu brdových listů však lze některé souseddcí páky vytvořit totožně a uložit je na společném otočném čepu. · N^a^příkl^ad by bylo možno uspořádat mezi první pákou 61 a druhou pákou £2, čtyři neznázorněné přídavné páky, které by byly vyrobeny stejně jako první páka 61 a byly by také výkyvné kolem stejné .osy 71 natáčení. Jestliže vedle ostatních pák J62. 53. 64 a 65 se uspořádá.obdobným způsobem po čtyřech přídavných pákách, potom se získá celkem dvacet pák, pomezí nichž je možno zdvihat a stahovat dvacet brdových listů.

Vzájemně souseddcí, totožně vytvořené a kolem společné osy natáčení výkyvné ·páky potom zajišťují také stejně velké převodové poměry a zdvihy brdových listů. Poněvadž však jsou k jedné skupině totožných pák náležející brdové li sty těsně u sebe, vznikaaí v prostoru prošlupu 20 při · vychylování jednotných vrstev osnovních nití poměrně jen malé odchhlky od požadované ideální polohy, v níž leží všechny dolní a všechny horní osnovní nitě vždy v jedné společné rovině. Pokud se týká sil přenášených na.brdové listy, nepůsobí na ně žádné kroutící mconmnny, ani v případě, že některé souseedcí páky vylkyviuí kolem společné osy natáčení·, poněvadž všechny páky jsou spojeny s táhlem přiblžžně ve středové rovině 22Jsooulž brdové listy uspořádány těsně vedle sebe, je možno hnací zařízení brdových listů vytvoořt také podle obr. 4. Toto zařízení zahrnuje v neznázorněčném rámu tkacího stavu · uložený hřídel 153 a na něm neotočně upevněné vačkové kotouče 155 s palci 157.

Dále jsou zde uspořádány dvě skupiny pák. Jedna skupina pák, z níž byla zakreslena jen páka 161 je nad hřideeem 153 a nad vačkovými kotouči 1-55. Druhá skupina pák, k níž náleží páka 162. je pod hřideeem 153 a pod vačkovými kotouči 155. Na prvních ramenech 161a. 162a pák 161 a j_6_2 jsou uloženy snímací kladičky 159 pro snímání povrchů přiaazených vačkových kotoučů 155. Druhá ramena 161b. 162b pák 161 . 162 jsou prostřednictvím táhel 141. 142 ·pojena s . neznázorněnými brdovými listy. Geoomtrické osy kloubových čepů 147. které vzájemně sppouuí Dáte* 161. 162 táhly 141 142 leží· opět podle okarnmité polohy pák 161 . 162 alespoň přibližně ve s^slé středové rovině 190 listů. Páky 161 . 162 jsou · uloženy prostřednictvím ložisek 181. 182 v neznázoirněném rámu tkacího stavu, přičemž osy 171 . 172 natáčení, -kolem nichž mohou páky 161_. 162 vykyvovat, jsou v různé vzdálenosti od středové roviny 190.

U hnacího ·zařízení brdových listů, znázorněného na obr. 4, mohou být páky nebo skuppny pák, které jsou spojeny s po sobě následujícími brdovými listy případně skupinami Edových listů, uspořádány střddavě nad a pod hřideeem 153. Přioom jsou jak osy natáčení horních pák případně staipin horních pák, tak osy natáčení dolních pák případně skupin dolních pák vzájemně přesazené. Tímto způsobem mohou být zvětšeny odstupy mezi pákami případně mezi skupinami ·pák, takže · je k dispozzci více místa pro uložení · pák ' a kloubových spojení mezi pákami a táhly.

Na obr. 5 znázorněné hnací zařízení brdových listů zahrnuje v neznázorněném rámu tkacího stavu uložený hřídel 253 s vačkovými kotouči 255 a palci 257. Dále je zde uspořádáno více pák, z nichž jsou znázorněny pouze dvě páky 261· a 265. které ' maží po jedné snímací kladičce 259 pro snímání povrchu vačkového kotouče 255. Každá páka .261. 265 je uložena v jednom ložisku'281 .· 285. přičemž osy 271 . 275 natáčení pák 261 . 265 jsou v různých vzdálenostech od středové · roviny 290 brdoých· listů. Páky 261 a 265 jsou jednoramenné, což znamená, že táhla, z nichž je viditelné pouze táhlo 241. sppSujíci je s brdovým. listy, jsou kloubovými čepy 247 přikomíbena na stejné straně os 271·275 natáčení, na níž jsou také snímací kladičky 25*9. Osy kloubových čepů 247 leží opět alespoň · přiblžžně na středové rpvině 290.

Na obr. 6 znázorněné hnací zařízení brdových listů zahrnuje dva.v neznázorněném rámu tkacího stavu uložené, ve vodorcvmém směru rovnoběžně vedle sebe uspořádané hřídele 353. Na každém z nich je upevněno více vačkových kotoučů ‘ 355 s palci 3*57. Oba hřídele á sou uspořádány zrcadlově symetricky·na různých stranách středové roviny 390 brdových. lišUů. Ke·snímání povrchu vačkových kotoučů 355 slouží páky, · z nichž jsou znázorněny pouze dvě páky 361 a 362. které jsou opa třeny snímacími kladičkami 359. Páky 361 . 362 jsou uloženy v ložiskách 381.. 382 připevněných ‘k neznézorněnému rámu tkacího stavu. Na obr. 7 jsou kromě pák 361 a 362 znázorněny ještě dvě další páky 363. 364. jakož L hřídele 353 vačkových kotoučů 355. které pro zjednodušení nejsou zakresleny. V obr. 7 jsou dále zakresleny osy 371. 372. 373. 374 natáčení,·kolem nichž mohou páky 361. 362·363. 364 vykyvovat.

os 371 až 374 natáčení od středové roviny 390 se v pořadí vztahových čísel zvětšují, přičemž jsou po sobě násXeddjící páky uspořádány střídavě na různých stranách středové roviny 390. V souladu s tím jsou také v obr. 7 neznézorněné vačkové kotouče 35*5. jejichž povrchy jsou snímány snímacími kladičkami 359 po sobě následujících pák, uspořádány rovněž střídavě na dvou hřídelích 353. Na pákách 361 .až 364 jsou kloubovými čepy 347 přikloubena táhla, z nichž je na obr. 6 zobrazeno jen jedno táhlo 341. Osy kloubových čepů 347 leží, opět podle okamžité polohy pák 361 až 364 více či méně přesně ve svislé středové rovině 390. podél níž .jsou brdové listy přestavovány.

Je sarnoořejmé, že i u hnacího zařízení brdových listů, vytvořeného podle obr. 6 a 7, mohou být opět některé souseedcí páky vytvořeny skupinově stejně a mohou vykyvovat kolem společné osy natáčení.·Poněvadž jsou páky rozmístěny na dvou různých stranách středové roviny 390. mohou být použžty k přestavování poměrně těsně · za sebou následujících brdových listů.

Na obr. 8 jsou znázorněny tři · páky 461. 462. 463. každá β jednou snímací kladičkou 459. Páky 461 až 463 mohou vykyvovat kolem os 471. 472. 473 natáčení. Osy 471 až 473 natáčení jsou v rozdílrých vzdálenostech od středové roviny 490 brdových listů. Naproti tomu jsou ‘všechny ·snímací· kladlčky 459 přibližně stejně vzdáleny od středové roviny 490 takže mohou snímat povrchy · příslušných vačkových kotoučů, které jsou všechny uloženy na stejném №íde.i. Na koncích pák £61 až £62. odvrácených od snímacích kladlček ££g. jsou přikloněna svými ·kloubovými čepy přibilžně svisle se prosstrající táhla 441. 442. 443. Osy 446. 448 kloubových čepů spojnících táhla 441 až 443 s pákami 461 až 463. neleží ve středové rovině 490. nýbrž jsou vzhledem k ní přesazeny na různé strany. Tím, že jsou osy 446. 448 . vzájemně přesazeny, je k dispozici.více místa pro kloubová epojení. Vzddlenoeti os 446, 448 od středové roviny 490 jsou však ve srovnání s šířkou brdových listů, měřenou ve ste^ž raža, malé a činí nejvýše 10. % jejich šířky. Proto i při uspořádání podle obr. 8 působí na brdové listy jen poměrně malé kroiutcí oomonny.

hnacích zařízení brdových jsou tedy · osy natáčení jednotlivých pák nebo skupin pák vzájemně a příčně ke směru os přesazené a ‘jsou různě vzdálené od všem brdovýo Httůž společné středové roviny, která prochází rovnoběžně se směrem přestavování brdových listů. Následkem toho je možné při snímání povrchů · více vačkových kotoučů uspořádaných·na stenném nebo i na dvou různých hřídelích, íetPihhíži-li se k rozdínéžou osazení palci, doodit různých převodových poměrů pák a tío rozdílných zdvihů brdových listů a přesto uspořádat místa působení všech pák, v nichž‘tyto přenášej jejich pohyb na brdové listy, alespoň přibližně ve středové rovině. Přiooo mohou být páky uspořádány·tak, že jejich pracovní ramene jsou· uspořádána přibližně v pravém úhlu ke středové rovině. Při vykyvování pák se pak jejich místa působení poh^bjí po kruhovém oblouku, který mé tečnu a .s výhodou i tětivy, . které jsou rovnoběžné se . směrem přestavování hrdlových listů ‘a tím přirozeně i se. středovou rovinou. Tím je umožněno přenášet pohyb pák na jedno ve zmíněné středové rovině ležící místo brdových listů, aniž by na ně půsoUly významo^ší kroijicí manoeny.

Tkací stavy mohůu být v různých ohledech upravovány. Předně je nutno uvést, že může týt obměňován počet brdových podle požadovaného vzorování tkaniny, a to v širokých

223960 mezích. Aby mohl být nějatý vzor vytvářen, je zapotřebí více brdových listů, a to nejméně tři. Poněvadž pro každý brdový list je použita jedna páka, je nutno podle vzorů stanovit i počet pék. U vačkových kotoučů mohou být měněny také rozteče palců. Například je možno uvažovat uspořádání maximálně 2, 4, 6 nebo více palců na každém vačkovém kotouči. Dále je možno páky vykyvovat místo vačkovými kotouči také křivkovými kotouči nebo jinými hnacími prvky, například vačkovými řetězy nebo děrovanými kartami. Ve věech těchto případech je možné použít pro všechny páky na straně pohonu hnací prvky stejného druhu, tedy například vačkové kotouče nebo vačkové řetězy, které všechny mají palce vytvořené shodně a následkem toho udělují všem pákám přibližně stejné zdvihy.

Dále mohou být různým způsobem upravena spojení mezi pákami a listy. Například místo popsaných táhel je možno použít tyčí nehybně upevněných na brdových listech. Dolní konce těchto tyčí by pak mohly být opatřeny například kolíkem, který by zabíral do výřezu, vytvořeného v pracovním ramenu páky a uspořádaného v jejím podélném směru. V tomto případě⁴ je také možnost upevnit vačkové kotouče a ložiska pák na suportu přestavítelném příčně ke společné středové rovině brdových listů a ke směru jejich přestavování. Přestavováním suportu by pak bylo možno měnit velikost prošlupu, to je úhel mezi horními a dolními osnovními nitěmi u přirazového místa paprsku. Místo táhel nebo tyčí je také možno použít ohebná tažné lana.

Claims (7)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Tkací stav s brdovými listy a jim přiřazenými pákami, které jsou v místě působení spojeny s brdovým listem a jejichž osy natáčení jsou uspořádány v pravém úhlu к rovinám, vytvářeným brdovými listy, přičemž vzdálenosti míst působení jsou od os natáčení alespoň u dvou pék různé, aby během provozu byly к těmto pákám přiřazené brdové listy přestavovány o různě velkou dréhu, vyznačující se tím, že osy (71 až 75) natáčení, uspořádané v různých vzdálenostech od kloubových čepů (47), vykazují různé vzdálenosti od středové rpviny (90), procházející středy brdových listů (1 až 5) rovnoběžně se směrem jejich přestavování a v pravém úhlu к rovinám, vytvářeným těmito brdovými listy (1 až 5).
2. 2. Tkací stav podle bodu 1, vyznačující se tím, že kloubové čepy (47) jsou v alespoň jedné poloze pék (61 až 65, 361, 451 až £63) ve středové rovině (90) procházející středy brdových listů (1 až 5).
3. 3. Tkací stav podle bodu 1, vyznačující sé tím, že vzájemně přesazené osy (71 až 75) natáčení leží v jedné společné rovině (95).
4. 4. Tkací stav podle bodu 3, vyznačující se tím, že společné rovina (95), v níž leží osy (71 až 75) natáčení, je skloněna vůči středové rovině (90).
5. 5. Tkací stav podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že místa (59) pohonu alespoň dvou pék (61 až 65, 361, 363, 451 až 463) se vzájemně přesazenými osami (71 až 75) natáčení mají v alespoň jedné pracovní poloze stejnou vzdálenost od středové roviny (90).
6. 6. Tkací stav podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že místa Í59) pohonu alespoň dvou pék (61 až 65, 361, 363, 451 až 463) se vzájemně přesazenými osami (71 až 75) natáčení jsou v alespoň jedné pracovní poloze ve směru rovnoběžném s osami (71 až 75) natáčení v jedné ose.
7. 7. Tkací stav podle bodů 4 až 6, vyznačující se tím, že páky (61 až 65, 361, 363, 451 až 463) jsou dvouramenné a jejich místa (59) pohonu a pracovní místa jsou na opačných stranách os (71 až 75) natáčení.