CS216174B2 - Method of synchronization of autonomous transmittins stations operating in the time multiplex and device for executing the same - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu synchronizaceautonomních vysílacích stanic pracujících v časovém multiplexu, navzájem stejně oprávněných, jimiž se zprostředkovávají jedné nebo více přijímacím stanicím informace ve formě povelových telegramů na stejném vysílacím kmitočtu ve vysílacím cyklu, přičemž každá vysílací stanice vykazuje přijímače pro příjem vysokofrekvenční energie vyslané od jiných příslušných vysílacích stanic a identifikačního znaku přiřazujícího přijímací stanici.

Vynález se dále týká zařízení pro provádění tohoto způsobu s vysokofrekvenčním vysílačem řízeným prostřednictvím součinového členu, s vysokofrekvenčním přijímačem, za nímž je zapojen sériově-paralelní převodník, se členem pro zadávání dat, působícím na paralelně-sériový převodník a s řídicím obvodem, napájeným časovacím generátorem, pro zpracování informací a pro určení časového rastru vysílacího cyklu z přijatých identifikačních znaků a z vlastního · identifikačního znaku, přičemž součinový člen je napájen členem pro zadávání dat a řídicím obvodem.

Takového způsobu a zařízení se používá zejména pro dálkové řízení lokomotiv, vykládacích zařízení a podobných pohybujících se objektů..

Pro vřazování povelových telegramů, obsahujících mimo povelovou informaci nejméně jednu adresovou informaci, ve formě číslicového sledu impulsů jednotlivých vysílacích stanic do pevného časového rastru je z patentové literatury známo opatřovat jednotlivé vysílací stanice časovými obvody s odstupňovanými časovými konstantami, které se pak samočinně synchronizují na svou nulovou polohu, když ve vysílacích stanicích vyhodnocován tónového kmitočtu po-zná konec skupiny určitých tónových kmitočtů, která je v každém povelovém bloku, a když současně vyhodnocovač intenzity pole zjistí existenci intenzity příjmového pole, potvrzující příjem vysokofrekvenční nosné, musí dotyčný povelový vysílač čekat, až časová konstanta jeho časového obvodu uplyne a v tento okamžik neexistuje vysokofrekvenčční nosná.

Aby se mohla provést taková synchronizace nebo lépe takové vřazení, musí být tedy ukončen vysílací cyklus zahrnující celý časový rastr. Je-li tedy například shrnuto do jednoho cyklu deset vysílacích stanic pracujících na stejném vysílacím kmitočtu, musí například druhá vysílací stanice systému čekat při zahájení své činnosti, až skončí vysílací doba právě vysílající, například čtvrté, a následující vysílací stanice, až nastane

218174

218174 nastavení nuly časových · · obvodů a· jejich · . proběhnutí až- na druhý stupeň stanoveného časového členění, až může být přenesen vstupní stav vysílací stanice, například nastavený povel, na řízený objekt. Tímto způsobem zůstává poměrně mnoho využitelného vysílacího stavu nevyužito pro přenos informace. Synchronizace je ztížena i tím, že řízené mobilní objekty a jejich vysílací stanice mají během svého provozu rozdílné vzdálenosti od sebe, tedy vzhledem na jejich malý vysílací výkon jsou spolu v rádiovém . spojení nebo bez něho, jakož i že mohou být rušeny vyzařováním cizí vysokofrekvenční energie.

Synchronizace, tedy uvádění jednotlivých vysílacích stanic systému do stanoveného časového rastru, může být rušena nebo dokonce znemožněna také tím, že mezi jednotlivými vysílacími stanicemi není vůbec žádné rádiové spojení, k tomouto však dochází u některých vysílacích stanic, když vysílá právě jiná vysílací stanice, která však sama nadále nemá se zmíněnou vysílací stanicí žádné rádiové spojení. Střídavým vysíláním obou těchto vysílacích · stanic · mohou být těmito vysílacími stanicemi dosažitelné vysílací stanice podle okolností částečně neustále blokovány · nebo alespoň v synchronizačním iprocesu tak dalece rušeny, že se jednoznačně vřazení povelových telegramů, které se mají vysílat jednotlivými · vysílacími stanicemi, do časového rastru, umožňujícího bezpečný · přenos povelových · telegramů, stane nemožným;

To platí tím více, existuje-li množství vysílacích stanic v systému, které mají po skupinách vzájemné rádiové spojení, přičemž skupiny mezi sebou nemají rádiové spojení. Protože pro synchronizaci · neexistuje · žádná mateřská stanice, vytváří se · systémy vysílacích stanic pracujících v· pevných časových rastrech od sebe odlišných, takže při zapojení vysílače vysílací · stanice, která leží mimo dosah jednoho systému, · nebo· při · změně stanoviště vysílací stanice · z · jednoho systému do druhého systému, vznikají vážné synchronizační problémy.

Vynález řeší úlohu vytvořit způsob · a · zařízení pro provádění tohoto způsobu, jímž by synchronizace, tedy vřazení · vysílacích stanic takových systémů pro · přenos · signálů, které pracují na jediném vysílacím · kmitočtu, do časového rastru, byla· · rychleji proveditelná než dosud. Vynález· · řeší · dále· úlohu takový způsob a · takové zařízení · vytvořit · tak, aby i při změnách místa · vysílacích · stanic takových systémů pro přenos signálů, při dvojitém · příjmu, tedy při · současném · příjmu dvou · vysílacích · stanic · majících · ještě · rádiové spojení, nebo při příjmu · vysokofrekvenční energie vysílacích stanic, které· pracují v časovém rastru · rozdílném od · vlastního časového rastru, byla zajištěna · bezpečná a rychlá synchronizace jednotlivých · vysílacích stanic s co nejinenšími stavebními · náklady.

Uvedené · úlohy jsou vyřešeny a· uvedené · · nevýhody jsou · odstraněny u způsobu · synchronizace vysílacích stanic pracujících v časovém multiplexu tím, že v přijímajících vysílacích stanicích se za použití · identifikačního znaku srovnávají vysílací cykly vysílacích stanic s vlastním vysílacím cyklem a při existenci rozdílu se přizpůsobí jeden vysílací cyklus druhému.

U · výhodného způsobu synchronizace podle vynálezu vysílací · cykly vysílajících vysílacích stanic, ležící k vlastnímu vysílacímu cyklu synchronně a asynchronně, se odděleně ukládají · do · paměti a při převaze asynchronně ležících vysílacích stanic se vlastní vysílací cyklus přizpůsobí asynchronně ležícímu vysílacímu cyklu.

Tímto způsobem se děje nejen synchronizace přijícímajících vysílacích stanic již v právě uplynulém cyklu systému, ale také přesynchronizování skupiny vysílacích stanic pracující po způsobu řetězové reakce, jakmile byla přesynchronizována první vysílací stanice. Odpadají čekací doby pro vynulování a opětný rozběh časových obvodů, takže je poprvé · možný hustý tok informací mezi každou jednotlivou vysílací stanicí a každým jí řízeným objektem, jakož i velkoprostorová práce pomocí takových systémů pro přenos povelů.

Zjištění, zda přijímající · vysílací stanice je v časovém rastru či nikoliv, a popřípadě vřazení do stanoveného časového rastru se provádí vnitřními opatřeními v každé vysílací stanici a je již jednoznačné, když jen dvě vysílací stanice jsou navzájem v rádiovém spojení. Tato synchronizace nastává tedy také tehdy, když jedna vysílací stanice, nemající dosud rádiové spojení · s již synchronizovanými vysílacími stanicemi, „vnikne“ do stávajícího vysílacího cyklu; synchronizace přitom nastane bez nucení, protože již při zahájení prvního rádiového spojení vysílací stanice při · chybějící synchronizaci se interně zesynchronizuje a zapojí se do · vysílacího · cyklu, v té době stávajícího, beze švu.

U jiného výhodného provádění způsobu · synchronizace podle vynálezu paměť · přijímající synchronně ležící vysílací stanici · se na · konci každého vysílacího cyklu vymaže a paměť · přijímající asynchronně ležící vysílací · stanice se vymaže · pouze tehdy, když již nejsou přijímány žádné asynchronně ležící vysílací stanice.

U dalšího výhodného provádění způsobu · synchronizace podle vynálezu při synchronizování na jiný vysílací cyklus při · vysílání dalšího povelového telegramu je spoluvysílán zvláštní povel, jímž se · všechny přijaté vysílací stanice donutí přizpůsobit · svůj · vysílací cyklus vysílací stanice vysílající zvláštní · povel.

Tímto způsobem se, dosáhne, že menší skupina vysílacích stanic nebo jednotlivé vysílací stanice, vždy ze skupiny s větším počtem vysílacích stanic, se rozsynchronizu216174 jí, takže se zamezí neplánované synchronizování.

Zařízení pro provádění způsobu synchronizace podle vynálezu je vytvořeno tak, že mezi obvod logického součinu a vysokofrekvenční přijímač je zapojen porovnávač pro zjišťování rozdílu mezi vlastním vysílacím cyklem a vysílacími cykly zjištěnými z přijatých povelových telegramů jiných vysílacích stanic a je opatřeno přepínacím členem působícím při výskytu rozdílu pro příjem nového identifikačního znaku měnícího vlastní vysílací cyklus.

U výhodného provedení tohoto zařízení podle vynálezu porovnávač vykazuje po jednom čítači přijímajícím identifikační znaky přijatých vysílacích stanic, ležících k vlastnímu vysílacímu cyklu synchronně a asynchronně, jakož i porovnávač zapojený na čítači, pro zjišťování převahy synchronně nebo asynchronně ležících vysílacích stanic, a přepínacím členem je na kruhový čítač působící součinový člen, který je napájen přijatým identifikačním znakem a výsledky srovnávání a zhodnocení (vedení).

Příklady provádění způsobu synchronizace autonomních vysílacích stanic pracujících v časovém multiplexu a zařízení pro provádění tohoto způsobu synchronizace podle vynálezu ’ jsou dále popsány a zobrazeny na výkresech, na nichž na obr. 1 je znázorněno blokové schéma skupiny n vysílacích a přijímacích stanic, na obr. 2 je znázorněno blokové schéma složení vysílací stanice znázorněné na obr. 1, na obr. 3 je diagram impulsů pro pět vysílacích stanic přenosového systému pracujícího na stejném vysílacím kmitočtu a na obr. 4 je diagram impulsů povelového telegramu vyslaného jednou vysílací stanicí.

Každá vysílací stanice A až N přenosového systému pracujícího na jediném vysílacím kmitočtu v časovém multiplexu vykazuje, jak ukazuje obr. 1, na své zadávací straně člen 1 pro zadávání dat, paralelně-sériový převáděč 2 a vysokofrekvenční vysílač 3, který je spojen s vysílací anténou 4. Na přijímací straně vykazuje každá vysílací stanice A až N vysokofrekvenční přijímač 6 a sériově-paralelní převodník 7. Dále je zde řídicí jednotka 8, která je na vstupní straně spojena jak se sériově-paralelním převodníkem 7, tak také s obvodem 1 pro zadávání dat, zatímco na výstupní straně tato řídí vysokofrekvenční vysílač 3.

Přijímací stanice A až N, uspořádané v dálkově řízených pohybujících se objektech, vykazují, a to každá, vysokofrekvenční vysílač 12, opatřený přijímací anténou 11, a sériově-paralelní převodník 13, který je spojen s povelovým členem 14 a vyhodnocovačem 13 adres. Přes povelový člen 14 je zajištěno provedení povelu, například zapojení jističe, kterýžto povel se má provést na dálkově řízeném objektu, například lokomotivě.

Všechny vysílací a přijímací stanice mají vždy stejné schéma. Počet vysílacích a přijímacích stanic přenosového systému, pracujících _ na jednom ' přenosovém kmitočtu, není v principu omezen, v tomto případě provedení jde jen o pět vysílacích a přijímacích stanic. Aby tyto vysílací stanice mohly předávat jim přiřazeným přijímacím stanicím na stejném vysílacím kmitočtu povely, data a podobné signály, je každému vysílači každé vysílací stanice přiřazen určitý konstantní čas přenosu v časovém rastru, během něhož se snímá stav členu 1 pro zadávání dat a tento se přenáší na přijímací stanici dálkově řízeného objektu jako blok informací. Přenos se tedy uskuteční, jak ukazuje obr. 3, cyklicky v přesně stanovených časových úsecích, přičemž je konstantní jak doba přenosu, tak také doba přestávky ležící mezi dvěma přenosy. Doba _ přestávky se řídí podle počtu vysílačů signálů patřících k jednomu systému podle vzorce tp = tu (n — 1), přičemž tp je doba přestávky, tu doba přenosu a n je počet vysílacích stanic patřících k jednomu systému. Vysílací cyklus popsaného přenosového systému zahrnuje tedy pět po sobě jdoucích dob přenosu tu pěti vysílacích stanic. Blok informací vyslaný během doby přenosu t_u, nazývaný také povelovým telegramem, má složení znázorněné na obr. 4. Doba přenosu t_u vyplňující délka slova t_Wort má ' na začátku a na konci synchronizační část a dále adresovou část a informační část.

O časové po sobě jdoucí zapojování jednotlivých vysílačů vysílacích stanic, nemajících mezi sebou galvanické spojení, pečuje vždy řídicí jednotka 8, jíž jsou opatřeny jednotlivé · vysílací stanice. Řídicí jednotka 8 sestává, jak bude v souvislosti s obr. 2 ještě popsáno, v nejjednodušším případě z kruhového čítače, se synchronizovaným časovacím generátorem, a paralelním vstupem a pevně zapojeným výstupem. Kapacita každého kruhového čítače v každé z jednotlivých , vysílacích stanic je totožná s počtem vysílacích stanic patřících k přenosovému systému. Výstup kruhového čítače odpovídá identifikačnímu znaku vysílací stanice, která v časovém rastru dostane povolení vysílat. K účelu zařazení do časového rastru vysílacího cyklu srovnává se výstup kruhového čítače s pevným identifikačním znakem vysílací stanice. Souhlasí-li nyní krok čítače s vlastním pevným identifikačním znakem, nastane vyslání povelového telegramu vysokofrekvenčním vysílačem.

V dalším textu bude na základě obr. 2 podrobně popsáno zapojení vysílací stanice.

Aby se mohlo zjistit, zda vysílací stanice smí vyslat na řadě jsoucí povelový telegram v časovém úseku jí přiděleném ve vlastním časovém registru společným přenosovým kanálem, nebo . zda má být provedeno přesynchronizování jejího časového úseku na jiný vysílací cyklus, jehož identifikační znak vysílací stanice slyší svým vysokofrekvenč

21617 4 ním přijímačem, vykazuje řídicí jednotka - 8 porovnávač 20, za - ním zapojený kruhový čítač 21 dříve popsaného - druhu, za - kruhovým čítačem 21 zapojenou řídicí logiku - 22 a další porovnávač 23, za - níž je zapojen součinový člen 25. Dále je - zde jednotka· 26vlastního identifikačního znaku, která - je spojena s porovnávačem - 23. Dále je zde - čítač 29, zapojený vedením 27 - za - porovnávačem 20, pro příjem vysílajících - -stanic, které vysílají ve stejném časovém - rastru - jako předmětná vysílací stanice, a - vedením - 28 za porovnávačem 20 zapojený čítač 30 pro příjem vysílajících vysílacích stanic, které vysílají v jiném časovém rastru, jakož i - třetí porovnávač 31, který je zapojen za - oběma čítači 29, 30.

Výstup 32 porovnávače 31 je - spojem se součinovým členem 33 a s paralelně-sériovým převodníkem 2 členu 1 pro - zadávání dat, jakož i s řídicí logikou 22. Od - řídicí logiky 20 vedou vedení 35, 36 - zpětného nastavení k čítačům 29, 30. Vedení 32 vede dále k řídicí logice 22 - a k součinovému - členu 33, jehož třetí vstup je napájen - vedením 37ze sériově-paralelního převodníku 7. Vedením 38 je spojen kruhový čítač - 21 - s porovnávačem 23. Součinový - člen - 25, zapojený svým vstupem 39 - za porovnávač 23, má další vstup 40, napájený paralelně-sériovým převodníkem 2.

V porovnávací 20 - se identifikační znak A, přijatý vysokofrekvenčním - přijímačem - 6, tedy adresa právě vysílající - vysílací - stanice, srovná s identifikačním- znakem - B, očekávaným - ve vlastním časovém - rastru - — ztělesněným okamžitým čitacím - stavem kruhového čítače 21 — a zjistí - se, zda - vysílací stanice běží synchronně nebo- asynchronně s vlastním taktem. Během vysílacího cyklu přijaté synchronní vysílací·' stanice - zesynchronizují čítač 29,- který po ukončení - každého vysílacího cyklu se vedením - - 35 - zpětného nastavení nastaví - řídicí logikou 22 zpět. Všechny během této doby přijaté - asynchronní vysílací stanice dospějí - na čítač 30, který se teprve tehdy nastaví zpět vedením 36 zpětného nastavení, nejsou-li ve- vysílacím cyklu přijaty žádné asynchronní - adresy. Porovnávač 31 nyní zjistí, zda citaci stav C se - rovná čítacímu stavu D. Jakmile se zjistí, že D je větší než C, vytvoří se výstupní signál, který se přivede vedením - 32 - součinovému členu 33,- řídicí logice 22 - a - paralel! ně-sériovému převodníku 2. Pokud' - součinový člen 33 obdrží současně vedením - 37 — v souhlase s existencí adresy - přijaté- vysílací stanice — vedením 28 - —- souhlase s existencí asynchronně ležící přijaté vysílací stanice — a vedením 32 - — v souhlase se skutečností, že většina - přijatých vysílacích stanic leží ve vysílacím cyklu ležícím - asynchronně k vlastnímu časovému rastru, vstupní signály, zapíše se přes pak vyslaný vý stupní - signál součinového členu 33 do kruhového čítače 21 součtovým členem 42 a vedením 34‘ - za řízení řídicí logiky 22 nová adresa jsoucí na řadě na výstupu - sériově-paralelního převodníku 7, takže nastane přesynchronizace vysílací stanice - na nový časový rastr. Tato přesynchronizace přitom znamená, že kruhový čítač 21 - se paralelním zápisem nové asynchronní adresy, která je na - výstupu sériově-paralelního převodníku 7, přivede do jiného čítacího stavu, který odpovídá - asynchronnímu časovému rastru.

Tímto způsobem se dosahuje toho, že systém přenášení povelů s menším počtem, například dvěma synchronně - společně pracujícími vysílacími stanicemi, se řídí podle systému přenášení povelů s větším počtem, například čtyřmi synchronně společně pracujícími vysílacími stanicemi.

Výstup kruhového čítače 21, který odpovídá identifikačním znakům vysílací stanice patřící k systému, se srovnává s vlastním pevným identifikačním znakem jednotky 26 vlastního identifikačního znaku v porovnávací 23 (vedení 38).

Pokud oba vstupy souhlasí, tedy je-li· E - = =F, zapojí se vedením 39 součinový člen - 25, takže na - jeho výstupu je povelový telegram paralelně-sériového převodníku 2 a tento je vyzařován vysokofrekvenčním vysílačem 3 příslušnou anténou 4.

Po přesynchronizování vysílací - stanice - mohou být všechny druhé vysílací stanice povelového přenosového systému, které dříve vysílaly ve stejném časovém - rastru, přinuceny přejít ihned rovněž do nového - časového rastru. K tomu je zapotřebí, jakmile je kruhový čítač přesynchronizován, aby - byl spoluvyslán vedením 32 zvláštní signál „přesynchronizovat“ s normálním povelovým telegramem paralelně-sériovým převodníkem 2.

Všechny ostatní vysílací stanice, které přijmou tento povelový telegram, vyhodnotí způsobem blíže nerozváděným tento povel a - připojí adresu - jsoucí na řadě na sériově-paralelním převodníku 7 jako funkci logického součtu (vedení 37, součtový člen 42) přímo na kruhový čítač 21. Tímto způsobem může nadřazeně k přesynchronizování přes oba čítače 29, 30 - s porovnávačem 31, za - nimi zapojeným, nastat na povel „přesynchronizovat“ okamžité přesynchronizování na přijatou pozici. Přijmou-li se naproti tomu jen vysílací stanice, které leží ve vlastním časovém rastru, odpadne popsané přesynchronizování a součinovým členem 25 se přivodí vysílání povelového telegramu (vevedení 40) jsoucího na řadě v - členu - 1 pro zadávání dat, jakmile je - porovnávačem 23 zjištěn - souhlas adresy - hlášené kruhovým čítačem 21 s vlastní adresou - z jednotky 26 vlastního identifikačního znaku, tedy na - vedení - 39 se objeví výstupní signál E = F.

Claims (10)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob synchronizace autonomních vysílacích stanic pracujících v časovém multiplexu, navzájem stejně oprávněných, jimiž se zprostředkovávají jedné nebo více přijímacím stanicím informace ve formě povelových telegramů na stejném vysílacím kmitočtu ve vysílacím cyklu, přičemž každá vysílací stanice vykazuje přijímač pro příjem vysokofrekvenční energie vyslané od jiných příslušných vysílacích stanic a identifikačního znaku přiřazujícího přijímací stanici, vyznačující se tím, že v přijímajících vysílacích stanicích se za použití identifikačního znaku srovnávají vysílací cykly vysílajících vysílacích stanic s vlastním vysílacím cyklem a při existenci rozdílu se přizpůsobí jeden vysílací cyklus druhému.
2. 2. Způsob synchronizace podle bodu 1, vyznačující se tím, že vysílací cykly vysílajících vysílacích stanic ležící к vlastnímu vysílacímu cyklu synchronně a asynchronně se odděleně ukládají do paměti a při převaze asynchronně ležících vysílacích stanic se vlastní vysílací cyklus přizpůsobí asynchronně ležícímu vysílacímu cyklu.
3. 3. Způsob synchronizace podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že paměť přijímající synchronně ležící vysílací stanice se na konci každého vysílacího cyklu vymaže a paměť přijímající asynchronně ležící vysílací stanice se vymaže pouze tehdy, když nejsou více přijímány žádné asynchronně ležící vysílací stanice.
4. 4. Způsob synchronizace podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že při synchronizování na jiný vysílací cyklus při vysílání dalšího povelového telegramu je spoluvysílán zvláštní povel, jímž se všechny přijaté vysílací stanice donutí přizpůsobit svůj vysílací cyklus vysílacímu cyklu vysílací stanice vysílající zvláštní povel.
5. 5. Zařízení pro provádění způsobu synchronizace podle bodu 1, s vysokofrekvenčním vysílačem řízeným prostřednictvím součinového členu, s vysokofrekvenčním přijímačem, za nímž je zapojen sériově-paralelní převodník, se členem pro zadávání dat, působícím na paralelně-sériový převodník, a s řídicím obvodem, napájeným časovacím generátorem, pro zpracování informací a pro určení časového rastru vysílacího cy klu z přijatých identifikačních znaků a z vlastního identifikačního znaku, přičemž součinový člen je napájen členem pro zadávání dat a řídicím obvodem, vyznačující se tím, že mezi součinový člen (25) a vysokofrekvenční přijímač (5) je zapojen porovnávač (20) pro zjišťování rozdílu mezi vlastním vysílacím cyklem a vysílacími cykly zjištěnými z přijatých povelových telegramů jiných vysílacích stanic a je opatřeno přepínacím členem (33) působícím při výskytu rozdílu pro příjem nového identifikačního znaku měnícího vlastní vysílací cyklus.
6. 6. Zařízení podle bodu 5, vyznačující se tím, že porovnávač (20) vykazuje po jednom čítači (29, 30) přijímajícím identifikační znaky přijatých vysílacích stanic, ležících к vlastnímu vysílacímu cyklu synchronně a asynchronně, jakož i porovnávač (31), zapojený na čítači (29, 30 J, pro zjišťování převahy synchronně nebo asynchronně ležících vysílacích stanic a přepínacím členem je na kruhový čítač (21) působící součinový člen (33), který je napájen přijatým identifikačním znakem a výsledky srovnávání a zhodnocení (vedení 32).
7. 7. Zařízení podle bodů 3, 5 a 6, vyznačující se tím, že čítače (29, 30) jsou spojeny vedeními (35, 36) zpětného nastavení s řídicí logikou (22).
8. 8. Zařízení podle bodů 5 až 7, vyznačující se tím, že přepínací povel vybavený porovnávačem (31) je vysílán přes paralelně-sériový převodník (2) členu (1) pro zadávání dat a součinový člen (25) prostřednictvím vysokofrekvenčního vysílače (3).
9. 9. Zařízení podle bodů 5 až 8, vyznačující se tím, že spínací poloha kruhového čítače (21), synchronizovaného pevným taktovým kmitočtem, je ovlivnitelná přes součtový člen (42) buď přes výstup (34) součinového členu (33), napájeného vyhodnocovacím obvodem (čítače 29, 30, porovnávač 31), nebo přijatým identifikačním znakem (sériově-paralelní převodník 7).
10. 10. Zařízení podle bodů 5 až 9, vyznačující se tím, že řídicí logika (22) je napájena jak kruhovým čítačem (21), tak také porovnávači (20, 31) a má spojení s porovnávačem (23) к určení okamžiku vysílání.