(54) Tkací stroj se zanášením útku tryskou

Vynález se týká tkacího stroje se zanášením útku od nepohyblivé zásobní cívky útkové niti, se zařízením pro přívod útkové niti s tryskami, zařízením pro zanášení útku a hlavním hřídelem.

U tkacího stroje, jenž má k pohybu útkové niti zařízení s fluidními tryskami, má rozhodující význam řízení trysek k šetrnému a energeticky úspornému podávání niti. Přitom se vyskytuje problematika šetrného podávání niti spíše při rozběhu tkacího stroje ze stavu klidu, zatímco po dobu běhu tkacího stroje je více důležitě energeticky úsporné řízení.

Pod energeticky úsporným podáváním niti třeba rozumět, že fluidum dospívá k výtoku jenom tehdy, jestliže se tím má nit pohánět. Z tohoto důvodu mají takové tkací stroje ventily, jež podvazu jí přívod fluida, když se tkací stroj nachází ve stavu klidu, a takové Ventily, jež se otvírají periodicky v závislosti na fázové poloze tkacího stroje jenom tenkrát, jestliže se má nit podávat.

Pod šetrným podáváním nit třeba rozumět, že energie proudění fluida, jež působí na nit, tuto nit nepoškozuje ani neničí. Tkací stroje mohou tedy setkávat bez zvláštního zařízení k šetrnému podávání niti jenom t

velmi pevně kroucené či nekonečně vyráběné niti.

Nebezpečí poškození či zničení niti roste s relativní rychlostí mezi fluidem a nití. Nejkritičtějším případem je stav niti v klidu. Je tedy nasnadě, že se proudění při stroji ve stavu klidu přerušuje. Tento ventil způsobuje tedy dvojí: úsporu energie a zabraňování ničení niti při stroji ve stavu klidu.

Takové zařízení nemůže však zabraňovat tomu, aby se nit hned po opuštění stavu klidu či při pomalém běhu stroje, jak se vyskytuje při tkaní s jednotlivým útkem, nepoškozovala nebo neničila opětně zapnutým prouděním. Konečně má toto zařízení ještě další nevýhodu, jež vede k častým poruchám. Jestliže se totiž při stroji ve stavu klidu proudění od trysek k podávání niti zcela přeruší, může se přísně napjatá nit uvolnit a přitom putovat proti svému směru zanášení, takže opustí účinnou oblast trysky položené na špičce niti nebo se vlivem svého kroucení či otáčení zauzlí s vodícími prvky.

Za účelem odstranění těchto nevýhod se tkací stroj úvodem popsaného druhu vyznačuje podle vynálezu tím, že do přívodů k zanášecím tryskám je zabudován ventil, nastavitelný od hlavního hřídele tkacího stro213340 je podle funkce úhlu otočení, a proporcionální ventil nastavitelný od hlavního hřídele tkacího stroje podle funkce počtu otáček.

Další podstatné znaky provedení podle vynálezu vyplývají z podružných bodů definice jeho předmětu na konci tohoto popisu.

Vynález bude nyní blíže popsán podle výkresů, na nichž představuje obr. 1 grafické znázornění s typickými provozními stavy zařízení s fluidní tryskou, obr. 2 schematicky perspektivní pohled na část tkacího stroje se zanášením útku tryskou a s fluidní tryskou, resp. řízením proudění v přívodu útkové niti, obr. 3 schematicky znázornění podle obr. 2, avšak s jiným řízením proudění v přívodu útkové niti, a obr. 4 až 7 vždy schematicky jedno zařízení s fluidní tryskou, resp. řízením proudění v přívodu útkové niti.

Nad vodorovnou časovou osou a podle obr. 1 jsou udány přerušovanými čarami křivky pro tryskové proudění b a plnými čarami pro počet c otáček stroje.

Vedle nulové značky časové osy a, v oblasti e, má počet c otáček nulovou hodnotu, stroj je v klidu. Tryskové proudění b nevykazuje však nulovou hodnotu, nýbrž hodnotu d proudění v klidu, jež je právě tak veliká, aby se nit udržovala napjatá bez poškození.

Dále vpravo na časové ose a vykazuje počet c otáček stoupající hodnotu v rozběhové fázi g. Současně stoupá i hodnota tryskového proudění b. Tím se dosahuje toho, že relativní rychlost mezi prouděním a nití, potřebná k jejímu podávání, má správnou míru. Podle cyklu stroje vrací se tryskové proudění b i po dobu rozběhové fáze g periodicky na hodnotu d proudění v klidu. Jakmile počet c otáček stroje dosáhl hodnoty h jeho plného běhu, přijímá i tryskové proudění b po dobu podávání i niti vždy svoji hodnotu f plného běhu.

V praxi se hodnoty v důsledku odporů při proudění a kapacit vedení od zde znázorněného ideálního průběhu více nebo méně odchylují. Přesto však zůstává i nadále ten příznak, že tryskové proudění b je funkcí úhlu φ otočení .a počtu φ· otáček tkacího stroje.

Podle obr. 2 se odtahuje útková nit 89 z nehybně uložené zásobní cívky 90. Děje se tak prostřednictvím otočně uloženého odtahového válce 88, jenž se otáčí ve směru šipky 87. Pohon odtahového válce 88 nastává přes nekonečný řemen 86 od otočně uloženého spojovacího hřídele 85, přičemž nekonečný řemen 86 je veden přes dva pastorky, z nichž jeden je pevně spojen s odtahovým válcem 88 a druhý je usazen na mezivloženém spojovacím hřídeli 85. Když útková nit 89 opouští odtahový válec 88, prochází nepohyblivou zanášecí tryskou 93, jež je napájena přes vedení 83 stlačenýln vzduchem. Za zanášecí tryskou 93 se útková nit vede kolem vychylovacího prvku 82, jenž je umístěn na nekonečném řemenu 81. Tento je veden přes dva pastorky, z nichž jeden je usazen na otočně uloženém hřídeli 80 a druhý na mezivloženém spojovacím hřídeli 85. Pohon mezivloženého spojovacího hřídele 85 nastává prostřednictvím nekonečného řemenu 79, jenž je veden přes pastorek 78 mezivloženého spojovacího hřídele 85 a přes věnec 77 otočně uložené výstupní části 76, jež se otáčí ve směru šipky 75. Výstupní část 76 je usazena na otočně uloženém hřídeli 74 tkacího stroje.

Útková nit 89 potom, kdy opustila vychylovací prvek 82, prochází nejprve nepohyblivou zanášecí tryskou 92 a potom další nepohyblivou zanášecí tryskou 91, přičemž k oběma zanášecím tryskám 92, 91 se přivádí vzduch přes vedení 72. Přívod vzduchu k vedením 83, 72 se řídí přes ventilová ústrojí 71, jejichž uspořádání bude ještě dále popsáno a jež ijsou ovládána od hřídele 74 tkacího stroje. K ventilovým ústrojím 71 se přivádí vzduch přes hlavní vedení 70. Útková nit 89, potom když opustila zanášecí trysky 91, 92, vstupuje v oblasti kyvného tkalcovského paprsku 69 do prošlupu 68. Pohon tkalcovského paprsku 69 nastává přes hnací ústrojí 67 od hřídele 74 tkacího stroje. U tkalcovského paprsku 69 jsou ještě upraveny nůžky 84.

Ventilové ústrojí 71 vyplývá podrobněji z obr. 2 ve spojení s obr. 4. Na obr. 4 je znázorněno zařízení, jež pracuje podle grafického znázornění na obr. 1. Přitom jsou ony tři zanášecí trysky 91, 92, 93 pro podávání útkové niti 89 znázorněny v jejím podavači. Počet těchto zanášecích trysek 91, 92, 93, vyskytujících se mezi zásobní cívkou 90 útkové niti 89 a okrajem tkaniny na straně zanášení, může však být také jiný.

Funkčním prvkem, jenž předchází zanášecím tryskám 91, 92, 93, je nastavitelný ventil 94, jenž se periodicky zapíná podle funkce úhlu φ otočení tkacího stroje.

Proti proudu následuje za ventilem 94 proporcionální ventil 95, jenž dovoluje podle funnkce počtu otáček větší nebo menší tryskové proudění. Poloha ventilu 94 a proporcionálního ventilu 95 se dá také zaměnit, jak to ukazuje obr. 2. Konečně je vestavena jako další funkční prvek nastavitelná škrticí klapka 96. Leží v obtoku k ventilu 94 a proporcionálnímu ventilu 95 a dovoluje nastavení proudění v klidu, jež udržuje útkovou nit 89 napjatou, nedochází-li přes oba ventily 94, 95 k žádnému proudění. Fluidum, potřebné k vytváření proudění, se přivádí na přívodním místě 97.

Přestavení škrticí klapky 96 se děje ručně na šroubu 64 s rýhovanou hlavou, znázorněném na obr. 2. Řízení ventilu 94 se provádí prostřednictvím vačky 63, jež je usazena na. hřídeli 74 tkacího stroje a působí na pákové rameno 62 ventilu 94. Ovládání proporcionálního ventilu 95 se děje přes ne213340

S konečný řemen Bl od hřídele 74 tkacího stroje.

Podle obr. 3 a 5 jsou funkce ventilu 94, proporcionálního ventilu 95 a škrticí klapky 96 shrnuty v kombinačním ventilu 98. Ten se nastavuje podle funkce úhlu φ otočení a počtu φ· otáček a kromě toho je seřiditelný tak, aby v každém případě dovoloval alespoň proudění v klidu.

Obr. 6 ukazuje zařízení obdobné obr. 2 a 4. Rozdíl v uspořádání spočívá v tom, že o řízení závislé na počtu φ· otáček zde dbá spínací ventil 99 nastouplý na místo proporcionálního ventilu 95. Při rozběhu stroje ze stavu klidu zůstává spínací ventil 99 nejprve zavřený, aby se potom při předem určeném počtu otáček ihned naplno otevřel.

S

Toto provedení se vyznačuje svou jednoduchostí v uspořádání, spolehlivostí funkce a dovoluje zpracování poměrně málo skaných přízí, i když se nedosahuje předností provedení podle obr. 4.

Obr. 7 ukazuje zařízení, v němž jsou prvky podle obr. 6 sdruženy v kombinačním spínacím ventilu 100. Obr. 7 nutno brát v úvahu ve spojení s obr. 3, kde jeho kombinační ventil 98 se nahradí kombinačním spínacím ventilem 100. Nastavení ventilů podle obr. 4, 5, 6 a 7 lze provádět známým způsobem mechanicky, elektricky, pneumaticky nebo hydraulicky. Podle toho se musí tvořit signály pro úhel φ otočení a počet φ· otáček.