CS210642B2 - Herbicidní prostředek a způsob výroby jeho účinné látky - Google Patents

Description

Vynález se týká herbicidního prostředku a způsobu výroby jeho účinné látky. Herbicidní prostředek podle vynálezu je vhodný k hubení nežádoucích plevelů, které rostou s jednoděložními kulturami, jako je pšenice, čirok a rýže, a s dvouděložnípii kulturami, jako je například cukrovka a sójový bob.

Herbicidní prostředky na bázi 2-halogenacetanilidů, jakož i způsoby výroby 2-halogenacetanilidů, které mají na fepylovém kruhu a na anilidovém atomu dusíku různé substituenty, jsou z odborné literatury známy. Jsou popsány různé 2-halogenacetanilidy, které mohou být na fenylovém kruhu nebo na atomu dusíku substituovány alkylovými, alkoxylovými a/nebo alkoxyalkylovými skupinami nebo jinými substituenty. Viz například NSR patenty č. 2 402 983 a 2 405 183 a USA patenty č. 3 966 811 a 3 976 471.

Uvedený NSR patent č. 2 402 983 popisuje herbicidní sloučeniny, které jsou substituovány alkylovými a/nebo alkoxylovými skupinami v poloze 2’ a 6’ a alkoxyalkylovou skupinou na atomu dusíku. Ve shora uvedeném patentu č. 2 402 983 s alkoxyalkylovou skupinou na atomu dusíku však nesmí mít atomy dusíku a kyslíku mezi sebou méně než dva atomy uhlíku, což je odlišuje od 2-halogenacetanilidů, které jsou substituovány alkoxymethylovou skupinou. Navíc shora uve2 děný NSR patent č. 2 402 983 nepopisuje žádný příklad jakéhokoliv 2-halogenacetanilidu s alkoxyalkylovými skupinami na anilidovém kruhu nebo jakýkoliv způsob výroby takových sloučenin.

NSR patent č. 2 405 183 a USA patenty ě. 3 966 811 a 3 976 471 popisují 2-halogenacetanilidové sloučeniny, které jsou substituovány alkoxyalkylovými skupinami na fenylovém kruhu, ale nikoliv v orto- (2’- a 6’-) polohách, jako je tomu podle tohoto vynálezu. Navíc se substituenty na atomu dusíku v USA patentech č. 3 966 811 a 3 976 471 liší od substituentů podle tohoto vynálezu. V USA patentu č. 3 966 811 je substituentem

2,2-dialkoxyethylová skupina a v USA patentu č. 3 976 471 alkylidenaminooxymethylová skupina.

Jinými, méně závažnými sloučeninami, které jsou uvedeny v odborné literatuře, jsou 2-halogenacetanilidy, které jsou substituovány alkoxylovou nebo dialkoxyalkylovou skupinou na atomu dusíku, nikoliv však na fenylovém kruhu, který může být substituován jinými substituenty. Takové typické sloučeniny jsou popsány v USA patentech číslo 3 442 945, 3 547 620, 3 983 174, 3 952 056,

937 730, 4 019 894, 4 021 224, 4 025 554 a

086 080.

V odborné literatuře nejzávažnějšími způ210642 soby výroby sloučenin analogických ke sloučeninám podle tohoto vynálezu a uvedených v předmětu tohoto vynálezu jsou ty způsoby, které jsou popsány ve shora uvedených patentech. Ilustrací způsobů uvedených v odborné literatuře je halogenacetylace příslušně substituovaného anilinu, např. sekundárních aromatických aminů, které mají před halogenacetylací fixovány substituenty na fenylovém kruhu a na atomu dusíku. Jiným způsobem je zpracování příslušně substituovaného anilinu s halogenalkanoly, například 2-halogenpropanol vnáší na atom dusíku hydroxyalkylový řetězec. Následuje chloracetylace a nakonec etherifikace hydroxyalkylové skupiny alkoholem. Vyrobí se tak odpovídající N-alkoxyalkylová sloučenina.

Mezi dříve popsané způsoby patří halogenacetylace příslušně substituovaného fenylazomethinu. Vyrobí se tak N-halogenmethylový ádukt, který dalším zpracováním s alkoholem poskytne odpovídající N-alkoxyalkylovou sloučeninu. Nebo se N-halogenmethylový adukt zpracuje s příslušně substituovanou solí oximu, čímž se získá odpovídající produkt; shora uvedený USA patent č. 3 976 471.

K jednomu z níže popsaných uspořádání podle tohoto vynálezu, takovému, při němž se jako katalyzátor používá tetrafluorboritain stříbra nebo jiného těžkého kovu, má jistý vztah práce J. C. Sheehana a spol.: J. Amer. Chem. Soc. 89, 362, a zvláště pak 364 a 368 (1967), kde je popsán neopentylový přesmyk 2-bromj-3,3-dimethyl-N-terc.butylbutyramidu za použití tetrafluorboritanu stříbrného. Tento proces je však popisován jako dehydrobromace vedoucí k odstranění atomu halogenu v poloze 2. Postup, který popisují Sheehan a spol., ukazuje tedy labilitu atomu halogenu v poloze 2 v přítomnosti tetrafluorboritanu stříbrného.

V předcházející odborné literatuře je popsán způsob výroby 2-halogenacetanilidů tak, že se alkohol zpracuje s ortho-benzylhalogenidovým meziproduktem, čímž se vyrobí odpovídající derivát etheru.

Předmětem vynálezu je herbicidní prostředek a způsob výroby jeho účinné látky.

Podstata herbicidního prostředku podle vynálezu je v tom, že jako účinnou látku obsahuje 2-ha!logenacetanilld obecného vzorce I,

O

v němž znamenají

X atom chloru nebo bromu,

R a Ri nezávisle na sobě atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo alkoxymethylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkoxyskupině,

R2 atom vodíku nebo methoxyskUpinu a

Ri alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, allylovou skupinu, fenylovou skupinu, p-nitrofenylovou skupinu nebo p-methylfenylovou skupinu.

Podstata výroby účinné látky pro tento herbicidní prostředek způsobem podle vynálezu je v tom, že se derivát obecného vzorce II,

O

N 'jJ-CW-X* (ll) v němž

R, Ri, R2 a X mají shora uvedený význam a

X¹ znamená atom chloru, bromu nebo jodu, nechá reagovat s alkoholem obecného vzorce III,

RiOH (III) v němž Ri má shora uvedený význam, přičemž se reakce provádí při teplotě -—80 až 180 °C a za přítomnosti kationtú těžkého kovu, Lewisovy kyseliny, anebo, jestliže znamená X atom chloru a X¹ atom bromu nebo jodu, za přítomnosti alkoxldu s 1 až 10 atomy uhlíku alkalického kovu nebo kovu alkalických zemin. Je výhodné používat při reakci alkoholu a tetrafluorboritanu stříbrného v nadbytku vzhledem k derivátu obecného vzorce II. Reakce se provádí, jak již bylo. uvedeno, za přítomnost kationtú těžkých kovů, například stříbra, olova, rtuti atd., nebo za přítomnosti jiných Lewisových kyselin, například chloridu hlinitého, chloridu cíničitého, chloridu zinečnatého atd. Kationty jsou odvozeny od takových sloučenin, jako jsou acetáty, oxidy, nitráty, tetrafluorboritany apod. V tom případě, že X¹ znamená atom bromu nebo jodu, se mohou namísto sloučeniny obecného vzorce III použít alkoxidy s 1 až 10 atomy uhlíku alkalických kovů nebo kovů žíravých zemin, například methoxidy, ethoxidy, propoxidy, butoxidy atd., sodíku draslíku, rubidia, hořčíku, zinku, kadmia a rtuti.

Objev shora uvedeného způsobu je neočekávaný, protože je známo, že 2-halogenový atom N-acetylové skupiny je labilní. U slou(I) cenin, které mají atomy halogenu v podstatě stejně reaktivní nebo jejichž reaktivita je relativně podobná, existuje problém nahrazení halogenového atomu na arylovém zbytku substituovaném halogenalkylovou skupinou, například benzylového atomu halogenu nebo xylylového atomu halogenu, za současného zachování atomu halogenu v poloze 2 acetylu tak, aby se vyrobily žádané deriváty. Například předcházející pokusy vynálezce nechat zreagovat buď jodidový, nebo methoxidový aniont s jedním nebo s oběma halogenalkylbenzylovými zbytky na sloučeninu 2’,6’-bis (chlormethyl J -N- (methoxymethylj-2-chloracetanilid vedly k částečné náhradě· atomu chloru ve všech třech halogenovaných místech. Jednoduchá náhrada atomu chloru nukleofily je zřejmě v takových systémech neadekvátní.

Vynálezce objevil, že atom halogenu ary* lové molekuly substituované halogenmethylovou skupinou, například benzylové atomy halogenu, xylylové atomy halogenu atd., lze selektivně aktivovat tetrafluorboritanem stříbrným (AgBFá), aniž se aktivuje jinak stejně labilní 2-acetylový atom halogenu.

Navíc, jak bylo shora poznamenáno, v alternativním uspořádání v některých případech, například jestliže v o-polohách jsou jodaikylové nebo bromalkylové skupiny, lze tyto skupiny etherifikovat nadbytkem alkoholu ekvivalentem alkoxidu alkalického kovu nebo kovu žíravých zemin, například alkoxidem sodným.

Podmínky tohoto způsobu nejsou kritické. Nejlépe je však pracovat při teplotách v rozmezí asi od — 80 °C do 180 °C, s výhodou od 0 °C do 125 °C, ještě výhodněji v rozmezí od 25 do 100 “C, ačkoliv mohou být také použity i vyšší a nižší teploty po dostatečně dlouhé reakční doby a při dostatečných tlacích (které mohou být nižší než tlak atmosférický neby vyšší než tlak atmosférický), zajišťujících úplnost zpracování. Podobně ani koncentrace reakčních složek nejsou kritické. Odborníkovi je však jasné, že se poměry reakčních složek příslušně vyberou podle následujících detailních popisů a pracov* nich uspořádání.

Termínem „alkylová skupina” a složenými formami tohoto termínu, jako je „alkoxymethylová skupina“, se zde rozumějí primární, sekundární a terciární alkylové skupiny.

Výhodnými sloučeninami jsou N,2’-bis ne* bo N,2’,6’-tris( alkoxymethyl )-2-halogenacetanilidy, v nichž aikoxymethylové skupiny mají v alkoxylovém zbytku stejnou alkylovou skupinu. Tyto sloučeniny se vyrábějí za použití tetrafluorhoritanu stříbrného jako katalyzátoru, který je rozpuštěn v roztoku alkoholu obecného vzorce III, v němž R4 zna* mená stejnou alkylovou skupinu, jaká je v alkoxylové skupině R v obecném vzorci II. V takovém případě dochází selektivně k et* herifikaci v poloze (polohách) 2’ a/nebo 6’ halogenalkylové skupiny, jak dokládá příklad 18 níže. Jestliže alkylová skupina R4 obecného vzorce III je odlišná od alkoxylového zbytku v aikoxymethylové skupině R obecného vzorce II, pak může mezi skupinami R4 a R dojít k transetherifikaci. Výsledkem jsou N,i2’-bis nebo N,2’,6’-tris(alkoxymethyljové sloučeniny, které mají tutéž alkylovou skupinu R4 v aikoxymethylové skupině.

Jiný aspekt tohoto vynálezu se týká 2-halogenacetanilidových sloučenin s různými alkoxymethylovými skupinami na atomu dusíku s různými alkoxymethylovými skupinami na atomu dusíku a v polohách 2’ a/nebo 6‘ (tj. orto polohách vzhledem k anilidovému atomu dusíku). Sloučeniny tohoto typu se vyrábějí tak, že se N,2‘-bls nebo N,2’-6’-tris(alkoxymethyl j-2-halogenacetaniIidy obecného vzorce I zpracují s alkoholem obecného vzorce III, v němž R4 se liší a obvykle je delší než alkylový zbytek v N- a 2’- a/nebo 6’- polohách, za přítomnosti organické sulfonové kyseliny, jako je například methylsulfonová kyselina. V takovém případě dochází k transetherifikaci selektivně mezi skupinou Rá a alkoxymethylovou skupinou na atomu dusíku. Výrobou sloučenin tohoto typu se zabývá příklad 22 níže. Transetherifikační proces, který je diskutován v tomto odstavci, je předmětem jiného vynálezu.

Předcházející sloučeniny, které mají totožné nebo odlišné aikoxymethylové skupiny v polohách N-, 2’- a/nebo· 6’-, se mohou vyrábět N-alkylací aniontu sekundárního 2-halogenacetamidu, který má jeden nebo více o-alkoxymethylových substituentů, alkylačním činidlem, jako je halogenalkylether, například chlormethylmethylether.

Výroba N,2‘-bis (alkoxymethyl) -2-halogenacetanilidů tímto N-alkylačním postupem· je uvedena níže v příkladu 23. Sloučeniny tohoto typu, které jsou diskutovány v tomto a v předcházejícím odstavci, se mohou také vyrábět tak, že se zpracují soli alkoholů obecného vzorce III s kovy, například R4OM, kde M znamená alkalický kov nebo kov žíravých zemin se sloučeninami obecného· vzorce II, v němž znamená R alkoxymethylovou skupinu, X atom chloru a X¹ atom bromu nebo jodu.

Herbicidní prostředky podle vynálezu jsou použitelné jako selektivní herbicidy při aplikaci namísto nežádoucích rostlin, které mají být regulovány, a žádoucích rostlin, které mají být chráněny.

Vynálezu lze jasněji porozumět pomocí následujícího detailního popisu.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu jsou odvozeny od meziproduktů, vyznačujících se tím, že jako podstatnou část obsahují halogenmethylové substituenty v jedné nebo v obou ortopolohách anilidového kruhu. Tyto meziprodukty jsou nové samy o sobě a jsou předmětem jiného vynálezu autora, který objevil pluralitu způsobů výroby meziproduktů. Mezi tyto způsoby patří radikálová halogenace 2-halogenacetanilidů, s výhodou za přítomnosti ultrafialového světla. Chlo210642 race probíhá snadno za vzniku monochlorovaného derivátu v N-methylové a/nebo o-alkylové poloze. Nedochází však k reakci v poloze a nebo na jádře. Bromace elementárním bromem, ale zvláště N-bromsukcinimidem, je selektivní. Dochází pouze k o-alkyl-monobromaci, dokonce i za přítomnosti N-methylového zbytku. Příklady způsobů výroby meziproduktů používaných v tomto vynálezu jsou popsány v následujících příkladech. Teplota je vždy udávána ve stupních Celsia.

Příklad 1

Tento příklad popisuje alternativní způsoby výroby výchozí sloučeniny N-(methoxymethyl) -2’ ,6‘-bis (chlor methyl} -2-chlor acetanilldu, který se používá pro výrobu sloučenin podle vynálezu.

la) 2-Chlor-N,2’,6’-trimethylacetanilid (21,1 gramu, 0,1 molu) ve 200 ml tetrachlormethanu se umístí do 500 ml baňky. Roztok se ozařuje UF zdrojem (0,2 amp), umístěným uvnitř baňky. Pod povrch reakční směsi se za míchání zavádí chlor (0,1 molu, 7 g). Reakce je mírně exotermní, teplota se pohybuje v rozmezí od 20 do 40 °C. Po přidání celého množství chloru se získá v podstatě bezbarvý roztok. Podle NMR spektra se získá směs, ve které methylové skupiny dusíku i na kruhu byly substituovány. Ani skupina ClCHzCjO) ani atomy vodíku na kruhu nebyly atakovány. Směs se ochladí asi na 57 Přidá se další 0,1 molu chlóru, při čemž NMR spektrum stále ukazuje, že v reakční směsi je přítomna směs monochlorovaných methylových skupin na atomu dusíku a na kruhu. Konečně po třetím molárním ekvivalentu došlo ke zjednodušení spektra. Materiál se nechá stát přes sobotu a neděli, potom se rozpouštědlo odstraní, čímž se získá viskózní olej. Část tohoto oleje rekrystalizaci ze směsi pentan-ether poskytne krystaly s t. t. 70 až 75°. Pro rekrystalizaci je dobrým rozpouštědlem také sirouhlík. Struktura tohoto materiálu, na základě NMR spektra a jeho dalších reakcí, byla stanovena jako 2-chlor-N,2‘,6’-tris(chlormethyl Jacetanilid.

Část viskózního oleje (7 g) se zahřívá 10 minut ve 250 ml methanolu ve vodní lázni, potom se pomalu ochladí a zbaví se methanolu až na 50 ml. Získají se bílé krystaly, které se odfiltrují. Výtěžek je 5 g, t. t. 111 až 114°. Rekrystalizaci z tetrachlormethanu se získá materiál s t. t. 117 až 118°.

Analýza — pro C12H14CI3NO2 vypočteno: 46,40 % C, 4,54 % H, 4,51 % N,

34,24 % Cl, nalezeno: 44,48 % C, 4,33 % H, 4,64 % N,

34,96 % Cl.

Produkt byl identifikován jako shora uvedený meziprodukt.

lb) Shora uvedený meziprodukt se může vyrábět také z předem vyrobeného N-chlormethylderlvátu (odvozeného od chloracetylchloridu a azomethinu 2,6-xylidinu). 2-Chlor-N-( chlormethyl)-2’,6’-acetoxylid (10 g„ 0,04 molu) ve 200 ml tetrachlormethanu se zpracuje s 0,081 molu (5,8 g) chloru při teplotě 40 až 45°. Přidá se dalších 1,4 g chloru, aby se vyrovnaly ztráty způsobené těkavostí chloru. Rozpouštědlo se odstraní a zbytek se vaří 1/2 hodiny s asi 300 ml methanolu. Pak se odstraní dvě třetiny objemu, obsah se škrabe a produkt se odfiltruje. Získá se 6,4 g.

Příklad 2 g sloučeniny z příkladu 1 (0,0065 molu), tj. N-(methoxymethyl)-2’, 6’-bis (chlormethyl )-2-chloracetanilidu, se přidají ke 25 ml methanolu, za tepla se rozpustí a přidá se roztok 0,0135 molu (2,7 g) tetrafluorboritanu stříbrného (AgBF4) v 10 ml methanolu. Materiál se míchá a zahřívá na 35 až 40°. Filtrací se izoluje pouze 0,8 g chloridu stříbrného. Výzkum v malém měřítku ukázal, že poněkud vyššího výtěžku sraženiny lze dosáhnout, jestliže se filtrát zahřeje. Více sraženiny se získá, jestliže se přidá více AgBFd n směs se zahřeje. Přidá se proto dalších 2,5 g tetrafluorboritanu stříbrného. Směs se vaří tři minuty pod zpětným chladičem a dalších 10 minut se udržuje nad 55°. Filtrát se znovu povaří ve filtrační baňce na vařiči, pak se zfiltruje. Získá se dalších 0,1 g (celkově 1,6 g vysráženého AgCl). Zfiltrovaný roztok se nechá přes noc v chladničce. Přidá se dalších 2,0 g AgBF< a směs se vaří asi 5 minut. Získá se další 0,1 g AgCl (celkem 7,2 g AgBF4). Methanolický roztok se odpaří na 1/5 svého původního objemu a přidá se k 5% roztoku hydrogenuhličltanu sodného. Okamžitě se vysráží kysličník stříbrný (3,1 g). Ten se odfiltruje a přidá se sůl (NaCl) s dichlormethanem. Vodný solný roztok se několikrát extrahuje dichlormethanem. Po vysušení se organický roztok ve vakuu oddestiluje. Vyrobí se 1,2 g světlého žlutého oleje.

Analýza — pro C14H20CINO4 vypočteno: 55,72 % C, 6,68 % H, 4,64 % N,

11,75 % Cl;

nalezeno: 55,71 % C, 6,69 % h, 4,65 % N,

11,78 % Cl.

Při opakování postupu podruhé za použití 3,1 g shora uvedeného meziproduktu se vyrobí 2,1 g konečného produktu.

Produkt byl NMR spektroskopií identifikován jako N,2‘,6’-tris(methoxymethyl)-2-chloracetanilid.

Prík1 a d 3

Κ N- (methoxymethyl] -2’,6’-bis (chlormethyl )-2-chloracetanilidu (2,5 g, 0,0081 molu) ve 100’ ml isopropanolu se přidá 8,6 g AgBFá. Směs se vaří 1 hodinu pod zpětným chladičem, pak se ochladí. Izoluje se 2,3 g chloridu stříbrného. Reakční směs se zpracuje s 5% roztokem hydrogenuhličitanu sodného; aby se zajistilo úplné odstranění stříbrných iontů a regenerace ether amidu, přidá ,se sůl a směs se extrahuje dichlormethanem. Pevný materiál se odfiltruje. Organický roztok se oddělí. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu. Získá se tak 2,3 g oleje. NMR spektrum tohoto oleje neukazuje žádnou CH3O skupinu a tři isopropoxyskupiny. Surový olej (1,7 g) se předestiluje při 200 až 210° (67 Pa). Vyrobí se 1,3 g jantarového předestilovaného oleje s nezměněným NMR spektrem.

Analýza — pro C20H32CINO4 vypočteno: 62,24 % C, 8,36 °λ) H, 9,19 % Cl,

3,63 % N;

nalezeno: 62,10 θ/o C, 7,84 % H, 8,25 % Cl,

4,16 % N.

Produkt byl identifikován jako N,2’,6’-tris (isopropoxymethyl) -2-chloracetanilid.

Příklad 4

2‘,6’-Bis (1-chlorethyl) -N-methyl-2-bromacetanilid (0,01 molu) se přidá k roztoku 2,4 g (0,012 molu) AgBFá v asi 75 ml methanolu. Směs se- nechá stát ve tmě přes noc. Filtrací se získá AgCl. Rozpouštědlo se oddestiluje. Produkt se extrahuje čistým methylenchloridem, roztok se promyje vodným roztokem chloridu sodného a uhličitanu sodného, vysuší se nad síranem horečnatým a zfiltruje. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu. Zbytek se rekrystaluje a/nebo se sublimuje ve vakuu.

Analýza — pro CisIfeBrNOs vypočteno: 52,33 % C, 23,21 % Br, 4,07 % N;

nalezeno: 49,75 % C, 25,57 % Br, 3,98 % N.

Produkt, který byl vyroben v 19% výtěžku a který má t. t. 86 až 95°, byl identifikován jako 2’,6’-(bis-l-methoxyethyl)-N-methyl-2-bromacetanilid.

Příklad 5

K 2’-(brommethyl)-6’-terc.butyl-N-methyI-2-bromiacetamlidu (3,7 g, 0,01 molu) ve 150 ml methanolu se přidají 2,4 g AgBFá v -50 ml methanolu. Materiál se nechá stát tři hodiny. Odfiltruje se 1,6 g bromidu stříbrného. Dalším stáním přes noc se získá další 0,1 g AgBr (teorie 1,9 g). Ze směsi se ve vakuu oddestiluje rozpouštědlo. Zbytek se zpracuje obvyklým způsobem směsí dichlormethan—chlorid sodný—1Q% uhličitan sodný. Po odliftrování (plátěný filtr) se rozpouštědlo odežene. Získá se olej, který stáním zkryptaluje. Rekrystalizace z hexanu poskytne 2,1 g produktu, t. t. 55 až 60^p, druhou rekrystalizací z heptanu se získá bílá pevná látka s t. t. 72 až 74°.

Analýza — pro Ci5H22BrNO2 vypočteno: 54,88 % C, 6,76 % H, 24,34. % Br,

4,27 % N;

nalezeno: 54,87 % C, 6,77 % H, 24,26 % Br,

4,29 % N.

Produkt byl Identifikován jako 2’-(methoxymethyl)-6’-terc.butyl-N-methyl-2-bromacetanilid.

Příklad 6

2’-Brommethyl-6‘-terc.butyl-N-methyl-2-chloracetanilid (5 g, 0,015 molu) se rozpustí ve 250 ml ethanolu. K roztoku se přidá jasný roztok 3,3 g AgBFá v 50 ml ethanolu. Okamžitě se vysráží žlutý bromid stříbrný. Materiál se nechá stát přes noc ve tmě. Pak se odfiltruje bromid stříbrný a ethanol se ve vakuu oddestiluje. Zbytek se extrahuje dichlormethanem, promyje se 150 ml 10% uhličitanu sodného (ke kterému bylo přidáno něco chloridu sodného). Po zfiltrování dvou kapalných fází se organická fáze oddělí, promyje se ještě jednou vodou a rozpouštědlo se ve vakuu odstraní. Zbytek se rekrystaluje z heptanu. Druhou krystalizací z ethanolu se vyrobí 3,0 g produktu, t. t. .77 až 78 °.

Analýza pro C16H24CINO2 vypočteno: 64,52 % C, 8,12 % H, 4,70 % N; nalezeno: 63,50 % C, 7,81 % H, 4,82 % N.

Produkt byl identifikován jako 2’-(ethoxymethyl)-6’-terc.butyl-N-methyl-2-chloracetanilid.

Příklad 7

2’- (Br ommethyl) -6’-ter c.butyl-N-methyl-2-chloracetanilid (1,7 g, 0,005 molu) v ethyllenchloridu se přidá k roztoku 0,7 p-kresolu a 1,0 g AgBFí v ethylendichloridu. Okamžitě se vysráží teoretické množství bromidu stříbrného. Po stání, které netrvá více než 1/2 hodiny, se roztok zpracuje s roztokem chloridu sodného. Filtrací se odstraní poslední zbytky stříbrných iontů. Ethylendichloridový roztok se pak promyje 5% hydroxidem sodným, aby se odstranil fenol. Po tomto promytí se přidá dichlormethan a organický roztok se naposledy promyje vodou.

210842 lí

Po vysušení nad síranem horečnatým, filtraci, odstranění rozpouštědla ve vakuu a dvojnásobné rekrystalizaci zbytku ,z isopropanolu se vyrobí 0,3 g bílého pevného produktu, t. t. 148 až 152°.

Analýza pro C21H26CINO2 vypočteno: 70,08 ·% C, 7,28 % H, 3,89 % N, nalezeno: 69,93 % C, 7,29 % H, 3,84 % N.

Produkt byl identifikován jako 2‘-(p-tolyloxymethyl-6’-terc.butyl-N-methyl-2-chloracetanilld.

Příklad 8

2’- (Br ommethyl j -6’-terc.butyl-N-methyl-2-chloracetanilid (1,6 g, 0,005 molu) v methanolu se smíchá s roztokem 0,95 gramů nitrofenolátu sodného v methanolu. Směs se vaří 2 hodiny pod zpětným chladičem, pak se ochladí, škrabe a zfiltruje. Získá se 0,8 gramů pevné vysrážené látky, t. t. 185 ,až 186?. Rekrystalizaci částí z acetonitrilu se vyrobí bílé krystaly, t. t. 186 až ,187°. Analýza pro C20H23CIN2O4 vypočteno: 61,46 % C, 5,93 % H, 9,07 % Cl,

7,17 ,% N;

nalezeno: 61,37 % C, 6,01 % H, 9,12 % Cl,

7,09 % N.

Produkt byl identifikován jako 2’-(p-nitrof enoxymethyl) -6‘-terc.butyl-N-methy 1-2-chloracetanilld.

Příklad 9 '2’- (Chlormethyl ] -6’-terc.butyl-N-methyl-2-chloracetanilid (0,01 molu) se přidá k 75 ml terc.butanolu, který obsahuje 2,4 gramu (0,012 molu) AgBFé. Směs se nechá stát přes noc ve tmě. Vysrážený chlorid stříbrný se odfiltruje, rozpouštědlo se odežene, produkt se extrahuje čistým dlchlormethanem, promyje se roztokem chloridu sodného a uhličitanu sodného a vysuší se naď síranem hořečnatým. Po filtraci a vysušení se rozpouštědlo ve vakuu oddestiluje. Zbytek se rekrystaluje a/nebo se předestiluje ve vakuu. Analýza pro C18H28CINO2 vypočteno: 66,34 % C, 8,66 % H, 4,30 % N; nalezeno: 65,21 % C, 8,49 % H, 4,41 % N.

Produkt, it. t. 65 až 67°, vyrobený ve výtěžku 46 °/o, byl identifikován jako 2’-(terč.butoxymethyl) -6’-terc.butyl-N-methyl-2-chloracetanilid.

Příklad 10

Postupuje se stejným způsobem jako v příkladu 9, až na to·, že se na místo· terc.12 butanolu použije propanol. Vyrobí se produkt ve formě bílé pevné látky, t. t. 53 až 54°, výtěžku 64 %.

Analýza pro C17H26CINO2 vypočteno: 65,47 % C, 8,40 % H, 4,49 % N, nalezeno: 64,42 % C, 8,15 % H, 4,63 % N.

Produkt byl identifikován jako 2’-(propoxymethyl ] -6‘-terc.butyl-N-methyl-2-chloracetanilid.

Příklad 11

Postupuje-li se stejným způsobem jako v příkladu 6, ale s tím, že se nahradí ethanol methanolem, vyrobí se bílá pevná látka, která rekrystalizaci z methanolu poskytne t. t. 74 až 75°. Výtěžek 70 %.

Analýza pro C15H22CINO2 vypočteno: 63,48 % C, 7,81 ,% H, 4,94 % M; nalezeno: 63,47 % C, 7,83 % H, 4,97 % N.

Produkt byl identifikován jako 2’-(methoxymethyl) -N-methyl-2-chloracetanilid.

Příklad .12

K roztoku 2’-(brommethyl)-6’-terc.butyl-2-chloracetanilidu (1,6 g, 0,005 molu) v 25 •ml methanolu se přidá 1 g (asi 0,005 molu) AgBFá ve 20 ml methanolu. Okamžitě se vysráželo teoretické množství bromidu stříbrného. Bez dalšího čekání se zfiltrovaný roztok oddestiluje ve vakuu. K odparku se přidá 10% roztok uhličitanu sodného, methylenchlorid a chlorid sodný. Roztok se zfiltruje skleněnou nálevkou se sintrem. Methylenchloridová vrstva se oddělí a rozpouštědlo se ve vakuu ,-oddestiluje. Pevný odparek, t. t. 70 až 90°, 0,8 g, se rekrystaluje z různých rozpouštědel, nejlepším je ochlazený vodný methanol. Pro analytické účely se vzorek produktu přesublimuje ve vakuu z olejové lázně o teplotě 100 až 110° (6,7 Pa), t. t. 101 až 102°.

Analýza pro C14H20CINO2 vypočteno: 62,33 ·% C, 7,47 % H, 13,14 % Cl,

5,19 ·% Ni nalezeno: 61,45 % C, 7,40 % H, 12,82 % Cl,

5,01 % N.

Produkt byl Identifikován jako 2’-(methoxymethyl)-6‘-terc.hutyl-2-chloracetanilid.

Shora uvedený produkt lze vyrobit také tak, že se 3,2 g shora uvedeného výchozího 2-brommethylového materiálu v methanolu zpracuje s 0,01 molu methoxidu sodného (7,0 ml, 1,48 M NaOCH3 v methanolu). Reakční směs se zahřeje na 50 až 60°, ochladí, nechá se stát, rozpouštědlo se odežene a přidá se směs dichlormethanu s vodou. Di210642 chlormethanový roztok se oddestiluje a odparek se rekrystaluje z methylcyklohexanu. Vyrobí se produkt, který je identický se shora popsaným produktem.

Příklad 13

Jestliže se postupuje stejným způsobem, jako je uvedeno· v příkladu 12, ale nahradí-li se shora uvedený alkohol ethanolem, vyrobí se po rekrystalizaci z heptanu bílá pevná látka, výtěžek 55 %, t. t. 110 až 112°. Analýza pro C15H22CINO2 vypočteno: 61,87 % C, 8,16 % H, 5,15 % N; nalezeno: 61,02 % C, 7,55 % H, 5,07 % N;

Produkt byl identifikován jako 2’-{ethoxymethyl ) -6’-terc.butyl-2-chloracetanilid.

Příklad 14

Jestliže se postupuje stejným způsobem, jako je uvedeno v příkladu 13, .ale použije-li se jako alkohol isopropanol, vyrobí se v 50i% výtěžku šedivá pevná látka s t. t. 98 až 100°.

Analýza pro C16H24CINO2 vypočteno: 64,53 % C, 8,12 % H, 4,70 % N; nalezeno: 64,35 % C, 8,09 % H, 4,72 % N.

Produkt byl identifikován jako 2’-(isopropoxymethyl) -6’-terc.butyl-2-chloracetanilid. Příklad 15

Jestliže se postupuje stejným způsobem, jako je uvedeno v příkladu 13, ale používá-li se jako alkohol butanol, vyrobí se ve 45% výtěžku 2’- (butoxymethyl)-6‘-terc.butyl-2-chloracetanilid, 1.1. 75 až 77°.

Analýza pro C17H26CINO2 vypočteno: 65,47 % C, 8,40 % H, 4,49 % N; nalezeno: 65,53 % C, 8,41 % H, 4,54 % N. Příklad 16

Stejným způsobem jako je shora popsáno v příkladu 4, ale za použití propanolu jako alkoholu, se vyrobí ve 40% výtěžku 2‘-(propoxymethyl) -6’-terc.butyl-2-chloracetanilid, t. t. 40 °.

Analýza pro C16H24CINO2 vypočteno: 64,52 % C, 8,12 % H, 4,70 % N; nalezeno: 63,33 0/0 C, 7,89 % H, 4,73 % N. Příklad 17

K roztoku 2’-(brommethyl)-6’-terc.butyl-2-chloracetanilidu (3,2 g, 0,01 molu) v 75 ml allylalkoholu se přidá 2,4 g (0,012 molu) tetrafluorboritanu stříbrného v 75 ml allylalkoholu. Směs se nechá stát přes noc ve tmě. Roztok se zfiltruje a rozpouštědlo· se oddestiluje. Výsledný olej se rozpustí v dichlormethanu, promyje se jednou roztokem chloridu sodného a pak dvakrát vodou. Organická vrstva se vysuší nad síranem horečnatým. Rozpouštědlo se oddestiluje. Získá se olej, který se krystaluje z pentanu. Výtěžek

1,7 g, t. t. 65 až 67°.

Analýza pro C1&H22CINO2 vypočteno: 64,96 % C, 7,50 % H, 4,74 % N, nalezeno: 63,85 % C, 7,21 «/o H, 4,88 % N.

Produkt byl identifikován jako 2‘-(allyloxymethyl) -6‘-terc.butyl-2-chIoracetanilid.

Příklad 18

K roztoku 2‘-(brommethyl)-6‘-terc.butyl-N-(methoxymethylj-2-chlor acetanilidů (4,2 g, 0,0113 molu) ve 250 ml methanolu se přidá 50 ml roztoku 3,3 g tetrafluorboritanu stříbrného v 50 ml methanolu. Okamžitě se počne srážet bromid stříbrný. Směs byla ponechána ve tmě přes noc. Potom bylo odfiltrováno 89 % teoretického množství bromidu stříbrného. Po oddestilování methanolu se zbytek v methylenchloridu zpracuje s chloridem sodným a s 10% hydroxidem sodným. Kapalná fáze se zfiltruje. Organická fáze se oddělí. Rozpouštědlo se oddestiluje. Zůstane 3,0 g oleje, jehož NMR spektrum je v souhlase se strukturou. Předestilováním tohoto oleje při 200 až 206° (13 Pa] se vyrobí 2,0 gramy téměř bezbarvého oleje, výtěžek 59 procent.

Analýza — pro C16H24CINO3 vypočteno: 61,24 % C, 7,71 % H, 4,46 % N,

11,38 % Cl;

nalezeno: 60,95 % C, 7,77 % H, 4,55 % N,

11,44 % Cl.

Produkt byl identifikován jako 2’-(methoxy,methyl j -6’-terc.butyl-N- (methoxymethyl) -2-chloracetanilid.

Příklad 19

Jestliže se postupuje způsobem podle předcházejícího příkladu, ale nahradí-li se tam uvedené výchozí materiály 2‘-(brommethyl) -6’-terc.butyl-N- (ethoxymethyl) -2-chloracetanilidem a ethanolem, vyrobí se bílá pevná látka s t. t. 114 až 116°.

Analýza — pro C1SH28CINO3 vypočteno: 63,24 % C, 8,26 % H, 4,10 % N;

-«Šíj nalezeno: 62,24 % C, 7,90 % H, 4,87 %~N.

Produkt byl identifikován jako 2’-(ethoxymethyl j -6’-terc.butyl-N- (ethoxymethyl) -2-chloracetanilid.

Příklad 20 g 2’-formyl-6’-terc.butyl-2-chloracetanilidu se rozpustí v 10 ml methanolu. K roztoku se přidá 10 g (CH3O)3CH; několik kapek thionylchloridu, který se rovněž přidá, vytvoří katalytické množství kyseliny chlorovodíkové. Směs se vaří 45 minut na vodní lázni, pak se nechá stát přes noc za teploty místnosti (není to nutné]. Přidá se několik kapek 50% hydroxidu sodného, aby se zneutrallzovala kyselina. Ochlazený roztok se ve vakuu oddestiluje. Získá se polopeyný odparek (pH asi 8 až 9j. Přidáním hydroxidu sodného a vody se pH roztoku upraví asi na 12 až 14. Výsledná pevná látka se odfiltruje, koláč na filtru se promyje vodou, vysuší se v peci při 60° během 2 až 3 hodin. Získá se tak 2,1 g (87 % výtěžku) bílé pevné látky. Analytický vzorek se rekrystaluje z isopropanolu, t. t. 127 až 132°.

Analýza — pro C15H22CINO3 vypočteno: 60,10 % C, 7,40 % H, 4,67 % N;

nalezeno: 58,92 % C, 7,12 % H, 4,77 1% N.

Produkt byl identifikován jako 2‘-(dimethoxymethyl j -6’-terc.butyl-2-chlor acetanilid.

Příklad 21

Roztok 5 g (0,012 molu) 2’,3’-bis-(brommethyl) -6’-ter c.butyl-2-chloracetanilidu ve 175 m methanolu se smíchá se 7,0 AgBFá, který je rozpuštěný ve stejném rozpouštědle. Směs se nechá stát přes noc v temnotě. Bromid stříbrný se odfiltruje. Methanol se oddestiluje, k odparku se přidá dichlormethan a roztok se zpracuje s NaCl/ /Na2CO3, zflitruje se hlinkou a promyje se ještě jednou vodou. Po vysušení se rozpouštědlo oddestiluje. Pevná látka se rekrystaluje z etheru. Analytický vzorek se sublimuje ve vakuu, 1.1. 115 až 117^Ď.

Analýza — pro C16H24CINO3 vypočteno: 61,24 % C, 7,71 % H, 11,30 % Cl,

4,46 % N;

nalezeno: 58,05 % C, 7,42 % H, 10,64 % Cl,

4,24 % N.

Produkt, šedivá pevná látka vyrobená ve výtěžku 50 %, byl identifikován jako 2‘,3’-his- (methoxymethyl) -6’-terc.butyl-2-chloracetanilid.

Acetanilidový výchozí materiál tohoto příkladu se vyrábí následujícím způsobem:

V jednolitrové baňce se rozpustí 15 g (0,059 molu) 2’-3’-dimethyl-6’-terc.butyl-2‘-chloracetanilidu v 600 ml tetrachlormethanu. Reakční aparatura obsahuje též dva bílé reflektory. Reakční směs se zahřeje k teplotě varu pod zpětným chladičem, potom se probublává dusíkem. Přikape se roztok bromu (9,44 g, 0,059 molu) v 50 ml tetrachlormethanu. Během přidávání bromu byla reakce sledována NMR spektroskopií. Zpracování neprobíhá postupně, ale spíše se obě arylmethylové skupiny brómují zhruba stejnou rychlostí. Přidají se celkem dva molární ekvivalenty bromu. NMR spektrum v tomtu stupni zpracování ukazuje, že reakce¹ proběhla v dobrém výtěžku. Směs se nechá stát přes sobotu a neděli. Pak se reakční směs zfiltruje. Produkt má t. t. 180 až 182°, po rekrystalizaci 187 až 189°. Vakuovou sublimací se získá vzorek pro elementární analýzu, t. t. 195 až 197°. Výtěžek 50 °/o.

Analýza — pro Ci4Hi8Br2ClNO vypočteno: 40,85 % C, 4,41 % H, 3,40 % N;

nalezeno: 40,60 % C, 4,37 % H, 3,40 % N.

Tento produkt byl identifikován jako produkt uvedený v úvodní větě tohoto příkladu.

Příklad 22

Tento příklad ilustruje výrobu sloučenin s různými alkylovými zbytky a s různými alkoxylovými zbytky alkoxymethylové skupiny v N- a o-polohách.

g 6’-methýl-N,2’-bis(methoxymethyl]-2-chloracetanilidu se smíchají se 75 ml butanolu a ,5 mikrokapkami methylsulfonové kyseliny. Směs se vaří pod soxhletem, který je naplněn molekulárním sítem (0,3 nm). Podle plynové chromatografie je zpracování ukončeno asi po jedné hodině. Reakční směs se oddestiluje, odparek, obsahující něco butanolu, se rozpustí v benzenu, promyje se jednou hydrogenuhličitanem sodným a rozpouštědlo se oddestiluje. Předestllováním při 75° (53 Pa) se získá 3,0 g oleje (87% výtěžek).

Analýza —- pro C16H24CINO3 vypočteno: 61,12 % C, 7,71 % H, 4,46 % N;

nalezeno: 62,12 % C, 8,01 % H, 4,29 % N.

Produkt byl identifikován jako 2’-(methoxymethyl j -6’-methyl-N- (butoxymethyl j -2-chloracetanilid pomocí NMR spektroskopie.

Příklad 23 g 2’-methyl-6‘-(methoxymetnyl'j-2-chloracetanilidu se rozpustí ve směsi 200 ml díethyletheru s tetrahydrofuranem v poměru 80 : 20. Roztok se zpracuje s dobře promytým hydridem draselným. Uvolní se teoretické množství plynného vodíku. Přidá se nadbytek chlormethyletheru. Po zpracování a promytí vodou předestilovaná střední frakce podle plynové chromatografie odpovídá surovému produktu. Výtěžek 26 g (84 θ/o). Chromatografii na Florisilu se získá 19 g oleje t. v. 180° (6,7 Pa).

Analýza — pro C13H18CINO3 vypočteno: 57,46 °/q C, 6,68 % H, 5,15 % N; nalezeno: 57,32 O/o C, 6,72 % H, 5,13 % N.

Produkt byl identifikován jako 2’-methyl-N,6‘-bis (methoxymethyl) -2-chloracetanilid.

Postup použitý v tomto příkladu lze upravit pomocí halogenmethylalkyletheru tak, že se použije výchozí acetanilid, který má v orto-polohách a na atomu dusíku rozdílné alkoxymethylové skupiny.

Příklad 2 4 až 2 8

Podobným způsobem, jako je popsáno ve shora uvedených příkladech, se vyrábějí jiné sloučeniny shora uvedeného obecného vzorce I. Tyto sloučeniny a některé jejich fyzikální vlastnosti jsou uvedeny v tabulce

I.

210 6 4 2 příklad sloučenina empirický 1.1. °C analýza

č. vzorec t _v ' prvek vyp. nal.

‘(Pa) wintoHncoo^^ncoinNww lf) rd O CO CM rH 00 rH~ CO rH CO 10 C«0~ O CD hií oo ’Φ t< co' co' co' Κ τ|Γ co' io' co' co K ’Φ CO IO IO IO co

OOOTCOOin^lOOrHCOCDOOC-s Tfl rfl CM rH_0Ů O^cň CM <D lO^r-J^CD m oo' Φ co' CD* co“ oo t>. Th co' io' co' co' t-

CO IO io io co

				00
rd	rd		CM	00 r—<
rd	cn		CD	rd
>N	>N	5?	>N	>N
cd	cd	P“f o	cd	«3 CO
in	cn		o	ζθ rd
rd	oo		CD	CO
rd				rd

N

O pH £

£ o

r—H íS o

O f“—4

O s

O

O r—I tH ffi o

ΰ

M

O p-M

O a

ΰ

1 CM	Φ V		1 CM	a	q „ o ctí cm ctí	2 CM	58
Tt*		io	CO		c>	00
CM		CM	CM		CM	CM

Jak bylo shora uvedeno, sloučeniny podle tohoto vynálezu jsou účinné jako herbicidy při částečné nebo totální inhibici nežádoucí vegetace. Tabulky IIIA a IVA shrnují výsledky testů, kterými se stanovuje preemergentní herbicidní účinnost, a tabulky IIIB a IVB výsledky testů, kterými se stanovuje postemergentní herbicidní účinnost reprezentativních sloučenin.

Preemergentní test se provádí následujícím způsobem:

Do hliníkových misek se dá dobrá ornice. Ornice se stlačí tak, aby povrch byl 0,95 až 1,27 cm od vršku misky. Na povrch půdy se umístí předem stanovené množství semen nebo vegetativních řízků různých druhů rostlin. Do misky se odváží půda, která je potřebná pro zarovnání hladiny misek po osázení semeny nebo po přidání vegetativních řízků. Aplikuje .se známé množství účinné složky v rozpouštědle nebo ve formě smáčitelného prášku. Půda se promíchá a použije se jako krycí vrstva pro předem připravené misky. Po zpracování se misky přenesou na skleníkový záhon. Zalévají se vodou zespodu podle potřeby tak, aby byla zajištěna přiměřená vlhkost pro klíčení a růst.

Pokud není jinak uvedeno, přibližně po 2 týdnech od osetí a zpracování se rostliny pozorují a výsledky se zaznamenají. Souhrnně jsou tyto výsledky uvedeny níže v tabulkách IIIA a IVA. Zjištěné hodnocení herbicidů se udává pomocí fixní stupnice, která je založena na procentech poškození každého druhu rostliny. Hodnocení je definováno následovně:

% regulace hodnocení

Postemergentní testy se prováděly následujícím způsobem:

Účinná složka se aplikuje ve formě postřiku na dva nebo tři týdny staré vzorky různých druhů rostlin. Na rostliny se aplikuje potřik, roztok nebo suspenze smáčitelného prášku, obsahující příslušnou dávku účinné složky k získání žádoucí testovací dávky, a povrchově aktivní činidlo. Zpracované rostliny se· umístí do skleníku. Pokud není jinak uvedeno, přibližně po dvou týdnech se pozorují a zaznamenají účinky, které se pohybují mezi žádnou odpovědí a totální inhibici. Výsledky postemergentní herbicidní účinnosti je následující: % regulace hodnocení

0	až	24	0
25	až	49	1
50	až	74	2
75	až	99	3
		100	4

Druhy rostlin, které se v těchto testech používají, se identifikují písmeny v souhlase s následující legendou:

A = pcháč rolní

B = řepeň

C = podslunečník

D — povijnice

E = merlík bílý

F = rdesno peprník

G — šáchor

H — pýr plazivý

I — čirok halepský

J = sveřep pýřitý

K = kuří noha

0 až	24	0
25 až	49	1
50 až	74	2
75 až	100	3

Tabulka IIIA — Preemergentní zpracování sloučenina kg/ha _ z příkladu č.

druh rostlin

ABCDEFGHIJK

5,6

5,6

11,2

5,6

5,6

5,6

11,2

11,2

5,6

5,6

0 1 0 O 1 2 1 0 3 3 00 0 01000313 00010010000 0001000 0 011 0 0 1 1 3 3 0 0 0 3 3 111132331 2 3 30103211033 1 0 010000033 1 0 0 1 0 0 1 0 0 1 1 000020 3 2023 sloučenina z příkladu č.

kg/ha druh rostlin

ABCDEFGHIJK

10	5,6	0	0	0	0	3	1	2	1	0	3	3
11	5,6	0	0	0	1	3	1	2	0	0	1	3
12	5,6	0	0	1	2	3	1	2	1	0	2	3
13	5,6	0	0	1	0	2	1	2	1	0	2	3
14	5,6	0	0	1	1	3	0	3	1	1	3	3
15	5,6	1	0	1	0	2	2	3	3	0	3	3
16	11,2	0	0	1	0	3	1	3	3	1	2	3
16	5,6	0	..0	1	0	1	0	2	2	1	2	3
17	11,2	0	1	1	1	2	1	1	2	0	2	3
17	5,6	0	0	1	0	3	0	1	1	0	0	3
18	5,6	0	0	1	1	3	1	1	2	1	3	3
19	11,2	0	0	1	1	2	0	1	2	1	1	2
19	5,6	0	0	1	0	2	0	1	2	1	1	2
20	11,2	1	0	1	1	3	1	1	1	0	1	3
20	5,6	0	0	0	0	2	0	1	0	0	0	2
22	11,2	1	1	1	1	1	1	2	3	1	3	3
22	5,6	1	1	1	1	1	0	1	3	1	2	3
23	5,6	0	0	0	0	2	0	0	0	0	0	1
24	5,6	1	1	2	2	3	3	2	0	0	3	3
25	5,6	3	0	0	0	1	2	0	1	0	1	3
26	11,2	3	2	2	2	3	3	3	2	0	3	3
26	5,6	3	1	1	2	3	3	2	1	0	3	3
27	11,2	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	3
27	5,6	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	3
28	11,2	3	2	1	3	3	3	3	2	0	3	3
28	5,6	2	2	1	2	3	1	3	2	0	3	3
Tabulka IIIB —	Postemergentní zpracování	.r .,	......			.... ,,	->
sloučenina	kg/ha				druh rostlin
z příkladu č.	A	B	c	D	E	F	G	H	I	I	K
2	5,6	0	1	0	1	0	0	0	0	—	0	1
4	11,2	0	1	0	1	4	1	0	1	0	0	0
5	11,2	0	1	1	2	1	0	0	0	0	0	0
6	11,2	1	1	1	1	2	1	0	1	0	0	2
7	11,2	0	1	0	0	1	1	0	0	0	0	1
8	11,2	1	1	0	0	0	0	0	0	0	0	0
9	11,2	1	1	0	1	4	4	0	0	0	1	2
10	11,2	1	1	1	1	1	1	1	1	1	0	2
11	11,2	0	1	0	1	1	0	0	0	0	1	1
12	11,2	0	1	0	1	0	0	0	0	0	0	0
13	11,2	1	1	0	1	1	1	0	0	0	0	1
14	11,2	0	0	0	1	1	0	0	0	0	0	1
15	11,2	1	1	0	1	. 1	1	0	0	0	0	1
16	11,2	1	1	1	1	2	1	1	1	0	0	2
17	11,2	0	1	0	1	1	0	1	0	0	0	2
18	11,2	1	1	0	1	1	1	0	0	—	0	2
20	11,2	0	0	1	1	0	0	1	1	0	0	0
23	11,2	0	0	1	0	0	0	0	0	0	0!	0
24	11,2	0	1	0	1	0	2	0	0	0	0	2
25	11,2	0	1	0	1	0	0	0	0	0	0	2
26	11,2	0	1	0	1	—	1	1	0	0	0	2
28	11,2	0	1	1	1	0	0	1	1	0	1	1

Sloučeniny byly dále testovány shora uvedeným způsobem na následujících druzích rostlin:

L = sójový bob

M = cukrovka

N == pšenice

O = rýže

P = čirok

B = řepeťi

Q = pohanka

D — povijnice

Výsledky jsou souhrne uvedeny

R = sesbania (Hemp Sesbania) E == merlík bílý F — rdeisno peprník C = podslunečník J — sveřep pýřitý S = proso K = kuří noha T = rosička tabulkách IVA a IVB.

Tabulka IVA — Preemergentní zpracování sloučenina kg/ha druh rostlin z příkladu č. LMNOPBQDREFCJSKT

2	5,6	0	1	1	0
2	1,12	0	1	0	1
2	0,28	0	0	0	0
2	0,06	0	0	0	0
3	1,12	0	0	0	0
3	0,28	0	0	0	0
3	0,05	0	0	0	—
5	1,12	1	0	0	2
5	0,28	0	0	0	0
5	0,06	0	0	0	0
6	5,6	1	2	2	3
6	1,12	0	1	1	1
6,	0,28	0	0	0	0
6	0,06	0	0	0	0
7	5,6	0	1	0	1
7	1,12	0	0	0	1
7	0,28	0	0	0	0
8	5,6	1	2	0	0
8	1,12	0	1	0	0
9	1,12	3	1	1	1
9	0,28	3	1	0	1
9	0,06	3	0	0	0
10	5,6	1	3	2	3
10	1,12	Ί	2	2	2'
10	0,28	1	1	1	1
10	0,06	0	0	0	1'
11	5,6	2	3	1	2
11	1,12	1	2	0	0
11	0,28	1	1	0	0
11	0,06	1	0	0	0
12	1,12	•2	1	3	3
12	0,28	1	0	0	1
12	0,06	0	0	0	0
13	5,6	3	3	3	3
13	1,12	2	1	2	2
13	0,28	1	1	0	1
13	0,06	0	0	0	1
13	0,011	0	0	0	0
14	5,6	2	2	3	3
14	1,12	2	1	2	3
14	0,28	1	0	0	0
14	0,06	0	0	0	0
14	0,011	0	0	0	0
15	5,6	2	3	3	3
15	1,12	1	2	2	3
15	0,28	0	1	0	1
16	5,6	1	2	1	3
16	1,12	0	1	0	1
16	0,28	0	0	0	1
16	0,06	0	0	0	0
17	5,β	2	2	3	2'
17	1,12	1	0	1	0

100112100333 20 0 01010 2 333 000000000233 000000 0 00 0 1 0 00 0 00000 0 023 000000000011 oooooooooooo 301011100233 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 3

00000000 '0 011· 30101110' 233 3

2000 0 1001233 200 0 010 0 1222 000000 0 00 0 10 000010100233 00 0 001001333 000 0 00000 0 22

000 01 0 0 00032

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 231 0 12111233

130011010122 0 3 0 000000000

300 12 3313333

0 0 0 0 1 1 0 2 3 3 3

000 0 01 0 2233

0000 0 0100112

0001 2 21 2 333

1000121 0133 3'

0 0 0 0 2 0 0 0 2 3 2

0000000 0 0 11 i 30011 1 003333 1 00010002223 000 0 00000001 3 3 2 3 3 3 3 1 3 3 3 3

0 2 220123 33

0 0 2 1 0 0 0 1 3 3 3

1000 1 0 0 0 Ό 011 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

3102232 3, 333 3

0 01221 13333

10000000 0 13 3

00000000 0 0 10

0300,0 000 0 000

310 133213333

0 00211 0 2233

00000001122 310 T 232 13333

100011102333 0 00011001 2 23 0 000 0 000 0 012

0 2 ί 1 1 1 0 3 3 3 3

100 0 0 000113 3

sloučenina z příkladu č.	kg/ha	L	M	N	O	P	B	druh rostlin Q D R E	F 1	n	I	:S	K	T
17	0,28	O	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	1	2	'2
18	5,6	2	2	2	2	3	0	2	2	2	3	2	1	3	3	3	3
18	1,12	1	1	1	1	2	0	1	2	2	2	1	0	2	3	3	3
18	0,28	0	0	0	0	0'	Ol	0	0	0	0	0	0	ΰ	1	2	2
18	0,06	0	0	0	1	0	0'	0	1	0	0	0	0	0	0	1	2
19	5,6	1	2	3	3	3	0	0	2	1	i2	2	0	3	3	3	3
19	1,12	1	1	0	1	3	0	O	1	1	1	1	0	3	3	3	3
19	0,28	0	1	0	1	1	0	0	0	1	1	0	0	2	2	2	2
20	5,6	2	1	2	2	3	0i	1	1	1	1	1	r	3	3	3	3
20	1,12	O	0	0	0	0	0	0	0	1	0	0'	0	1	1	2	2
22	5,6	0	0	1	1	2	0	0	1	1	1	0	1'	»3	3	3	3
22	1,12	0	0	0	1	1	0	0	O	0	1	0	0	2	2	3	3
22	0,28	'0	1	0	0	0	0	0	0	0	1	0	0	0	0	1	2
22	0,06	a	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	1
24	5,6	0	2	0	1	3	2	3	2	2	3	3	2	1	3	3	3
24	1,12	0	1	0	0	2	0	0	1	1	1	1	0	0	3	3	3
24	0,28	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	1	0	0	3	3	3
24	0,06	0	10	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0’’	0	0	0	2
25	5,6	0	1,	1	0	3	1	1	2	3	0	1	3'	1	3	3	3
25	1,12	0	—	0	0	1	0	2	0	0	3	2	0	2	3	3	3
25	0,28	0	1	2	0	0	0	0	0	0	0	2	0	1	3	3	3
25	0,06	0	0	0	1	0‘	O	0	0	0	0	0	0	0	0	3	2
25	0,011	O	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	1	0
26	5,6	'1	2	2	3	3	3	2	3	3	—	3	1	3	3	3	3
26	1,12	0	3	1	3	3	1	3	1	3	—	3	0’	3	3	3	3
26	0,28	0	2	1	2	3	0	0	0	2	—	2	0	1	3	3	3
26	0,06	0	0	0	0	0	fl1	0	0	0	—.	1	0	0	1	3	3
26	0,011	O	0	0	0	0·	1	0	0	0	—	2	0	0	0	3	2
27	5,6	0	0	0	0	0	0	1	0	1	3	3	0	0	0	3	3
27	1,12	0.	0	0	0	0	0	0	0	—	3	1	0'	0	0	2	3
27	0,28	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0'	0	0	0	1
28	5,6	0	3	2	3	3	2	3	3	3	3	3	0'	3	3	3	3
28	1,12	0	2	0	2	3	1	3	2	2	3	3	0	3	3	3	3
28	0,28	0	1	O	0	1	0	0	0	0	3	3	0	0	3	3	3
28	0,06	0	0	o,	0	0i	0	1	0	0	3	2	0	0	0	2	2

Tabulka IVB

Postemergentní zpracování sloučenina kg/ha druh rostlin z příkladu č. LMNOPBQDREFCJSKT

5,6 2 1 0

1,12 10 0

0,28 1 0 0

Účinek herbicidního prostředku podle vynálezu, obsahujícího sloučeninu připravenou postupem podle příkladu 16, ťj. 2’-(n-propoxymethyl )-6‘-t-butyl-2-chloracetanilid, byl srovnáván s obdobným používaným prostředkem na bázi 2’-ethyl-N-t-butyl-2-bromacetanilidu (USA patent č. 2 863 752). Ze srovnání vyplývá, že sloučeniny podle vynálezu již při dávce 0,28 kg/ha účinně ničí nežádoucí a značně rozšířený plevel — rosičku krvavou. Stupeň hodnocení činí 3 (75 až 100

1111212110133

0 01111010022

O 0 1 1 1 0 0 0 0 0 1 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 procent). Naopak dosud známý uvedený¹ prostředek má i při dávce 5,6 kg/ha na tento plevel malý vliv (stupeň hodnocení 1, tj. 25 až 49 %).

Toto srovnání bylo provedeno preeroergentním testem, jak je uvedeno v popise těsně před tabulkou ΙΠΑ, přičemž do misek 'bylo zaseto předem stanovené množství semen uvedeného plevele (rosičky). Výsledky lze vyjádřit takto:

ί

Stupeň hodnocení

Sloučenina podle vynálezu:

Dávka, kg/ha

2‘-(n-propoxymethyl)-6‘-	5,6	3
-t-butyl-2-chloracetanilid	1,12	3
	0,28	3
Známá sloučenina:
2’-ethyl-N-t-butyl-2-bromacet-	5,6	1
anilid

Z uvedeného srovnání vyplývá vyšší účinnost herbicidních sloučenin podle vynálezu.

Herbicidní prostředky podle tohoto vynálezu, včetně koncentrátů vyžadujících zředění před tím, než se používají, obsahují alespoň jednu účinnou složku a pomocně činidlo v kapalné nebo pevné formě. Prostředky se vyrábějí tak, že se smíchá účinná složka s pomocným Činidlem. Mezi pomocná činidla patří ředidla, plniče., nosiče a doplňková činidla. Získávají se ták prostředky ve formě rozemletých pevných částic, granuli, tablet, roztoků, disperzí nebo emulzí. Účinná složka se tedy může používat s takovými pomocnými činidly, jako jsou jemně rozemleté peVné částice, kapaliny, které jsou organického původu, voda, smáčecí dispergační a emulgační činidlo nebo jakákoliv jejich vhodná kombinace.

Prostředky podle tohoto vynálezu, Zvláště kapaliny a smáčitelné prášky, s výhodou obsahuji jako doplňkové činidlo jedno nebo více povrchově aktivních činidel v množstvích dostatečných k tomu, aby se daný prostředek snadno dispergoval ve vodě nebo v oleji. Zahrnutí povrchově aktivního činidla do prostředků značně zvyšuje jejich účinnost. Termínem „povrchově aktivní činidlo” se rozumí smáčecí a dispergační Činidlo, suspendační a emulgační činidla. Stejně vhodně lze použít aniontová, katíontová i neiontová činidla.

Výhodnými smáčecími činidly jSOú alkylbenzen- a alkylnaftalensulfonáty, sufatované mastné alkoholy, aminy nebo amidy kyselin, estery isothionátu sodného s kyselinami -s dlouhým řetězcem, estery sulfosukcinátu sodného, sulfatované nebo sulfonované estery ropného sulfonátu s mastnými kyselinami, sulfonované rostlinné oleje, diterciární acetylenické glykoly, polyoxyethylenové deriváty alkylfenolů, zvláště isooktylfenolu a nonylfenolu, a polyoxyethylenové deriváty esterů vyšších mastných kyselin s anhydridy hexitolu, například sorbitanu. Výhodnými dispergačními činidly jsou methylcelulóza, polyvinylalkohol, sodná sůl lighinsulfónátů, polymerní alkylnaftalensulfonáty, sodná sůl naftalensulfonátu a polymethylenbisnaftalensulfonát.

Smáčitelné prášky a ve vodě dispetgovátelné prostředky obsahují jednu nebo více účinných složek, inertní pevné plnidlo á jedno nebo více smáčecích a dispergačních činidel. Inertní pevná plnidla jsou obvykle minerálního původu, jako například přírodní hlinky, infuzoriová zemina a syntetické minerály odvozené od kysličníku křemičitého á podobně. Mezi příklady takových plňidel patří kaolinity, atapulgítová hlinka a syntetický křemičitan hořečnatý. Prostředky ve formě smáčitelných prášků podle tohoto vynálezu obvykle obsahují asi od 0,5 do 95 dílů, s výhodou od 5 do 20 dílů účinné složky, asi od 0,25 do 25 dílů, s výhodou 1 až 15 dílů smáčecího činidla, asi od 0,25 do 25 dílů, s výhodou 1,0 až 15 dílů dispěrgačního činidla a od 5 asi do 95 dílů, s Výhodou 5 až 50 dílů inertního pevného· plnidla, Všechny díly jsou díly hmotnostní z celkového prostředku, jestliže je to žádáno, lze nahradit asi od 0,1 do 2,6 dílů pevného inertního plnidla Inhibitorem koroze nebo protipěnivým činidlem nebo obojím.

Vodná suspenze se může vyrábět tak, že se spolu smíchá a rozemele kaše ve vodě nerozpustné účinné složky za přítomnosti dispergačních činidel. Získá se koncentrovaná kaše velmi jemně rozemletých pevných částic. Výsledná koncentrovaná emulze se pak vyznačuje extrémně malou velikostí částic, takže po zředění a rozprášení dojde ke stejnoměrnému pokrytí.

Emulgovatelné oleje jsou obvykle roztoky účinné složky v rozpouštědle, které je s vodou nemísitelné, nebo v rozpouštědle, které je s vodou mísitelné jenom částečně, spolu s povrchově aktivním činidlem. Mezi vhodná rozpouštědla účinné složky podle tohoto vynálezu patří uhlovodíky a s vodou nemísitelné ethery, estery nebo· ketony.

Prostředky ve formě vodných suspenzí a emulgovatelných olejů obsahují obvykle asi oid 5 do 95 dílů, s výhodou 5 až 50 dílů účinné složky, asi 0,25 až 50 dílů, s výhodou 1 až 25 dílů povrchově aktivního činidla, a kde je to požadováno, asi 4 až 94 dílů rozpouštědla, Všechny díly jsou díly hmotnostní, vztažené na celkovou hmotnost emulgovatelného oleje.

Granule jsou fyzikálně stálé prostředky ve formě částic, vyznačující se tím, že účinná složka ulpívá nebo je rozptýlena v základním systému inertních jemně rozemletých částic plnidla; pro usnadnění vyluhování účinné složky z pevných Částic mohou být v prostředku přítomna povrchově aktivní činidla, jako například ta, která jsou zde šimrá uvedena. Příklady použitelných minerálních plničů ve formě pevných částic jsou přírodní hlinky, pyrofylity, illit a vermikulit. Výhodnými plnidly jsou porézní, absorptivní, předem vyrobené částice, jako jsou naříklad předem vyrobené a proseté částice attapulgitu nebo teplem expandované částice vermikulitu a jemně rozemleté hlinky, jako jsou kaolinové hlinky, hydratované attapulgitové nebo bentonitové hlinky, tyto plniče se rozprašují nebo promíchávají s účinnou složkou. Vyrobí se herbcidní granule.

Granulí prostředky podle tohoto vynálezu obvykle obsahují asi od 5 do asi 30 hmotnostních dílů účinné složky na 100 hmotnostních dílů hlinky a 0 až asi 5 hmotnostních dílů povrchově aktivního činidla na 100 hmotnostních dílů hlinky ve formě pevných částic. Výhodné granulární prostředky obsahují asi od 10 dílů asi do 25 hmotnostních dílů účinné složky na 100 hmotnostních dílů hliníky.

Prostředky podle tohoto vynálezu mohou obsahovat také jiné přísady, například hnojivá, jiné herbicidy, jiné pesticidy, ochranná činidla a podobné materiály používané jako pomocná činidla nebo v kombinaci s kterýmikoliv shora uvedenými pomocnými činidly. Mezi chemikálie, které se používají v kombinaci s účinnými složkami podle tohoto vynálezu, patří například triaziny, močoviny, karbamáty, acetamidy, acetanilidy, uráčily, deriváty kyseliny octové nebo deriváty fenolu, thiolkarbamáty, triazoly, benzoové kyseliny, nitrily, difenylethery a podobné sloučeniny, jako jsou:

3-amino-2,5-dichlorbenzoová kyselina, 3-amino-l,2,4-triazol,

5-amino-4-chlor-2-fenyl-3 (2H j-pyridazinon,

2-chlor-4-ethylamino-6-isopropylamino-l,3,5-triazin,

2-chlor-N,N-diallylacetamid,

2-chlorallyl-diethyldithiokarbamát,

N’-(4-chlorfe,noxy)-fenyl-N,N-dimethylmočovina,

N,N-dimethyl-N’- (3-chlor-4-methylf enyl) močovina,

S-( 4-chlorbenzy l)-N,N-diethylthiokarbamát, isopropyl-N- (3-chlorf enyl) karbamát,

2,2-dichlorpropionová kyselina,

S-2,3-dichlorallyl-N,N-diisopropylthiolkarbarnát,

2-methoxy-3,6-dichlorbenzoová kyselina,

2,6-dichlorbenzonitril,

N,N-dimethyl-2,2-difenylacetamid,

6,7-dihydropyridol(l,2-a : 2‘,l’-c)-pýrazidiniová sůl,

3- (3,4-dichlorf enyl) -1,1-dimethylmočovina,

4.6- dinitro-o-sek.butylfenyl,

1.3- dimehyl-3- (2-benzothiazolyl j močovina, ethyl-N,N-dipropyltbiolkarbamát,

2.3.6- trichlorfenyloctová kyselina,

5-brom-3-isopropyl-6-methyluracil,

3-(3,4-dichlorf enyl)-1-methoxy-l-methy 1močovina,

2- methyl-4-chlorfenoxyoctová kyselina,

3- (p-chlorf enyl) -1,1-dimethylmočovina,

1- butyl-3-(3,4-dichlorfenyl)-l-methylmočovina,

N-l-naftylftalamová kyselina, l,l‘-dimethyl-4,4’-bipyridi.niová sůl,

2- chlor-4,6-bis (isopropylamino )-1,3,5-triazin, 2-chlor-4,6-bis (ethylamino) -1,3,5-triazin,

2.4- dichlorfenyl-4-nitrofenyl-ether, a,a!,a-trifluor-2,6-dinitro-N!,N-dipropyl-o-toluidin,

S-propyl-dipropylthiolkarbamát,

2.4- dichlorfenoxy octová kyselina,

N-isopropyl-2-chloracetanilid,

2’,6’-diethyl-N-methoxymethyl-2-chloracetanilid,

2’-methyl-6’-ethyl-N- (2-methoxyprop-2-yl) -2-chloracetanilid, hydrogenmeithanarsonát sodný, methanarsonát sodný,

N- (1,1-dimethylpropinyl)-3,5-dichlorbenzamid,

2-chlor-oř,,a!,a-trifluor-p-tolyl-3-ethoxy-4-nitrodifenyl-ether, sodná sůl 5-[2-chlor-4-(trifluormethyl)fenoxy] -2-nitrobemzoové kyseliny, methylester 2- [ 4- (2,4-dichlorfenOxy Jfenoxy] propionové kyseliny,

4-aixiino-6-terc.butyl-3-methylthio-l,2,4-triazin-5-on, “ N-(2,4-dimethy 1-5-{[ (trií luormethyl) sulf onyl Jaminojfenyl)acetamid,

3-isopropyl-lH-2,l,3-benzothiadiazin-4-(3Hj-on,

2,2-dioxid,

3-methyl-4-amino-6-fenyl-l,2,4-triazin-5-on,

N-fosfonomethylglycin a jeho monoalkyl (s 1 až 6 atomy uhlíku), amin a soli s alkalickými kovy a jejich kombinace v dávkách 1,12 až 4,48 kg/ha až 1,12 až 11,2 kg/ha sloučenin podle tohoto vynálezu.

Mezi hnojivá, která jsou použitelná v kombinaci s účinnými složkami, patří například dusičnan amonný, močovina, potaš a superfosfát. Mezi jiné použitelné přísady patří materiály, ve kterých rostliny mají kořeny a ve kterých rostou, jako je kompost, hnůj, humus, písek a podobné.

Jestliže se pracuje podle tohoto vynálezu, pak se účinná množství acetanilidů podle tohoto vynálezu buď aplikují na půdu s rostlinami, nebo se zahrnou do vodného prostředí jakýmkoliv vhodným způsobem. Aplikace prostředků (ve formě kapalné i ve formě pevných částic] na půdu se může provádět konvenčními metodami, například mechanickými rozprašovači, rámovými a ručními postřikovači a rozprašovacími postřikovači. Prostředky se také mohou aplikovat z letadel ve formě poprachů nebo postřiků díky své účinnosti při nízkém dávkování. Aplikace herbicidních prostředků na vodní rostliny se provádí obvykle tak, že se prostředky přidají do vodného prostředí v oblasti, ve které je požadována regulace vodních rostlin.

Aplikace efektivního množství sloučenin podle tohoto vynálezu na místo nežádoucích plevelů je podstatnou a kritickou při praktickém uplatňování tohoto vynálezu. Používané přesné množství účinné složky závisí na různých faktorech, jáko jsou druh rostlin, stupeň jejich vývoje, druh půdy a půdní podmínky, množství srážek a použitý specifický acetanilid. Při selektivní preemergentní aplikaci na rostliny nebo na půdu se acetanilid používá obvykle v dávkách od 0,02 asi do 11,2 kg/ha, s výhodou asi od 0,04 asi do 5,60 kg/ha, výhodněji 1,12 až 5,6 kg/ha. V některých případech může být žádoucí nižší nebo vyšší dávkování. Na základě této specifikace včetně příkladů mohou odborníci snadno stanovit optimální aplikační dávku v kterémkoliv zvláštním případě.

Termín „půda” se používá ve svém nejširšlm smyslu. Zahrnuje všechny druhy konvenční „půdy”, jak jsou uvedeny v Webster‘s new International Dictionary, 2. vydání, Unabbridged (1961). Tento termín se tedy týká jakékoliv látky nebo jakéhokoliv prostředí, ve kterém vegetace může mít kořeny a ve kterém může růst. Nepatří sem pouze země, ale také kompost, hnůj, mrva, humus, písek a podobně, tedy to, co podporuje růst rostlin.

Claims (6)

1. Herbicidní prostředek, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje 2-halogenacetanilid obecného vzorce I,

O (I) v němž znamenají ¹ X atom chloru nebo bromu,

R a Ri nezávisle na sobě atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo ;alkoxymethylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkoxyskupině,

Rz atom vodíku nebo methoxyskupinu a

Rá alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, allylovou Skupinu, fenylovou skupinu, p-nítrofenylovou skupinu nebo p-methylfenylovou skupinu.

VYNÁLEZU

2. Herbicidní prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje 2’- (methoxymethyl ]-6‘-methyl-N-(ethoxymethylj-2-chloracetanilid, 2’-(methoxymethy 1 ] -6’-methyl-N- (methoxymethyl) -2-chloracetanilid, 2’- (methoxymethyl ] -6’-methyl-N- (butoxymethyl j -2-chloracetanilid,

2’- (propoxymethyl) -6’-terc.butyl-2-chloracetanilid nebo 2‘-(methoxymethyl ]-6’-methyl-N- (isopropoxymethyl ] -2-chloracetanilid.

3. Způsob výroby 2-halogenacetanilidu shora uvedeného obecného vzorce I, v němž X, R, Ri, Ra a Rá mají shora uvedený význam, jako účinné látky pro herbicidní prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že se derivát obecného vzorce II,

O \ }Č-CH_íX v němž

R, Ri, R> a, X mají shora uvedený význam a

X¹ znamená atom chloru, bromu nebo jodu, nechá reagovat s alkoholem obecného vzorce III,

RíOH (III) v němž

----- TT>Pi

R4 má shora uvedený význam, přičemž se reakce provádí při teplotě —80 až 180 °C a za přítomnosti kationtů těžkého kovu, Lewisovy kyseliny, anebo, jestliže znamená

X atom chloru a

X¹ atom bromu něho jodu, aa přítomnosti alkoxidu s 1 až IQ atomy uhlíku alkalického kovu nebo kovu alkalických zemin.

4. Způsob podle hodu 3, vyznačující se tím, že se reakce provádí za přítomnosti tetrafluorboritanu stříbrného.

5. Způsob podle bodu 3, vyznačující se tím, že se reakce provádí za přítomnosti methoxidu sodného, Jestliže znamená X¹ atom bromu nebo jodu a X atom chloru.

6. Způsob podle bodu 4, vyznačující se tím, že se při reakci používá alkoholu shora uvedeného obecného vzorce III a tetrafluorboritanu stříbrného v nadbytku vzhledem ke shora uvedenému derivátu obecného vzorce II.