CS209501B2 - Cable for conducting the electric energy and method of making the same - Google Patents

Description

Vynález se týká jednak lana pro dálkové vedení elektrické energie, sestávajícího z hliníkového vodivého pláště obklopujícího nosné ocelové jádro, jednak způsobu výroby tohoto lana.

Základním požadavkem, kladeným na hliníková lana s ocelovým jádrem, používaná pro venkovní elektrická vedení, je jejich dostatečná mechanická pevnost. Jak známo, při použití těchto lan vznikající v nich mechanická napětí jsou zachycována ocelovým jádrem. U dálkových elektrických vedení je mechanické namáhání ocelového jádra mimořádně vysoké. Jádro je totiž současně namáháno na tah, ohyb a kroucení, přičemž směr a velikost ohybových a kroutících momentů se v důsledku chvění a houpání zavěšených vedení neustále mění v průběhu času.

Další požadavek kladený na lana spočívá v tom, že lano musí odolávat ztrátám způsobeným přemagnetováním jádra, což je možno . ovlivnit konstrukcí lana a rozměry jeho částí. ,

Třetím požadavkem je dosažení co nejmenší hmotnosti lana.

Při konstrukci lana je třeba brát ohled ještě na řadu dalších podmínek, které musí lano splňovat, například na dostatečně dlouhou životnost. Okolnosti, které mají nepří2 znivý vliv na životnost zavěšeného lana, je možno rozdělit do dvou skupin. Do první skupiny patří mechanické vlivy, do druhé chemické vlivy prostředí. K . mechanickým příčinám snižování životnosti lana patří opotřebení jednotlivých drátů lana, které se při prohýbání lana po sobě mírně posouvají v podélném směru, přičemž nečistoty vzniklé mezi jednotlivé hliníkové a ocelové dráty zrychlují oděr. Dalším nepříznivým mechanickým vlivem je únava materiálu,, ke které dochází v důsledku stále se měnících hodnot namáhání. Škodlivým vlivem chemického charakteru je koroze materiálu, která u zavěšených venkovních vedení může být způsobena různými nečistotami obsaženými v okolním' ovzduší. Tyto nečistoty pronikají spolu s vodou do mezer mezi jednotlivými dráty a vytvářejí agresivní kapaliny a směsi, zejména kyseliny, které napadají materiál lana. Koroze je zvlášť nebezpečná pro ocelové jádro, zatímco povrchová vrstva kysličníků na hliníku dostatečně odolává působení kyselin. Koroze a ochrana proti ní patří k závažným . problémům, které je třeba řešit zejména u venkovních vedení, zavěšeních v blízkosti more.

Další požadavek představuje ' potřeba dosažení co nejpříznivějšího faktoru vyplnění prostoru, kterým se rozumí poměr součtu

4 povrchových ploch jednotlivých hliníkových a ocelových drátů к průřezu lana.

Samozřejmým požadavkem při řešení všech lan tohoto druhu je také snížení ceny lana a nákladů spojených s jeho výrobou, přičemž cena lana souvisí také s materiálem použitým к jeho výrobě.

Na lana pro venkovní vedení je ještě kladena řada dalších požadavků, ke kterým bylo přihlíženo při řešení lana podle vynálezu a o nichž bude zmínka v dalším popisu.

Pro zřizování venkovních elektrických vedení jsou používána lana s hliníkovým pláštěm a ocelovým jádrem, která mají některou z následujících známých konstrukcí. Ocelová jádra jsou vytvářena z ocelových lan vinutých z pozinkovaných ocelových drátů. Takto vytvořené ocelové jádro je obklopeno hliníkovým pláštěm, sestávajícím z hliníkových drátů nebo z pramenů, vytvořených z vinutých hliníkových drátů. Směr vinutí ocelového jádra je opačný ke směru vinutí hliníkových drátů, případně prame• nů. Jednotlivé hliníkové dráty spočívají na sobě a na ocelových drátech jádra pouze volně, takže hliníkové dráty a hliníkové prameny zachovávají kruhový příčný průřez. Známá lana tohoto typu jsou vyráběna takovým způsobem, že se jednotlivé ocelové dráty opatří zinkovou vrstvou, z pozinkovaných drátů se splete ocelové jádro, které se obalí pláštěm z hliníkových drátů nebo pramenů, které se stáčejí opačným směrem než ocelové dráty jádra.

Základním nedostatkem těchto známých lan je z mechanického hlediska ta skutečnost, že pro dosažení požadované odolnosti vůči namáhání způsobenému vlastní tíží a vnějšími silami je nutný větší průřez ocelového jádra, které může být vyrobeno z oceli o maximální pevnosti 1000 až 1200 MPa. Materiálu s větší pevností v tahu není možno použít proto, že, jak již bylo uvedeno v přehledu známých lan, opatřují se dráty ocelového jádra zinkovou vrstvou, přičemž pro vytvoření zinkové vrstvy dostatečné tloušťky se používá zinkování žárovou cestou. Při žárovém pozinkování dochází u oceli s větší pevností v tahu к takovým změnám struktury, které pevnost materiálu snižují.

V důsledku poměrně velkého příčného průřezu ocelového jádra se také zvětšuje ta složka elektrické ztráty, která souvisí s hysterezní ztrátou.

Kromě toho, vzhledem к velkému příčnému průřezu jádra, je hmotnost poměrně vysoká, protože hmotnost materiálu ocelového jádra je přibližně třikrát větší než hmotnost materiálu hliníkového pláště, obklopujícího ocelové jádro.

U známých hliníkových lan s ocelovým jádrem popsané konstrukce není dosaženo příznivého faktoru vyplnění prostoru. Hliníkové dráty nebo prameny z hliníkových drátů nemohou totiž přiléhat po celém obvodu к ocelovému jádru vzhledem ke kruhovému obrysu jádra a rovněž kruhovému obrysu drátů nebo pramenů hliníkového pláště, které jsou navíc stočeny v opačném smyslu než dráty jádra. Obě tyto části lana se tudíž vzájemně dotýkají jen malými částmi svých povrchů. V důsledku toho vznikají na dotykových plochách velká tlaková napětí. Při použití lana v provozu, při němž dochází к chvění a kývání lana a tím к vzájemným posuvům jednotlivých drátů, způsobují tyto velké tlakové síly opotřebení drátů oděrem a zmenšení průřezu zejména hliníkových drátů, což je velmi nepříznivé z hlediska vedení elektrické energie.

U lan s volnější strukturou, jejichž využití prostoru je také dosti nízké, nelze vyloučit vnikání pevných částic nečistot z okolního ovzduší mezi jednotlivé dráty lana a zejména mezi jednotlivé ocelové dráty jádra. Tyto tvrdé částice vnikají při kývání nebo jiných pohybech zavěšeného vedení mezi jednotlivé dráty a při vzájemných podélných posuvech drátů působí jako brusné částice, které podstatně zvyšují oděr na povrchu drátů. Ještě nepříznivější působení než oděr představuje korozívní účinek nsčistot. Dovnitř lana, které má volnější strukturu, mohou vnikat nejen pevné nečistoty z okolního ovzduší, ale také plyny a páry. Elektrickým napětím se urychlí vytvoření agresivního roztoku, například kyseliny sírové nebo podobných škodlivých látek, které způsobují korozi materiálu ocelového jádra v takovém měřítku, že po určité době není schopno přenášet mechanické zatížení, kterému je vystaveno. Koroze poškozuje jádro velmi rychle zejména tehdy, nachází-li se venkovní vedení takovéto konstrukce v blízkosti moře. Venkovní elektrická vedení zřizovaná v blízkosti mořského břehu musí být proto každý pátý až sedmý rok vyměňována, aby se zabránilo přetržení vedení.

Konstrukční nedostatky známých hliníkových lan s ocelovým jádrem mají nepříznivé ekonomické důsledky. Pracovní postupy používané při výrobě lan jsou nákladné; náklady na nanášení zinkové ochranné vrstvy na ocelové dráty tvoří podstatnou část celkových nákladů na výrobu lana; přitom je třeba vzít v úvahu, že pozinkování má pouze ochrannou funkci a pro vlastní konstrukci lana nemá význam.

Pro odstranění uvedených nedostatků byly vyřešeny jiné konstrukce lan. Podstata jednoho z těchto známých řešení spočívá v tom, že jednotlivé ocelové dráty se před stočením do jádra vedou hliníkovou lázní a tímto postupem se na povrchu ocelových drátů vytváří ochranná hliníková vrstva. Ocelové dráty s hliníkovým povlakem jsou navzájem spleteny a kolem takto vytvořeného jádra se rozmístí hliníkové dráty vlastního vodivého pláště. Jedno z těchto známých řešení je podrobněji popsáno v patentovém spisu USA č. 3 779 056.

Výroba těchto hliníkových lan je velmi nákladná, protože nanášení ochranného hliníkového povlaku se provádí zdlouhavým výrobním postupem pomocí složitého výrobního zařízení. I přes vysoké výrobní náklady se však ani tímto způsobem nepodařilo vytvořit lano, jehož užitné vlastnosti by vyrovnaly výrobní obtíže, protože u zavěšených venkovních vedení z těchto lan se projevuje v provozu celá řada dalších nedostatků. Soudržnost mezi hliníkovou ochrannou vrstvou a povrchem ocelového drátu není dostačující a hliníkový povlak již v průběhu výrobního procesu na některých místech praská a odloupává se. V - důsledku teplotních změn a střídajících se mechanických namáhání, kterým je ocelové jádro vystaveno během provozu lana, dochází v povrchové ochranné vrstvě k tvorbě trhlinek. Z těchto důvodů se na povrchu ocelových drátů vyskytují velmi brzy obnažená místa, která nejsou chráněna vrstvou hliníku, takže v krátké době může dojít k napadení ocelových drátů korozí do té míry, že lano není schopné plnit - svoji funkci a musí být vyměněno. Přitom je třeba vzít v úvahu, že korozí nemusí být napadena celá délka drátu, stačí zkorodování v jednom místě, - aby byla nosnost celého drátu porušena. Proto je velmi častým důsledkem tohoto· výrobního. procesu kromě podstatného zvýšení výrobních nákladů, ’ spojeného s opatřováním povrchu ocelových drátů ochrannou vrstvou, zcela nepatrné nebo vůbec žádné zvýšení životnosti lana; z uvedených důvodů se lana s ocelovým jádrem z drátů povlečených hliníkem v praxi nerozšířila.

Jsou známa také taková řešení, při kterých se na ocelové dráty jádra před spletením nanáší galvanicky vrstvička hliníku. Tento ’ postup je stejně nákladný jako shora popsané -nanášení hliníku za tepla, přičemž takto vyrobená lana mají v podstatě stejné nedostatky. Proto se ani tato lana s galvanicky nanášenou, hliníkovou, ochrannou 'vrstvou v praxi neosvědčila a nejsou používána.

V patentovém spisu USA č. 3 813 772 je popsáno . řešení, podle kterého - se z -hl ’ - iiíkového plechu - vytvoří vícevrstvé trubičky a do těchto trubiček -se vloží prameny ocelových -drátů nebo předem vyrobená ocelová lana, která mají -slouž t jako jádro. V tomto patentovém spisu je popsána také taková varianta, podle které jsou trubičky - vytvořeny - ohýbáním - několika vedle sebe umístěných pásků, popřípadě podle jiné vir auty může být trubička vytvořena svařením ok - ajů -stočeného' pásku. V každém - z těchto řešení je - však jádru; v iruJPčce uloženo poměrně* volně. Popsané řešení je výrobně nákladné, přičemž konstrukce lana s vo^;,ně vloženým jádrem není příliš vhodná pr?o zřizování zavěšených venkovu ’ ch clektr ckých vedení, protože kmitání a kývání venkovních vedení má za následek, že volně -vložené jádro ve velmi krátké době prodře stěny hliníkových trubek, tvořících jakýsi -ochranný plášť jádra. Kromě toho nelze zabránit vnikání -agresivního- prostředí z - okcŤního ovzduší - do- prostoru uvnitř ochranné trubky a kondenzaci nepříznivě působících par uvnitř jádra. Z těchto· důvodů toto. řešení nezajišťuje účinnou cc-hr^a^nu ocelových drátů jádra proti -koroze

V patentovém -spisu USA č. 3 874 076 je uvedeno řešení, podle kterého· se - zolcvané dráty, používané -ke zřizování - venkovního elektrického vedení, opatřují ochrannou kovovou. povrchovou vrstvo - i nebe* ochranným kovovým obkladem, takže mezi jednotlivými izolovanými -dráty je kovový plech, který se vhodným .nástrojem vytvaruje do potřebného příčně zakřiveného tvaru. Takto -obložený drát se protáhne průvlakem, aby se dosáhlo podstatného zmenšení příčného -průřezu. Také tento výrobní postup je však vemi nákladný -a přitom -není vhodný pro- výrobu jádra protože izolace jednotlivých drátů je pro jádro venkovních vedení zbvtečná a navíc nepříznivě zvyšuje hmotnost lana. Protože řešení podle patentového- spisu USA č. 3 874 076- je zaměřeno -výhradně na zpracování Izolovaných drátů, nemohl se tentopostup rozšířit při výrobě hliníkových lan s ocelovým jádrem.

Způsob opatřování izolovaných drátů hliníkovým pláštěm je popsán v patentovém sp ‘su USA č. 3 766 645. U tohoto řešení je pramen, vytvořený z izolovaných -drátů, opatřen izolačním ‘ povlakem, přičemž tento izolační povlak -může být vytvořen z hliníkového - plechu, stočeného v příčném -směru, -a jeho konce tvoří -radiálně vystupující pásky. Tyto vystupující pásky jsou -na svých volných okrajích vzájemně svařeny. Pcíom jsou tyto vzájemně svařené pásky, vystupující :n’a obvodě jádra, - ohnuty - do stran v v obvodovém směru, takže vytvářejí - -plášť jádra. Takto vytvořené lano je -potom na svém povrchu, kde se nachází soustava přehnutých pásků, opatřeno krycí vrstvou z plastické hmoty nebo podobného izolačního mater álu. Toto řešení není však použitelné pro výrobu hliníkových lan -s ocelovým jádrem, protože přehnuté pásky na obvodě jádra by představovaly takový podklad pro obvodový plášť z hliníkových -drátů, který by se ve velmi krátké -době -prodřel při opakovaných -posuvech vnějších hliníkových drátů a jeho životnost by byla příliš malá.

Uvedené nedostatky doposud známých lan určených pro vedení elektrické energie jscu odstraněny lc - -tem podle vynálezu, sestávajícím, -z hliníkového - pláště obklopujícího nosné ocelové jádro, přičemž podstata lana podle vynálezu spočívá v tom, že mezi hliníkovým pláštěm a ocelovým jádrem je opatřeno nejméně jednou - ochrannou - vrstvou pro ocelové jádro, přičemž oehrau.ná vrstva je z hliníkového· - plechu. Jc účlné, aby prostor mezi ocelovým jádrem -a ochrannou vrstvou byl vyplněn hmotou zamezující korozi ocelového jádra, například kyselino· v zder209501 ποια vaseilnou. Ochranná vrstva je s výhodou tvořeha šroubovité stočeným pásem z hliníkového- plechu.

Podstata způsobu výroby tohoto lana spočívá podle vynálezu v tom, že se na tažené ocelové jádro příčně pokládá nejméně jeden pás hliníkového plechu, který se během pohybu jádra šroubovité na ně navíjí a nalisovává se na povrch jádra, načež se na vnější povrch takto vytvořené ochranné vrstvy jádra navíjejí hliníkové dráty nebo prameny hlníkového pláště. S výhodou se na ocelové jádro nanese před jeho obalením ochrannou vrstvou z hliníkového plechu ochranná hmota proti korozi, například kyselinovzdorná vaselina. Při obtáčení se pás hliníkového plechu na ocelové jádro přitlačuje a v průběhu příčného ohýbání pásu hliníkového plechu kolem ocelového jádra a jeho přitlačování na povrch ocelového jádra se na hliníkový plech působí silou, vyvozující v hliníkovém plechu napětí dosahující mez točení materiálu. Způsob podle vynálezu se dále vyznačuje tím, že ocelové jádro s ochrannou hliníkovou vrstvou a na ní navinutý vnější hliníkový plášť se společně podrobí tažení, přičemž se slisuje hliníkový vnější plášť a natlačí na ochrannou vrstvu ocelového jádra lana.

Umístěním ochranné vrstvy tvořené šroubovité stočeným pásem hliníkového plechu mezi ocelovým jádrem a hliníkovým vodivým pláštěm lana a přitlačením této, ochranné vrstvy к jádru se vytvoří kolem jádra uzavřený obal, který nepropouští nečistoty, čímž se zabrání oděru ocelových drátů a zvýší se životnost jádra. Tento účinek se ještě zvýší tím, že prostor mezi dráty jádra a mezi povrchem jádra a ochrannou vrstvou je vyplněn kyselinovzdornou vaselinou nebo pod. hmotou, která jednak účinně brání pronikání к jádru plynů a par z okolí a tím chrání jádro před korozí, jednak snižuje tření mezi dráty jádra.

lim, že dráty jádra nemusí být pozinkovány, může se použít jádra z pevnění ocele, může se tudíž dosáhnout požadované pevnosti a nosnosti lana při použití jádra nižší hmotnosti. Vzhledem к tomu, že hmotnost ocelového jádra je hlavní složkou celkové hmotnosti lana, snižuje se takto podstatně celková hmotnost lana a jeho průměr.

Vyšší pevnosti, vyšší životnosti a lepšího využití prostoru lana se dosáhne také tím, že hliníkový vodivý plášť se naví í na oclirarmou vrstvu jádra a nikoliv přím'} na dráty jádra. Z toho důvodu může sa při. navíjení hl^; rubových drátů nebo pramenů vodivého pláště působit většími silami. Přitom se dosáhne výhodného zploštění složek vodivého pláště, čímž se kromě j^!ž uvedených výh d zlepšuje uzavření vnitřku lana.

ZhutLiéiiíni vodivého pláště, dále tím, že hV ní ková oohranná vrstva na jádru se podílí navedení elektrické energie a nakonec zmenšením průměru nosného jádra se do8 sáhne toho, že pro vedení proudu požadované intensity stačí lano podstatně menšího průměru než doposud. Navíc zmenšením průměru ocelového jádra se sníží elektrické ztráty hysteresí.

Způsob podle vynálezu pro výrobu lana je velmi jednoduchý a nenákladný a kromě toho je při jeho provádění možno použít stávajících výrobních zařízení, na nichž se provedou jen drobné úpravy.

Vynález je patrný z popisu a schematického výkresu, na němž je na obr. 1 znázorněno v příčném řezu příkladné provedení lana podle vynálezu a na obr. 2 zařízení к výrobě tohoto lana v pohledu ze strany.

Lano podle obr. 1 je opatřeno ocelovým jádrem 2, sestávajícím z ocelových drátů 1 a opatřeným na obvodě ochrannou vrstvou z pásu hliníkového plechu, který je kolem ocelového jádra 2 šroubovité obtočen a je nalisován na jeho povrch. Uvnitř ochranné vrstvy 3, vytvořené z hliníkového pásu, je kolem ocelových drátů 1 prostor, který je vyplněn vaselinou 5 nebo podobnou hmotou, která jednak snižuje vnitřní tření mezi dráty 1 jádra 2, jednak zamezuje přístupu vzduchu, plynů nebo par к drátům 1, čímž zabraňuje jejich korozi.

Ochrannou vrstvu 3 obklopuje hliníkový plášť, vytvořený ze dvou vrstev hliníkových drátů stočených do pramenů 4, které slouží к vlastnímu vedení elektrické energie. Z obr. 1 je patrno, že protažením celého lana formovacím a tvářecím nástrojem došlo ke změně tvaru příčného průřezu hliníkových pramenů 4, která nebyla dosažitelná u dosud známých lan. Každý hliníkový pramen vnějšího pláště je zde zploštěn nejen ve směru obvodu pláště, ale také radiálními směry, takže jednotlivé prameny na sebe dosedají podstatně většími plochami než u doposud známjch lan s prameny kruhového průřezu. Takto vytvořený plášť tvoří uzavřený obal jádra.

Z obr. 1 je dále patrno, že vnitřní strana ochranné vrstvy 3 je mírně natlačena mezi ocelové dráty 1 ocelového jádra 2. Tím se mezi ochrannou vrstvou 3 a ocelovým jádrem 2 vytváří těsné spojení.

Také vnější strana ochranné vrstvy 3 je protahováním nebo lisováním poněkud zdeformována, jak je patrno z obr. 1, protože jsou do ní částečně zatlačeny prameny 4. Tím se zlepšilo vzájemné spojení mezi ochraunou vrstvou 3 a hliníkovými prameny 4 vnějšího pláště.

Při. výrobě popsaného lana je možno použít zařízení podle obr. 2. U tohoto zařízení je ocelové lano, ze .kterého je vytvářeno ocelové jádro 2, odvíjeno z bubnu 6. Pás hliníkového plechu 8 se kontinuálně odvíjí ze svitku 7 směrem к prvnímu průvlaku 9, kam je také přiváděno ocelové jádro 2. Pás hliníkového plechu 8 se na odtahované jádro 2 šroubovité navíjí, v průvlaku 9 se na jádro nalisuje a částečně se přitom zdefor muje, takže sa kolem jádra 2 vytváří ochranná vrstva 3. Potom se ocelové jádro 2 s ochrannou vrstvou 3 přivádí do prvního navíjecího ústrojí 10, ve kterém se na něj navine známým postupem první vrstva hliníkových pramenů 4. V další části výrobního zařízení se ocelové jádro 2 spolu s ochrannou vrstvou 3 a s první vrstvou hliníkových pramenů 4 přivede do druhého průvlaku 11, kterým sa první vrstva hliníkových pramenů 4 nalisuje na vnější povrch ochranné vrstvy 3,

Ocelové jádro 2 s ochrannou vrstvou 3 a první vrstvou hliníkových pramenů 4 se potom přivádí do druhého navíjecího ústrojí 12, ve kterém se vytvoří druhá vrstva hliníkového pláště z hliníkových pramenů 4. S touto druhou vrstvou pláště je lano vedeno do třetího průvlaku 13, ve kterém se hliníkové prameny 4 druhé vrstvy nalisují na hliníkové prameny 4 první vrstvy. Lano je taženo pomocí tažných kladek 14, umístěných za třetím průvlakem 13.

Na výkrese není znázorněno ústrojí pro přivádění vaseliny nebo jiné podobné hmoty na ocelové jádro 2. Takové ústrojí může být například tvořeno vstřikovacím ústrojím, jehož výtokový otvor směřuje do okolí místa styku ocelového jádra 2 s pásem hliníkového plecho 8. Nanášení mazací vaseliny na ocelové jádro 2 může být prováděno také tak, že se jádro 2 vede nádobou, naplněnou vasolinou určité konsistence, dříve než se přivádí do styku s pásem hliníkového plechu 8. V takovém případě na povrchu ocelového jádra 2 ulpí určité množství vaseliny, která se potom při tvarování pásu hliníkového plechu 8 do ochranné vrstvy 3 vtlačuje do vnitřního prostoru ocelového jádra 2 mezi jednotlivé ocelové dráty.

Výhsdóu lana podle vynálezu je především to, že lano může mít pro přenášení stejného mechanického zatížení menší plochu příčného průřezu ocelového jádra 2 než doposud, protože jádro může být vytvořeno z oce^vých drátů s větší pevností v tahu. Menší plocha příčného průřezu ocelového jádra 2 snižuje hmotnost lana a jeho průřez. Důsledkem menšího průřezu ocelové části lana je také snížení těch komponentů elektrických ztrát, které souvisejí s hysteresními ztrátami oceli.

Ochranná vrstva 3, obklopující ocelové jádro 2 se sama také podílí na vedení elektrické energie. V důsledku toho má lano podle vynálezu při stejné ploše příčného průřezu vnějšího hliníkového pláště menší ohnrcké ztráty nebo naopak ie možno pro vedení proudu stejné intensity použít lana s menší průřezovou plochou hliníkového pláště, je-li použito ocelového jádra 2 s ochrannou vrstvou 3 podle vynálezu.

Nalisování vnějšího hliníkového pláště na jádro 2 má za následek lepší vyplnění příčného průřezu lana a snížení jeho průměru. Zhutnění pláště je také výhodné z toho důvodu, že jeho prameny 4 vytvářejí těsný obal, který chrání vnitřek lana před korozí a jinými nepříznivými vlivy prostředí.

Hliníkový obal, vytvořený kolem ocelového jádra 2, zajišťuje dokonalou izolaci ocelových drátů od vnějšího prostředí. Korozívní účinky látek obsažených v ovzduší nemohou tudíž půs ?bit na ocelové části lana. To znamená, že lano podle vynálezu má podstatně větší životnost ve srovnání se známými lany. Hliníková ochranná vrstva 3 také zamezuje vnikání prachu a jiných nevnvch částic mezi jednotlivé dráty ocelového jádra 2 a m::zl povrch ocelového jádra 2 a ochrannou vrstvu 3. Proto také nedochází к oděru ocelových drátů při podélných posuvech, čímž se podstatně zvyšme životnost lana. Účinek vaseliny, obklopující jednotlivé dráty ocelového jádra 2 spočívá jednak v ochraně povrchu ocelových drátů před korozí, jednak je vaselina mazacím prostředkem, snižujícím vnitřní tření v jádru 2,

V případě použití lana podle vynálezu je možno vzhledem к menšímu průměru lana použít jednodušších montážních ústrojí pro zavěšování lan určených pro venkovní elektrická vedení, př-čemž montážní práce jsou usnadněny menší hmotností lana.

Při výrché lana podle vynálezu není třeba pozinkovávat ocelové dráty ani je opatřovat jinou povrchovou úpravou, čímž se dosáhne podstatných úspor výrobních nákladů, př čemž je možno použít stávajících výrobních zařízení, která jsou к dispozici a na nichž se provedou jen drobné úpravy.

Claims (8)

1. PREDMÉT

   1. Lano- pro vedení elektrické energie, sestávající z hliníkového vodivého pláště obklopujícího nosné - ocelové jádro- tvořené ocelovým lanem, vyznačené tím, že mezi hliníkovým pláštěm a ocelovým jádrem (2) je opatřeno nejméně jednou ochrannou vrstvou (3) pro ocelové jádro (2), přičemž ochranná vrstva '(3) je - z hliníkového plechu.
2. 2. Lano podle bodu 1 vyznačené tím, že prostor mezi ocelovým jádrem (2) a ochrannou vrstvou (3) je vyplněn hmotou zamezující korozi ocelového jádra (2), například kyselinovzdornou vaselinou (5).
3. 3. Lano podle bodů 1 nebo 2 vyznačené tím, že ochranná vrstva je tvořena šroubovité stočeným pásem z hliníkového plechu.
4. 4. Způsob výroby lana podle bodů 1 až 3 vyznačený tím, že se na tažené ocelové jádro příčně pokládá - nejméně jeden pás hliníkového plechu, který se během pohybu jádra šroubovité na ně navíjí a nalisovává se na povrch jádra, nač°ž se na vnější povrch takto vytvořené ochranné vrstvy jádra

   VYNALEZU navíjejí hliníkové dráty nebo prameny hliníkového pláště.
5. 5. Způsob - podle bodu 4 vyznačený tím, že na ocelové jádro se nanese před jeho obalením ochrannou vrstvou - z hliníkového plechu ochranná hmota proti korozi, například kyselinovzdorná vaselina.
6. 6. Způsob podle bodů 4 nebo 5 vyznačený tím, že se pás hliníkového plechu na ocelové jádro přitlačuje.

   -
7. 7. Způsob podle bodů 4 až - 6 vyznačený tím., že v průběhu příčného ohýbání pásu hliníkového plechu kolem ocelového· - jádra a jeho přitlačování na povrch ocelového jádra se na hliníkový plech působí silou, vyvozující v hliníkovém plechu napětí dosahující mez tečení materiálu.
8. 8. Způsob podle bodů 4 až 7 vyznačený tím, že ocelové iádro s ochrannou hliníkovou- vrstvou a na ní navinutý vnější - hliníkový plášť se společně podrobí tažení, přičemž se slisuje hliníkový vnější plášť a natlačí na ochrannou vrstvu ocelového jádra lana.