(54) - Prosévací stroj

Vynález -se - - - týká - - -.prósévahího - - - -stroje s otřásácími - i - prvky ; - dotýkajícími - se - ? .spodní strany síta, - - které: sítu- - pomocí - - -trubice- - probíhající -podélně- - -pod - - sítem - a - spojené - s - pohonem - -udělují - -kmitavý - pohyb.

Ve - známých - provedeních - - jsou - obě - - kon- cové části - - otřásacích - - - prvků uloženy - - prostředmctvirn - pryžových vložek v - prosévacím rámu. - Jiné: provedení; - - popsané - v .-popisu vynálezu - NSR patentu č. 7 - 206 -763. - představuje - určité - zlepšení v - důsledku -použití výkyvného ložiska. Vlastnosti - - obou -známých л projedení - 'vsak - nejsou uspokojivé. - - Velmi •j jemnými - prosévacím· - - sítům· - - -musí· - -být- v záj- mlu;- dosažení - třídicího- - účinku: - udělován - kmitavý - pohyb - o - - vysokém· - - - kmitočtu. - . Protože ; kmitání - -celým - prosévacím - rámem- - - vyžaduje .při vysokém- - - kmitočtu - - vysoký -výkon - - pohonu, - - přešlo - - - - se - '-na - uspořádání, - - ve - kterémprosévací - - rám - - zůstává - v - klidu · - a - 'kmitavý pohyb je prostřednictvím - с^^астЬ· prvků udělován přímo - -prosévacímu - - pletivu. Tyto otřásací -prvky jsou - - popsány - - například v - - popisu - vynálezu - k - - rakouskému - patentu č. -322- 477. - Jiné - provedení - otřásacích . - prvků je- i popsáno) v - .popisu - vynálezu· - k - - rakouské- mu- patentu č. - 301 471. Obě -varianty provedení- mají - jednu - - společnou - nevýhodu. Otřásaní prvky totiž vykonávají - - kruhový i pohyb a v-místech· dotyku - - odírají: -síto, - - což - - se- ne- '2

-příznivě projevu je-zejména u <sít s - -malými rozměry - ok. <

Další - - nevýhoda--známých - - provedení- -spočívá - v - použití - pryžové - ' vložky’ v-bodě - - otáčení - kmitající - -trubice. - Tato· - pryžová- vložka se po- krátké době - - v - - důsledku -. - opotřebern stává dále - nepoužitelnou.

Uvedené - -nedostatky - - jsou odstraněny u prosévacího- - -stroje - - podle - - - vynálezu, - - 'jehož podstata- ··- spočívá - - v - - tom, - že - trubice- je- - s - rámem - - - - síta - -spojena - zkříženými . - - kloubovými pružinami/jejichž- body - -zkřížení- - leží - v rovině - ·. síta.

Uvedené - - - kloubové pružiny - jsou tvořeny navzájem, - zkříženými - - -listovými - - pružinami nebo- - pružnými - - tyčemi . a - jsou uspořádány v - rovinách- - rovnoběžných - s -osou -trubice.

Výhodné- - .- je -. - provedení,- ve -kterém - - druhá kloubová - - pružina - . má ' - zúženou - střednic část, kterou s - vůlí - prochází - podélným - -výřezém- v první kloubové- pružině.

Jiné výhodné -provedení- - -spočívá - - v--tom, že - první - - kloubová - pružina - sestává - - - ze- dvou rovnoběžně - - - uspořádaných - - - úzkých - 'pružin, mezi - - kterými - - s '-vůlí- prochází - - druhá . - -kloubová :pružina - tvořená - - - úzkou - - - pružinou.

Kloubové - - pružiny - --jsou - prostřednictvím horních - . - bloků - - a - - - svorníků - - - připevněny na horní- - straně - stroje - . -a- - -spodní - konce - kloubových - pružin . dosedají· - na ' - spodní -- bloky- - spo209500 jené s trubicí opatřenou rameny s otřásacími členy. Kloubové pružiny jsou přitom pomocí příložek a svorníků připevněny na šikmých stěnách bloků.

Úhel křížení kloubových pružin je v rozsahu 30° až 90°, s výhodou je tento úhel 90°. Otřásací členy jsou přitom tvořeny lištami uspořádanými na výšku, které jsou s trubicí spéijeny rameny, kterými tato trubice kolmo prochází.

Nový a vyšší účinek vynálezu spočívá v tom, že v důsledku přeložení bodu otáčení pohybovaných částí do roviny síta dochází к pohybu oitřásačích prvků pouze ve svislém směru a místa dotyku na sítu nejsou odírána, neboť nedochází к žádnému smýkavému pohybu. Kromě toho se po celou dobu provozu stroje zabrání vzniku jakékoliv vůle.

Použitím první pružiny, která s vůlí prochází druhou pružinou tak, že zúžená střední část první pružiny prochází podélnou štěrbinou v druhé pružině, se dosáhne stabilní konstrukce pohyblivých částí a pohybu’ pružin bez vůle a s malým třením.

Připevnění kloubových pružin na blocích umožňuje, že takovým křížovým kloubiem je možno přenášet síly o hodnotě několika tisíc N. Křížové klouby známé v jemné me- chanice naproti tomu přenášejí síly nejvý- Ί še řádu 0,01 N. Podstata vynálezu bude v dalším objas-i něna na příkladu jeho provedení, který je popsán pomocí výkresů, které znázorňují^³ na obr. 1 známé uspořádání otřásacích prvků v pohledu z čelní strany, na obr. 2 perspektivní pohled na uspořádání otřásacích prvků podle vynálezu, na obr. 3 uspořádání těchto otřásacích prvků v pohledu z čel. ní strany, na obr. 4 dvě varianty provedení kloubových pružin, na obr. 5 a 6 detaily . křížových kloubů, ze kterých jsou patrné délkové a.úhlové údaje.

Ve známém provedení (obr. 1) se otřásačí členy 7 dotýkají síta S v bodě A a jsou rameny 6 spojeny s trubicí 5, která může vykonávat kmitavý otočný pohyb kolem osy D označený šipkou. Bod A se pohybuje po normálu ke spojnici AD a jeho pohyb může být rozložen ve složku V_H v rovině síta S a ve složku V_v kolmou na tuto rovinu. Ke kmitavému pohybu síta S se využívá jen kolmé složky V_v a složka V_H v rovině síta S vyvolává jen odírání otřásacích členů 7 o toto síťoi S. Je nutno dodat, že tato složka V_H v závislosti na charakteru vzájemného; pohybu mezi otřásacími členy 7 a sítem S toto síto S velmi rychle zničí, zejména při malých rozměrech ok síta S.

Trubice 5 může být v konstrukci umístěna těsně u síta S, což je však omezeno poloměrem. trubice 5, takže mezi osou D a bodem A bude vždy vzdálenost, ze které vyplývá složka V_H pohybu v rovině síta S.

Další nevýhoda známého uložení trubice 5 v bodě D pří použití pryžových vložek spočívá v tom, že tyto nemohou být v radiál ním směru provedeny tak tuhé, aby zabránily přídavnému odírání ve směru vložky V_H. Známá naklápěcí ložiska mají podle údajů výrobce po asi šesti měsících provozu v důsledku opotřebení takovou vůli, která je řádově srovnatelná s amplitudou kmitů bodu A ve směru kolmé vložky V_v, takže mezi otřásacím členem 7 a sítem S dochází ke zvýšenému otěru.

К uložení otřásacích členů 7 podle vynálezu jsou naproti tomu použity křížové klouby tvořené kloubovými pružinami, které se v přesné mechanice používají pro uložení přístrojových částí nebo kyvadel s malou úhlovou výchylkou. Tato, uložení jsou bez vůle a nekladou pohybu prakticky žádný odpor. Kinematika kloubu a výchylka bodu otáčení jsou známy z výpočtů a mikroskopických pozorování.

Provedení podle vynálezu znázorněné na obr. 2 sestává z otřásacích členů 7, z nichž jsou znázorněny pouze části, ramen 6, z nichž je znázorněno jen jedno, trubice 5 a spodních bloků 4, 4’ pevně spojených s trubicí 5 a kloubovými pružinami 2, 2’, 3, 3’ s horními bloky 1, 1’ upevněnými na rámu 9 síta S. Spojení bloků 4, 4’, 1, 1’ s kloubovými pružinami 2, 2’, 3, 3’ je rozebíratelné a je provedeno příložkami 8 a svorníky 12, které jsou jen naznačeny.

V čelním pohledu na obr. 3 je znázorněno spojení s rámem 9 síta S pomocí svorníků 11, přičemž spojnice osy D otáčení s bodem A otřásacího členu 7 leží přesně v rovině znázorněného síta S. Tímto způsobem se dosáhne takové konstrukce kloubu, že směr V pohybu bodu A (víz. též obr. 1) je přesně kolmý na rovinu síta S. Z obr. 3 je také patrné, že střed RM trubice 5, který ve známém uspořádání souhlasí s osou D otáčení, se nyní nachází hluboko pod osou D otáčení, a směr V pohybu bodu A je přesto kolmý na rovinu síta S. Je-li pak spodnímu bloku 4 blíže neznázorněným pohonem udělován kmitavý pohyb ve směru šipky X, jehož amplituda je s výhodou několik milimetrů, bude bod A, protože se všechny body otočné soustavy otáčejí přesně kolem osy D, vykonávat pohyb, který je vnucen sítu S, v obou svislých směrech.

Dvojice kloubových pružin 2, 3 patrná z oblr. 3, je znázorněna na obr. 4. Střední část druhé kloubové pružiny 3 zapadá s vůlí do výřezu v první kloubové pružině 2, což umožňuje kompenzovat nepřesnost sestavení, takže mezi kloubovými pružinami 2, 3 při malých vzájemných pohybech nedochází к odírání.

Jiné provedení kloubových pružin 2, 3 může být tvořeno úzkými pružinami 2a, 3a o kruhovém, čtvercovém nebo obdélníkovém průřezu, přičemž moduly průřezu vnějších úzkých pružin 2a jsou pokud možno rovny polovině modulu průřezu vnitřní úzké pružiny 3a. Je-li tato podmínka splněna, je kloub symetrický.

Některé hlavní rozměry kloubu jsou zhá209500 zorněny na obr. 5. Uhel 2a rozevření nebo zkřížení může být teoreticky v rozsahu 0° až 180°, přičelmž prakticky , použitelný je úhel v rozmezí mezi 30° až 150° a z konstrukčního a výrobního hlediska je zvláště výhodný úhel kolem 90°. Poměr délek %/ /L2 se· při praktickém provedení bude pohybovat mezi 0,15 až 1. Matematicky lze dokázat, že optimum·' z hlediska i tak ex trémně malých pohybů . bodu otáčení v bodě křížení kloubových pružin 2, 3 je při poměru L1/L2 = 0,25.

Na obr. 6 je schematicky znázorněno prohnutí obou kloubových pružin při vykývnutí spodního bloku · 4 a úhel β, při nehybném horním bloku 1. Úhel β je v· praktickém provedení kolem 2° · nebo· méně.