(54) . Katalyzátor pro polymeraci ethylenu s a-oiefiny nebo pro kopolymeraci ethylenu
Vynález se týká katalyzátorů pro polymeraci ethylenu a konkrétně způsobu přípravy silylchromátových polymeračních katalyzátorů, nanesených na kysličníku křemičitém.
Katalytický systém pro polymeraci ethylenu založený na silylchromátových sloučeninách, je popsán v patentu US č. 3 324 101. Tyto katalyzátory však vedou k polymerům ethylenu o nižším tavném indexu, než se vyžaduje pro· speciální · aplikace.
Jsou známy titanové katalyzátory pro· polymeraci ethylenu, nanesené na kysličníku chrómu, ale ty vyžadují aktivaci zahříváním v oxidační atmosféře na teplotu nad 300 °C a až do 1000 °C. Tato aktivace se provádí po· nanesení kysličníku chrómu na nosič. Postup je popsán například v patentu US č. 3 622 521 a v nizozemské patentové přihlášce č. 72-10881.
Podle tohoto vynálezu se nosič na bázi kysličníku křemičitého, modifikovaný titanem· a hliníkem, zahřívá na zvýšenou teplotu před nanesením silylchromátu.
Byl nalezen katalyzátor pro přípravu homopolymerů ethylenu nebo jeho kopolymerů s a-olefiny obsahujícími 3 až asi 6 uhlíkových atomů, který obsahuje silylchromát vzorce
R O R
I II I
R—Si—O—Cr—O—Si—R
ROS kde
R je uhlovodíkový zbytek obsahující 1 až asi 14 uhlíkových atomů, absorbovaný na nosiči z kysličníku křemičitého se specifickým povrchem 200 až 500 m/g, který byl předem podroben tepelnému zpracování při teplotě 500 až 1000 °C, přičemž nosič obsahuje, vztaženo na hmotnost nosiče, 0,01 až 50 % hmotnostních hliníku, počítáno jako ·AI2O3 a 2 až 20 hmotnostních titanu, počítáno jako TÍO2, a uvedený silylchromát je přítomen v takovém množství, že poskytuje 0,05 až 2,0 · % hmotnostních chrómu, počítáno jako Cr, na celkovou hmotnost katalyzátoru.
Těchto katalyzátorů lze použít pro přípravu polymerů ethylenu s vyšším tavným indexem, než tomu bylo · u dosud známých katalyzátorů.
Katalyzátory podle tohoto· vynálezu se obvykle připravují tepelným působením na kysličník křemičitý, obsahující hliník a titan, a nanesením silylchromátu. Po nanesení na křemičitý nosič se nepoužívá žádného tepelného zpracování katalyzátoru. Postupuje se tak, že
a) na nosič, tvořený kysličníkem křemičitým, se nanese asi na 0,01 až 50 °/o hliníku, počítáno jako AI2O3, a 2 až 20 % hmotnostních titianu, počítáno jako ΤΙΌ2, vztažena na hmotnost nosiče, přičemž nosič má specifický povrch 200 až 500 m2/g,
b) získaný nosič se zahřeje na teplotu 500 až 1000 °C, c ] nosič se ochladí a
d) na ochlazený nosič se · nanese silyl· chromát vzorce
R O R
R—Si—O—Cr—O—Sí—R
II
R O R kde
R je uhlovodíkový zbytek obsahující 1 až asi 14 uhlíkových · atomů,
Způsob . nanášení silylchromátu na křemičitý nosič není rozhodující. Jak bylo nalezeno, je výhodné nanášet silylchromát z roztoku v organickém rozpouštědle. Mezi vhodná organická rozpouštědla patří alkany s asi 5 až 10 uhlíkovými atomy, jako je pentan, hexan, heptan a oktan, cyklďalkany s asi 5 až 7 uhlíkovými atomy, jako· je cyklopentan, cyklohexan a cykloheptan a aromáty s 6 až asi 12 uhlíkovými atomy, jako je benzen, toluen, xylen a sthylbsnzsn.
Jako křemičitých nosičů s vysokým· specifickým povrchem lze použít například mikrosferoidního kysličníku křemičitého o střední hustotě (MSIDJ se specifickým povrchem 300 m2/g, průměrem pórů 20 nm a průměrnou velikostí částic 70 μΐη (W. R. Grace, G-952J, kysličníku křemičitého o střední hustotě (lD) se specifickým povrchem 300 m2/g, průměrem pórů 16 μπι a průměrnou velikostí .částic 103 μΐη (W. R. Grace, G-56) a kysličníku křemičitého · se specifickým povrchem 400 m2/g a objemem pórů 0,90 cm5/g (Davison, 967, obsahuje 13 % hmotnostních kysličníku hlinitého).
Hliník může být do katalyzátoru podle tohoto· vynálezu zaveden buď tak, že se zvolí kysličník křemičitý již · ' chemicky zréagovaný s kysličníkem hlinitým, jako v případě látky · 967 fy Davison, nebo· tak, že se na kysličník křemičitý působí roztokem- sloučeniny hliníku, jako je dusičnan hlinitý.
Jako titanových sloučenin lze pro přípravu katalyzátoru podle vynálezu použít sloučenin popsaných v patentu US č. .3 622 521 a v nizozemské patentové přihlášce č. 72-10881.
Jsou to například sloučeniny vzorce · I, II nebo III:
(R‘)„TiiOIRm (!) (RO)mTi(OR*)n (IIJ kde m je . 1, 2, 3 nebo· 4, n je 0, 1, 2 nebo 3, m -j- n je· 4,
R je Ci až C12 alkyl, aryl nebo cykloalkyl nebo jejich kombinace jako je aralkyl a alkaryl,
R‘ je R, cyklopsntadisnyl nebo C2 . až C12-alkenyl, jako je ethenyl, propenyl, isopropenyl nebo butenyl,
T1X4 (III) kde
X je halogen, tedy fluor, chlor, brom nebo jod.
Například lze použít chloridu titaničltého, titaniumtetraisopropoxidu a titanlumtetrabutoxidu. Titanové sloučeniny se na křemičitý nosič nanášejí nejvýhodněji z roztoku v uhlovodíkovém rozpouštědle.
Množství titanu v katalyzátoru podle tohoto vynálezu činí 2 až 30 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost kysličníku křemičitého, počítáno jako TÍO2.
Hliník se do kysličníku křemičitého, používaného jako nosič, zavádí působením roztoku sloučeniny hliníku · nebo může být již přítomen v prekursoru ve formě kysličníku hlinitého. Kysličník hlinitý může být přítomen v množství 0,01 až 50 % hmotnostních na celkovou hmotnost nosiče, avšak je výhodné používat nosičů obsahujících 0,05 až 20 % hmotnostních kysličníku hlinitého, vztaženo na hmotnost nosiče.
Substituenty R silylchromátů podle tohoto vynálezu mohou obsahovat 1 až 14 uhlíkových atomů .a výhodně obsahují · 3 až · 10 uhlíkových atomů. Mezi tyto uhlovodíkové skupiny patří například methyl, ethyl, propyl, isopropyl, n-butyl, isobutyl, n-pentyl, isopentyl, terc.pentyl, hexyl, 2-meShylpsntyl, decyl, tri-decyl, tetradecyl, benzyl, fenylethyl, p-methyřbenzyl, fenyl, tolyl, xylyl, naftyl, ethylfenyl, methylnaftyl a dimethylnaftyl. Silylchromáty obsahující alkylové substltuenty jsou nestabilní, avšak po vhodné úpravě jsou použitelné. Jako příklady vhodných silylchromátů, které však nejsou míněny jako vyčerpávající nebo kompletní seznam sloučenin, použitelných podle tohoto vynálezu, je možno uvést:
bit-trifsnyltilyichromát, b!t-trltolyltllyichromát, bi,t-trixylyltllyl·chromát, blt-trinaftylsilylchromái a polydifsnyltilylchromát.
Jestliže jsou žádoucí změny distribuce molekulové hmotnosti a rychlosti kopolymerace ethylenu a komonomeru, je možno spolu
0 318'1 s popsanými katalyzátory s 'výhodou použít fluoračního činidla. Fluorační činidlo se v tom případě nechá reagovat s kysličníkem křemičitým před nanesením silýlchromátu. Může se použít až asi 10 % hmotnostních fluoračního činidla, vztaženo na hmotnost kysličníku křemičitého, a výhodně se používá asi 0,05 až 1 % hmotnostní.
Jako sloučenin fluoru lze použít například fluorovodíku HF nebo kterékoli sloučeniny fluoru, která za podmínek ' přípravy katalyzátoru uvolňuje fluorovodík. Jinak použitelné sloučeniny fluoru než HF jsou popsány v nizozemské patentové přihlášce č. 72-10881. Patří mezi ně amoniumhexafluorbfósfát, amoniumhexafluorosilikát, amoniumtetrafluoroborát a amonшmhexafluorotitanát.
Sloučeniny fluoru se na kysličník křemičitý mohou nanášet z vodného roztoku nebo 'suchým smísením pevných sloučenin fluoru s ostatními složkami katalyzátoru během přípravy.
Vynález je dále popsán v následujících příkladech. Všechny díly a procenta jsou hmotnostní, pokud není uvedeno jinak.
Kontrolní příklad 1
A. Příprava kysličníku křemičitého jako nosiče
K roztoku 1,5 g A1(NO3]3.9HžO ve 150 ml vody se přidá 20 g kysličníku křemičitého zn. Polypor fy National Petrochemical Company. Tento' kysličník křemičitý má velikost pórů 25 až 27 μπι a specifický povrch 370 až 400 m2/g. Směs se zfiltruje a získá se 74 ml filtrátu. Zbytek kysličníku křemičitého 'se pak vysuší. Část vysušeného zbytku se zahřívá 16 h pod dusíkem na 820 °C a ochladí. Obsah hliníku v získaném kysličníku křemičitém je 0,5 % hmotnostních; počítáno jako AI2O3.
B. Příprava polymeračního katalyzátoru
Polymerační katalyzátor se připraví smísením 0,98 g nosiče připraveného v odstavci A s ' 50 ml n-hexanu a 0,030 g bis-trifenylsilylchromátu. Tato směs se míchá pod dusíkem po dobu 1 ' h při teplotě místnosti. Získaná suspenze se použije jako taková jako polymerační katalyzátor.
C. Hodnocení polymeračního katalyzátoru
Suspenze z 'odstavce B se nasadí do míchané vysokotlaké reakční nádoby o objemu 1000 ml spolu s 500 ml n-hexanu a 40 mililitrů 1-hexenu. Nádoba se pak těsně uzavře a natlakuje ethylenem na tlak 1370 kPa. Polymerace se provádí při 86 °C po dobu 75 min. Získá se 185 g kopolymeru ethylenu o tavném indexu 0,28 g/10 min, o rychlosti toku 11,7 g/10 min a o hustotě 0,939 g/cm3.
Kontrolní příklad 2
Opakuje se kontrolní příklad 1 s výjimkou, že pro přípravu katalyzátoru se použije 0,93 g kysličníku křemičitého spolu ' s 0,030 g bis-trifenylsilylchromátu. 1-hexen se nahradí 137 kPa propylenu. Stejným způsobem hodnocení katalyzátoru se po' 110 min získá 31 g kopolymeru ethylenu a tavném indexu 2,69 g/10 min, rychlosti toku 243 g/ /10 min a hustotě 0,904 g/cm3.
Kontrolní příklad 3
Opakuje se kontrolní příklad 1 s výjimkou, že pr-o· přípravu katalyzátoru se použije 0,98 g kysličníku křemičitého ' 'a 0,030 g bis-trifenylsilylchromátu a kromě ethylenu se nepoužije žádného dalšího komonomeru. Stejným způsobem hodnocení katalyzátoru se získá po 105 min polymerace 159 g homopolymeru ethylenu. Homopolymer nevykazuje žádný tavný index; rychlost toku 1,0 g/10 min.
Příklad 1
A. Příprava kysličníku křemičitého jako nosiče
K roztoku 1,50 g (A1(NO3j3.9H2O ve 150 mililitrech vody se přidá 20 g kysličníku křemičitého zn. Polypor, popsaného v kontrolním příkladu 1. Směs se zfiltruje a získá se 74 ml filtrátu. Zbytek se pak vysuší. Vzorek tohoto zbytku o velikosti '9,3 ' g, který byl vysušen při 200 °C, se suspenduje v 100 ml pentanu a pak se nechá reagovat s
2,8 g tltaniumtetraisopropoxidu. Rozpouštědlo se odpaří a zbytek se zahřívá v kyslíkové atmosféře po' dobu 17 h na 810 °C a získá se nosič. Obsah hliníku, počítáno jako AI2O3, je 0,5 % a obsah titanu, počítáno jako T1O2, je 7,5 %.
B. Příprava polymeračního katalyzátoru
Polymerační katalyzátor se připraví . smísením 1,0 g kysličníku křemičitého, připraveného v odstavci A s 50 ml n-hexanu a 0,030 g bls-trifcnylsi^y^^h^io^u^átu. Směs se míchá po dobu 1 h pod dusíkem při teplotě místnosti. Získaná suspenze jako taková se použije jako· polymerační katalyzátor.
C. Hodnocení polymeračního katalyzátoru
Suspenze katalyzátoru z odstavce B se nasadí do míchané vysokotlaké reakční nádoby, popsané v kontrolním příkladu 1, spolu s 500 ml hexenu a 40 ml 1-hexenu.' Nádoba se pak těsně uzavře a natlakuje ethylenem na tlak 1370 kPa. Polymerace se provádí při 86 °C po dobu 40 min. Získá se '' 136 g kopolymeru ethylen/l-hexen o tavném in203181 dexu 2,81 g/10 min rychlosti toku 92,1 g/10 min a hustotě 0,932 g/cm3.
Příklad 2
Opakuje se příklad 1 s použitím stejné suspenze katalyzátoru, ale s tím rozdílem, že 1-hexen se nahradí nasazením 137 kPa propylenu do polymeračního reaktoru. Polymerace se provádí po dobu 90 minut při 86 °C. Získá se 99 g kopolymeru ethylen/propylen o tavném indexu 27,5 g/10 min a hustotě 0,895 g/cm3.
Příklad 3
A. Příprava kysličníku křemičitého jako nosiče
Vzorek kysličníku křemičitého zn. Polypor, popsaného v kontrolním příkladu 1 se vysuší při 200 °C a 10,1 g tohoto kysličníku křemičitého se suspenduje v 100 ml pentanu. К této suspenzi se přidá 0,115 g aluminiumtriisopropoxidu v toluenovém roztoku a pak 3,0 g titaniumtetraisopropoxidu. Rozpouštědlo se odstraní odpařením a zby tek se zahřívá na 770 °C po dobu 16 h v kyslíkové atmosféře. Obsah hliníku, počítáno jako AI2O3 je 0,3 % hmotnostní a obsah titanu, počítáno jako T1O2, je 7,6 % hmotnostních.
B. Příprava polymeračního katalyzátoru
Polymerační katalyzátor se připraví smísením 1,0 g nosiče z odstavce A s 0,040 g bis-trifenylsilylchromátu a 50 ml hexanu. Směs se míchá pod dusíkem při teplotě místnosti po dobu 1 h.
C. Hodnocení polymeračního katalyzátoru
Suspenze z odstavce В se nasadí do reakční nádoby, popsané v kontrolním příkladu IC, spolu s 500 ml n-hexanu. Nádoba se těsně uzavře a natlakuje ethylenem na tlak 1370 kPa. Po době polymerace 50 min při teplotě 86 °C se získá 108 g homopolymeru ethylenu o rychlosti toku 4,0 g/10 min. Při standardním stanovení tavného indexu nedochází к toku. Údaje jsou pro srovnání uvedeny v tabulce I.
Tabulka I
Srovnání katalyzátoru s titanem a bez titanu
Příklad číslo Titan
Komonomer
Tavný index g/10 min
Rychlost toku g/10 min
kontrolní 1 |
ne |
l-hexen |
1 |
ano |
1-hexen |
kontrolní 2 |
ne |
propylen |
2 |
ano |
propylen |
kontrolní 3 |
ne |
žádný |
3 |
ano |
žádný |
Příklad 4
Opakuje se postup podle příkladu 3 s výjimkou, že suspenze katalyzátoru se připraví z 0,96 g nosiče z odstavce A, 0,040 g bis-trifenylsilylchromátu a 206 kPa vodíku se nasadí do reakční nádoby a tlak se zvýší na 1370 kPa pomocí ethylenu. S použitím reakční teploty 86 °C a reakční doby 45 min se získá 17 g homopolymeru ethylenu o tavném indexu 0,19 g/10 min a rychlosti toku 31,0 g/10 min. Vlivem vodíku je tavný index získaného homopolymeru ethylenu vyšší.
Příklad 5
A. Příprava kysličníku křemičitého jako nosiče
Opakuje se postup podle příkladu 3, odstavec A s obměnami spočívajícími v použití
9,0 g kysličníku křemičitého zn. Polypor,
0,110 g aluminiumtriisopropoxidu, 2,7 g titaniumtetraisopropoxidu a navíc 0,09 g amoniumhexafluorosilikátu (NH4)2SiF6. Směs
0,2811,7
2,8192,1
2,69243
27,5— není tok1,0 není tok4,0 se pak zahřívá na 750 °C v kyslíkové atmosféře po dobu 17 h a pak ochladí. Vzniklý nosič má obsah hliníku, počítáno jako AI2O3 0,3 % hmotnostních a obsah titanu, počítáno jako T1O2, 7,8 % hmotnostních.
B. Příprava polymeračního katalyzátoru
Připraví se suspenze katalyzátoru postupem podle příkladu 1, odstavec B, s použitím 0,93 g nosiče z odstavce A, 50 ml n-hexanu a 0,04 g bis-trifenylsilylchromátu.
C. Hodnocení polymeračního katalyzátoru
Suspenze katalyzátoru, připravená v odstavci B, se nasadí do reakční nádoby, popsané v kontrolním příkladu 1, odstavec C, spolu s 500 ml n-hexanu. Nádoba se uzavře a natlakuje ethylenem na tlak 1370 kPa. Po reakci trvající 30 min při polymerační teteplotě 86 °C se získá 55 g homopolymeru ethylenu, který nejeví tok při stanovení tavného indexu a má rychlost toku 9,5 g/10 min.
Příklad 6
A. Příprava kysličníku křemičitého jako nosiče
12,8 g S1O2-AI21O3 967 fy Davison Chemical Company se vysuší při 200 °C a suspenduje v 100 ml pentanu. Suspenze se pak nechá reagovat s 3,8 g titaniumtetraisopropoxidu. Rozpouštědlo se odstraní a zbytek se zahřívá v atmosféře kyslíku na 750 °C po dobu 17 h a ochladí se. Získaný nosič má obsah hliníku, počítáno jako AI2O3, 13 % hmotnostních a obsah titanu, počítáno jako T1O2,
7,5 % hmotnostních.
B. Příprava polymeračního katalyzátoru.
Připraví se suspenze katalyzátoru způsobem popsaným v příkladu 1, odstavec В s použitím 1,0 g nosiče připraveného v odstavci A, 50 ml n-hexanu a 0,03 g bis-trifenylsilylchromátu.
C. Hodnocení polymeračního katalyzátoru
Suspenze katalyzátoru, připravená v odstavci B, se nasadí do reakční nádoby popsané v kontrolním příkladu 1, odstavec C, spolu s 500 ml n-hexanu a 40 ml 1-hexanu. Nádoba se těsně uzavře a natlakuje ethylenem na tlak 1370 kPa. Polymerace se provádí při 86 °C po dobu 90 minut. Získá se 80 g kopolymerů ethylenu o rychlosti toku
3,4 g/10 min a hustotě 0,933 g/cm3. Poněvadž je rychlost toku tohoto polymeru nižší než u předcházejících příkladů a kontrolních příkladů, je třeba připustit, že rychlost toku je silně ovlivňována fyzikální strukturou vlastního křemičitého nosiče. Rychlost toku se tedy mění podle konkrétního kysličníku křemičitého, použitého jako nosiče к přípravě katalyzátoru pro polymerací ethylenu. Avšak silylchromátové katalyzátory modifikované titanem na kterémkoli daném nosiči poskytují ethylenové polymery s vyšší rychlostí toku než katalyzátory připravené bez působení titanu.
Příklad 7
Postupuje se, jak je popsáno v příkladu 6 s výjimkou, že 50 ml 1-hexenu se nahradí 137 kPa propylenu jako komonomeru ethylenu. Použije se opět reakční doby 90 min a získá se 85 g kopolymerů ethylen/propylen o tavném indexu 2,88 g/10 min, rychlosti toku 137 g/10 min a hustotě 0,905 g/cm3.
Příklad 8
Polymerace ethylenu ve fluidním loži
Provede se několik polymerací s použitím reaktoru s fluidním ložem a postupu popsaného v patentu US č. 3 687 920 na důkaz použitelnosti silylchromátových katalyzátorů nanesených na kysličníku křemičitém podle vynálezu pro polymerací ethylenu v reaktoru s fluidním ložem. Získané údaje jsou shrnuty v tabulce II. Rychlost toku polymerů ethylenu získaných s použitím katalyzátorů podle vynálezu je rovněž ovlivňována použitým způsobem polymerace. Tak s použitím fluidního lože se získávají polymery ethylenu s nižším poměrem rychlostí toku než při suspenzní polymerací.
Dále je popsána příprava katalyzátorů použitých při polymeracích.
Kysličník křemičitý zn. Polypor {500 g) se smísí s roztokem 18,7 g A1(NO3)3.9НгО ve 3 1 vody. Směs se zfiltruje a získá se 1,5 1 filtrátu. Zbytek, vysušený při 200 °C, se použije jako nosič katalyzátoru.
Vysušený nosič se suspenduje v isopentanu a přidá se 35 g titaniumtetraisopropoxidu na 100 g nosiče. Rozpouštědlo se pak odpaří. Na zbytek se tepelně působí nejprve při 150 °C pod dusíkem po dobu 2 hodin, pak při 300 °C pod vzduchem po dobu 2 hodin a nakonec při 850 °C pod vzduchem po dobu 8 hodin.
Po ochlazení se 458 g tepelně zpracovaného nosiče suspenduje v isopentanu a přidá se 18,4 g bis-trifenylsilylchromátu. Směs se po dobu 1 hodiny míchá, pak se rozpouštědlo odpaří.
Tabulka II
Použití silylchromátových katalyzátorů, modifikovaných titanem, po polymerací ethylenu ve fluidním loži
Reakční podmínky |
1 |
2 |
Číslo pokusu 3 |
4 |
5 |
teplota v reaktoru °C |
95 |
105 |
105 |
104,5 |
110 |
tlak v reaktoru kPa |
2060 |
2060 |
2060 |
2060 |
2060 |
poměr H2/C2H4 |
— |
— |
0,0802 |
— |
0,0544 |
komonomer |
— |
— |
— |
buten |
buten |
Vlastnosti polymeru |
|
|
|
|
|
tavný index, g/10 min |
— |
0,09 |
— |
0,132 |
0,73 |
rychlost toku, g/10 min |
2,21 |
9,07 |
19,6 |
15,7 |
56,4 |
poměr rychlostí toku |
— |
108,80 |
— |
119,0 |
77,2 |
hustota, g/cm3 |
0,9592 |
0,9648 |
0,956 |
0,949 |
0,953 |
podíl extrahovatelný |
|
|
|
|
|
cyklohexanem |
1,13 |
4,14 |
— |
— |
— |
Tavný index byl stanoven v souladu s normou ASTM D-1238 při 190 °C a je uváděn v gramech za 10 minut. Rychlost toku byla stanovena v souladu s normou ASTM D-1238 při desetkrát větším zatížení než při stanovení tavného indexu. Poměr rychlostí toku je definován jako poměr rychlosti toku k tavnému indexu.
Podíl, extrahovatelný cyklohexanem, ' byl stanoven jako procentická část vzorku ethylenového polymeru, která se extrahuje při zahřívání na teplotu varu v cyklohexanu po dobu 18 hodin. Velikost extrahovatelného podílu ukazuje na množství nízkomolekulárního podílu vzniklého s použitím určitého katalyzátoru.