CS201034B2 - Method of producing amino acid - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu přípravy nové aminokkseliny obecného vzorce I

Ri—CH—CH—COOH

II (I)

NH2 OH kde R1 je alkyl s 1 ai 4 atomy uhlíku, cyklopentylmethyy, cyklohexylmethyy, cyklohepttylmethyl nebo skupina vzorce ry(CH₂)_nkde Rg je atom vodíku, chloru, methyl, nitroskupina, hydroxyl nebo aminoskupina a n je 0 nebo 1.

Tyto sloučeniny jsou použitelné jako výchozí sloučeniny pro přípravu sloučenin inhibujících aminoopeptidasu B, leucimminopeptidasu a bleomyccn-hydrolasu, zvyšujících protinádorovou účinnost bleomycinu a majících pro^tioplod^L^ující účinnost, obecného vzorce II

2 1 2'1'

Ri—CH—CH—CO—NH—CH—COOH(II)

III

NH₂ OH R₃* kde Rj a Rg maj význam uvedený výše, a

R-j je substituent vybraný ze skupiny zahrnující atom vodíku, alkyl s 1 ai 6 atomy uhlíku, hydroxyalkyl s 1 ai 2 atomy uhlíku, alkoxymethyl s 2 ai 3 atomy uhlíku, alkylthiomethyl s 2 ai 3 atomy uhlíku, karboxamidoalkyl s 1 ai 2 atomy uhlíku a karboxyalkyl s 2 ai 3 atomy uhlíku.

Ze sloučenin obecného vzorce II, se (2S, 3R)-3-£aninoo--hyCdooy-4-fenyCbbjaaooCl(S S-le-. ucin nazývá bestatin, a může se připravit ze iivného média houby, prodTuckuící bestatin néleiející k aktinomycetčm. Tato nová sloučenina má výše uvedenou fyziologickou účinnost. 201034

Ainokyselina nebo její deriváty obecného vzorce I se může připravit kyselou hydrolýzou derivátů nitrilu obecného vzorce III

R-—CH—CH—CN ¹ I | (III) nh₂ OH kde R má význam uvedený výše nebo derivátů nitrilu s chráněnou aminoskupinou.

Jako typické příklady derivátů nitrilů obecného vzorce III lze jmenovat dril kyseHny 3-amino-2-hydrkχsprkpionové, nitril kyseliny 3-aiino-2-hydrkxy-5-iethylhlxaokvé, nitril kyseliny 3-aiino-2-hydro:QyЗ-flnylprkpikOkvé_l nitril kyseliny fenylmáselné,·nitril kyseliny 3-a!nino-2-hydro)χy·4-fenyliiselné, nitril kyseliny 3-amino-2-hydrkJqy440-c^h.orflOyliáselné, nitril kyseliny 3-aiino-2-hydro:χ'-4-p-meehlSfenyliiselcé, nitril kyseliny p-iethoэχrS‘enylInissené, nitril kyseliny p-hydro^yfenylmáselné a nitril kyseliny 3-amino-2-hydrk:χf-4-p-blnzylkxyfenyliáselné.

Pro chránění aminoskupiny se může použít kterákoli skupina pro chránění aminoskupiny, jak jsou známé z chemie peptidů.

Jako výhodné příklady acylových skupin ke chránění aminoskupiny je možno uvést skupiny foímylovou, acetyl^ovou, tгi:fUkoraceSyOovku, benzoylovou skupinu, popřípadě substituovanou; jako příklady chránících skupin uretl-umového typu pro aminoskupiny je možno uvést případně substiuuovénou benzyloxykarbonylkvou skupinu, alkozykarbonylovou skupinu s 2 až 7 atomy Vilíku, a cyklkalkkxykarbonylkvku skupinu.

Jako výhodné příklady dalších chránících skupin, použitelných pro chránění aminoskupiny, je možné ·uvést arylsulfocylkvé skupiny, případně substituované, ftalyoovou skupinu, o-nitrof erylsullnnylovku skupinu nebo tri-yyoovou skupinu.

Při provádění hydrolýzy podle vynálezu se může pouuít kterákooi z kyselin, které se obvykle používají při hydrolýze nitrilů. Jako příklady anorganických kyselin přicházejí v úvahu kyselina chlorovodíková, bromovodíková nebo sírová, jako příklady organických kyselin lze uvést alkylsulfonové kyseliny, jako kyselina mm tluai sulfonová, etlaceulfonová, dále a^ls^o^ové kyseliny, jako je kyselina benzensulfonová a tklulcsulfonkvá.

Koncentrace těchto kyselin se může pohybovat v jakémkooiv rozmění, pokud je vhodné pro hydrolýzu obvyklých nitrilů. Ale koncentrace nad 1 N je možno označit vždy za výhodné.

V případě slouCenin s chráněnou aminoskupinou, které se špatně rozpouušějí ve vodných roztocích kyselin, je možno přidat · organické rozpouštědlo, mísi-telné s vodou, jako je tetra^draf^an, dioxan, nižší alkoholy, aceton, dimethylformamid, dimethylacetímid a dimethylsulfoxid. Zvýší se tím rozpustnost slouCenin ve vodných suspenzích.

V případě použití chránící skupiny, pak se tato chránící skupina hydrolý- zou za vzniku elektrodních látek, přidává se látka vázající kati^ty, jako je odso!.

Teplota při hydrolýze se může pohybovat v jakémkooi rozmezí od teploty místnooti až do teploty varu reakCní síÍsí pod zpětrým chladičem. Při izolaci oCekávané aIninokoseliny z reakCní směsi se může pouužt kterýkoli z obvyklých postupů pro takovou izolaci.

Naapíklad, provvád-li se hydrolýza působením těkavé kyseliny, pak se nadbytek použité kyseliny může кdítrшlit zahuštěním reakCní směsi za sníženého tlaku, a potom se zbytek· rozpustí ve vodě a roztok se neutralizuje vodným roztokem báze až do dosažení ieoelektreokélk bodu.

Dále se do reakCní síísí přidá, je-li to žádouuí, aceton, míháno! nebo ethano!, tím vykkystaluje slouCenina obecného vzorce I, která se potom oddiltruje. Nebo v jiném případě při pouužtí netěkavé kyseliny se reakCní směs zředí vodou tak, že je méně než 1 N na kyseH nu a roztok se prolije iontoměničovou pryskyřicí silně kyselé povahy, tak, že se na iontoměničové pryskyřici adsorbuje požadovaná aminokkřeeina. Ta se potom eluuje z iontoměničové pryskyřice těkavou bází, jako je amoonak, zředěný vodou a roztok se zahustí za sníženého tlaku. Je-li to třeba, přidává se aceton, methanol nebo ethanol, čímž se napomáhá krystalizaci produktu, tj. sloučeniny obecného vzorce I, která se potom ocdiltruje.

Při právě uvedené reakci se získá za pouuití derivátu Xjnntrilu jako výchozí sloučeniny (2RS, 3R)-aminnoksseina; se (S)-niiril, .získá se (2RS, 3S)-aminokx-slina

Při pocítí derivátu (RS)-nítrilu se takto získá (2RS, 3RS)-^^iino0yselina.

Získané sloučeniny obecného vzorce I se mohou pouužt v surovém stavu jako výchozí látky při dále uvedeném postupu. Tak například kyselina 3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanová, která je výchozí látkou pro přípravu bestatinu, je ve formě (2S, 3R). Takže se zřetelem na získání této sloučeniny je třeba štěpit kyselinu (2RS, 3R j3-amini)-2-hyaro5χr—4-fenχlbutanon vou na složku (2S, 3R)- a (2R, 3R)-.

Ky-slina (2RS, 3R)-3-emino-2-hydro)χ—4-fenylbutanová se rozdělí na optické isomery v eth—lesteru kyseliny octové tak, že se diastereoisoier, který se získá nejprve benzyloxykarЬопп—ací (2RS, 3R)-3-amino-2-hyaro3x-4-fen-lbutanové kyseliny převede na kyselinu benzyloxykarbonyl-(2RS, 3R)-3-amino-2-hydro:xr-4-fenylbutanovou a z této látky se potom připraví sůl brucinu.

Přesněji řečeno se za zahřívání v ethyl.esteru kyseliny octové rozpuutí kyselina benzyloxykarbonyl-(2RS, 3R)-3-amino-22-y—do>x—-4fenylbutanová a odpooídající ekvivalent brucinu, případně malý nadbytek této látky, a roztok se filtruje, pokud je to třeba.

Při chladnutí nebo chlazení filtrátu se vyloučí kr-stal-, které se oddilt^jí a pokud je to třeba, opakuje se překrystalování z ethylesteru kyselin- octové, až se získá opticky čistá sůl brucinu s kyselinou benzylox—karbony—.-(2S, 3R)“3-amino-2-hydro:x—-4fenylbutanovou. Obvyklým zpracováním této soli brucinu se dále získá opticky čistá kyselina benzylox—karbonyl-(2S, 3R)-3-amino-2-hydrox—--4fenylbutanová.

Jinak se může čistá kyselina benzy—.ο:χ—^1^--(2) 3R)-3-aminno22hy-dc»y--4feny—butanová připravovat takto:

Doztok soli brucinu a kyselin— benzyloxykarbony—,-(2), 3R)“3-aminn-2-hydro5X—-4-fenylbutanové . v ethylesteru kyselin— octové, obsιahlSící malé minoství kyselin— benzylox-karbonyl— (2S, 3R)-3-aInino-2-hřdroxy-4-fenylbutanové se zbaví brucinu protřepáváním se zředěným roztokem chlorovodíkové kyselin—, potom se vrstva eth—lesteru k—^s<elin·— octové v—suší delh—ddatačním činidlem, jako je bezvodý síran sodný, a filtrát se zahltí za sníženého tlaku. Zbytek se rozpustí v malém množtví ethyl-esteru kyselin— octové. Přidáním petr-lethers se vyloučí krystalky a filtrací tohoto poddlu se získá čistá kyselina benzyl-:χrkkrboon—-(2R, 3)-3namino-2-hydro)χ—44fenylbutanová.

Bylo zjištěno, že (2), 3R)-foima kyseliny . benzyl-χ/karboon—-3-amini>o2“hh—dO}χ’-n-fenylbutanové je méně rozpustná v organických rozpouštědlech než -apooídaaící (2S, 3Rjforma.

Kysslina benzylo:χJУckrbooyl-(2RS, 3R)-3-aminno2-hydroxx-4-fenylbutanová se rozpuutí nejprve v rozpouštědle za teplot— místnooti nebo za zahřívání a přidáním dalšího rozpouštědla, které rozpuštěnou látku ier-zpo-ιSší, se vysrážejí krystal—, které je možno oiddlit filtrací. A je-li to třeba, pak se tento postup opakuje, až se tím získá opticky čistá kyselina benzyloxykarbo-yS-(2R, 3R)·-3-aminn-2-hydroxχ—4-fenylbutanová.

Jako prvé rozpouštědlo, ve kterém se zmíněná látka rozpo^ší, se může pouužt některý z nižších alkoholů, jako ' je meehanol, ethanol a propano!, dále některý z etherů, jako je dietá—lether, aits-or-oχlether, tetrahsar-furan a aioxan, posléze látk— ze skupiny esterů', jako je methylester nebo ethylester kyseliny octové, ketonů, jako je aceton a methylethylketon, halogenovaných derivátů uhlovodíků, jako je meehylenchlorid a chloroform, amidů, jako je dimethylformamid a dimetУylacetεrid a konečné některý z nitrilů, jako je například

Jako druhé rozpouštědlo, kteým se prvé ředí za vysrážení produktu) lze uvést uhlovodíkové frakce z ropy, jako je petrolether, benzin a ligroin, dále aromatické uhlovodíky, jako je benzen a toluen, alkany jako je pentan a hexan, dále cykloalkany, jako je cyklopentan a cyOlohexan. Za použití postupu s diastereoSoomery a bruoinem je možno získat z filtrátu nečistou kyselinu benzyloxikarbonyl-(2S, 3R)-3-aminoo2-hydrooχr-4-ftnylbutanovou, a čištěním je možno z této látky získat opticky čistou kyselinu (2S, 3R)-3-aminno221hrldooxi-4fenylbutanovou.

Kyiseina benzyloχykarbonnl·3-amino-2-hydroxyl4-fenllbutanová, která se používá při výše uvedeném štěpení na optické antipody, se může syntetizovat za pouští postupu podle Schottena a Baumanna reakcí kyseliny (2RS, 3R)-3-amino-2-Jh/droox-4-fenylbutamové s benzyloxykarbonylchloridem za přítomno ti báze, nebo za přítomrooti terciárního aminu, jako je tri ethylem^ nebo N-m a v tom případě se použije jako benzyloxykarbony lační činidlo benzyloxykarbonylační činidlo benzyloJχlorronynlp-nnttofennlesttr, benzyloxykorbonnlazid, >

benzyloxykaгboonl-N-ihrldOoχluUcCnnmiditttr a benzyl-S-karbonyl^, 6-dirttУyl-2-rerkaptopyšmidin v rozpouutědle, jímž je směs dioxanu, tetrihydrofuranu, acetonntrilu nebo formamidu s vodou.

AAkoOiv výše uvedené štěpení na optické antipody je popsáno s přihlédnutím ke kyselině 3-arino-2-lhrdroxχl4-fenylbutannvé, může se podobný postup popřípadě poušt pro další aminokyseliny.

Dále je uveden postup pro přípravu bestatinu a příbuzných sloučenin vzorce II za použití sloučenin vzorce I podle vynálezu.

AAinnnolstina obecného vzorce II se kondenzuje se sloučeninou obecného vzorce IV \H₉—CH—COOH , ² I (IV) ^R3 kde Rg má význam uvedený výše za pouští postupu, který se obvykle používá O řazení aminokyselin v chemii peptidů, a potom se odstraní chránící skupiny, kterých bylo případně použito - je-li to nutno- Oe chránění funkčních skupin, které neměly účast na vlastní reakci.

Jako typické příklady aminonolsein je možno uvést glycin, alanin, kyselinu 2-arinnbutanovou, valin, norvalin, leucin, norleucin, isoleucin, terc.-leucin, kyselinu 2-aminohhppenovou, kyselinu 2-amino-5-rethylhtxannvnu, kyselinu 2-aminooktanovou, kyselinu 2-amino-órethylhtptanovou, serin, threonin, allothrennin, cystein, hnmooylSein, asparagin, glutcmin, O-mrttylesrin, О-еНгу^ег^, O-prooplserin, me^t^l.oi^^n, ethionin, kyselinu asparagovnu, kyselinu glutrnovou, fenylglycin, p-reehooχУeenlβlycin, fenylalanin, tyrosin, p-mmtho3x16^1811nin a p-nitrofenylalanin.

Mezi způsoby kondenzace aminokkislini obecného vzorce I s aminoOoislinou obecného vzorce IV patří karbodiimidový postup za pouuití buč. diciklohexilkarbodimidu nebn 1-ethyl-3-(3-diretУylarinoppoppl)-karbodiiridu. Dále se může poušt azidového postupu za pouští Opseeiny dusité nebo jejího alOplesteru, postup smíšených anhydridů za pouští ethilesteru Oyseeiny chlormavenčí nebo isobutplesteru kyseliny ehlorm^t^i^e^e^nč, způsob za pouští aktivních esterů, jako je 0уипг1Уу1 česen, vinylester, fenylester, popřípadě substituovaný, thiofenylester nebo N-hyldroχΊSιUoУnnmidiotSer, dále postup s O-acylУydroxylarinoddriváter, jako je O-acylacetoxim nebo O-acylciOlohexanonoxim, a postup s N-acylderiváty za pouští karbonyliiiriiazolů.

Z organických rozpouštědel použitelných při výše uvedené reakci je možno jmenovat ethery, jako je tetrahydrofuran nebo dioxan, estery, jako je ethylester nebo methyleter kyseliny octové, dále ketony, jako je aceton nebn methyl ethplketon, halogenované deriváty uhlovodíků, jako je methylenchlorid nebo chloroform, amidy, jako je dimethylformamid nebo dimethylacetamid a nitrily, jako jt acetoniirrl.

V případě kondenzace aminokkieliny obecného vzorce I s chráněnou aminoskupinou a aminokyseliny obecného vzorce IV s nechráněnou karboxylovou skupinou a za pobití postupů aktivních esterů se může jako rozpouštědlo použit směs vody a rozpouštědla mísit-elného s vodou za přínornonti organické báze, jako je hydrogeeuhUčitan sodný nebo oxid hořečnatý, nebo za přítom^ti organického terciárního aminu, jako je trtelhylmiu nebo N-шrthhlmrnffOiu.

Ze vzniklého produktu se mohou odstrannt případné chránící skupiny použitím postupů, obvyklých v chemii peptidů, jako je katalytická hydrogenace na paladitm, zimádeněni v alkaícckám prostředí, acidolysa působením bromovodíku v kyselině octové, reakce s kyselinou rrilšoonocnovnh, s chlorovodíkem v dioxanu, tetrahydrofuranu nebo ethyl-esteru kyseliny octové, reakce s kapalným fluorovodíkem, lydrazinolysa působením hydraziuh nebo reakcí se sodíkem v kapalném amonna.ku. Získá se tím očekávaná sloučenina obecného vzorce II.

*·

V .* · ·

Derivát nitrid obecného vzorce III, který se používá při postupu podle · vynálezu jako výchozí látka, se může syntetizovat redukcí alfa-emiuoкylseiul, jejíž aminoskupina je . chráněna e karboxylová skupina převedena do funkce amidové skupiny, a to reakcí se. sekundárním · aminem za teploty pod 0 °C a ^^rrdrSder kovu v etheru, jako je diethllelher'‘nebn tttгahldrnfhrau; vzniká aminoaldehyd s chráněnou aminoskupinou. Ten se převede na adukt s lydrogeeiiřičituner sodným, a potom se provede další reakce s kyanidem alkalického kovu nebo přímo s kyanovodíkem za vzniku kyanhydridu nebo 3-aminio--^hlrrnynitrrlh.

Jako příklady výhodných sekundárních aminů je možno uvést aziridin,

N-mrthllaanliu, karbazol, 3,5-di^m^-th^lpy;razol a imidazol. Jako pří; lady výhodných lydridů kovů lze jmenovat hydrid ИПпП^И!^, li1hhшldiaCno:^yfahmiuilmhydrid, l:Lhnumtr^:^ak^<^xyalhminiurlhrllrid a uarrh’m-bis-(--me1no}ye1hoxy)ahmliniIm1ydrid.

Jako · příklad chránící skupiny pro amino skup inu je možno uvést kterou^o! z chránících skupin, které se obvykle použžvají v chemii peptidů. S výhodou je možno používat clránicícl skupin urethanového typu, především pak je výhodnou skupinou benzyloKykarbonylová chránící skupina.

Podle druhého možného způsobu se chrání aminoskupina v nižším alkyl-esteru alfa-minokyseliny vhodnou chránící skupinou, jako je některá z výše jmenovaných, načež se redukuje produkt s chráněnou aminoskupinou za teploty pod -40 °C v prostředí aromatického uhlovodíku, jako je toluen nebo benzen nebo některý z etherů, jako je dietlyíLetler nebo tetríhldrnfuran působením hydridu kovu, jako je hydrid lliilinonoSuý, diisobhtylahmlinhгmlydrid nebo uatrhιm-bis-( 2-retlnxyerlnxy)alhminn.urlydrid za vzniku aminoaldehydu, s chráněnou arinnskupinou.

Zpracovává--i se takový aminoaldehyd, jak je to uvedeno výše, získá se tím 3-amino-2-1^027^^11.

Fyziologické účinnooti bestatinu a ndponídsjícíc1 sloučenin obecného vzorce II se stanovují takto:

a) Inlibiční účinnost proti arini)oseSidkse B

Testovací postup:

Byl modifikován způsob, který popssai V. K. Hopusu, K. K. Mak kmen, G. G. Glenner v Arch. Biochem. Biophys. 114, 557 (1966). Ke směsi 0,3 ml 1 mM roztoku beta-naftylmidu arg^imu a 1,0 ml 0,1 M hldrochlnridové1n tris-puftu (pH 7,0) se za přítomiunti resnovínléhn produktu nebo bez této látky přidá 0,7 ml destilovené vody, a vše se zahřívá 3 minuty na 37 °C.

б

Reakce se zahájí přidáním 0,2 ml roztoku aminopeptidasy B, připraveného použitím chromatografie na sefadexu RG 100, jak to popsal Hopusu a spol. (viz výše).

Po 30 minutách uchovávání za teploty 37 °C se přidá 0,6 ml 1,0 M acetátového pufru (pH 4,2) obsahujícího diazoniovou sůl o-aminoazotoluenu v koncentraci 1,0 mg/ml a Tween 20 o koncentraci 1,0 %. Po 15 minutách za teploty místnosti se změří absorpce (a) při 530 nm spektrofotometrem. Pro kontrolu se podobným způsobem změří absorpce (b) po provedení reakce bez vlastního vzorku. Procento inhiblce se propočte z rovnice:

(b-a)/b.100.

Byly změřeny procentové údaje inhibice za různých koncentrací a ze zjištěných % inhibice byla odvozena hodnota 50% inhibice (ΙΏ^θ). Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1

Inhibiční účinnost bestatinu a příbuzných sloučenin proti aminopeptidase B.

látka č.

složení .

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

1,3.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

(2S, (2S, (2S, (2S, (2S, (2S, (2S, (2S, (2S, (2S, (2S, (2S, (2S, (2S, (2S, _ .

kyselina (2RS, (2RS, (2RS, (2RS, (2RS, (2RS, (2S, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-p-nitrofenylbutanoyl-(S)-leucin (2S, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-p-aminofenylbutanoyl-(S)-leucin (2S, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-cyklohexylbutanoyl-(S)-leuc in (2RS, 3RS)-3-amino-2-hydroxy-4-p-hydroxyfenylbutanoyl-(S)-leucin (2S, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-p-hydroxyfenylbutanoyl-(S)-leucin

3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanoyl-(S)-leucin (bestatin) 3S)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanoyl-(S)-leucin 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanoyl-(R)-leucin

3S)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanoyl-(R)-leucin 3S)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanoylglycin 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanoyl-(S)-valin 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanoyl-(S)-isoleucin 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanoyl-(S)-méthionin 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanoyl-(S)-glutamin 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanoyl-(S)-norvalin 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanoyl-(S)-norleucin 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanoyl-(S)-fenylalanin 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanoyl-(S)-serin

3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanoyl-(S)-glutamová kyselina 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanoyl-(RS )-2-aminooktanová

3R)-3-amino-2-hydroxypropionyl-(S)-leucin

3R )-3-amino-2-hydroxy -5-me thylhexanoyl- (S) -leucin 3R)-3-amino-2-hydroxy-3-fenylpropionyl-(S)-leucin 3RS)-3- amino-2-hydroxy-4-p-chlorfenylbutanoyl-(S)-leucin

3RS )-3-amino-2-hydroxy-4-o-chlorfenylbutanoyl-(S)-leucin 3RS)-3-amino-2-hydroxy-p-methylfenylbutanoyl-(S)-leucin ^ID50 tpg/ml)

0,10

1,25

0,56

0,04

21,5

0,55

0,05

0,22

1,2

0,17

0,13

4,2

0,72

3,1

0,07

0,48

0,01

0,01

0,10 ,05

0,10

0,007 (B) Distribuce bleomycinu v orgánech za přítomnosti bestatinu.

100 mg/kg bleomycinu B₂ se subkutánně injikuje každému ze 3 samečků ICR myší (stáří 4 týdny) a podobně se podá subkutánně každé ze 3 stejně starých myšek současně 100 mg/kg bleomycinu B_{2 a} 100 mg/kg. bestatinu.

Za hodinu po podání uvedených pátek se všech 6 m^gí usmrtí, a možství bleomycinu, které ' zůstane v séru a orgánech, se stanoví za použstí tenké vrstvy na Petrihi misce, přičemS jako testovací mikroorganismus se použije Bacillus subtilis PCI219. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2, číselné údaje'jsou průměrné hodnoty pg/ml.

Tabulka 2

Vliv současného podání bestatinu a bleomycinu

B2 na distribuci bleomycinu v orgánech myši.

	sérum	plíce	pokoSka	játra	ledviny	slezina	žaludek	mozek
bleimycin 100 mg/kg	110	11,2	. 4,5.	0	68,0	4,0	1,6	0
bleomycin 100 mg/kg + bestatin 100 mg/kg	140	21,2	42,0	0	84,0	5,8	2,5	2,4

(C) Annikincepční vlastnosti.

Účinek bestatinu proti oplození

Bezprostředně po subkutánním podání bestatinu v dávce 10·mg/kg samičkám myšek ICR JCL v · pubertálním věku se tyto myšky uimstí dohromady se samečky podobného stáří. Samičky mrší se po spáření usmrtí 2 dny po tvorbě vaginální zátky, a odeberou se vajíčka ke zjištění, zda byla oplodněna nebo nikoli. Oplodněná vajíčka byla z údobí 8-aS 16 buněk.

Skupina myší po podání bestatinu	samička č.1	č.2	celkově N=2
corpus luteim, počet	10	19	29 -
odebraná vajíčka, počet	10	19	29
oplodněná vajíčka	4 (40 «)	6 (31,6 %)	10 (34,5 «)
neiplodněná vajíčka	6 (60 %)	13 (68,4 %)	19 (65,5 «)
Kontrola
corpus luteim, počet	13	13	26
odebraná vajíčka, počet	9	11	20
oplodněná vajíčka	6 (66,7 «)	. 8 (72,7 %)	14 (70 %)
neiplodněná vajíčka	3· (33,3 %)	3 (27,3 %)	6 (30 «)

Z pokusu je patrné, Se oplodnění vajíček, odebraných od m^šek s kopulací 4 aS 16 hodin po podání bestatinu, odpovídá 34,5 %, zatímco u kontrolní skupiny se jedná o hodnotu 70 %. Z těchto výsledků vyplývá, Se se bestatin vyznačuje působením proti oplodnění.

Dále je rozbor postupů, jak lze provést přípravu látek podle vynálezu. Pokud se uvedených příkladů týká, pak je třeba zdůraznňt, Se se dá pouust jcký]^<^l_:i způsob pro zavedení vhodné chránicí funkční skupiny, jakýkoli způsob pro odstranění chránicí skupiny z funkční skupiny, jakoS i jakýkoli jiný způsob řazení a spojování aminolkУeeio, jak je znám z chemie peptidů kromě těch, které jsou zde výslovně popsány.

Holdioty Rf se vztahují k · destččkiT se silkkageeem GF254 (Merck) za pouuStí soustavy n-butylalkihol : kyselina octová : voda (4:1:1) k vyvíjení.

Některé z 3-amino-2-hydroxykarboxylových kyselin a také peptidy, které je obsahují, mají 2 hodnoty Rf, protože se jedná o směsi konfigurací threo- a erythro-.

Přikladl

Ve směsi 300 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové a 300 ml dioxanu se rozpustí

35,4 g olejovitého nitrilu benzyloxykarbonyl-(2RS, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanové kyseliny, a po přidání 21,2 g anisolu se reakční směs zahřívá 12 hodin do varu pod zpětným chladičem.

Za sníženého tlaku se oddestiluje dioxan, získaný vodný roztok se promyje etherem, vodný podíl se zahustí za sníženého tlaku až do sucha. Ke zbylé látce se přidá 200 ml vody, nerozpustný podíl se odfiltruje, přidá se stejné množství acetonu a pH reakční směsi se upraví přidáním vodného roztoku amoniaku na hodnotu 5 »5· Reakční směs se ponechá v ledničce, vyloučené krystaly se odfiltrují a získá se tím 13,66 g očekávané kyseliny (2RS, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanové.

[alfa] + 16,8° (c = 1,25, N HC1);

Rf = 0,23 a 0,26

Pro C,₀H₁₃NO₃ vypočteno: 61,52 « C, 6,71 % H, 7,18 % N;

nalezeno: 61,06 % G, 6,55 % H, 6,80 % N.

V 70 ml 1 N roztoku hydroxidu sodného se rozpustí 13,66 g kyseliny (2RS, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanové. Získaný roztok se energicky míchá za chlazení ledem, a během 30 minut se přidává ve 3 dávkách 15 ml benzyloxykarbonylchloridu a 70 ml 1 N roztoku hydroxidu sodného. Potom se reakční směs míchá energicky hodinu za chlazení ledem a další 3 hodiny za teploty místnosti. Po skončení reakce se přidáním 6 N roztoku kyseliny chlorovodíkové upraví pH reakční směsi na hodnotu 1. Vyloučí se tím olejovitý produkt, který se extrahuje dvakrát do 100 ml ethylesteru kyseliny octové.

Ethylacetátová fáze ee promyje vodou a vysuší bezvodým síranem hořečnatým. Po filtraci se filtrát zahustí za sníženého tlaku. Krystalováním zbytku ze směsi ethylesteru kyseliny octové a petroletheru se připraví 8,48 g opticky nečisté kyseliny benzyloxykarbonyl-(2R, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanové. Na druhé straně zahuštěním matečného louhu za sníženého tlaku a krystalizací zbytku z petroletheru ee dá získat 8,07 g opticky nečisté kyseliny benzyloxykarbonyl-(2S, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanové.

Látka má t. t. 142 až 143 °C. [alfa] + 70,2° (c = 1,44, kyselina octová).

Smě8 8,00 g opticky nečisté kyseliny benzyloxykarbonyl-(2S, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenyl-butanové a 10,35 g dihydrátu brucinu se rozpustí za zahřívání ve směsi 300 ml ethylesteru kyseliny octové a 10 ml methanolu. Po filtraci se filtrát ochladí, čímž se vyloučí sůl brucinu a kyseliny benzyloxykarbonyl-(2S, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanové.

Vyloučené krystaly se odfiltrují a dvojí krystalizací z ethylesteru kyseliny octové se získá 13,51 g Čisté soli brucinu a kyseliny benzyloxykarbonyl-(2S, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanové.

Látka má t. t. 144 °C, [alfa] + 33,8° (c = 1,12, kyselina octová).

13,5 g z uvedených krystalů se suspenduje v 150 ml ethylesteru kyseliny octové a brucin se odstraní vytřepániím suspenze do 30 ml 1 N roztoků chlorovodíkové kyseliny. Vrstva'ethylesteru kyseliny octové se promyje vodou a po vysušení bezvodýrm síranem horečnatým se anorganický podíl odfiltruje, a ethylester kyseliny octové se oddestiluje ve vakuu. Přesrážením zbytku z roztoku ethylesteru kyseliny octové a petroletheru se získá 6,21 g benzyloxykarbonyl-(2S, 3R)-3-amino-2-hydro:xr-4-i‘enylbutanové kyseliny. _z

Látka má t. t. 15-4,5 °C, [alfa] ²⁴ + 84,5° (c = 1,34, kyselina octová).

578 ^pro ^C1 ₈H₁₉0₅ ⁿ vypočteno: 65,64 % C, 5,82 % H, 4,25 % N;

nalezeno: 65,29 % C, 5,80 % H, 4,35 % N.

Benzyyooxkkabooyy-(2S, 3R)-3-amino-2-lhydroэχ-4-fsnyУbutεшLOvá kyselina se hydrogenuje na palladiové černi v kyselině octové. Katalyzátor se filtruje, filtrát se pak zahustí za sníženého tlaku a odparek se rozmělní v acetonu. (2S, 3R))-3-aIninto2-hydro2χk44fsnylbutanová kyselina se získá po filtraci v kvantitativním výtěžku.

g γ₈ + 29,5° (c = 0,97, 1 N kyselina chlorovodíková).

Pro C₁₀H₁₃O₃N.1/3H2Ovypočteno: 59,77 % C, 6,85 % H, 6,96 %N;

nalezeno: ’ 59,86 % C, 6,70 % H, 6,87 % N.'

Příklad 2.

Benzyloxrkarbonyl-(2RS, 3S)-3-aminto22hycldO)χk4-fetylbutαnová kyselina se připraví benzylox/karbonnyací (2RS, 3S)-3-amino-2-hydroχy-4-fsnylbutanoié kyseliny postupem podle příkladu 1.

7,75 g benzyloxykarbonyl (2RS, 3R)-3-amino-2-hydro:χ-4-fsnklbuttnlOié kyseliny a 6,69 g dehydroabietylaminu se smí^:í v etheru a těžce rozpustná dehydroabietylmoniová sůl benzyloχkkarbonyk-(2R,3R)-3-amino-2-hkdroχy-4~fetýlbutatlOié kyseliny se odeilttujs.

Přefiltoovarný etherický roztok se zahnutí za sníženého tlaku a zbylý olejovitý ma-todiál se nechá reagovat se směsí ethylacetátu a 1 N kyseliny chlorovodíkové a připraví se surová benzyloχykkrbontkl-(2S,3S)-3-tmLno-2-hyeroχk-4-fenyl butanová kyselina.

Jestliže se krystaly dvakrát přesráží ze srnmsi ethylacetátu a ρsttolsthsts, získá se 2,16 g čisté benzyloxykadbonyy-^S, 3S)-3-amino-2-hyddo:χk-4-fenklbutanoié kyseliny, t. t. 175 až 176 °C.

[alfa] ggg + 5,6° (c = 1,39 kyselina octová).

BentykO2QУ£atbonyk-(2S, 3S)-3-amino-2-hydro}χy·4-fsnklbutanová kyselina se hydrogenuje na palladiové černi v kkselině octové. KKaalkzátor se o^í^i^^Lti^uje a filtrát se pak zahustí za sníženého tlaku. Odparek se pгskrksttlsjs z acetonu.

Filtrací se v kvannitatívním výtěžku získá (2S, 3S)-3-amino-2-hkdro:χk-4-fenklbutanoiá kyselina.

[alfa]jy₈ = -5,6° (c = 0,99, 1 N kyselina chlorovodíková).

РГО CjqH, jO^N vypočteno: 61,52 %C,. 6,71 % H, 7,18 % N; nalezeno: 60.,87 % C, 6,56 % H, 6,95 % N.

Příklad 3

Jestliže se (2S, 3R)-3-aminoo2-hydro}x-44fenylbutanová kyselina terč.buOo^ykarbonyluje způsobem popsaným v práci T. Nagasawa a j. BuUl. Chem. Soc. Japan 46, 1269 (1973) použitím terc.butyl-S-4,6-dimethylpyrimidiln-2-ylthiolkarbooátu, získá se v 77 % výtěžku dicyklohexylamoniová sůl terč. butoxykarbonny-(2S, 3R)-3-amino-2-hydro3qy4-fenylbutanové kyseliny, t. t. 158 až 159 °C.

[alfa] = + 51^,9° ^Pro ^27^44θ5^2 vypočteno: 68,02' % C, nalezeno: 67,83 % C, ⁽c = 0^,89^, kvseHna octová⁾

S),31 % H, 5,88 % N;

9,52 % H, 5,68 % N.

Příklad 4

Jestliže · se 9,0 g benzyloxykarbonyl-(2RS, 3R)-3-aeinoo-2hyleroχpropionitrilu nechá reagovat způsobem popsaným v příkladu 1, získá se 3,16 . g (2RS, 3R)-meehhyisošeřinu.

^[alfa]22^g = -^0,6° ⁽c = ^10 1 N kyselina chlorovodíková). Rf = 0

Pro C4HgNO3 vypočteno: 40,33 % C, 7,62 % H, 11,76% N;

nalezeno. 40,53 % C, 7,51 % H, 11,95 % N.

Příklad 5

2,76 g olejovitého benzyloxykarbonyl-(2RS, 3R)-3-aminoo22^hldroχl-5-ethylhheanonitrilu se rozpustí v 30 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové a 30 ml dioxanu. Po přidání 2,16 g· anisolu se roztok zahřívá 4 hodiny k varu. Dioxan se oddessiluje za sníženého tlaku a zbylý chlorovodíkový roztok se promyje etherem. Vodná fáze se zahustí za sníženého tlaku k suchu.

Ke zbytku se přidá voda a roztok se adsorbuje na koloně plněné iontoměničem Dowex 50X4 (H typ). Po promytí vodou se adsorbovaný maatriál eluuje ··4 N vodným roztokem hydroxidu amonného. Eluovaný roztok se pak _;zahustí za sníženého tisku k suchu.

Jakmile se ke zbytku přidá směs acetonu a vody (1:1), vzniknou krystaly, které se odfiltrují. Získá se tak · 0,82 g (2RS, 3R)-isobbUylisossriou.

[alfa] í?2e = -8^,3° . (c = Ά kyselina ^tavá). Rf = . 0^,18.

Příkli^d 6

Jestliže se 3,0 g benzyloxykarbonyl-(2RS, 3R)“3-aπlinoo---ydroo‘3-3enyOproρipnitrrlu nechá reagovat způsobem popsaným v příkladu 1, získá se 0,80 g (2RS, 3R )-fenylisoserinu.

1

[elfa] jdg - +9,5° (h = 1,0, 1 N kyselina cHorovodíková- Rf = 0,13 a 0,17. Pro C9HnMO3
vypočteno: 59,66 % C,	6,12 % H,	7,73 % N;
nalezeno: 59,18 % C,	6,15 % H,	7,67 % N.

Příklad 7

Jestliže se 10,3 , g benzyloxykarbonyl-(2RS, 3KS)-33arnino-22hydrooy-4“p-_Chlorfenylbutyro“ nitrilu neclá reagovat způsobem popsaným v příkladu 1, získá se 3,10·g (2RS, 3RS)-3-amino- -(clddroxy^-p-hllorfendlbutanové kyseliny.

Rf = 0,25.

Pro C₁₀Hi2NO₃Cl vypočteno: 52,29 % C, 5,27 % H, 6,10 % N;

nalezeno: 52,11 % C, 5,17 % H, 5,99 % N.

Příklaa8

Jestliže se 10,3 g benzyloxykarbonyl-22RS, 3RS)-3-aminno32hidrrxyd4-oochloofenylbutdroc nitrilu neclá reagovat způsobem popsaným v příkladu 1, získá se 4,82·g (2RS, 3RS)-3-aminoc2-lydro;xr-4-o-dlorfenyl butanové kyseliny·

Rf = 0,25 a 0,29.

Pro С₁₀И₁2^)₃С1

vypočteno:	52^9 % C, 5^7 % H, 61Ю % N;
nalezeno:	52э1, % C, 517 % H, 59H % N.

Príklaa9

Jestliže se 11,2 g benzyloxykarbonyl-^RS, 3RS)-3“íaiinno32hl_Γ-_ΓOoχd34hpmiehy-l‘enylbutyronitrilu nedá reagovat způsobem popsaným v příkldu 1, získá se 3,41 g (2RS, 3RR )-3-aminoз2зlddroxy-4зphiithylfend0but^lové kyselind·

Rf = 0,20.

Pro C_nH₁₅NO₃ vypočteno: 6314 % C, 7^3 Kt, 6999 % 'N;

nalezeno: ^2,/^4 % C, 7,,01 % H, 6,79 % N.

PPíklad 10

22,0 g olejovitélo benzyloxykarbonyl-22RS, 3RR)-3--aninno2-hydroJχr-4-ppmethoэχ—’enydbutyiOolirilu se rozpuutí ve směsi 200 ml koncentrované kyseliny dlorovodíkové a 200 ml dioxanu. Po přidání 13,2 g anisolu se reakční směs zahřívá 12 lodin k varu.

Dioxan se pak oddestiluje za sníženého tlaku a zbylý vodný roztok se pak promyje etherem. Vodná fáze se zahussí za sníženého tlaku a odpaří k suchu. K odparku se přidá 100 ml vody a nerozpustný poddl se oddiltruje. Po přidání stejného možssví acetonu se upraví vodným amoniakem pH na 5,5. Směs se nechá stát v lednici. Vyloučené krystaly se ocdiltrují a získá se 6,73 g požadované (2RS, 3RS)-3-amino-2-hydrsχy-4-p-^yersxyfloylbut(nlové .kyseliny.

Jestliže se 30 g benzyloxykarbonnl-C 2RS, 3R)-3-amioo-2-hyero:ιQy4-p-hydгsχyfllOylbutyrs~ nitrLlu nechá reagovat způsobem popsqpým v«příkladu 10, získá se 12,61 - g (2RS, 3R)-3-^i^:Loo^ -2-hydroxy-4-p4yfdrojyfenyl butanové kysel Lny.

Rf = 0,20.

^pro C^H^NO⁴ vypočteno: 58,81 % C, 5,92 % H, 7,82 % N;

nalezeno: 58,63 % C, 5,99 % H, 7,43 % N.

Jestliže se (2RS, 3R)-3-€mios-2-hydroxy-4-p-hyeroxyfenylbutιoюaá kyselina benzyloxykarboryluje pouuitím benozУ-(S)-4,6-dimethylpyrimieio-2-ylthOkkabbsoVts a pak se nechá reagovat s dicyklohexylminem, získá se benzyloxykarbonnl-^RS, 3^)^-3-^fi^in^-2-hydrox^-4-p-^hydrox^fenyl butanová kyselina ve foraě dicyklohexylmoniové sooi.

15,22 g surové dicyklohexylmoniové sooi ' se krystaluje z meth8umc>lu, lihylacltáis a petroletheru·a získá se 3,2 g opticky nečisté dicyklohexylmoniové sooi bennylo:xykarborn^rl“(2R, 3R)-3-amios-2-hydrsxy-4-p-lydlrsxyflnyl butanové kyseliny v prvém krystalikkém poddlu.

^^í^!;ÍLL^ž^e se matečné louhy odpaiř k suchu a zbytek se třikrát přesráží z ethy^c^á^ a etheru, získá se 5,02 g opticky čisté dicyklohexylimoniové sooi benzyloxrkarbonnl-(2S, 3R)-3-amioo-2-hyeroxy-4-p-)yeroxyfenylbsitanové kyseliny, t. t. 121 až 122 °C, [al^fa] = ⁺⁵5»³° (c = 4,22, kyselina octová).

^pro ^⁴²¾ .

vypočteno: 69,46 % C, 8,16 % H, ' 6,17 % N;

nalezeno: 69,831 % C, 8,35 % H, 6,42 % N.

Srovnávací příklad 1

Syntéza nitrLlu z aldehydu

Roztok seesávající z 20,8 g hydrogeeoSřičitaou sodného a 50 g vody se přidá k asi 52,7 g olejovitého benoylooχkkrbonyO,-(R)-flIoУ.alaoioals a vyloučený ediční produkt..se oddiium a promyje vodou a etherem. Připraví se tak 77 g surové sodné sooi 2-blOZylsxykarbsnylamino-1-hydroxy-3-fenylpoopen sulTonové kyseliny. .

g vzniklého aduktu ·se suspenduje v 250 ml vody a okhladí se na 10 až 12 °C. Po při dání 500 ml etheru se během 30 minut přikape roztok 13 g kyanidu draselného v 100 ml·vody.

Směs se pak nechá reagovat 3 hodiny při teplotě místnosti a vodná fáze se vyleje. Etherická fáze se pro^je vodným roztokem chloridu ·sodného a vysuSí bezvodým síranem hořečnatým.

Po odfiltrování sířenu hořečnatého se ether oddestiluje za sníženého tlaku a získá se 49 g olejovitého benzyloxykarbonyl-(2RS, 3R)-3-amino-2-hhdro:>or-4-fenylbutyronitrriu.

Ostatní nitrily používané v předloženém vynálezu se připravují obdobné výše zmíněným způsobem.

f

Srovnávací příklad 2

2,25 g benzylox4karborn4-(2S, 3^)-^.^-amii^(^-^í^-^]h^(^i^<^:x^-^h^-^^en4im^s^<^ÍLné kyseliny a 945 mg N-Fhr4eoxy4ennztrrazolu se rozpustí v 70 ml tetrahyerofuranu. Po přidání 2,75 g soli benzyXesteru Isucíou s kyselinou p-toluensufoonovou se reakční směs nebrali zuje přidáním 0,98 - ml ochladí se na -5 °c, přidá se 1,40 g Ν,Ν'-decyklohejQrlkarbodiimieu, načež se reakční směs ponechá stát po dobu jedné noci.

Tetrahydrofuгen se potom oddentilsjn za sníženého tlaku, ke zbytku se přidá 200 ml ethylene™ kyseliny octové, nerozpustné podíly se oddilt^jí, filtrát se promyje 1 N roztokem kyaeliny sírové, vodou, 5% vodným roztokem hydrogennU1lčitenu sodného a vodou (přesné v uvedeném pořadí), načež se organický roztok vysuší bezvodým síriniem hořečnaiým. Filtrát se zahnutí za sníženého tlaku, a získaný zbytek tuhne po přidání sméui п^уИп^пгп kyse].iny octové a petro^t-heru. . Kry4talizecí ze stejné sís^^ rozpouštědel se získá Ь^г^2^^^4<^{^11п:г eenzyloχ4kareonyУh(2S, 3R)-3-ιeninooh2hhУdOoy-4-ffnnlbbSaeool-(S)-leucinu.

^Látka má ^t. ^t. ¹²² ’ a^{ž 12}3 °C, [al^fa] ²3^g + H,²° ⁽c = ¹ , kyseltoa octováh ^Pro с^н_зби₂о_б vypočteno: 69,90 % C , 6,1 - % H , 5,26 %3 N;

nalezeno: 69,66 % C, 7,0 - %H - 513 % N. ,

V 100 ml methanolu se rozpuutí 3,22 g b^j^s^j^yť^j^teru eenzyltχykarbonnУ-(2S, .3R)-3hemiooh²hhyeroχy-4-fnnyleutenoylh(S)-leucinu a po přidání 100 mg palladiové černi se roztok hydrogenuje po 3 hodiny.

Kaaalyzátor se odeiУtгsjn a filtrát se zahnutí za sníženého tlaku. Krr4talizecí zbytku ze sméui mmthanolu a п1Ьу1п^пгп kyseliny octové se získá 889 mg (2S, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fnnlieutleΊoo4l(S)-lnuciou. Látka má t. t. 208 až 213 °C (za rozkladu). .

^[al^fa^] ||^g = -23,'⁵° ⁽c = 0^,48^, tyselina octová). Hodnota Rf = 0^,48.

^pro ^¾⁴^⁴

vypočteno: nalezeno:	62,:)1 % c, 62,61 % C,	7.85 % H, 9,09 % N; 7.86 % H, 8,83 % N.
Srovnávací	příklad	3

Směs 85 mg N-hy4roэχ4tώ:cCnimideenteru kyseliny benzyloxykarbonny-^S, 3^))-3-ι^1^ι^<^-2-hydroxy-A-fenylmáselné a 86 mg soli - benzyl.esteru (S)-Isucíou s kyselinou p-tolunntulfonovou se ponechá reagovat 12 hodin v prostředí 5 ml dioxanu za teploty místnosíti a za přítomnosti 0,03 ml triethyeaiiou.

Reakční směs se zahnutí za sníženého tlaku, zbytek se extrahuje do ethylenem kyue3.iny octové. Roztok v tomto rozpouštědle se promyje 1 N roztokem sírové kyHeliny, potom vodou, 5% vodným roztokem hydroИегшЬИёHanu sodného a vodou, vždy v uvedeném pořadí.

Po - vysušení bezvodým síranem hořečnatým se oddeetilováním rozpouštědla připraví pevný zbytek, který se přskirystalujs z sthylsstsru kyseliny octové přidáním petroletheru. Získá se tak 90 mg benzylesteru bensylojqrkarboonl-CZS, 3R)-3-aminOo2-hy<iroxy4-fenylbutenoolleucinu.

Látka má t. t. 122 °C, [alfa] -- + 15,1° (o = 0,77, kyselina octová).

Podobně, jak je popsáno ve - srovnávacím příkladu 2, se získá z 75 mg benzylesteru benByloxykarboxnrl- (2S, JR)-3-amir^c^o2^-]^h^d^dro^‘^^z--f(^r^yll^t^tta^oo^“((^)‘*l^€^ucl^nu 33 mg (2S, 3R)-3-amino-2-hylrooy-4-fenylbuteeiool-(S)-leucinu. .

^Lát^ka má [al^fa^] 2γ_Θ - . 21,8° ⁽ c - ^0,45^, tyselina octová)'· ^Rf = ^0,48.

Srovnávací příklad 4

Provede se reakce směsi 330 mg benzyloiqycarboonl-(2S, 3R)-34aminoo2-hyldroyi44fenylmáselné kyseliny, připravené podobně, jak je popisováno v příkladu 1, 162 mg N-hydroxybenzotriazolu 217 mg bydroechóridu mee^y-esteru (S^leucinu, 0,17 ml treehtyaвдiou a 206 mg N,N4dicyalohsxylkarOodiimidu. Reakce se provede podle příkladu 1, a připraví se tím 293 . mg meth^y· esteru 0enzylo:χrl:aabonnl-(2S, - 3R)-34amino-2-lцгldtxyl44fenylbutanoyll(S)4 -loucinu.

Látka má t. t.‘12O °C, [alfa] |γ₈ - 22J⁰ (c = 1,09 , kyseinaa octová).

^Pro vypočteno: 65,77 % C, 7,07 % H, 6,14 % N; nalezeno: 65,91 % C, 7,16 % H, 6,28 % N.

V 10 ml methanolu se rozpustí 250 mg meet^^steru Oenoyloχ'kaabonoll(2S, 3R)-34amino42-hldroχrl4-feoylOutaaool-(S)“lstciot, k roztoku se přidá 0,6 ml 1 N vodného roztoku hydroxidu sodného a reakční směs se míchá 6 hodin za teploty místnooti.

Methanol se dále oddeestluje za sníženého tlaku, ke zbylému kapalnému podílu se přidá voda, a okyselením 1 - N roztokem kyseliny sírové se upraví pH na hodnotu 2. Vysrážený poddl se extrahuje do ethylesteru kyseliny octové, roztok se promuje vodou, potom se vysuší bezvodým síranem hořečnatým a rozpouštědlo - se po filtraci odeeetiluje. Zbylý - pevný poddl se překrystaluje ze směsi ethylesteru kyseliny octové a petroletheru.

Opakovanou k^,^i^1^i^].i^zací se získá 150 mg bθnzylo:χlaarbooylι·(2S, 3R )-3 amino-24hydrox^-4-feln^г10utanoyll(S)41 eucinu.

Látka má t. t. 209 °C [aafa]^₈ + 27,2° (^c = 0^¼ kyselina octová).

^pro ^C2^4H ₃o^N2°⁶ vypočteno: 65,14 % C, 6,75 % H, 6,46 % N;

nalezeno: 65,29 % C, 6,75 % H, 6,33 % N.

V 30 ml methanolu se rozpust 120 mg Oenoylo:ιqlcarbonyl-(2S, 3R)-3-amino-2-hlero:χy-44feollOutalnool-(S)-leuciou a po přidání 50 mg palladiové černi se reakční směs hydrogenuje 3 hodiny.

Katalyzátor se oddiltruje a z fH^ětu se oddeetilujs mmthanol. - Získá se tím 54 mg (2S, 3R)-3-amino-42hyldrxyl44fenylbotaaoyl-ι(S)-lsucinu (k^^alizace z mmthanolu a ethylesteru kyseliny octové).

[alfa] |7^g - 22,7° (c = 0,95, kyselina octová), ^Rf = 0,48.

Srovnávací příklad 5 mg N-hydroxysukkCnimidoosteru kyseliny benzylox/karbonyl-(2S, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylmáselné ue nechá reagovat u 54 mg (S)-lsuciyu v 5 ml dioxanu a 5 ml,vody za přítomnosti 0,03 ml triethylaminu stáním 2 dny za teploty

Reakční uměu se zahustí za sníženého tlaku, ke zbytku ue přidá 30 ml vody, a pH roztoku ue přidáním 1 N roztoku kyseliny sírové upraví na hodnotu 2. Okyselený roztok se extrahuje do ethy^ste™ kyseliny octové (50 ml), roztok v uvedeném rozpouštědle ue promyje 1 N roztokem kyseliny sírové, vodou, 5% vodným roztokem hS<rr05^enУoUtiδitlnu sodného a opět vodou v uvedeném pořadí, načež ue roztok vysuší bezvodým sír^em hořečnatým, po filtraci ue ethylester kyseliny octové od^esí-luje, a zbylý pevný poddl ue překryskaluje z eth^^Lesteru kyseliny octové přidáním petrolstterk.

Preeuážejííli ue krystaly ·ze stejné kombinace rozpouštědel, získá ue tím 63 mg očekávaného bsnzylcχdkarbonyd-(2S, 3Ю-3-íliinyo22hhdrooy-4-fenndbukalУol-(S)-leucinu.

Látka má t. t. ²⁰⁹ °C [alfa] |^{4g +} 26,⁷° ⁽c = ⁰,5^5, tyselina octováh

Zpran^ce-i ue 45 mg benzyloχdkarbonnd-(2S, 3R)-3-’lninyo22hyddrcyd44fenndbuktlУ)cd“(S)-leucinu podobným způupbem, · jak je to popsáno v příkladu 4, získá ue tím 15 mg beskatinu.

^Lát^ka má ^[al^fa^{] 24g} - . 2^2,3° ⁽c = ^0,5², tyseltoa octová^ ^Rf = ^0,48«

Srovnávací příklad 6

Podobně jako je to popsáno v příkladu 2, ue 330 mg be^y^^ka^o^-teS, 3R)“3-amiУO-2-hydroxy-4-fsnyliáselné kyseliny nechá reagovat u 472 mg soli benyydestsrk W-leucinu u kyselinou p-toluensulfonovcu, 162 mg N-hydrΌoydenyo·Criazolu, 0,14 ml tгiethylmiyk a 206 mg Ν)Ν'-dicyklotexylkarbodiiiirk a připraví ue 450 mg benzydesterk benzyl0χskarbonnd-(2S, 3R)-3-aiiУO-2-tydroзχbukalУod-(R)-leucink.

^Látka má to to to⁸ až Я9 °C ^[al^fa^] |?^{g + 4}3^,0° ⁽c = kyselina octová^

Jestliže ue zpracuje 430 mg takto připraveného benzydestsrk bsnzylcxykarbonyd-(2S,·3R)~ -3-amno-2-^hydrooyd-4ffnydbuktlΊУcd-(R)-lsucinu podobně, jak je to popsáno ve srovnávacím příkladu 2, získá ue 144 mg (2S, 3R)-3-uinno22htdrocy-4-ffnndbukalУol-(S)-leucinu.

[elfl]2^^g + 0^,9° (c = 0^,47^, kyselic ^cct^cvá). Rf = 0^,49. ' ^pro ^C16H24NgO ₄ vypočteno: 62,31 % C, 7,85 % H, 9,09 % N;

nalezeno: 62,47 % C, 7,89 % H, 9,09 % N.

Srovnávací příklad 7 '

Směs 660 mg kyseliny benzyloχskarboryrd-(2S, 3S)-3-aiino-2-hydro:)Qd-4-fsnydiásedné, · 944 mg bsnzydestsru (S^leucinu ve formě sodi u kysedinou p-kolueУsulConovou, 324 mg N-hydrcxdbeyzctrilzclk, 0,34 md triethylminu a 412 mg ΝΝ^z-ricdklotexdlkarboriiiiru ue zpracuje podobně, jak to bylo popsáno ve srovnávacím příkladu 1, a získá se tím 710 mg bennydesksru benzydoχdkarbonyl-(2S, 3S)-3-aiinoo22htdrooyd44fenndbbkalУcd-(S)-leucinu.

Látka má t. t. 128 °C, [alfa]^₈ - 38,0° ( c = 0,81, kyselina octová).

Z 500 mg benzylesteru benzyloxykarbonyl-(2S, 3S)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanoyl-(S)-leucinu se podobně, jak to bylo popsáno ve srovnávacím příkladu 2, připraví 270 mg (2S, 3S)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanoyl-(S)-leucinu.

[alfa] |γθ - 61,3° (c = 0,56, kyselina octová). Rf = 0,37.

Pro vypočteno: 62,31 % C,

7,85 % H, 9,09 % N;

nalezeno: 61,99 % C, 7,71 % H, 9,13 % N.

Srovnávací příklad 8

Směs 165 mg kyseliny benzyloxykarbonyl-(2S, 3S)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylmáselné, 237 mg soli benzylesteru (R)-leucinu s kyselinou p-toluensulfonovou, 81 mg N-hydroxybenzotriazolu, 0,08 ml triethylaminu a 103 mg N,N*-dicyklohexylkarbodiimidu se zpracuje podobným způsobem, jak je to popsáno ve srovnávacím příkladu 2, připraví se tím benzyleater benzyloxykarbonyl- (2S, 3S)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanoyl-(R)-leucinu (180 mg).

Látka má t. t. 128 až 129 °C, [alfa]- 11,0° (c = 1,02, kyselina octová).

Podobně, jak je to popsáno ve srovnávacím příkladu 2, získá se z 155 mg benzylesteru benzyloxykarbonyl-(2S, 3S)-3-amino-2-hydro*y-4-fenylbutanoyl-(R)-leucinu 72,1 mg (2S, 3S)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylnutanoyl-(R)-leucinu.

[β1ίβ]|θθ - 31,4° (c = 0,47, kyselina octová), Rf = 0,52.

Pro C,₆H₂₄N₂0₄

vypočteno:	62,31 % C, 7,85 % H, 9,09 % N;
nalezeno:	62,07 % C, 7,63 % H, 8,80 % N.

Srovnávací příklad 9

Směs 330 mg kyseliny benzyloxykarbonyl-(2S, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylmáselné,

405 mg soli benzylesteru glycinu s kyselinou p-toluensulfonovou, 162 mg N-hydroxybenzotriazolu, 0,14 ml triethylaminu a 206 mg N,N*-dicyklohexylkarbodiimidu se zpracuje podobným způsobem, jak to bylo popsáno ve srovnávacím příkladu 2.

Připraví se tím olejovitý benzylester benzyloxykarbonyl-(2S, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanoylglycinu. Při testování chromatografováním na tenké vrstvě bylo zjiětěno, že produkt je jednotný a čistý.

Zpracováním olejovitého produktu podle postupu srovnávacího příkladu 2 se získá 117 mg (2S, 3R)-3-amono-2-hydroxy-4-fenylbutanoylglycinu [alfaj^yg - 7,4° (c = 0,49, kyselina octová). Rf = 0,26.

Pro c₁₂h₁₆o₄n₂.ch₃oh vypočteno: 54,92 % C, 7,09 % H, 9,87 % N;

nalezeno: 54,33 % C, 6,87 % H, 9,69 % N.

Srovnávací příklad 10

Směs 330 mg kyseliny benzyloxykarbonyl-(2S, 3R)-3-amino-2-hfdro:x-4-fenylmáselné, 440 mg hydrochloridu o-nitr-benzylesteru (S)-benzylserinu, 162 mg N-tydro^Xlbeno-riazolu, 0,14 ml triethyaminu a 206 mg Ν,Ν'-dicyklohexylkarbodiimidu se opracuje podobně, jak je to popsáno ve srovnávacím příkladu 2 a získá se tím 540 mg p-nitrobenzylesteru benzyloxykarbonyl- (2S, 3R)-3-laιninoo2-hhlrooy“4-ffnnlbutano-l-(S )-benzylserinu.

Látka má t. t. 121,5 °C [alfa] |ув ⁺ 1⁷>7° ^<c = 1’07’ kyselina octová).

Zpracováním 500 mg p-nitrobenzylesteru benzyloxykarbonyl-(2S, IR^l-amino-^-hidroxy-4-fenylbutanoyl-(S)-benzylserinu postupem podle srovnávacího příkladu 2 se získá 147 mg (2S, 3^)-^-^-^ja^mnoo---yldro^-^l^-^1^<enylbbutnoy^^-(í^ [alfa] | , - 9,0° (c = 0,50, kyselina octová), Rf = 0,20.

Pro ^C13^H1e0₅N2-^H2° vypočteno: 51,99 % C , (5,7 1ŽH, 9,33 % N;

nalezeno: 5b69#C, 6,74 % H, 8,97 % N.

Srovnávací příklad 11 ,

Směs 330 mg kyseliny benzyloxykarbonyl-(2S, 3R)-3“amino-2-hydro:χr-4-fnnylmáselné, 400 mg hydrochloridu benz-ylesteru (S)-glutaminu, 162 mg N-(hrlrrJχУbnyoOriazolu_> 0,14 ml ti^eíth^ylmi^nu a 206 mg Ν,Ν'-dicyklohexylkarbodiimidu se ,opracovává obdobně podle srovnávacího příkladu 2.

Získá se tím 200 mg bnnzylesteru bnnzyloχrkarboϊyУ.-(2S, 3R)-3-aminoo22hylrooyl--feIyУ.butanoyl- (S)-glutiminu.

^Látka má t. t. ¹55 °^C’ [alfa]⁺ 62,3° ⁽c = ⁰,7⁵, tyselina octová^

Zpracujjeli se 180 mg benzyyesteru benzyloχlkarbonyl-(2S, 3R)-3-amino-22hydroJχl-2fenylbutayoyl-(S)-glulminu podobně, jak je to popsáno ve srovnávacím příkladu 2, získá se 61 mg (2S, 3R )“3-(^ninoo-2-hldroyl---ennlbu jray>yl-(S)-gl utrninu.

^Látka má ^[alfa^] - ^9,9° ⁽c = ^0,37’ ^sellna octová^ Rf = ^0,17.

Pro C^O^^O vypočteno: 50^3 %C, 7,1 1 %H , 11,69 % N; .

nalezeno: 50>64 % C, 6_f22%H, H^IfcN.

Srovnávací příklad 12

Směs 330 mg benzyloχlkarbonyl-(2S, 3^))-3“ami^i^<^-^í^-h^(^]^(^:X^-^(^-^:fenylm^!^<^:Lné kyseliny,

600 mg soli be^zy-esteru (S)-O-benzylglutaminu s kyselinou p-t-lueysulfonovou, 162 mg N-hydro:χrbbnoo-riazolu, 0,14 ml triethyCmiУu a 206 mg Ν,Ν'-diclkl-hexylkarb-diimidu se zpracovává podobně, jak je to popsáno ve srovnávacím příkladu 2 c získá se 605 mg benzylesteru benzyl-χlkarboryl-(2S, 3R)-3-аmino--2(tlrr-yl--fennlbujlCУO-l-(S)(O-benzylglutcminu.

^Látka má -t. t,. ¹¹⁶ ,cž ¹2⁰ °C’ ^[al^fa] + 28^,6° ⁽c = ¹,⁰4’ ^selinc octová).

Zpracováním 250 mg benzjy.esteru benzyl-χykarbonnl-(2S, 3R)-3-cmino-2-hydro)χl4-fenylbu tanoyl-(S)-0-benzylglutminu postupem podle srovnávacího příkladu 2, se získá 166 mg kyseliny (2S, 3N)-3-lmino-2-hydro:Ql·4-fbzyl-utazoyl-(S)-glulадlvé.

^Látka má [alfa] ^|3 ₈ - 18,4° (c = ^51, ^kyselina octová), ^R = ^0,27.

^{Pro C}15^H20^O6^NÍ>

vypočteno: 55,55 %> C, <5,22% H , 8,64 % N;

nalezeno: 55»20 % C, 5,90 % H, 8^0 « N.

Srovnávací příklad 13

Směs 330 mg -enzyloxrkarbonyl-(2S, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-.benylmásblné kyseliny, 455 mg soli bennylesteru (S)-valinu s kyselinou p-·toluensllnonovnl, 162 mg N-hydroзχb-bzolriazoll, 0,14 ml trbehhylmizl a 206 mg Ν,Ν'-dicyklnhbXllkar-ldiimidu se zpracovává podobně, jak je to popsáno ve srovnávacím příkladu 2.

Získá se tak 397 mg O-biennylesteru -enzyln:χrkarb-nnl“(2S, 3R)-3-aminzo2-lhУ^rooyl⁴4fbnyl-utшlznl-(S Svalinu.

L^átka má t. · i. ^96,5 až 97 °C ^[alfa] ^{+ 19},2° ⁽c = tyseltea octová).

Jestliže se 376 mg benzylesteru -βnzyln:χlcarb-nzl-(2S, 3R)-3-amino-2-hldIΌэχl4-fbnyl-utanool-(S)-valizl zpracovává podobně, jak je to popsáno ve srovnávacím příkladu 2, získá se 104 mg (2S, 3R)-3-aminZl2-hhldOly-44ffbzllbltnzyl-(S)-valizu [alfa] 5γ₈ - 1,4° (c = 0,55, k_yselina octová), Rf = 0,42.

Pro C1₅H₂2O₄N₂ vypočteno: 61,20 % C,

7,53 % H, 9,52 % N;

nalezeno: 60,98 % C, 7,59 % H, 9,28 % N.

Srovnávací příklad 14

Směs 330 mg -enzyll:χlcarb-nzl-(2S, 3R)-3-amizo-2-hydrnxy-4-fenylmásblné kyseliny, 455 mg soU benzylesteru s kyselinou p·-tnluezsufnonnvnu, 162 mg N-hydroxy-сипо^!^^! 0,14 ml trbethylшizu a 206 mg Ν,Ν*-diclklnhbxylkar-ldibmidu se zpracovává podobně, jak je to popsáno ve srovnávacím příkladu 2.

Získá se 310 mg benzylesteru -enzyln:ιQl£arbc>nnl-(2S5 3R)-3-aminol2-hydrolχl44fbzyl-utaznl1-(S)-Zlrvalizl.

^Lát^ka má t. t. ¹¹⁴ a^ž . И5 °C ^[al^fa^] ||⁸ + 22,⁰° ⁽c = ⁰,^{49, ky}selina octová).

Zpracováním 250 mg -enzylb8tbrl -enzyl(l2ςУcarbc)nzl-(2S, 3R)-3-ambzo-2-hydrOJχl⁴-fbzyl-ltazool-(S)-zlrvalizl podle postupu ze srovnávacího.příkladu'2 se získá 110 · mg (2S, 3R)-3-aminol2-hyddolyl⁴4f enzlbulanznl- ^)-^^811^.

[alfa]^]|⁸ - M,5° ⁽c = ^50 tysellna octové), ^R = ⁰,⁴¹.

Pro C1₅H22°4N2 vypočteno: 59,33 % C, 7,64 % H, 9,23 % N;

nalezeno: 59,42 C . 7^8 H . 9,99 % N.

Srovnávací příklad 15

Oddtraaííli se dicyklohexylamin z 952 mg ' soli terc.butoDykarbonyl-teS, ·3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylmáselné kyseliny t dicyklohexylminem reakcí t 1 N roztokem kyseliny sírové a ethylesteeem kyseliny octové, získá te olejovitá kyselina terc.buto:yrkarbonyl-(2S, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylmáselná.

Tento olejovitý podíl a 440 mg hydrochloridu mettylesteru (S)-methioninu se suspenduje v 20 ml tet rahydrof uranu a reakční směs se neutralizuje přidáním 0,308 ml triethyaminu.

Takto připravený roztok se ochladí na -5 °C, přidá se 412 mg NjN-ddcyklolhejxflkarbodiimidu, reakční směs se míchá 4 hodiny za teploty ·místnoosi, načež se vyloučené krystaly odfiltrují a matečný louh se zahustí za sníženého tlaku.

Zbytek se rozpuutí v 200 ml ethylester^u kyseliny octové, tento roztok se promyje 1 N roztokem kyseliny sírové, vodou, 5% vodným roztokem tydrogetuUtlčitanu sodného a potom,opět vodou, v uvedeném poiřadí, · načež se organický roztok vysuší bezvodým síranem hořečnatým.

Zbytek, který se získá zahuštěním matečného louhu za sníženého tlaku, se rozpustí ve směsi ethylene™ ky^<^l·Li^^l octové a benzenu (2:5), a roztok ·se nanese na kolonu chromatograf ického tiliktgtLu G (Meěck).

Jímají se frakce, obselmu!^ očekávanou látku, rozpouštědlo se odd^^luje za sníženého tlaku a překrystalovéním pevného zbytku ze směsi etheru a petroleje™ se získá 380 mg шethylesttru terc-butoxy-(2S, 3R)-3-aminío--htldrtyl4-feenlbbUtalíol-(S)-methioninu.

Látka má t. t. ¹¹⁸ °C, [alfa] ♦ ⁵1,4° (c = 0^,5б^, tyselina octová^

Jestliže se zpracovává postupem, popsaným ve srovnávacím příkladu 4 280 mg meehtlesttru ^г^Ьь^ху-^, 3R)-3-tminoo22htldooyl4-fetnlbbUanotl-(S)-methioninu, získá se 200 mg terč.bbtoxy-(2S, 3R)-3-aminít-/htldotχl--feenlbbUttn:>ol-(S)-methioninu.

^Lát^ka má t. ^t. 16 °C, ⁽za pěnění ^[alfa^] 22^{g +} 44,¹° (c = 0^,54^, kyselina octová).

Ke 150 mg ttrc.bbttxy-(2S, 3R)-3-^tmnít-/htldooyl--feenlbuUιtníol-(S)-methioninu se přidá 0,2 ml kyseliny ttitglyktltvé a 50% vodný roztok kyseliny trifUtoгoctové, a reakční směs se míchá hodinu za teploty míítnotti.

Olejovitý poddl, který se získá zahuštěním reakční směsi za sníženého tlaku se rozpustí ve vodě, a provede se adsorpce na koloně objemu 5 ml s náplní pryskyřice Dowex 50X4 (ve vodíkovém cyklu).

Adsorbovaný maateiál se eluuje 2 N vodným roztokem·amonnaku, načež se zahuštěním do sucha získá z eluátu pevný matetiál. Krystalováním tohoto podílu ze směsi vody a acetonu (1:1) se získá 87 mg (2S, 3R)-3-^tninío-2ht'ldooyl4-feeílbbSaníoΊ-(S)-methioíiíu.

[al^fa^] - ^20,4° · ⁽c = 0^,49^, tyselina octová^ ^Rf = ^0,37.

Pro vypočteno: 53,67 % C, 65,11 % H, 8,35 % Ní;

nalezeno: 53,64 % C, 6,47 % H, 8J1 % Ní.

Srovnávací příklad 16

Směs 330 mg bonzy^^-karbonny-teS, 3R)-3-amioo-2-hydrsχy-4-fenyl butanové kyseliny, 472 mg s^l^iL benoyll8tlru (S)-issleuiios s kyselinou p-tsluensulSonsasu, 162 mg N-hydroxybenozSricysls, 0,14 ml trlethylamios a 206 mg Ν,Ν*-eiiyklshlxylkarbseiimies se zpracuje podobně jak je popsáno ve srovnávacím příkladu 2 a získá se 466 mg benoyllttlru benzyloxykarboryy-teS, 3R)-3-aminos2-lhdeooyy--feroУbuSanosll (S)-isslesiios.

Látka má t. t. 100 až · 101 °C, [alfa] Ц + 23,6° (c = 1,0, kyselina

Zpracováním 440 mg výše uvedené látky postupem podle srovnávacího příkladu 2 se získá 191 mg (2S, 3R)“3-aminos22hyderoyy4--^,enoУbbSiaosl·L(S )-issllUiinu.

[alfa]|γ⁸ + ^6,4° ⁽c = ^0,52 kyselka octová),· ^{3 0,}4⁸.

^Pro ^5¾⁴°⁴¾

vypočteno:	62,1· * C·	7*85 H,·	9.09 %> Ni
nalezeno:	62,1· C·	7,70 % H·	8^9 * K.
Srovnávací	příklad 17

Směs 330 mg kyseliny benzylo:íχУcacbosoll(2S, 3R)-3-amioo-2-hydrsχy-4-feoylmáseloé, 472 mg soU be^yl^te™ (S)-osrlesiios s kyselinou p-toluensslSonsasu, 162 mg N-hydroxybenoo0riazslu, 0,14 ml trlethyamios a 206 mg Ν,Ν*-eiiyklshlxlLk:crbseiimids se zpracuje podobně, jak je to popsáno·ve srovnávacím příkladu · 2 a získá se 437 mg benoyllstlru benzyloKykarbornl-C 2S, 3R )-3-aminos2--hyddosχ-4-f enolbuSaaosll (S )-osrllSiiou.

^Látka m^{á t. t. 114} a^ž H5 °C, [aata]^⁸ + 23,3° ⁽c = ⁰»94, tyaelina octová).

Z 350 mg výše uvedené sloučeniny se získá za použtí postupu podle srovnávacího příkladu 2, 160 mg (2S, 3R))3-aminos2-hylldroyl⁴-fθnoУbuSanosll(S)“OsrllSiiou.

^Látka má specifickou rotaci [al^fa]|yg - 8,9° ⁽c = ^0,7⁰, tyseltaa octová) ^Rf = ^0,47· ^pro 0^0^²° vypočteno: 58,88 % C· 8,03 % Η· β,58 % N;

nalezeno: 58,95 % C· 7,8⁴ % H,· β^Ο %N.

Srovnávací příklad 18

Směs 330 mg · kyseliny benzylsχykarbosnlL(2S, 3R)-3-amioo-2-hydrsχl-4-fenylmátelné, 505 mg sooi benoyll8tlru kyseliny (RS^-eminooktanové · s kyselinou · p-tolueotulSonovou, 162 mg N-hydroэχleeozSrilzolu, 0,14 ml trietllLlmiou a 206 mg N,N'-eilyklshlχllkcrbodiimidu se zpracuje podobným způsobem, jak to bylo popsáno ve srovnávacím příkladu 2a získá se 430 mg benoyll8tlru kyseliny benoylo:ιχ₍rkarbosol-(2S, 3R)-3-aminos2-hldro)χ’l4-flOylbutcnosl-(RS)-2lmlnssktlosaé.

Látka má t. t. 90 až 92 °C, [afa]|^θ +' 32,9° (c = 0,94· kyselUm octová).

Zpraccuee-.i se 250 mg výše uvedené sloučeniny·postupem podle srovnávacího příkladu 2, získá se 74 mg · kyseliny (2S, 3R)-3-amioo-2-hydrs:χl⁴-fl0l1butlOΌyl-(IS>)2 2cадlOnosktloové.

Látka má [alfa] - 34,9° (c = 0,53, kyselina octová), Rf = 0,58.

^{Pro C}18^H28°4^M2 vypočteno: 64,26 % C, 8,39 % H, 8,33 % N;

nalezeno: 64,43 % C, 8,18 % H, 8,02 % N.

Srovnávací příklad 19

Směs 330 mg kyseliny benzyloxykarbonyl-(2S, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4”fenylmáselné, 513 mg soli benzylesteru (S)-fenylalaninu s kyselinou p-toluensulfonovou, 162 mg N-hydroxybenzotriazolu, 0,14 ml triethylaminu a 206 mg Ν,Ν'-dicyklohexylkarbodiimidu se zpracuje podobně, jak je to popsáno ve srovnávacím příkladu 2 a získá se 378 mg benzylesteru benzyloxykarbonyl-(2S, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanoyl-(S)-fenylalaninu.

Látka mát. t. 111 až 112 °C, [alfa] ^γθ + 39,6° (c = 0,97, kyselina octová).

Zpracovává-li se 355 mg výSe uvedené sloučeniny postupem podle srovnávacího příkladu 2, získá se 108 mg (2S, 3R)-3-amino-2-hydroxy-4-fenylbut®noyl-(S)-fenyíalaninu.

Látka má specifickou rotaci [alfa] + o,4° (c = 0,46, kyselina octová), Rf = 0,44.

Pro C₁₉H₂₂O₄N₂.CH₃OH vypočteno: 64,15 % C, 7,00 % H, 7,48 % N;

nalezeno: 63,58 % C, 6,45 % H, 7,57 % N.

Srovnávací příklad 20

Zpracovává-li se směs 1,10 g olejovitého benzyloxykarbonyl-(2RS, 3R)-methylisošeřinu, připraveného benzyloxykarbonylácí (2RS, 3R)-methylisoserinu, 1,97 g soli benzylesteru (S)-leucinu s kyselinou p-toluensulfonovou, 675 mg N-hydroxybenzotriazolu, 0,70 ml triethylaminu a 948 mg Ν,Ν'-dicyklohexylkarbodiimidu postupem popsaným ve srovnávacím příkladu 2, získá se tím olejovitý benzylester benzyloxykarbonyl-(2RS, 3R)-methylisoaeryl-(S)-leucinue

Podle vyhodnocení chromatografií na tenké vrstvě je tento olejovitý produkt Čistý.

Zpracovává-li se výSe uvedený olejovitý produkt postupem podle srovnávacího příkladu 2, získá se tím 765 mg (2RS, 3R)-3-amino-2-hydroxypropionyl-(S)-leucinu.

Látka má specifickou rotaci [alfa]|yg - 28,7° (c = 1,09, kyselina octová).

Pro ^c _to^H2o^N2°4 vypočteno: 51,70 % C, 8,68 % H,

12,06 % N;

nalezeno:

51,49 % C, 8,42 % H, 11,96 % N.

Srovnávací příklad 21

1,32 g olejovitého benzyloxykarbonyl-(2RS, 3R)-isobutylisoserinu, připraveného benzyloxykarbonylováním (2RS, 3R)-isobutylisoserinu, získaného při výše uvedeném postupu, 1,76 g soli benzylesteru (S)-leucinu s kyselinou p-toluensulfonovou, 0,60 g N-hydroxybenzotriazolu, 0,63 ml triethylaminu a 0,92 g Ν,Ν'-dicyklohexylkarbodiimidu se zpracuje postupem podle srovnávacího příkladu 2 za vzniku olejovitého benzylesteru benzyloxykarbonyl-(2RS, 3R)-iso butyliso8eryl-(S)-leucinu. Zpracuje-li se tento product podobně, jak je to popsáno ve srovnávacím příkladu 2, získá se 0,37 g .(2RS, BRJ-B-aminnoa-tyddroyil-methylheeananlilSS-leuuCnu.

^Látka má speeificlcou rotaci [al^fa]|jQ - 26,6° (c = 1,0 tyselina octováRf = ^0,43 a 0,49.

^{řro C}13^H26^N2°4

vypočteno:	56,9 1	% c,	9.Э5 % H,	10,:11 % N;
ycyezeoo:	57,01	« c,	9,00 % H,	10,14 % N.
Srovnávací	příklad	22

Směs 2-0 mg benzyloyykarbonnl-C2RS, 3R)-fenylisoserinu t. t. 170 až 171 °C, ral^fa^]|γ ₈ . + 18,5° ⁽c = ^0,47 tyselina octová — připravené^ benzyloyytorbonylovtaím ^(2RS, 3R)fenylisoseřinu, 394 mg soli bennylesteru (S)ileucinu s kiselinou p-toluensulfonovou, 130 mg N-Уldroзyrloeozlгiazolu, 0,14 ml triehliiaminu a 16- mg N,N*ldicykloУeyylkarOndiiiidu se zpracuje podobně, jak je to popsáno ve srovnávacím příkladu 2.

Získá se tím 28- mg benzylesteru benzylo:yikartonyl-(2RS, ЗН)-Т-пу11зо^гу1-(8 J-Iíucínu.

Látka má t. t. 93 ^až 9- °C [alfalHQ - 34,7° (^c = 0,49, k^eli^ octová).

Zpracováním 200 mg benzyleoteru bennylo3ylcaabonyl-(2RS, 3R)-finyliolseiyl-(S)-leucinu postupem podle příkladu 2 se získá 4- mg (2RS, 3R)-3-aiinol2-^yldooyllзfenylprooiooyll(S)l -leucinu.

[al^fa] .¹. - . 2,4° ⁽c = ⁰,3³, tyoelioa octová).

Pro . C	^22^2
vlpočteno:	61,20 % C,	7,δ3 % H,	9^2 % N;
o-Iíz-oo:	60,92 % C,	7,67 % H,	9,46 % N.
Srovnávací	příklad 23

Směs 1,81 g 0enzyluyУcarbonyl-(2RS, 3) )-3-amino-2-yidroxy^-p-cyiorfenylmásel.né kiselini ^t. ^t. 14⁷ °C, připraveně ^benzylly^lkar^bnn^llov^áním tyselin¹ (2^R) 3^R5)-3iamino-2i^yidroyy-4-p-cУlc)feonylmáoelyé, 2,37 g ooH benzylesteru (S-ileucinu s ^selinou p-tllueyoulftrnovou, 810 mg N-Уydroзyrloeozlriazolu, 0,84 ml trieУУyamiУu a 1,03 g N,N'ldicyklnУiyylkarOndil imidu se zpracuje podobně, jak je to popsáno ve srovnávacím příkladu 2.

Získá se tím 2,-0 g 0ennylistiru benzyll:yykaгbolyl-(2RS, 3))-3-aminnl2-Уydroxyl4-picyiorf-οιΧΟ^μ^Ι-Ο-ιΙ eucinu.

Látk^a aá t. t. 122 ^až 124 °C, [alfa] |7^g - 12,3° (^c = 3,^ kyselic octová).

Ζρ^^^^ί se 1,-0 g právě uvedené látkl postupem, který je popsán ve srovnávacím příkladu 2, získá se tak 6-0 mg (2RS, 3]R>)-3-шninnll2lyldony“4-p-lCУonrenylboιUtclnnl-(S)l -leucinu.

^Látka má specifickou rotaci [alfa]^|γ8 - 11,3°.⁽c = 1,33^, kyselina lctová)^, Rf = ^0,42 = = 0,-2.

Pro C16H23N2O4CI vypočteno: 56,05 % C, 6,76 % H, 8,17 % N; nalezeno: 55,88 % C, 7,29 % H, 8,11 % N.

Srovnávací příklad 24

Směs 726 mg kyseliny benzyloxykarbonyl-ÍBRS, 3R))·3-lamnoo2“hy-Cl'ooyc--c)o_Chlo_rftnylmáselné t. t. 136,5 °C, připravené benzyloxykarbonylováním kyseliny (2RS, 3R)“3-amino-2-Уcdro:χc·“4--O“CУlorfenclmástlné kyseliny, 944 mg soli benzyCesteru (S^leucinu s kyselinou p-toluensulfonovou, 324 mg N-УyCdOJχCbnzoУriazolu, 0,34 ml tdieУhyjminj a 412 mg dicyklohexylkarbodiimidu se zpracuje podobně, jak to bylo popsáno ve srovnávacím příkladu 2.

Získá se tím 747 mg benzyCesttrj bei^^;^:lox^]^i^:rbon;^^l-(Í^RS, 3R )-3-amnn-^hh Croxy-4 -c-cУlorftnclbžtjnooC“(S)-ltucinu.

Látk^a má t. t. 129 hž 132 °C, - 29,1° (e = 1,02^, ₁ kyselic octová).

Zppaj!Ujetli. se 640 mg benzyCesteru benz;^:Lox;^]^j^:dbo]^;^:l-(Í^BS, 3RS^-amino-S-hydroxy'^·-o-cУlodltnclbutjnoyC-(S)-ltucinu podobně, jak je to popsáno ve srovnávacím příkladu 2, získá se 107 mg (2RS, 3ϊK)-lзíШiinoy 2-hyCro:^or-C-4-yhloyflnyCbbjanoyc~(S)-ltucinu.

^Látka má speci^fickou rotaci [βΐ^^γθ - .20, ⁸° ⁽c = 0,4⁸, kyselka oc^toví⁾ ₍ ^R = 0,4⁶.

Pro C^N^Cl vypočteno: 56,05 % C, 6,76 % H, 8,17 % N;

nalezeno: 56,21 % C, 6,56 % H, 7,90 % N.

Srovnávací příklad 25

Směs 1,57 g kyseliny bensyloxckarbonyl-í 2RS, 3R)·’3‘’aιainoy2-hydroχyl4-p·lSetУclfenylm- selné, t. t. 166,5 ai 168 °C, připravené benzyioxykarbonyCací kyseliny ^KS^RS-d-amino-2-Уyddoxy-4-p-metlycllenylшás¢lné, 1,42 g soli benzyCesyeru (S^leucinu s kyselinou p-toluensulfonovou, 486 mg N-hyCdoxxCbnzzoriazolu, 0,50 ml ^l^hyami-nu a 618 mg dicykloУtχcl“ karbodiimidu se zpracuje obdobně podle srovnávacího příkladu 2.

Získá se tím v olejovitá formě Ьс^уСс^^ benzyloxykarbonyl-(2RS, -hyddo:xr-4 -feny C butane yC- (S)-1euc inu.

Zpracovááá-li se tento olejovitý produkt podobně, jak je to popsáno ve srovnávacím • příkladu 2, získá se 497 mg (2RS, 3RS)-l-ljlino-2-hyCdooy-C-p“metУyУУenylbutanoyl-(S)-leucil nu.

^Lát^ka má ^R = ^0,5⁸ a 0^,53^, [al^fa]573 - 7^,2° (c = ^0,9⁶, ^kyselina octové).

^{Pro c1}7^H26^N2°4 vypočteno: 63,33 %C, 8^3 % H, 83,99 % Ní;

nalezeno: 63,08 53 C, 8,33 % H, β,93 %3 N.

V 5 ml kyseliny octové se za přidání 5 ml ethanolu rozpustí 103 m bestetiku, a reakční směs se hydrogenuje katalyticky 14 hodin na oxidu platičitém. Po filtraci se filtrát zahustí za sníženého tlaku do sucha, a tritroovtniím zbytku s ethyle^s^'^<^:^(^m kyseliny octové se po filtraci získá 61 mg (2S, 3R)-3-loin(l-2-hydroзχl4-cykloheeχlb-liαonl-l(S)-lαlcinl.

Látka má Rf = 0,47, [airOI-f^g - 30,5° (c = 0,67, kyselina octová).

Srovnávací příklad 26 ^Pro ^6^0^⁰⁴

vypočteno:	61,12 % C,	9,62 % H,	8,91 « N;
nalezeno:	62,12 % C,	9,52 % H,	8,81 % N.
Srovnávací	příklad 27
300 mg -estatiou se	suspenduje	v 10 Ol koncentrované kyseliny sírové a 0,3 ol . dýmavé

kyseliny dusičné při 0 °C. Reakce se nechá probíhat hodinu za uvedené teploty; během této doby se suspendovaný produkt rozpučí. Reakční směs se zředí vlitím do 100 ml vody a provede se adsorpce na koloně s náplní pryslkyřice Dowex 50X4 (vodíkový cyklus). Ad8rn-noaoý ma^erá! se eluuje do 2 N vodného roztoku шо^аки, roztok se zatausí do sucha, zbytek se rozpussí v 10 ml vody, roztok se fiirujje a lllfililOááním fiirTáte se získá 213 mg (2S, 3R)-3”aminZl2-^hldtny-4-ppnZiгofbln^rlbulanznl-( S) -leninu.

Látka má [alfa] |θ₈ + 5,2° (c = 0,5 , kyselžna octová), Rf = 0,58.

^Pro ^23^°⁵ vypočteno: 54^8 % C, 6,58 % H. 11,88 % N;

nalezeno: 54,38 % C, 6,56 H · 11,89

Srovnávací příklad 28

100 mg (2S, 3R)“3-aminoo2-hyldooχ-4-p-nOirofbnolbultaюnl-(S)-lbuciou, jak se získá ve srovnávacím příkladu 27, se rozpustí v 10 ml oethroolu a roztok se hydrogenuje 5 .hodin na palladiové černi. Katalyzátor se fiiruje, filtrát se zahuusí za sníženého · tlaku, zbytek se rozpustí v 5 ml vody, a po filtraci se l^llfii^ilovížlím fiímáte . získá 81 mg (2S, 3R)-3-amino-2-hydrl:χl-4-p-lоinzneezlbbltαnnl-(S)-lblciZl.

^Látka má [alfa^®^{8 - 23},2° ⁽c = ⁰,5, tyseHna lctl▼á)^{, Rf} = ^0,25.

^pro ^^3°⁴ vypočteno: 59,42 % C, 7,79 % H, 13,00 % N;

nalezeno: 59,01 % C, 7,91 % H, 12,81 % N.

Srovnávací příklad 29

2,11 g (2RS, 3R)-3-lоinc-2-hldroxl-4-phldtГО2lrfeIlllмlžlobltlžOvt kyseliny připravené v příkladu 10 se rozpustí v 10 ol 1 N roztoku hydroxidu sodného. Za intenzivního míchání a chlazení ledem se ve třech dávkách přidá během 30 minut 4,5 ml benzyluχr^kar1b>oylc(hoгidl.

směs se 1 · hodinu intenzívně míchá za chlazení ledem a 3 hodiny při teplotě místnost. Během reakce se pH reakce upravuje 1 N roztokem hydroxidu sodného na 8 až 9.

Po skončení reakce se přidává 6 N kyseliny chlorovodíkové a reakční směs se upraví ne pH 2. Vyloučený olejovitý produkt se pak dvakrát extrahuje po 100 ml ethylacetátu. Ethylacetátová fáze se promyje vodou a dehydratuje se k suchu použitím bezvodého síran- hořečnatého.

Po odfiltrování síranu hořečnatého se filtrát zahustí za sníženého tlaku a odparek se krystaluje ve směsi ethylacetátu a petroletheru. Získá se 3,64 g benzyloxykarbonyl-’( 2SS, 3RS)-3-aninc)o2-4hydro2xr-4“p-benzyloxykBrbQnyío:xyťenylbutanové kyseliny t. · t. 138 až 140 c<j_e

479 mg benzyioxykarbony 1-(2SS 3SS)-3-9mino-2-hydroxy-4-p-benzyl.oxykarbonyloxyffnylbutunové kyseliny a 162 mg N·llrУrooyýennoOx'ieoolu se rozpuutí v 10 ad tetrSy/drofurnau. Po přidání 472 mg soli benzyyesteru (S)-leucinu s p-toluensuffonovou kyselinou se směs nsuSraliouзs přidáním 0,168 ml triethylarninu a ochladí se na -5 °C.

Pak se přidá 206 mg N,N -dicyklohexylkarbodiimidu a reakční směs se nechá stát přes noc. Tetrahydrofuran se oddeesiluje za ·sníženého tlaku a přidá se 30 ml ethylacetátu. Po odfiltrování nerozpustného podílu se filtrát promyje 1 N kyselinou sírovou/ vodou, 5% vodným roztokem hydrogennuilčltanu sodného a vodou v uvedeném pořadí. Po vysušení bezvodým sírernem hořečnatým se filtrát zaHnutí za sníženého tlaku. Získaný odparek ztuhne ve směsi ethylacetátu a petrole^e^.

Kyssalizací ze stejného rozpouštědla se získá 450 mg bennydesteru benzyloxykarbonyl- (2RS, 3R )~Ззíмninc-2-hydro:χy-4-p”be·-.ůyllxykykbonynllyflnyC.butannyll^( S)-leucinu.

T. t. 98 až 99 °C, [alfa]®⁸ = -14,0° ⁽ c = 0,58, · kyse-Una octov^á).

400 mg b^T^s^j^yl^s^teru benzyloxykarbonyy-^RS, 3S)“3“am,.no-2Чllrrnyl44p«beriZyloxykθrbn·nylo:χУenylbuSгшcyll(S)-leucinu se rozpustí v 10 ml methanolu a hydrogenuje se 3 hodiny na 10 mg palladiové černi.

Katalyzátor se odfiltruje a rozpouštědlo se zahnutí za sníženého tlaku. Jestliže se rekrybtalizace provádí ve směsi methanolu a ethylacetátu, získá se 219 mg (2RS, 3R^))-3-amino-2-hydroxy~4-p-^lydroэχffnylbuSancnУ--(()~leucinu.

[alfa]з1⁸ = -8,8° (c - 0,90, kyselina octová), Sf = 0,48 a 0,51.

Pro ^c16^H24N2O₅ vypočteno: 59,24 % C, 7,46 % H, 8,64 % N;

nalezeno: 58,38 % C, 7.23 % Η, β,95 % N.

Srovnávací příklad 30

Benzylo:χrkarbonnl-(2S, 3R))*3“amino-2-]lydro5χr-4-p“hydro:χyfenylbutsnová kyselina, připravená z 1,05 g ze soli benzylnxykвrbonyl-(2S, 3S)-3-amino-2-.lydroxy-4зpзlιydrnxyfenylbutanové kyseliny s dicyklohexylminem běžným způsobem použitím stlllвestátu a zředěné kyseliny sírové, 866 mg soli benzyyesteru (S)-leucinu s kyselinou p-toluensulf©novou, 405 mg N-hydmxybenzooriazolu, 0,308 ml trielhylвдinu a 412 mg NN-dicyklohexylkarbodiimidu nechá reagovat postupem podle srovnávacího příkladu 29.

V výtěžku se · získá olejovitý bsnzzlester benzyloxykarbonyl-(2S_? 3R)-3-8mino-2«·hydroэχl44p-hhУdonyffnylbbS>1nnnl*·(SEleucinu.

Jestliže se olejovitý be^z^este! benzyloxykadbonyy-^S, 3^))-3-a^i^i^<^-2”hydr^oxy-4-^p^~ -hydroxylennlbuSellcnll(S)-leucinu nechá reagovat způsobem popsaným ve srovnávacím příkla du 29, získá se 630 mg (2S, 3Ю-3-aminno32hy-rooχ-34hphl-r₀oχfennlbbUQnnol‘o(S)-Ίeueinu.

[alfa] , = -19,9° (c = 1,19, kyselina octová-, Rf = 0,48.

vypočteno: 60,55 % C, 7,30 % H,

10,08 % N;

nalezeno:

59,98 % C, 7,42 % H,

10,42 % N.

Claims (3)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob výroby aminokk-sliny obecnělo vzorce I kde

   R-t—CH—CH—COOH I I nh₂ OH (I) ^R1 je alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku, nebo skupina-vzorce cdklopentdliθt^hl, cdklolexylieehl-, cdkloleptdOietlkl kde je atom vodíku, clloru, metř^l, je 0 nebo 1, ^R2 n

   vyznačený tím, že se nitrll obecnělo kde ^R1 nebo má význam uvedený výše derivát nitrilu
2. 2. Způsob podle obecnélo vzorce III, kde ^Rg je atom vodíku,
3. 3. Způsob podle

   Чсн₂)_пnitroskupina, lydroxdl nebo aminoskupina a vzorce III »

   s dránšnou aminoskupinou, lddrolyzuje kyselinou (III) bodu 1 , vyznačený tm, že se jako výchozí sloučenina použije kde R, je skupina vzorce sloučenina

   CH₂— chloru, meet^!, nitroskupina, lydroxyl nebo aminoskupina bodu 1, vyznačený tím, že se jako výcHozí. sloučenina použije na obecnělo vzorce III, kde Rj je benzyl.

   sloučeni4. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, Že se jako výchozí sloučenina použije nina obecnélo vzorce III, kde R| je p-lydroxybennyd.