Vynález se týká nových acylovaných triazolyl-O,N-acetalů, jejich solí a kovových komplexů, způsobu výroby těchto sloučenin a jejich použití jako fungicidů.
Je již známo, že trlazolyl-O,N-acetaly, zejména ve fenylové části substituované 1-fenoxy-l-( 1,2,4-triazol-l-y 1)-3,3,dimethylbutan-2-oly, vykazují dobré fungicidní vlastnosti fviz DOS č. 2 324 010) . Účinnost těchto látek však zejména při jejich aplikaci v nižších množstvích a koncentracích, není vždy zcela uspokojivá. Mimoto tyto látky nejsou vždy uspokojivě snášeny rostlinami a semeny (při použití jako mořidla osiva).
Nyní bylo zjištěno, že nové acylované triazolyl-Ó,N-acetaly obecného vzorce I
O<O-R o-ch-ch-c(ch3)3 Az db
X představuje atom halogenu, nitroskupinu, methylovou skupinu, trlfluormethylovou skupinu, cyklohexylovou skupinu, fenylovou skupmu, chlorfenylovou skupinu nebo benzylovou skupinu, která může na methylenové části nést acatoxyskupinu, n je celé číslo o hodnotě 0 až 3 a
Az představuje i,2,4-triazol-l-ylový nebo l,2,4-triazol-4-ylový zbytek, a jejich fyziologicky snesitelné soli, jakož i kovové komplexy, vykazují silné fungicidní vlastnosti.
Sloučeniny obecného vzorce I obsahují dva asymetrické uhlíkové atomy a mohou proto existovat jak v erythro- tak i threo-formě. V obou těchto případech se vyskytují převážně jako racemáty.
Dále bylo zjištěno, že acylované triazolyl-Ο,ΝΙ-acetaly shora uvedeného obecného vzorce I se získají tak, že se triazolylderiváty obecného vzorce II ve kterém
R znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, popřípadě substituovanou chlorem nebo fenoxyskupinou, alkylaminoskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části nebo popřípadě chlorsubstituovanou fenylamlnoskupinu,
ve kterém
X, Az a n mají shora uvedený význam, .nechají reagovat s halogenidy kyselin obec•nébo vzorce III
Hal—CO—R (III), ve kterém
R má shora uvedený význam a
Hal znamená atom halogenu, zejména chloru nebo bromu, v přítomnosti rozpouštědla.
Dále je možno acylované triazolyl-O,N-acetaly obecného vzorce I, získané způsobem podle vynálezu, převést reakcí s kyselinami na soli, popřípadě reakcí se solemi kovů na odpovídající kovové komplexy.
Acylované triazoIyl-O,N-acetaly podle vynálezu překvapivě vykazují značně vyšší fungicidní účinnost, zejména proti různým druhům rzí a padlí, než triazolyl-O,N-acetály známé z dosavadního stavu techniky, které jsou nejblíže příbuznými účinnými' látkami. Mimoto se látky podle vynálezu vyznačují lepší snášenlivostí pro rostliny. Účinné látky podle vynálezu představují tudíž obohacení dosavadního stavu techniky.
Použijí-11 se jako výchozí látky l-(4-chlorfenoxy) -1- (1,2,4-triazol-l-yl) -3,3-dimethylbutan-2-ol a acetylchlorld, je možno průběh reakce podle vynálezu popsat následujícím reakčním schématem
Výchozí látky shora uvedeného obecného vzorce II jsou známé (viz DOS č. 2 324 010). Dosud neznámé výchozí látky obecného vzorce.IIje možno- připravit již popsanými postupy, například tak, že se příslušné ketoderi.váty redukují, isopropoxidem hlinitým nebo komplexními.-hydridy v přítomnosti rozpouštědla;., <.: '.,:·· . .· ,
Halogenidy ,kyselin . obecného vzorce III jsou známé hebo4e lze připravit běžným způsobem, .například reakcí karboxylových kyselin nebo jejich solí s alkalickými kovy s ,halogenidy fosforu.nebo síry. Tento způsob je znám ze. všech učebnic organické chemie.
, ..Jako soli sloučenin, obecného vzorce I přicházejí v úvahu soli s fyziologicky snášenlivými kyselinami, к nimž náleží s výhodou halogenovodíkové kyseliny, například kyselina chlorovodíková a bromovodíkové, zejména, kyselina chlorovodíková, dále kyselina fosforečná, kyselina dusičná, jednosytné a dvojsytné karboxylové a hydroxykarbolové kyseliny, jako například kyselina octová, kyselina maleinová, kyselina jantarová, kyselina fumarová, kyselina vinná, kyselina citrónová, kyselina salicylová, kyselina sorbová, kyselina mléčná a kyselina l,5:naftalendisulfonová.
Soli sloučenin obecného vzorce I je možno připravit jednoduchým způsobem obvyklými metodami přípravy solí, například rozpuštěním báze v etheru, jako v diethylethe ru, a přidáním kyseliny, například kyseliny dusičné. Vzniklé soli je možno izolovat známým způsobem, například odfiltrováním, a popřípadě je lze vyčistit.
Jako komplexy sloučenin obecného vzorce I přicházejí v úvahu komplexy se solemi kovů. V této souvislosti je možno jmenovat výhodně kovy II. až IV. hlavní skupiny а I., II. а IV· až VIII. vedlejší skupiny periodické soustavy prvků, zejména měď, zinek, mangan, hořšík, cín, železo a nikl. Jako soli přicházejí v úvahu soli s fyziologicky snášitelnými kyselinami, к nimž náleží s výhodou halogenovodíkové kyseliny, jako například kyselina chlorovodíková a bromovodíkové, dále kyselina fosforečná, kyselina dusičná a kyselina sírová.
Kovové komplexy sloučenin obecného vzorce I je možno získat jednoduchým způsobem za použití obvyklých metod, například rozpuštěním soli kovu v alkoholu, například v ethanolu, a přidáním roztoku к bázi. Vzniklý komplex jě možno- izolovat známým způsobem, například odfiltrováním, a popřípadě vyčistit překrystalováním.
Jako rozpouštědla pro reakci podle vynálezu přicházejí v úvahu výhodně všechna inertní organická rozpouštědla, к nimž náleží s výhodou ketony, jako diethylketon; a zejména pak aceton a methylethylketon, nitrily, jako propionltrll a zejména acetonitril, ethery, jako eterahydrofuran a dioxan, estery, jako ethylacetát, aromatické uhlovodíky, i gWžá
-jako benzen nebo toluen a halogenované uhlovodíky, jako methylenchtórid, tétrachlormethan nebo chloroform/'·· 1
Reakční teploty při práci způsobem podle vynálezu se mohou pohybovat v širokém rozmezí. Obecně se pracuje při teplotě mezi 0 až 100°C, výhodně při teplotě mezi 20 a 85 °C. Při použití rozpouštědla se účelně pracuje za varu příslušného rozpouštědla.
Při práci způsobem podle vynálezu se výchozí látky výhodně používají v molárních množstvích. Sloučeniny obecného vzorce I rezultují ve formě svých hydrohalogenidů a jako takové je lze izolovat tak, že se výsrážejí přidáním organického rozpouštědla, například hexanu, odsají se a popřípadě se vyčistí překrystalováním. Sloučeniny obecného vzorce I je možno izolovat také ve formě volných. bází, a to tak, že se k reakční směsi přidá vodný roztok kyselého uhličitanu sodného a báze se izoluje obvyklým způsobem.
Alternativně je možno účinné látky obecného vzorce I připravit rovněž tak, že šé triazolylderiváty shora uvedeného óbécného vzorce II nechají reagovat s anhydridy -kyselin obecného vzorce IV
R—CO—O—CO—R (IV), ve kterém , R má shora uvedený význam, v přítomnosti rozpouštědla a popřípadě v přítomnosti katalyzátoru, nebo s ketony obecného vzorce V
O = C = GH—R‘ (V), ve kterém
R‘ znamená atom vodíku, alkylovou nebo halogenmethylovou skupinu, v přítomnosti rozpouštědla a popřípadě v přítomnosti katalyzátoru nebo s isokyanáty obecného vzorce VI
O = C = N—R“ (VI), ve kterém
R“ znamená alkylovou skupinu nebo popřípadě chlorsubstituovanou fenylovou skupinu, v přítomnosti rozpouštědla a popřípadě v pří• tomnosti katalyzátoru.
Anhydridy kyselin obecného vzorce IV jsou známé nebo je lze připravit známým způsobem, například působením chloridů kyselin na soli Iprboxylových kyselin š alkalickými kovy. Tento způsob jé obecně známý. Keteny obecného vzorce V jsou rovněž známé nebo je lze připravit známým způsobem, například tepelným rozkladem ke tonů nébo dehydratací karboxylových kyselin (viz Houben-Weyl, „Methoden der órganischem Chemie“, sv. 7/4, Georg Thieme Verlag).
Jako ředidla pro reakci s anhydridy obecného vzorce IV přicházejí s výhodou v úvahu všechna inertní organická rozpouštědla, к nimž náležejí s výhodou rozpouštědla zmíněná ή popisu reakce s halogenidy obecného vzorce III, jakož i používané anhydridy obecného vzorce IV.
Jako katalyzátory při reakci s anhydridy obecného vzorce IV je možno používat výhodně všechny obvyklé kyselé a zásadité katalyzátory, jako například kyselinu sírovou, chlorovodík, bromovodík, bortrifluorid,. chlorid zlnečnatý, octan sodný, bezoan sodný, uhličitan sodný, kysličník vápenatý a kysličník horečnatý.
Reakční teploty při této reakci se mohou pohybovat v širokém, rozmezí. Obecně se pracuje- při teplotě mezi 0 a 150 °C, s výhodou při teplotě mezi 80 a 120 °C.
r Při reakci s anhydridy obecného vzorce IV se výchozí látky s výhodou používají v molárních množstvích. Pro zjednodušení může výchozí anhydrid kyseliny obecného vzorce IV sloužit i jako rozpouštědlo. V tomto případě je pochopitelně zapotřebí tento anhydrid v příslušném nadbytku. Izolace sloučenin obecného vzorce I se provádí obvyklýin způsobem.
Jako ředidla pro reakci s keteny obecného vzorce V přicházejí s výhodou všechna inertní organická rozpouštědla, к nimž náležejí výhodně rozpouštědla uvedená výše.
Reakční teploty při této reakci se mohou pohybovat v určitém rozmezí. Obecně se pracuje při teplotě mezi —10 a 70 °C, s výhodou při teplotě 0 a 40 °C.
Jako ředidla pro reakci s isokyanáty obecného vzorce VI přicházejí s výhodou v úvahu všechna inertní organická rozpouštědla, к nimž náležejí výhodně rozpouštědla uvedená výše.
Jako katalyzátory při této reakci se s výhodou používají terciální báze, jako triethylamin a pyridin, nebo organické sloučeniny cínu, jako dibutylcíndilaurát.
Reakční teploty při reakci s isokyanáty obecného vzorce VI se mohou pohybovat v širokém rozmezí. Obecně se pracuje při teplotě mezi 0 a 100 °, s výhodou při teplotě mezi 20 á 40 °C.
Při této reakci se výchozí látky používají výhodně v molárních množstvích. К izolaci sloučenin obecného vzorce I se rozpouštědlo z reakční směsi oddestiluje a zbytek sé zpracuje běžným způsobem.
Účinné látky podle vynálezu vykazují silný fungitoxický a bateriotoxický účinek. Zmíněné látky v koncentracích potřebných к potírání hub a bakterií nepoškozují kulturní rostliny. Z uvedených důvodů jsou tyto látky vhodné к upotřebení jako činidla к ochraně rostlin proti houbám a bakteriím. Fungitoxické prostředky se při ochran^ rošt- lín nasazují k potírání- organismů z tříd , Plasmodiopiwromyeetee, Oomycetes, Chy-tridlomycetes, Zygemycetes, Ascomycetes, Basidiomycetes a Deuteromycetes. .
Účinné látky podle vynálezu, mají široké spektrum účinku a lze je používat proti parazitlckým houbám napadajícím nadzemní části tostlin nebo napadajícím rostliny z půdy, jakož i proti původcům houbových chorob přenosných semenem. .
Jak již - bylo z části uvedeno výše, , vykazují účinné látky podle vynálezu zvláště dobrou účinnosti proti parazitickým houbám na nadzemních, částech rostlin, jako jsou druhu Erysjphe a Venturia, a dále proti druhům Pyricnlaria a Pellicularia. Dobrých účinků se dociluje proti původci rzi fazolové (Uromy- . cetes phaseoli), jakož i proti houbám vyvolávajícím pravé padlí, jako například proti původci padlí travního (Erysiphe graminis) a padlí jabloňové (Podosphaera leucotricha). Zvlášť výhodné je, že účinné látky podle vynálezu vykazují nejen protektivní účinek, alo, i účinek kurativní, tj. že působí 1 při použití až po infikování rostlin. Dále , je třebapoukázat na systemický účinek popisovaných látek, který umožňuje chránit rostliny proti napadení houbami přívodem účinné látky do nadzemních částí rostlin - prostřednictvím půdy a kořenového systému nebo prostřednictvím semen.
Jako činidla -k ochraně rostlin je , možno účinné látky podle vynálezu používat k ošetřování půdy, k ošetřování osiva a k ošetřování nadzemních částí rostlin.
Rostliny účinné látky podle vynálezu dobře snášejí. Uvedené sloučeniny mají jen malou toxicitu pro teplokrevné a v důsledku jejich nepatrného zápachu a dobré snášitelnosti pro lidskou pokožku nevyvstávají nepříjemnosti při manipulaci - s nimi.
Účinné látky podle vynálezu je možno převádět na obvyklé prostředky, jako roztoky, emulze, suspenze, prášky, pasty a granuláty. Tyto prostředky se připravují známým způsobem, ‘ například smísením účinné látky s plnidly, tedy kapalnými rozpouštědly, zkapalněnými plyny, nacházejícími se pod tlakem a/nebo pevnými nosnými látkami, popřípadě za použití povrchově aktivních činidel, -tedy emulgátorů a/nebo dispergátorů a/ňebo/ zpěňovacích činidel, V , případě použití vody jako plnidla je možno Jako pomocná rozpouštědla používat například také organická rozpouštědla. , Jako kapalná - rozpouštědla přicházejí v podstatě v úvahu: aromáty, jako xylen, toluen, - benzen nebo alkylnaftaleny, chlorované aromáty nebo chlorované alifatické uhlovodíky, jako - chlorbenzeny,' - chlorethyleny nebo methylenchlorid, alifatické uhlovodíky, jako cyklohexan nebo parafiny, například ropné frakce, alkoholy, jako butanol nebo glykol, jakož i jejich ,ethery a estery, dále ketony, jako aceton, methylethylketon, methylisobutylketon nebo cyklohexanon, silně polární rozpouštědla, jako dimethylformamid - a dimethylsulfoxid, ja kož, i voda. Zkapalněnými plynnými plnidly nebo nosnými látkami se míní takové kapaliny, které jsou za- normální teploty , a normálního tlaku plynné, například aerosolové propelanty, například dichlordifluormethan nebo trichlorfluormethan. Jako pevné , nosné látky přicházejí v úvahu: přírodní kamenné moučky, jako kaolin» aluminy, mastek, křída, křemen, attapulgit, montmorillonit nebo křemelina, , a syntetické , kamenné , moučky, jakň vysoce disperzní kyselina křemičitá, kysličník hlinitý a křemičitany. Jako ,emulgátory přicházejí v úvahu neionogenní a anionické emulgátory, jako polyoxyethylenestery mastných kyselin, polyoxyethylenethery mastných alkoholů, například alkylarylpolyglykolether, alkylsulfonáty, alkylsulfáty a arylsulfonáty a jako dispergátory například lignin, sulfitové odpadní louhy a methylcelulóza.
Účinné látky podle vynálezu mohou býlt v příslušných prostředcích obsaženy ve směsi s jinými účinnými látkami, jako fungicidy, insekticidy,, akaricidy, nematocidy, herbicidy, ochrannými látkami proti , ožeru ptáky, růstovými látkami, živinami. pro rostliny a činidly zlepšujícími , strukturu půdy.
Koncentráty podle vynálezu obsahují obecně mezi 0,1 a 95 % hmot, účinné látky, s výhodou mezi 0,5 n 90 % hmot.
Účinné látky podle vynálezu je možno aplikovat jako takové, ve formě koncentrátů nebo z nich dalším ředěním připravených aplikačních forem, jako přímo použitelných roztoků, emulzí, suspenzí, prášků, past a granulátů. Aplikace , se provádí obvyklým způsobem, například zálivkou, postřikem, poprášením, pohazováním, mořením za sucha, za vlhka, ze , mokra nebo v suspenzi, nebo inkrustací.
P'ři použití účinných , látek jako listových fungicidů, se mohou jejich koncentrace v aplikovaných prostředcích pohybovat v širokém rozmezí. Tyto koncentrace obecně leží mezi 0,1 , a 0,00001 % hmot., s výhodou mezi 0,05 a 0,0001 % hmot.
Při ošetřování osiva je obecně zapotřebí na každý kilogram osiva použít 0,001 až 50 g, s výhodou 0,01 , až 10 g účinné látky.
K ošetření půdy je potřeba použít na každým m5 půdy 1 až 1000 g, s výhodou 10 až 2Ó0 g účinné látky.
Mnohostranná použitelnost účinných látek podle vynálezu, a jejich dobrá snášenlivost pro rostliny vyplývá z následujících příkladů:
P-UcladA.:
Test na rez fazolovou (Uromyces phaseoli) — protektivní účinek ,
Rozpouštědlo: .
4,7 hmotnostního dílu acetonu
Emulgátor:
19S32.2
0,3 hmotnostního dílu alkylarylpolyglyko-letheru
Voda:
hmotnostních dílů
Množství účinné látky potřebné pro · dosažení žádané koncentrace účinné látky v kapalném postřiku se smísí s uvedeným množstvím rozpouštědla a koncentrát se zředí udaným množstvím vody obsahující shora zmíněné přísady.
Kapalným postřikem se až do orosení postříkají mladé 'rostliny fazolu ve stadiu dvou listů. Ošetřené rostliny se k oschnutí udržují 24 hodiny ve skleníku při teplotě 20 až 22 °C
Tabulka A a relativní vlhkosti vzduchu -7d %, načež se inokulují vodnou suspenzí uredospor rzi fazolové -(Uroniyces · phaseoli) - ·a 24 hodiny se inkubují - v tmavé vlhké komoře při teplotě 20 · až 22 °C a · 100’% - -relativní vlhkosti vzduchu. .
Rostliny se pak - 9 -dnů udržují ve skleníku za intenzivního osvětlování při teplotě 20 až 22 °C, a 70 až 80% vlhkosti vzduchu.
dnů po inokulaci se zjistí napadení rostlin v procentech.
% představuje žádné napadení, 100 % znamená úplné napadení rostlin.
Účinné látky, koncentrace účinných látek a dosažené výsledky jsou uvědeny v následující tabulce;
Test na rez fazolovou (Uromyces phaseoli) — protektivní účinek
Účinná - látka' Napadení ' v % ' ' napadení neošetřených kontrolních rostlin při koncentraci · .-ύδίη^ΙάΐΚγβ,Ο05 %
(znama!
(xnai/riaí)
Účinná látka . Napadení v % napadení neošetřených kontrolních rostlin při koncentraci účinné látky 0,005 %
O-CO-CWj
19’5·3^2
Účinná látka
Napadení v °/o. napadení neošptřených kontrolních rostlin při konceňtraci účinné látky 0,005 %
о-со-(сн2)2-сн3
Q-{yo-?-ÍH«cV3
q-CO-NH-CHs o-ch-Ih-cích3)3
. 11
Příklad в
Protektivní test na padlí jablóňové (Podosphaera)
Rozpouštědlo:
4,7 hmotnostního dílu acetonu
Emulgátor:
0,3 hmotnostního dílu alkylpolyglykoletheru
Voda:
95,0 hmotnostních dílů
Množství účinné látky potřebné pro dosažení žádané koncentrace účinné látky v postřiku, se smísí s uvedeným množstvím rozpouštědla a koncentrát se zředí udaným
Tabulka В
Protektivní test na padlí jabloňové (Podosphaera) ’
................... ............. 12.............. ...........
množstvím vody, která obsahuje shora uvedené přísady.
Postřikem se až do orosení postříkají mladé jabloňové semenáčky mající 4 až 6 listů. Rostlfiny se ponechají 24 hodiny ve skleníku při 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu 70%, načež se inokulují poprášením sporami houby Podosphaera leucotricha (padlí jabloňové) a umístí se do skleníku s teplotou 21 až 23 °C a relativní vlhkostí vzduchu asi 70 %.
dnů po inokulači se zjistí napadení ošetřených semenáčků.
% znamená, že nedošlo к napadení, 10Q % představuje úplné napadení rostlin.
Účinné látky, koncentrace účinných látek, ' jakož i dosažené výsledky vyplývají z následující tabulky:
Г—
Účinná látka
Napadení v % při koncentraci účinné látky 0,00031 %
OH (сн3)3 c-^^o~ch-ch<(ch3)3 (znarraí)
O-CO-Cfy
0<Н-СН<Щ)3
3β
Účiňná látka
Napadení v % při koncentraci účinné látky 0,00031 %
(známá z US patentního spisu č. 3 952 002)
Příklad Ci
Protektlvní test (ošetření výhonků) na Erysiphe gřaminis var. hordei (mykóza ničící listy)
К přípravě vhodného účinného prostředku se 0,25 hmotnostního dílu účinné látky rozmíchá ve 25 hmotnostních dílech dlmethylformamidu a 0,06 hmotnostního dílu alkylarylpolyglykoletheru jako emulgátoru, a přidá se 975 hmotnostních dílů vody. Získaný koncentrát se pak zředí vodou na žádanou konečnou koncentraci.
Ke stanovení protektivního účinku se mladé rostlinky ječmene (druh Amsel) ve stadiu jednoho listu postříkají do zvlhčení připraveným účinným prostředkem a pů oschnutí se popráší sporami Erysiphe gřaminis var. hordei.
Po šesti dnech, kdy se rostliny pěstují při teplotě 21 až 22 °C a 80 až 90% vlhkosti vzduchu, se vyhodnotí rozsah choroby na rostlinách. Stupeň napadení se vyjadřuje v procentech napadení neošetřených kontrolních rostlin, přičemž 0 % znamená žádné napadení a 100 % stejné napadení jako u neošetřených kontrolních rostlin. Testovaná látka je tím úinnější, čím nižší je stupeň napadení.
Účinné látky, koncentrace účinných látek v postřiku a rozsah choroby vyplývají z následující tabulky:
Tabulka Ci Tťotektivní test ničící listy) |
(ošetření výhonků) na Erysiphe gřaminis var. hordei (mykóza |
Účinná látka |
Koncentrace účinné Napadení v %
látky v postřikové- napadení neošetřesuspenzi ných kontrolních
(vhmot. %) rostlin |
neošetřeno |
— 100,0 |
OH
0,001 - 60,0 (znama)
n<činn.á_látka ... . . |
, ..... -------T
... . Koncentrace účinné |
Napadení v % |
|
látky v postřikové |
napadení neošetře- |
|
suspenzi |
ných kontrolních |
|
(v hmot. %) |
rostlin |
Cl
0,001 82,5 (známa)
0<0<H3
0<H-CH-C(CH3)3 o-co-ch3
0-CH-CH-C(CH3)3
O-CO-NH-CH3
0<H-CH-C(GH3)3 __ 0<0-NH<H3
0<H-'cH<(Cty3
С/
0,001 ..... . 0,0
0,001 3,8
0,001 . 50,0
0,001 50,0
0,001 41,3
0,001 25,0
J9S322
Účinná látka
Koncentrace účinné látky v postřikové suspenzi {v hmot. °/o)
Napadení v % napadení neošetřených kontrolních rostlin
0,001
0,0
55,0
Си
O-COzCHf CH3
O-CH-CH-C(CH3)3
0,001
11,3
0,001
11,3
frCO-CH^
O’CH~CH~C(CH3)3
0,001
0,001
0,001
0,0
33,8
0,0005
25,0
.......16.
Účinná látka |
Koncentrace účinné |
Napadení v % |
|
látky v postřikové |
napadení neošetře- |
|
suspenzi |
ných kontrolních |
|
(v hmot. %) |
rostlin |
. __/ О-СО-СНэ
ЛЛ—£Л-о-^н-1и«снй
Д-j |
0,0005 |
25,0 |
Ó
N---U |
0,0005 , |
25, ó |
- /c/ O-CO<^ |
0,0005 |
58,8 |
о-со-снз
\—/ λ |
0,001 |
25,0 |
a-fyo-m-W-tfooj Λ 4—il |
0,001 |
6,3 |
P ř.íklad C2
Kurativní test (ošetření výhonků) na Erysiphe gřaminis var. hordei (mykóza ničící listy)
K přípravě vhodného účinného prostředku se 0,25 hmotnostního dílu účinné látky rozmíchá ve 25 hmotnostních dílech dimetbylformamidu a 0,06 hmotnostního dílu alkylarylpolyglykoletheru jako emulgátoru, a přidá se 975 hmotnostních dílů vody. Získaný koncentrát se pak zředí vodou na žádanou koncentraci.
Při stanovení kurativního účinku se postupuje jako při stanovení účinku protektivního, ale v obráceném pořadí. V tomto případě se mladé rostliny ječmene ve Stadiu jednoho listu ošetřují účinným prostředkem za 48 hodin po inokulaci, kdy infekce je již zřetelná.
Po ' šesti dnech, kdy se rostliny pěstují při teplotě 21 až 22 °C a 80 až 90·%· vlhkosti vzduchu, se vyhodnotí rozsah choroby na rostlinách. Stupeň napadení se vyjadřuje v procentech napadení neošetřených kontrolních rostlin, přičemž 0 % znamená žádné napadení a 100 % stejné napadení jako u neošetřených kontrolních rostlin.
Testovaná látka je tím účinnější, čím nižší je stupeň napadení. '
Účinné látky, koncentrace účinných látek v postřiku a rozsah choroby vyplývají z následující tabulky:
1959^2
17
Tabulka Cz
........Kuraiiyní..te.st- ,, -(.ošetření výhonků.) na Eryšiphé graminis var. hordei (mykóza - ničící listy)- ··... ... ' ..... : |
18 |
Účinná látka '··.·'· |
Koncentrace |
Napadení v % |
|
účinné látky |
nepadení neoset- |
, ' ' ...... . , ... . · ........ |
. v postřikové |
rostlin |
|
suspenzi (hmot. %) |
|
neošetřeno |
— |
100,0 |
он о-сн<н~асн3>3
0,0025 25,0 (znamaO
0,0025 0,0
Cl
0,0025
0,0
P ř í k 1 a d D *
Test systemického účinku na padlí (Erysiphe graminis var hordei) — houbová choroba výhonků
Účinná látka se používá ve formě práškového mořidla osiva. Toto· mořidlo se připraví tak, že se příslušná účinná látka promísí se směsí stejných hmotnostních dílů mastku a křemeliny na jemně práškovou směs obsahující · účinnou látku v žádané koncentraci. ·
Ječmenné osivo se ošeří protřepáním s připraveným mořidlem v uzavřené skleněné nádobě. Osivo se pak zašije (3X12 zrn) 2 centimetry hluboko do květináčů obsahujících směs jednoho objemového - dílu· standardní rašelinné půdy a 1 objemového dílu křemenného písků. Klíčení a - vzcházení rostlin se uskutečňuje za příznivých podmínek ve skleníku. 7 dnů po zasetí, kdy rostliny ječmene rozvinou svůj první list, popráší se čerstvými sporami houby Erysiphe graminis var. hordei a dále se kultivují při teplotě 21 až 22 °C a 80 - až - 90 % relativní vlhkosti vzduchu při šestnáctihodinovém osvětlování denně. Během 6 dnů se na listech rostlin vytvoří typické skvrny padlí.
Stupeň napadení se vyjadřuje v procentech napadení neošetřěných kontrolních -rostlin, přičemž 0 % znamená žádné napadení a 100 procent stejné napadení jako u neošetřených kontrolních rostlin. Účinná látka je tím účinnější, čím nižší je rozsah choroby.
Účinné látky, koncentrace účinných látek v mořidlech, spotřeby mořiďel á procenticky vyjádřený rozsah choroby jsou uvedeny v následující tabulce:
Tabulka D
Test systemického účinku na Erysiphe graminis var. hordei
Účinná látka |
Koncentrace účinné látky v mořidle (hmot. °/o) |
Spotřeba mořidla v gramech na kilogram osiva |
Napadení. -v,0/ napadení neošetřených kontrolních rostlin |
nemořeno ...... |
....... — |
— |
100,0 . . |
100,0
25 |
10 |
66,3 |
25 |
10 |
0,0 |
25 |
. 10 |
0,6 |
2,5 |
2 |
33,8 |
2,5 |
2 |
0,0 |
__ о-со-сн2с/ а-^у-о-сн-сн-с(сн^3
Účinná iátRa
Koncentrace účinné látky v mořidle f hmot. % ]
Spotřeba mořidla v gramech na kilogram osiva
Napadení v % napadení neošetřených kontrolních rostlin
2,5
0,0
0,0
2,5
25,0
0,0
0,0
2,5
0,0
2,5
0,0
0<Н-С^С(СН^
4—n
0,0
20
Příklad Е
Tesť na rez Puccmia recondita — (mykóza ničící listy) — ošetření výhonků rostlin — (protektivní účinek)
К přípravě vhodného účinného prostředku se 0,25 hmotnostního dílu účinné látky rozmíchá ve 25 hmotnostních dílech dimethylformamidu a 0,06 hmotnostního dílu alkylarylpolyglykoletheru jako emúlgátoru a přidá se 975 hmotnostních dílů vody. Koncentrát se zředí vodou na žádanou konečnou koncentraci postřikové suspenze.
Ke stanovení protektivní účinnosti se inokulují mladě rostliny pšenice druhu Michigan Amber,, ve stadiu jednoho listu, suspenží uredospór rzi Puccinia recondita v 0,1% vodném agaru.. Po oschnutí suspenze spor se rostliny postříkají až do zvlhčení účinným přípravkem a za účelem inkubace se umístí do skleníku na 24 hodin při teplotě asi 20 °C a 100% relativní vlhkosti vzduchu.
Po 10 dnech pěstování rostlin při teplotě 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu 80 až 90 procent se vyhodnotí napadení rostlin rzí. Stupeň napadení se vyjadřuje v % napadení neošetřených kontrolních rostlin. Přitom znamená 0 % žádné napadení a 100 % stejný stupeň napadení jako u neošetřených kontrolních rostlin. Účinná látka, jě o to účinnější, oč nižší je napadení rzí.
Účinné látky, koncentrace účinné látky v postřikové suspenzi a stupeň napadení vyplývá z následující tabulky:
Tabulka E ;
Protektivní test (ošetření výhonků) na rez Puccinia recondita
Účinná látka |
Koncentrace účinné |
Napadení v % na- |
|
látky v postřiku |
padení neošetře- |
|
[ve hmot. %·] |
ných kontrolních |
|
|
rostlin |
neošetřeno
100,0
OH (CH3)3 C^-^0-CH<H<(CH3)3
Λ
0,025 75,0
0,025 0,0
0,025 0,0
a
0,025 13,8
0,01 8,821
19-S-3.2 2
Р’г-Ϊ klad F '
Zkouška klíčivosti (ošetření osiva) — pšenice
K přípravě vhodného suchého mořidla se účinná látka smísí se směsí stejných hmotnostních dílů mastku a křemeliny na jemně práškovou směs obsahující účinnou látku v žádané koncentraci. '
Pšeničné osivo se připraveným mořidlem namoří v uzavřené skleněné nádobě a namořené osivo se pak rozloží do výsevních skříní (vždy dvakrát 100 zrn) na sterilní křemenný písek. Jako krycí vrstva slouží sterilní cihlová drť (5 cm). Skříně se přenesou do skleníku, kde se udržují při teplotě ψ-15 stupňů Celsia a za normální vlhkosti.
Klíčivost osiva, ovlivněnou popřípadě účinkem testovaného preparátu, . charakterizuje počet . rostlin vzešlých do · · 21. dne pokusu. Pokud počet vzešlých rostlin z ' ’ ošetřených semen je značně nižší než počet rostlin vzešlých z neošetřených kontrolních semen, ovlivňuje testovaný preparát klíčivost.
Účinné látky, spotřeby a dosažené výsledky jsou uvedeny v následující tabulce:
Tabulka
Účinná látka |
Spotřeba účinné látky v mg/kg osiva |
Počet vzešlých rostlin v % 21. dne |
nemořeno |
— |
83,0 |
OH ’
500 32,5
(známa)
500 60,0
500 82,0
500 72,0
Příklad G
Test fytotoxicity na okurkách
Rozpouštědlo: 4,7 hmotnostního dílu acetonu
Emulgátor: 0,3 hmotnostního dílu alkylarylpolyglykoletheru Voda: 95,0 hmotnostních dílů
Množství účinné látky potřebné k dosažení žádané koncentrace účinné látky v postřikové kapalině se smísí s uvedeným množstvím rozpouštědla a koncentrát se zředí udaným množstvím vodyobsahující uvedené přísady.
Připraveným postřikem se~p.pstríkají mladé rostliny okurek až do orosení.,, Po. oschnutí se rostliny uchovávají ' ve’ skleníků -při teplotě -(-20¾ a cca 70% relativní vlhkosti vzduchu.
U ošetřených rostlin se opakovaně hodnotí stupeň poškození, přičemž doba pozorování činí zpravidla 10 dnů.
Hodnocení se provádí za pomoci stupnice 1 až 9, kde 1 znamená žádné poškození a 9 představuje totální poškození, respektive zničení rostlin.
Účinné látky,, koncentrace účinných látek a dosažené výsledky jsou uvedeny v následující tabulce:
Tabulka G
Test fytotoxiclty na okurkách
Účinná látka
Stupeň poškození při koncentraci účiiíňé látky 0,2 %
OH
QI_^y-O-CH-'cH-C(CH3)3 (známá) Ij |l . N---Cl
........ /...........OH.....
&сн-ан-0щНз
Λν (známa) ___У
O-CO-CHy
O-CH-CH’C(Cty3
Cl'
ΓΛ
O’ CO CHg chích^ž O-CH-CH-CiChfy №
• O<O-(H3 o-c-cch-ccch3)3 A N—— 02
S-5 3 2 2
Účinná látka
Stupeň poškození při koncentraci účinné látky 0,2 %
Cl O-CO-Nhl-^^-a а-/
A
0-CO-NH-CH^ o-cH-bi-cícty
Příklad H
Test na plíseň bramborovou (Phytophthora) — protektivní účinek
Rozpouštědlo: 4,7 hmotnostního dílu acetonu
Emulgátor: 0,3 hmotnostního dílu alkylarylpolyglykoletheru Voda: 95 hmotnostních dílů
Množství účinné látky potřebné к dosažení žádané koncentrace v potQkové kapalině se smísí s uvedeným množstvím rozpouštědla a koncentrát se zředí udaným množstvím vody, která obsahuje uvedené přísady.
Postřikovou kapalinou se až do orosení postříkají mladé rostliny rajčat ve stadiu 2 až 4 listů. Rostliny se ponechají 24 hodin
185322
27 |
28 |
při teplotě 20 °C 'a při relativní vlhkosti vzduchu 70 °/o - ve skleníku. Potom se rostliny rajčat inokulují - vodnou - suspenzí spor plísně bramborové (Phytophthora infestans). Rostliny se přenesou do vlhké komůrky, kde se udržují - při 100% relativní vlhkosti vzduchu a teplotě 18 až 20 °C.
Po 5 dnech se zjistí napadení rostlin raj- |
čat a ze získaných výsledků se vypočte - napadení v %. '
0 % znamená žádné napadení,
100 -% znamená úplné napadení.
Účinně látky, koncentrace účinných látek a výsledky vyplývají z následující tabulky: |
Tabulka H |
|
Účinná látka |
Napadení v % při koncentraci účinné látky 0,0025 - % |
s
(Η,-ΝΗ-ί-ΪΧ ( 2 Zn
(ty-NN-C-S7
S |
63 |
fznama) |
|
_ O-GD-NH-Ohj
θ-θ-ο-сн-сн-ануз
Čr
N---0 |
6 |
Účinná látka · |
Napadení v % při koncentraci účinné látky 0,005'% |
100 (známá z US patentního spisu č. - '3 952 002)
......39 .19 5 3 22
.29 |
30 |
Účinná.látka |
- .... -' ·: λ’ - |
Napadení v % při koncentraci účinné látky 0,005 % |
|
0<0-ΝΗ-^^-Ο
j-O-CH-CH-C(CH^3
Λ 1
L-A |
' 45 |
|
О o<-nh<2h5 ^У-о-сн-сн-асн^ |
1 |
|
ά |
|
Příklad I
Test na plíseň bramborovou (Phytophthora) — kurativní účinek (rajče)
Rozpouštědlo: 4,7 hmotnostního dílu aceDispergátor: tonu
0,3 hmotnostního dílu alkylVoda: arylpolyglykoletheru hmotnostních dílů
Množství účinné látky potřebné pro dosažení žádané koncentrace účinné látky v postřikové kapalině se smísí s uvedeným množstvím rozpouštědla a koncentrát se zředí udaným množstvím vody obsahující shora zmíněné přísady.
Mladé rostliny rajčat mající 2 až 4 listy se inokulují vodnou suspenzí spor Phytóphthora infestans (plíseň bramborová] a rostliny se pak nechají 7 hodin v klidu při teplotě 20 °C a 100% relativní vlhkosti vzduchu.
Po krátkém oschnutí se rostliny do orosení postříkají shora uvedeným způsobem připravenou postřikovou kapalinou a přenesou se do vlhké komory, v níž je 100% vlhkost vzduchu a teplota 18 až 20 °C.
Po 5 dnech se zjistí napadení rostlin rajčat a ze zjištěných hodnot se vypočte napadení v %. 0 % znamená žádné napadení, 100 procent znamená úplné napadení rostlin.
Účinné látky, koncentrace účinných látek a dosažené výsledky jsou uvedeny v následující tabulce:
Tabulka I
Test na plíseň bramborovou (Phytophtora) — kurativní účinek/rajče
Účinná látka Napadení v % při koncentraci účinné látky 0,025 % | * Zn ch2-nh-c-sz s
(známa)
19’532.2
P ř í k . 1 . a d. . J .....
Protektivní . test ·· na- strupovitost jabloní ' (Fusicladium)
Rozpouštědlo: 4,7 hmotnostních dílů acetonu
Emulgátor: 0,3 hmotnostní díly alkyl; arylpolyglykoletheru
Voda: 95 hmotnostních dílů
5^-' I ‘
Množství účinné látky, potřebné pro dosažení žádané koncentrace účinné látky v kapalném postřiku, se smísí s uvedeným množstvím rozpouštědla a koncentrát se zředí udaným množstvím vody, která obsahuje shora uvedené přísady.
Postřikem se až do orosení postříkají mladé jabloňové semenáčky · ve stadiu 4 až 6 listů. · · · Rostliny · se ponechají · 24 hodiny ve skleníku při 20 °C a relativní . vlhkosti vzduchu 70'%, načež· se · inokulují · vodnou-suspenzí · spor houby · Fusicladium dendriticum (strupovitost jabloní) · · a-inkubují se 18 hodin ve vlhké · komoře při teplotě 18 až · 20 °C a · 100% relativní · vlhkosti . · vzduchu.
Rostliny se pak znovu přenesou na 14 dnů do skleníku. , dnů · po inokulaci se zjistí napadení ošetřených semenáčků, vyjadřované v procentech napadení neošetřených, ale · stejně inokulovaných · kontrolních rostlin,
0% znamená žádné napadení, 100 % · znamená, že napadení je stejně vysoké jako u rostlin kontrolních. .
Účinné látky, koncentrace účinných látek a dosažené výsledky jsou uvedeny v následující tabulce J:
' Tabulka J Protektivní test na strupovitost jabloní (Fusicladium) ' ·
Účinná látka Napadení v % při koncentraci účinné látky 0,0025 %
(známá z US patentního spisu č. 3 952 002)
(známá · · z US · patentního spisu · č. · 3 · 952· ·002·)
Přípravu účinných látek podle vynálezu miž se však rozsah vynálezu nijak neomezuilustrují následující příklady provedení, ji- je.
19532 2
Í33 34
Přiklaď 1
а) К 29,5 g (0,1 mpl) l-(4-chlorfenoxý)-l- • -(1,2,4-triazol-l-yl )-3,3-dimethylbutan-2-
-olu ve 100 ml ethylacetátu se při teplotě místnosti přidá 8,0 g (0,1 mol) acetylchloridu, směs še 4 hodiny zahřívá к varu pod zpětným chladičem, pak se nechá zchladnout a rozpouštědlo se oddestiluje ve vakuu. Zbytek, se vyjme benzenem, roztok se promyje vodným roztokem kyselého uhličitanu sodného a vysuší se síranem sodným. Rozpouštědlo se oddestiluje ve vakuu vodní vývěvy a odparek se překrystaluje z n-hexanu. Zís- • 1tá se 15 g (44,5 % teorie) 2-acetoxy-l-(4-chlorfenoxy )-1-( 1,2,4-triazol-l-yl) -3,3-dimethylbutanu ve formě směsi isomerů o teplotě tání 86 až 93 °C.
Překrystalováním z- ethylacetátu je možno izolovat čistý stereoisomer o teplotě tání 153 áž 154 °C.
b) 591 g (2 mol) l-(4-chlorfenoxy)-l-(l,2,4-triazol-l-yl)-3,3-dimethylbutan-2-olu se v
1,2 litru acetanhydridu 16 hodin zahřívá na 100 °C spolu s 10 g octanu sodného. Výsledný roztok se ochladí a za míchání se vnese do 5 litrů vody s ledem, přičemž se teplota udržuje na 20 až 25 °C. Vysráží se mazlavá krystalická hmota, která se vyjme 2,5 litru methylenchloridu, roztok se promyje vodou a vodným roztokem kyselého uhličitanu sodného, vysuší se síranem sodným a rozpouštědlo se oddestiluje ve vakuu. Získá se 674 gramů (100 % teorie) 2-acetoxy-l-(4-chloríenoxy) -1- (1,2,4-triazol-l-yl) -3,3-dimethyl· butanu ve formě směsi isomerů o teplotě tání 88 až 95 °C.
Překrystalováním z 500 ml ethylacetátu je možno izolovat čistý stereoisomer o teplotě tání 149 až 153 °C.
Příprava výchozí látky:
587 g (2 mol) 1-(4-clilorfenoxy)-1-( 1,2,4-triazol-l-yl)-3,3-dimethylbutan-2-onu se rozpustí ve 3 litrech methanolu, к roztoku se při teplotě 0 až 10 °C přidá za míchání a chlazení ledem po pětigramových dávkách celkem 80 g (2 mol) natriumborohydridu, reakční směs se míchá nejprve 2 hodiny při teplotě 5 až 10 °C, pak 12 hodin při teplotě místnosti, načež se ochladí na 10 °C a 'při teplotě 10 až 20°C se к ní přidá 300 g (3 mol), koncentrované vodné kyseliny chlorovodíkové. Po šéštihodinovém míchání při teplotě místnosti se vzniklá suspenze zředí 3(8 litru vody obsahující 400 g (4,8 mol) kyselého uhličitanu sodného. Odfiltrováním vyloučené sraženiny se získá 502 g (85 % teorie ) 1- (4-chlor fenoxy) -1- (1,2,4-triazol-l-yl) -3,3-dimethylbutan-2-olu o teplotě tání 112 až 117 °C.
Příklad 2
[Příprava podle varianty c) způsobu podle vynálezu]
К 6,6 g (0,02 mol) l-(2?4-dichlorfenoxy)-l-(1,2,4-triazol-l-yl)-3,3-dimethylbutan-2-olu ve 30 ml ethylacetátu a 50 ml absolutního etheru se přidá roztok 3,1 g (0,02 mol) 4-chlorfenylísokyanátu v 50 ml etheru a 3 kapky triethylaminu. Směs se nechá 48 hodin stát při teplotě místnosti, pak se rozpouštědlo oddestiluje ve vakuu a zbytek se překrystaluje ze směsi stejných dílů etheru a petroletheru. Získá se 4,8 g (50 % teorie) 2-(4-chlorfenylkarbamoyl) -1- (2,4-dichlorf enoxy) -1- (1,2,4-tr iázol-l-yl) -3,3-dimethylbutanu ve formě směsi isomerů o teplotě tání 183 až 184 *0.
(Příprava soli)
4,9 g (0,014 mol) l-(2-fenylfenoxy)-l-(1,2,4-triazol-l-yl )-3,3-dimethylbutan-2-olu se ve 30 ml acetanhydridu spolu s 0,1 g octanu sodného 15 hodin zahřívá na 100 °C, pak se směs nechá zchladnout, rozmíchá se s 300 ml vody a výsledná směs se vytřepe 200 mililitry chloroformu. Chloroformový roztok se promyje čtyřikrát vždy 50 ml vody a jednou 100 ml nasyceného roztoku kyselého uhličitanu sodného, vysuší se síranem sod35
19.53(..2 2 ným a. rozpouštědlo . se odděstiluje ve .vakuu. K zbytku . s.e. ·přidá 50 ml acetonu, v; němž bylo rozpuštěno 1,44 g 1,5-naltalendisulf onov.é kyseliny, - přičemž se - vysráží žádaná -sůl v krystalické lormě.
Získá - se 3,1 g - (42% teorie) 2-acetoxy-1- (2-l enyll enoxy) -1- (1,2,4--riazól-l-yl )-3,3- . -dlmethylbutan-l,5-naltalendisullonátu ve lormě stereoisomeru -o teplotě tání 213 °C.
(Příprava komplexu)
8,8 g (0,03 mol) 1-(3-chIorlenoxy )-1-(1,2,
4-triozo--l-yl)-3,3-dimethylbutan-2-olu,.se ye 45 ml ačetanhydridu spolu s 0,1 g octanu sodného 15 hodin míchá při teplotě 100 °C. Výsledný .roztok se ochladí, vnese se do 450 mililitrů - vody, směs se 15 hodin míchá při teplotě místnosti a pak se extrahuje třikrát 100 ml methylenchloridu. Spojené organické láze se promyjí 100 ml vody a 100 ml nasyceného roztoku kyselého uhličitanu sodného, vysuší se síranem .sodným a rozpouštědlo se oddestiluje ve vakuu. Zbytek se rozpustí v 50 ml ethanolu a k roztoku se - přidá
2,4 g (0,014 mol) chloridu měďnatého v 7 mililitrech vody. Výsledná směs se odpaří ve vakuu vodní vývěvy, k odparku se přidá 100 ml ethylacetátu a vyloučená krystalická- sraženina se odsaje. Získá se 8,1 g (67 % teorie) chloridu bis[2-acetoxy-l-(3-chlorlenoxy ) -1- (1,2,4-triazoM-yl) -3,3-dimethylbutan]měďnatého ve lormě směsi isomerů o teplotě tání 181 až 183 °C.
Analogickými postupy .jako v předchozích příkladech se připraví sloučeniny i v následujících příkladech, shrnutých do níže - uvedené tabulky:
í о φ
Рн
V) О ю.2 ой
co |
b- |
CO |
M< |
in
1 |
rd
I |
rd |
CO ( |
1 M< |
1 to |
. 1
CO |
1 CM |
10 |
rd |
H |
CO: |
rd |
y—í |
rd |
rd |
со cd
Mi to to
LO
CO rd
*3 CD
□ |
c |
D |
t—1 |
CM |
Mt 00
1 |
CM |
|
1 CM |
00 x |
00 |
rd '—' |
to |
to |
to to |
to |
to |
. |
К |
κ a |
Д |
Д |
CD |
CD |
CD CD |
O |
CD |
Í-C4H9 (1) , . 145
to
|
|
φ Д |
|
CD |
|
ιΑ φ |
|
4
|
|
Mf ιτ^ |
|
CM |
|
CM cm |
CM |
CM Ml Mi ss
H « .CU >q
ID CO Ьч 00
CD
CD
O
·—<
CD |
CD |
O) |
CD |
in |
st< |
CD Z? |
St< |
гН |
см |
CO
I |
I |
rH | |
σ> I |
CM I |
oo I |
«5
I hri |
оо I |
|
|
1
OO |
1 sii |
1 |
1 sH |
1 o |
1 CM |
i x о со |
1 см |
|
|
00 |
ST< |
rH |
O |
CM |
00 |
00 х со |
оо |
к |
rH |
rH |
rH |
rH |
rH |
rH |
гН гН |
гН |
’—' |
\ι—I tí 'CÚ 4Ό O X
P_| >CJ- -
со |
см |
гН I |
о
1 |
1 σ» |
1 со |
сэ |
со |
гН |
гН |
ю |
00 |
со S? |
О· |
со |
|
1 |
1 |
1 я |
о |
00 |
CD |
ь. |
со |
СО « |
rH rH rH
P> И ю ki ю to
X |
X |
X X |
X X |
о | |
о
1 |
о о |
ω о
1 1 |
1 X |
1 X |
1 1 X X |
1 1 X X |
X |
X |
X X |
XX |
o ю sjf
CM*
CM
OQ τε—οετ (τ) T io-f о~гйэ~
00 |
. СП |
о |
гН СМ |
0Ó SJ1 |
LD |
СО |
гН . |
гН |
см |
см см |
СМ см |
СМ |
см |
Příklad? Xn R Poloha, kterou je Bod tání (C°) čistého stereočíslo navázán 1,2,4-trí- směsi isomerů isomeru azolylový zbytek _________________________________________________________ - '____________________,_______________________________________(1) nebo (.4) _________________·___________________'_______________’__________ 27 4-C1 C2H5 (1} 112—14 o
rH
CD 00 LO CD |
sK |
sK · |
00 |
LO 0 |
. X |
b> rH oo |
CD O 00 rH lili |
CM I |
cd
1 |
o
1 |
CD rH I i |
|
Cd CO 00 oo 1 | I I |
lili 0 CM rH SK |
1 oo |
1 CD |
1 oo |
1 1 oo CM |
|
1II1
O 10 sC CD |
CD CD.CO rH
,1 |
rH |
CD |
o |
CD CD |
|
CD CM oo bs |
tH to to to
XX X X □ ω ω o to x o to
X to
X o
CT>
X ťj to U,.X + O to
X ω to to to to X X X X CJ.Q O CJ 't
I sK
O) CM
O CO
ω
I CM
O |
04 |
SK
to |
SK |
O |
X |
|
Z |
и |
ω |
sK |
CM |
CM |
ŠK
SK
OJ ω
** I CM +Π
ÍH PQ
SK ω
I
CD ’Ф Рн
CM SK
PQ
I
CO rH CO
CM CO
CO CQ
SK
Cď - s oo oo od n
CD - O rH CM Π sK Til sK
1^5322
Příklad Xn R Poloha, kterou je Bod tání (C°) čistého stereočíslo navázán 1,2,4-tri- směsi isomerů isomeru azolylový zbytek.
____________ ____________________________________________________[1] nebo (.4) ________ ____________ co co •ts
CD
CD ОТ
|
|
|
O |
о |
|
ю |
о |
см от |
М< |
|
со |
о |
ио |
|
|
CO |
co |
LO |
Ю |
о |
|
ю |
оо |
см см |
О |
|
гЧ |
о |
ID |
гЧ |
СМ |
00
1 |
00
I |
CD I |
гЧ
1 |
CM I |
|
гЧ |
гЧ I |
гЧ гЧ | 1 |
гЧ I |
|
гЧ I |
гЧ I |
гЧ I |
|
1 00 |
1 CM |
1 0 |
1
00 |
1 0 |
тЧ |
1 со |
1
00 |
1 1
СМ |
1 о |
1Л |
1 Ох |
1 |
1 т-Ч |
|
|
CM |
00 |
CD |
Ю |
00 |
со |
ю |
см |
о см |
о |
о |
о |
|
Ю |
|
t-H |
гЧ |
гЧ |
гЧ |
гЧ |
гЧ |
гЧ |
гЧ |
гЧ гЧ |
гЧ |
гЧ |
гЧ |
|
гЧ |
|
ьо К |
Ь0 к |
ю м к» д д д |
КЗ
Я ж |
CD |
о |
CD CD CD |
о о |
1 |
1 |
!> 1 1 . |
Ί 1 |
д |
д |
д д д |
ж ж |
z
1 |
Z £?
1 Д |
I L 1 D-I |
z z
1 1 |
1 |
1 CD |
1 г 1 о |
1 1 |
CM
|
Д д
О 1 IQ X. Ь· |
tí
Ь- |
ю to
Д Д’ |
Ю »-г-< '---- НН
д £ д * |
Д
tO |
о о
I I |
о О CD CD lili |
CD
,1 |
1 1 Д Д |
lili Д Д Д Д |
1 Д |
Z Z
i i |
Дч Дч | I 1 1 |
1 Д |
1 1 |
CD CD 1 1 1 1 |
CD |
NH—C2H5 (1) 109—122 (forma A)
CM
o 4 cd cd o > ~ I I I
00 ’Φ
CD i
CD
CD <
T 5P
OO 'T ^UOCDt^opCDOř-lCMOO^LíOCDO.COCDQ r4. 04
CD CO
CO CD
CD
Příklad Xn R Poloha, kterou je Bod tání čistého,:stereočíslo navázán 1,2,4-tri- směsi ísomerů isomefu azolylový zbytek _____________________________________________________________________________________ (1) nebo (4)__________________
|
. . |
|
|
|
|
|
co PQ |
CO < |
co PQ· |
00 |
3 «
'2 ÍS |
|
й s |
3 s. |
2 |
1 S |
• 1 S |
1 s |
1 S |
hg |
|
|
1 Pi |
|
' P-i |
o o |
00 o |
Ю o |
I>« O |
O o |
CO CM |
O CM |
Ф <m |
Ю 4—4 |
CM CM |
Ή ·* |
тН '—’ |
vH > |
rH |
r4 '—' |
’ф
CD
rH CM 00195322