CS169991A3 - Injection moulding moulds with a hot running system - Google Patents

Description

r ,-· 8484 - 1 -

Zdokonalené ^4třikovací forma s hoiIkŠJ vgokcfvou s^usTSVbpraFagy-j^eužití. { Γ > θ |

Oblast techniky o cTO .< χν<_ -- m < Γ- < mN-<

M N> to ° i o? ΐ

r> J ~-J =-

<= I rc !

Vynález se týká zdokonalené vstřikovací forny pro bezodpa-dové vstřikování nebo s horkou vtokovou soustavou( s tak zvaný-mi horkými kanálky) s mnoha zabudovanými jehlovými ventily, zejména s předpjatými pružinami a způsobu injekčního vstřikovánís využitím této formy, zejména u systému s tlakovou komorou*

Dosavadní stav techniky

Systém s tlakovou komorou k injekčnímu vstřikování plastůi jehlové ventily s předpjatými pružinami k otevírání a uzaví-rání vtoků vstřikovací forny při injekčním vstřikování jsouznámé. Člen s předpjatou pružinou tvoří ventilový řídící člen ve spolupráci s tlakem taveniny způsobeným injekčním vstřikováním. Jsou známé další ventilové řídící členy namísto členůs předpjatými pružinami, jako například hydraulické, pneumatic-ké a elektromagnetické. Známé strojní zařízení na injekčnívstřikování má těleso opatřené prostředky k plastikaci, dávko-vání a vstřikování horkého plastu, dutý nástavec obsahujícítrysku a tvořící kanálek trysky, dále vstřikovací formu vymezu-jící více vstřikovacích kanálků a dutin se vtoky. Vstřikovacíforma je zabudována do zařízení tak, aby spojovala vnitřek tě-lesa vstřikovacího zařízení a vstřikovací dutiny prostřednict-vím kanálku trysky zahrnujícího vstřikovací kanálky*

Vstřikovací stroj provádí způsob injekčního vstřikování,který obáahuje následující kroky: plastikování a dávkování plas<tu za jeho současného ohřevu v tělese stroje při každém vstři-kovacím cyklu, vstřikování horkého plastikovaného materiálupod tlakem do vstřikovací dutiny kanálkem trysky a udržováníhorkého vystříknutého materiálu alespoň částečně v celé vstři-kovací dutině pod tlakem, zatímco se vstřikovací forma ochlazu-je, aby se Ve formě vytvořil a ztuhnul vystříknutý výrobek. U takového vstřikovacího stroje se může používat způsobu s uve- - 2 - děnými charakteristickými význaky univerzálně s použitím systé-mu s beztlakovou komorou, kde po kroku vstřikování se kanálektrysky udržuje otevřený směrem k tělesu stroje a udržování tla-ku se provádí samotným vstřikovacím šnekem vstřikovacího stro-je· Použití popsaného způsobu je však výhodnější u stroje opat-řeného systémem s tlakovou komorou, který zajistí zvýšenou pro-duktivitu vlivem podstatně zkráceného vstřikovacího cyklu v po-rovnání s uvedeným univerzálním systémem· U systému s tlakovoukomorou se přeruší spojení kanálku trysky uprostřed jeho délkymezi vnitřkem vstřikovacího stroje a vstřikovací dutinou, aleza současného udržování materiálu pod tlakem. Během nebo po přerušení kanálku trysky se provádí krok plastikování a dávkovánívstřikovacím strojem pro další cyklus nebo vstřiievání, U systému s tlakovou komorou existují dři druhy systémů:Jeden druh je popsán v patentových spisech EP 0204133A1, GB888 448 a podobně, kde se používá soustavy píst-válec ve spoje-ní s kanálkem trysky tak, že uzavřený prostor s měnitelným ob-jemem podle zdvihu pístu je vymezen spojením vstřikovací duti-ny a kanálku trysky nebo spojením soustavy píst-válec s přeru-šením kanálku trysky a při kroku udržování tlaku je vystříknu-tý materiál stlačený v uzavřeném měnitelném prostoru vystavenvnějšímu udržovacímu tlaku soustavou píst-válec při přerušeníkanálku trysky. Další druh je popsán v mezinárodní přihlášce(v angličtině) PCT/JP89/01052 podané tímto přihlašovatelem,přičemž při kroku udržování tlaku uzavřený prostor,sestávajícíze vstřikovací dutiny a přední části kanálku trysky vedoucíhodo dutiny, má pevný objem s uvedeným přerušením kanálku trys-ky tak, aby materiál stlačený v tomto prostoru vytvářel vnitř-ní udržovací tlak· Třetí druii je zlepšení druhého systému a jepopsán v mezinárodní přihlášce (v angličtině) POT(JP90/00300také podané tímto přihlašovatelem, kde u systému s vnitřní tla-kovou komorou se materiál stlačený v pevném uzavřeném prostorupři každém cyklu znovu dávkuje nebo reguluje na nastavený objempři nebo po přerušeni kanálku trysky vypouštěním případné pře-bytečné části stlačeného materiálu ze strojního systému. V americkém patentovém spisu č.3,800,027 je popsán původ-ní bodový modul na střídavé vyvíjení tepla obsahující sondu - 3 - s axiální špičkou a v americkém patentovém spisu č.4,643,664je popsáno zlepšení prvního provedení·

Konvenční topný modul je velmi účinný k přechodnému aokamžitému ohřevu studené části plastu v axiálním vtoku, abybyl tento vtok průchodný pro injekční vstřikování. Část studěeného materiálu tvoří součást vystříknutého výrobku ve vstřiko-vací dutině, ale po otevření formy se od něho oddělí, aby bylomožno výrobek vyjmout a tvoří součást zbývající části horkéhomateriálu zůstávajícího ve vstřikovací formě· Modul ve svémprotáhlém tělese vytváří průchod pro materiál a výstupemv blízkosti axiální špičky pro spojení vstřikovacího kanálkuhorké vtokové soustavy, spojené s tryskou vstřikovacího strojes axiálním vtokem tak, že horký materiál může téci z tryskydo vstřikovací dutiny vstřikovacím kanálkem a prstencovitýmprostorovým vtokem vytvořeném v ^^^^^toku. Studený materiálvyplní prstencovitý prostorový vtok, který je konstruovaný takaby měl malou tlouštku v porovnání s axiálním vtokem nebo axi-ální špičkou· Proto může být část studeného materiálu snadnoa rychle tavena nebo roztavena okamžitým ohřevem axiální špič-ky· Podle obvyklého provedení zahrnuje uvedený systém s tlako-vou komorou mnoho takových bodových modulů na střídavé vyvíje-ní tepla, které jsou zabudovány do vstřikovacích kanálků v ka-nálku trysky, aby bylo možno provádět injekční vstřikovánís horkými kanálky pro současnou výrobu vystříknutých výrobkůbezodpadovým vstřikováním (bez vtokových zbytků)· Modul všakvyžaduje komplikovaný a nákladný ovládač řídící časování oka-mžitého ohřevu zabudovaných špiček. Hroty se ohřívají okamžitěa souběžně v každém vstřikovacím cyklu,právě před vstřikováním,Bodové ohřívání je žádoucí k dosažení efektu, aby se studenýmateriál v každém vtoku okamžitě a souběžně roztavil, alev praxi se takového efektu snadno nedosáhne» Dalším problémem$«3studený materiál ve vtoku , proti očekávání, nepůsobí účin-ně jako zátka k uzavření vtoku· tomto ohledu je běžná praxe,že se tryska s tělesem stroje oddělí od vstřikovací formy, abyse dosáhlo odsávání sníženým tlakem taveniny ve vstřikovacíchkanálcích a aby se tak zabránilo odkapávání taveniny se stude-ným materiálem ve vtoku, které může nastat při otevřené vstři- - 4 - kovací dutině, tfčinek zátkování studeného materiálu ve vtokuse může zvýšit prodloužením délky špičky, takže se vynechá ope-race odsávání. Je zde ale další problém, kdy není možné okamži-té roztavení studeného materiálu o větší délce ve vtoku. Výsled-kem je, že takový studený materiál o větší délce se snadno posu-ne následujícím horkým materiálem nebo taveninou do vstřikova-cí dutiny, aniž by byl úplně roztaven, a to právě před vstřiko-váním·? To by mohlo způsobit poškození vystříknutého výrobkustudeným materiálem. Za těchto okolností není snadné pořídittento modul a rovněž ovládač s nízkými náklady, které by ve spo-jení vykonávaly požadovaný účinek uzavírání a otevírání vtokubez poškození odstříknutého výrobku.

Uvedeného jehlového ventilu s předpjatou pružinou k uzaví-rání a otevírání vtoku se používá v systému s beztlakovou komo-rou. Takový ventil se alternativně nazývá “vstřikovací ventil"a je popsán v mnoha patentových spisech, například v japonskémpatentovém spisu s průzkumem č.62-13689 a japonském patentovémspisu bez průzkumu č.58-65639. Tyto ventily se montují do vto-kové soustavy, každý se samostatnou předpjatou pružinou, umís-těný do vtokové soustavy a jsou ovládány změnou tlaku taveniny*

Jiným druhem konvenčního jehlového ventilu je ventil typupíst-válee. Do vtokové soustavy se montuje mnoho hydraulických,vzduchových nebo elektromagnetických ventilů typu píst-váleck ovládání jednotlivých jehel ventilů k uzavírání a otevíránípříslušných vtoků.

Oba uvedené typy jehlových ventilů mají společnou nevýhodu,že v praxi není shadné synchronizovat operace otevírání a uza-vírání u většího počtu ventilů. Nedostatek v synchroni- zaci ventilů vede k tomu, že výrobky souběžně vstřikované do ví-ce vstřikovacích dutin mají značné odchylky hmotnosti nebo jsouvadně vyrobeny. Další společnou nevýhodou je, že každý jehlovýventil mé samostatný prostředek k ovládání jehly ventilu, kdetento ovládací prostředek zaujímá v podlatě radiální prostor,takže forma s více dutinami a vtoková soustava musí mít v radi-álním směru dos&amp;tečně velký prostor k umístění těchto ventilů.Dále všeobecně platí, že není snadné zkonstruovat vtokovou sou-stavu s připojením ovládacích prostředků v případě, že ovládací .5' ventilové prostředky jsou zamontované do této vtokové soustavy· Cíl vynálezu

M

Silem vynálezu je vytvořit zdokonalenou vstřikovací formupro použití k různým druhům injekčního vstřikování s horkými ka-nálky, která odstraňuje nevýhody jehlových ventilů uvedené v ú*vodní části popisu · Dalším cílem vyaSélezu je zlepšit způsob in-jekčního vstřikování s horkými kanálky v systému s tlakovou ko-morou k výrobě většího množství souběžně vystříknutých výrobkůbezodpadovým vstřikováním(bez vtokových zbytků) s využitím zdo-konalené formy podle vynálezu·

Podstata vynálezu

Uvedené nevýhody odstraňuje vstřikovací forma s horkou vto-kovou soustavou s mnoha zabudovanými jehlovými ventily k ote-vírání a uzavírání příslušných vtoků mnoha vstřikovacích dutin,podle vynálezu, jejíž podstatou je, že jehlové ventily majíspolečný ovládací prostředek uspořádaný mimo vstřikovací formu. V tomto případě je jehla každého ventilu vytvořena tak, že vy- í stupuje zevnitř vstřikovací formy na venefc formy odpovídají- í- cím otvorem vytvořeným ve vstřikovací formě a má volný konec $ tvořící hlavu ventilu, která zabírá do vtoku a druhý konec, | který je připevněn k vnějšímu ovládacímu prostředku· Ovládací § ventilové prostředky mohou být pneamatické, hydraulické, elek- $ ř ·' tromagnetické nebo s předpjatými pružinami. S ohledem na vstři- ® kovací formu se zabudovanými jehlovými ventil^ s předpjatýmipružinami vytváří vynález následující provedení vstřikovací for- &amp; my. Vstřikovací forma (patřená horkými vstřikovacími kanálky k po- | 5% užití k uvedenému injekčnímu vstřikovaní, podle vynálezu obsa- huje: společnou vstřikovací dutinu vymezující mnoho jednotli- vých vstřikovacích dutin majících jednotlivé axiální vtoky, vtp- í kovou soustavu obsahující rozváděči kanálky, která je odpojitel-ně spojena se vstřikovací dutinou a tvoří mnoho axiálně prochá-zejících vstřikovacích kanálků spojených s odpovídajícími vto-ky vstřikovací dutiny a přední axiální nástavec vstřikovacího - 6 - stroje tvořící tryskuzmnoho jehlových ventilů s předpjatýmipružinami a ovládanými změnou tlaku taveniny k otevírání a u-zavíréní odpovídajících vtoků# Každý ventil obsahuje axiálněprocházející těleso tvaru jehly nebo sondy umístěné v odpoví-dajícím vstřikovacím kanálku vykonávajícím funkci ventilovékomory s radiálním prostorem mezi jehlou a kanálkem# Jehlaventilu má na svém předním konci ventilovou hlavu, která zabí-rá do odpovídajícího vtoku# Každé jehla vystupuje axiálně do-zadu odpovídajícím otvorem ze vtokové soustavy a je vjtomto ot-voru axiálně posuvná, ale současně je v němraÉiálně nalícovaná v ' tak, aby tento otvor v podstatě utěsňovala# Možství jehlovýchventilů dále obsahuje společný prostředek k utěsňování tohotootvoru. Množství jehlových ventilů déle obsahuje společný pro-středek Vytvořený mimo vtokovou soustavu k předpětí jehel ven-tilů proti první narážce vytvořené mimo vtokovou soustavu tak,aby ventilové hlavy uzavíraly vtoky# Společný předpínací proe-středek může obsahovat,společnou axiálně posuvnou přírubu ra-diálně rozšířené desky vytvořené mimo vtokovou soustavu k před-pínéní nebo přitlačovéní jehel ventilů na zarážku vytvořenoumimo vtokovou soustavu tak, aby ventilové hlavy uzavíraly vto-ky. Společný předpínací prostředek obsahuje zejména společnouaxiálně posuvnou přírubu radiálně rozšířené desky vytvořenémimo vtokovou soustavu, kde z této desky vystupují dopředu jeh-ly ventilů, dále společná pevná sedla pružin tvaru radiálněrozšířené dosedací desky vytvořenou mimo přírubovou desku, s axi-ální mezerou mezi těmito deskami, dále první a druhou narážkuk vymezení přední a zadní axiální polohy pohyblivé přírubovédesky odpovídající společným uzavřeným a otevřeným polohámventilů, dále prostředky k radiálnímu podepření a axiálnímuvedení posuvné přírubové desky upevněné na pevnou dosedací des-ku a mnoho axiálně vystupujících pružin umístěných v mezeře me-zi přírubovou deskou a dosedací deskou k předpínání nebo pře-tlačování přírubové desky proti první narážce vzhledem k dose-dací desce. Radiální ’rozIB^stl§éhto pružin je provedeno přimě-řeně po celém čelním povrchu dosedací desky.

Společný předpínací prostředek dále obsahuje prostředek k nastavení hlavní pružiny šroubovitého tvaru s ohledem na její - 7 - axiální délku, aby se tak nastavila celková síla pružin půso-bící na přírubovou desku· Dosedací deska se sedly pružin mácentrální otvor, ve kterém je umístěno spojení trysky a zadní-ho dutého nástavce vtokové soustavy· Přírubová deska má stře-dový otvor soustředný s centrálním otvorem dosedací desky.pro-středek k nastavení pružiny zejména obsahuje axiální dutý šroubvystupující dozadu z přírubové desky a uzavírající její stře-dový otvor a seřizovači matici našroubovanou na šroub· Dutýšroub je ovinut hlavní vinutou pružinou umístěni axiální prostorové mezeře vymezené mezi seřizovači maticí a dosedacídeskou se sedly pružin® Podpírací a vodící prostředky obsahu-jí mnoho axiálních tyček vystupujících dopředu z dosedací des-ky. Alespoň některé z těchto tyček jsou ovinůty pomocnými pru-žinami jinými,než je hlavní vinutá pružina, tvořenými axiální-mi vinutými pružinami· Tyčky ovinuté těmito pružinami jsou roz-místěny v odpovídajících otvorech vytvořených v přírubové des-ce, v nichž jsou kluzně uložené. Ostatní tyčky jsou s výhodouosazené, kde každá mé přední část axiálně posuvnou v odpovída-jícím otovoru vytvořeném v přírubové desce a zadní část tvoří-cí osazení vytvářející druhou narážku, která dosedá na příru-bovou desku při otevřené poloze ventilů. Forma může být opat-řena rozpěrnou deskou k vymezení axiální polohy dosedací des-ky se sedly pružin vzhledem ke vstřikovací dutině a rovněž vto-kové soustavě. Rozpěrná deska má osazení vytvářející první na-rážku, která dosedá na přírubovou desku v uzavřené poloze ven-tilů· Každá jehla ventilu mé s výhodou závitovou část, kteráje zašroubována do odpovídajícího otvoru se závitem vytvoře-ným v přírubové desce, k nastavení přední polohy jehly venti-lu vystupující z přírubové desky s ohledem na její axiální dél-ku. K ovládání jehlových ventilů pro otevírání a uzavírání vto-ků pomocí různého tlaku taveniny má každé ventilová jehla před-ní část tvořící špičku ve tvaru komolého kužele na předním kon-ci jehly a sousední rozšířenou část osazenou do většího průmě-ru. Tato rozšířená část je radiálně nalícována do odpovídající-ho otvoru přírubové části. Přírubová deska se všemi jehlami ventilů se axiálně posou- vá ke druhé narážce, aby otevřela všechny vtoky k provedení 8 vstřikování, kde tento axiální posuv je způsoben tlakem tlakemtaveniny v kanálcích. Tlak taveniny se vyvozuje alespoň na úpl-nou plochu diferenciálního účinného průřezu mezi rozšířenoučástí a přední částí jehly. V této souvislosti je výhodné zvo-lit úplnou plochu diferenciálního účinného průřezu tak, aby by-la dost velká k vytvoření předem stanoveného tlaku taveniny proti celkové síle pružin plus třecí síle vytvořené v zahrnutémventilovém systému tak, aby nastal zpětný posuv přírubové des-ky k otevření všech vtoků.

Vtoková soustava má s výhodou mnoho axiálních nástavcůvystupujících dopředu a tvořícíSfedpovídající vstřikovací kanál-ky a opatřených topnými tělesy v blízkosti obvodu kanálků. Kaž-dý vtok může být vytvořen v odpovídajícím nástavci místo vstři-kovací dutiny. Každá ventilová jehla můžesbýt uvnitř opatřenatopným tělesem. Jestliže však je každý axiální dopředu vystupu-jící nástavec vtokové soustavy opatřen bodovým topným tělesemv blízkosti odpovídajícího vtoku, ke střídateému a okamžitémuohřevu materiálu, nemusí být vyžadována uvedená topná tělesapro jehly ventilů. Tato topná tělesa jsou vytvořena za účelemsnížení tření vzniklého ve vtoku a působícího proti ventilovéhlavě, když je vtok otevřen. Vtoková soustava je s výhodou o-patřena přídavnými topnými tělesy , kde každé je v blízkostiobvodu odpovídajícího otvoru vtokové soustavy, ve kterém je ra-diálně nalícována odpovídající jehla ventilu,k zabránění zvýše-ní tření vzniklého v otvoru. Místo uvedených přídavných tělesve vtokové soustavě může být každá ventilová jehla opatřenapřídavným topným tělesem v odpovídající části jehly, která jeradiálně nalícována do otvoru vtokové soustavy,k vyvození té-hož účinku jako v předchozím v případě. Jehlové ventily podlevynálezu mohou být ventily s ventilovým sedlem, kde ventilováhlava dosedá do vtoku při uzavřené poloze ventilu. Alternativ-ně mohou mít ventily válcovou stupku, kde ventilová hlava jeumístěna ve vtoku, kde je radiálně nalícována, když je vtok u=zavřen. V jednom případě může být ventilová hlava zatlačena do-předu tak, aby se zasunula do vstřikovací dutiny v otevřené po-loze ventilu. Pro ventilovou hlavu je však výhodnější, když jevytažena ne vtoku zpět do vstřikovacího kanálku, když je vtok - 9 - otevřen. Je to proto, aby ventilové hlava nepoškodila vystřík-nutý výrobek, zatímco v předchozím případě poškodí ventilovéhlava vystříknutý výrobek v jeho čésti u vtoku. Proto se u před-chozího případu požaduje, aby se pokud možno redukovalo takovépoškození ventilovou hlavou. S ohledem na ventily s válcovoustopkou, kde každé ventilové hlava mé tvar válcové tyčky a od-povídající vtok tvoří válcový otvor, do něhož je válcové stop-ka hlavy radiálně zalícovéna, je výhodné, když vtok má na svémválcovém obvodu několik axiálních drážek uspořádaných kolem osya vytvořených v jeho zadní části tak, aby přední část mohla býtspojena s odpovídajícím vstřikovacím kanálkem prostřednictvímtěchtá axiálních drážek, zatímco zadní část vtoku udržuje vál-covou ventilovou hlavu v otevřené poloze ventilu.

Co se týká ventilové jehly, nemusí se skládat z jednohočlenu nebo dílu, ale ze dvou oddělených dílů. U jehly z jedno-ho dílu má přímý utěsnovací otiřer vtokové soustavy jedinou osu,zatímco u jehly ze dvou dílů má odpovídající utěsnovací otvorosazený tvar mající přední a zadní část vzájemně excentrickypřesazenou, takže mají různé osy. Přední díl ventilové jehlyje radiálně nalícovén do přední čésti otvoru a zadní díl venti-lové jehly je umístěn v zadní části otvoru s radiální prostoro-vou mezerou mezi jehlou a otvorem. Díly ventilové jehly majíradiálně přesazená koncové čela, kterými dosedají na sebe vli-vem tlaku taveniny a síly pružiny, zatímco zadní díl jehly semůže radiálně posouvat vzhledem k přednímu dílu v radiální me-zeře mezi jejich rozdílnými osami. V této souvislosti jsou dvadíly ventilové jehly s osazeným utěsňovacím otvorem výhodné, jprotože zaručují hladký průběh činnosti ventilu se sníženýmodporem v dlouhodobém procesu injekčního vstřikování v případjě,že vtokové soustava je vystavena tepelné dilataci, a to tehdy,když jde o relativně veliký rozdíl tepelné dilatace mezi před-ním a zadními členy vtokové soustavy. Takový rozdíl v tepelné!dilataci může snadno způsobit zvýšení odporu proti odpovídají*·čímu pohybu ventilové jehly při průchodu utěsňovacím otvorem.iVentilové jehla z jednoho kusu se může snadno ohnout proti svépůvodní ose z důvodu rozdílné tepelné dilatace, zatímco u dvou-dílné jehly je umožněn radiální pohyb zadního dílu vzhledem 10 - k přednímu dílu ke kompenzování této rozdílné tepelné dilatace.Pokud je pevná deska se sedly pružin vyhřívána nebo dobře te-pelně spojena s tělesem vtokové soustavy, může se taková tepel-ná dilatace redukovat na tak nízkou úroveň, aby v podstatě za-jistila hladký průběh Činnosti ventilu i s jedSA/w dílem jeh-ly· S uvedenou vstřikovací formou, podle vynálezu, je zajiště-na synchronizace uzavírání vtoků při každém vstřikovacím cyklua radiální prostor, který zabírá každý ventil ve vtokové sou-stavě je podstatně redukován ve srovnání s běžnými ventily. Toznamená, že každý vstřikovací kanálek je přizpůsoben jenom ven-tilové jehle, zatímco prostředek na předpínéní ventilu je uspo-řádán mimo vtokovou soustavu. To je další výhoda, že předpina-cí prostředek se nepoškozuje taveninou ve vstřikovacích kanál-cích a/nebo tepelnou energií přenášenou do vtokové soustavy,dále je snadné seřídit sílu pružiny a délku každé jehly podlepotřeby, zatímco první typ ventilů neumožňuje takové seřízení.

Uvedené vstřikovací formy podle vynálezu se může účinněa výhodně použít u obou běžných systémů, a to^z^beztlakovoukom$ou, tak s tlakovou komorou.V případě systému s beztlakovoukomorou se může vstřikovací formy použít stejným způsobem jakoběžné vstřikovací formy s horkou vtokovou soustavou. Z tohoto hlediska se uvedené vstřikovací formy, podle vy-nálezu, používá u syptému s tlakovou komorou, jak bude dálepopsáno. Podle tohoto vynálezu jde o způsob injekčního vstřiko-vání s horkými kanálky u druhého systému s tlakovou komorou,obsahující alespoň jednu vstřikovací dutinu, ale zejména něko-kolik vstřikovacích dutin, vyznačující se tím ,že se používájehlového ventilu s předpjatou pružinou k otevírání a uzavírá-ní vtolqj, ovládaného změnou tlaku taveniny, kde vtok je nuceněotevírán při vstřikování materiálu nebo taveniny tlakem taveni-ny působícím proti kombinaci síly pružiny a třecí síly vytvoře-né v zahrnutém systému, kde vtok se ulržuje otevřený během kro-ku udržování tlaku sníženým tlakem taveniny a uzavře se po u-volnění přerušení kanálku trysky, čímž se dále sníží tlak tave-niny. Při uvedeném způsobu se provádí dávkování během přerušení ___________ _________________________ -11- kanálku trysky, které se potom uvolní, aby se uzavřel vtok.Alternativně se může provádět počáteční dílčí“. krok dávkovániběhem uzavření kanálku trysky a konečný dílčí krok dávkováníse provede při uvolnění přerušení kanálku trysky při uzavřenémvtoku.

Tohoto způsobu se může používat i u uvedeného třetího ty-pu systému s tlakovou komorou, kdy se provádí opětné dávkovánív tlakové komoře. U zmíněného prvního typu systému s tlakovoukomrou je zj?sob injekčního vstřikování s horkými kanálky vyzna-čený tím, že se ovládá soustava píst-válec zabudovaná v tlako-vé komoře ke snížení tlaku taveniny pro uzavření vtoku. Přehled obrázkůjka výkrese

Vynález bude blíže popsán pomocí výkresu, kde na obr.1 jeznázorněn v řezu vstřikovací stroj s horkými kanálky u systémus vnitřní tlakovou komorou, podle vynálezu, kde jsou znázorně-na dvě provedení vstřikovací formy, na obr.2 jsou v rozloženémperspektivním pohledu částečně znázorněny jehlové ventilys předpjatou pružinou, podle vynálezu, zabudované do jednohoprovedení vstřikovací formy podle obr.1, na obr.3 je znázjíněnave zvětšeném měřítku v řezu zadní část jehlového ventilu podleobr.1, na obr.4A a 4B je znázorněn ve zvětšeném měřítku sche- 'maticky vtok vstřikovací formy a ventilová hlava podle obr.1,na obr.5 je schematicky částečně znázorněno další provedenívstřikovací formy s horkou vtokovou soustavou podle vynálezua na obr. 6 je schematicky znázorněno spojení vtoku a ventilo-vé hlavy s válcovou stopkou zabudované do vstřikovací formypodle obr.5 a alternativní vzory drážek vytvořených ve vtoku, l· Příklady provedeni vynálezu

Na obr.1 je znázorněn vstřikovací stroj s horkými kanálky systému s vnitřní tlakovou komorou, podle vynálezu. Avšak s o-‘ hledem na vstřikovací formu zabudovanou do stroje, jsou zde zná- zorněna dvě provedení vstřikovací formy v horní, respektivě ve spodní části výkresu. Podle obr.1 vstřikovací stroj s hor- - 12 - kými kanálky sestává z vlastního jednokomorového vstřikovacíhostraoje X a vstřikovací formy 10. zabudované do stroje.Stroj χje axiálně posuvný k provádění operace odsávání tryskou 22. K provádění operací vstřikování, plastikování a dávkování obsa-huje vstřikovací stroj X těleso tvořící plastikační komoru 2,v níž je umístěn šnek X, hydraulická soustava píst-válec(neníznázorněna! s pístem spojeným se šnekem 3 a válcovitý dutý ná-stavec 20 vystupující dopředu z plastikační komory 2. Vstřikova-cí forma 10 obsahuje vstřikovací dutinu 11 a vtokovou soustavu13 se zabudovanými rozváděcími kanélkyl3a. Vstřikovací dutina1 1 sestává z pevné poloviny 11 a (je znázorněna) a z posuvné po-loviny (není znázorněna), kde obě poloviny mají chladící pro-středky 14 a vymezují mnoho vstřikovacích dutin 11A pro vystřík-nuté výrobky. Vtokové soustava 13 obsahuje topné články 15.

Každá vstřikovací dutina 11 obsahuje vtok 11.Β» Pevné polovina1 1 a vstřikovací dutiny 11 je rozpojitelně spojená se vtokovousoustavou 13. Dutý nástavec 20 je rozdělen na tři díly, na před-ní díl 21 tzvVvstřikovací pouzdro", střední pístový díl 22,tzv."trysku" axiálně uspořádanou vě vstřikovacím pouzdru 21 a zad-ní díl 23 spojený s tryskou 22. Válcovitý dutý nástavec 20 jeopatřen na svém obvodu pásovými topnými články 25.Horká vtoko-vó soustava 13 a válcovitý nástavec 20 vstřikovacího stroje Vtvoří svým spojením prodlouženou dutinu vymezující kanálek trys-ky Y spojující vnitřek plastikační komory 2 se vtokem 11B vstři-kovací dutiny 11.Ž&amp;ní díl 23 válcovitého nástavce 20 má zabudo-vaný ventilový člen 40. Kanálek trysky Y tvoří vnitřní tlakovoukomoru X mezi ventilovým členem 40 a vtokem 11B. Střední písto-vý díl 22 válcovitého nástavce 20. jako tryska, sestává z vál-covitého tělesa a obvodové příruby provedené jako narážka pro-ti přednímu dílu 21 na jeho dosedacím konci a také jako těsnícíčlen k zabránění průsaku horkého materiálu při jeho vstřikování.Axiální poloha trysky vzhledem £ přednímu dílu je stanovena,když příruba dosedá na dosedací konec předního dílu 21. Vstřiko-vací stroj X s tryskou 22 se odsává z uvedené polohy nastavenýmzdvihem. Ventilový člen 40 obsahuje ovládací člen, napříkladpulzní motor( není znázorněn) připevněný na zadní válcovitý díl2_X a kruhovou ventilovou tyčku 42 vystupující vertikálně z moto- - 13 - ru. Zadní díl 23 má vertikální vertikální kruhový otw»r 30 pro-tínající kanálek trysky Y. Ventilová tyčka 42 je otočně uloženave vertikálním otwu 30 a obsahuje horizontální průchozí otvor42a, který tvoří část kanálku trysky Y, když ventilový člen 40nebo ventilová tyčka 42 je v otevřené poloze. Ventilová tyčka42 provádí přerušení kanálku trysky Y nebo uzavírání tlakové ko-mory X proti spojení plastikační komory 2 se vstřikovacími du-tinami 11A, když je v uzavřené poloze.

Okamžitě potom, co plastikovaný a dávkovaný materiál (tave-nina) se vstříkne z plastikační komory 2 šnekem J, kanálkemtrysky Y do vstřikovací dutiny 11 A. tlačí pulzní motor ventilo-vý člen 40 do uzavřené polohy, aby bylo dosaženo přerušení ka-nálku trysky a tím i uzavřeného prostoru Z sestávajícího ze vstřikovací dutiny 11A a vnitřní tlakové komory X, kde tento prostorZ má stálý objem. Výsledkem je, že většina vstřikovaného materi-álu se stlačí v uzavřeném prostoru Z se stálým objemem, a tímvytváří vnitřní tlak na taveninu naplněnou ve vstřikovací duti-ně HA, kde tento tlak se nazývá’’vnitřní udržovací tlak.

Ve značném kontrastu je konvenční systém s tlakovou komo-rou (není znázorněn) obsahující soustavu píst-válec, ve spojenís odpovídající tlakovou komorou XÍ Při odpovídajícím přerušeníkanálku trysky působí soustava píst-válec vnějším tlakem na ta-veninu v odpovídajícím uzavřeném prostoru Z* který nenqf pevnýobjem, ale má proměnný objem. Z tohoto hlediska se může konven-'ční systém s tlakovou komorou nazývat "systémem s vnější tlako-vou komorou", v porovnání se "systémem s vnitřní tlakovou komo-rou", jak je znázorněno na obř.1.

Oba druhy systémů s tlakovou komorou zabudované do vstřiko-vacích strojů mají společnou výhodu ve srovnání s univerzálnímsystémem s beztlakovou komorou, kde udržovací tlak se vyvíjísamotným vstřikovacím strojem pomocí šneku. Společná výhoda spo-čívá v tom, že Se podstatně zkrátí perioda vstřikovacího cyklů,což vede ke zvýšení produktivity. Je to proto, že zatímco seprovádí, krok vnějšího nebo vnitřního udržování tlaku, může vstři-kovací stroj provést plastikaci a dávkování pro další cyklus.Proto je výhodné provést takový krok plastikace a dávkovánípři přerušení kanálku trysky, které se musí uskutečnit okamžitě - 14 - po kroku vstřikování, aby se minimalizovala doba vstřikovacího cyklu v koatinuálním cyklickém vstřikovacím procesu*

Univerzální systám s beztlakovou komorou, kde se provádí r vnější udržování tlaku samotným vstřikovacím strojem pomocí šne-ku, kterého se ppužívá k plastikaci, dávkování a vstřikování,je v podstatě ekvivalentní se systémem s vnější tlakovou komorou,ve které udržování tlaku závisí na vnějším zdroji hydraulickéhopohonu jako je vstřikovací stroj (u systému s beztlakovou komo-rou φ nebo na přídavném zařízení píst-válec (v systému s vnějšímudržováním tlaku) a tedy vnější pohonný zdroj snadno způsobí ko-lísání tlaku, které se vyskytuje u vnějšího udržovacího tlaku.

Ve značném konteastu je systém s vnitřní tlakovou komorou#který je výhodný ve srovnání s oběma uvedenými systémy v tom, žeběhem operace vnitřního udržování tlaku nemůže nastat takové ko-lísání tlaku, a tak se výrazně potlačí kolísání hmotnosti vystřík-nutého výrobku. Z tohoto hlediska se může používat systémus vnitřní tlakovou komorou účinně při výrobě přesných vystřík»nutých výrobků s vysokou produktivitou. V tomto případě, všeobec-ně řečeno, je výhodné, aby byl poměr prostorového objemu tlako-vé komory X k celkovému objemu vstřikovací dutiny(dutin) zvolenasi 1 nebo větší.

Provedení znázorněné na obr.1 nemá další ventilový člen, í kromě ventilového členu 40« ve spojení s vnitřní tlakovou komo- rou, X. Další druh systému s vnitřní tlakovou komorou, tzv. | ‘•systém s tlakovou komorou s opětným dávkováním” může být vytvo-řen modifikací provedení podle obr.1 tak, že zadní díl 23 duté-

V ho nástavce 20 má přídavný nebo druhý zpětný ventil vytvořený v tlakové komoře X k opětnému dávkování taveniny. V tomto pří- padě je zadní díl 23 tvořící současně čelo plastikační komory 2 opatřen prostředkem pro opětné dávkování spojeným s prvním ven- tilovým členem 40« Prostředek pro opětné dávkování obsahuje zpět-ný ventil citlivý na tlak sedlového typu ve spojení s ventilovýmčlenem 40. Ventilová tyčka 42 prvního ventilového Členu 40 mádrážku vytvořenou na jejím obvodu. Čelo plastikační komory nebozadní díl 23 má výpustný otvor, který jím prochází horizontálnětak, aby ústil do vertikálního otvoru 30 v takové poloze, abydrážka 42b spojovala jak tlakovou komoru X, tak druhý zpětný ventily 15 když první ventilový člen 40 je v uiavřené poloze a když prv-ní ventilový člen 40 je v otevřené poloze, horizontální výpust-ný otvor se uzavře ventilovou tyčkou 42, Systém s opětným dáv-kováním a vnitřní tlakovou komorou je výhodný ve srovnáníse systémem s vnitřním udržováním tlaku a bez opětného dávko-vání v tom, že množství taveniny vystříknuté a stlačené v uzav-řeném prostoru Z, které snadno kolísá z důvodu operačního kolí-sání při dávkování v každém vstřikovacím cyklu, se opětovnědávkuje nebo reguluje na předem nastavenou úroveň, takže výsled-ná nebo opětovně dávkované tavenina má redukovaný rozsah kolí-sání. VýsJLedkem systému s opětným dávkováním je, že kolísáníhmotnosti vystříknutého výrobku se více redukuje než u systémubez opětného dávkování a tedy systém s opětným dávkováním jevýhpdnější ve výrobě přesných vystříknutých výrobků. V provedenj/vstřikovacího stroje podle obr.1 je šnek 3opatřen filtrem 3c z perforovaného členu mezi hlavou 3a šneku 3. a zpětným ventilem 3b. Pomocí filtfcu 3c se dávkovaná taveni-na filtruje od nečistot obsažených v plastikované tavenině.

Podle obr.1 až 3 obsahuje dále vstřikovací forma 10 mnoho jeh-lových ventilů 100 s předpjatou pružinou. Ventily 100 obsahu-jí jednotlivé jehlj/ventilů 110, společnou posuvnou přírubovoudesku 120 a společnou pevnou dosedací des.iíu 130 tvořící sedlopružin. Dosedací deska 13Q má středový otvor 131 souose s trys-kou 22. ve kterém je vstřikovací pouzdro nebo přední díl 21 dutého nástavce 20 v dotyku s tryskou nebo středním dílem22. Vstřikovací pouzdro 21 tvoří zadní výstupek vtokové sous-tavy 13.Vtoková soustava 13 je spojena s dosedací deskou 130prostřednictvím rozpěrné desky 140. Dosedací deska 130obsahujemnoho vodících tyček 133 našroubovaných do dosedací desky 130a vystupujících z ní dopředu. Dosedací deska 130 také obsahujepodpěrné a dorazové tyčky 134 připevněné šrouby a vystupujícíz desky 130 dopředu. Přírubová deska 120 obsahuje centrálhíotvor 121 souose s tryskou 22, kterým prochází směrem dopředuvstřikovací pouzdro 21f kterým je připevněna ke vtokové sou-stavě 13, dále vodicí otvory 122 pro vodící tyčky 133 a podpěr-né a dorazové otvory 123 pro podpěrné a dorazové tyčky 134.Vodící otvory jsou konstruovány tak, aby odpovídající vodící tyčky 133 byly v nich radiálně nalícovány » možností axiálníhoposuvu. Každý podpěrný a dorazový otvor 123 &amp;e konstruován tak,že mezi otvorem 123 a přední částí tyčky 134 je vytvořena radi-ální mezera. Zadní část tyčky 134 je vzhledem k přední částirozšířena do osazení 135 vytvářející druhou narážku přírubovédesky 120. Podpěrné a dorazové tyčky 134 jsou zejména konstru-ovány tak, aby vytvářely jiný druh distančního tělesa mezi vto-kovou soustavou 13 a dosedací deskou 130, než je rozpěrná des-ka 140« vytvářející první narážku, jak je znázorněno na obr.1. V tomto provedení je vytvořena první narážka 141 a druhá naráž-ka 135 u dvou typů distančních těles mezi pevnou vtokovou sou-stavou 13 a pevnou dosedací deskou 130 pro pohyblivou přírubo-vou desku 120. Pohyblivá(posuvná) přírubová deska 120 obsahujedutý šroub 12$. který je k ní upevněný a vystupuje z ní dozaduspolečně se vstřikovacím pouzdrem 21 procházejícím centrálnímotvorem 121 a dutinou šroubu 12$. Na dutý šrouh 125 je našroubo-vána seřizovači matice 126. Ve spojení s posuvnou přírubovoudeskou 120 a pevnou dosedací deskou 130. s vodícími tyčemi133 a podpěrnými a dorazovými tyčkami 134 umístěnými v odpoví-dajících otvorech 122 a 123% je zde umístěna hlavní vinutá pru-žina a mnoho pomocných vinutých pružin 160. které jsou ovinutykolem dutého šroubu 125. respektive vodících tyček 133. Rozpěr-ná deska 140 má osazení 141 vytvářející uvedenou první narážkupro přírubovou desku 120.V horní polovině obr.1 je znázorněnpřípad uspořádání vstřikovací formy, kdy přírubová deska 120dosedá na osazení nebo první narážku 141. zatímco v dolní po-lovině obr.1 je znázorněn další případ, kdy přírubová deska1 20 je odsunuta od narážky 141 pro lepší pochopení uspořádánívstřikovací formy. V uvedeném provedení přírubové desky 120a dosedací desky 130 a jejich vzájemném spojení předpínají po-mocné vinuté pružiny 160, ovinuté kolem vodících tyček 133.přírubovou desku 120 a jsou umístěny mezi přírubovou deskou1 20 a dosedací deskou 130 a hlavní vinutá pružina 1$0 ovinutákolem dutého šroubu 12$ g umístěné mezi seřizovači maticí 126a dosedací deskou 130 předpíná rovněž přírubovou desku 120dopředu proti první narážce nebo osazení 141 rozpěrné desky140. Celková síla pružin 150 a 160 může být seřízena změnou 17 axiální polohy seřizovači matice 126 vzhledem k dosedací desce130* Vtoková soustava 13 má osově procházející centrální kaná-lek 13A. jehož přední část je opaťřena vstřikovacím pouzdrem 21Ía radiálně vystupující přívodní kanálky 13B rozvětvující sez centrálního kanálku 13A a axiálně vystupující vstřikovací ka-nálky 130 spojené s přívodními kanálky 13B. Vstřikovací sousta-4v a 13 má mnoho předních nástavců 13D. opatřených pouzdry kanál-*ků 112, kde každý vymezuje přední část odpovídajících vstřikova-cích kanálků £3C. Společná vstřikovací dutina 11 má axiální ot-vory, kde každý tvoří vtok 11B jednotlivých vstřikovacích dutin to 11A a rozšířenou průměrovou ěást s osazením mezi axiálním ořvo-rem a vtokem® Přední nástavce 122 vtokové soustavy 13 {jsou umís-těné v axiálních otvorech vstřikovací dutiny a dosedají na jed-notlivá osazení v těchto otvorech. Radiální poloha předních ná-stavců 132) vzhůedem ke vtokům 11B se vymezí polohovacími kolíky12£.

Jehlové ventily mají mnoho ventilových jehel 170 s hlavouventilu 111 pro jednotlivé odpovídající vtoky 11B. Každá venti-?lovó jehla 170 má závitovou koncovou část 172. Přírubová deskaj1 20 má mnoho závitových otvorů 127. kde jsou umístěny ventilovéjehly 170 a zašroubovány svými závitovými konci 172. Vtokovésoustava 13 má mnoho otvorů opatřených těsnícími pouzdry jJFnamontovaných v pře dt var ováných otvorech a upevněných ke vtoko·^·vé soustavě. Ventilové jehly 170 procházejí dopředu těsnícími ípouzdry 13F k jednotlivým odpovídajícím vtokům 11B a jejichprůměrově rozšířené části nebo těsnící části 173 jsou vytvoře—^ny tak, že jsou radiálně nalícovény v těsnících pouzdrech 13F ls možností axiálního posuvu.

Jak je zřetelně znázorněno na obr.3, je výhodné konstruovatprůměrově rozšířenou část 173 ventilové jehly 17Q tak, aby měláosazení s plochým nebo radiálně rozšířeným povrchem 173A prsteiji-covitého tvaru, který je v dotyku s vnitřním povrchem předpoklá-daného nebo teoretického rozšíření radiálně vystupujících pří-vodních kanálků 13B a nezasahuje do tohoto předpokládaného rozf·šíření, když je uzavřen vtok nebo ventil, jak je znázorněnov horní části obr.1 nebo na obr.3. Prstencovité osazení 173Aventilové jehly tvoří plochu diferenciálního účinného průřezu — 18 — těsnícíj mezi průměrově rozšířenou'Částí* 173 a přední sousední částí 1174 ventilové jehly 170 spojenou s ventilovou hlavou 171. Prs-tencovitá osazení 173A jsou konstruována tak, aby jejich celko-vá plocha byla dost velké, aby tlak taveniny, který na ně půso-bí, začal vysouvat přírubovou desku 120, předpjatou dopředuproti první narážce 141 všemi pružinami 1$0 a 160, na začátkuvstřikování taveniny. Když se přírubová deska 120 začne vysou-vat, začnou se vysouvat všechny ventilové jehly 170 a otevřouvtoky 11B a potom je celková plocha diferenciálního účinnéhoprůřezu těsnících částí 173 vystavena tlaku taveniny»

Ventilové jehly 170 mají tvar sondy (čidla) se špičkuuve tvaru komolého kužele tvořící ventilovou hlavu 171 a rovněžvtoky 11B mají tvar komolého kužele, jak je zřetelně znázorněnona obr.4Á a 4B. Vtok 11B má s výhodou úhel rozevření menší špičky hlavy ventilu 171· Nejvýhodnější je, že jak vtok,tak špička jsou konstruovány tak, že mají v podstatě vzájemnýkružnicový dotyk na svých předních koncích, když je vtok uzav-řen špičkou ventilové jehly dosedající na předpokládanou neboteoretickou část povrchu vstřikovací dutiny 11A odpovídajícívnitřnímu konci vtoku 1I.B. To znamená, že špička ventilové jeh-ly nezasahuje'vstřikovací dutiny, nebo že je vytažena z přední-ho konce vtoku, aby vystříknutý výrobek neměl žádné zahloubenípodle špičky nebo výstupek odpovídající vtoku· Když jsou všech-ny vtoky 11B otevřené, odpovídající sonda nebo ventilová jehla170 se vysune zpět tlakem taveniny do vstřikovacího kanálku 130proti spojené celkové síle pružin a třecí síle vytvořené systé-mem jehlových ventilů , dokud přírubová deska 120 nedosednena druhou narážku 135 vytvořenou podpěrnou a dorazovou tyčkou134, jak je znázorněno u vstřikovací formy na spodní poloviněobr·!· Při tomto otevírání vtoku nebo vysouvání sondy, se tře-cí síla projeví tak, že zvýší spojenou celkovou sílu, zatímcopři uzavírání vtoku nebo dopředném pohybu sondy se třecí sílaprojeví tak, že sníží celkovou spojenou sílu. V této souvislos-ti se se musí redukovat tlak taveniny na relůtivně nízkou úro-veň, aby se vtok užavřel tlakovou úrovní odpovídající celkovésíle pružin zmenšenou o třecí sílu. To dále znamená, že sonda170 se neposouvá, zatímco tlak taveniny klesá na nižší úroveň. - 19

Rozdíl mezi vyšší tlakovou úrovní a nižší tlakovou úrovní závi-sí na tření a celkové síle pružin. Za těchto okolností je vpra-xi výhodné konstruovat ventilové jehly a vymezit celkovou sílupružin tak, aby axiální síla taj.ku taveniny působící proti všemventilovým jehlám předem nastaveným tlakem ve vstřikovacíchkanálcích v konečné fázi kroku vnitřního udržování tlaku bylaekvivalentní celkové síle pružin při otevřené pioze ventilů. V takovém případě se s jistotou zabráni pohybu všech ventilo-vých jehel směrem ke vtokům i v konečné fázi kroku udržovánítlaku. Z teoretického hlediska se očekává, že první narážka 141zabrání, aby sonda nebo ventilová jehla 170 narazila do vtokuJJ B, když je vtok uzavřen, když je délka sondy nastavena dobřenebo přesně předem ve své zadní závitové části vzhledem k pří-rubové desce 120. V praxi však může nastat případ, že sonda 170narazí do vtoku 11B z důvodu axiální dilatace v odovém směruvlivem tepla. Síla nárazu nepřekročí celkovou sílu pružin. Aby-chom se však vyhnuli takovému nežádoucímu nárazu, je výhodné,když je sonda z pružného kovu. S ohledem na topné články vytvořené pro jehlové ventilys předpjatými pružinami, podle vynálezu, je první provedeníventilů vstřikovací formy znázorněno na horní polovině obr.1a druhé provedení ventilů je znázorněno ve spodní polovině.

Podle prvního provedení, které znázorňuje již uvedený stav uza-vírání vtoku, mají pouzdra kanálků předních nástavců 13P topnátělesa 180 umístěná uvnitř a také sondy 170 mají uvnitř topnátělesa 185. Dále těsnící pouzdra 13F mají uvnitř topná tělesa190 < rozšířené těsnící části 173» Dvo.iice topných těles 180a 185umístěných v každém vstřikovacím kanálku 130 účinně reduku-jí tření vzniklé ve vtoku 11B a u špičky sondy 171 vlivem stude-né, polostudené nebo ztuhlé taveniny (materiálu^, zatímco dalšítopná tělesa 190 každého těsnícího pouzdra 13P účinně redukujítření vzniklé v těsnících pouzdrech JJP a v rozšířené těsnící ,části 173 sondy nebo jehly 170 vlivem případné taveniny, kterámůže vniknout do velmi malé radiální mezery mezi těsnící část173 a těsnící pouzdro 13F. Podle druhého provedení, které zná-zorňuje již uvedený stav otevírání vtoku, má každé pouzdro ka-nálku předního nástavce 13D topné těleso 180 stejné jako v prv- ví fi;

ti

'A

ť'· - 20 - ním provedení, ale na předním konci pouzdra kanálku má bodovýtopný článek 181 umístěný v blízkosti vstřikovací dutiny 11Aa špičky sondy 171· Naopak sonda 170 nemá topné těleso· V prvnímprovedení nemá pouzdro kanálkupřední nástavec j ) jakov předchozím provedení· Rozšířená těsnící část 173 sondy 171má topné těleso 191· Naopak těsnící pouzdro 13F nemá topné tě-leso· Všechna uvedená topná tělesa jsou prostředky k prováděníprůběžného ohřevu, zatímco bodový topný článek 181 je prostředdek k provádění okamžitého a přerušovaného ohřevu· Bodový top-ný článek 181 se ovládá vždy přěd každým vstřikem· Zásluhouspojeni uvedených topných těles 180 a 185 prvního převedenínebo topných těles 180 a 181 druhého provedení a špiček hla-vy 171 tvaru komolého kužele zvětší se plocha každé sondy 170,na kteEou působí tlak taveniny k zahájení otvírání vtoku,o uvedenou plochu diferenciálního účinného průřezu mezi rozší-řenou těsnící částí 173 a přední částí 174 sondy 170,vlivemstudeného materiálu tlačeného taveninou. V uvedeném provedení vstřikovacího stroje, jak je znázorně-no na obr.1, se ovládá první ventilový člen 40, &amp;by otevřelkanálek trysky Y , jek je znázorněno ve spodní polovině obrázkua potom se tavenina vstřikuje šnekem 2· Tavenina se potom plnívysokým tlakem do každého vstřikovacího kanálku 130« Vysoký tlaktaveniny působí proti každé sondě nebá ventilové jehle 170.která je předpjatá proti první narážce 141 prostřednictvím pří-rubové desky 120, Všechny sondy jsou tlačeny dozadu společnoupřírubovou deskou 120, dokud přírubová deska 120 nedosednena druhou narážku 135«. Výsledkem je, že všechny vtoky 11B sesouběžně otevřou a taveninq se vstříkne do jednotlivých vstřiko-vacích dutin 11 A· Krok vstřikování končí a změní se na krokudržování vnitřního tlaku, když se uzavře první ventilový člen40, jak je znázorněno na horní polovině obrázku vstřikovacíhostroje. Vnitřní udržovací tlak se snižujezdokud se neukončíkrok udržování tlaku, ale snížený tlak taveniny v tlakové komo-ře není dost malý, aby spojení celkové síly pružiny a třecí sí-ly, (které je minusové) překonalo tlak taveniny, a proto se vto-ky udržují otevřené.V -této souvislosti musí být první ventilovýčlen otevřen, aby dále klesal tlak taveniny. Další klesání tla- — 21 ·· ku taveniny způsobí promíchání taveniny v tlakové komoře Xo vyšším tlaku s dávkovanou taveninou o nižším tlaku pro příš-tí cyklus vstřikování, který byl připraven během kroku udržováání tlaku. Výsledkem je, že celková síla pružin zmenšená o třecísílu překoná snížený tlak taveniny, takže se společná přírubo-vá deska 120 posouvá dopředu se všemi sondami 170 k souběžnémuuzavření všech vtoků 11B. Při tomto způsobu mohou nastat dvapřípady, V prvním případě je ukončen krok příštího dávkobání,když jsou otevřeny vtoky. Ve druhém případě není ještě ukončenkrok příštího dávkování, když jsou vtoky otevřeny. U druhéhopřípadu to není podstatný problém vyskytující se u dávkováni.

Je to proto, že se může pokračovat v konečném dílčím kroku dáv-kování právě tak, jako u konvenčního kroku dávkování v systémus beztlakovou komorou, protože všechny vtoky jsou uzavřeny.Samozřejmě se může místo otevření ventilu provést u posledníhopřípadu operace odsávání formy vytažením trysky 22, aby tak dá-le klesl tlak taveniny na dostatečnou úroveň, která umožní do-předný posuv sond 170 k uzavření všech vtoků 11B.během dávková-ní při uzj^řeném prvním ventilovém členu 40·

Na obr.5 a 6 je znázorněno další provedení vstřikovacíformy s horkou vtokovou soustavou s mnoha jehlovými ventilys předpjatými pružinami a s válcovými stopkami, zatímco na obr. 1 jsou znázorněny jehlové ventily s ventilovými sedly. Na obr.i5 a 1 jsou týmiž vztahovými značkami ozhačeny v podstatě ekvi-valentní členy a součásti. Vstřikovací forma podle obr. 5 a 6je v podstatě stejná jako na obr.1, kromě nesledujících význakůiKaždá vodící tyčka 133 prochází z pevné dosedací desky Í30 ot—vorem v posuvné přírubové desce 120 a je umístěna ve v^odícím ΐotvoru pevné podpěrné a vodící desky tvořící vložkovou desku130 vtokové soustavy. Kolem odpovídajících vodících tyček 133 ije ovinuto mnoho pomocných vinutých pružin 160 a je upevněnomezi posuvnou přírubovou desku 120 a dosedací desku 130. Každá^ventilová jehla 170* prochází axiálním otvorem vložkové desky I. 1 30 a je umístěna do axiálně protaženého, ale radiálně osazené- ho otvoru 13 *F tělesa vtokové soustavy. Mezi vložkovou desku 1 3G a dosedací desku 130 se sedly pružin je upevněna rozpěrná deska 140. Vložková deska 130 vytváří první narážku 141 na svém - 22 - zadním čele proti přírubové desce 120, na dorazových kroužcích128, které jsou k ní připevněnny· Dosedací deska 130 má mnohonarážkových tyček 135? které z ní vystupují dopředu a kteréve spojení vykonávají funkci druhé narážky 135 svými volnými kon-ci proti přírubové desce 120» Není zde ani hlavní pružina, aniprostředek k nastavení síly pružiny u vstřikovacího pouzdra 21.Zařízení však může být opatřeno takovým prostředkem s hlavní pru-žinou, 150 podle obr.1. Značkou 21A je označena topná spirálanavinutá kolem vstřikovacího pouzdra 21. Pouzdro kanálku 13vytvářející vstřikovací kanálek 13#C a také vtok 11 *B má topnétěleso 180 ve tvaru cívky vytvořené v tomto pouzdře. Každý vtok11 jB má _ tvar komolého kužele doplněný válco- vým tvarem, který z něho vystupuje dopředu. Část vtoku 11*Btvaru komolého kužele má drážky A, B nebo C, jak je znázorněnona obr.6. Ventilová hlava nebo špička 171*má kombinovaný tvarkomolého kužele a válce, aby odpovídala vtoku 11ŽB, ale bez drá-žek. Válcová stopka ventilu je umístěna ve válcové části vtokupři uzavřené poloze ventilu. V otevřené poloze ventilu se válco-vá stopka vytáhne zpět, a to v takovém rozsahu, že drážky A, Bnebo C a vytažená stopka ve svém spojení vymezují průchod otev-řený do válcové části vtoku, jak je znázorněno na obr.6. Axiál-ně protažený, ale radiálně osazený otvor 13 tělesa vtokovésoustavy, kterým prochází odpovídající jehla 1?0#ventilu do od-povídajícího vstřikovacího kanálku 13 má přední část otvoru130A a zadní část otvoru 13 OB. Obě části mají osy excentrickypřesazené proti sobě. Každá ventilová jehla V70*se skládáz předního dílu 170¾ a ze zadního dílu 170¾. které jsou vzá^jemně oddělené. Oba díly mají dosedací čela na přilehlých koncích,respektive na sebe vzájemně dosedají svými dosedacími čely.

Zadní díl 170¾ je umístěn v zadní části otavoru 130¾ s radi-ální prostorovou mezerou, zatímco přední díl 170¾ je umístěnv přední části otvoru 130A a je v ní radiálně nalícován.Přednídíl 170¾ jehly je tlačen na protikus 170¾ tlakem taveniny pů-sobícím proti čelní kuželové části ventilové hlavy nebo špičky(stopky) 171 ' vytvořené na předním konci předního dílu 170¾.dokonce i při zavřené poloze ventilu. Když každý ventil uzavřeodpovídající vtok, jsou tyto dva díly jehly ve spojení tlačeny - 23 - h dopředu směrem ke vtoku silou pružin vyvinutou věemi pružinami . 1 60. kde tato síla překoná tlak taveniny zvětšený o třecí síluvytvořenou v zahrnutém ventilovém systému· Uvedené ventilovéjehla 17O*(17O*A« 170*B) s osazeným otvorem a částmi 130Ai a 1 30B zajištují hladký posuv ventilové jehly dopředu a dozaduv dlouhodobé operaci injekčního vstřikování, dokonce i když p radiální poloha zadního dílu 170*B jehly je přesazena v rela-tivně velkém rozsahu proti radiální poloze předního dílu 170*A ř z předem nastavené vzájemné polohy vlivem rozdílu v tepelné di-lataci mezi vložkobou deskou 13G a pouzdrem kanálku 13 V tom-to případě je možné, aby přední a zadní díl 170'k a 170*B sevzájemně radiálně přesouvaly svými dosedajícími čely, bez $aké- ; hokoliv podstatného ohýbání každého dílu proti ose·

Prostředky obsahující oddělené části tvořící ve spojeníventilovou jehlu a excentrické části tvořící otvor nejsou vždyc- Γ ky vyžadovány, ale mohou být také použity v provedení podle obr. 1 , když je to třeba, s ohledem na tepelnou dilataci vtokové soustavy. Provedení formy podle obr»1 se dále může modifikovat^s použitím mnoha ventilů s válcovou stopkou, jak je znázorněno^na obrf 5 a 6, místo ventilů s ventilovými sedly· ó V ‘.η í ·}'?·

Claims (26)

1. 24

   ΛΛ3Γ80V, XZ31VN^AObd

   patentové nároky 1 · Vstřikovací forma s horkou vtokovou soustavou zabudovanádo vstřikovacího stroje s koaxiálně uspořádanou vstřikovacítryskou pro injekční vstřikování, kde vstřikovací formaobsahuje vstřikovací dutinu vymezující mnoho jednotlivýchvstřikovacích dutin s jednotlivými axiálně vystupujícímivtoky, vtokovou soustavu zahrnující rozváděči kanálky, kte-rá je rozebíratelně spojená s uvedenou vstřikovací dutinoua tvoří mnoho axiálně procházejících vstřikovacích kanálkůspojených s odpovídajícími vtoky uvedené vstřikovací dutinya přední axiální nástavec vstřikovacího stroje s uvedenouvstřikovací tryskou a mnoho jehlových ventilů opatřenýchpředpjatými pružinami a ovládaných změnou tlaku taveninyk otevírání a uzavírání odpovídajících vtoků, kde každý ven-til obsahuje axiálně procházející jehlu nebo sondu umístě-nou v odpovídajícím vstřikovacím kanálku zastávajícím funkciventilové komory s prostorovou mezerou mezi jehlou a kanál-kem, kde uvedená jehla má na svém předním konei hlavu zabí-rající do odpovídajícího vtoku, vyznačující setím, že každá ventilová jehla vystupuje axiálně dozaduz uvedené vtokové soustavy odpovídajícím otxvorem vytvořenýmve vtokové soustavě a je v tomoto otvoru axiálně posuvná,ale radiálně nalícovaná, v podátatě k utěsněná tohoto otvoru,kde uvedené jehlové ventily dále obsahují společný prostře-dek vytvořený mimo uvedenou vtokovou soustavu k předpětíuvedených ventikových jehel proti první aarážce vytvořenémimo uvedenou vtokovou soustavu k uzavírání vtoků hlavamiventilů. .υ ?<·- z; - 25 - J v·
2. 2« Vstřikovací forma podle bodu 1, vyznačuj cí se . £ t i m, že společný předpínací prostředek obsahuje společnou J axiálně posuvnou přírubu tvaru radiálně rozšířené přírubové >desky vytvořenou mimo vtokovou soustavu, kde z této přírubo-vé desky vystupují axiálně dopředu ventilové jehly, dále spo-lečné pevná sedla pružin tvaru radiálně rozšířené dosedacídesky, s axiální prostorovou mezerou mezi těmito deskami, kde první a druhá narážka vymezují přední a zadní axiální po-lohu uvedené posuvné přírubové desky odpovídající společnýmuzavřeným a otevřeným polohám ventilů, déle radiálně podpěr-né a axiálně vodící prostředky uvedené posuvné přírubové des-ky, upevněné na pevné dos^edací desce a mnoho axiálně vystu-pujících pomocných pružin umístěných v uvedené axiální pros-torové mezeře mezi přírubovou deskou a dosedací deskou k před-pínání nebo přitlačovúní přírubové desky proti první narážcevzhledem k dosedací desce, kde radiální rozmístění uvedenýchpomocných pružin je provedeno přiměřeně po celém čelním po-vrchu dosedací desky.
3. 3. Vstřikovací forma podle bodu 2,vyznačující set í m, že společný předpínací prostředek obsahuje člen k na- 'i) stavení hlavní pružiny šroubovicového tvaru umístěné mezipomocnými pružinami, se zřetelem na jejich délku, k nastave- K ní celkové přítlačné síly všech těchto pružin působící proti i přírubové desce. í
4. 4· Vstřikovací forma podle bodu 3,vyznačující se Z t í m, že dosedací deska má středový otvor, ve kterém je uspo-řédána kombinace vstřikovací trysky a zadního dutého néstav- íj ce vtokové soustavy a přírubová deska mé centrální otvor ko- | axiální s uvedeným středovým otvorem dosedací desky, kde | člen k nastavení pružiny obsahuje axiální dutý šroub vystu-pující dozadu z přírubové desky a obepínající uvedený cen-?trální otvor a seřizovači matici našroubovanou na dutý šroub,kde kolem dutého šroubu je ovinuta hlavní vinutá pružina,umístěná v axiálním prostoru vymezeném seřizovači maticía dosedací deskou se sedly pružin. - 26 -
5. 5. Vstřikovací forma podle bodu 4, vyznačující se t í m, že podpírací a vodící prostředky obsahují mnoho axiál-ních tyček vystupujících dopředu z dosedací desky, kde ales-poň kolem některých tyček jsou ovinuty pomocné pružiny jinénež hlavní pružina, které tvoří axiální vinuté pružiny, kdetyto tyčky ovinuté pružinami jsou umístěny v odpovídajícíchotvorech, kde jsou kluzně uloženy,
6. 6, Vstřikovací forma podle bodu 5, vyznačující se&amp; á m, že obsahuje další tyčky osazeného tvatu, kde každátyčka má přední část axiálně posuvnou v odpovídajícím otvoruvytvořeném v přírubové desce a zadní Část tvořící osazenívytvářející druhou narážku, na kterou dosedá přírubová deskapři otevřené poloze ventilů,
7. 7, Vstřikovací forma podle bodu 6, vyznačující set í m, že obsahuje rozpěrnou desku k vymezení axiální polohydosedací desky vzhledem ke vstřikovací dutině a rovněž ke vto-kové soustavě, kde tato rozpěrná deska obsahuje osazení vytvá-řející první narážku, na kterou dosedá přírubová deska při u-zavřené poloze ventilů,·
8. 8. Vstřikovací forma podle bodů 1 až 7, vyznačujícíse t í m, že každá ventilová jehla má závitovou část, kte-rá je zašroubována do odpovídajícího závitového otvoru v pří-rubové desce, k nastavení přední polohy ventilové jehly vystu-pující z přírubové desky, s ohledem na její axiální délku.
9. 9· Vstřikovací forma podle bodů 1 až 8, vyznačujícíse t í m, že vtoková soustava má mnoho axiálních rozšíře-ní, kde každé z nich tvoří odpovídající vstřikovací kanálekopatřený topným tělesem v blízkosti obvodu tohoto kanálku.
10. 10. Vstřikovací forma podle bodu 9, vyznačující set í m, že každá ventilová jehla je uvnitř opatřena ohřívacímtělesem. - 27
11. - 11· Vstřikovací forma podle bodu 9, vyznačující se t í m, že každé axiální rozšíření vtokové soustavy je opat- řeno bodovým topným článkem v blízkosti obvodu odpovídající- ho vtoku, kde bodový topný článek je ovládán střídavé a oka;- mžitě.
12. 12. Vstřikovací forma podle bodů 9 až 11, vyznačujmícíse t í m, že vtoková soustava je opatřena topnými tělesy,kde každé je v blízkosti odpovídajícího otvoru, ve kterémjsou radiálně nalícovény odpovídající ventilové jehly, k za-mezení vzrůstu třecí síly vytvořené v tomto otvoru.
13. 13. Vstřikovací forma podle bodů 9 až 11, vyznačujícíse t í m, že každá ventilová jehla je uvnitř opatřena top-ným tělesem v části, která je radiálně nalícována v odpovída-jícím otvoru vtokové soustavy k zamezení vzrůstu třecí sílyvytvořené v tomto otvoru.
14. 14> Vstřikovací forma podle bodů 2 až 13, vyznačujícíse t í m, že jehlové ventily jsou sedlové ventily, kdekaždé ventilová hlava má špičku ve tvaru komolého kužele akde každý vtok je opatřen ventilovým sedlem vextvaru komoléhokužele rozšiřujícím se směrem ke kužeřové špičce, kde tatokuželová špička dosedá v podstatě do vtoku, když přírubovádeska dosedne na první narážku k uzavření tohoto vtoku.
15. 15. Vstřikovací forma podle bodu 14,vyznačující set í m, že každé ventilová jehla mé přední část tvořící uvede-nou kuželovou špičku na jejím předním konci a sousední rozší-řenou část osazenou do většího průměru, kde tato rozšířenéčást frw radiálně nalícovaná v odpovídajícím otvoru přírubovédesky, kde tato přírubová deska se všemi ventilovými jehlamije axiálně posuvná ke druhé narážce k otevření všech vtoků,když je prováděno vstřikování, vlivem tlaku taveniny ve vstři-kovacích kanálcích, působícím proti celé ploše účinného prů-řezu ventilových jehel v jejich rozšířených částech k vytvoře-ní tlaku taveniny proti síle pružin vyvozených všemi pruži- - 28 - námi v přírubové desce plus proti třecí síle vytvořené zapo-jeným ventilovým systémem.
16. 16. Vstřikovací foema podle bodu 15, vyznačující set í m, že celé plocha diferenciálního účinného průřezu mezipřední částí a rozšířenou částí jehly je dost velká k vytvo-ření předem určeného tlaku taveniny proti síle pružin plusuvedené třecí síle k zahájení zpětného posuvu přírubové deskyk otevření všech vtoků.
17. 17. Vstřikovací forma podle bodů 14 až 16, vyznačujícíse t í m, že uvedená kuželová špička má úhel rozevření men-ší než úhel rozevření vtoku, takže může mít se vtokem v pod-statě obvodový kružnicový dotyk.
18. 18. Vstřikovací forma podle bodů 1 až 13, vyznačujícíse t í m, že uvedené ventily mají válcovou stopku, kde kaž-dá ventilová hlava má tvar válcové stopky jednotného průměru a odpovídající vtok tvoří válcový otvor, ve kterém je tatostopka radiálně nalícována, kde válcový vtok má alespoň jednuaxiální drážku vytvořenou v zadní části jeho válcového obvodu,takže jeho přední část se může spojit s odpovídajícím vstřiko-vacím kanálkem prostřednictvím této axiální drážky, zatímcojeho zadní část udržuje uvedenou ventilovou hlavu koaxiálněpři otevřené poloze ventilu.
19. 19. Vstřikovací forma s horkou vtokovou soustavou s mnoha zabudo-vanými jehlovými ventily k otevírání a uzavírání odpovídají-cích vtoků mnoha vstřikovacích dutin, které jsou v ní vymezeny,vyznačující se tím, že uvedené gehlové ven-tily mají společný řídící prostředek vytvořený mimo vstřiko-vací formu a každá ventilová jehla je uspořádána tak, že vy-stupuje zevni^tř formy a tvoří vstřikovací kanálek spojujícíodpovídající vtok s vnějškem formy pomocí odpovídajícího u~těsňovaciho otvoru vytvořeného ve formě, kde volný konec té-to ventilové jehly tvoří ventilovou hlavu zabírající do vto-ku k jeho otevírání a uzavírání a druhý konec je upevněný

    - 29 - “ . ·. k uvedenému společnému řídícímu prostředku, kde vstřikovací I* . ....z.· - forma má společnou narážku uspořádanou mimo formu, lézáme z e-ní posunu jehel ventilů ke vtokům· ·.·! -r ;
20. 20. Vstřikovací forma s horkou vtokovou soustavou, podle bodu 19,vyznačující se tím, že uvedené jehlové ven-tily jsou ventily s ventilovým sedlem nebo s válcovou stop-kou a uvedený řídící ventilový prostředek je hydraulický,pne-umatický, elektromagnetický nebo s předpjatými pružinami·
21. 21· Vstřikovací forma s horkou vtokovou soustavou, podle bodů 19 a 20, vyznačující se tím, že každá veftii-lová jehla je z jednoho dílu, který je radiálně nalícovénv odpovídajícím utěsňovacím otvoru vytvořeném ve formě.
22. 22. Vstřikovací forma s horkou vtokovou soustavou, podle bodů19 a 20, vyznačující se tím, že každá ven-tilová jehla sestává z předního dílu a ze zadního dílu vzá-jemně oddělených a spojených do uvedeného ventilového řídí-cího prostředku, kde oba díly mají radiálně přesažené konco-vá čela, jimiž na sebe‘.axiálně dosedají, kde každý utěsnova-cí otvor, kterým prochází ventilová jehla do rozšířená formy,sestává z přední části otvoru, v níž je radiálně nalícovénpřední díl jehly svou zadní částí a ze zadní · t částí otvoru,v níž je uspořádán zadní díl jehly s radiální vůlí, kde oběčásti otvoru mají své osy vzájemně excentricky přesazené ajsou vzájemně spojené.
23. 23· Způsob injekčního vstřikování s horkými kanálky používajícívstřikovací stroj s tělesem opatřeným prostředky k plastiko-véní, dávkování a vstřikování plastu a mající dutý nástavecobsahující vstřikovací trysku, tvořící kanálek trysky a vátři- kovací formu vymezující alespoň jednu vstřikovací dutinu 'se vtokem,kde vstřikovací forma je zabudována do vstřikovací-ho stroje tak, že spojuje vnitřek tělesa vstřikovacího stro-je a vstřikovací dutinu pomocí kanálku trysky, kde tento způ-sob obsahuje kroky plastikování a dávkování plastu — 30 — při jeho současném ohřevu v tělese vstřikovacího stroje v kaž-dém vstřikovacím cyklu, dále krok vstřikování horkého plasti-vaného materiálu pod tlakem do vstřikovací dutiny kanálkemtrysky a krok udržování pod tlakem alespoň částečně v celévstřikovací dutině,ftzatímco se vstřikovací forma ochlazujek docílení ztuhnutí vystříknutého výrobku, kde kanálek tryskyse přeruší uprostřed své délky, a tím se přeruší spojení spa- mezi vnitřkem tělesa vstřikovacího stroje a vstřikovacídutinou po uvedeném kroku vstřikování, ale při současném pro-vádění kroku udržování materiálu pod tlakem, a dále při nebopo přerušení kanálku trysky se provádí krok plastikování a dáv·kování vstřikovacím strojem pro další cyklus nebo vstřikováníběhem kroku udržování materiálu pod tlakem, vyznačují-cí se t í m, že se používá jehlových ventilů s předpja-tými pružinami zabudovaných do vstřikovací formy a ovládanýchzměnou tlaku taveniny k otevírání a uzavírání vtoku, kde vtokse nuceně otevírá při vstřikování materiálu nebo taveniny tla-kem taveniny vyvozené proti kombinaci síly pružin a třecí si-ly vytvořené v zahrnutém systému ventilů, kde vtok se udržujev otevřené poloze během kroku udržování tlaku redukovaným tla-kem taveniny a uzavře sě při uvolnění přerušení kanálku trys-ky, když se dále sníží tlak taveniny,
24. 24, Způsob injekčního vstřikování, podle bodu 23, vyznaču-jí c í se t í m, že se dávkování provede během přeruše-ní kanálku trysky, které se pak uvolní k uzavření vtoku,
25. 25, Způsob injekčního vstřikování, podle bodu 23, vyznaču-jící se tím, že se během přerušení kanálku tryskyprovede počáteční dílčí krok dávkování a konečný dílčí krokdávkování se provede při uvolnění přerušení kanálku trysky, s uzavřeným vtokem.
26. 26, Způsob injekčního vstřikování používající vstřikovací strojs tělesem opatřeným prostředky k plastikování, dávkování a vstřikování plastu a mající dutý nástavec obsahující vstři- kovací trysku, tvořící kanálek trysky a vstřikovací formu

    - ··· r-·,···.· ' · ; - ' r. -. ;-/ : " 'Ο®1 - 31 - vymezující vstřikovací dutinu se vtokem, kde vstřikovací for-ma je zabudována do vstřikovacího stroje tak, že spojuje vni-třek tělesa vstřikovacího stroje a vstřikovací dutinu pomocíkanálku trysky, kde způsob obsahuje kroky plastikování a dáv-kování plastu při jehp současném ohřevu v tělese vstřikovací-ho stroje v každém vstřikovacím cyklu, dále krok vstřikováníhorkého plaštikovaného materiálu pod tlakem do vstřikovací x v ! dutiny kanálkem trysky a krok udržování pod tlakey alespoňčástečně v celé vstřikovací dutině, zatímco se vstřikovacíforma ochlázuje k docílení ztuhnutí vystříknutého výrobku,kde kanálek trysky se přeruší uprostřed své délky, a tím sepřeruší spojení mezi vnitřkem tělesa vstřikovacího strojea vstřikovací dutinou po kroku vstřikování, ale při současnémprovádění kroku udržování materiálu pod tlakem, a dále přinebo po přerušení kanálku trysky se provádí krok plastiková-ní a dávkování vstřikovacím strojem pro další cyklus nebovstřikování během kroku udržování materiálu pod tlakem,vyznačující se tím, že^používá jehlových xventilů s předpjatými pružinami zabudovaných do vstřikovacíformy a ovládaných změnou tlaku taveniny k otevírání a uzaví-rání vtoku, kde vtok se silově otevírá při vstřikování mate-riálu nebo taveniny tlakem taveniny vyvozeném proti kombina-ci síly pružin a třecí síly vytvořené v zahrnutém ventilovémsystému, kde vtok se udržuje otevřený během kroku udržovánítlaku redukovaným tlakem taveniny a uzavře se při vytažení|trysky s tělesem stroje vzhledem ke vstřikovací formě,k pro-vedení odsávání,tlakem taveniny, který se déle sníží běheimpřerušení kanálku trysky.