CS106191A3 - Process and device for dressing metallic powder and/or loose materials - Google Patents

Description

ΙοζΊ-γιή-

Způsob a zařízení na úpravu $lomkýV|hjh -iira|ci áTneBo sgpkyci^ > ° K> u>. materiálů o < oCD <m Ρ’ό -< HN-í P·

Oblast techniky uo f

Vynález se týká způsobu úpravy—sypkých: wuLerlálCT,""zejménaúlomkových frakcí a/nebo drolivých hmot a také zařízení k pro-vádění tohoto způsobu, při kterém se úlomkové frakce nebo dro-livé materiály upravují odpovídajícím rozmělňovacím a/neborozdrolovacím zpracováním a také následným tepelným zpracová- ním.

Dosavadní stav techniky

Jedna speciální oblast použití pro způsob tohoto druhu jeopětná úprava, tj. návratnost sypkých materiálů. Tyto sypké ma-teriály se mohou vyskytovat například ve formě úlomkových frak-cí obsahujících kov a pojených organickými nebo chemickými po-jivý, avšak také jako použitý sypký slévárenský písek. Tentoslévárenský písek se přitom může vyskytovat ve formě monosys-tému studené pryskyřice nebo ve formě míšeného písku sestáva-jícího ze syrového slévárenského písku a zbytků pískových ja-der, nebo také ve formě jádrových úlomků nebo podobně.

Uskladňování shora uvedených sypkých materiálů, které sevyskytují v relativně velkých množstvích, vede v současné do-bě z důvodů ochrany životního prostředí a z důvodů pro usklad-nění, který je ještě k dispozici, stejně jako z důvodů hospo-dárnosti, např. náklady na nový písek, ke vzrůstajícím těžkos-tem, a to zejména ve slévárenské technice.

Pro opětnou úpravu sypkých materiálů, zejména slévárenských písků je obecně známý způsob, při kterém se v podstatě odpoví- - 2 - Γ dajícím zpracováním vlhčením odstraní takzvaná pojivá a nás-ledně se tato pojivá neutralizují odstraňováním, takže se od-dělí písek a také takzvaný jemný kal, který v podstatě sestá-vá ze zbytků pojivá a křemenného prachu. Dodatečným tepelnýmzpracováním v průchozí šachtové peci se spálí zbytkové podílypojivá. Předložený vynález se zabývá problémem hospodárného zno-vuzhodnocení sypkých materiálů, jak vznikají například, ve formě slévárenských písků obsahujících kov a používaných a vzni-kajících jako různé typy písků s organickými nebo chemickýmipojivý jako úlomkové frakce nebo sypké hmoty, přičemž základvynálezu tvoří úloha vytvořit způsob a také zařízení k prová-dění tohoto způsobu, jimiž by se sypké hmoty, vyskytující sejako frakce nebo písek, připravovaly na znovuzhodnotitelnou aasi novou hodnotu kvality.

Podstata vynálezu

Tato úloha se vyřeší způsobem podle vynálezu tím, že sesypký materiál provádí pro tepelné zpracování systémem trub-kového vedení vyhřívaného zevně a následně se pro prosévací adělící pochod zbytkových plynů a jemných částic postřikuje mediem ve formě plynu.

Jeden výhodný způsob se vyznačuje kombinací následujícíchznaků: a) sypký materiál se od ulpívajících částic nečistot čistí vprací nádrži naplněné odpovídající čistící kapalinou kmityvyvolávanými ultrazvukem, takže se čistící kapalina perma-nentně pohybuje, a následně se suší, přičemž b) se tímto způsobem vyčištěný a vysušený sypký materiál pak pro tepelné zpracování provádí zevně vyhřívaným sytémem trub-kového vedení, který se otáčí kolem své podélné osy, a násled-ně se pro prosévací a dělící pochod zbytkových plynů a jemnýchčástic oplachuje plynným médiem.

Zařízení k provádění tohoto způsobu podle vynálezu sestá-vá z bubnové pece s vytápěnou spalovací komorou pro tepelnézpracování sypkých hmot, zejména zlomkových frakcí nebo drobi-vých materiálů a je vyznačené tím, že systém trubkového vedeníuložený otočně kolem své podélné osy, který je v činném spoje-ní s pohonem, je opatřený alespoň jednou šroubovité vytvořenoutrubkou, která je na jednom konci vytvořená pro příjem a na druhém konci pro odvod sypkého materiálu do přiřazené komory.

Další znaky vynálezu vyplývají z následujícího popisu vespojení s výkresy a patentovými nároky. Přehled obrázků na výkrese

Vynález bude následně blíže objasněn a popsán ve vztahu kvýkresům, na kterých představuje: obr. 1 - jako průtokové schéma znázorněný první příklad prove-dení úpravárenského zařízení zahrnujícího v podstatěprací nádrž a také bubnovou pec, obr. 2 - druhý příklad provedení úpravárenského zařízení zahrnujícího v podstatě strouhací hrnec a také bubnovou pec,znázorněný jako průtokové schéma, obr. 3 “ trubkový kus trubkového systému uspořádaného v bubno-vé peci v profilovém řezu a obr. 4 - druhé prací zařízení pro úpravárenské zařízení dleobr. 1, znázorněné schematicky v řezu. - 4 - Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 ukazuje jako první příklad provedení, znázorněnýv podstatě jako proudové schéma, úpravárenské zařízení prosypké materiály, které se do zařízení přivádějí například ve iformě úlomkových frakcí a/nebo sypkých materiálů. Tyto sypké ihmoty jsou například různé druhy písku, jak se vyskytují veformě monosystému studené pryskyřice nebo ve formě smíchané-ho písku ze syrového písku a zbytků jádrového písku, nebo ta-ké ve formě úlomků jader nebo podobně jako takzvané vedlejší;slévárenské produkty.

Zařízení 50 je takto označené jako celek a zahrnuje v pod-statě takzvanou prací nádrž 10, první a druhý transportní a do-pravní pás θ» 2 a 11, ultrazvukové zeřízení 15 a bubnovou;pec 20. Prací nádrž 10 obsahuje určitou kapalinu, která je udr-žována neustále v pohybu ultrazvukovým zařízením 15. které ječinně spojeno s prací nádrží 10. U jiné další varianty zařízení 50 existuje také ta možnost,že je k prací nádrži 10 přiřazená strouhací nádrž opatřená od-povídajícími rozmělňovacími elementy, která není na obr. 1znázorněná a kterou se rozmělňují produkty přiváděné ve forměúlomků jader a následně se jako písek přivádějí do prací nádr-že 10. Ultrazvukové zařízení zahrnuje ve znázorněném příkladuprovedení dva akustické měniče 16, 17 uspořádané na prací ná-drži 10 v odstupu od sebe, které jsou přes vedení 16* a 17*připojeny ke generátoru 18. Tento generátor 18 je přes vedení19 připojený k napájecí síti.

Na tomto místě je třeba poukázat na to, že pro dosažení op- timálního stupně účinnosti jsou u neznázorněného příkladu pró- «Μ vedení na prací nádrži 10 uspořádané v závislosti na velikos-ti a výkonu na blíže neoznačeném dnu nebo na bočních stěnáchprací nádrže 10 víceré, navzájem přesazené akustické měniče16, 12· V generátoru 18 se síťová frekvence přiváděná vedením 19převádí na odpovídající vysokou frekvenci, která je vedeními16*, 17* přiváděna odpovídajícím akustickým měničům 16, 17»Akustickými měniči 16, 17 jsou elektrické kmity převáděny namechanické kmity o přibližně stejné frekvenci.

Takto vyvolané mechanické kmity se prostřednictvím akustic-kých měničů 16, 17 převádějí na prací nádrž 10 vytvořenou jakoakustické těleso a z ní ve 'formě takzvané podélné vlny 16»» a17* * na kapalinu 10*, která se v ní nachází. Při dostatečnéintenzitě se vytvářejí prostřednictvím kmitů schematicky znázor-něných šipkami 16* *, 17* * takzvané kavitační bubliny.

Vytváření, stejně jako následující rozmisťování těchto ka-vitačních bublinek způsobuje v podstatě kartáčovité obráběnía chemické složení kapaliny 10* odpovídající rozpouštění pojí-cího prostředku stejně jako dalších částic nečistot z pískupřiváděného do prací nádrže 10. Tyto částice nečistot se usa-zují na dně jako takzvané kalové látky 10* *.

Tyto kalové látky 10* * se přes zpětné vedení 33 připojenépříslušně k nádrži 10 přivádějí k takzvanému filtračnímu lisu32. Pevné látky, které při tom vznikají, se přivádějí pro dal-ší zhodnocení ve směru šipky 34* * k odpovídajícímu neznázorněné-mu zařízení, zatímco kapalina se přivádí přes potrubí 34 ve smě-ru šipky 34* do prací nádrže 10.

Jako takzvaná čistící kapalina 10* se například s výhodou - 6 - používá tekutina vodného rozpouštědla. Tato vodní lázeň, na-příklad s alkalickou hodnotou pH od 7 do 14, má optimální čis-tiči účinek a je k tomu neškodná pro okolí a úplně likvidova-telná.

Pomocí transportního a dopravního pásu Jj?, 6, £ uspořáda-ného zčásti v prací nádrži 10 je čištěný písek přiváděn dotrychtýřovitě vytvořené jímky 4 a následně přes přívodní ve-dení 1 do systému 40 trubkového vedení, který je příslušněuspořádaný v nádrži 21 bubnové pece 20. Jímka 4 je přes po- trubí 4* spojená s vnitřním prostorem 21* nádrže 21 vytvoře--ným jako spalovací komora, takže se písek čištěný v prací ná-drži 10 a v této fázi ještě mokrý značně suší. U dalšího příkladu provedení znázorněného čerchovanými ča-rami však existuje také ta možnost, že pro sušení písku sejímce 4 přiřadí odpovídající dmýchadlo 46 horkého vzduchu, které je s jímkou 4 spojené přes potrubí 47. Mezi trychtýřovitoujímkou 4 a nádrží 21 může být uspořádáno šoupátko 2, které jeovladatelné pro otevírání a zavírání šoupátka 2, a to příslúš-ně řiditelnou pístovou jednotkou

Na předním dílu A nádrže 21, který je vytvořený jako vstupje uspořádaný hořák 51, jímž se vytápí vnitřní prostor 21* ná-drže 21 vytvořený jako spalovací komora. U jednoho blíže neznázorněného příkladu provedení je na nádrži 21 navrženo více topnách elementů rozdělených v podélném směru i obvodovém směru,nádrže 21 a uspořádaných v odstupu od sebe. Uspořádání topnýchelementů orientované v podélném směruje s výhodou rozděleno dodvou nebo více zón, čímž lze dosáhnout optimálně regulovatel-né rozdělení vytápění vnitřního prostoru 21*.

Na zadním dílu B nádrže 21, který je vytvořený jako vý-stup, je vytvořená první komora 26, filtrační zařízení 22,ventilátor 22, druhá komora 24 a rošt 22 uspořádaný mezi prv-ní komorou 26 a druhou komorou 24. Filtrační zařízení 22 jevedením 27* ve kterém je zařazený ventilátor 28, spojené sevstupem A nádrže 21. Druhá komora 24 je u znázorněného pří-kladu provedení spojená přes vedení 29 se sběrnou jímkou 30. Přívodní vedení 3. může být spojeno přes schematicky zná-zorněný dělící element 35 uspořádaný ve spalovací komoře 21*nádrže 21 a vytvořený například jako nádrž, se systémem 40trubkového vedení. Systém 40 trubkového vedení zahrnuje mi-nimálně jednu, s výhodou však několik spirálovitě navinutýchtrubek 41, které jsou vždy jedním koncem spojené s přívodnímvedením 1, zejména s dělícím elementem 35« a druhým koncem sdruhou komorou 26. Jednotlivá spirálovitá trubka 41 nebo takékompletní systém 40 trubkového vedení je činně spojený s pří-slušně uspořádaným a schematicky znázorněným pohonem 42 a jeuložený otočně kolem přibližně horizontální podélné osy X vesměru Z šipky ve spalovací komoře 21*. U jednoho výhodného příkladu provedení je systém 40.trub-kového vedení uspořádaný ve spalovací komoře 21* nádrže 21kolem podélné osy X* relativně vůči podélné ose X stoupající,nebo kolem podélné osy X* * skloněné relativně vzhledem k podél

né ose X. Úhel _ nebo _ vytvořený mezi horizontální osou X a stoupající nebo skloněnou podélnou osou X* nebo X*» ležívždy asi v rozmezí velikosti od 10 0 do 30 °. Nádrž 21 je uložená například na dvou základech 43, 43*uspořádaných v axiálním směru nádrže 21 v odstupu od sebe. - 8 -

Uložení nádrže 21 na obou základech &amp; 4Z může být pro-vedeno v horizontální rovině. U horizontálního uložení sesystém 40 trubkového vedení uspořádá ve spalovací komoře 21?se shora popsaným stoupáním označeným p/* nebo také se sklonemoznačeným U souosého uspořádání systému 40 trubkového vedení ve spalovací komoře 21* se nádrž 21 uspořádá a uloží na obou základech42, 421 svojí podélnou osou x s analogickým sklonem nebo stou-páním.

Na obr. 2 je znázorněn druhý příklad provedení zařízeníoznačeného jako celek 150 a znázorněného v podstatě jako prou-dové schéma, které slouží asi pro přípravu zlomků ve forměpískového jádra nebo podobně. Toto zařízení 150 zahrnuje v pod-statě takzvaný strouhací hrnec 110. příslušně přiřazený trans-portní a dopravní pás 111 a také bubnovou pec 120.

Schematicky znázorněný strouhací hrnec 110 rotačně pohápě-ný blíže neznázorněnými prostředky kolem v podstatě svislé osyY ve směru šipky Y* má přijímací nádrž 110*. která je na vnitř-ním obvodu a také na dně opatřená příslušně uspořádanými a při-bližně nožovitě vytvořenými rozmělňovacími elementy 115. Pro-střednictvím těchto rozmělňovacích elementů 115 se zlomky pís- kových jader přiváděné přes transportní a dopravní pás 111 pří-slušně drtí. Písek, který přitom vzniká a ještě dosahuje vět-šinového obsahu pojivá nebo podobně, padá ze sítového dna 114strouhacího hrnce 110 do trychtýřovité násypky 104 a následněse přivádí přes přívodní potrubí 101 do nádrže 121 bubnové pe-ce 120. Mezi trychtýřovitou násypkou 104 a nádrží 121 můžebýt uspořádáno šoupě 102, které je pro otevírání a zavírání - 9 - ovládané příslušně řiditelnou válcovou jednotkou 10$.

Bubnová pec 120 je vytvořená analogicky s předchozí bub-novou pecí 20 popsanou ve spojení s obr. 1.

Na předním dílu A* nádrže 121, který je vytvořený jakovstup, je uspořádaný hořák 1$1, jímž se vytápí vnitřní pro-stor 121* nádrže 121 vytvořený jako spalovací komora.

Na zadním dílu B* nádrže 121, který je vytvořený jako vý-stup, je vytvořená první komora 126, filtrační zařízení 122,dmychadlo 12$, druhá komora 124 a také rošt 12$ uspořádanýmezi první komorou 126 a druhou komorou 124. Filtrační zaří-zení 122 je potrubím 12?, ve kterém je vřazený ventilátor 128,spojené se vstupem A* nádrže 121·. Druhá komora 124 je u zná-zorněného příkladu provedení spojená potrubím 129 se sběrnounádrží l$0. Přívodní potrubí 101 může být přes schematicky znázorněnýrozdělovači element 1$$ vytvořený například jako nádrž a uspo-řádaný ve spalovací komoře 121* nádrže 121 spojené se systémem140 trubkového vedení. Systém 140 trubkového vedení zahrnujealespoň jednu, s výhodou však několik šroubovité svinutých trubek 141, které jsou vždy spojené jedním koncem s přívodním po-trubím 101, zejména s rozdělovacím elementem 1$$, a druhým koncem s druhou komorou 126. Jednotlivá spirálovitá trubka 141nebo také kompletní systém 14o trubkového vedení je činně spo-jený s příslušně přiřazeným a schematicky znázorněným pohonem142 a uložený kolem přibližně vodorovné podélné osy X ve spalovací komoře 121* otočně ve směru šipky Z. U jednoho výhodného příkladu provedení je systém 140 trub- kového vedení uspořádaný kolem podélné osy X* stoupající rela- 10 - tivně vůči podélné ose X nebo kolem podélné osy X* * skloněnérelativně vůči podélné ose X ve spalovací komoře 121* nádrže121« Úhel nebo vytvořený mezi vodorovnou osou X a mezistoupající nebo skloněnou podélnou osou XJ, nebo X* * leží vždyasi v rozpětí velikosti od 10 0 do 30 °. Nádrž 121 je uložená například na dvou základech 145« 145*uspořádaných v axiálním směru nádrže 121 v odstupu od sebe.

Uložení nádrže 121 na obou základech 145, 145* může být 'provedeno v horizontální rovině. Při horizontálním uložení sesystém 140 trubkového vedení uspořádá ve spalovací komoře 121*se shora popsaným stoupáním označeným </* , nebo také se sklo-nem označeným «6. Při souosém uspořádání systému 140 trubkového vedení vespalovací komoře 121* je nádrž 121 uspořádaná a uložená na obouzákladech 145» 145* se svojí podélnou osou X s analogickým sklonem nebo stoupáním.

Trubkový průřez jednotlivé trubky 41 trubkového systému 40vestavěného v bubnové peci 20 podle obr. 1, stejně jako jednot-livá trubka 141 trubkového systému 140 vestavěného v bubnovépeci 120 podle obr. 2 může být rozličného tvaru.

Trubkový průřez trubky vytvarované do spirály má napříkladtvar kruhového prstence, čtvercový, obdélníkový, trojúhelníko-vý, mnohoúhelníkový, kosočtvercový a podobně. Podstatné u tva-ru průřezu však je, aby jednotlivé spirály vykazovaly pokudmožno velkou teplosměnnou plochu.

Obr. 3 ukazuje jako příklad provedení trubku 41, 141 s ko-sočtvercovým průřezem pro trubkový systém 40 nebo 140, z něhožlze seznat rovnoběžné, vzájemně protilehlé plochy 38, 38* a 39» - 11 - 221» které ohraničují vnitřní prostor 37.

Na obr. 4 je ve schematickém řezu znázorněno a jako druhýpříklad provedení představeno prací zařízení označené jako ce-lek 210 a lze z něho seznat příslušně uspořádaný transportní adopravní pás 211, první nádrž 22» první síto 91 pohyblivé nezná-zorněnými prostředky ve směru šipky 91» sem a tam, příslušněuspořádanou druhou nádrž 92 vytvořenou s výhodou trychtýřovi-tě a také druhé síto 9$ pohyblivé ve směru šipky 93* sem a tam. části 22» 91, 92 a 93 jsou přiřazeny prací nádrži 73, kteráv podstatě zahrnuje duté válcové těleso 73* uspořádané nastoja-to mezi dvěma v odstupu od sebe uspořádanými přírubami 78, 76*.

Ve vnitřním prostoru 78 ocelového pláště nebo pro znázorněnífunkce dutého válcového tělesa 73* vytvořeného jako průsvitnétěleso je uspořádaný filtrační element 22· Vnitřní prostor du-tého válcového tělesa 73* je tímto filtračním elementem 77 roz-dělený na první komoru 79 pro vlastní neznázorněný sypký materiála na druhou komoru 78 pro rozpuštěné odkalované látky 210* *. V komoře 79 válcového tělesa 73* je uspořádaný alespoň je-den akustický měnič 80, který je v činném spojení s příslušněuspořádaným ultrazvukovým zařízením 85» U některé neznázorněnévarianty provedení může být navrženo také několik vůči sobě pře-sazené uspořádaných akustických měničů 80 účinně spojených sultrazvukovým zařízením 85»

Duté válcové těleso 73* je spojené blíže neznázorněnýmzpůsobem s oběma přírubami 76, 76* a je utěsněné, přičemž v hor-ní přírubě 76 je pro zavážení sypkého materiálu vytvořený otvor74 a ve spodní přírubě 76* pro vyprazdňování kuželovité vytvo-řená díra 74*. - 12 - K prací nádrži 22 je dále připojené potrubí 97 uspořádanéa utěsněné na spodní přírubě 76* s uzavíracím ventilem 96» Po- dou sítem 94. K jímce 22 ae připojené vedení 99 a také zpětné vedení2531 které je přes vřazený ventil 96*· spojené s vedením 99»

99 ve směru šipky 99* do systému 40 trubkového vedení, kterýnení na obr. 4 znázorněn, zatímco kapalina se přivádí přiřaze-nému filtračnímu lisu 252 a od filtračního lisu 252 přes po-trubí 254 ve směru šipky 254* opět do prací nádrže 22·

Ke spodní přírubě 76* prací nádrže 75 je dále přes vřaze-ný ventil 96* připojeno potrubí 98, přes které se odkalovanélátky 210* * přivádějí k filtračnímu lisu 252. Pevné látky, které při tom vznikají, se pak pro další zhodnocení přivádějí vesměru šipky 98* * do odpovídajícího zařízení, které není zná-zorněno, zatímco kapalina se přes potrubí 254 přivádí ve smě-ru šipky 254* k prací nádrži 22·

Podstatné pracovní kroky budou nyní následně popsány jakopříklad za pomoci zařízení 5θ> Z transportního a dopravního pásu 11 se takzvaný sypký ma-teriál přivádí ve směru šipky 11* a 12 do prací nádrže 10 a vní se udržuje nepřetržitě v pohybu přiřazeným ultrazvukovýmzařízením 12· Kavitačním působením dosažitelným prostřednict-vím neustálého pohybu sypkého materiálu a také chemickým slo-žením kapaliny 10* se rozpouštějí částice nečistot ze sypkéhomateriálu, které se usazují na dně nádrže 10 jako kalové lát-ky 10* *. Takto vyčištěný sypký materiál se transportním a do- - 15 - právním pásem 2» 6» přivádí k jímce 4 a v ní se příslušněsuší. Sušení v jímce 4 se dosahuje s výhodou pomocí přísluš-ně přiváděného horkého vzduchu. Při otevřeném šoupátku 2 sedostává sušený a poněkud sypký materiál pro tepelnou regene-raci do systému 40 trubkového vedení, který je účinně spoje-ný s dělícím elementem 35»

Otáčivým pohybem systému 40 trubkového vedení uspořádané-ho ve spalovací komoře 21* bubnové pece 20 orientovaným vesměru šipky Z kolem podélné osy X, X* nebo X* * se sypký mateřiál dopravuje pomocí spirálových trubek 41 ve směru šipky 20*.Použitím trubky 41 vinuté v něm v podélném směru a v příčnémřezu čtvercové, obdélníkové, trojúhelníkové, mnohoúhelníkovénebo kosočtvercové je sloupec písku v trubce nepatrně držen,takže je zajištěno optimální vyhřívání materiálu.

Materiál vedený systémem 40 trubkového vedení přesýpánímdíky rotačnímu pohybu systému 40 trubkového vedení se vede dokomory 26 a v ní se oplachuje přes rošt 23 proudem vzduchu zventilátoru 23, čímž jsou z písku filtrovány zbytkové plyny ajemné částice. Tyto zbytkové plyny a jemné částice se venti-látorem 23 přivádějí přes filtrační zařízení 22 a také přeszpětné vedení 27 ve směru šipky 27* pro úplné shoření a jakopřídavný nosič energie do spalovací komory 21*.

Vyčištěný materiál může být z komory 24 přiváděn přes ve-dení 2,9 ve směru šipky 29* do jímky 30 jako znovuzhodnocený,velmi hodnotný materiál.

Odlišně od pracovních kroků popsaných shora za pomoci za-řízení 30 podle obr. 1 se u zařízení 130 podle obr. 2 přivá-dějí z transportního a dopravního pásu 111 příslušné úlomko- 14 - vité frakce ve směru šipky 111*, 112 do strouhaciho hrnce 110uloženého otočně kolem své osy Y ve směru šipky Y* a v něm serozdružují. Yateriál shromažďovaný v násypce 104 se následněpřivádí do systému 140 trubkového vedení uspořádaného v nádr-ži 120.

Další pracovní a postupové kroky zařízení 150 jsou v pod-statě identické s pracovními a postupovými kroky popsanými vpředu ve spojení se zařízením 50 podle obrázku 1.

Claims (15)

1. - 15 PATENTOVÉ Ν>·

   1. Způsob úpravy sypkých materiálů, zejména úlomkovitých frak-cí a/nebo sypkých hmot, při kterém se úlomkovité frakce ne-bo sypké hmoty upravují příslušným rozmělňováním a/nebovlhčením a také následujícím tepelným zpracováním, vy-značující se tím, že se sypký materiál protepelné zpracování provádí zevně vyhřívaným systémem (40,140) trubkového vedení a následně se pro prosévací a dělí-cí pochod zbytkových plynů a jemných částic oplachuje plyn-ným mediem.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím,že se sypký materiál před tepelným zpracováním uvolní v pra·cí nádrži (10; 75) vyplněné příslušnou kapalinou neustálýmpohybem sypkého materiálu a kapaliny od ulpívajících částicnečistot a následně se suší.
3. 3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím,že se sypký materiál v prací nádrži (10, 75) čistí od ulpí-vajících částic nečistot kmity vyvolanými ultrazvukem auvádějícími kapalinu i sypký materiál do neustálého pohybu.
4. 4. Způsob podle nároků 2 a 5, vyznačený použitím ultra-zvukových měničů pro vytváření neustálého pohybu sypkého ma-teriálu a kapaliny.
5. 5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím,že se sypký materiál přivádí ze systému (40, 140) trubkové-ho vedení otočně poháněného kolem své podélné osy do komory - 16 - (26, 126) a následně se pro vyloučení zbytkových plynů ajemných částic oplachuje plynným mediem, přičemž se vylbu-čené plyny a jemné částice používají jako přídavné nosičeenergie pro vyhřívání systému (40, 140) trubkového vedení.
6. 6. Způsob podle nároků 1 až 5, vyznačený kombinacínásledujících znaků: a) sypký materiál se čistí od ulpívajících částic nečistptv praví nádrži (10, 75)» která je naplněná odpovídajícíčistící kapalinou, kmity vyvolanými ultrazvukem, čímž senepřetržitě pohybuje čistící kapalinou, a následně se su-ší, přičemž se b) takto vyčištěný a usušený sypký materiál poté pro tepel-né zpracování provádí systémem (40, 140) trubkového ve-dení vyhřívaným zevně a otočným kolem své podélné osy (X)a následně se pro prosévání a oddělování zbytkových ply-nů a jemných částic oplachuje plynným mediem.
7. 7. Zařízení k provádění způsobu podle nároku 1, sestávající zbubnové pece (20, 120) s vyhřívanou spalovací komorou (21*,121’) pro tepelné zpracování sypkých materiálů, zejménazlomkových frakcí nebo sypkých hmot, vyznačujícíse t í m, že systém (40, 140) trubkového vedení uloženýotočně kolem své podélné osy (X) a činně spojený s pohonem(42, 142) je opatřený alespoň jednou spirálovitě vytvořenoutrubkou (41, 141), která je na jednom konci vytvarovaná propříjem a na druhém konci pro odvod sypkého materiálu do při-řazené komory (26, 126). - 17 -
8. 8. Zařízení podle nároku 7,vyznačující se t í m, že nádrž (21, 121) bubnové pece (20, 120) je v po-délném směru rozdělená na jednotlivé vyhřívané zóny a žev podélném směru jsou na vnější stěně nádrže (21, 121)uspořádané odpovídající topné nebo výhřevné elementy, svýhodou vůči sobě přesazené.
9. 9. Zařízení podle nároku 8, sestávající z bubnové pece (20)s vyhřívatelnou spalovací komorou (21*) a z prací nádrže(10, 75) obsahující chemickou kapalinu, vyznačují-cí se tím, že je navrženo ultrazvukové zařízení(15, 85) funkčně spojené s generátorem (18), které je opa-třené alespoň jedním akustickým měničem (16, 17, 80).
10. 10. Zařízení podle nároku 9, vyznačující setím, že na prací nádrži (10) je navrženo několik akus-tických měničů (16, 17) uspořádaných a upevněných na dněa/nebo na bočních stěnách nádrže.
11. 11. Zařízení podle nároku 9, vyznačující setím, že v prací nádrži (75) je uspořádaný alespoň jedensouose uspořádaný akustický měnič (80) nebo více akustic-kých měničů (80) uspořádaných v prací nádrži (75) navzá-jem přesazených.
12. 12. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se t í m, že systém (40, 140) trubkového vedení je ve spalo-vací komoře (21*, 121*) uspořádaný souose a zahrnuje něko-lik spirálovitě v sobě stočených trubek (41, 141) ulože-ných otočně kolem své podélné osy (X). - 18
13. 15. Zařízení podle některého z nároků 7a 12, vyznaču jí-cí se t í m, že systém (40, 140) trubkového vedení jeuspořádaný relativně vzhledem k podélné ose (X) spalovací;ko-mory (21*, 121’) pod úhlem stoupání (06) nebo úhlem sklonu(oZ;) ležícím v rozpětí velikostí od 10 0 do 30 °.

    14. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím,že systém (40, 140) trubkového vedení je ve spalovací komoře(21*, 121*) uspořádaný souose a nádrž (21, 121) je uloženána alespoň dvou základech uspořádaných v odstupu od sebe sestoupáním nebo sklonem.

    15. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím,že jednotlivá trubka (41, 141) systému (40, 140) trubkovéhovedení vytvarovaná do spirály má několik teplosměnných ploch(38, 38*» 59, 59*) a je vytvořená s průřezovým profilem bucLČtvercovým, obdélníkovým, trojúhelníkovým, mnohoúhelníkovýmnebo kosočtvercovým.
14. 16. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím,že na jednom konci bubnové pece (20, 120) je uspořádaná prv-ní komora (26, 126) spojená se systémem (40, 140) trubkovéhovedení a také druhá komora (24, 124) spojená s ní přes rošt(23, 123) a oplachovaná ventilátorem (25, 125)·
15. 17. Zařízení podle některého z nároků 7 a 16, vyznačují-cí se t í m, že druhá komora (26, 126) je přes fil-trační zařízení (22, 122) a přes zpětné vedení (27, 127) spo-jená se spalovací komorou (21*, 121*) bubnové pece (20, 120).