CS104991A2

CS104991A2 - Cloth finishing

Info

Publication number: CS104991A2
Application number: CS911049A
Authority: CS
Inventors: Mohsen Zakikhani; Robert Cole
Original assignee: Albright & Wilson
Priority date: 1990-04-12
Filing date: 1991-04-12
Publication date: 1991-11-12
Also published as: PT97360A; GB2242916A; FI911744A0; HU911224D0; ZA912552B; NO911429L; CN1063914A; JPH04222276A; CA2039634A1; HUT57294A; KR920005742A; BR9101495A; IE911216A1; AU7428291A; NO911429D0; PL289867A1; GB9008420D0; GB9106867D0; EP0451663A1; FI911744A

Description

eiUDr. Mšfná VŠETEČKA

Úprava tkanin

Oblast techniky

Vynález se týká postupu úpravy tkanin, kdy působenímorganofosfořových sloučenin je získána tkanina se zvýšenouodolností proti hoření.

Dosavadní stav techniky Úprava bavlněných tkanin proti hoření působením tetra-kis(hydroxymethyl)fosfoniovými sloučeninami, dále nazývaný-mi THP sloučeniny, nebo jejich prekondenzátů s močovinou,byla popsána v US patentech 2 983 623, 4 068 026, 4 078 101,4 145 463 a 4 494 951. Postupy tvoří impregnace tkaniny vod-ným roztokem chemikálií, následné sušení, působení amoniakupro vulkanizaci fosforových sloučenin za účelem zamezenírozpustnosti fosforových sloučenin na tkanině, nakonec oxi-dace a promyti za vzniku tkaniny, která si udržuje zvýšenouodolnost proti hoření po mnoha vypráních při používání. Účinnost vulkanizace je měřena stupněm nerozpustnostifosforové sloučeniny na látce, účinnost není vždy dostateč-ná a část drahé fosforové sloučeniny, použité v impregnačnímstupni, není vulkanizována. Proto se z tkaniny po vulkaniza-ci vymyje a ztratí; tento nedostatek se významně projevujeu tkanin polyester-bavlna a zejména u polyesterových tkanin.V některých případech není mošno odolnosti proti hoření THPsloučeninou dosáhnout. Některými postupy je možno dosáhnoutpotřebné odolnosti proti hoření, tato vlastnost se však čas-to významně zhoršuje opakovaným praním.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje způsobúpravy tkanin podle vynálezu, kdy se zvyšuje množství fosfo-ru vázaného na materiálu, který sestává zejména z necelulo-zových vláken, a dosahuje se potřebné odolnosti vůči hořenína tkaninách, které sestávají z necelulozových vláken, jakojsou směsi bavlna - polyester.

Způsob podle vynálezu je postup pro nehořlavou úpravuorganických vláknitých materiálů s obsahem reaktivních sku-pin, jehož podstata spočívá v tom, že materiál se impregnujevodným roztokem organofosfořové sloučeniny za vzniku impreg-novaného materiálu, který se suší a vulkanizuje teplem přiteplotě nejméně 100 °G.

Organický vláknitý materiál obsahuje nebo sestává zejmé-na z celulozových vláken. Celulozová vlákna jsou nejlépez přírodní bavlny, ale může to být také ramie, len, papírnebo lepenka a mohou to být i regenerovaná vlákna, jako jenapříklad viskóza nebo mědnatá vlákna, nebo to může býtčástečně etherovaná nebo esterovaná celulóza, například ace-tát nebo propionát celulózy. Materiál může být úplně celulo-zový, jako je například 100% bavlna, nebo může obsahovat jakcelulozová, tak necelulozová organická vlákna, nebo obsaho-vat pouze necelulozová organická vlákna, jako jsou například100% polyesterová vlákna. Anorganická vlákna, jako jsouskleněná vlákna, obvykle přítomna nejsou.

Necelulozová vlákna jsou s výhodou polyesterová nebopolyamidová vlákna, ale mohou být také akrylová. Polyamidmůže být alifatický, jako jsou kopolymery polyaminu, jakoje diamin, s výhodou alkylendiamin, například se 4 až 12 ato-my uhlíku s polykarboxylovou kyselinou, například dikarboxy-lovou kyselinou se 4 až 14 atomy uhlíku, jako je alkylendi- - 3 - karboxylová kyselina, například NYLON 66, nebo polylaktamy,jako je NYLON 6. Podobně mohou být polyamidy také aromatické,jako jsou aramidy, tvořené dikarboxylovými kyselinami a fe-nylendiaminy. Akrylový polymer může být polyakrylonitrilovýhomopolymer nebo kopolymer s vinylchloridem, jako je v moda-krylových vláknech. Materiál může obsahovat nejméně 20 % ce-lulozových vláken a až 80 % ostatních vláken, například 10 až80 %, s výhodou 25 až 80 % ostatních vláken, jako jsou poly-amidy. Je však vhodnější, když materiál sestává z celulozo-vých a polyesterových vláken. Materiál obvykle obsahuje až80 %, například do 70 % polyesterových vláken, a od 20 %, na-příklad od 30 %, výše celulozových vláken, například 1 až80 % nebo 1 až 70 %, také 15 až 70 %, případně 22 až 38 % ne-bo 45 až 75 % polyesterových vláken a 20 až 99 nebo 30 až99 %, také 30 až 85 %, případně 62 až 78 % nebo 25 až 55 %celulozových vláken.

Je dávána přednost materiálům, které obsahují nejméně45 % necelulozových vláken, například polyesterová vlákna,jako je 45 až 100 % polyester, před takovými, které obsahují30 až 78 % celulozových vláken a 22 až 70 % polyesterovýchvláken, nebo 30 až 62 % celulozových vláken a 38 až 70 % po-lyesterových vláken. Polyester je obvykle kondenzační produktkterý obsahuje strukturní jednotky alifatického alkoholu, na-příklad dihydroxyalkoholu, zejména ethylenglykolu nebo butan-diolu, nebo jejich směsi, a jednotky aromatické dikarboxylo-vě kyseliny, například tereftalové kyseliny, nebo její směsis jinými dikarboxylovými kyselinami, jako je isoftalová ky-selina nebo sebaková kyselina.

Vlákna materiálu mohou být ve formě střiže nebo netka- né textilie, ale preferovány jsou tkané látky. Směsi vláken, například celulozových a jiných vláken, mohou být známé i neznámé směsi, ale vlákna jsou výhodně směsi celulozových a ostatních vláken, například polyesterových vláken, jako je - 4 - ve směsích polyester/bavlna, ale mohou být ve formě opře-dení příze s jádrem z jiného vlákna, například polyesterv bavlněných vláknech. V tkaninách jsou osnova i útek s vý-hodou ze stejného materiálu, ale mohoý být různé, napříkladjedno může být z bavlněných vláken a druhé například z vlá-ken pólyester-bavlna. Proto v tomto popisu je výraz směspoužit i pro jednotné/směsné látky, jako je vlákno s opře-dením. Materiál je s výhodou tkanina s hmotností 0,05 až 1 kg/m2, například 0,150 až 0,40 kg/m2, nebo 0,05 až 0,202 kg/m . Příklady těchto materiálů jsou polyester/bavlna lát-ky jako je košilovina, prost.ěradlovina nebo záclonovina.

Materiál se upravuje organofosfořovou sloučeninou. V t e traki s( hydroxyorgano )fosf oni o vé sloučenině je každáhydroxyorgano skupina s výhodou alfa-hydroxyorgano skupinas 1 až 9 atomy uhlíku. Tato alfa-(hydroxyorgano)skupina jevzorce HOC-ÍR-jI^), kde a ^2’ které mohou být různé nebostejné, značí vodík nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomyuhlíku, například methyl nebo ethyl. S výhodou je R^ vodíka Sj je methyl nebo vodík, jako je v tetrakis (hydroxymethyl)fosfoniových (THP) sloučeninách.

Použití tetrakis hydroxyorgano fosfoniové sloučeninyzde bude porovnáno ve vztahu k THP sloučeninám, a příslušnýmmolárním množstvím ostatních sloučenin, použitých kroměTHP sloučeniny.

Materiál je upravován impregnačním roztokem, který jetvořen vodným roztokem THP soli ve směsi s dusíkatou slouče-ninou, ze kterých může vznikat prekondenzát, nebo roztokprekondenzátu této soli a dusíkaté sloučeniny, nebo roztokTHP soli, nebo její vodorozpustný autokondenzát, nebo čás-tečně neutralizovaná THP sůl, například THP hydroxid, spolunebo bez přítomnosti dusíkaté sloučeniny. Impregnační roztokmůže případně obsahovat roztok uvedeného prekondenzátu a 5 další dusíkaté sloučeniny, například močoviny, v molárním poměru celkového množství dusíkaté sloučeniny - volné i vázané- k THP sloučenině, volné i vázané, v rozmezí 0,8 až 2:1, například 0,8 až 1,5:1. Dusíkatá sloučenina obsahuje výhodněnejméně dvě NH skupiny, například 2 až 4, ale s výhodou obsahuje dvě NH, nebo ještě lépe dvě skupiny. Dusíkatá slou-čenina je obvykle dvojfunkční a může to být amin, lépe všakamid. Příklady vhodných dusíkatých sloučenin jsou biuret,guanidin, melamin a methylolované melaminy, ale močovina jepro použití podle vynálezu nejvhodnější, zejména při absencimelaminu a methylolovaných melaminů. Močovina jako dusíkatásloučenina je nejvhodnější, jakmile je použita v prekonden-zátu. V provedení podle vynálezu roztok obsahuje prekondenzétTHP soli, například chlorid nebo sulfát, a dusíkatou slouče-ninu v molárním poměru dusíkaté sloučeniny k THP od 0,05 do0,8:1, například 0,05 až 0,6:1, nebo 0,22 až 0,8:1, také0,25 až 0,6:1, s výhodou 0,4 až 0,6:1. Roztok má pH obvykle 2 až 7,5, tedy 4 až 6,5, například 4 až 5. Atomový poměr celkového množství dusíkových atomů v dusíkaté sloučenině nebov kondenzátu k celkovému množství atomů fosforu v THP solinebo kondenzátu v impregnačním roztoku je obvykle menší než4:1, například tedy 1 až 3:1. V doporučovaném provedení podle vynálezu, je látka,která sestává z necelulozových vláken, případně obsahujecelulozová vlákna, upravována impregnačním roztokem, kterýobsahuje vodorozpustný kondenzát organofosfořové sloučeninya dvojfunkční dusíkatou sloučeninu, jako je močovina. Tytosloučeniny jsou s výhodou obsaženy v molárním poměru 1:0,25až 0,6. Následná vulkanizace této tkaniny se provádí teplem,a s výhodou také amoniakem. Pokud se vulkanizace provádíteplem a amoniakem, pak podle dalšího význaku vynálezu im-pregnační roztok obsahuje organofosfořovou sloučeninu a du- 6 síkatou sloučeninu, a to buď spolu zreagované, nezreagova-né, nebo zreagované částečně.

Koncentrace organofosfořové sloučeniny ve vodném rozto-ku může být 5 až 70 %, například 5 až 35 % nebo 35 až 70 %,vyjádřeno jako hmota THP+ iontu; s výhodou je však koncentra-ce v rozmezí 20 až 35 %.

Je-li to potřebné, pak roztok může obsahovat smáčedlo,třeba neionické, v množství například 0,05 až 0,5 % hmotnost-ních, vztaženo ke hmotnosti impregnačního roztoku, dále můžeobsahovat změkčovadlo tkaniny, třeba polyethylen, v doporu-čovaném množství 0,1 až 2 % hmotnostních, a sůl silné kyse-liny a slabé zásady, jako je chlorid nebo dusičnan amonnýnebo kovů vzácných zemin, jako katalyzátor pro tepelnou vul-kanizaci, v množství 0,1 až 5 % hmotnostních.

Upravovaný materiál je impregnován při pokrytí nejméně40 %, například 10 až 40 %·, jako 10 až 30 %, s výhodou 20 až30 %, jako THP ion vztažený k výchozí hmotnosti materiálu.Materiál může být impregnován roztokem, a vlhký materiál,například tkanina, je obvykle vyždímaná na smočení 50 až130 %, například 60 až 100 %, vztaženo k výchozí hmotnostimateriálu. Jiným způsobem může být upravovaný materiál im-pregnován koncentrovaným impregnačním roztokem v malém množ-ství, například technikou pěnění, při smočení 10 až 50 %.

Materiál impregnovaný organofosfátem je pak usušen atepelně vulkanizován buď dvěma oddělenými postupy, nebo po-stupem kontinuelním. Sušení může být prováděno v pecích ne-bo vyhřívaných nádobách, například parních, a může probíhatpři teplotách 80 až 160 °C po dobu 10 minut až 10 sekund,například při 100 °C až 120 °C po dobu 3 min až 10 s. Tepel-né vulkanizace může probíhat v pecích při teplotách nejméně100 °C, například při 100 až 200 °C nebo 100 až 180 °C, ta- - 7 - ké 130 až 170 °C po dobu 10 až 0,5 minut, například 7 až1 minutu. Vyšší teploty s dlouhými dobami vulkanizace nemů-že být použito u materiálů, které obsahují většinou celulo-zová vlákna, například 100% bavlnu. V doporučovaném provedení podle vynálezu je materiáldále vulkanizován amoniakem, obvykle plynným amoniakem, kte-rý difunduje skrz materiál, a/nebo je proháněn materiálem,například přetahováním tkaniny přes perforovanou trubici,kterou je vyfukován amoniak. Příklady zařízení a technikyvhodné pro vulkanizaci amoniakem jsou uvedeny v US patentech4 145 463, 4 068 026 a 4 494 951. Je-li potřebné, pak amo-niakální vulkanizace může probíhat před tepelnou vulkaniža-cí, nebo vulkanizace může být prováděna pouze teplem, alenejvhodnější je, když amoniakální vulkanizace probíhá až potepelné vulkanizaci.

Vulkanizovaný materiál obvykle obsahuje nanesenou pev-nou látku v množství 10 až 50 %, nebo 10 až 40 %, například10 až 30 %, nebo 10 až 25 %, nebo 15 až 30 %, případně 20až 30 %, vztaženo ke hmotnosti výchozího materiálu, bude-livztaženo k celkovému pokrytí organofosfořovou sloučeninou,pak je 16 až 36 %, například 20 až 28 %, vyjádřeno jakoTHP ion ke stejnému základu.

Vulkanizovaný materiál se podrobí nejméně jedné násle-dující operaci: dalšímu omezení rozpustnosti vulkanizovanépryskyřice na upraveném materiálu, oxidaci, za účelem oxi-dace alespoň některých trojmocných atomů fosforu ve vulka-nizované pryskyřici na pětimocné, nebo promývání vodnou zá-sadou a vodou.

Oxidace může být prováděna plynem, který obsahuje mo- lekulární kyslík, s výhodou vzduchem, a zvláště, když je plyn proháněn nebo profukován materiálem; proto materiál- 8 je-li to tkanina, může být přetahován přes vakuovou štěr-binu nebo perforovanou trubici, kterou je plyn proháněn ne-bo nasáván.

Po oxidaci, nebo při ní, může být vulkanizovaný mate-riál vymýván vodným prostředkem, s výhodou vodným roztokemzásady, například uhličitanem sodným, a/nebo promyt vodou.Oxidace s výhodou snižuje zbytkový obsah formaldehydu navulkanizovaném materiálu. Jiným způsobem může být vulkanizo-vaný materiál prostě promyt vodou nebo ponechán k dalšímoperacím, za účelem zmenšení obsahu materiálů rozpustnýchve vodě. Nakonec je vulkanizovaná tkanina vysušena a vznikáhotový materiál.

Hotový materiál, například tkanina, může být použitapro výrobu pracovních oděvů, jako jsou kombinézy, izolačníobleky a ochranné oblečení, včetně uniforem, zvláště ze30 až 70 %, například 55 až 70 %, bavlny a 70 až 30 %, na-příklad 45 až 30 % polyesteru, a tkanin pro domácnost, jakoje ložní prádlo nebo záclony, zejména ze 30 až 70 %, napřík-lad 30 až 60 %, bavlny a 40 až 70 % polyesteru.

Způsoby vulkanizace teplem a amoniakem, podle vynále-zu, dávají lepší výsledky odolnosti vůči hoření, a to u tka-nin, které obsahují necelulozové vlákna, než tkaniny, kteréjsou vulkanizcvány amoniakem, protože vyhovují přísnějšímtestům hořlavosti, například BS 6249 (1989), než látkyostatní. Materiál vulkanizovaný podle vynálezu, může vyka-zovat menší ztrátu pevnosti. Příklady provedení vynálezu V příkladech jsou uvedeny 4 tkaniny A - D, vhodnépro úpravu. 9

Tkanina

Složení 2

Hmotnost kg/m

Polyester 67/33 Polyester-bavlna100% bavlna 67/33 polyester-bavlna 0,140 0,095 0,280 0,285

Tkaniny polyester-bavlna byly běžné spřádané směsi. Příklady 1-8 Látky A, B a C byly impregnovány na pokrytí 55 až95 % smočení vodným roztokem při pH 4,5 prekondenzátu THPchloridu a močoviny v molárním poměru 1:0,5; roztok obsaho-val prekondenzát v množství odpovídajícímu 25,2 % hni. THPiontu. Impregnovaná látka byla pak sušena 1,5 minuty v pecipři 100 °C, a poté tepelně vulkanizována za podmínek uvede-ných dále. V příkladu 8 byla po tepelné vulkanizaci tkani-na ponechána přes noc v prostoru s řízenou vlhkostí, abybylo dosaženo normální vlhkosti. Tepelně vulkanizovaná tka-nina podle příkladu 8 byla pak vulkanizována plynným amo-niakem, který byl proháněn tkaninou v komoře způsobem, po-psaným v patentu USA 4 145 463; vulkanizační čas byl 4 se-kundy. Po vulkanizaci teplem v příkladu 1 až 7 a amoniakál-ní vulkanizaci příkladu 8 byla tkanina oxidována po dobu5 minut v 5% roztoku peroxidu vodíku, vyprána 5 min při60 °C v roztoku 2 g/1 uhličitanu sodného a 5 minut promývá-na studenou vodou. Promyté tkanina byla pak vysušena a by-la získána hotová tkanina. Hotová tkanina byla pak analyzo-vána na obsah fosforu a dusíku a testována na odolnost pro-ti hoření podle BS 5438 (1989) test 2A, v případě příkladu1 a 4 až 6 byly látky také testovány po 50 násobném pranípři 93 °C, praní bylo prováděno způsobem popsaným v DIN53 920 postup 1, s použitím měkké vody. Výsledky jsou uve-deny déle: 10 Příklad Tkanina Tepelná % Po-krytí Účin- nost vulka- niza- ce Délka Hotovázuhel- tka- % P účinnost vulkanizace vulka-nizacemin. °C - není ni na% P 1 A 4 150 19,7 62,0 109+ 1,34+ 53,2 2 B 4 150 12,1 69,5 99 1,93 85,2 3 G 2 150 26,0 36,9 92 1,82 4 C 3 140 26,0 34,3 63 5 C 4 140 26,2 35,9 52 6 c 6 140 26,2 44,7 72 7 3 2 180 17,0 72,3 110 8 B 2 180 19,0 74 140 po 50 praních

Po 5o praních byly příslušné hodnoty délky zuhelněnípro hotové tkaniny příkladů 4 až 6 85, 48 a 65 mni. Účinnost vulkanizace byla posuzována podle množství ko-nečné vulkanizované pevné látky k nanesenému pokrytí. Účin-nost % P je množství fosforu v hotové tkanině k množstvífosforu aplikovaného na tkaninu. Příklady 9 a 10

Tkanina D byla impregnována vodným roztokem kondenzá-tu, 1:2 molárního, močoviny a tetrakis(hydroxymethyl)fos-foniumchloridu, jak bylo popsáno v příkladech 1 až 8, nad-bytek kapaliny byl z tkaniny vyždímán. V příkladu 9 a 10 byla látka nato vysušena a tepelněvulkanizována v jednom stupni při 150 °C po dobu 4 minuty. V příkladu 10 byla tepelně vulkanizované tkanina ponechána přes noc v prostoru s řízenou vlhkostí, aby se vyrovnala její vlhkost, a potom byla vulkanizována plynným amoniakem, který byl proháněn skrz tkaninu způsobem, který je popsán v patentu USA 4 145 463. 11

Po vulkanizaci teplem v příkladu 9 a amoniakem v pří-kladu 10 byly tkaniny oxidovány 10% roztokem peroxidu vo-díku, vymyty vodou, promyty vodným roztokem uhličitanu sodného, znovu vymyty a usušeny, a byly tak získány hotovétkaniny.

Hotové tkaniny byly pak analyzovány na obsah fosforua dusíku a testovány na odolnost proti hoření. V příkladě10 bylo testování prováděno před a po 40násobném praní při93 °C, které byle prováděno postupem podle DIN 53 920,postup 1, s použitím měkké vody. Testovací metoda odpovídála metodě BS 5438 (1989) test 2A, a byla tak určena délkazuhelnění. Výsledky analýz byly následující: příklad tkanina % P % N Délka zuhelnění 9 hotová 1,93 1,36 106 10 hotová 2,33 1,97 64 Po 40 praních 2,01 1,37 Příklady 11 až 13 V těchto příkladech byly tkaniny impregnovány THPprekondenzátem jako v příkladě 1, ale koncentrace prekon-denzátu ve vodných impregnačních roztocích byly ekvivalentní 32,76 % hmotnostních THP+ iontu, a impregnovaná tkaninanebyla před tepelnou vulkanizaci sušena při 100 °C. Jinakbyly v příkladě 11 až 13 opakovány postupy z příkladů 1 až8 s tepelnou vulkanizaci a v příkladu 12 a 13 byla po te-pelné vulkanizaci provedena vulkanizace amoniakem, kterýbyl proháněn skrz tkaninu způsobem, který je popsán v USpatentu 4 145 463; vulkanizační čas byl 4 sekundy. Tepelněvulkanizované tkanina podle příkladu 11 a amoniakálně vul-kanizované tkaniny podle příkladů 12 a 13 byly pak oxido-vány, promývény, proplachovény a sušeny, jako v příkladech 12 1 až 8. Hotové tkaniny byly potom analyzovány na obsahfosforu a testovány na odolnost proti hoření, jak je po-psáno v příkladu 1. Výsledky byly následující: Pří- Tka- Tepelná % Po- Účin- Délka Hotová % ? účin- klad nina vulkani- krytí nost zuhel- tkani- nost vul- zace vulka- nění na % P kanizace min °G nizace mm 11 A 2 150 27,0 63,0 130 2,53 77,7 12 A 2 150 26,1 71,7 110 2,69 84,8 13 B 2 150 22,5 77,8 108 2,68 95,3 Příklady 14 a 15

Postup podle příkladu 9 a 10 byl opakován s jinou tka-ninou ze 100% polyesteru (E) s hmotností 0,140 kg/m a běž-^nou směsí 60:40 bavlna-polyester (F) s hmotností 0,268 kg/núVšechny hotcvé tkaniny vyhovovaly,! po 20 praních, testůmnehořlavosti.

Průmyslová využitelnost

Způsobem podle vynálezu je možno upravovat tkaniny,zejména směsi polyester-bavlna, za účelem zvýšení jejichodolnosti proti hoření, a to jak u tkanin pro ochranné oděvy, tak i pro tkaniny pro domácnost.

Claims

ΪΙ/ - 13 - PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob úpravy nehořlavých organických vláknitých materiálů's obsahem reaktivních skupin, v y z n a č u j\í c \ s e \t í m , že \ sk e * a) materiál se impregnuje vodným roztokem organofosfcrb^é^' sloučeniny, b) materiál se vysuší c) impregnovaný materiál se vulkanizuje zahřátím na teplo-tu nejméně 100 °C.
2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím,že vulkanizace (c) se provádí před zahřátím, případně pozahřátí, prostřednictvím amoniaku.
3. Způsob podle bodu 1 nebo 2, vyznačující setím, že organický vláknitý materiál je tvořen zejménacelulozovými vlákni, jako je například přírodní bavlna,ramie, len, papír, lepenka, viskózová nebo mědnatá vlékna,nebo acetát nebo prcpionát celulózy.
4. Způsob podle bodu 1 a 2, vyznačující setím, že organický vláknitý materiál je tvořen celulo-zovými a necelulo^ovými vlákny, jako jsou například poly-esterová, polyamidová nebo akrylová vlákna.
5. Způsob podle bodu la2, vyznačující setím, že organický vláknitý materiál je tvořen zejména Z necelulozovými vlákny.
6. Způsob podle bodů 1 až 5, vyznačující setím, že impregnace (a) se provádí s tetrakis(hydroxy-organo)fosfoniovou sloučeninou, s výhodou je hydroxyorga-no skupina alfa-hydroxyorgano skupina s 1 až 9 atomy uhlí-ku, kdy alfa-hydroxyorgano skupina má obecný vzorec 14 - ΗΟ-ΟίΗ^ί^), kde R^ a R£ jsou shodné nebo různé atomy vodíkunebo alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku, tedy s výhodoutetrakis(hydroxymethyl)fosfoniová sloučenina, dále THP, ne-bo její vodorozpustný autokondenzát, nebo její vodorozpust-ný kondenzát s organickou dusíkatou sloučeninou, napříklads močovinou, biuretí, guanidinem, melaminem nebo methylolo-vaným melaminem, nebo směs uvedené organické dusíkaté slou-čeniny s fosfoniovou sloučeninou nebo jejím autokondenzá-tem.
7. Způsob podle bodů 1 až 6, vyznačující setím, že impregnace (a) se provádí působením roztoku,který sestává z prekondenzátu THP soli a organické dusí-katé sloučeniny, kde molární poměr organické dusíkaté slou-čeniny k THP je od 0,05:1 do 0,8:1, s výhodou 0,25:1 do0,6:1, lépe 0,4:1 do 0,6:1, a kdy roztok má pH od 2 do 7,5,s výhodou od 4 do 5, a kde koncentrace organofosfořovésloučeniny, vyjádřené hmotnostně jako THP+ ion, v impreg-načním roztoku je od 5 do 70 %, a impregnační roztok obsa-huje jeden nebo více následujících aditiv: i) smáčedlo, s výhodou smáčedlo je neionické a s výhodouje smáčedlo použité v množství od 0,05 do 0,5 % hmot-nostních v impregnačním roztoku, ii) změkčovadlo tkaniny, s výhodou je změkčovadlo použitov množství od 0,1 do 2 % hmotnostních v impregnačnímroztoku iii) katalyzátor, s výhodou je katalyzátor tvořen solí sil- -né kyseliny a slabé zásady, například chlorid nebodusičnan amonný nebo kovů vzácných zemin nebo hydro-genfosfát amonný, s výhodou je katalyzátor použit v množství od 0,1 do 5 % hmotnostních v impregnačnímroztoku.
8. Způsob podle bodů 1 až 7, vyznačující setím, že impregnace (a) se provádí působením impreg- 15 načního roztoku na materiál při smočení, které je nižšínež 40 %, vztaženo THP+ ion ke hmotnosti materiálu, s vý-hodou od 20 do 30 %, vztaženo jako THP+ ion ke hmotnostimateriálu.
9. Způsob podle bodu 8, vyznačující se tímže vlhký materiál je vyždímán na smočení od 50 do 130 %hmotnostních, vztaženo ke hmotnosti materiálu.
10. Způsob podle bodu 1 až 7, vyznačující setím, že upravovaný materiál je impregnován koncentro-vaným impregnačním roztokem v malém množství, s výhodoutechnikou pěnění, a kdy smočení je od 10 do 50 % hmotnost-ních, vztaženo ke hmotnosti materiálu.
11. Způsob podle bodů 1 až 10, vyznačující setím, že vulkanizace (c) probíhá při teplotě od 100 do180 °C a že vulkanizačni doba je od 10 do 0,5 minut.
12. Způsob podle bodů 1 až 11, vyznačující setím, že vulkanizovaný materiál je upraven sníženímrozpustnosti vulkanizované pryskyřice v upraveném mate-riálu.
13. Způsob podle bodů 1 až 12, vyznačující setím, že vulkanizovaný materiál je oxidován, a tím žeoxidace se provádí působením oxidačního činidla po dobu0,1 až 10 minut při 0 až 40 °C, a tím, že oxidační činidloje vodný roztok peroxidu vodíku v koncentraci 0,5 až 15 %hmotnostních nebo vodný roztok perborátu sodného v koncen-traci 1 až 10 % hmotnostních.
14. Způsob podle bodů 1 až 12, vyznačující setím, že vulkanizovaný materiál je podroben oxidaci plynem s obsahem molekulárního kyslíku, který je profukovánmateriálem.