SK42192A3 - Shaper plate and its manufacturing method - Google Patents

Description

Oblasť techniky

Vynález se týká tvárnice pro zhotovování zdených sten a podobné, zejména z ohnivzdorného materiálu pro vyzdívku pece, pŕičemž alespoň jedna plocha tvárnice je určená jako omítková plocha pro uložení vrstvy omítky a tato plocha je opatrená určitým počtem prohloubení usporádaných v odstupech od sebe tak, že rovnobežne s okrajem tvárnice se stŕídají prohloubené a neprohloubené části.

Dosavadní stav techniky

Taková tvárnice je známa z CH-PS 398 020. Prohloubení jsou vytvorená v tomto prípade jako zaŕíznuté drážky, rozkládající se po celé výšce tvárnice. Drážky maj í za úkol nahazovanou omítku s tvarovým stykem zakotviť, takže predbežné zpracováni omítkové plochy není zapotŕebí. Aby byl tento účinek zaručen, nesmi být hloubka drážek menší než nejmenší prípustný rozmer. V místech drážek je však potom celková tloušňka omítky minimálne dvakrát tak velká než v sousedních neprohloubených částech.

Použití známé tvárnice na vyzdívku pece však naráží na obtíže. Protože tepelná rozťažnosť vypálené ohnivzdorné cihly, napríklad šamotové cihly a nanesené omítky není stejná, vznikají pri vyšším teplotním žatížení napetí, která mohou vést k odprýsknutí omítky od cihly či tvárnice. Hovorí se zde o tzv. odštépovacím efektu. Místní rozdílné tlouštky omítky,zejména potom, když chybej í stále prechody, tento místní odštépovací efekt podporuj í. Známá tvárnice je proto pro vyzdívku pece bez prídavného prostŕedku zvyšujícího pŕilnavost nepoužitelná, protože rovnobežne s drážkami provedenými na omítkové ploše muže docházet k tvorení trhlín.

Z DE-OS 32 18 911 je známa omítková fasáda, vytvorená nikoli z tvárnic, nýbrž z izolačních desek, pŕičemž tyto izolační desky jsou opatrený horizontálními pruchozími drážkami. I v tomto prípade mají sloužit drážky k lepšímu zakotvení omítky. Pro vyzdívku pece se však tento návrh z vpredu uvedených duvodú rovnež nehodí.

Okolem vynálezu je vytvoŕit tvárnici se zlepšenými nosnými vlastnostmi omítky, pŕičemž zejména pŕilnavost musí být zachovaná i pri vysokém tepelném namáhání.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje tvárnice pro zhotovovaní zdených sten, den a podobne, zejména z ohnivzdorného materiálu pro vyzdívku pece, pŕičemž alespoň jedna plocha tvárnice je určená jako omítková plocha pro uložení vrstvy omítky a tato plocha je opatrená určitým počtem prohloubení uspoŕádaných v odstupech od sebe tak, že rovnobežne, popŕípadé ekvidistantne s okrajem tvárnice se stŕídají prohloubené a neprohloubené části, podie vynálezu, jehož podstatou je, že i podel linií probíhajících kolmo k tomu to okraji téže omítkové plochy za sebou stŕídavé navazují prohloubené a neprohloubené části.

Zatímco u známého stavu techniky je provedeno stŕídání pro hloubených a neprohloubených části omítkové plochy pouze v hori zontálním smeru, stŕídají se podie vynálezu prohloubené a nepro hloubené části i ve vertikálním smeru. Výhodou je rovnomerné rozmístení hmoty omítky po omítkové plose. Vrstva omítky tedy obsahuje vétší počet lokálne omezených pŕídržných nopkú nebo pa tek, uspoŕádaných napríklad v ležících a stojících radách. Pŕídržné nopky omítky mohou být uspoŕádány napríklad i v soustŕedních kruzích nebo v sou'stave čar navzájem se šikmo kŕižujících, pŕičemž je nutno dbát pouze na to, aby vzdálenosti mezi nopky nebyly navzájem príliš odlišné.

Praxe ukázala, že tvárnice podie vynálezu muže být použitá ne jen pro stavbu lícni zdi u vícepláštové pece, nýbrž i k opláštování spalovacího místa samotného s nej lepšími pŕilnavými výsledky vrstvy omítky, a že omítka zústává i pri nejvyšším tepelném namáhání bez trhlin. Z toho je nutno odvodit, že celková sila pro odštepení pri vyších teplotách je menší a navíc již není koncentrovaná na čárovité zóny, nýbrž je rozdelená místne.

I když u normálních fasád budov nemohou nastávať tak vysoká tepelná žatížení jako u vyzdívky pece, rozumí se, že tvárnice podie vynálezu muže být použitá i v této oblasti vzhledem k lepšímu pŕilnavému efektu omítky se zamezením tvorení trhlin v omítce.

Nemelo by však být utajeno, že nová tvárnice se vyrábí nákladnejším zpusobem. Zatímco známá tvárnice muže být vyrábena strojovým zpusobem briketováním, je možno tvárnici podie vynálezu vyrábet pouze diskontinuálním zpúsobem.

Podie jednoho provedení vynálezu je alespoň jedna omítková plocha tvárnice vytvorená voštinovite, pŕičemž alespoň vetšina prohloubených částí je obklopená dokola neprohloubenými částmi Alternatívni provedení vynálezu spočívá v komplementárním vytvorení, u nehož jsou omítkové plochy opatrený navzájem se križujícími zárezy či drážkami, takže vétší počet neprohloubených lokálne ohraničených částí je obklopen dokola.prohloubenými částmi. Protože prohloubené části tvárnice jsou podie vynálezu co možná nej rovnomernej i rozmístény po omítkové ploše, spočívá další rozvinutí této myšlenky v tom, že prohloubené části samotné musí mít pokud možno stejné rozmery prúŕezú. Proto maj í prednosť čtvercovité nebo kruhovité tvary prohloubených částí - a v prípade doplnkového uspoŕádání i neprohloubené části.

Zatímco podie dosavadního stavu techniky musí být prohloubené části vytvorený jako zaŕíznuté drážky, navrhuje se podie vynálezu, že prúŕez každé prohloubené části meŕený v omítkové ploš je stejný nebo nepatrne vétší než prúŕez meŕený v ploše dna.

Vyplňovaní zaŕíznutých drážek tak,aby nevznikaly dutiny, omítkou lze totiž i pri nejpečlivéjší práci sotva uskutečnit. Zústávají-li pri nahazování omítky na zaŕíznutých problémových okraj ich vzduchové dutiny, mení se zde lokálne hodnoty prostupu tepla, čímž vznikaj í pri vysokých teplotách napetí podporující nebezpečí vzniku trhlin. Ďalším výhodným provedením podie vynálezu približné hranolovitých nebo válcovitých prohloubených části je tato nevýhoda odstránená a navic vzniká výhoda lehčího vyjímání tvárnice z formy v prúbéhu jej í výroby.

Ďalší dúležité provedení vynálezu spočívá v tom, že omítková plocha a k ní protilehlá zadní plocha jsou miskovité klenutý, pŕičemž vzdálenost obou plôch je alespoň približné konštantní, a že dnové plochy prohloubených části leží na imaginárni klenuté ploše, která má ke klenuté omítkové ploše alespoň približné konštantní odstup.

Taková deskovitá klenutá tvárnice umožňuje nejen stavbu kruhových prostorú topenišň, nýbrž i stavbu konvexné a konkávné klenutých stén. Výrobu takové klenuté deskovité tvárnice není možno pomoci obvyklé techniky zajistit.

Proto spočívá podstata zpusobu výroby klenuté tvárnice podie vynálezu v tom, že formovací smesí obsahujici jíl se vyplní nahoŕe otevŕená lisovací forma s rovným dnem a potom se slisuje lisovníkem do lisovací formy zavedeným, s lícovou plochou rovnobežnou se dnem lisovací formy, pŕičemž na dne a/nebo v lícové ploše lisovníku je vytvoŕen určitý počet výstupku pro vytvorení prohloubených části v polotovaru, že postup lisování se udržuje minimálné nékolik dní, dokud polotovar není zpevnén približné na tvrdosť kúže a potom se bez deformace vyjme z formy, že polotovar se následné jednou z obou širokých bočních plôch uloží na hladkou bezvýstupkovou konvexní nebo konkávni podložku a tam se nékolik dní dokončuje jeho sušení, v prúbéhu néhož se polotovar díky vlastní hmotnosti postupné zdeformuje podie klenutí podložky, a že tvárnice se potom ohnivzdorné vypáli.

Tvárnice vyrobená tímto zpúsobem je s výhodou taková, že jej í klenutá omítková plocha má obvodový úhel v rozsahu od 2 0° do 45°, s výhodou však asi 30° a polomer zakrivení leží v rozsahu do 0,25 m do asi 1,0 m. Pro nejbežnéjší použití však dostačuje polomer zakrivení približné 0,60 m.

Pŕehled obrázku na výkresech

Vynález bude dále blíže objasnén na pŕíkladech provedení podie priložených výkresu, na nichž obr. 1 znázorňuje nárys usporádání nékolika navzájem pŕizdených tvárnic, obr. 2 fez tvárnici podie obr. 1, obr. 3 nárys tvárnice s pozmenenou konfigurací omítkové plochy, obr. 4 čelní pohled na tvárnici podie obr. 3, obr. 5 usporádání tvárnic podobné obr. 1, avšak s pozmenenými čelními plochami, obr. 6 konstrukci steny s dalším obmeneným typem tvárnice, obr. 7 pohled na kachlová kamna postavená zejména z klenutých tvárnic, obr. 8 pudorys kameň z obr. 7 a obr. 9 až 12 jednotlivé operace zpúsobu výroby klenuté tvárnice.

Príklady provedení vynálezu

Tvárnice 10 podie obr. 1 je deskovitým, v podstate hranolovitým télesem se dvéma širokými bočními plochami, tvoŕícími omítkovou plochu 12 a poprípade rovnéž pro nahození určenou zadní plochu 14 a se čtyŕmi čelními plochami 16. Omítková plocha 12

- 6 je čtvercová. Rohy tvárnice 10 jsou vytvorený ve forme vrchlíkovité zaoblených prechodových plôch 18. V omítkové ploše 12 a v protilehlé zadní ploše 14 je vytvarován vetší počet prohloubených častí 20 ve forme hranolovitých der čtvercového pruŕezu.

V príkladu provedení maj í prohloubené části 20 tvar krychle. Prohloubené části 20 leží podie obr. 1 v určitém počtu horizontálních rad a k nim kolmých sloupcu. Každá prohloubená část 20 je obklopená.neprohloubenými částmi 22, které tvorí navzájem se križující zebra nebo mústky, které jsou vúči prohloubeným částem 20 vyvýšené. Omítková i zadní plocha 12, 14 maj í tedy voštinovou strukturu. Prohloubené části 20, vytvorené ve znázorneném pŕíkla de jako krychle, maj í boční plochy 24 kolmé k omítkové ploše 12 a kolmo na sebe navzájem navazující. Rovná dnová plocha 26 má k omítkové nebo zadní ploše 12, 14 konštantní vzdálenost. Boční plochy 24 prohloubených části 20 tvorí s omítkovou a zadní plochou 12, 14 ostré hrany.

Čelní plochy 16 jsou podie obr. 1 a 2 opatrený vždy jednou strední radou prohloubených části 20 upravených v odstupech, které jsou prične vyrovnány s prohloubenými částmi 20 omítkové a zadní steny 12, 14. Místní prohloubení v čelních plochách 16 jsou navzájem propojena podélnými drážkami 28 , které však maj í menší hloubku než prohloubené části 20.

Pri zdéní steny z tvárnic 10 vniká strídave malta ze styčných a dosedacích spár do prohloubených části 20, čímž je dosaženo nejen spojení s tvarovým stykem s vysokým kotvicím efektem, nýbrž i co nejlepšího utesnení spár. K tomu pŕispívají i drážky 28, které se rovnéž vyplňuj í maltou. Díky velkému počtu kotvicích patek vrstvy 30 omítky rovnomerné rozmísténých po omítkové a zadní ploše 12, 1_4 se tendence odštepení nebo odprýsknutí vrstvy 30 omítky pri vysokém tepelném zatížení rozdelí na vetší počet odštepných sil púsobících v odstupech, které však pŕilnavost omítky neprevýši. Prechodové plochy 18, dvojité zakrivené, zaručuj í na každém rohu tvárnice vyplnení maltou bez dutých prostoru.

Uspoŕádání prohloubených částí 20, znázornené na obr. 1 a 2, v horizontálních a vertikálních radách vždy se stejným počtem a se stejnými odstupy pŕispívá k univerzálnímu použití, nebot tvárnice 10 múze být i po rozpálení použitá ke zdení v ležícím nebo stojícím stavu, pŕičemž je možno použít jenom části tvárnice 10. V príkladu provedení je šírka neprohloubených částí 22 o néco menší než šírka prohloubených částí 20. Celková plocha neprohloubených částí 22 proto činí približne 80 % celkové plochy prohloubených částí 20.

Tvárnice 11, znázornéná na obr. 3 a 4, je opatrená na obou omítkových plochách 12, 14 prohloubenými částmi 20 ve forme hranolovitých, v úhlech navz’ájem navazujících drážek s obdélníkovým prurezem. Ačkoliv se v tomto pŕípadé jedná o podélné prohloubené části 20, je jejich úhlovým uspoŕádáním dosaženo toho, že jak v horizontálním, tak i vertikálním sméru prohloubené části 20 a neprohloubené části 22 na sebe stŕídavé navazují.

Tvárnice 10 podie obr. 5 odpovídá, pokud se týká voštinového vytvorení omítkové a zadní plochy 12, 14, vpredu popsanému provedení. Pouze v čelních plochách 16 chybéjí prohloubená místa 20 a podélné probíhající drážky 28. Za tím účelem jsou všechny čtyŕi čelní plochy 16 opatrený drážkami 32, které obé omítkové plochy .12, 14 navzájem kolmo spojuj í. Počet drážek 32 v každé čelní ploše 16 odpovídá počtu prohloubených částí 20 v sousedních omítkových plochách 12, 14 a každá z drážek 3 2 je vyrovnána presné s jednou radou prohloubených částí 20. Hloubka drážek 32 je približné rovná poloviční hloubce prohloubené části 20, takže u dvou na čelní strané navzájem sesazených tvárnic 10 tvorí vždy dvé drážky 32 obou tvárnic 10 pruŕez rovný každé z prohloubených částí 20. Zatímco vytvorení čelních plôch 16 tvárnice 10 podie obr. 2 pŕináší výhody z hlediska tésnosti, je zase drážkované provedení čelní plochy 16 podie obr. 5 výhodné z výrobního hlediska, protože lisovací forma potom nemusí mít žádné pohyblivé stény, pŕičemž tvárnice 10 je možno potom vyjmout z lisovací formy spíše ve sméru drážek 32.

- 8 Obr. 6 znázorňuje stenu sestavenou z obmenených tvárnic 10· Každá tvárnice 10 podie obr. 6 má tvar pravidelného šestiúhelníku. Obe protilehlé šestiúhelníkové plochy jsou omítkovými plochami 12, 14, opatrenými již popsanými prohloubenými částmi 20, uspoŕádanými v radách a sloupcích. Na rozdíl od vpredu popsaného provedeni máji však prohloubené části 20 kruhový obrys. Každá z omítkových plôch 12, 14 je opatrená dvema navzájem kolmo se kŕižujícími žlábky 34, 36 žádaného zlomu, které dále delí omítkové plochy 12 a 14 na čtyŕi čtyŕúhelníkové části 38. Z jedné tvárnice 10 je možno proto vyrobit dve polotvárnice 10' ručním oddelením, aby mohla být postavená zeä podie obr. 6. šest čelních plôch 16 tvárnice 10 je opatŕeno drážkováním, odpovídajícím v princípu drážkám 32 z obr. 5, pouze s tím rozdílem, že tyto drážky 32 na obr. 6 mají tvar púlkruhovitý.

Obr. 7 a 8 znázorňují kamna nebo pec postavenou z klenutých tvárnic 10. Klenuté tvárnice 10 odpovídají provedením štruktúry omítkových plôch 12, 14 a čelních plôch dŕíve popsaným prikladám provedeni . Mohou mít rovnež strukturu omítkových plôch 12, 14 tvárnice 11. Obe Široké boční steny, tvorící omítkové plochy 12, 14 jsou válcovite klenuté a mají mezi sebou stejný rozestup.

Čelní plochy spojuj í obe omítkové plochy 12, 14 navzájem kolmo. Boční plochy prohloubených části 20 sice rovnež navazují kolmo na príslušné omítkové plochy 12., 14, avšak vzhledem ke klenutí omítkových plôch 12, 14 nemusí navzájem protilehlé boční plochy probíhat presne navzájem rovnobežne ve smeru'klenutí, spíše se prodloužené roviny techto bočních plôch prohloubených části ležících ve smeru klenutí protínají alespoň približné ve stredu zakrivení miskovité tvárnice 10. Výroba takové tvárnice 10 je sotva uskutečnitelná pomoci bežných prostŕedku, a proto bude postup výroby dále blíže popsán podie obr. 9 až 12.

Obr. 9 znázorňuje spodní díl lisovací formy £0, který má čtvercovou rovnou dnovou desku 42 a čtyŕi boční steny 4 4. Vnitŕni plocha dnové desky 42 je opatrená nopkovitými výstupky 46, upravenými se stejnými rozestupy v radách rovnobežných s jednou boční stenou 44 a ve sloupcích kolmých k této boční stene 44 . Uvedené výstupky 46 slouží k tomu, aby vytvofily prohloubené části 20 ve vyrobené tvárnici 10. Boční steny 44 jsou opatrený určitým počtem svislých vnitŕních žeber 48, která v hotové tvárnici 10 vytváŕejí drážky 32 v čelních plochách £6. Spodní díl lisovací formy 40 se zaplní stanoveným množstvím formovací smési. Jestliže se má u vyrábené tvárnice 10 jednat o ohnivzdorné provedení určené pro vyzdívku pece, potom tato smés obsahuje jíl.

Po naplnení stanoveným množstvím formovací smési sjede lisovník 50 shora do lisovací formy 40 a uzavre j i, pŕičemž lícová plocha lisovníku 50 je rovnéž opatrená výstupky 46, podobné jako spodní díl lisovací formy £0, takže vznikne polotovar neboli výlisek F, jehož obé široké boční plochy tvorí stejné omítkové plochy (obr. 10) .

Výlisek F zústane nékolik dní v lisovací forme £0, ve které dôjde k jeho částečnému odvlhčení. Jakmile je dosaženo dostatečné tvarové stability, pŕičemž výlisek F má tedy konzistenci odpovídající tvrdosti kúže, odjede lisovník 50 nahoru a výlisek F se ze spodní části lisovací formy 40 vyjme smérem nahoru. Toto vyjmutí je možné díky na obvodu vytvoreným svislým vnitŕním žebrúm 48, aniž by bylo nutno boční steny 44 rozebrat.

V podstate rovný deskovitý výlisek F se nyní umístí do dlouhé vany 52 tak, že o plochu vany 52 se opírají dvé protilehlé spodní hrany výlisku F. Vaňa 52 tvorí konkávné klenutou podložku, jejíž prúŕez je po celé délce vany 52 konštantní. Klenutí má tvar oblouku. Polomér zakrivení činí približné 0,60 m. Jeden po druhém se nyní stejným zpúsobem uloží na vanú 52 další výlisky F. Nyní postačí vlastní hmotnost výlisku F k tomu, aby došlo k pozvolnému propadání výlisku F do vany 52. Na vane potom probíhá konečné vysušení výlisku F, z nehož potom vznikne tvárnice 10 podie obr. 11 a 12.

Horní a dolní čelní plochy tvárnice 10 probíhají jako precítim rovnobežne, avšak obe boční čelní plochy 16 spolu svírají ostrý úhel a leží v radiálních rovinách, protínajících se približné ve stredu zakrivení klenutých omítkových plôch 12,

14. Boční plochy 24 páru prohloubených části 20 , které leží ve sméru zakrivení za sebou, jsou rovnéž nasmérovány k ose zakrivení. Obé další boční plochy každé prohloubené části 20, kte ré jsou k nim kolmé, však zustávají rovnobéžné. Dnové plochy 2 6 prohloubených části 20 leží rovnéž na imaginárních klenutých plochách, které mají od omítkových plôch 12, 14 konštantní vzdá lenost.

Claims (15)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Tvárnice pro zhotovování zdéných stén, den a podobné, zejména z ohnivzdorného materiálu pro vyzdívku pece, pŕičemž alespoň jedna plocha tvárnice je určená jako omítková plocha pro uložení vrstvy omítky a tato plocha je opatrená určitým počtem prohloubení uspoŕádaných v odstupech od sebe tak, že rovnobežné, popŕípadé ekvidistantné s okrajem tvárnice se strádaj í prohloubené a neprohloubené části, vyznačuj ící s e t í m, že i podel linií probíhajících kolmo k tomuto okraji téže omítkové plochy (12,14) za sebou stfídavé následují prohloubené části (20) a neprohloubené části (22).
2. 2. Tvárnice podie nároku 1, vyznačuj ící se tím, že omítková plocha (12, 14) je vytvorená voštinové a alespoň vétšina prohloubených části (20) je vždy dokola obklopená neprohloubenými částmi (22) .
3. 3. Tvárnice podie nároku 1,vyznačuj ící se tím, že omítková plocha (12, 14) je vytvorená voštinové a alespoň vétšina neprohloubených části (22) je dokola obklopená prohloubenými částmi (20) .
4. 4. Tvárnice podie jednoho z nároku laž3,vyznačující se tím, že rozméry každé z prohloubených nebo každé z neprohloubených části (20, 22) jsou ve smeru rovnobéžném, popŕípadé ekvidistantním s okra jem tvárnice (10.) a v druhém sméru, probíhajícím k nému kolmo, približné stejné.

   - 12 Γυ
5. 5. Tvárnice podie nároku 4,vyznačující se tím, že prohloubené nebo neprohloubené části (20, 22) mají obrys čtvercový nebo kruhový.
6. 6. Tvárnice podie jednoho z nároku 1 až 5, vyznačuj í c í s e tím, že omítková plocha (12) a proti ní ležící zadní plocha (14) jsou miskovité klenutý, pŕičemž vzdálenost téchto obou plôch (12, 14) je alespoň približné konštantní, a že dnové plochy (26) prohloubených části (20) leží na imaginárni klenuté ploše, která má k omítkovým plochám (12, 14) alespoň približné konštantní odstup..
7. 7. Tvárnice podie jednoho z nároku 1 až 6, vyznačující se tím, že boční plochy (24), spojující dnové plochy (26) prohloubených části (20) s omítkovými plochami (12, 14), jsou približné kolmé k ohraničujícím omítkovým plochám (12, 14) .
8. 8. Tvárnice podie jednoho z nároku 1 až 7, vyznačující se tím, že prúŕez každé prohloubené části (20) méŕený v omítkové ploše (12, 14) je stejný nebo nepatrné vétší než prúŕez prohloubené části (20) méŕený v dnové ploše (26) .
9. 9. Tvárnice podie jednoho z nároku 1 až 8, vyznačující se tím, že omítková plocha (12) a zadní plocha (14), probíhající vé stejné vzdálenosti vúči ní, tvorí široké strany deskovité tvárnice (10, 11) a obe jsou vytvorený voštinové s prohloubenými částmi (20) a neprohloubenými částmi (22) probíhajícími stŕídavé ve dvou navzájem kolmých smerech, a že alespoň dvé navzájem protilehlé čelní plochy (16) tvárnice (10, 11) jsou rovnéž opatrený prohloubenými, avšak j inak dimenzovanými částmi (32) .

   - 13 T\J
10. 10. Tvárnice podie jednoho z pŕedcházejících nároku, zejména podie nároku 9, v yznačující se tím, že prohloubené části (32) v čelních plochách (16) jsou vytvorený ve formé drážek kolmo spojujících omítkovou plochu·(12) se zadní plochou (14).
11. 11. Tvárnice podie nároku 10, vyznačuj ící se tím, že drážky (32) v čelních plochách (16) mají vždy poloviční prúŕez prohloubených části (20) v omítkové ploše (12, 14) a jsou vyrovnány vždy s jednou radou téchto prohloubených části (20).
12. 12. Tvárnice podie jednoho z pŕedcházejících nároku, v y značující s e tím, že její omítková plocha (12,

    14) je provedena ve tvaru pravidelného šestiúhelníka, a že v omítkové ploše (12) a/nebo protilehlé zadní ploše (14) jsou vytvorený vzájemne kolmo se križuj ící žlábky (34 , 36) žádaného zlomu, které dále delí tvárnici do čtyŕ stejných čtyŕúhelníkových cihel.
13. 13. Zpúsob výroby klenuté tvárnice podie jednoho nebo nekolika z nároku laž9,vyznačující se tím, že formovací smési obsahující j íl se vyplní nahoŕe otevŕená lisovací forma (40) s rovným dnem (42) a potom se formovací smés slisuje lisovníkem (50) do lisovací formy (40) zavedeným, jehož lícová plocha je rovnobežná se dnem (42) lisovací formy (40), pŕičemž na dné (42) a/nebo na lícové ploše lisovníku (50) je vytvoŕen určitý počet výstupku (46) pro vytvorení prohloubených části (20) ve výlisku (F), že postup lisování se udržuje minimálné nekolik dní, dokud výlisek (F) není zpevnen približné na tvrdost kúže, že potom se ješté zcela nevysušený výlisek (F)

    - 14 τ\) 4Ή nedeformován vyjme z formy (40), že výlisek (F) se následné dvema navzájem protilehlými spodními hranami jedné z jeho obou širokých bočních plôch uloží na hladkou, bezvýstupkovou konvexné nebo konkávné klenutou podložku a tam se nékolik dní ukončuje jeho sušení, v prubéhu nehož se výlisek (F) díky vlastní hmotnosti postupné zdeformuje podie klenutí podložky (52).
14. 14. Zpusob podie nároku 13, vyznačuj ící se tím, že určitý počet výlisku (F) se dosušuje v dlouhé vane (52) konstantního konkávního prúŕezu až na zbytkovou vlhkost prípustnou pro následné vypalování.
15. 15. Tvárnice vyrobená zpusobem podie nároku 13 nebo 14, vyznačující se tím, že jej í klenuté omítkové plochy (12, 14) maj í obvodový úhel v rozsahu od 20° do 45° a jejich polomér zakrivení je v rozsahu od 0,25 m do asi 1,00 m.

    τν ^2-í-qz.