CZ93695A3 - Process and apparatus for bending and hardening flat glass articles - Google Patents

Description

Způsob a zařízení pro dílů ohýbání a tvrzení plošných skleněných-Oblast techniky

Vynález se týká ohýbání plošných skleněných dílů a konkrétněji zdokonaleného způsobu a zařízení pro lisové ohýbání a tvrzení plošných skleněných dílů pro

Pod pojmem lisové ohýbání nebo ohýbání tvarovací pochod, ve kterém je teplem změkčený plošný skleněný díl lisován mezi doplňkovými protilehlými tvarovacími plochami, osazenými na lisovacích členech, jako formách.

zasklívání vozidel, lisováním se rozumí

Dosavadní stav techniky

Při výrobě tvrzených zakřivených zasklívacích dílů pro okna vozidel, jako aut, je nutné splnit současně více požadavků. Především musí plošný skleněný díl uspokojovat příslušné bezpečnostní požadavky, jako je ECE R43 v Evropě, které stanovují schválené způsoby lomu za účelem snížení zranění, k nimž by docházelo v případě rozbití skla. Plošný skleněný díl také musí mít správnou velikost a tvar pro otvor vozidla, do kterého se má zasazovat. Dále má být prostý povrchových kazů a má mít dostatečnou optickou kvalitu, aby dovoloval průhled oknem bez optických zkreslení. Konečně musí být cena přijatelná pro zákazníka, t.j. výrobce vozidla.

V posledních letech se požadavky na výrobce skla staly mnohem náročnější. Moderní modely vozidel vyžadují skla komplexního tvaru, t.j. mající zakřivení ve dvou směrem vzájemně na sebe kolmo, a na přesné řízení zakřivení po celé ploše skla, a to nejen na obvodě, zapadajícím do zasklívací příruby karoserie vozidla. Často má sklo ze strany na stranu hluboké a/nebo ostré zakřivení. Kromě dosahování těchto obtížných tvarů se potřebné tolerance stávají stále náročnější v důsledků snahy výrobce po stále se zvyšující kvalitě vozidla. Protože automobilové sklo může mít zapouzdřenou hranu zasklívacím a těsnicím profilem, nebo se instaluje robotem,

-2kladou tyto technologie velmi úzké tolerance na rozměr skla.

V každém případě je obtížnější vyloučit u komplexních tvarů optické zkreslení, a jelikož zasklení vozidla musí splňovat stále obtížnější optické normy, jaké jsou nyní vyžadovány, musí výrobce skla věnovat této skutečnosti soustředěnou pozornost při ohýbacích postupech.

Kromě toho tendence snižovat hmotnost vozidel za účelem snížení spotřeby paliva vede k používání tenčího skla. Například je nyní často používáno 3 mm tlusté sklo pro tvrzené zasklívací díly místo tlouštěk 4 mm a 5 mm. Tvrdit přiměřeně tenčí skla je obtížnější, přičemž tato skla jsou náchylnější na ztrátu tvaru nebo optické zkreslení ve stavu změkčeném teplem, takže obtíže, s nimiž se musí výrobce skla vyrovnávat, se kombinuj í.

I když se mnohé obtíže mohou snižovat tím, že se plošné skleněného díly ohýbají relativně pomalu v lisovém ohýbacím systému, ve kterém je lis umístěn ve vyhřívaném okolí, vede takový postup k dlouhým dobám cyklům a je provozně nákladný. Hlediska nákladů vedou výrobce skla k vyvíjení postupů, které jsou způsobilé kratších dob cyklů, ke kratším dobám výměn formy, a vyšším výkonům, při současné výrobě skla požadovaného tvaru a kvality. I když se v minulosti dosáhly kratší doby cyklů a výměny forem a vyšší výkony, vyráběné sklo neodpovídalo moderním tvarovým požadavkům a kvalitativním normám, ani nebylo tenké, jak je nyní požadováno .

Například je znám systém lisového ohýbání, kde se plošné skleněné díly dopravují na válečcích v průběhu celého procesu od ohřívání až po prudké ochlazování, a kde k lisování dochází vně pece. V takovém systému je možné vyrábět kontinuálně rychlý sled plošných skleněných dílů, přičemž ke každému pochodu v procesu dochází dostatečně rychle. Zatímco

-3takový systém se ukázal jako velmi dobře vhodný pro sklo o tlouštce 4 mm a výše, ukázalo se jako obtížné ve výrobním prostředí na něm vyrábět tenčí sklo, když se ohýbají tvary s výraznou měrou komplexnosti. Při lisování může dojít k optické deformaci a teplem změkčená skla mají dále sklon jak k borcení, tak i ztrátě tvaru při podporování na válečcích z různých příčin. Pokusy zlepšit optickou kvalitu ohýbáním při nižší teplotě mají za následek neuspokojivé vlastnosti z hlediska zlomu při rozbití skla a/nebo nízký výkon.

Problémem ztráty tvaru v ohýbaném skle se zabývá spis WO 90/11973, odpovídající patentovému spisu USA č.4 883 526. Tento spis navrhuje přesouvací uspořádání pro přesun plošného skleněného dílu z ohýbací stanice na vydávací stanici nebo stanici pro prudké ochlazování. Ohýbané sklo se ukládá na přesouvací rámový útvar, přizpůsobující se v obrysu u v nárysném tvaru obvodovým okrajům plošného skleněného dílu, a to sestupným svislým pohybem dolní tvarovací obrubové formy (nesoucí plošný skleněný díl) vzhledem k přesouvacímu rámovému útvaru. Přesouvací rámový útvar je proto uspořádán v tomto okamžiku postupu soustředně a uvnitř obrubové formy. Toto uspořádání však vyžaduje zlepšení, protože přesouvací rámový útvar může vzhledem k tomu, že leží směrem dovnitř od obvodu ohýbaného plošného skleněného dílu a může zanechávat značky v průhledové oblasti plošného skleněného dílu.

Spis WO 93/14038, odpovídající patentovému spisu USA č.5 279 635 se zabývá problémem borcení v lisovaných plošných skleněných dílech a zejména se zabývá úpravou forem na lisové ohýbání pro zmenšení borcení. Uvádí, že tyto problémy mohou být části řešeny přehříváním plošných skleněných dílů v peci pro kompenzování tepelných ztrát po výstupu z pece. Použitím zahřátých tvarovacích forem může být tato následná tepelná ztráta snížena, a potřeba takového intenzivního zahřívání v peci se může vyloučit. Spis neřeší problémy ztráty

-4tvaru ohýbaného plošného skleněného dílu. Tyto problémy se stávají velmi důležité při ohýbání tenkých plošných skleněných dílů pro tvrzení, a to vzhledem k potřebě, aby plošné skleněný díl byl na relativně vysoké teplotě, když je dopravován na stanici pro prudké ochlazování, aby byl přiměřeně vytvrzen.

Většina zasklívacích dílů, jaké se v současné době osazují do evropských vozidel, mají do určité míry komplexní zakřivení, a vzniká proto potřeba ohýbacího a tvrdícího procesu způsobilého výroby plošných skleněných dílů s požadovaným mírně komplexním tvarem, popřípadě obsahujícím hluboké a ostré ohyby, při současném uspokojování současných přísných norem na optickou kvalitu a chování při zlomu, a při ceně přijatelné pro výrobce vozidla.

Podstata vvnálezu

Vynález přináší způsob ohýbání a tvrzení plošného skleněného dílu, při kterém se zahřívá plošný skleněný díl do teplem změkčeného stavu v peci, přičemž se nejméně jedna část plošného skleněného dílu zahřívá na vyšší teplotu, než jiná část, plošný skleněný díl se dopravuje z pece na lisovou ohýbací stanici, plošný skleněný díl se tvaruje lisováním mezi proti sobě ležícími doplňkovými tvarovacími plochami na horním a dolním lisovacím členu, přičemž nejméně jeden z členů je vnitřně zahříván, ohnutý plošný skleněný díl se přesouvá na přesouvací nosný rámový útvar přizpůsobený obvodu plošného skleněného dílu, a ohnutý plošný skleněný díl se tvrdí při podporování na nosném rámovém útvaru prudkým ochlazením jeho povrchů, a ohnutý a tvrzený plošný skleněný díl se vyjímá z nosného rámového útvaru.

Postup ohřívání alespoň části plošného skleněného dílu na vyšší teplotu než jinou část se obecně označuje jako rozdílový nebo diferenciální ohřev. Tyto části plošného skleněného dílu, které se mají hlouběji a/nebo ostřeji

-5(t.j. na menší poloměry ohybu), se zahřívají na vyšší teplotu, aby se mohly snadněji deformovat, a to dostatečně rychle bez zavádění borcení. Znak tohoto způsobu má proto funkční vztah k lisovacímu pochodu, ve kterém se sklu uděluje požadovaný tvar s jeho hlubokými nebo ostrými záhyby.

je výhodné provádět lisové ohýbání vně pece, protože toto značně zjednodušuje mechanickou konstrukci zařízení, čímž se snižují jeho náklady. Tím je také umožňováno, aby lisový ohýbací mechanismus pracoval v kratší době cyklu, a dochází také ke snížení cyklických změn teploty, například když se dveře pece otvírají, aby se umožnil výstup každého ohýbaného plošného skleněného dílu a jeho nosiče. Bylo však zjištěno, že pro ohýbání plošných skleněných dílů dostatečně rychle a bez zavádění borcení, a pro dosažení požadované míry tvrzení v plošném skleněném dílu, je zapotřebí zahřívat nejméně jeden z lisovacích členů. Použití zahřívaných nástrojů, jak lze tento znak označit, je proto funkčně spojeno s umístěním lisové ohýbací stanice vně pece, když se sklo tvrdí po lisování.

Bylo zjištěno, že dále zlepšená optická kvalita se může dosáhnout, když plošný skleněný díl podstoupil před lisovým ohýbání předběžný ohýbací pochod, takže zbývá realizovat při lisovém ohýbacím pochodu menší míra změny. S výhodou se proto při způsobu podle vynálezu provádí předběžné tvarování teple změkčeného plošného skleněného dílu, například tím, že se vede na nosič tvarovaný pro požadované předběžné ohýbání, například obrysově tvarované válečky, nebo vzájemně nakloněné přímé válečky, přičemž délka válečků a úhly naklonění se volí podle toho, jaké předběžné ohnutí se má udělovat plošnému skleněnému dílu.

Normálně mají doplňkové tvarovací plochy tvar horní z hlediska křivosti vnitřní (konvexní) plné formy a dolní, z hlediska křivosti vnější (konkávní) obruboví formy. S vý-6hodou je alespoň část horní formy pórovitá, nebo opatřená většími otvory, normálně otevřenými do průchodů, v nichž se může snížit tlak, například připojením ke komoře udržované na zmenšeném tlaku, takže se vyvolává přisávání plošného skleněného dílu na tvarovací plochu. Taková forma je označována jako podtlaková horní forma. S výhodou může být tvarování plošného skleněného dílu napomáháno tlakovým rozdílem, vyplývajícím z použití podtlakové formy, mezi dvěma plochami plošného skleněného dílu, když je lisován mezi formami. Toto napomáhání je obzvláště užitečné, když požadovaný tvar ohýbaného plošného skleněného dílu zahrnuje oblast s obráceným zakřivením, t.j. konkávní oblast v obecně konvexně zakřiveném plošném skleněném dílu.

Další výhodou podtlakové, hlediska křivosti vnitřní formy je to, že může být použita pro zavěšení plošného skleněného dílu po tvarování, čímž se umožňuje obrubové, z hlediska křivosti vnější formě, se spouštět směrem od z hlediska křivosti vnitřní formy, a sklo může být ukládáno na přesouvací nosný rámový útvar relativním pohybem mezi oběma formami, pro ukládání skla na nosný rámový útvar. S výhodou je plošný skleněný díl zavěšen z horní, z hlediska křivosti vnitřní formy, zatímco se nosný rámový útvar pohybuje pod horní formou pro přijímání ohýbaného plošného skleněného dílu. Alternativně se může samotná horní, z hlediska křivosti vnitřní forma, pohybovat v podstatě vodorovně, při nesení ohýbaného plošného skleněného dílu, až je uložena nad nosným rámovým útvarem. V obou případech se sníží náchylnost k vytváření povrchových otisků (značek) na plošné skleněném dílu.

Nebezpečí vytváření značek může být dále sníženo spolu se zvýšením tvarové přesnosti tím, že se horní podtlaková forma řízené spouští, když se sklo přesouvá na nosný rámový útvar, a plošný skleněný díl se uvolňuje teprve tehdy, když je blízko k rámovému útvaru, takže se jemně ukládá a ne-Ίnechává se spadnout na rámový útvar. To snižuje míru nárazu, kterému je plošný skleněný díl vystaven, a zvyšuje přesnost ukládání plošného skleněného dílu na rámovém útvaru. Jelikož může být rámový útvar řešen tak, aby přizpůsoboval obrysový tvar ohýbanému plošnému skleněnému dílu, tento tvar se tak může lépe udržovat.

Pro přesné a reprodukovatelné ohýbání plošných skleněných dílů je důležité, aby každý plošný skleněný díl byl přesně polohově ustaven mezi formami. Tam, kde jsou různé části plošného skleněného dílu zahřívány v peci na různé teploty, nebo kde se používá předběžný tvarovací pochod, je také důležité, aby plošný skleněný díl byl přesně polohově ustaven v příslušném bodě. S výhodou je proto použito prostředků pro polohové vyřizování plošného skleněného dílu před tím, než vstupuje do pece, a výhodněji prostředků pro zjišťování a korigování odchylky plošného skleněného dílu od požadovaného polohového vyřízení v jednom nebo více po sobě následujících pochodech v pracovním procesu.

Způsob ohýbání a tvrzení plošného skleněného dílu podle vynálezu je navržen tak, aby byl vhodný pro tenké plošné skleněné díly, zejména o jmenovité tlouštce 3 a 4 mm (skutečná tlouštka v rozmezí 2,8 až 4,2 mm) a konkrétněji pro tenké plošné skleněné díly mající mírný rozsah komplexního zakřivení. Ve spojení s ohýbáním skla pro vozidla rozumí odborník v oboru pod pojmem tenké sklo sklo do tlouštky až 4,2 mm. I když vynález může být také použit pro ohýbání a tvrzení plošných skleněných dílů majících tlouštku mimo uvedený rozsah, bude normálně možné uspokojivým způsobem zpracovávat tlustší plošné skleněné díly na zařízení podle známého stavu techniky. V současné době je na trhnu malá poptávka pod ohýbání a tvrzení plošných skleněných dílů tenčích než 2,8 mm.

Vynález se také vztahuje na zařízení pro ohýbání

-8a tvrzení plošného skleněného dílu, obsahující pec pro ohřev plošného skleněného dílu do teplem změkčeného stavu, zahrnující prostředek pro zahřívání alespoň jedné části plošného skleněného dílu na vyšší teplotu, než jiná část, lisovou ohýbací stanici obsahující proti sobě ležící doplňkové tvarovací plochy na horním a dolním lisovacím členu, uloženými pro vratný pohyb proti sobě, přičemž nejméně jeden z členů je vnitřně zahříván, dopravníkový prostředek pro dopravu plošného skleněného dílu pecí a z pece na lisovou ohýbací stanici, stanici pro prudké ochlazování, obsahující protilehlé foukací hlavy pro usměrňování proudů chladicí tekutiny tak, aby narážela na povrchy ohnutého plošného skleněného dílu a prudce je ochlazovala, čímž dochází k tvrzení plošného skleněného dílu, přesouvací prostředek pro přijímání plošného skleněného dílu z lisové ohýbací stanice obsahující nosný rámový útvar přizpůsobený obvodu ohnutého plošného skleněného dílu, posuvný ve v podstatě vodorovném směru stanicí pro prudké ochlazování, a vykládací stanici obsahující prostředek pro vyjímání ohnutého a tvrzeného plošného skleněného dílu z nosného rámového útvaru.

Výhody kombinování rozdílového ohřevu, lisové ohýbací stanice umístěné vně pece, a použití vyhřívaných nástrojů již byly uvedeny. Při použití takových opatření pro ohýbání plošného skleněného dílu na přesně řízený tvar je samozřejmě důležité, aby se tento tvar udržoval, až se plošný skleněný díl ochladí prudkým ochlazením, a ztuhne. Ukázalo se, že přesouvací nosný rámový útvar je nej lepším prostředkem pro přesouvání plošného skleněného dílu ze stanice pro lisové ohýbání skrz stanici pro prudké ochlazování na vykládací stanici. Tento znak proto spolupůsobí se znaky dřívější části zařízení, jejíž funkce byla popsána výše, při získávání ohýbaného a tvrzeného plošného skleněného dílu vyhovujícího přísným požadavkům na optickou kvalitu, komplexního tvaru v rámci úzkých tolerancí a chování při zlomu vyhovujícím ECE R43, a to vše při přijatelných nákladech.

— 9 —

Jedním způsobem zajišťování rozdílového ohřevu je uspořádat pec jako více rovnoměrných ohřívacích sekcí, následovaných jednou nebo více rozdílovými ohřívacími sekcemi, kde rozdílová ohřívací sekce je sekce, způsobilá zahřívat jednu část plošného skleněného dílu na vyšší teplotu, než jinou část. S výhodou obsahuje rovnoměrná ohřívací sekce eliptickou střešní klenbu s ohřívacími prostředky uloženými v jejím nitru. S výhodou může být střešní klenba zatažitelná, aby umožnila údržbu. Rozdílová ohřívací sekce s výhodou sestává z takové rovnoměrné ohřívací sekce s přídavnými ohřívači, uloženými pod eliptickou střešní klenbou, s výhodou ve v podstatě vodorovném seskupení. Ohřívače mohou být řízeny tak, že část plošného skleněného dílu, která se má ohýbat na menší průměr zakřivení, se zahřívá na vyšší teplotu, než jiná část.

S výhodou zahrnuje zařízení prostředek pro udělování předběžného ohřevu plošnému skleněnému dílu před tím, než se ohýbá lisováním.

Všeobecně jsou doplňkové tvarovací plochy specifické pro tvar obzvláštního plošného skleněného dílu. Když se má vyrábět jiný plošný skleněný díl, je proto zapotřebí vyměnit jednu nebo zpravidla obě formy osazené na stanici pro lisové ohýbání, a často je zapotřebí určité seřizování před tím, než se dosáhne uspokojivé výroby nového plošného skleněného dílu. Tato výměna však má za následek, že po určitou dobu je zařízení mimo provoz, přičemž však je, jak bylo uvedeno výše, žádoucí snížit takové doby na přestrojení, aby se snížily náklady. S výhodou se čas spoří tím, že se lis opatří koly a středícím a výškově seřizovacím systémem, takže může být vyjímán z jeho pracovní polohy na výrobní lince, přičemž se vyměňují nebo seřizují formy, a lis se opětovně umístí do jeho pracovní polohy, a vyřídí se s linkou s minimálním zpožděním.

-10Alespoň jedna forma je opatřena vnitřním ohřívacím prostředkem, t.j. prostředkem pro uvolňování tepla uvnitř formy, takže se teplo předává do tvarovací plochy ze směru uvnitř formy. Bude zřejmé, že když je stanice pro ohýbání lisováním vně pece, byla by jinak forma na začátku pracovního pochodu chladná, což by vedlo k neuspokojivému ohýbání podstatného počtu plošných skleněných dílů, než dosáhne provozní teploty. Obě formy mohou být zahřívány, ale jelikož dolní forma má normálně obrysovou nebo obvodovou rámovou konstrukci, vedoucí k nízké tepelné kapacitě, zahřívá se relativně rychle a je proto dostačující zahřívat pouze horní formu.

Pod pojmem vnitřního ohřívání odborník bude rozumět, že energie (ve formě tepla nebo v jiné formě) se přivádí do formy, a uvnitř formy se uvolňuje jako teplo. Tvarovací plocha se proto v prvé řadě zahřívá zevnitř formy, místo aby se zahřívala přímo pouze prostředky vně formy, t.j. vnějšími sálavými ohřívači nebo hořáky, nebo se zahřívala horkými plošnými skleněnými díly, přicházejícími do styku s formou. Existuje řada různých prostředků vnitřního ohřevu. Jedním takovým prostředkem jsou elektrické ohřívací prvky uložené v části formy nebo v celé formě, například uložené v otvorech uložených se vzájemnými odstupy. Takové prvky mohou být řízeny vhodnými obvody pro řízení teploty. Jiný vnitřní ohřevový prostředek obsahuje kanály procházející formou, kterými se může nechat procházet horká tekutina, kanály mohou být připojeny k vnějšímu zdroji zahřáté tekutiny, přičemž tekutina může být kapalina, například olej, nebo plyn, například vzduch.

S výhodou se tvarovací plochy udržují na teplotě od 200 do 350°C, s výhodou 220 až 300°C, nejvýhodněji okolo 250°C, při získávání uspokojivé optické kvality plošných skleněných dílů a jejich chování při zlomu. Je překvapující,

-líže na zařízení, ve kterém je doba průchodu od výstupu pece na stanici pro prudké ochlazování 5 až 8 sekund, kde tvarovací plochy mají tak nízkou teplotu, se dosáhne přiměřeně tvrzeného tenkého skla.

S výhodou přesouvací prostředek obsahuje rám, v němž je nesen nosný rámový útvar. Rám se posouvá na kolejnicích kluzného vedení, které mohou probíhat od lisovací stanice na vykládací stanici nebo po pouze části této vzdálenosti. Plošný skleněný díl může být vyjímán z nosného rámového útvaru jedním z více způsobů, například zdvíháním z rámového útvaru zdvíhacím mechanismem a po té podporován na obvodě trny, zatímco se rámový útvar odtahuje. Alternativně může být použit ke zdvíhání plošného skleněného dílu s nosného rámového útvaru podtlakový držák.

Vynález se také vztahuje na plošný skleněný díl ohnutý a tvrzený výše uvedeným způsobem nebo ohnutý a tvrzený na na výše uvedeném zařízení.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení, neomezujících jeho rozsah, s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l schematický celkový půdorysný pohled na lisové ohýbací a tvrdící zařízení podle vynálezu, obr.2 perspektivní pohled na jedno možné zařízení pro polohové vyřizování plošných skleněných dílů před vstupem do pece, které je částí zařízení z obr.l, obr.3 příčný řez rovinou III-ΙΙΙ části pece z obr.l, obr.4 schematický perspektivní pohled na prostředek pro předběžné ohýbání plošných skleněných dílů, který může být vřazen do zařízení z obr.l, obr.5 zvětšený perspektivní pohled ukazující přídavné podrobnosti malé části prostředku pro předběžné ohýbání z obr.4, obr.6 boční pohled, částečně v řezu, na část lisového ohýbacího a tvrdícího zařízení z obr.l, zahrnující výstup z pece, lisovou ohýbací stanici, stanici pro

-12prudké ochlazování, a vykládací stanici, obr.7 boční pohled na dolní část lisu, ukazující kola a středící a systém pro výškové vyrovnávání, který může být připojen k zařízení z obr.6, obr.8 koncový pohled na dolní část lisu znázorněného na obr.7, ve směru kolmém ke směru z obr.7, ukazující ji ve zdvižené poloze, obr.9 koncový pohled ve stejném směru jako obr.8, ukazující stejnou část lisu v poloze, v níž je spuštěná pro lisové ohýbání, obr.10 půdorysný pohled na část lisu, ukazující dolní formu a dopravníkové válečky pro přesun plošného skleněného dílu na formu, obr.11 boční pohled na část lisu z obr.10, kde dopravníkové válečky mohou být na lisové ohýbací stanici spouštěny, obr.12 boční pohled na lis z obr.10 a 11 ukazující dopravníkové válečky ve spuštěné poloze, obr.13 boční pohled, částečně v řezu, na horní část, která může být použita v lisových ohýbacích stanicích, jak jsou popsány níže, obr.14 perspektivní pohled, částečně v řezu, na horní část formy z obr.13, obr.15 boční pohled na horní formu, alternativní vůči té, jaká může být použita v popsaných lisech, a obr.19 perspektivní pohled na část přesouvacího prostředku, vřazeného do zařízení z obr.6.

Příklady provedení vvnálezu

Obr.l znázorňuje lisové ohýbací a tvrdící zařízení pro ohýbání a tvrzení plošného skleněného dílu ve všeobecně vodorovné orientaci, obsahující první nebo přívodní dopravník 10, který dodává plošné skleněné díly 11 na vstup pece 12. Pec 12 obsahuje druhý dopravníkový prostředek 18., který dopravuje plošné skleněné díly 11 pecí a dodává je na lisovou ohýbací stanici 13., kde se teplem změkčené plošné skleněné díly 11 lisují mezi vzájemně doplňkovými a protilehlými tvarovacími plochami, umístěnými na lisovacích členech v podobě forem. Lisovací stanice je opatřena neznázoměným třetím dopravníkovým prostředkem. Ohýbané plošné skleněné díly jsou potom dopravovány stanicí 14 pro prudké ochlazovámí, kde se tvrdí, a na vykládácí stanici 15., kde se ohýbané a tvrzené plošné skleněné díly přesouvají na čtvrtý dopravník 19. Do-13prava mezi lisovou ohýbací stanicí 13 a vykládací stanicí 15 se děje pomocí vratně pohyblivého prostředku, znázorněného na obr.6 a 19. Zařízení má střední osu 17.

Na obr.l jsou schematicky znázorněny plošné skleněné díly ve tvaru zadních skel vozidla, postupující zařízením v jedné řadě. Vynález se však hodí pro mnohé jiné tvary plošného skleněného dílu, který se má ohýbat a tvrdit. Například může být použit pro ohýbání a tvrzení menších dílů, jako jsou zasklení dveří aut. V zařízení podle vynálezu, uzpůsobeném pro takové menší díly, mohou tyto díly postupovat zařízením ve více řadách, např. dva nebo i tři díly vedle sebe. Určité části takového zařízení jsou v takovém případě přítomné v odpovídajícím násobném počtu. Například lisovací stanice v takovém případě obsahuje dva nebo tři lisy (nebo nejméně dva nebo i tři dvojice lisovacích členů) vedle sebe, pro lisování více řad plošných skleněných dílů.

Zařízení může být podle potřeby opatřeno vyřizovacím ústrojím pro přesné vyřizování plošných skleněných dílů vzhledem k imaginární střední osou 17 ohýbacího a tvrdícího zařízení jak v rotačním tak i translačním smyslu. Jedno vhodné vyřizovací ústrojí 16 je podrobněji znázorněno na obr.2. Je žádoucí vyřizovat plošné skleněné díly přesně tak, aby každá po sobě následující část ohýbacího a tvrdícího zařízení mohla uspokojivě vykonávat svou funkce.

Obr.2 znázorňuje jedno možné provedení vyřizovacího zařízení 16 , které je známé a je podrobněji popsáno v britském patentovém spisu GB 2 193 709 odpovídajícím patentovému spisu USA č.4 895 244, na které se zde odvoláváme jako na součást popisu. Zahrnuje dvě části, a to polohově ustavovací mechanismus 20 pro přední a zadní okraj plošného skleněného dílu, a polohově ustavovací mechanismus 21 pro postranní okraje plošného skleněného dílu.

-14Na obr.2 jsou znázorněny plošné skleněné díly ll, dopravované směrem ke vstupu pece 12 a do této pece, t.j. pohybující se zleva doprava. Přední okraj plošného skleněného dílu 11 se dotýká neznázorněných pružně zatížených a zatažitelných zarážkových kolíků, které vyčnívají z dolních konců zarážkových trubek 22 polohově ustavovacího mechanismu 20. Zarážkové kolíky jsou vyrobeny z materiálu, který nepoškrábe sklo, například z nylonu. Když oddělování mezi plošným skleněným dílem 11 dosedajícím na zarážkové trubky 22 a předchozím plošným dílem (t.j. plošným dílem, který již opustil vyřizovací ústrojí) dosáhlo požadované předem určené hodnoty, zarážkové trubky 22 se zvednou a plošný skleněný díl pokračuje v dopředném pohybu.

Zdvíhání zarážkových trubek 22 se provádí zatahováním pístu vzduchového válce 23 , a otáčením hřídele 24 ve směru proti hodinovým ručičkám, při pohledu od konce hřídele 24. nejblíže k pozorovateli. Hřídel 24 je naklínován, takže členy, pomocí nichž je každá zarážková trubka 22 uložena, se otáčejí s hřídelem, čímž se každá zarážková trubka 22 natáčí vzhůru. Tyto členy obsahují každý kluzátko 25 a úložnou podpěru 26 kluzátka, které zajištují polohové ustavení zarážkové trubky ve směru střední osy 17. Tohoto ustavení se dosahuje pohybováním každého kluzátkového mechanismu 25 (a tím i zarážkové trubky 22) vzhledem k podpěře 26 elektromotorem 27.

Polohově ustavovací mechanismus 21 postranního okraje obsahuje postranní tlačné opěry 28., ovládané vzduchovými válci 29, které jsou uloženy pod závitovaným hřídelem 30, a připojenými k němu závitovaným operami 31. Když plošný skleněný díl 11 dosedne na zarážkové trubky, vzduchové válce 29 jsou aktivovány a postranní tlačné opěry 28 se pohybují směrem ke střední ose 17 pro přesné polohové ustavování plošného skleněného dílu 11 vzhledem ke střední ose 17. Vzdálenost oper 28 může být seřízena, například pro různé

-15velikosti plošných skleněných dílů, ovládáním krokového elektromotoru 32, který otáčí závitovaným dříkem 30 tak, že závitované opěry 31 se pohybují k sobě nebo od sebe.

Plošné skleněné díly 11, přesně polohové vyřízené, postupují do pece 12, kde jsou zahřívány do teplem změkčeného stavu, způsobilého pro deformaci. Část pece 12 na výstupní straně je opatřena rozdílovým ohřívacím zařízením pro ohřívání určitých částí plošných skleněných dílů 11 na vyšší teplotu, než ostatních. Obr.3 znázorňuje průřez takovou sekcí uvedené části pece 12., kterou je plošný skleněný díl 11 dopravován na druhém dopravníkovém prostředku 18 obr.1, obsahujícím válečky 3.5. Zatímco ve vstupní části pece jsou zahřívací prostředky uloženy na vnitřní straně vrchní klenby 36 pece, jsou ve výstupní části s rozdílovým ohřevem nahrazeny diferenciální ohřívací sestavou 37. Taková sestava je známá z patentového spisu WO 90/14315, odpovídajícího patentovému spisu USA 4 952 227 a z WO 91/13037, odpovídajícího US 4 983 202, na které se zde odvoláváme jako na součást popisu.

Tato sestava obsahuje více podélných ohřívacích prvků 38, zavěšených v seskupení nad válečky 35, které dopravují plošný skleněný díl ll. Tepelný výkon každého prvku 38, nebo alespoň malá skupina přilehlých prvků, je individálně řízen tak, že do určitých částí plošného skleněného dílu může být přiváděno více tepla, než do druhých. Normálně jsou ty části plošného skleněného dílu, které mají být hluboce nebo ostře ohýbány, zahřívány na vyšší teplotu, takže mohou být snadněji deformovány. Při výstupu z pece 12 proto teploty různých částí každého plošného skleněného dílu vytváří řadu teplotních profilů, které jsou optimalizovány jak v relativním, tak i absolutním smyslu pro tvar, do kterého se má plošný skleněný díl ohýbat.

Obr.4 ukazuje prostředek pro udělování předběžného

-16ohýbání plošnému skleněnému dílu. I když toto není podstatné, je do ohýbacího a vytvrzovacího zařízení takový prostředek 42 s výhodou vřazen protože zmenšením rozsahu tvarování, které se provádí v lisovací stanici, se dá na obtížných tvarech snadněji dosáhnout vysoká optická kvalita. Znázorněné zařízení pro předběžné ohýbání je známé z evropského patentového spisu EP 555 079, na které se zde odvoláváme jako na součást popisu. Obsahuje řadu v podstatě vodorovných dopravníkových válečků 40 a dvě řady po straně uložených, obecně kratších válečků 41, které jsou nakloněny vzhledem k válečkům 40. Válečky 41 jsou uloženy ve dvojicích prostřídané s vodorovnými válečky 40, ale jsou možná jiná uspořádání, a jeden nebo více válečků 40 může být nahrazeno více vzájemně nakloněnými válečky.

Bez ohledu na to, jaké uspořádání je použito, je důležitým znakem skutečnost, že různé válečky dohromady vymezují profil zakřivení, který teplem změkčený plošný skleněný díl postupně zaujímá, aby se vytvořilo požadované předběžné ohnutí, když je dopravován z pece 12 na lisovou ohýbací stanici 13. Úhel naklonění válečků 41 je nastavitelný a je seřízen na postupně se zvětšující hodnoty pro každou dvojici válečků, uspořádaných za sebou dále od pece .12. Válečky 41 jsou také nastavitelné ve dvou druhých rozměrech, jak je vyznačeno šipkami A a B na obr.4. Při použití takový předběžný ohýbací prostředek normálně normálně zabíhá do lisovací stanice 13 (i když toto není pro názornost znázorněno na obr.4), jelikož předběžně ohýbaný plošný skleněný díl 11 bude vyžadovat podporu, dokud nedosedne na dolní formu. Směr pohybu plošného skleněného dílu je vyznačen šipkou C. Alternativní prostředek pro předběžné ohýbání obsahuje válečky s kontinuálně zakřiveným obrysem, kde každý váleček obsahuje zakřivené jádro s poddajným pouzdrem, kde se pouzdro otáčí okolo jádra.

Obr.5 ukazuje váleček 41 spolu s mechanismem, kterým

-17se mohou dosáhnout směrová seřízení. Váleček 41 je uložen na podpůrném rameně 50 a je poháněn poddajným hnacím hřídelem 51. Rameno 50 je otočně uloženo na svém dolním konci a je podporováno deskou 52 s obloukovou štěrbinou, která se může pohybovat relativně k opěře 53 , a je po té sevřena křídlovou maticí. Podobně je seřizování úhlové polohy válečku 41 ve vodorovné poloze, jak je vyznačeno šipkou A na obr.4, zajištěno pohybem základny opěry 53 podél obloukových štěrbin vytvořených ve vodorovné desce 54 ve spojení s otáčivým uložením v hlavě 55, čímž je umožněn úhlový pohyb ramena 50. Boční translační seřizování válečku 41, jak je vyznačeno šipkou B, je konečné zajišťováno otáčením závitovaného dříku 56, který prochází základnou hlavy 55. a maticí 57, které jsou připojeny k desce 54.

Obr.6 ukazuje lisovou ohýbací stanici 13 , stanici 14 pro prudké ochlazování, a vykládací stanici £5, spolu s úsekem pece 12. Lis 69 vytvořený v lisové ohýbací stanici £3 obsahuje rám 60 s doplňkovým horním a dolním lisovacím členem 61, 62., uloženými s možností vratného pohybu proti sobě v lisové ohýbací stanici, přičemž takový lis 69 je obecně známý z řady dokumentů, zahrnujících spis W093/14038 odpovídající patentovému spisu USA č.5 279 635, na který se zde odvoláváme jako na součást popisu. Lisovací členy 61, 62 jsou uloženy na horní a dolní lisové desce 63 , 64, které se vratně pohybují ve svislém směru při vedení pomocí vodicích členů 67, 68. V zařízení je umístěn zdvíhací prostředek 108 pro dolní formu 62 ve formě ovládacího válce 66. Podobně slouží ovládací válec 65 pro horní formu 61. Lis 69 je opatřen třetím dopravníkovým prostředkem ve formě válečků 59, které vedou plošný skleněný díl 11 na dolní lisovací člen 62, ale většina válečků 59 je ze znázornění lisovací stanice 13 pro větší názornost vypuštěna. Pochod přesouvání plošného skleněného dílu 11 na dolní lisovací člen 62 je popsán níže ve spojení s obr.10, 11 a 12.

-18Jak bylo uvedeno výše, je žádoucí opatřit lis 69 koly a prostředky pro středění a vyrovnávání tak, aby mohl být vyjmut z výrobní linky, aby mohly být vyměňovány nástroje a aby mohl být polohově ustavován s minimálním zpožděním. Jeden z takových prostředků 77 je znázorněn na obr.7 až 9, a je známý z evropského patentového spisu EP 424 478, odpovídajícího patentového spisu USA č.4 872 898, na který se zde odvoláváme jako na součást popisu. Obr.7 ukazuje dolní část lisu při pohledu ze strany linky, t.j. ve stejném směru jako obr.6, zatímco obr.8 a 9 ukazují pohledy podél podélné osy výrobní linky, kolmo ke směru z obr.6 a 7. Rám 60 lisu je opatřen drážkovanými koly 70, otáčejícími se na kolejích 71, umožňujících snadné odnímání lisu. Pracovní výška lisu je určována podkladky 72 a lis je zajištěn ve své pracovní poloze zajištovacím mechanismem 73. Lis je zdvíhán z jeho zajištěné pracovní polohy vratně pohyblivou hnací jednotkou 74, ovládající otočné zdviháky 75 přes hřídele 76, jak bude podprobněji vysvětleno níže s odvoláním na obr.8 a 9.

Na obr.8 je znázorněna dolní část lisu ve zdvižené poloze pro dopravu do výrobní linky nebo ven z této linky. Kola 70 jsou uložena na otočných vykyvovacích ramenech 80. Do vykyvovacích ramen 80 zabírá ovládací tyč 81 prostřednictvím válečků 82, a jak je znázorněno na obr.8, když je tyč poháněna směrem dolů, působí kola 70 jako podpora otáčení a rám 60 lisu je zdvíhán. Ovládací tyč 81 je ovládána otočnými zdviháky 75, které jsou samotné ovládány hnací jednotkou 74 přes hřídele 76 , a při ovládání hnací jednotky 74 ve vhodném smyslu zdviháky umožňují, aby se ovládací tyč 81 zvedala do polohy znázorněné na obr.9, čímž se umožňuje rámu lisu se spouštět do pracovní výšky, v níž spočívá na podkladcích 72. Ty byly před tím seřízeny do správné pracovní výšky přidáním nebo odejmutím podložek.

Lis znázorněný na obr.8 a 9 je určen k pohybování z jeho pracovní polohy zleva doprava. Když je posouván zpět,

-19je první přibližná poloha zajišťována pružinově zatíženým nárazníkem 83., dotýkajícím se zarážkové desky 84. Nárazník 83 může také obsahovat spínač citlivý na blízkost pro ovládání hnací jednotky 74., čímž je iniciováno spouštění lisu. Když je lis spouštěn, je zajištěno přesné koncové ustavení polohy zajišťovacím mechanismem 73., který obsahuje sedlo 85 zabírající do volně otáčivého hřídele 86. Sedlo 85 vymezuje štěrbinu tvarovanou tak, že jestliže je lis poněkud vysunut z vyřízené polohy, tlačí spouštění sedla 85 na hřídel 86 lis ze správné polohy.

Po vstupu na lisovací stanici je teplem změkčený plošný skleněný díl (který může být před tím předběžně ohýbán, jak bylo popsáno výše) přesouván z válečků na dolní formu. To je kritický bod při funkci zařízení, protože je důležitý jak z hlediska přesného polohového ustavování plošného skleněného dílu na dolní formě pro dosažení správného tvaru při ohýbání, tak u z hlediska zastavení plošného skleněného dílu na válečcích i na zlomek sekundy. Lokalizované teplotní změny vyvolávané stykem horkého skla s relativně chladnými válci jsou takové, že sebemenší zastavení by mělo za následek optickou deformaci ve skle, pokud přímo nedojde k tvorbě značek na povrchu.

Je známé přesouvat plošný skleněný díl do formy zdvíháním formy vzhledem k válečkům, čímž dochází ke zdvíhání plošného skleněného dílu na válečcích. Tento pochod musí být velmi přesně načasován ve sledu ohýbacích pochodů, aby se zabránilo vnášení optických deformací. Zdvíhací prostředek formy dále musí pracovat jak proti gravitační síle, tak i proti setrvačnosti relativně těžké formy a lisové desky. Při rozvíjení vynálezu bylo zjištěno, že je místo toho vhodné spouštění válečků vzhledem k dolní formě. To má nejen za následek rychlejší přesun, ale protože je zdvíhání dolní formy pro lisování plošného skleněného dílu potom nezávislé na posunu dílu, má to také za následek zvýšenou poddajnost

-20chodu zařízení. V důsledku toho je u tohoto zařízení časování zdvihu dolní formy méně důležité.

formu nebo pod forale jsou uzpůsobeny

Obr.10 ukazuje půdorysný pohled na dolní formu spolu s uspořádáním válečků 59, které může být použito pro přesouvání plošných skleněných dílů na formu. Princip uspořádání je ten, že v oblasti formy jsou použity krátké válečky 170, 171 pro podporování teplem změkčeného plošného skleněného dílu, a tyto válečky nepřecházejí přes mou, takže nebrání jejímu zdvíhání, k tomu, aby byly co možná nejblíže formě 62., aby optimalizovaly podporování plošného skleněného dílu. Tato myšlenka je známá ze spisu WO 91/03432, odpovídajícího patentovému spisu USA č.5 004 492, na který se zde odvoláváme jako na součást popisu. Válečky 59 (které obsahují krátké válečky 170, 171) mohou být zakřivené v souladu s formou 62., přičemž v tomto případě obsahují vnitřní poddajný hřídel 172 s vnějším poddajným pouzdrem 173, takže se mohou otáčet v zakřiveném útvaru. Na obrázku je také znázorněn váleček 178 plné šířky.

Válečky 59 mohou být obecně poháněny běžným ozubeným kolečkem a řetězovými prostředky, uspořádanými po stranách zařízení (t.j. nahoře a dole na obr.10), neznázorněnými na výkresu. Tyto krátké válečky 171, které po celé formě nesahají ke stranám, a které jsou označeny jako pomocné válečky, vyžadují samostatné hnací prostředky a ložiska. Pomocné válečky 171 a zkrácené pahýlovité válečky 170, jsou otáčivě podporovány na ložiscích uložených na podporách 174, jak je znázorněno v dolní polovině obr.10. Je třeba mít na zřeteli, že válečkové konce vyznačené v horní polovině obr.10, jsou podobně podporovány, i když zde nejsou znázorněny podpěry pro tyto válečkové konce.

Pomocné válečky 171 jsou poháněny zespodu ozubenými kolečky 175, která jsou s výhodou uložena středově na válečku. Tato ozubená kolečka mohou být poháněna běžnými strojí-21renskými prostředky, jako jsou neznázorněná řetězy nebo ozubená kolečka, poháněné neznázorněným hnacím hřídelem, spořádaným z jedné strany zařízení pod válečky .59. Pomocné válečky 171 obsahují dva válečkové segmenty, které jsou spojeny, poháněny a také otáčivě podporovány ve vhodném bodě, jako je střední osa zařízení. Podporování je zajištěno ložisky v podložkách 176.

Teplem změklé plošné skleněné díly jsou dopravovány na formu 62 ve směru šipky D pomocí válečků 59.. Přesné polohové ustavení plošného skleněného dílu na válečcích nad formou 62 může být usnadněno použitím běžných zatahovatelných koncových zarážek 177. jak je popsáno výše, plošný skleněný díl je snímán z válečků 59, jakmile je v poloze nad formou 62 spouštěním válečků 59 a zdvíháním formy 62.. Nejméně válečky uvnitř obvodu formy 62 musí být spouštěny pro přesouvání plošného skleněného dílu. Přídavné válečky mohou být spouštěny pro usnadnění manipulace.

Jakmile je plošný skleněný díl nad formou 62., jsou válečky 59 spouštěny mechanismem, který je popsán níže. Je-li časování této operace dostatečně přesné, je možné zcela vypustit koncové zarážky 177 z obr.10, když plošný skleněný díl ztratí kontakt s válečky 59 a dopředný posun se zastaví, jakmile se dostane do správné polohy. Současně nebo poněkud po spouštění válečků se uvádí v činnost ovládání válce 66 (obr.6), čímž se dolní lisová deska 64 zvedá společně s dolní formou 62 , válečky 59 a jim přiřazeným mechanismem.

Obr.11 a 12 ukazují spouštěcí prostředek pro spouštění válečků 59 vzhledem k dolní formě 62., uložené v rámu 60 lisu. Kromě čerchovaně vyznačeného obrysu horní části dolní formy 62 jsou lisovací členy a jim přiřazené ovládací válce a vodicí členy vypuštěny, aby byly lépe vidět spouštěcí členy 107 válečků. Válečky 59 jsou osazeny na vodorovném rámu

-22100. který sám je podporován dolní lisovou deskou 64 , takže rám 100 a válečky 59 se mohou vratně pohybovat ve svislém směru s deskou 64. Deska 64 proto tvoří společný nosič pro válečky 59 a dolní formy 62.. Rám 100 je uložen na více ozubených tyčích 101, které jsou v závěru s ozubenými koly 102 uloženými na osách 103 s možností otáčivého pohybu. Píst válce 104 je připojen ke klice 105, která sama je připojena k dalším klikám 105 spojovací tyčí 106. Kliky 105 jsou pevně uloženy na hřídelích 103 ozubených kol, takže v podstatě vodorovný pohyb pístu je převáděn na otáčivý pohyb ozubených kol 102, čímž se vyvolává svislý pohyb ozubených tyčí 101.

Na obr.11 jsou válečky 59 ve zdvižené poloze, v níž jsou ve stejné úrovni s dopravníkovými válečky 35 pece, neznázorněnými na obr.11, a poněkud nad nejvyšší částí dolní formy 62 tak, že přijímají plošný skleněný díl 11 přicházející od pece 12 a dopravují ho do polohy přímo nad dolní formou, přičemž polohovému ustavení plošného skleněného dílu se napomáhá zatažitelnými zarážkovými členy, neznázorněnými na obr.11 a 12, v případě potřeby. Chvíli před tím, než má plošný skleněný díl 11 dospět do polohy přímo nad solní formou 62, jsou spouštěcí válec 104 válečků a ovládací válec 66 dolní formy (obr.6) ovládány tak, že válečky 59 jsou spouštěny a dolní forma 62 se zvedá, takže se plošný skleněný díl 11 přesouvá z válečků 59 v okamžiku, kdy dospěl do uvedené polohy.

Obr.12 ukazuje spouštěcí prostředek 107 z obr.11 s válečky 59 ve spuštěné poloze. Poloha dolní formy 62 je vyznačena dvakrát, jednou s odvoláním na dolní polohu odpovídající poloze, v níž je znázorněna na obr.11 (takže je patrna míra, v níž byly válečky 59 spuštěny), a opět do zdvižené polohy, kterou zaujímá po pohybu ve směru šipky E. Válečky 59 se samozřejmě také zdvíhají s formou 62.

Spouštěcí prostředek 107 může být podporován na nezá-23vislém rámovém členu jako alternativa k dolní lisové desce 64. Když se použije prostředek pro předběžné tvarování plošného skleněného dílu, může být podporován podobně. Je žádoucí, aby prostředek pro předběžné tvarování zabíhal do bodu bezprostředně u dolní formy, až se plošný skleněný díl přesune na dolní formu. V této situaci mohou válečky 59 obsahovat vodorovné válečky 40 a nakloněné válečky 41, jak je znázorněno na obr.4. Je věcí konstrukčního řešení, kolik válečků 59., které jsou vně obvodu dolní formy 62., je spuštěno spolu s válečky uvnitř obvodu dolní formy, aby se přesouval plošný skleněný díl.

Jakmile je jednou usazen na dolní formě, je plošný skleněný díl tvarován jeho přitlačováním proti horní formě, čímž je tvarován lisováním mezi vzájemně doplňkovýni tvarovacími plochami forem. Toho se může dosahovat zdvíháním dolní formy dále, nebo spouštěním horní formy, nebo kombinací obojího.

Horní forma, a v důsledku toho její tvarovací plocha, je uvnitř zahřívána pro zmenšování tepelné ztráty z plošného skleněného dílu, alespoň část její tvářecí plochy je opatřena otvory, kterými se může zmenšovat tlak vzduchu, t.j. je vytvořena jako podtlaková forma. Příklady uvnitř zahřívaných podtlakových horních forem jsou znázorněny na obr.13 až 17.

Obr.13 a 14 ukazují jedno možné řešení podtlakové horní formy 61a, která je zahřívána prostřednictvím elektrických odporových prvků, a které je známé ze spisu WO 93/14038, odpovídajícího patentovému spisu USA č.5 279 635. Forma 61a je plného a souvislého typu a má souvislou a plnoplošnou tvarovací plochu 110, která je doplňková vůči dolní formě. Forma 110 je opatřena formovým tělesem 111, které je vytvořeno z jakéhokoli vhodného materiálu, způsobilého odolávat zvýšeným teplotám, jimž je vystaven a který může být výhodně žárovzdorný materiál jako je keramická hmota.

-24Podél celého obvodu tělesa 111 formy je vcelku vytvořena směrem ven vybíhající příruba 112, spolupůsobící s více podpěrami 113 ve tvaru písmene L, pro osazení tvarovacího prvku na podpůrnou desku 114, vodné připojenou k horní lisové desce 63 (obr.6). Pro vytvoření pružného neabrazivního povrchu pro dotyk s teplem změkčeného plošného skleněného dílu a pro vytvoření izolace, je tvarovací prvek 110 pokryt jedním nebo více plošnými útvary 115 z teplu odolné látky, jako je tkaná nebo pletená textilie ze skleněných vláken apod. Každý izolační plošný útvar 115 je napjat přes tvarovací plochu 110 a je udržován na místě určení vhodnými prostředky .

Ve formovém tělese 111 může být vytvořena komora 116, sloužící jako rozváděč kladného nebo záporného tlaku vzduchu pro napomáhání tvarování a manipulaci plošným skleněným dílům. Za tímto účelem je tvarovací plocha 110 opatřena větším počtem vzduchových průchodů 118 ve spojení s komorou 116 a těleso 111 formy je opatřeno vedením 117, které je také ve spojení s komorou 116, a podtlakovým čerpadlem nebo zdrojem tlakového vzduchu. Vzduchové průchody 118 mohou být, jak je znázorněno, ve formě vyvrtaných děr, nebo mohou být vytvořeny v pórovitém méně hutném žárovzdorném materiálu, obsahujícím malé průchody, z něhož těleso formy sestává. Takový materiál umožní průchod vzduchu tvarovací plochou bez potřeby vrtaných průchodů. Vyvrtané díry nebo průchody jsou zakončeny v otvorech tvarované plochy, která je tím perforována, přičemž však stále je tato plocha plnoplošná.

Záporný vzduchový tlak, nebo podtlak, může tak působit na tvarovací ploše horní formy 61 za účelem napomáhání přidržování plošného skleněného dílu na této ploše, nebo přizpůsobování dílu této ploše. Podtlak potom může být použit pro podporování plošného skleněného dílu, když se se dolní forma 62 spouští, a přesouvací nosný rám (obr.19) se

-25přesouvá do polohy pro dopravování plošného skleněného dílu na lisovou stanici. Když je nosný rám v poloze pod horní formou, tato forma sestoupí do polohy lehce nad prstencem. Vzduchový tlak v otvorech se náhle zvýší na úroveň nad atmosférickým tlakem, takže ohýbaný plošný díl se nucené uvolní od horní formy 61 a přesně se usadí na nosný rám. Tento postup odstraňuje riziko značkování plošného skleněného dílu v důsledku spadnutí po větší vzdálenosti, a odstraňuje problémy ovlivňování tvaru nepřesným umístěním na nosném rámu.

Horní forma 61 je opatřena větším počtem ohřívacích prvků 119. které jí prochází, a které jsou typu elektrických otvorů, způsobilých použití v žárovzdorném formovém tělese 111. Tyto prvky samotné jsou způsobilé dosažení teplot řádově 600°C, čímž vznikají teploty až 400°C na tvarovacím povrchu. Překvapivě bylo však zjištěno, že se dobrá optická kvalita a přiměřené tvrzení může dosáhnout při nižších povrchových teplotách řádově 200°C. Normální rozmezí pracovních teplot, použitých na tvarovací ploše, je 200 až 350°C, přičemž přednostní rozmezí je 220 až 300°C a nejvýhodněji 250°C.

Prvky 119 mohou být zasazeny do tělesa 111 formy zalitím, nebo se mohou vytvořit otvory (například vrtáním), do nichž se tyto prvky vsadí. Prvky 119 jsou připojeny obvyklým způsobem k neznázorněné vhodné řídicí jednotce pro regulování výkonu. Prvky mohou být připojeny pro individuální řízení, nebo mohou být seskupeny v pásmech, která jsou odděleně řízena. V blízkosti tvarovací plochy 110 jsou také uloženy neznázorněné termočlánky ve formovém tělese 111 pro snímání teploty ve vhodných bodech pro umožňování řízení teplot přes tvarovací plochu. Dalším způsobem vnitřního ohřevu podtlakové formy je vedení horkého vzduchu nebo plynu podtlakovým systémem (t.j.vedením 117, komorou 116 a průchody 118) . takže horký vzduch nebo plyn vystupuje z otvorů v tvarovací ploše a tím ji ohřívá.

-26Obr.15 až 17 znázorňují alternativní horní formu 61b. Podobně jako horní forma 61a se také jedná o vyhřívanou podtlakovou formu, ale vyhřívání se dosahuje novým způsobem průchodem horké tekutiny kanály ve formě. Forma je odlita u hliníkové slitiny trvanlivé při vysokých teplotách a zahrnuje průchody, které procházejí přes půdorysný kratší rozměr formy. Průchody jsou připojeny k trubkám 120. které mohou být z oceli, nebo alternativně trubky 120 procházejí přímo formou tak, že jsou v ní vytvořeny vylitím. Na jedné straně formy jsou trubky 120 připojeny ke vstupnímu rozvaděči 121 a na druhé straně jsou připojeny k výstupnímu sběrači 122, a horká tekutina obíhá formou přes rozvaděč, trubky a sběrač. Vhodné tekutiny jsou minerální nebo syntetické oleje, které mají nízkou těkavost při 300°C a mají měrnou tepelnou kapacitu 1,5 až 2,5 kJ/kg. Při použití takových olejů se mohou dosáhnout teploty 200 až 250°C na tvarovací ploše 110 s trubkami o vnitřním průměru 8 až 10 mm trubek 120 a rychlostí tekutiny okolo 1 dm³/sek. Alternativně může být trubkovými kanály veden horký vzduch nebo plyn. Teplota tvarovací plochy může být řízena bud řízením teploty nebo řízením rychlosti proudění tekutiny.

Jako u horní formy 61a může být dolní forma 61b opatřena vnitřní komorou připojenou ke zdroji záporného nebo kladného tlaku, a ve spojení s otvory v tvarovací ploše. Obzvláštní forma z obr.15 až 17 je opatřena třemi komorami obsahujícími střední komoru a dvě koncové komory, uspořádané po délce formy. Střední komora je spojena s podtlakovým nebo vzduchovým potrubím 123 a podobně jsou koncové komory připojeny k podtlakovému nebo vzduchovému potrubí 124. Uspořádání s násobnými komorami umožňuje například zajistit různé míry sání v koncových oblastech tvarovacího povrchu ve srovnání se střední oblastí, což je výhodné pro určité tvary. Uspořádání není omezeno na typ formy 61b. ale může být použito na typ formy 61a.

-27Důležité rozdíly mezi dvěma typy horní formy spočívají v použitých ohřevových prostředcích a materiálech. Každý typ materiálu má výhody pro různé situace. Žárovzdorná forma 61a je trvanlivější a formový materiál v praxi neklade žádná omezení z hlediska provozní teploty. Hliníková slitina formy 61b však vykazuje tepelnou roztažnost, takže se roztahuje přibližně stejně, když je zahřátá z teploty místnosti na pracovní teplotu 200°C až 250°C, jako se roztahuje sklo, když je zahřáté z teploty místnosti na její teplotu ohýbání okolo 600°C. To znamená, že forma se může normálně obrobit podle požadovaného tvaru ohýbaného skla při teplotě místnosti bez potřeby kompenzace na tepelnou roztažnost. Protože materiál je obrobitelný, mohou se provést změny formy vyžadující úběr materiálu, zatímco v případě žárovzdorného materiálu by se normálně odlila nová forma, pokud se nepoužila moderní obrobítelná keramická hmota. I když je dávána přednost elektrickému ohřevu keramické formy a ohřevu formy z hliníkové slitiny tekutinou, je samozřejmě možné použít různých kombinací materiálů formy a způsobů ohřevu.

Obr. 18 znázorňuje dolní formu 62., která je z hlediska křivosti vnější nebo konkávní forma, a obsahuje tvarovací plochu ve formě souvislé tvarové obruby 130, doplňkové v obrysu a nárysně k obvodu plnoplošné tvarové plochy 110 horní formy 62.. Koncové stěny formy jsou opatřeny svisle orientovanými štěrbinami 131 pro uložení nosičů a hnacích hřídelů pro válečky 559, neznázorněné na obr. 18, je-li dolní forma 62 zdvižena vzhledem k válečkům, jak je popsáno výše. Alternativně může zaujímat dolní forma 62 tvar tvarovací tyče uložené na svislých tyčích, mezi nimiž mohou být uloženy nosiče a polohy válečků.

Když je takto ohnuto a usazeno na nosný rám přesouváčího prostředku, je plošný skleněný díl 11 dopravován přesouvacím prostředkem na stanici 14 pro prudké ochlazování

-28(obr.l, 6), kde je tvrzen, a konečně na vykládací stanici 15. Přídavně k lisové ohýbací stanici 13 popsané výše ukazuje obr.6 stanici 14 pro prudké ochlazování a vykládací stanici 15 a přesouvací prostředek 160, zatímco obr.19 ukazuje část přesouvacího prostředku.

Z obr.19 je patrné, že přesouvací prvek obsahuje nosný rám 140. který je přizpůsoben tvarově v obrysu a v nárysu obvodu ohýbaného plošného skleněného dílu. Nosný rám 140 je podporován v rámovém dílci 141, který sám je nesen na dvou konzolových podpůrných ramenech 142 prostřednictvím usazovacích kolíků 143 opěrami 144 ve tvaru písmene V. Podpůrná ramena 142 jsou spuštěna z kolejnic 145 kluzného vedení (obr.6) prostřednictvím kluzátkových desek 146, které jsou připojeny k přesouvacímu hnacímu systému prostřednictvím spojek 147. Hnací systém (obr.6) obsahuje hnací jednotku 148, volně otáčivé kladky 149 a řetěz 150 (vyznačený čárkovaně) , které dohromady umožňují kluzátkovým deskám 146 a připojené konstrukci posouvat se dopředu a dozadu podél kolejnic 145 kluzného vedení.

Jak je stále znázorněno na obr.6, obsahuje stanice 14 pro prudké ochlazování horní a dolní foukací hlavu 151, 152, uložené a ovládané tak, že směruje proudy chladicí tekutiny jako vzduch směrem k plošnému skleněnému dílu 11 a proti jeho opačným povrchům známým způsobem. Když ohýbaný plošný skleněný díl vstupuje do stanice pro prudké ochlazení, je stále ještě dostatečně horký, aby se podrobil uspokojivému tvrzení v důsledku účinku horkých nástrojů, ale neztrácí tvar přesně mu udělený na lisovací stanici 13, protože je podporován nosným rámem. Během tvrzení působí hnací jednotka 148. že se nosný rám vratně rychle pohybuje po krátké vzdálenosti, čímž vyvolává kmitavý pohyb plošného skleněného dílu na stanici pro prudké ochlazování, jak je obvyklé v technice tvrzení skla.

-29Po vytvrzení je plošný skleněný díl 11 přesouván na vykládací stanici 15, která je známá ze spisu WO 90/11973, odpovídajícího patentovému spisu USA č.4 883 526, na který se zde odvoláváme jako na součást popisu. Vykládací ústrojí obsahuje zvedací mechanismus 153 plošných skleněných dílů a nosný mechanismus obsahující zatahovatelné trny 154. Zdvedací mechanismus 153 má příčné členy 155 pro záběr do plošného skleněného dílu, poháněné vzhůru hnací jednotkou 156 tak, že zdvíhají plošný skleněný díl 11 z nosného rámu 140 lehce nad úroveň trnů 154. Trny 154 sahají do oblasti pod dolním povrchem plošného skleněného dílu 11 tak, že ho podporují, když příčné členy 155 sestupují. Přesouvací nosný rám může být potom vysunut z vykládací stanice 15 a vrátit se na lisovací stanici 13 pro příští plošný skleněný díl. Mezitím se příčné členy 155 opět zvedají, aby přebíraly plošný skleněný díl z nosných trnů 154 a spouštěly ho na odebírací dopravník 157. Během vykládacího pochodu může být plošný skleněný díl dále chlazen vzduchem z protilehlých foukacích hlav 158, 159, takže při opouštění ohýbacího a tvrdícího zařízení je dostatečně chladný pro následné pochody.

Claims (23)

1. Způsob ohýbání a tvrzení plošného skleněného dílu, při kterém se zahřívá plošpý skleněný díl do teplem změkčeného stavu v peci, přičemž se nejméně jedna část plošného skleněného dílu zahřívá na vyšší teplotu, než jiná část, plošný skleněný díl se dopravuje z pece na lisovou ohýbací stanici, plošný skleněný díl se tvaruje lisováním mezi proti sobě ležícími doplňkovými tvarovacími plochami na horním a dolním lisovacím členu, přičemž nejméně jeden z členů je vnitřně zahříván, ohnutý plošný skleněný díl se přesouvá na přesouvací nosný rámový útvar přizpůsobený obvodu plošného skleněného dílu, a ohnutý plošný skleněný díl se tvrdí při podporování na nosném rámovém útvaru prudkým ochlazením jeho povrchů, a ohnutý a tvrzený plošný skleněný díl se vyjímá z nosného rámového útvaru.

2. Způsob podle nároku 1 vyznačený tím, že ohýbaný plošný skleněný díl je zavěšen z horní formy snížením tlaku vzduchu na otvorech v tvarovací ploše plošného skleněného dílu během přesouvání plošného skleněného dílu na přesouvací nosný rám.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2 vyznačený tím, že přesouvání ohnutého plošného skleněného dílu na přesouvací nosný rám se provádí na lisové ohýbací stanici, a nosný rámový útvar dopravuje plošný skleněný díl na stanici pro prudké ochlazování, a ze stanice pro prudké ochlazování na vykládací stanici.

4. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 3 vyznačený tím, že se plošný skleněný díl podrobuje před jeho lisováním předběžnému tvarovacímu pochodu.

5. Způsob podle nároku 4 vyznačený tím, že se plošný skleněný díl dopravuje na nosiči tvarovaném pro udělování

-31předběžného ohnutí plošnému skleněnému dílu.

6. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 5 vyznačený tím tvarovací plocha vnitřně zahřívaného lisovacího členu se udržuje na teplotě od 200°C do 350°C, s výhodou od 220°C do 300°C a nejvýhodněji okolo 250°C.

7. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 6 vyznačený tím, že plošný skleněný díl se dopravuje na lisovou ohýbací stanici na dopravníkových válečcích, a přesouvá se z válečků na dolní formu spouštěním válečků vzhledem k formě.

8. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 7 vyznačený tím, že se před lisováním plošný skleněný díl polohově vyřizuje.

9. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 8 vyznačený tím, že plošný skleněný díl má tlouštku až 4,2 mm.

10. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 9 vyznačený tím, že se plošný skleněný díl ohýbá na komplexní tvar.

11. Zařízení pro ohýbání a tvrzení plošného skleněného dílu, obsahující pec pro ohřev plošného skleněného dílu do teplem změkčeného stavu, zahrnující prostředek pro zahřívání alespoň jedné části plošného skleněného dílu na vyšší teplotu, než jiná část, lisovou ohýbací stanici obsahující proti sobě ležící doplňkové tvarovací plochy na horním a dolním lisovacím členu, uloženými pro vratný pohyb proti sobě, přičemž nejméně jeden z členů je vnitřně zahříván, dopravníkový prostředek pro dopravu plošného skleněného dílu pecí a z pece na lisovou ohýbací stanici, stanici pro prudké ochlazování, obsahující protilehlé foukací hlavy pro usměrňování proudů chladicí tekutiny tak, aby narážela na povrchy ohnutého plošného skleněného dílu a prudce je ochlazovala, čímž dochází k tvrzení plošného skleněného dílu, přesouvací

-32prostředek pro přijímání plošného skleněného dílu z lisové ohýbací stanice obsahující nosný rámový útvar přizpůsobený obvodu ohnutého plošného skleněného dílu, posuvný ve v podstatě vodorovném směru stanicí pro prudké ochlazování, a vykládací stanici obsahující prostředek pro vyjímání ohnutého a tvrzeného plošného skleněného dílu z nosného rámového útvaru.

12. Zařízení podle nároku 11 vyznačené tím, že horní lisovací člen obsahuje prostředek zahrnující komoru, kterým se může tlak snížit v komoře a alespoň v části tvarovací plochy.

13. Zařízení podle nároku 11 nebo 12 vyznačené tím, že horní lisovací člen je vnitřně vyhřívaný elektrickými ohřívacími prostředky procházejícími členem.

14. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 11 až 13 vyznačené tím, že horní lisovací člen je vnitřně vyhřívaný průchodem horké tekutiny kanály procházejícími členem.

15. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 11 až 14 vyznačené tím, že dolní lisovací člen obsahuje souvislou tvarovací obrubu.

16. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 11 až 15 vyznačené tím, že prostředek v peci pro ohřev nejméně jedné části plošného skleněného dílu na vyšší teplotu, než jiné části, obsahuje v podstatě vodorovné seskupení elektrických ohřívacích prostředků, uložených nad dráhou dopravy plošných skleněných dílů, přičemž prvky mohou být řízeny individuálně nebo ve skupinách.

17. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 11 až 16 vyznačené tím, že přesouvací prostředek se pohybuje na podlouhlých podpůrných členech, orientovaných rovnoběžně se

-33střední osou zařízení, a členy mají dostatečnou délku pro to, aby se nosný rámový útvar vratně pohyboval mezi lisovou ohýbací stanicí a vykládací stanicí přes stanici pro prudké ochlazování.

18. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 11 až 17 vyznačené tím, že obsahuje prostředek pro udělování předběžného ohýbání plošnému skleněnému dílu před tím, než je tento plošný skleněný díl ohýbán lisováním.

19. Zařízení podle nároku 18 vyznačený tím, že prostředek obsahuje nosič tvarovaný tak, aby uděloval plošnému skleněnému dílu ohnutí.

20. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 11 až 19 vyznačené tím, že dopravníkový prostředek obsahuje válečky a zařízení dále obsahuje prostředek pro spouštění válečků vzhledem k dolní formě.

21. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 11 až 20 vyznačené tím, že obsahuje prostředek pro polohové vyřizování plošného skleněného dílu na dopravníkovém prostředku před tím, než je ohýbán lisováním.

22. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 11 až 21 vyznačené tím, že stanice pro lisové ohýbání obsahuje lis, který je opatřen koly, takže se může snadno pohybovat do pracovní polohy nebo z této pracovní polohy, a který je dále opatřen prostředky pro středění a výškové vyrovnávání lisu v jeho pracovní poloze.

23. Plošný skleněný díl ohnutý a tvrzený způsobem podle kteréhokoli z nároků 1 až 10, nebo ohnutý a tvrzený na zařízení podle kteréhokoli z nároků 11 až 22.