CZ88299A3 - Zdvihový ventil - Google Patents

Description

Zdvihový ventil

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká zdvihového ventilu se _r zvláštní úpravou vřetene ventilu.

Dosavadní stav techniky a

Zdvihové ventily se ve větších zařízeních používají r téměř výhradně s přírubovými skříněmi. U přírubových skříní jsou připojovací strany skříně opatřeny vyčnívajícími ¹⁰ přírubovými kotouči, které mají těsnící plochy a spolupůsobí s odpovídajícími proti-přírubami nacházejícími se na připojovaných trubkových elementech. Mezi přírubami jsou v oblasti těsnících ploch uspořádány těsnící prvky, přičemž na přírubové kotouče vyvíjejí potřebnou upínací sílu pro 15 utěsněné spojení skrz procházející šroubové prvky. Aby byl zajištěn přístup k šroubovým prvkům, jsou přírubové kotouče uspořádány volně na skříni zdvihového ventilu. Podstatná výhoda takovéhoto zdvihového ventilu s přírubovými elementy spočívá v tom, že v případě potřeby je zajištěna snadná ²⁰ vyměnitelnost prvků. Prostřednictvím uvolnění šroubových prvků může být zdvihový ventil jednoduše vyjmut mezi přírubami okolních trubkových vedení a stejným způsobem může být opět mezi tyto příruby zabudován a utěsněn.

Aby konstruktér zařízení mohl pro různé případy použití zvolit vždy nejvhodnější armatury, existují další druhy konstrukcí skříní. U ventilů s hrdly jsou v těchto hrdlech našroubovány nebo vpájeny konce trubkových vedení. U jiných konstrukcí ventilů jsou spojení vytvořena jako přivařovací konce, aby s příslušnými konci trubkových vedení mohla být svařena pro tekutiny nepropustně. Náklady na • · · · · · · • · * · · · · • · · · · · ·· · • · ·· ··· ··· • · · · · ·· ··· ·· · · sestavování a rozebírání takových ventilů jsou podstatně větší. Tyto nej různější konstrukce vyžadují v důsledku nejrůznějších výrobních řad vysoké logistické nároky jak u výrobce tak i u spotřebitele.

Patentový spis GB-A 1 359 755 popisuje konstrukci zdvihového ventilu, se kterou při nižší materiálové spotřebě a nižších nárocích na opracování a také s jednodušším sestavováním má být dosaženo nízkých nákladů. Pro tento účel je navržen ventil, v jehož skříni ve tvaru trubky je upraven válcový průchod. Tento průchod slouží pro přijetí vyměnitelné válcové vložky, která přiléhá na rameno uvnitř skříně ve tvaru trubky. Vložka obsahuje průtokovou vodící cestu pro tekutinu, která má být uzavírána, a také sedlo ventilu a potřebný polohovací prvek, s jehož pomocí může být poloha ventilu uvnitř skříně přesně nastavena a ventil může být v této poloze držen. Odpovídajícím způsobem je na vnější válcové skříni armatury upraven kryt, ve kterém je vyměnitelná vložka upevněna, a který přijímá ovládací prvky vřetena ventilu. Toto řešení je vhodné jak pro takové skříně armatur, které jsou upínány mezi příruby, tak i pro skříně, které jsou opatřeny přírubovými kotouči. Oproti běžné armatuře je tato konstrukce ale o mnoho nákladnější, protože v důsledku složité skříně, kterou je třeba upevnit, a také v důsledku dodatečné vložky jsou podstatně větší nároky na opracování oproti odlévaným skříním. Přitom vznikají prostřednictvím třískového obrábění vložky materiálové ztráty, a použitím vložky opět dodatečná spojovací místa, která je třeba utěsnit, u nichž podle okolností mohou vznikat problémy s korozí. Dále má tento ventil relativně dlouhou délku konstrukce. Pro upnutí jsou tudíž nutní dlouhé šrouby.

• · • · ···· ·· ·· • · · · · · ···· · · · · • ·· ··· ··· • · · · · · · ···· ··· ·· ··· ·· ··

Výše uvedené představuje značné nevýhody při manipulaci, protože pro rozebrání a sestavení armatury bude třeba více prostoru, který v mnoha konstrukčních situacích je jen zřídka k dispozici.

Stávající normy definují konstrukční délky zdvihového ventilu. V principu sestává zdvihový ventil z oblasti skříně, i

která obsahuje pohyblivě uspořádaný uzavírací prvek a v přepážce má přiřazené sedlo ventilu. Po obou stranách této oblasti skříně jsou s pomocí přechodů uspořádány přírubové kotouče. Skrz trubkové vedení ke zdvihovému ventilu přímočaře přiváděné médium se po průchodu první přírubou v přechodové oblasti otáčí, aby prošlo sedlem ventilu s přiřazeným uzavíracím prvkem a z protilehlé přechodové oblasti skříně bylo opět odvedeno v osovém směru k dále procházejícímu 15 trubkovému vedení. Takováto zvlněná cesta skrz zdvihový ventil s kolmo uspořádaným vřetenem nutně prodlužuje konstrukční délku skříně ventilu a způsobuje ztráty v proudění, pročež zdvihový ventil obyčejně má vysoký součinitel průtoku. Ten má přitom obvykle velikost řádově kolem 4.

Aby bylo dosaženo pro zdvihový ventil výhodnějších součinitelů průtoku, byly navrženy nejrůznější konstrukce.

' Jednou takovou konstrukcí jsou ventily se šikmým sedlem, u nichž je mezi připojovacími přírubami udržována co možná nejpřímější cesta průtoku, do které je zanořen k ní šikmo uspořádaný uzavírací prvek. Nevýhoda takovéto konstrukce spočívá v šikmém průběhu vřetena armatury. Podle namontování může být takový zdvihový ventil i nevýhodný při obsluze, hůře lze izolovat a má velkou konstrukční délku.

« · • « /1 ·· ····· ···· · ···· ········ • · · · · · · ···· ··· · · · · · ·· ··

Zdvihový ventil s menšími ztrátami proudění, výhodnou hodnotou ζ přibližně 1,2, a s kratší konstrukční délkou představuje zařízení BOA-Compact, vyvinuté firmou KSB, ve kterém oproti tradičním zdvihovým ventilům s vřeten ventilu, uspořádaným kolmo vzhledem k trubkovému vedení, je umožněno zkrácení konstrukční délky. Pro na trhu se nacházející provedení konstrukcí přírub jsou potřebné vždy různé konstrukční řady pro různé stupně jmenovitého tlaku. To vyžaduje vyšší logistické nároky při výrobě, usazování a montáži.

V patentovém spisu DE-A 20 48 580 je popsána ve dvou různých konstrukčních délkách konstrukce ventilu, odolná proti korozivním chemikáliím. Tento zdvihový ventil je vytvořen s použitím normovaných polotovarů ze speciálních kovů ve smíšené konstrukci, aby se snížily náklady na potřebné speciální materiály. Přitom obr. 1 znázorňuje čistě svařovanou konstrukcí, zatímco obr. 5 znázorňuje krátké provedení zdvihového ventilu, ve které nachází využití z kovu nebo plastu sestávající, odlitá vnější skříň z levnějšího materiálu. Tato vnější skříň je opatřena vnitřní skříní, odolnou proti korozi. Svými rozměry odpovídá tato vnitřní skříň s jejími připojovacími částmi a také s nimi spolupůsobícími funkčními prvky odpovídajícím částem konstrukčního provedení skříně podle obr. 1. Tudíž mohou být při dvou různých konstrukcích sníženy výrobní náklady částí sestávajících ze speciálních kovů prostřednictvím většího počtu stejných částí.

Kulová masivní kuželka ventilu která je vtlačena do eliptického otvoru šikmo ve skříni uspořádaného sedla ventilu, má mít v každém libovolném stavu použití těsné

• ·· · ·· ·· • · · · · • · · · · · « • · ··· ··· • · · • · · · · · · sedlo této masivní .15 .25 : .

• * • · · · · · · uzavření na okraji eliptického otvoru tvořícího ventilu. Předpokládá se tudíž otočné uspořádání kuželky v její zdvihové oblasti, aby vždy přiléhala na další části plochy sedla kuželky ventilu.

Krátká konstrukce ventilu, znázorněná na obr. 5 patentového spisu DE-A-20 48 580, je použitelná pouze ve spojení s přírubami se čtyřmi dírami. U větších přírub, popřípadě při použití v systémech trubkových vedení s vyššími tlaky, které vyžadují použití přírub s více než 4 dírami pro šrouby, není již znázorněná konstrukce uložení použitelná. Potom šrouby přírub, s jejichž pomocí je armatura držena mezi dvěma přírubami, nemohou být vedeny v oblasti vřetena ventilu na skříni vzhledem k přijímacímu vrtání pro kulovou kuželku ventilu, které se nachází ve skříni a které probíhá kolmo vzhledem ke směru průtoku. Na první pohled krátce vypadající konstrukční délka zdvihového ventilu, znázorněného na obr. 5 uvedeného spisu, je ve skutečnosti o 60 % větší než odpovídající jmenovitá šířka.

Předkládaný vynález si klade za cíl vytvořit zdvihový ventil s menšími ztrátami proudění, který zároveň snižuje výše uvedené náklady a má mnohostrannou oblast využití.

Podstata vynálezu

Řešení shora uvedených problémů a dosažení výše uvedeného cíle umožňuje zdvihový ventil podle předkládaného vynálezu, který je definován znaky uvedenými v hlavním patentovém nároku 1. Výhody této konstrukce ventilu jsou rozmanité.

Celý zdvihový ventil bude podstatně kratší, lehčí a bude tudíž nabízet podstatně pohodlnější montážní možnosti.

• · · ···· · · · · • · · · · · · ··«··· • · · · · · · • · · · · · ·· ··· · · · ·

Tento zdvihový ventil může být nej jednodušším způsobem upnut mezi příruby přiložených trubkových vedení. Obvykle na skříni zdvihového ventilu upevněné příruby pro spojení s proti-přírubami trubkového vedení nejsou již pro zamontování potřebné. Rovněž odpadají ty části skříně, které tvořily spojení s oblastí sedla ventilu a přírubami. Namísto nich jsou na skříni, obklopující jenom uzavírací prvek, uspořádány pouze těsnící plochy. Tyto těsnící plochy, známé při použití těsnění také pod označením těsnící lišty, jsou integrovány přímo v části skříně, která obklopuje uzavírací prvek a jeho oblast zdvihu. Čelní strany skříně současně tvoří těsnící plochy pro prvky trubkového vedení, které jsou přiloženy ke zdvihovému ventilu. Tyto těsnicí plochy tudíž leží v bezprostřední blízkosti uzavíracího prvku, přičemž pro zdvihový ventil je poprvé dosažitelná konstrukční délka, jejíž velikost leží přibližně v oblasti jmenovité šířky nebo odpovídá jmenovité šířce. V vztahu k systému trubkového vedení má toto uspořádání značné úspory v délkách trubkových vedení a použitém materiálu. Oproti běžným zdvihovým ventilům obnáší zkrácení konstrukční délky 135 mm až 330 mm v oblasti jmenovitých šířek DN 254 až DN 150. Oproti již velmi krátkým, zkonstruovaným zdvihovým ventilům BOA-Compact obnáší zkrácení konstrukčních délek od 100 mm do 60 mm. Toto opatření působí pozitivně na využití našich přírodních zdrojů a má tudíž další výhodu v tom, že prostřednictvím menší celkové hmotnosti je podstatně usnadněna montáž a jsou zmenšeny náklady na transport.

Konstrukční délka zdvihového ventilu bude určena prostřednictvím polohy sedla ventilu a jí ohraničující síly stěn pouzdra. Prostřednictvím uspořádání sedla ventilu šikmo • · • · · · vzhledem ke směru průtoku a vzhledem k vřetenu ventilu jsou umožněny jak kuželové tak i rovinné geometrie sedla ventilu. Šikmé sedlo ventilu může jak být uspořádáno v jedné rovině tak i vést přes prostorový oblouk. Při použití uzavíracího prvku přiléhajícího na sedlo ventilu jsou mezi stěnou skříně a sedlem ventilu upraveny přechody pro dotykovou plochu. Tyto přechody potom ve spojení s uzavíracím prvkem tvoří přepážku uvnitř skříně. Je rovněž bez dalšího možné v takovéto přepážce nebo v přechodech upravit další, například kuželové nebo kuželovité sedlo ventilu, které spolupůsobí s uzavíracím ventilem vytvarovaným odpovídajícím způsobem. Sedlo ventilu nebo stěna plochy, popřípadě části stěny plochy, přijímající sedlo ventilu probíhají díky zkrácení konstrukční délky jako zdánlivě diagonální spojení mezi čelními stranami skříně.

Toto spojení přitom přetíná osu trubkového vedení, popřípadě probíhá šikmo vzhledem ke směru průtoku. Podstatné je krátké a přímé spojení čelních stran skříně se sedlem ventilu nebo s částí skříně, která obsahuje sedlo ventilu. Tím je umožněno uložení čelních stran skříně ve směru uzavíracího prvku, které má za následek zkrácení konstrukční délky. Oproti délce uzavíracího prvku, promítnuté na osu trubkového vedení a měřitelné v osovém směru, je ve stejném směru měřitelný odstup mezi čelními stranami skříně pouze o 25 % až 50 % větší. Ve srovnání s dříve známými řešeními představuje předkládané řešení pouze nepatrně větší odstup a umožňuje poprvé mezi čelními stranami skříně měřitelnou konstrukční délku zdvihového ventilu, která výhodně odpovídá příslušné jmenovité šířce velikosti zdvihového ventilu. To je v podstatě dosaženo prostřednictvím síly stěny skříně, délky

8· · · ···· · ·· · • · ·· · · · ······ • · · · · · · ···· ··· ·· ··· ·· ·· sedla ventilu a velikosti přechodu od sedla ventilu ke skříni.

Jinak u zdvihových ventilů běžná přepážka zde sestává téměř výhradně ze sedla ventilu pro uzavírací prvek a z přechodů, ohraničujících sedlo ventilu, v čelních stranách skříně popřípadě v okolní stěně skříně. Tato krátká konstrukční délka má rovněž za následek další podstatnou výhodu. Při výstavbě budov představují konstrukční délky zdvihových ventilů značný cenový faktor. Budovy musí mít prostory, ve jejichž středu se nacházejí rozváděči stanoviště, z nichž probíhá řízení v budově se nacházejících systémů trubkového vedení pro topná a klimatizační zařízení a rovněž systémů zásobování vodou. V prostorech rozdělovačích stanovišť probíhají rozdělovači vedení systémů trubkových vedení obvykle svisle. Aby bylo možné do těchto svislých rozdělovačích vedení zabudovat odpovídající počet zdvihových ventilů, vytvořených s běžnými normovanými konstrukčními délkami a majících dobré uzavírací a regulační vlastnosti, jsou potřebné větší výšky těchto prostorů. S pomocí nových a podstatně kratších, zkonstruovaných zdvihových ventilů jsou pro rozdělovači stanoviště použitelné prostory s nižší výškou podlaží. Tím mohou být sníženy stavební náklady a může být zlepšen stupeň využití budovy.

Aby bylo dosaženo nízkého součinitele odporu, odpovídá průřez sedla zdvihového ventilu přibližně velikosti průřezu připojení trubkového vedení a tudíž přibližně jmenovité šířce. Prostřednictvím zúžení průřezu sedla vzhledem k průřezu trubkového vedení by byly možné také kratší konstrukční délky, ale to by zhoršilo součinitel proudění ζ.

Podle dalšího provedení předkládaného vynálezu je skříň vytvořena ve tvaru prstence. Takovýto tvar je velmi snadno vyrobitelný a má minimální nároky na počáteční materiál. Čelní strany prstencovité skříně slouží současně jako těsnící plochy skříně. V principu sestává skříň z prstencovité oblasti, a šikmo uspořádaného sedla ventilu nebo šikmo uspořádané dělící plochy, obsahující sedlo ventilu.

Tato plocha může být materiálově, silově nebo tvarově vhodně uspořádána v prstencovité oblasti skříně. V jedné na ní se nacházející oblasti, obvykle označené jako hrdlo skříně, je uspořádán uzavírací prvek a vřeteno ventilu.

Podle dalšího provedení předkládaného vynálezu jsou skříň a hrdlo skříně vytvořeny jako jednodílné nebo vícedílné. U jednodílného provedení je možné, aby uzavírací prvek vedl od strany těsnící plochy skříně do skříně. Dvoudílné nebo vícedílné provedení umožňuje také jiný způsob montáže, například skrz otvor pro hrdlo skříně.

Další provedení předkládaného vynálezu, podle kterých je stěna, ohraničující zdvihové posunutí uzavíracího prvku, vytvořena jako konkávní směrem do prostoru, který přijímá uzavírací prvek, a také na tuto konkávní stěnu přiléhající plocha uzavíracího prvku je vytvořena jako konvexní, umožňují uspořádání uzavíracího prvku uvnitř obklopující skříně, které je úsporné na prostor. Zakřivení ploch stěn vytvářejí další konstrukční volný prostor. V průběhu obvyklého zdvihového posunutí pro otevření celého průtokového průřezu se uzavírací prvek pohybuje ze sedla ventilu do tohoto prostoru. Prostřednictvím zakřivení může uzavírací prvek postupovat do prostoru více nahoru, aniž by mu bylo bráněno šroubovými • · · · · · • · · · · prvky a potřebnou sílou stěny, které ohraničují tento prostor.

Podle jednoho dalšího provedení předkládaného vynálezu je zdvihový ventil vytvořen jako upínací ventil. Zdvihový ventil tak může být nej jednodušším způsobem upnut mezi příruby přiléhajících trubkových vedení, nezávisle na povolených tlakových stupních. Na přírubách se nacházející těsnící plochy spolupůsobí při použití plochých těsnění s čelními stranami skříně, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti uzavíracího prvku. A šroubové prvky, které vzájemně spojují příruby, tlačí po obou stranách skříně se nacházející příruby trubkových vedení proti skříni a pevně upínají tuto skříň mezi přírubami.

Pro ty případy použití, ve kterých takový zdvihový ventil má nalézt použití rovněž jako koncová armatura pro uzavření trubkového vedení, může skříň být vytvořena také jako skříň s jenou přírubou. To umožňuje vytvoření opěry pro šroubové prvky, které přitlačují skříň armatury proti konci trubkového vedení.

Pro zajištění krátkých konstrukčních délek jsou v oblasti mezi čelními stranami skříně uspořádány na skříni příruby nebo části přírub, přičemž části z nich jsou uspořádány v rovině protínající sedlo ventilu. U konstrukce skříně, která je z vnějšku symetrická, je sedlo ventilu uspořádáno uvnitř této skříně asymetricky, přičemž může vzniknout situace, že na jedné straně skříně se příruba nebo jedna její část nachází bezprostředně před rovinou sedla ventilu a na druhé straně skříně jsou příruby nebo jejich části uspořádány v rovině protínající sedlo ventilu. Aby při upevňování takovéhoto zdvihového ventilu jako koncové • · • · · · • c · ·

armatury bylo zajištěno, že upevňovací prostředek nebude vyčnívat přes armaturu, jsou příruby nebo části přírub uspořádány jako posunuté dozadu vzhledem k čelním stranám skříně nejméně o výšku odpovídající velikosti hlavy šroubu nebo matky.

Zdvihový ventil může být vestavěn.rovněž do systému trubkového vedení, ve kterém skříň s trubkovým vedením spojují upínací prvky nebo svěry. Čelní strany skříně by potom přiléhaly rovněž přímo na čelní stranu trubkového vedení a podle aplikovaného montážního systému by mohl nalézt využití upínací prvky vytvořené více či méně jako kloubové části. Pro tento účel jsou v oblasti čelních stran skříně na obvodu skříně uspořádány drážky nebo výstupky jako opěry pro tyto upínací prvky. Takové spojovací techniky lze nalézt často v oblasti potravinářského průmyslu.

Z patentového spisu DE-B-23 11 865 je znám zdvihový ventil, vytvořený jako membránový ventil, který sestává ze základové skříně, která je zkonstruována jako trojdílná. Rozdělení na tři díly bylo použito proto, aby se dosáhlo cenově výhodných vstřikovaných součástí s přibližně stejnou kusovou hmotností. Prostřední díl skříně, opatřený těsnící vložkou, má do prostoru zasahující plochy přírub, na které budou, při vložení rovněž do prostoru uspořádaného kruhového šňůrového těsnění, přiléhat konce přírub, které budou připojeny prostřednictvím tažné svorky s prostředním dílem skříně. Tato armatura je funkce schopná pouze ve spojení se všemi třemi díly.

Naproti tomu provedení podle předkládaného vynálezu předpokládá, že čelní strany skříně jsou vytvořeny jako místa přechodu pro nejrůznější připojovací adaptéry pro trubková * · « · • · vedení. A jedno další provedení předkládaného vynálezu předpokládá, že připojovací adaptéry jsou na straně trubkových vedení opatřeny různými připojovacími tvary nebo prostředky. Zde se přitom může jednat o příruby, přivařovací konce, objímky nebo podobně. Toto řešení nabízí podstatné zjednodušení při použití zdvihového ventilu. Tím rovněž vzniká možnost pro pozdější zabudování zdvihového ventilu do již stávajících systémů trubkových vedení nebo do systému trubkového vedení s jiným připojovacím systémem. Základní konstrukce představuje zcela funkce schopný zdvihový ventil, který může být nejjednodušším způsobem bez problémů zabudován do nejvíce rozšířených systémů trubkových vedení s přírubovými spoji. Tyto příruby, které nacházejí běžné použití, umožňují bezproblémové upnutí zdvihového ventilu

Ί5 tohoto typu. Vytvoření čelních stran skříně, tvořících těsnící plochy, jako přechodových míst pro upevnění adaptéru nabízí podstatnou výhodu, že s pomocí jednoduchého adaptéru zdvihový ventil může být bezproblémově nasazen na jiný systém trubkového vedení a může tam být zabudován. Adaptéry jsou vytvořeny jako jednoduché rotačně symetrické součásti a mohou být vyrobeny jako hromadně vyráběné výrobky odléváním, třískovým obráběním nebo jiným způsobem. V případě potřeby mohou být tyto adaptéry vyrobeny rovněž rychle na objednávku, takže není potřebné nákladné skladování pro tyto součásti.

Pro výrobce a jeho obchodníky je postačující předzásobovat funkčně schopnými armaturami, aby tyto armatury vytvořili v případě potřeby použitelné pro různé případy použití s pomocí jednoduchého adaptéru.

Pro použití zdvihového ventilu, vytvořeného ze základního prvku, předpokládá jedno další provedení podle • · předkládaného vynálezu, že oblast skříně, obklopující uzavírací prvek, mezi čelními stranami skříně je opatřena jedním nebo více radiálně oddálenými, přijímacími prostředky, opatřenými otvory, pro šroubové prvky. Skrz otvory mohou být prostrčeny šroubové prvky, spojující příruby, nebo k nim mohou být upevněny. Rovněž mohou být jednotlivé přijímací prostředky vytvořeny jako výstupky nebo přírubová oka, přičemž každý výstupek je vytvořen s jedním nebo s více otvory. Jedno takové opaření představuje další materiálové úspory a umožňuje zdvihový ventil spojit s různými konstrukčními tvary přírub. Otvory mohou odpovídat nej různějším národním a/nebo mezinárodním normám pro příruby, například ANSI, DIN, EN a podobně. Zrovna tak je tímto způsobem umožněno použití zdvihového ventilu jako koncové

Ί5 armatury.

Podle jednoho dalšího provedení předkládaného vynálezu je část skříně, skrz kterou prochází vřeteno ventilu, opatřena přijímacími prostředky pro šroubové prvky. Obvykle je to hrdlo skříně, popřípadě ta oblast skříně zdvihového ventilu, do které se posouvá uzavírací prvek v průběhu otevíracího pohybu. U přijímacích prostředků může jít o slepé díry, které přijímají šroubové prvky. Toto provedení nachází použití v těch případech, ve kterých šroubové prvky nemohou být vedeny po straně kolem hrdla skříně v důsledku 25 uzke rozteče vrtaní přírub.

Rovněž tak je podle jednoho dalšího provedení předkládaného vynálezu část skříně, kterou prochází vřeteno ventilu, opatřena záseky do materiálu pro uspořádání přijímacích prostředků. Obvykle je to vhodné pouze pro po straně uspořádané přijímací prostředky vedle vřetena ventilu.

«· »»·« I · * t · » · ·

Dosedací plochy těchto vzájemně proti sobě ležících přijímacích prostředků, které probíhají paralelně s přírubovými plochami přiléhajících přírub trubkových vedení, mají vzájemně větší odstup než zbývající přijímací prostředky.

Další provedení předkládaného vynálezu navrhuje, aby sedlo ventilu bylo uspořádáno téměř zcela v dělící rovině mezi osou trubkových vedení a oblastí průtokového prostoru obklopující vřetenem ventilu. Uzavírací prvek a pro zdvihové θ posunutí uzavíracího prvku potřebný prostor, ve kterém se uzavírací prvek pohybuje při otevíracím pohybu, se nachází potom vždy uvnitř vzorů vrtání pro otvory šroubových spojení přírub a také uvnitř potřebné síly stěny skříně. V oblasti mezi hrdlem skříně a osou trubkového vedení je upraven prostor, ve kterém je přijímán uzavírací prvek při otevíracím posunutí zdvihového ventilu a tudíž může být vykonáván pouze ještě menší vliv na průtokový součinitel.

S předkládaným vynálezem je vytvořitelný značně kompaktní zdvihový ventil s výhodnými průtokovými parametry, který lze připojit jeho skříní na nejrůznější příruby, popřípadě normy přírub. Dále může být s menším počtem různých variant skříní obslouženo stejně veliké spektrum aplikací.

Předkládaný vynález bud níže podrobněji popsán 5 prostřednictvím příkladných provedení ve spojení s odkazy na připojené výkresy.

Přehled obrázků na výkresech

Obr.l až obr. 3 znázorňují různé jmenovité šířky zdvihového ventilu;

• · *· · *« r # * to » to • · · · · · · • »·· ··· ·· ··» ·· *·

Obr.4 a obr. 5 znázorňují dva další pohledy na ventil znázorněný na obr. 1;

Obr.6 a obr. 7 znázorňují dva další pohledy na ventil znázorněný na obr. 2;

Obr.8 a obr. 9 znázorňují dva další pohledy na ventil znázorněný na obr. 3;

Obr.10 a obr. 11 znázorňují srovnání ventilu podle obr. 2 s dosavadním stavem techniky;

Obr.12 znázorňuje zdvihový ventil se samostatně vytvořeným sedlem ventilu;

Obr.13 a obr. 14 znázorňují dva pohledy na zdvihový ventil s prstencovou skříní;

Obr.15 znázorňuje zdvihový ventil s různými připojovacími adaptéry;

Obr.16 a obr. 17 znázorňují dva pohledy na zdvihový ventil s více přijímacími prostředky;

Obr.18 až obr. 25 znázorňují různé varianty zdvihového ventilu;

Obr.26 znázorňuje perspektivní pohled na skříň ventilu, a

Obr.27 znázorňuje upevnění zdvihového ventilu prostřednictvím svěř.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 až obr. 3 je znázorněn zdvihový ventil se třemi různými jmenovitými šířkami. Přitom obr. 1 odpovídá zdvihovému ventilu pro oblast malých jmenovitých šířek kolem DN 25, obr. 2 odpovídá jmenovité šířce v oblasti kolem DN 50,

I ·· ···· ·· ·· • · * · · · · • ···· · · · · * · · ·· ··· ··· • · · · · • · · · · ·« ·· a obr. 3 odpovídá jmenovité šířce v oblasti kolem DN 100. Znázorněné pohledy jsou částečně v řezu, přičemž v řezu je znázorněna vždy oblast sedla ventilu. Na obr. 1 zahrnuje skříň i hrdlo 2. skříně, ve kterém je uspořádáno vystupující vřeteno 3. ventilu, které je ovladatelné prostřednictvím ručního kolečka 4.· Vřeteno 2 ventilu je spojeno s uzavíracím prvkem 5.. Spojení mezi vřetenem 3. a uzavíracím prvkem 5 a rovněž jejich posouvání probíhá známým způsobem. Ve znázorněném provedení je uzavírací prvek 5. těsně vtlačen do sedla 6. ventilu, které je součástí dělící plochy 7.·

Prostřední oblast dělící plochy J_ je znázorněna jako čárkovaná přímka a je patrná jako rovina vystupující z roviny výkresu. Dělící plocha Ί_ vychází přímo nebo nepřímo z čelních stran 8., 9. skříně a může být viděna jako plocha spojující čelní strany 8., 9. skříně. Dělící plocha Ί_ probíhá šikmo vzhledem k ose 10 trubkového vedení a tuto osu 10 trubkového vedení protíná. Výhodný směr průtoku je na obrázku znázorněn prostřednictvím šipky 11. Zdvihový ventil může být protékán rovněž proti tomuto výhodnému směru. Prostřednictvím ovládání ručního kolečka je uzavírací prvek 5. vyzdvižen ze sedla 6. ventilu a postupuje působením zde použitého vystupujícího vřetena 3. ventilu do prostoru 12., který se zde nachází nad sedlem 6. ventilu.

Prostřednictvím vytvoření příčky nebo dělící stěny, opatřené sedlem ventilu, jako jedné šikmé plochy, spojující čelní strany skříně, je možné drasticky zredukovat konstrukční délku zdvihového ventilu. Zdvihový ventil může být tudíž upnut přímo mezi příruby přiléhajícího trubkového vedení a - jak je podrobněji znázorněno na následujících

I • 15 obrázcích - může být mezi nimi držen. Příčka přitom může mít rovinný nebo prostorově zakřivený průběh.

Obr. 2 odpovídá svojí konstrukcí znázornění na obr.

1, přičemž zde je na ručním kolečku 4. upevněn ochranný kryt 13, který tvoří objímku pro vystupující vřeteno 2 ventilu. Tento ochranný kryt 13 může současně sloužit pro znázornění zdvihové polohy, přičemž například bude opatřeno otvory, které umožní zjistit zdvihovou polohu vřetena. Skříň i zde má směrem ven radiálně vystupující přijímací prostředek 14, vytvořený ve tvaru očka, který slouží pro vedení šroubových prvků 15., které jsou znázorněny na obr. 12. Při použití jako koncového ventilu na trubkovém vedení mohou šroubové prvky 15 přiléhat rovněž přímo na přijímací prostředek 14 . Oproti obr. 2 nalézá v provedení podle obr. 1 využití více přijímacích prostředků 14 . 1., které vystupují radiálně od skříně 1 a které jsou uspořádané jako přeložené vzhledem k ose vřetena 3. ventilu. Toto opatření umožňuje, aby části hlav šroubů nebo matek mohly být uspořádány v oblasti uvnitř konstrukční délky, aby bylo možné využití ventilu jako koncového ventilu pro oba směry proudění. Na obr. 2 znázorněný rozměr A odpovídá celkové délce zdvihového ventilu, popřípadě odstupu mezi čelními stranami 8. a 9. skříně, definujícími konstrukční délku. Rozměr B odpovídá délce uzavíracího prvku 5., promítnuté na osu 10 trubkového vedení. U zde znázorněného provedení je konstrukční délka A zdvihového ventilu pouze nepatrně větší než promítnutá délka B. To je podmíněno potřebnou silou stěn, symetrickým uspořádáním vřetena 2 ventilu vzhledem ke konstrukční délce A a přechody mezi dělící plochou Ί_, obsahující sedlo 6. ventilu, a stěnou skříně. Při nesymetrickém uspořádání by mohly být

I ·· ···· ·· ·· • · * · · · · • ···· · ·· e • · ·· ··· ··· • · · · · • · ··· 9 9 9 4 vytvořeny konstrukční délky, které by byly odpovídajícím způsobem kratší.

Znázornění na obr. 3 ukazuje zdvihový ventil pro oblast jmenovité šířky kolem DN 100 a větší. Rozměrem DN je označena jmenovitá šířka ventilu, která odpovídá přibližně průměru připojeného trubkového vedení, na který se zdvihový ventil připevní. Ve zde znázorněném příkladu provedení má dělící plocha 7. prostřednictvím zalomení prostorově zakřivený průběh. Toto opatření poskytuje v oblasti větších jmenovitých šířek tu výhodu, že sedlo 6. ventilu je téměř zcela uloženo v oblasti, která se nachází pod osou 10 trubkového vedení v oblasti průtokového prostoru 16 skříně X, která obklopuje vřeteno 3. ventilu. To má tu podstatnou výhodu, že prostor 12 přijímá při zdvihovém posunutí uzavírací prvek 5. a přitom se současně přesune směrem k ose 10 trubkového vedení. Tím se zajistí, že průtokový prostor 16 a prostor 12 se nacházejí uvnitř oblasti, která obklopuje šroubové prvky upevňující zdvihový ventil, včetně potřebné stěny skříně. Počet šroubových prvků je závislý na přípustném tlakovém zatížení a na konstrukční velikosti nebo jmenovité šířce zdvihového ventilu. Obyčejně nalézají využití více než čtyři spojovací prvky. Na skříni X se nacházejí uprostřed uspořádané přijímací prostředky 14. 1, v nichž se nacházejí otvory 17 pro přijetí šroubových prvků, které na tomto obrázku nejsou znázorněny. Na přechodu mezi hrdlem 2 skříně a skříní X se nacházejí přijímací prostředky 14..2, které jsou vytvořené jako zářezy v materiálu. V nich jsou při větších jmenovitých šířkách vytvořeny, například průchozí a/nebo závitové díry, když v důsledku předem daných rozměrů přírub trubkového vedení a velikosti hrdla 2 skříně není možné vést žádný • · · · • · &

• · · · · • · • · • · · · · šroubový prvek po straně vedle hrdla 2. skříně. Při použití jako koncového ventilu působí tyto přijímací prostředky 14.2 jako dosedové plochy pro šroubové prvky.

Obr. 4 a obr. 5 znázorňují dva další pohledy na ventil podle obr. 1. Obr. 4 je pohled v bokorysu, z něhož je patrné, že skříň i je vytvořena se čtyřmi radiálně vystupujícími přijímacími prostředky 14.1, které mohou sloužit jako opěry pro šroubové prvky. Šroubové prvky budou vedeny v otvorech 17 a 17. 1 přijímacích prostředků 14.1. Otvory 17 a 17.1, které zde vzájemně přecházejí jeden do druhého, odpovídají vzorům vrtání přiložených přírub nejrůznějších tlakových zatížení a/nebo norem. Tím je zdvihový ventil použitelný v nejrůznějších oblastech techniky. Počet speciálních provedení tak může být podstatně omezen. Tento druh zde znázorněných přijímacích prostředků 14..1 najde uplatnění výhodně u malých jmenovitých šířek v oblasti tlaků, které jsou předepsané pro příruby, jež musí vydržet jmenovitý tlak PN 6 a PN 10/16. Z obr. 5, která znázorňuje pohled na spodní stranu zdvihového ventilu, je patrné, že přijímací prostředky 14..1 jsou uspořádané jako přesazené do strany vzhledem k ose vřetena. To umožňuje umístění hlav šroubů a matek v oblasti konstrukčních délek tohoto zdvihového ventilu pro oba směry průtoku při použití ventilu jako koncového ventilu.

Obr. 6 a obr. 7 znázorňují dva další pohledy na ventil podle obr. 2, který znázorňuje zdvihový ventil střední konstrukční velikosti z oblasti jmenovitých šířek kolem DN 50. Přijímací prostředek 14 je zde připevněn centricky na skříni 1 a má rovněž vzájemně do sebe přecházející otvory 17 a 12-1 Ρ^ο šroubové prvky. Přijímací prostředek 14 slouží • · * • · · • · • · • · jako opěra pro šroubový prvek 15, když tento zdvihový ventil nalezne použití jako koncový ventil na trubkovém vedení. Když se zdvihový ventil upne mezi dvě příruby, tak se potom skrz otvory 17 nebo 17.1 prostrčí šroubové prvky, které příruby těsně přitlačí na zdvihový ventil. Z obr. 7 je patrné, že přijímací prostředek 14 je na skříni 1 uspořádán centricky.

Obr. 8 znázorňuje pohled v bokorysu na ventil podle obr. 3 a obr. 9 znázorňuje pohled v řezu vedeném rovinou IX-IX z obr. 3. Přijímací prostředky 14 . 1. mají takovou velikost, že umožňují uspořádání více otvorů 17 a 17.1 v každém z nich. Na obr. 8 znázorněný prostřední otvor 17 přijímacího prostředku 14.-1 odpovídá tomu konstrukčnímu tvaru přírub, který lze nalézt při použití v oblasti tlaků PN 6. Krajní otvory 17.1 přijímacího prostředku 14..1 přitom 'IS znázorňují uspořádání děr, které nalézá uplatnění pro příruby v oblasti jmenovitých tlaků PN 16. V přechodu na hrdlo 2. skříně jsou upraveny přijímací prostředky 14.,2. ve formě zářezů v materiálu, v nichž mohou být uspořádány, například, čistě průchozí otvory, závitové slepé díry, závitové díry nebo podobně. Tím může být rovněž vytvořena dotyková plocha pro připevňovací prvky při použití ventilu jako koncového ventilu větve trubkového vedení.

Obr. 8 znázorňuje dále částečný řez s čárou 12.1 řezu, který umožňuje pohled do prostoru 12. Tento řez umožňuje, aby bylo patrné, že stěna 12.2, ohraničující prostor 12 vzhledem k hrdlu 2. skříně, má obloukovitý nebo prostorově zakřivený průběh, odpovídajícím způsobem je vytvořena zakřivená plocha 5...1 na uzavíracím prvku 5., která leží naproti stěně 12.2. Při zcela otevřeném zdvihovém 30 ventilu leží plocha 5..1. a stěna 12 . 2. vzájemně na sobě. Tento znak umožňuje při velkých jmenovitých šířkách, aby se uzavírací prvek 5. a příslušný prostor 12 nalézaly zcela uvnitř roztečné kružnice otvorů, která je definována otvory 17 a 17.1 a také sílou stěny skříně. Tím může být dosaženo rovněž při velkých jmenovitých šířkách zdvihového ventilu krátké konstrukční délky při současném příznivém součiniteli odporu ζ. Plocha 5..1. a jí odpovídající stěna 12.2 mohou mít rovněž jinak zakřivený průběh, než je průběh znázorněný na obr. 8.

Obr. 9, který odpovídá řezu skrz hrdlo 2 skříně ventilu znázorněného na obr. 3, znázorňuje rovněž přijímací prostředky 14..2. ve formě výřezů v materiálu s otvory 17.1, které jsou uspořádány v přechodu na hrdlo 2 skříně.

Na obr. 10 a obr. 11 znázorněné zdvihové ventily jsou 15 znázorněny pro porovnání s řešením podle obr. 2. Jmenovité šířky jsou stejné. Z tohoto porovnání je zjevné, jak s pomocí úpravy podle předkládaného vynálezu může být podstatně zkrácena konstrukční délka zdvihového ventilu. Obr. 10 znázorňuje konstrukci od firmy KSB zdvihového ventilu

BOA-Compact, zatímco obr. 11 znázorňuje konstrukční délku tradičního zdvihového ventilu. Nová konstrukce podle obr. 12 umožňuje zjevné materiálové úspory a současně se přitom podstatně zjednoduší montáž, transport a skladování. Dále takovýto zdvihový ventil přináší uživateli úspory v délkách 2 5 trubkového vedení a v důsledku toho také menší nároky na prostor pro celý systém trubkového vedení.

Obr. 12 znázorňuje konstrukci, u které je skříň 1. vytvořena jako prstencová a má válcový průtokový prostor 16.

3Q Dělící plocha 7., která je opatřena sedlem 6. ventilu, je zde vytvořena jako samostatná součást a je těsně upevněna ve • · • · · · • · zz ····· ·· ···· ··· *· ··· ·· ·· skříni i. To může být provedeno s pomocí běžných prostředků, přičemž v tomto příkladu provedení je znázorněno svařované spojení. Z důvodů materiálových úspor mají čelní strany Az 9. skříně částečně radiálně předpjaté prstencové plochy 18. To slouží pro vytvoření dostatečně široké těsnící plochy pro ty případy, v nichž zdvihový ventil bude upnut mezi čárkovaně znázorněné příruby 20., 21 trubkového vedení při vložení plochých těsnění 19. To dále představuje usnadnění montáže, když prstencové plochy 18 mohou přiléhat na čárkovaně naznačené šroubové prvky 15, které jsou zde znázorněné jako přesazené o 45°. V případě montáže budou nejprve prostrčeny spodní šroubové prvky 15, aby sloužily jako opěra pro zdvihový ventil, který se zasune mezi příruby 20, 21 přiléhajícího trubkového vedení. Skříň 1 zahrnuje hrdlo 2 skříně, které je zde vytvořeno jako samostatná součást. To umožňuje montáž uzavíracího prvku 5. a popřípadě také zpracování sedla 6. ventilu skrz otvor 2.1.

Obr. 13 znázorňuje rovněž prstencovou konstrukci skříně 1. s tím rozdílem oproti provedení podle obr. 2, že skříň je vytvořena zcela jako jednodílná litá skříň. Pro montáž se přitom uzavírací prvek 5 vede od čelní strany 9. skříně do průtokového prostoru 16 a tam se spojí s vřetenem 3. ventilu.

Jak znázorňuje obr. 14, nejsou na vnější straně skříně 1 umístěny žádné přijímací prostředky, takže tento zdvihový ventil se montuje výhradně jako upnutý mezi příruby.

Obr. 15 znázorňuje spojení zdvihového ventilu se dvěma různými připojovacími adaptéry 22., 23. Připojovací adaptér 22 na levé straně sestává z připojovací příruby 20, která je opatřena přivařovacím hrdlem. Pří použití do systému trubkového vedení přivařitelného připojovacího adaptéru 22 nalezne uplatnění tepelná izolace 24 . Ta ve zde znázorněném příkladu provedení současně přebírá také funkci těsnění. Toto těsnění nebo izolace je potom namontováno mezi čelní stranu 8. skříně a přírubu 20 připojovacího adaptéru 22.. To poskytuje další výhodu při montáži. Zdvihový ventil se dodává na místo montáže s předem namontovaným připojovacím adaptérem 22. Díky rovněž předem namontované tepelné izolaci může být tento zdvihový ventil přivařen přímo do trubkového vedení. Oddělení zdvihového ventilu a připojovacího adaptéru pro trvání svařovacího procesu tedy není nutné. Tepelná izolace brání nepřípustnému oteplení ventilu a umožňuje rychlejší montáž. Protože v tomto příkladu provedení jsou šroubové prvky 15, 15.1 uspořádány v odstupu od skříně i zdvihového ventilu a nemají žádné přímé spojení s přijímacím prostředkem 14, může tepelná izolace mezi šroubovým prvkem 15 a přírubou 20 vynechána.

Pravá polovina obr. 15 znázorňuje spojení skříně X zdvihového ventilu s připojovacím adaptérem 23., který umožňuje spojení s přírubou trubkového vedení. Mezi čelní stranou 9. skříně a přírubou 21 připojovacího adaptéru 23 se nachází běžné přírubové ploché těsnění 19. Příruby 2,0, 21 připojovacích adaptérů, použitých pro tento případ, budou drženy pohromadě prostřednictvím šroubových prvků 15, 15.1, které působí jako tažná svěra.

Na obr. 16 a obr. 17 je znázorněna skříň 1. zdvihového ventilu, která na své vnější straně je vytvořena se více, ve dvou rovinách uspořádanými přijímacími prostředky 14..1.. V těchto přijímacích prostředcích 14.1 jsou uspořádány závitové díry 17.2, do kterých je možné našroubovat šroubovací prvky ···· ··· ·· ··· ·· připojovací příruby. Obr. 17, který je pohledem v bokorysu na ventil podle obr. 16, znázorňuje, že ventil je opatřen našroubovaným připojovacím adaptérem 22 s přivařovacím hrdlem. Protože zde je připojovací adaptér 22 spojen prostřednictvím šroubových prvků 15 s přijímacími prostředky 14.1 skříně, jsou mezi přírubou 20 a šroubovými prvky 15 uspořádány dodatečné tepelné izolace 24.1.

List a obr. 18 až obr. 25 znázorňuje formou přehledu kombinační možnosti zdvihového ventilu s různými připojovacími adaptéry. Takovéto konstrukce nacházejí potom uplatnění, například když mají být stávající zařízení nově vybavena. Adaptéry umožňují rovněž zabudování do systémů trubkových vedení s lišícími se systémy připojení.

Připojovací adaptéry mohou být předem namontovány na zdvihový ventil již před dodáním na místo montáže. Takováto předmontáž jednoduše vyrobitelného připojovacího adaptéru je cenově výhodně možná jak u výrobce tak i u prodejce nebo montéra.

Tím může být omezen drahý montážní čas na místě montáže.

Obr. 18 znázorňuje pohled v bokorysu na ventil s více přijímacími prostředky 14.1, které mají různé otvory 17,

17.1. Povolené tlakové zatížení skříně i je vždy stanoveno pro vyšší oblast tlaků, takže zdvihový ventil může být bez problémů použit v nižších tlakových oblastech. Nastavení do oblasti tlaků PN 16 tudíž umožňuje použití v tlakových oblastech PN 16, PN 10 a PN 6. Podle toho jsou rovněž otvory přírub na různých roztečných kružnicích děr, což může být vyrovnáno různými otvory 17., 17.1 zdvihového ventilu.

Na obr. 19 je jako příklad znázorněno spojení skříně 1 zdvihového ventilu s na levé straně uspořádaným připojovacím adaptérem 24., který je vytvořen jako závitová ί

příruba. Tím je možné na konec trubkového vedení, který je opatřen vnějším závitem, našroubovat tuto závitovou přírubu a tím toto trubkové vedení vytvořit jako spojitelné se zdvihovým ventilem. Na pravé straně obr. 19 je zdvihový 5 ventil uzavřen prostřednictvím slepé příruby. Taková konstrukce nalézá uplatnění v systémech trubkových vedení, které jsou vytvořeny s rozšířeními a nejdříve k pozdějšímu časovému okamžiku se přizpůsobí změněným podmínkám. Prostřednictvím odstranění slepé příruby 25 může být potom systém trubkového vedení dále rozšiřován za zdvihovým ventilem.

Obr. 20 znázorňuje spojení skříně 1 zdvihového ventilu s připojovacími adaptéry 22, které jsou vytvořeny jako přivařovací hrdla. Mezi těmito připojovacími adaptéry 22 15 a skříní X jsou opět uspořádaný tepelné izolace. Zde znázorněné připojovací adaptéry 22 jsou určené pro oblast jmenovitého tlaku PN 16, zatímco na vedle se nacházejícím obr. 21 připojovací adaptér stejné konstrukce je znázorněn v provedení pro oblast jmenovitého tlaku PN 6.

Na obr. 22 je znázorněno začlenění zdvihového ventilu do systému trubkového vedení oblasti jmenovitého tlaku PN 16. Na levé straně skříně X zdvihového ventilu se nachází přírubový připojovací adaptér 23, který umožňuje spojení se systémem trubkového vedení, které je vytvořeno s přírubami.

Na pravé straně tohoto zdvihového ventilu se nachází připojovací adaptér 26 ve formě tak zvané přivařovací příruby. Zde se trubkové vedení přivaří přímo na tuto přivařovací přírubu. Z bezpečnostních důvodů se mezi skříň X zdvihového ventilu a připojovací adaptér 26 umístí tepelná izolace. Na obr. 23 znázorněný příklad provedení odpovídá v

I • 000 podstatě provedení podle obr. 22 s tím rozdílem, že zde je zdvihový ventil se skříní 1 znázorněn jako vyrovnávací místo mezi dvěma systémy trubkového vedení s různými tlakovými zatíženími. Na levé straně uspořádaný připojovací adaptér 23 slouží pro spojení se sytém trubkového vedení pro vyšší tlakové zatížení v oblasti tlaku PN 16, zatímco na pravé straně uspořádaný připojovací adaptér 26 je vytvořen jako připojovací člen pro systém trubkového vedení s nižším tlakovým zatížením v oblasti tlaku PN 6. Odpovídajícím způsobem jsou vytvořeny rovněž obr. 24 a obr. 25. Zde ale spočívá rozdíl v tom, že použité připojovací adaptéry 23 jsou vytvořeny jako přírubové adaptéry. Konstrukce podle obr. 24 slouží k použití v systémech trubkových vedení s oblastí tlaku PN 16, zatímco konstrukce podle obr. 25 znázorňuje •15 spojení mezi dvěma systémy trubkového vedení, přičemž systém na levé straně je určen pro oblast tlaku PN 16 a systém na pravé straně je určen pro oblast tlaku PN 6.

S pomocí těchto zobrazení je zcela zřejmé, že pouze s jedním jediným zdvihovým ventilem může být oblast použití a využití takovéhoto zdvihového ventilu podstatným a rozhodujícím způsobem zvětšena. Tato opatření představují pro všechny zúčastněné výhodnou možnost využití.

Na obr. 26 je znázorněna skříň i zdvihového ventilu, který nalézá upotřebení při větších jmenovitých šířkách, přičemž se přitom jedná o jmenovité šířka DN = nebo > 80. U takovýchto velkých jmenovitých šířkách nalézají využití příruby trubkového vedení, které jsou spojovány více než čtyřmi šroubovými prvky. Z tohoto důvodu musí zdvihový

3θ ventil, který se připojuje na takovéto trubkové vedení, zahrnovat odpovídající počet přijímacích prostředků nebo • · • · · · · přírubových částí 27, v nichž nalézají využití otvory 17 pro šroubové prvky - které zde nejsou znázorněné. Na obr. 26 je znázorněna váhově optimalizovaná skříň, u které přírubové části 27 vzájemně nejsou spojené. Pokud by přírubové části 27.

byly vzájemně materiálově propojeny, pak by vytvořily jednu tak zvanou mono-přírubu. V oblasti hrdla skříně nacházejí využití dvě přírubové části 28., přičemž hrdlo 2. skříně a v přírubových částech 28 se nacházející otvory 17 mají takový tvar, že umožňují prostrčení šroubových prvků. Otvory 17 jsou přitom uspořádány na kružnici, která odpovídá vždy normě pro příruby použitého trubkového vedení, které má stejnou jmenovitou šířku. Vzhledem k čelním stranám 8. a 9. skříně jsou přírubové části 28 uspořádány jako přesazené ke středu skříně. Prostřednictvím tohoto v osovém směru realizovaného .15 přesazení vzniká odstup mezi dosedovou plochou 29 přírubových částí 28 a čelní stranou 9 skříně, který je tak velký, aby na tuto plochu přiléhající hlava šroubu nebo matka upevňovacího prostředku a také eventuálně potřebné podložky nebo zajišťovací prvky měly axiální rozměr, který nevystupuje přes čelní strany 8., 9. skříně.

Na obr. 27 je znázorněno upevnění skříně 1 zdvihového ventilu na trubkové vedení s pomocí svěry 30. Svěry mohou být vytvořeny jako jednotlivé nebo vzájemně spojené prvky. Svěry spolupůsobí se skříní i prostřednictvím na ní vytvořené 25 drážky 31 nebo výstupku 32. Využiti nalézající forma svery působí těsné přitlačení zdvihového ventilu na těsnění 33 popřípadě na dotykový prvek. Utahovací prvek 34 vyvíjí ve svěře 30 potřebnou sílu pro držení.

Zastupuje :

I

882 - 99 « « · ·· ··· ·· ·· ···· ··» 4 · · · • · · · · · * · <- 4 « _co · · · · · W ··«···· /o ·♦»·· ·· • · » · · · » ·· · · · · · M

Claims (19)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zdvihový ventil, jehož skříň (1) je vytvořena s vzájemně paralelně uspořádanými čelními stranami (8, 9) skříně pro těsné přiložení na těsnící plochy trubkových vedení a/nebo dotykových prvků, přičemž v hrdlu (2) skříně je uspořádáno vřeteno (3) ventilu, stojící v normále osy (10) trubkového vedení, a s tímto vřetenem (3) ventilu spojený uzavírací prvek (5) spolupůsobí se sedlem (6) ventilu, čelní strany (8, 9) jsou zcela nebo částečně součástí oblasti skříně, která obklopuje uzavírací prvek (5) a jeho zdvihovou oblast, sedlo (6) ventilu je uspořádáno šikmo vzhledem k vřetenu (3) ventilu, sedlo (6) ventilu je uspořádáno jako spojující příčka v oblasti mezi čelními stranami (8, 9) skříně, a přičemž odstup (A) mezi čelními stranami (8, 9) skříně je nepatrně větší než délka (B) uzavíracího prvku (5) promítnutá na osu (10) trubkového vedení, vyznačující se tím, že konstrukční délka zdvihového ventilu, nebo také odstup (A) mezi čelními stranami (8, 9) skříně, leží v oblasti příslušné jmenovité šířky (DN) velikosti zdvihového ventilu prostřednictvím odpovídající konfigurace síly stěny skříně, délky sedla ventilu a velikosti přechodu ze sedla ventilu na skříň.
2. 2. Zdvihový ventil podle nároku 1, vyznačuj ící se t í m , že odstup (A) mezi čelními stranami (8, 9) skříně odpovídá příslušné jmenovité šířce (DN) velikosti zdvihového ventilu nebo je kratší než příslušná jmenovitá šířka (DN) velikosti ventilu.

   • « • · ·
3. 3. Zdvihový ventil podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že skříň (1) je vytvořena jako prstencová.
4. 4. Zdvihový ventil podle nároku 1, 2 nebo

   3, vyznačující se tím, že skříň (1) a/nebo hrdlo (2) skříně jsou vytvořeny jako jednodílné nebo vícedílné.
5. 5. Zdvihový ventil podle jednoho z nároků 1 až

   4, vyznačující se tím, že stěna (12.2), ohraničující zdvihové posunutí uzavíracího prvku (5), je vytvořena jako konkávní do prostoru (12).
6. 6. Zdvihový ventil podle jednoho z nároků 1 až

   5, vyznačující se tím, že na konkávní stěnu (12.2) přiléhající plocha (5.1) uzavíracího prvku (5) je vytvořena jako konvexní.
7. 7. Zdvihový ventil podle jednoho z nároků 1 až

   6, vyznačující se tím, že je vytvořen jako upínací ventil.
8. 8. Zdvihový ventil podle jednoho z nároků 1 až

   7, vyznačující se tím, že skříň je vytvořena jako mono-přírubová skříň.
9. 9. Zdvihový ventil podle jednoho z nároků 1 až

   7,vyznačující se tím, že v oblasti mezi čelními stranami skříně jsou na skříni uspořádány příruby nebo části přírub, přičemž jejich části jsou uspořádány v rovině protínající sedlo ventilu.

   44 4444 • 25 • »4 » • 4 « 4 4 4 « « • · * ·
10. 10. Zdvihový ventil podle jednoho z nároků 1 až

    7,vyznačující se tím, že příruby nebo části přírub jsou uspořádány jako přesazené zpět vzhledem k čelním stranám skříně alespoň o vzdálenost odpovídající výšce hlavy šroubu nebo matky.
11. 11. Zdvihový ventil podle jednoho z nároků 1 až

    10, vyznačující se tím, že skříň s trubkovým vedením spojují upínací prvky.
12. 12. Zdvihový ventil podle nároku 11, vyznačuj ící se t í m , že v oblasti čelních stran skříně jsou na obvodu skříně uspořádány drážky nebo výstupky jako opery pro upínací prvky.
13. 13. Zdvihový ventil podle jednoho z nároků 1 až

    12, vyznačující se tím, že čelní strany (8,

    9) skříně jsou vytvořeny jako přechodová místa pro spojení s připojovacími adaptéry (22, 23, 24, 25, 26) pro trubková vedení.
14. 14. Zdvihový ventil podle nároku 13, vyznačuj ící se t í m , že připojovací adaptéry (22, 23, 24, 25, 26) jsou na straně trubkových vedení vytvořeny s různými připojovacími tvary.
15. 15. Zdvihový ventil podle jednoho z nároků 1 až

    14, vyznačující se tím, že oblast skříně, obklopující uzavírací prvek (5), mezi čelními stranami (8, 9) skříně je opatřena jedním nebo více, radiálně vystupujícími přijímacími prostředky (14, 14.1, 14.2), v nichž jsou uspořádány otvory (17) pro šroubové prvky (15, 15.1).

    .15

    0 · 0 0 0 0 0 · 0 0 • 0 » · 0 · 0 • · · · · 0 * · 0

    00 0 00 000 000

    0 0 0 0 0

    00 000 «0 00
16. 16. Zdvihový ventil podle jednoho z nároků 1 až

    15, vyznačující se tím, že hrdlo (2) skříně, přijímající vřeteno (3) ventilu, je opatřeno přijímacími prostředky (14.2) pro šroubové prvky (15, 15.1)
17. 17. Zdvihový ventil podle jednoho z nároků 1 až

    16, vyznačující se tím, že hrdlo (2) skříně, kterým prochází vřeteno (3) ventilu, je opatřeno přijímacími prostředky (14.2) ve formě zářezů v materiálu.
18. 18. Zdvihový ventil podle jednoho z nároků 1 až

    17, vyznačující se tím, že sedlo (6) ventilu je téměř zcela uspořádáno v oblasti průtokového prostoru (16), která se nachází mezi osou (10 trubkového vedení a vřetenem (3) ventilu.
19. 19. Zdvihový ventil podle jednoho z nároků 1 až

    18, vyznačující se tím, že mezi zdvihovým ventilem a připojovacím adaptérem je uspořádáno jedno nebo více tepelných izolací.