CZ88193A3 - Mechanically reinforced web, process of its production, and apparatus for making the same - Google Patents

Mechanically reinforced web, process of its production, and apparatus for making the same Download PDF

Info

Publication number
CZ88193A3
CZ88193A3 CZ93881A CZ88193A CZ88193A3 CZ 88193 A3 CZ88193 A3 CZ 88193A3 CZ 93881 A CZ93881 A CZ 93881A CZ 88193 A CZ88193 A CZ 88193A CZ 88193 A3 CZ88193 A3 CZ 88193A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
needles
threads
web
fleece
reinforced
Prior art date
Application number
CZ93881A
Other languages
English (en)
Inventor
Eberhard Knispel
Martin Schonfuss
Wolfgang Vogel
Peter Zeisberg
Stefan Bock
Dieter Erth
Dietmar Grenzendorfer
Horst Heilmann
Original Assignee
Malimo Maschinenbau
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Malimo Maschinenbau filed Critical Malimo Maschinenbau
Priority to SK881-93A priority Critical patent/SK279088B6/sk
Publication of CZ88193A3 publication Critical patent/CZ88193A3/cs

Links

Classifications

    • D—TEXTILES; PAPER
    • D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
    • D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
    • D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
    • D04H1/40—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties
    • D04H1/44—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties the fleeces or layers being consolidated by mechanical means, e.g. by rolling
    • D04H1/52—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties the fleeces or layers being consolidated by mechanical means, e.g. by rolling by applying or inserting filamentary binding elements
    • D—TEXTILES; PAPER
    • D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
    • D04B—KNITTING
    • D04B21/00—Warp knitting processes for the production of fabrics or articles not dependent on the use of particular machines; Fabrics or articles defined by such processes
    • D04B21/14—Fabrics characterised by the incorporation by knitting, in one or more thread, fleece, or fabric layers, of reinforcing, binding, or decorative threads; Fabrics incorporating small auxiliary elements, e.g. for decorative purposes
    • D04B21/145—Fabrics characterised by the incorporation by knitting, in one or more thread, fleece, or fabric layers, of reinforcing, binding, or decorative threads; Fabrics incorporating small auxiliary elements, e.g. for decorative purposes with stitches drawn from loose fibres, e.g. web-knitted fabrics
    • D—TEXTILES; PAPER
    • D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
    • D04B—KNITTING
    • D04B21/00—Warp knitting processes for the production of fabrics or articles not dependent on the use of particular machines; Fabrics or articles defined by such processes
    • D04B21/14—Fabrics characterised by the incorporation by knitting, in one or more thread, fleece, or fabric layers, of reinforcing, binding, or decorative threads; Fabrics incorporating small auxiliary elements, e.g. for decorative purposes
    • D04B21/16—Fabrics characterised by the incorporation by knitting, in one or more thread, fleece, or fabric layers, of reinforcing, binding, or decorative threads; Fabrics incorporating small auxiliary elements, e.g. for decorative purposes incorporating synthetic threads
    • D04B21/165—Fabrics characterised by the incorporation by knitting, in one or more thread, fleece, or fabric layers, of reinforcing, binding, or decorative threads; Fabrics incorporating small auxiliary elements, e.g. for decorative purposes incorporating synthetic threads with yarns stitched through one or more layers or tows, e.g. stitch-bonded fabrics
    • D—TEXTILES; PAPER
    • D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
    • D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
    • D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
    • D04H1/40—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties
    • D04H1/44—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties the fleeces or layers being consolidated by mechanical means, e.g. by rolling
    • D04H1/45—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties the fleeces or layers being consolidated by mechanical means, e.g. by rolling by forming intermeshing loops or stitches from some of the fibres
    • D—TEXTILES; PAPER
    • D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
    • D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
    • D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
    • D04H1/40—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties
    • D04H1/44—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties the fleeces or layers being consolidated by mechanical means, e.g. by rolling
    • D04H1/46—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties the fleeces or layers being consolidated by mechanical means, e.g. by rolling by needling or like operations to cause entanglement of fibres
    • D04H1/48—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties the fleeces or layers being consolidated by mechanical means, e.g. by rolling by needling or like operations to cause entanglement of fibres in combination with at least one other method of consolidation
    • D—TEXTILES; PAPER
    • D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
    • D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
    • D04H3/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of yarns or like filamentary material of substantial length
    • D04H3/08—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of yarns or like filamentary material of substantial length characterised by the method of strengthening or consolidating
    • D04H3/10—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of yarns or like filamentary material of substantial length characterised by the method of strengthening or consolidating with bonds between yarns or filaments made mechanically
    • D—TEXTILES; PAPER
    • D10—INDEXING SCHEME ASSOCIATED WITH SUBLASSES OF SECTION D, RELATING TO TEXTILES
    • D10B—INDEXING SCHEME ASSOCIATED WITH SUBLASSES OF SECTION D, RELATING TO TEXTILES
    • D10B2403/00—Details of fabric structure established in the fabric forming process
    • D10B2403/02—Cross-sectional features
    • D10B2403/021—Lofty fabric with equidistantly spaced front and back plies, e.g. spacer fabrics
    • D—TEXTILES; PAPER
    • D10—INDEXING SCHEME ASSOCIATED WITH SUBLASSES OF SECTION D, RELATING TO TEXTILES
    • D10B—INDEXING SCHEME ASSOCIATED WITH SUBLASSES OF SECTION D, RELATING TO TEXTILES
    • D10B2403/00—Details of fabric structure established in the fabric forming process
    • D10B2403/02—Cross-sectional features
    • D10B2403/022—Lofty fabric with variably spaced front and back plies, e.g. spacer fabrics
    • D10B2403/0221—Lofty fabric with variably spaced front and back plies, e.g. spacer fabrics with at least one corrugated ply
    • D—TEXTILES; PAPER
    • D10—INDEXING SCHEME ASSOCIATED WITH SUBLASSES OF SECTION D, RELATING TO TEXTILES
    • D10B—INDEXING SCHEME ASSOCIATED WITH SUBLASSES OF SECTION D, RELATING TO TEXTILES
    • D10B2403/00—Details of fabric structure established in the fabric forming process
    • D10B2403/02—Cross-sectional features
    • D10B2403/024—Fabric incorporating additional compounds
    • D10B2403/0241—Fabric incorporating additional compounds enhancing mechanical properties
    • D10B2403/02411—Fabric incorporating additional compounds enhancing mechanical properties with a single array of unbent yarn, e.g. unidirectional reinforcement fabrics
    • D—TEXTILES; PAPER
    • D10—INDEXING SCHEME ASSOCIATED WITH SUBLASSES OF SECTION D, RELATING TO TEXTILES
    • D10B—INDEXING SCHEME ASSOCIATED WITH SUBLASSES OF SECTION D, RELATING TO TEXTILES
    • D10B2403/00—Details of fabric structure established in the fabric forming process
    • D10B2403/02—Cross-sectional features
    • D10B2403/024—Fabric incorporating additional compounds
    • D10B2403/0241—Fabric incorporating additional compounds enhancing mechanical properties
    • D10B2403/02412—Fabric incorporating additional compounds enhancing mechanical properties including several arrays of unbent yarn, e.g. multiaxial fabrics
    • Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02P—CLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
    • Y02P70/00—Climate change mitigation technologies in the production process for final industrial or consumer products
    • Y02P70/50—Manufacturing or production processes characterised by the final manufactured product
    • Y02P70/62—Manufacturing or production processes characterised by the final manufactured product related technologies for production or treatment of textile or flexible materials or products thereof, including footwear

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Textile Engineering (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • Knitting Of Fabric (AREA)
  • Nonwoven Fabrics (AREA)

Description

(57) Při zhotovování mechanicky zpevněných roun (1) s přiváděnými, převážně taženými nitěmi (2, 3. 4) se napříč skrz rouno (1) pohybují v navzájem bezprostředně se měnících ohraničených oblastech současně jehly (53) se záseky (531) k bezni‘tovému zpevnění rouna (1) a výsuvné jehly (51) pro tvoření spojovacích elementů ve tvaru ok. Háčkům (511) výsuvných jehel (51) jsou známým způsobem přiváděny textilní elementy pro vytváření ok, mezi něž a povrch rouna (1) jsou zaváděny nitě (2, 3, 4). BeznPlové oblasti (10) jsou zpravidla větší než zesílené oblasti (20), takže v jedné výrobní operaci vznikne zpevněný a mřížkovitč stabilizovaný plošný útvar. Osnovní plelařské stroje ke zhotovování rouna (1) obsahují na jehlovém lůžku (5) zplshovací a výsuvné jehly (51) v nejméně dvou rovinách v různých uspořádáních.
'.j ;j v
- 1 2 0558/93
Mechanicky zpevněné rouno, způsob jeho výroby a zařízení provádění tohoto zpusoou
Chlast techniky
Vynález se týká mechanicky zpevněných roun, způsobu její výroby a zařízení ke zhotovování zpevněného rouna s připojeným .zenými nitěmi, laKen rn záseky velkého počtu napříč skrz rouno pohyblivých jehel a nitě jsou spojeny s rounem spojovacími elementy vytvářejícími oka.
Vynález se také týká mechanicky zpevněného rouna zhotoveného podle uvedeného způsobu, s připojenými, převážně taženými nitěmi, které jsou upevněny na rouno pomocí elementů vytvářejících oka.
Vynález se také týká zařízení ke zhotovování zpevněného rouna oodle výše uvedeného ZDŮsobu, ořičemž toto zařízení má ořiváděcí přípravky pro nejméně jednu skupinu nití, je vybaveno nejméně jedním jehlovým lůžkem, které nese výsuvné jehly, a které má odtahový oříoravek cro zoevněné rouno.
Dosavadní stav techniky
Ke zhotovování zpevněných roun jsou známy různé postupy. Tak zvané jehlové stroje, například podle DE spisu č. 35 42 15 1, používají ke zpevňování rouna jehlové lůžko s velkým počtem v jedné ploše uspořádaných jehel se záseky, to jest tak zvané zplsťujíoí jehly, například podle DE spisu č. 28 48 408. Záseky jehel jsou
Z 0553/93 směrovány ve směru vpichu.
Jako jehlové desky označená jehlová lůžka pohybují veškerými jehlami skrz rouno současně,
Na straně vpichu rouna se nacházejí tak zvané odtahové prostředky, které jsou opatřeny vybráním pro jehly. Tyto odtahové prostředky odtahují rouno od jehel.
Na druhé straně vpichu rouna jsou uspořádány tak zvané opěrné prostředky, které zajišťují oporu rouna proti směru vpichu a které mají vybrání, do kterého se špičky jehel dočasně vnořují.
Přivádění zesilujících elementů, jako jsou osnovní nitě nebo ve směru útku orientované elementy pro vytváření nití, není u takových strojů obvyklé, protože je to realizovatelné jen s prakticky nikoliv zanedbatelnými náklady.
Osnovní a útkové nitě musejí být u takovýchto strojů připojovány mezi dvě rouna, která jsou následně spolu spojována propichováním.
Tento technologicky podmíněný způsob přivazování zesilujících elementů na rouno připouští využití jen pro relativně silná rouna. Jen v tomto případě může být zabezpečeno jištění napříč vychýlených vláken v naproti ležícím rounu.
Mimoto je třeba u takovéhoto postupu předzpevnit nejméně jedno ze společně přiváděných roun v odděleném výrobním procesu.
Další nevýhoda spočívá v tom, že v důsledku velmi vysoké vpichcvací hustoty připojovaných nití jsou tyto nitě podle jejich
Z 0553/93 niti osnovní pietarsxe síro·-,
DE 35 39 379 a PLOCH MALIKC povány prorazeny a tam ~e s vysoxcu pravděpoaopncsti znacr.ť znižcvána jejich pevnost.
U těchto technologií se proto zajišťovala stabilizace •ouncvých výrobků na jedné straně zvyšováním stupně zplstění a n; voohé straně zvětšováním hmotnosti rouna. To však není naclcuh. ekonomicky odůvodníte!né.
Z vyjmenovaných důvodů se v minulosti používaly -ke zhotovován.
~nabil i z ováných roun pomocí n r ί” πϊΐηνπί -v yříklad podle LE 31 4 0 4 30 , ihwirktechnologie mezi jiným str.135 a další,
Leipzig, 1980.
Tyto osnovní pletařské stroje mají, obdobně jako též jehlové stroje, nejméně jedno jehlové lůžko, odhazovací a opěrné prostředky, právě tak jako přívody pro nejméně jednu vrstvu rouna, přívody pro útkové nitě osnovy a/nebo přívody pro stojací nitě, které zpravidla probíhají ve směru pohybu tkaniny strojem.
Jehlová lůžka těchto strojů jsou vybavena jednou řadou jehel, které jsou stejného druhu ve tvaru výsuvných jehel. Tyto jehly mají záseky, které jsou orientovány ve směru vpichu.
X dočasnému uzavření háčkových prostorů mají tyto jehly tak zvaná šoupátka nebo uzavírací zákruty, které mají zvláštní synchronizovaný pohon.
V oblasti opěrných prostředků jsou těmto jehlám přiřazenv vodiče proplétacích nití uspořádané v ňednom lůžku, které za účelem acíiDucnveričc
Z 0558/93 vytváření ok každé jehly zakládají potřebnou nit ke tvorbě ok.
Tyto stroje mají tu výhodu, že zesilující nitě mohou být v oblasti jehel definovaně vedeny a navázány na rouno s vysokou bezpečností pomocí elementů k vytváření ok.
Tyto stroje pracují s vysokou rychlostí, to znamená s velkým počtem vpichů za časovou jednotku.
U těchto strojů je nevýhodné, Že musejí být přiváděna předzpevnené rouna nebo tkaniny, pokud se na ně mají umísrir zesilující vlákna ve větších odstupech.
Předzpevněná rouna jsou zpravidla zhotovována na jehlových strojích, které již byly zmíněny v úvodu.
Navázání nití zesilujících rouno musí proběhnout v jednom z dalších výrobních procesů. Mezitím jsou zpravidla požadovány další zásobovací a přepravní operace.
V důsledku tohoto transportu a meziskladovéní předzpevněného rouna, které vyžaduje určitou stabilitu, je takovýto pracovní proces omezen také jen na relativně silná rouna.
U osnovních pletařskvch strojů je také známo tažení svazku vláken na lícní straně rouna ke zpevňování vláknitých roun, za současné úspory nitěného materiálu, pomocí háčků výsuvných jehel a při jejich zpětném zdvihu - viz Ploch, str. 146,
Tato smyčková poutka ok vláken jsou při příštím vpichovacím pochodu nanášena na jehlový dřík a odhazována přes následně tvořená poutka ok vláken.
Z 0555/93
Tím, že vlákna jsou z plochy rouna, lehu, tažena skrz rouno a srovnávána abilní textilní plocha, která je velmi
S touto technologií, známou též jako iiž také zavádění mezi lícní stranu které leží naproti stt do ok, vzniká relaci podobná úpletu.
rounová technika Kal rourového ocvrchu a navazanyon ok vtaxen
Pro některé případy použití taková stabilizace rounevýcn úpletů již postačuje.
U takovýchto strojů také eoretickv možné zavázání st
Tento postup ale vyžaduje, aby tato stojací vlákna byla přiváděna mezi útková vlákna a lícní povrch rouna. To představuje značné obtíže pro uspořádání přívodních elementů a osnovních stromů na osnovních pletařských strojích.
Za druhé musejí nyní vláknová oka přečnívat jak útkové nitě, rak také osnovní nitě. Jsou za tímto účelem vvtažena do délkv.
Tím se zakotvení v rounu stane podle okolností slabší a pravděpodobnost, že se z něj uvolní, je značně vyšší.
Z posledně jmenovaného důvodu se proto v praxi rounová technologie Mali nepoužívala ani ke svazování zesilovacích nití.
Další nevýhodou této technologie je to, že dovoluje zpracování také jen relativně voluminózních roun. Předoichování roun není n teto techniky zapotřebí.
ke zpevněni roun, obzvláště velmi tenkých roun, se dosud
0558/93 nákladových důvodů, chemické a tepelné pcstupv.
U chemických postupů se k rounu přidávají lepicí a vytvrzující prostředky, které se v místech křížení vláken působením adhézníon a kohézních sil usazují a tam vytvrzují.
Není možné tyto vytvrzující prostředky udržet od ostatních části vláken nebo dodatečně selektivně od sebe oddělit. Proto jsou takto zpevněná rouna tuhá a pro mnohé účely nevhodná. Sací schopnost, izolační schopnost, flexibilita a mnohé další vlastnosti jsou u takto zpevněných vláken jen omezené.
Při tepelných postupech se k rounu přidávají mimo jiné také tavitelná vlákna nebo látky, které se potom při ohřevu taví, na místech křížení vláken a jiných místech se usazují a tam při následném procesu ochlazování tvrdnou. Také u těchto postupů jsou negativně ovlivňovány vlastnosti roun s ohledem na sací schopnost, izolační schopnost a flexibilitu.
Cílem vynálezu je zpevnění také lehčích roun, při zachování pro textilie charakteristických vlastností, s co nejmenšími náklady a malou spotřebou nití.
Úkolem vynálezu je dosažení s mechanickými prostředky, při zamezení záměrně rozdělených, vytvrzujících, stabilizujících substancí, také u velmi tenkých roun požadované zatížitelnosti přizpůsobené stabilizaci rouna a zpevněné rouno zhotovit v podstatě v jednom pracovním procesu.
Ί
Z 0558/93 e_em je zhotoveni zpevneneňc rouna s co mozna nejvyssr i tou ve velkém plošném rozsahu oro nejrůznější účely pcužití isacě běžných strojích, jako jsou osnovní pietařské stroje jehlcvé stroje s jednoduše realizovatelnými modifikacemi.
Tato úloha je řešena způsobem definovaným v nároku 1.
Pomocí k sobě paralelních a vzájemně se překrývajících provedení, rouno upevňujících bezniřových a oka vytvářejících operací, jsou ušetřeny dodatečné pracovní procesy. S ohledem na náklady je téměř dosaženo úrovně chemických a tepelných postupů ke zpevňování a dosahuje se příznivých výsledků z hlediska ochrany životního prostředí.
Tím, že odpadají transportní a meziskladcvací procesy pro předzpevněné rouno, mohou být v jednom kontinuálním procesu zpracována také velmi tenká vláknová rouna - až téměř vláknové pavučiny.
Vlastnosti vlákna zpevněného podle vynálezu jscu ve srovnání s chemicky nebo teplotně zpevněným vláknem zřetelně příznivější.
Takto zpevněné, v nároku 13 definované rouno, je při modiíikovatelné pevnosti lehčí, měkčí, drsnější, savější, lépe izolujiící a lépe přizpůsobitelné požadovaným podmínkám použití.
Z 0558/93 ;ařízení k provádění zmíněného zoůsobu je definováno v nároku
Uspořádání jehel o různých funkcích na jednom společném lůžku dovoluje, vedle úspory na sebe navazujících potřebných pracovních pochodů a tím nutných investic, rychlé přestavení stroje na jinou srrc.ue oa_e‘
L ΣΏΟ Cl· VVnSSV rrc-veceni zpuscou poaie naroKU 2 az 4 Govoiuje 0Ώ0λ0.ο_Γ_: využití stabilitujících vláknitých materiálů.
Modifikace způsobu podle nároků 5 až 5 umožňuje zhotovená textilního zboží s vysokou pevností a nepatrným protažením ve směrr osnovy, u kterého je na rouno prostřednictvím více proplétacícl nití pevně protaženě zakotvena stojací nit.
Provedení způsobu podle nároků 7 a 8 minimalizuje počet nit: v stabilizujících oblastech.
Způsobem podle nároku 9 mohou být přiváděny útkové nebe osnovní nitě na zpevněné rouno bez použití dodatečných propiétacícr nití.
Tímto způsobem vzniká jící, zpravidla o něco silnější rouno, s výhodou používá pro výrobu geotextilií, u kterých musí bý· zachováno zakotvení osnovních a útkových nití jen az k místi přeložení.
Vzájemné spojení rouna a zesilujících nití je potom zajištěnu hmotou nanesené zeminy.
Nároky 19 až 12 představují možnost, s níž zpevněno mezi oblastmi, které slouží naoojování n
Toto zpevnění rouna strkacím a tahacím kombinovaně v jednom výrobním procesu k hladkému dané straně nebo na obou stranách rouna.
novrchu rou zachycena pro vychýlení rounem, vzniká hladký povrch rouna.
Zhuštění rouna podle principu Mali - viz nárok 12 - veddodatečně k úpletové struktuře povrchu.
V nároku 13 definované, podle předmětného způsobu zhotoven textilní plošné útvary, mohou být modifikovány ve smysl definovaném v nárocích 14 až 22. Tyto modifikace v podstatě slouž k přizpůsobení zpevněného rouna na jednotlivé případy použití př optimálním využití nití a přizpůsobení pro určité oblasti využití
Použití nekonečných vláken jako zesilujících nití zabraňuj optickému rušení na povrchu při zajištění potřebné pevnosti.
Propichování rounových částí mezi navazovacími zónám zesilujících nití umožňuje, zejména při kombinovaném použit strkacího a tahacího propichování, dosažení relativně vy sok homogenity rouna.
Provedení podle nároku 19 se volí zpravidla tehdy, když m jeden z povrchů rouna nabýt charakteru úpletu.
£ prorážením vláknových částí rounem mezi navazovacum oblastmi pro zesilující nitě se může s malými náklady zhotovit
Z 0558/93 vrče vrstev zpevneneho rouna, poprip jištěné ve své poloze zpevněným rounem, včetně zesilujících nití výhodně bu čtvereční.
stabilní plyšový výrobek.
Při použití roun s relativně dlouhými snopky vláken může byt také z rouna taženo a/nebo strkáno smyčkovité poutko, které ~e použitelné při možné stabilizaci také pro podlahové krytiny, krytiny stropů a podobně.
Zejména pro použití ve filtrech, ve kterých je použita b_d jednotlivá vrstva nebo volné rounové vrstvy, za volena plošná váha rouna nebo menší než 3uc.metr
Stroje ke zhotovování těchto zpevněných roun podle způsobu uvedeného na začátku mohou být realizovány jak jehlovými stroji, tak se zvláštními výhodami také na osnovních pletařských strojích.
Různé kombinace a uspořádání výsuvných jehel a jehel se záseky - lhostejno ve kterém pracovním směru - jsou předmětem nároků 24 až 26. Ukazuje se účelné jehly na osnovních pletařských strojích utvářet různě podle stupně potřebného zhuštění rouna a podle požadavku na navázání zesilujících nití a utváření povrchu rouna.
Definované přivádění a svazování prcplétacích, stojacích a útkových nití umožňuje na jedné straně stabilní navázání na rouno a za druhé zabraňuje propíchání těchto nití jehlami se záseky.
Při zhušťování rouna mezí navazovací místa zesilujících nití podle principu Mali je účelné uspořádat a pohánět jehlová šoupátka popříoadě uzavírací zákruty v jednom společném lůžku.
Z 0553/93
Použití různě dlouhých šoupátek pro různé funkce výsuvných jehel vede ke zřetelnému snížení konstrukčních nákladů na ústrojí vytvářející oka.
Další nároky popisují přizpůsobeni zařízení podle vynálezu na známé přiváděči prostředky a pozice rouna, osnovu útkové nitě a ihied obrázků na výkresech
Vynález je dále objasněn na příkladech jeho provedení, které jsou popsány na základě připojených výkresů, které znázorňují na obr. 1 zvětšený výřez ze zpevněné rounové pleteniny s beznitově zpevněnými oblastmi a oblastmi se stabilizujícími nitěmi, na obr.2 průřez zpevněným rounem s oblastí zpevněnou nitěmi, s řetízkovou vazbou bez stojacích nití, na obr.3 vazbu znázorněnou na obr.2 se stojacími nitěmi na rubové straně tkaniny, na obr.l vazbu podle obr.3 s dodatečnou útkovou nití na rubové straně tkaniny, na obr.5 vazbu podle obr.3 s útkovými nitěmi na lícní straně tkaniny, na obr. 6 vazbu podle obr.2 s útkovými a stojacími nitěmi na lícní straně tkaniny, na obr,7 vazbu s útkovými nitěmi na lícní straně tkaniny s vláknovými oky, na obr.8 vazbu podle obr.7 s dodatečnými stojacími nitěmi na lícní straně tkaniny, na obr.9 beznitově zpevněné rouno s napříč vychýlenými vlákny taháním nebo strkáním, na obr.10 průřez beznitově zpevněným rounem s vláknovými oky
Z 0558/93
vytaženými z rouna, na obr .11 částečný pohled na zecnu
stati.izujici oblast, u Χζ -3 ΣS .3 51 0 j α C j_ Π j. t d Z č V Π 6 j & 7; ή _ ti >> 1. *
straně rouna trikotovou vazbou, na obr.12 rouno opatřené na rubové
straně pólovými poutky, na obr. 13 rouno opatřené na lícní straně
pólovými poutky, na obr. 14 rouno G 0 £ 127 c Ώ é O O C G O j stradách o i Ί r^. :
λ ΓΓ· V C Χ.&ΙΠΣ Λ ΓΪčř Cď » i 3 CI7G273 Z 7íi_ Ξ Z. GG, ΌO Vci27 — O 3,\ Z — O — ct — Ξ Kč ΩO i G 27 2 <— s výsuvnými jehlami v horní jehlové rovině, na obr.16 mísoo utváření ok pletařského stroje - obdobně obr.15 - s výsuvnými jehlami v dolní jehlové rovině, na obr.17 místo vvtváření ok podle obr.16 s modifikovaným přívodem stojací nitě, na obr.13 schematický pohled na jehlové lůžko ze strany jehlových špiček se schematickým přiřazením vodičů proplétací a stojací nitě, na obr.19 schematický stranový pohled zleva k obr.18 a na obr.20 až 26 další varianty provedení odpovídající obr.18 a 19 s odlišně uspořádanými výsuvnými j ehlami.
Příklady provedení vynálezu
Rouno, které má být zhotoveno podle vynálezu, je na obr.1 znázorněno v částečném pohledu na plochu.
Sestává ze střídavě uspořádaných oblastí 10 ve směru útku a osnovy, v nichž je rouno _1 beznitově zpevňováno, a úzkých ohlas*. 20, v nichž je rouno 1 zpevňováno pomocí nitěných elementů, ktervmi btaviduo. £>ui_>jdCx uxu-e 3 a UůKJvd HibS
Z 0558/93
Tyto nitěné elementy jsou navázány pomocí proplétacích nití 2 3 - obr.l - pokládaných do řetízkové vazby na rouno _!_·
Stojací nitě 3 jsou pokládány ve střídajících se směrech výsuvných jehel 51 na rubové straně rouna 1 a drženy na rounu 1
7 7,271 Cl Ξ. t ΣΠOVVCΠ ok 212.
1' l^VSZl Ú 5 6 kil Z Γ. £ Z iné ” é 1 21 '1*1 či. 1 27 2?· 21 Γΐ O 1 2 2SV2.6 7 7· vychýlením příčných vláken 11 lícní strany napříč skrz rouno
Toto zpevnění postačuje k tomu, aby tyto oblasti 10 zajistily mnu i postačující pevnou textilní strukturu a aby se tyto oblasti -ý stabilně spojily se sousedními zesílenými oblastmi 2 0.
Ke zvýšení tažné pevnosti ve směru osnovy nebo útku slouží ale nyní sousední oblasti 2 0, které obsahují proplétací nitě 21, stojací nitě _3 a útkové nitě 4_.
Vnitřní zpevnění rouna _1_ v těchto obou dvou oblastech 10, 2 0 a zatažení vláken překračujících hranice postačí pro zpevnění rouna „3, aby se zajistilo stabilní spojení mezi těmito oblastmi 10 a 2 0 .
V pravém úseku obr.1 je rouno 1 zpevněno v beznitové zpevněných oblastech 10 pomocí vláknových ok 12,
Tato vláknová oka 12 jsou vyráběna tak, že jsou tam uspořádány výsuvné jehly , které při zpětném zdvihu vlákna z rouna zachytí a na lícní straně známým způsobem nanesením a odhozením spolu očkovítě zapletou.
Tyto způsoby vazby jsou s výhodou použitelné u relativně tlustých roun _1, která mají mít povrch podobný úpletu. Při něm jsou
0558/9:
útková vlákna 4, která jsou přiváděna na lícní straně, tasí vláknovitýmd očkovými poutky. Má-li se ještě odpovídajícím způsobem přizpůsobit očkovitá struktura zpevněných oblastí 2 0, potem se dosáhne souvislé homogenní struktury oovrchu.
a obr. 2 až 6 jsou znázorněny různé způsoby provedení zpevněni rouna £ ve stabilizujících oblastech 2 ú . K ternu se odkazuje r.a dříve zmíněný popis příkladů provedení na počátku popisu příkladu.
Zpravidla muže tvůrce textilních plošných obrazců kombinovat v závislosti na platné základní koncepci strojů útkové nitě £ a stojací nitě _£ k rounu _£, jak to vyžaduje právě platný případ použití.
Obr.7 a 8 ukazují navázání útkových nití 4, popřípadě útkových nití £ a stojacích nití £ pomocí vláknových ok 24 . Takové vazby v oblastech 20 jsou s výhodou vhodné pro relativně silné ceotextilie, u nichž stabilizace a spojení stabilizujících niti s rounem £ ;e v místě použití zajištovár.o nanesenou hmotou zemino .
Kombinace zpevnění rouna 1 znázorněná na obr. 10 se stabilizujícími elementy podle obr.3 až 6 dovoluje zhotovení tkanin podobných úpletu, které jsou podle okolností použitelné pro oděvy.
Všeobecná pevnost je přitom zajištěna v podstatě mřížkoviteu strukturou zesilujících elementů, zatímco vláknová oka 2 4 určuji strukturu plochy. Při použití odpovídající tenké stojací nitě £ a proplétací nitě 21 může být přitom dosažen téměř homogenní úpletový oovrch.
0553/93
Má-li se dosáhnout vysoké pevnosti při nepatrném protažení ή směru osnovy nebo útku, perem, je účelné spojit stojací nitě 2.
s trikotovou vazbou Dodle obr. 11. Stojací nit e tam vκlanař plné natažena a je na runové straně onramcena platinovými οκν '2 svazina sa o:o'j tyčinky oka z proplétací nitě 22 a dodatečné jističi proplétací nitě 2 3 , takže stojací nit _3_ je fixována s vysokou bezpečností také ·’ velmi tenkých roun _1.
Pokud je zde řeč o rounech, pak se za prvé míní rouna, nazývaná také pavučinami, která bez pažení kordem přicházejí k mykacím strojům nebo jiným rounotvorr.ým zařízením. Za druhé obsahuje pojem rouno_1 ale také taková rouna, u kterých je příčným pažením nebo použitím vrstev z více tenkých roun nebo nitěných svazků dosaženo značné tloušťky.
Při použití zesílených roun ý na filtry záleží na tom, aby se relativně voluminózní rouna 1 v proudu vzduchu nebo plynu fixovala. Účinek filtru je zpravidla tím větší, čím větší jsou dutiny mez: vlákny. K fixování polohy filtrů v proudu vzduchu se dosno používala drátěná mřížka, která byla uvnitř doplněna vrstvo; t k a n i n y .
Uvolněné hmoty rouna _1_ tyly mezitím uchyceny. Takové filtry jsou vzhledem k použité tkanině drahé a nákladově náročné, zejména se ve filtru musí zpravidla vvměnit celé vrstvy tkanino. Spotřeba rr ó
drahých tkanin je pro tyto účely velmi vyseká.
Výrobek zhotovený způsobem pedie vynález vlastnosti, které dovolí použít ho místo filtrových s jemnými póry, přičemž se dosáhne dalších výhod.
í c e vel jsou proto minohcnásobně nižší než oři geuži cszi na účelu použití filtru se muže také tenkých, nitěmi zesílených roun J_, což provedeno v rovině filtru bezprostředně na sobě.
Takto získané dutiny zaručují při vysoké vlastní stabilitě vrstev rouna J_ velmi dobrý účinek filtru při nejmenším zaujímaném prostoru.
Při odpovídající volbě odstupů mezi zesilujícími oblastmi 2 ΰ a utvářením bezniťových oblastí 10 se také mohou vytvářet relativně tenké látkové textilní plošné útvary, které jsou vhodné pro domácí textilie a dokonce pro velmi namáhané látky určené pro oděvy.
Použitím velmi tenkých hedvábných zesilujících nití, které jsou na povrchu při odpovídající úpravě sotva viditelné, ale které také mají vysoký stabilizující účinek na plošný útvar, je použití takových roun 1 vhodné také pro téměř transparentní látky pro oděvy .
Převzetím délkové a příčné stability nitěnými elementy a omezením zpevnění rouna_l za účelem pouhého zpevnění rouna i přrčn.e vychýlenými vlákny je možné zpevnit extrémně tenká rouna I a redukovat počet vpichů na jednotku plochy.
t-T
Li n C
J -j u'.
ze ooce:
:y proux?;rout rozzem muže ryt :oiogii z~ačně zredukován.
Múze se zde proto omezit počet □ osud o b v v k' é u o r e d m o i1 o v i * i umožněno použiti toostetne íencicn ooncnu oro *]enu:
tesKv
Letařské stroje, zejména progiétací stroje.
Tam postačuje uspořádat jehly opatřené záseky - kombinovaně s odpovídajícími výsuvnými jehlami 51 - na jehlovém lůžku 5. v maximálně čtyřech rovinách.
K dalším znázorněním modifikovaného csnovního pietařského stroje se odkazuje na obr. 15. Na jehlovém lůžku _5 jsou uspořádány čtyři roviny jehel 51,53.
V nejhořejší rovině jehel 51, 53 jsou ve větších odstupech mezi jehlami 53 se záseky 53 1,532 uspořádány výsuvné jehly 51 .
Takové případy použití jsou také znázorněny na obr. 13 až úl.
Záseky 5 31 jehel 5 3 , označených také jako zplsťujíci jehly, osou vytvořeny ve směru vpichu.
Přiváděné, zpravidla nezhuštěné rouno je přiváděno na straně odhozu 6.
Z 0553/93
Osnova z útkové nitě 4 (84 i je pokládána na rccr.c 1 (31·. hy.n. první útková nit _4, která se dostane do oblastí tvcrby ok, >. přiváděna za sebou pod jehlovou rovinu pomocí neznázornéných, č'.;šč<. známých pomocných prostředku, ve které jsou uspořádány výsuvné ή e h 1 7 1 f Γ C i 1 - Z J Ώ Σ~Ο 2TC lh. Γ. O i *£ 2 3. <2 v o. O 22 O £ 22 j. 13 č. C. θ ί_ V C 2 Γζ '_· p Θ Σ ..
platinou 7 3, která je připevněna v obrubě opěrné platiny 11 o.a podpěrném lůžku 75 opěrného ramena 7.
V horní části oblasti pro zpevňování rouna _1_ se předpokládá k jednomu nahoře uloženému opěrnému lůžku 74 po jednom průnikovém otvoru pro jednu stojací nit J.. Mimo opěrné jehly 71 je umístěn obvyklým způsobem vodič proplétací nitě 32 se svým lůžkem 821, který je vhodný ke vložení proplétací nitě 2 ve známém trikotovém nebo řetízkovém kladení do jehlových háčků.
Při použití řetízkového kladení je účelné stranově přemísťovat v rytmu kladení pod jehlami opěrné lůžko 4 i s jeho elemente cro vedení stojacích nití _3 .
Další provedení oblasti pro vytváření ok je znázorněno na obr. 16. Zde jsou výsuvné jehly 51 uspořádány v dolní jehlové rovině, dřík 521 uzavíracího zákrutu 52, mohou být použita také platinová jehlová šoupátka, zde musí proniknout uličkou mezi jehlami se zásekem 531 - téz tak zvané zplstovací jehly - a stroje pohybováno nahoře nad jehlovým lůžkem _5 pomocí uzavíracího zákrutu 522.
Z 0558/93
Pro kladení stojacích nití _3_ je zde druhé lůžko 331 opatřeno rodiči stojací nitě 8 3, které známým způsobem provádějí přesazení kladení pod jehlami.
Jako opěrný prostředek jsou zde opěrné jehly 7 1 , které se otáčejí pomocí meandrovitého provedení okolo jehel 5 3 do jednotlivých rovin jehel.
Takové provedení je účelné, když mají být pokud možno vyloučeny uličky mezí vpichovými řadami. Je ale také možno nasadit 'sto těchto meandrovitvch opěrných jehel 71 děrované plechy, jak obvyklé u jehlových strojů - není znázorněno.
Zde je však potom nutné tento děrovaný plech kvůli Přizpůsobeným otvorům pro výsuvné jehly 51 u každého zmíněného nasazení jehel upravit nebo vyměnit.
Ve variantě podle obr. 16 jsou přiváděny osnovy útkové nitě _4_ na odhazovací straně rouna _£, zatímco stojací nitě 3 se řadí na protilehlé straně rouna £, Toto uspořádání je potom účelné volit tehdy, když je požadována homogenní plocha na rubové straně.
Pomocí navazujících zdrsňovacích a valchovacích procesů mohou být stopy stojacích nití _J3 a platinových ok 2 12,222 proplétacích nití 2 1, 22,2_3 téměř úplně zakryty, Pracuje-li se u těchto niťových systémů s velmi tenkými hedvábnými nitěmi, potom může být podle okolností upuštěno od následující povrchové úpravy.
Cbr. 17 v podstatě odpovídá obr. 16, Zde znázorněné uspořádání vodiče stojací nitě S3 se potom volí zejména tehdy, když stojací
Z 0553/93 nit _3 je zavázána v trikotovou vazbu - viz obr. 11 - a rr.á být př svůj vejký objem nebo barvu vyrobena vzorová struktura ra rube straně.
'Namísto tam znázorněných vodičů nitě je také přirozeně moč m 7 a s t r a n z
J.2V S _ tt Γ7; β 7Ů 2 Σϊβ 2 i. a 2. □ 2. Tj&ÍH * 2 2 větších odstupech. Tím se také může dosáhnout - podobně dcs^ů známým přesunům osnovní nitě - přesunu stojací nitě _3_ podle vzoru - viz Ploch, stránky 199 a další.
může se také pokládat diagonálně v libovolných úhlech přes plochu rouna 1. Stabilizaci ve směru osnovy přebírají v těchto případech tyčinky ok jedné z proplétacích nití 21, 22 , 23 .
Je přirozeně také možné dodatečně přivést ke stojacím p.itím_3 přesazeným podle vzoru pomocí druhé pokládací kolejnice, jak je toto znázcrněno na obr. 16, dodatečnou stojací nit _3, která je účelně velmi tenká jako vzorkující stojací nit _3_.
Protažení vzorkující osnovní nitě opěrným lůžkem 74 nastává v podstatě z důvodu, že obsluha stroje může zatáhnout eventuelně natrženou niť z obvyklé obslužné strany stroje.
Na obr.18 až 26 jsou ve schematické formě ještě jednou znázorněny různé varianty provedení jehlového lůžka _5_.
Podle obr. 18 jsou v horní řadě jehel jehlového bloku vloženy dvojmo výsuvné jehly 51. Jim jsou přiřazeny vodiče proplétací nitě 32 s vodiči stojací nitě 83. Výsuvné uhly 51
Z 0553/93 :avíratelně z relativně krátkých dříků 521 uzavíracího zákrutu Ξ z a jsou jednoduše přístupné.
Je účelné uspořádat středově pod párem v předloženém jehlovém uspořádání z jehel stojací nit 3 a jehlv umístit tak, že jeóich vvsuvnvch jehel 5
3 úzkou uličku špičky podle mcžr.
Účelnější je proto jehel 5 3 se záseky 531
-ýsuvná jehla 51.
provedení podle obr. 20. Zde je skupme 532 (strkací a tahací), přiřazena jedna
Vodič proplétací nitě 32 pokládá proplétací nit 21 v otevřeném nebo zavřeném řetízku do jehlových háčků a vodič stojací nitě 3 3 provádí zapuštění kladení pod jehlami v měnících se směrech. Úzká ulička pod výsuvnými jehlami 51 přijímá jak stojací nit J., tak také tyčinku oka proplétací nitě 21.
Obr. 22 ukazuje provedení, kde jsou výsuvné jehly 51 uspořádány v horní a dolní rovině. To je účelné, když je třeba zejména zdůraznit oblasti se zesilujícími elementy, a když je třeba různým způsobem zavázat stojací nitě 3 o různých barvách.
Provedení podle,obr. 24 ukazuje uspořádání výsuvných jehel 51 pro stabilizaci v dolní rovině a pro zpevnění rouna ý v oblastecn 10_ podle principu Mali v horní rovině jehel.
Dodatečné použití jehel 53 se záseky 531,532 pod beznitovými výsuvnými jehlami 51 je fakultativní, to znamená, že mohou být podle požadovaného efektu vynechány nebo dodatečně uspořádány tak,
Z 0558/93 zase nezruší spojení ck, ktere je tvořeno pomoci výsuvných j; roveder.i podle obr. 25 ukazuje, výsuvné jeniy c i rvcření ok mohou být uspořádány prakticky v každé rovině, když je pamatováno na uličku pod dříkem 521 uzavíracího zákrutu 52 a r.č . _L C-Clh1
Na obr. 25 a 26 je ukázáno, jak výsuvné jehly 51 uspořádané dní rovině, jejichž uzavírací zákrut 52 je vynechán a jejichž háčky 511 jsou otevřeny v odtahovém směru a dozadu, mohou hyn použity k vytváření pavučiny na lícní straně.
Kombinuje-li se takové provedení s delšími jehlami 53 se strkacími záseky 531, mohou být na obou stranách vytaženy pólové smyčky 13, 14. Následným zdrsňováním a valchováním vznikají voiumínózní, stabilní pokrývky pro mnohé účely použití.
Rouna 1 opatřená jednostranně pólovými smyčkami 13,14 jsou při odpovídající stabilizaci základní tkaniny také vhodná pro podlahové krytiny. Vzhledem ke stabilizaci základní tkaniny podle vynálezu se proto nutné náklady udržují v přijatelných mezích.

Claims (8)

1. Způsob výroby zpevněného rouna s připojenými, převážně taženými nitěmi, při kterém velký počet vláken na jednotku plochy volně položené vrstvy vláken je napříč skrz rouno vychýlen záseky velkého počtu natříč skrz rouno cohyblivých jehel a nitě jsou spojeny s rounem spojovacími elementy vytvářejícími oka, vyznačující se tím, že současně bezprostředně za sečou v měnících se ohraničených oblastech (10,20) jsou napříč skrz rouno (1) uváděny v pohyb jehly se záseky (53) k beznitovému zpevnění rouna (1) a výsuvné jehly (51,52) pro vazbu spojovacích elementů (211,212,221,222,241), že háčky výsuvných jehel (51) jsou známým způsobem přiváděny do textilních elementů tvořících oka, mezi něž a povrch rouna (1) jsou uzavírána vlákna (3,4).
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že oblasti (10), v nichž je rouno (1) beznitově zpevňováno, jsou zřetelné větší než oblasti (20) s elementy utvářejícími oka a nitěmi (3,4).
3. Způsob podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že oblasti (20) s elementy vytvářejícími oka a nitěmi (3,4) obsahují nyní jen jednu nit.
gusco pocie naroxu 1 az o, vyznačující : ; í m, ž e v v s u v n v m jehlám (31} t s o u a .< o t e x t ’. i n i e gc vytváření ok přiváděny proplétací nitě (21,22,23 (roků 1 až 4, v y z n :iiní elementy pro vytváření ok přivacény tě (22) v trikotovém kladení, přičem proplétacioh nití (22,23) na skupinu je o jedničku počet výsuvných jehel (51) jedné skupiny.
Í-H
6. Způsob podle nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že výsuvné jehly (51) jsou uspořádány dvojmo.
Způsob podle nároků 1 až 4, vyznačují tím, že výsuvným jehlám (51) jsou přiváděny elementy pro vytváření ok proplétací nitě (21) v řetízkovém kladení.
Způsob podle nároků 1 až 4 a 7, vyznačující se tím, že výsuvným jehlám (51) jsou přiváděny jako textilu elementy pro vytváření ok proplétací nitě (21) v řetízkovém kladení, jejichž stojací nitě (5) jsou pokládány ve střídajících se směrech.
Z 0558/93
9. Způsob podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že textilní elementy cro vytváření ok sestávají ze smyčkovitě z rouna (1) vytažených vláknových ck (24), která jsou tažena přes nitě (3,4, a spojována do jednoho svazku ok.
10. Způsob podle nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že rouno (1) je zhuštěno v beznitově zpevněných oblastech (10) pomocí jehel (53), jejichž záseky (531) jsou orientovány ve směru vpichu.
11. Způsob podle nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že rouno (1) je zhuštěno v beznitově zpevněných oblastech (10) jehlami (53), jejichž záseky (532) jsou orientovány proti směru vpichu.
12. Způsob podle nároků 1 až 9a 11, vyznačující se tím, že rouno (1) je zhuštěno v beznitově zpevněných oblastech (10) známými výsuvnými jehlami (51), které nanášejí smyčková oka (241) vytažená z rouna (1, na jejich jehlový list a odhazují nad následně tvořenými smyčkovými oky (241).
rf ú
0553/9 to .3 Π<1 ΓΪ 2_C KV ZZJéVnŠuě ΓΟ'ύΓιΟ S C Π pO j 6 ΓΛ'ΓΠΙ f £7u 2f»e y2.tzBrní.r které isou ctílo ~· 9”v s rouno crcstřeónic' elementů pro vytváření ok, podle způsobu odpovídá; nárokům 1 až 12, vyznačující se t í že vzájemně sousedící nitě jsou uspořádány skupinev uspořádány za serou v odsrupecn, které jsou větší menší než 3 0 mm.
Mechanicky zpevněná rouno podle nároku 13, vyznačující se tím, nitěmi jsou stojací nitě (3).
:e vzaiem.ne sousedíc:
Mechanicky zpevněné rouno podle nároku 13, vyznačující se tím, že vzájemně sousedíc: proplétaci nitě (21) jsou po jedné tvořeny z tyčinek ck proplétací nitě (21).
hanicky zpevněné rouno podle nárok vyznačující se tím, že vzajemne souse nitěmi jsou stojací nitě (3) a útkové nitě (4 pode r.arcr.u ΐέ'.νίΐ z neKenecnvc n v_aKen.
nitěmi <2,3,4) sestáváj ze = i lhaného rouna t1
9. Mechanicky zpevněné rouno podle nároků 13 až 17, vyznačující se tím, že oblasti (10) mez: nitěmi (2, 3, 4) sestávají z prosmyčkovaného rouna (1).
20. .Mechanicky zpevněné rouno podle nároků 13 až 19, vyznačující se tím, že oblasti (10) mezi nitěmi (2, 3, 4) jsou opatřeny pavučinovými smyčkám:
Mechanicky zpevněné rouno podle nároků 13 až 19, vyznačující se tím, že oblasti (10) mez: nitěmi (2, 3, 4) jsou osazeny pólovými smyčkami (13,14)
Mechanicky zpevněné rouno podle nároků 13 až 19, v y z n a č u j í c í se tím, že plošná hmotncst zpevněného rouna (I) s připojenými stojacími nitěmi (3) útkovými nitěmi (4) se rovná nebo je menší než 30 gramů
Z 0558/93 řízení ke zhotovení zpevněného rouna podle nároku 13,
Γ1 ClV} V “* ^5 cpuscDem počne narcxu u , prr rřiváděcí oříoravkv oro ne řízem c e s a n u ’ s které nese výsuvné jehly a které je vybaveno odtahováním ústrojím pro zpevněné rouno, vyznačující se tím, že jehlové lůžko (5) obsahuje vedle výsuvných jehel (51) také jehly (53) se záseky (531,532), a že jehlové lůžko (5) je vybaveno nejméně dvěma ve směru pohybu tkaniny vzájemně sousedícími řadami jehel.
24. Zařízení podle nároku 23, vyznačující se tím že zařízením je osnovní pletařský stroj, jehož výsuvné jehly (51) jsou uspořádány jednotlivě nebo dvojmo ve většíc odstupech (2 až 30 mm) mezi jehlami (53) se záseky (531,532 v dané rovině jehel.
Zařízení podle nároků 23 až 24 tím, že výsuvné jehly (51) spodní rovině jehel, že uzavír (521) proniká uličkou mezi za t í53 i se záseky (5 3 1,53 2), a že , vyznačující se jsou uspořádány jednotlivě ve ací zákrut (52) se svým dřike zim účelem uspořádanými jehlan 2. ú ž κ 3 uzavíracích ú K 1 11t ú ( /9 3
Zařízení podle x 2- mi Žs vvscvné -β?ι1γ i 5' ' 'soo usDC^Éc.ánv cyc rpv i n ě jehel a že 4 e h 1 v ·( Ξ 3 j se z á ε e k v '322,522:
Zařízení podle nároků 23 až 25, v v tím, že výsuvným jehlám foli je při vodiči proplétací nitě (32), jehož 1' v řetízkovém kladení, právě tak jako nitě (83) pro stojací nit (3), jejíž odvozeně.
Ξ Ξ. Z G Π O Π £ Ί Tu é Γ; ě i O Ί Θ C 7. O ΓΓ;
ůžko (321) lze pohánět po jednom vodiči stojací lůžko (831) je poháněno
23. Zařízení podle nároků 23 až 26, vyznačující se tím, že párově uspořádaným výsuvným jehlám (51) jsou nyní přiřazeny tři vodiče proplétací nitě (82) a Se lůžko (821) lze Dohánět v trikotovém kladení.
29. Zařízení podle nároku 23 až 23, vyznačující se t i m, že vodič stojací nitě (33) prochází opěrným ramenem (2) pro rouno (1).
3 0. Z 5, 27 i 2 £ I r pc iK!J zim, ze nako ňehiv
Z 0558/93 :9, vyznačují ) se zásekv (5321 ' = ou nou výsuvné jehly (51) bez uzavíracího zákrutu ( (511) jsou otevřeny dozadu a ve směru
Uzeni ooo^e na:
tím, že jehlami (53) •51 ) , jejichž uzavírací háčky (511) orientované se záseky (532 ; jsou (ákrut (53 \ uzavírají proti směru odtahu.
32. Zařízení podle nároku 31, vyznačující se tím, že uzavírací zákrut (52') výsuvné jehly (51) v oblasti (10) mezi paralelními nitěmi (2,3,4) je kratší než výsuvná jehla (51) utvářející nitěná oka a že všechny uzavírací zákruty (52,52') jsou drženy dohromady v jednom lůžku uzavíracího zákrutu (522).
33. Zašízení podle nároků 23 až 32, vyznačující se tím, že útkové nitě (4) jsou předkládány známým způsobem osnovy mezi dva, k oblasti vytváření ok pohyblivými a háčky opatřenými transportní řetězy, že tato osnova útkové nitě (41;
je vedena v úhlu mezi rovinou jehel a přívodem rouna (81) a že útkové nitě (4), které obsahují výsuvné jehly (51) jednotlivě po sobě v jehlových řadách, jsou položitelné prostřednictvím oředtanováku.
ok;
runa ísl) a ze je ^rvní útkcvé nitě (4) noc
Z O 5 5 S /' 9 {_*>
:5trecKV -;e
Zařízení podle nároku 23 až 32, vyznačující t í m, že v úhlu mezi přívodem útkové nitě (41' > a opě; ramenem! H) je uspořádán dodatečný přívod rouna (1).
CZ93881A 1992-06-03 1993-05-12 Mechanically reinforced web, process of its production, and apparatus for making the same CZ88193A3 (en)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
SK881-93A SK279088B6 (sk) 1993-05-12 1993-08-13 Spôsob prípravy 3,14beta-dihydroxy-17-normorfinanu

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE4218234A DE4218234C2 (de) 1992-06-03 1992-06-03 Verfahren und Maschine zur Herstellung fadenverstärkter, verfestigter Faservliese, sowie damit hergestellter Vliesstoff

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ88193A3 true CZ88193A3 (en) 1993-12-15

Family

ID=6460265

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ93881A CZ88193A3 (en) 1992-06-03 1993-05-12 Mechanically reinforced web, process of its production, and apparatus for making the same

Country Status (6)

Country Link
AT (1) ATA80593A (cs)
CZ (1) CZ88193A3 (cs)
DE (1) DE4218234C2 (cs)
FR (1) FR2691986B1 (cs)
GB (1) GB2267511B (cs)
IT (1) IT1271553B (cs)

Families Citing this family (9)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE19705737C2 (de) * 1997-02-14 2000-04-27 Spinnerei C B Goeldner Gmbh & Medizinischer Saugkörper und Verfahren zu seiner Herstellung
FR2775300B1 (fr) * 1998-02-20 2000-04-21 Picardie Lainiere Support textile pour le renforcement d'un vetement ou de pieces de vetement, procede de fabrication d'un tel support textile, ses applications
DE19957019C5 (de) * 1999-11-26 2009-04-02 Liba Maschinenfabrik Gmbh Verfahren zur Herstellung einer Kettenwirkware mit großen Gitteröffnungen
DE20004311U1 (de) * 2000-03-08 2001-07-19 Oskar Dilo Maschinenfabrik KG, 69412 Eberbach Nadel für die mechanische Verfestigung von Faservliesen durch Vernadelung
DE10139841B4 (de) * 2001-08-14 2006-03-09 Techtex Gmbh Vliesstoffe Textilrücken für Teppichboden
DE10139843B4 (de) * 2001-08-14 2005-12-15 Techtex Gmbh Vliesstoffe Polstervliesstoff
DE10162463B4 (de) * 2001-12-19 2006-08-10 Techtex Gmbh Vliesstoffe Verwendung eines durch Fadenmaschen oder Fasermaschen verfestigten Vliesstoffes als textilen Träger für Beschichtungen
DE10164087B4 (de) * 2001-12-24 2006-12-07 Techtex Gmbh Vliesstoffe Verwendung eines Vliesstoffes mit Faserpolschicht als Dekorvliesstoff für Fahrzeugdachhimmel
DE102006006405A1 (de) * 2006-02-11 2007-08-23 HÄNSEL VERBUNDTECHNIK GmbH Vliesstoffträger für textile Klebebänder

Family Cites Families (18)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3395065A (en) * 1967-10-06 1968-07-30 Beacon Mfg Co Non-woven blanket fabric and method
US3540098A (en) * 1965-04-01 1970-11-17 Forsch Inst Fur Textiltechnolo Apparatus and process for manufacturing of pile fabric
DE1585072A1 (de) * 1965-12-28 1970-11-05 Forsch Textiltechnologic Forsc Verfahren zur Herstellung von textilen Flaechengebilden auf Naehwirk- bzw. Durchwirkmaschinen
US3417580A (en) * 1965-12-28 1968-12-24 Forsch Textil Technologie Method of making textile fabric on sewing-knitting machines
GB1152667A (en) * 1966-08-10 1969-05-21 Lantor Ltd Treatment of Stitch-Bonded Non-Woven Fabrics with Solvents or Latent Solvents
AT275175B (de) * 1966-09-28 1969-10-10 Fehrer Maschf Dr Ernst Vorrichtung zum Nadeln von Faser- oder Haarvliesen
NL6807926A (cs) * 1967-06-08 1968-12-09
USRE28718E (en) * 1969-06-02 1976-02-24 Veb Nahwirkmaschinenbau Malimo Karl-Marx-Stadt Textile material and manufacture
DE2213421A1 (de) * 1972-03-20 1973-10-04 Filtra Gmbh Genadelter filz und verfahren zur herstellung desselben
US3998986A (en) * 1975-02-03 1976-12-21 Uniroyal Inc. Conveyor belt of rubber reinforced with stitch-bonded web fabric
DE2616927A1 (de) * 1975-05-20 1976-12-09 Wirkmaschinenbau Karl Marx Veb Verfahren und wirknadel zum durchwirken von faservlies auf kettenwirkmaschinen, insbesondere naehwirkmaschinen
US4131978A (en) * 1977-11-09 1979-01-02 The Singer Company Felting needle
GB2029467B (en) * 1978-04-25 1982-09-02 Webron Products Ltd Stitchbonded non-woven fabric
DE3140480C2 (de) * 1981-10-12 1984-04-26 Karl Mayer Textil-Maschinen-Fabrik Gmbh, 6053 Obertshausen Kettenwirkmaschine mit einem Schußfadenmagazin und einer Vlies-Zuführvorrichtung
DD226920A1 (de) * 1984-09-10 1985-09-04 Textima Veb K Vorrichtung an kettenwirkmaschinen, insbesondere naehwirkmaschinen, zur intensiven vliesverfestigung
IT1218854B (it) * 1984-11-07 1990-04-24 Ates Componenti Elettron Circuito di comando, integrato monoliticamente, per la commutazione di transistori
DE3542151A1 (de) * 1985-11-28 1987-06-04 Dilo Kg Maschf Oskar Maschine zur herstellung dreidimensional gemusterter nadelfilzbahnen
GB2212823B (en) * 1987-11-24 1991-09-04 Scott & Fyfe Ltd Stiched crepe paper suitable for use as a backing material for carpet underlay.

Also Published As

Publication number Publication date
FR2691986B1 (fr) 1996-05-10
ITMI931163A0 (it) 1993-06-03
FR2691986A1 (fr) 1993-12-10
GB2267511A (en) 1993-12-08
DE4218234A1 (de) 1993-12-09
ATA80593A (de) 1997-04-15
DE4218234C2 (de) 1995-03-30
IT1271553B (it) 1997-05-30
GB9311357D0 (en) 1993-07-21
GB2267511B (en) 1996-07-31
ITMI931163A1 (it) 1994-12-03

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CN101519827B (zh) 一种三维增强经编间隔针织物的生产方法
CN100526533C (zh) 针织表面扣件
Gong et al. Fabric structures: Woven, knitted, or nonwoven
US6244077B1 (en) Multilayer knitted structure and method of producing the same
JPH08510792A (ja) 網状繊維編地の製造のための方法及び装置
CZ88193A3 (en) Mechanically reinforced web, process of its production, and apparatus for making the same
Shaker et al. Fabric manufacturing
CZ2010774A3 (cs) Dotekove upevnovací nesmekavý materiál a zpusob jeho výroby
GB2268197A (en) A fleece material
EP1416077A2 (en) Three-dimensional microfibrous fabric with a suede-like effect and method for its preparation
KR20220011136A (ko) 1차 카펫 백킹
Ahmadi et al. Date palm fiber preform formation for composites
GB2107363A (en) Warp-knitting machine
RU2337189C2 (ru) Гидроперепутывание с использованием ткани, содержащей уплощенные нити
CN101581008A (zh) 多层均匀衬纬机织针织复合结构及其编织方法和专用装置
DE69005301T3 (de) Verfahren und vorrichtung zur herstellung von nähwirktextilwaren.
Singh Introductory Chapter: Engineered Fabrics
DE10163730C1 (de) Verfahren und Kettenwirkmaschine zur Herstellung eines Kettengewirkes mit eingelegten Verstärkungselementen
GB2024877A (en) Method of producing textile fabric
CS263303B1 (cs) Způsob výroby výplňkového plošného textilního útvaru a zařízení k jeho provádění
CN117802685A (zh) 带边缘加强部的针织品及制造这种针织品的设备和方法
CS226245B1 (cs) Smyčkový proplet a způsob jeho výroby
CN115748080A (zh) 一种高强力经编织物
CH696123A5 (de) Verfahren und Kettenwirkmaschine zur Herstellung eines Kettengewirkes mit eingelegten Verstärkungselementen.
CS200982B1 (cs) Pletařská vazba, sestávající z vláken plošného vlákenného útvaru a způsob její výroby na proplétacích strojích