CZ69397A3

CZ69397A3 - Retention module of air bag

Info

Publication number: CZ69397A3
Application number: CZ97693A
Authority: CZ
Inventors: Volfgang Disam; Joachim Lutz
Original assignee: Trw Repa Gmbh
Priority date: 1996-03-08
Filing date: 1997-03-06
Publication date: 1997-09-17
Also published as: US5934700A; JPH09323612A; EP0794091B1; EP0794091A1; ES2107403T1; JP2995012B2; ES2107403T3

Description

Oblast techniky

Vynález se týká retenčního modulu plynového vaku se skříní, ve které je uspořádáno nafukovací ústrojí, které po uvedení do činnosti dodá stlačený plyn, jakož i s poskládaným plynovým vakem, který má na skříni upevněný, vefukovací otvor obklopující upevňovací úsek.

Dosavadní_stay_techniky

Takové retenční moduly plynového vaku jsou pro odborní ka v oblasti bezpečnostní techniky pro posádky vozidla známé, Obvykle se jako nafukovací ústrojí používá tak zvaný plynový generátor s pyrotechnickou náplní, která po aktivování ve velmi krátké době uvolní předem stanovený objem plynu. V poslední době se však stále více projevují snahy vytvořit retenční moduly plynových vaků pracující s podstat ně menší pyrotechnickou náplní, protože její využití není bez problémů zejména z hlediska okolního prostředí. Podle vynálezu je připraven retenční modul plynového vaku v úvodu popsaného typu, který je přizpůsoben využití nafukovacího ústrojí, které má nádobu se stlačeným plynem, zejména typu Heated Gas Xnflator. U takového nafukovacího ústrojí je pro nafouknutí plynového vaku uvolněn předem stanovený objem plynu, který je obsažen v nádobě na stlačený plyn s vysokým tlakem. Při aktivování se v nafukovacím ústrojí přídavně zavede chemická reakce plynu obsaženého v nádobě na stlačený plyn, čímž dojde k nárůstu teploty uvolněného plynu a tak k nárůstu jeho objemu.

Podstata_vynálezu

Podstata prvního příkladu provedení retenčního modulu -- plynového -vaku podle, vynálezu, .spočívá..v tom.., že „nafukovací ústrojí má lahvovou nádobu na stlačený plyn, žo upevňovací úsek plynového vaku je opatřen upevňovacím rámem, a že skříň má obecně válcovou úložnou část, do které je v axiálním směru zasunuta nádoba se stlačeným plynem, jakož i dva v axiálním směru upravené, vycházeje od úložné části navehek uspořádané upevňovací pásy, mezi kterými je uložen upevňovací rám a úložná část je opatřena nejméně jedním průchozím otvorem. Podstata druhého, příkladu, provedení takového retenčního modulu plynového vaku podle vynálezu spočívá v tom, že skříň má obecně vanovou, úložnou část, která je otevřená k plynovému vaku a na čelní straně a do které je >v axiálním směru zasunuta ,nádoba se stlačeným plynem, jakož i dva v axiálním směru upravené, vycházeje od úložné části navenek uspořádané upevňovací pásy, mezi kterými je uložen upevňovací rám. Prostřednictvím takového uspořádání retenčního modulu plynového vaku se vytvoří předpoklady pro zvláště jednoduchou a spolehlivou montáž nádoby se stlačeným plynem.

výhodou se předpokládá, že jednak skříň s nádobou na stlačený plyn a jednak upevňovací rám s poskládaným plynovým vakem tvoří dvě předem smontované konstrukční skupiny. Rozdělením retenčního modulu plynového vaku do dvou konstrukčních skupin, které lze předem odděleně smontovat, vznikají , další výhody při montáži.

... ₊ . i f ·

Další výhodná uspořádání jsou uvedena v závislých patentových nárocích.

PrÉÍlIθ!_θ-£ázků na_výkresech

Vynález je v dalším podrobněji vysvětlen na dvou příkladech provedení, které jsou znázorněny na výkresech.

Na obr. 1 je schematicky znázorněn půdorys skříně s vloženou nádobou se stlačeným plynem podle prvního příkladu provedení retenčního modulu plynového vaku podle vynálezu. Na obr. 2 je schematicky znázorněn příčný rez rovinou podle čáry II - II z obr. 1. Na obr. 3 je schematicky znázorněn příčný řez rovinou podle čáry III - III z obr. 1, ve kterém ie znázorněna první varianta skříně.

jí

Na obr. 4 je schematicky znázorněn příčný řez podle čáry III - III z obr. 1, ve kterém je znázorněna druhá varian' -' f -íl..

ta skříně.

‘Jí.

, * λ

Na obr. 5 je schematicky znázorněn půdorys upevňovacího rámu.

Na obr. 6 je schematicky znázorněn příčný rez plynovým vakem, opatřeným upevňovacím úsekem.

Na obr. 7 je znázorněn axonometrický pohled na poskládaný plynový vak podle první varianty provedení.

Na obr. 8 je znázorněn axonometrický pohled na poskládaný plynový vak podle druhé varianty provedení.

Na obr. 9 je schematicky znázorněn půdorys skříně podle prvního příkladu provedení, ve které je uspořádána nádoba I se stlačeným plynem a na které je namontován upevňovací rám I

- 4 bez plynového vaku.

Na obr. 10 je schematicky znázorněn podélný řez smontovaným retenčním mod-u-lem -pl-y-n.o.vé.h.o...v.aku. _po_dle prvního příkladu provedení. Na obr. 11 je schematicky znázorněn příčný rez smontovaným retenčním modulem plynového vaku podle prvního příkladu provedení.

Na obr. 12 je schematicky znázorněn příčný řez první variantou skříně retenčního modulu plynového vaku podle druhého příkladu provedení. Na obr. 13 je schematicky znázorněn příčný rez retenčním modulem.plynového, vaku podle druhého,, příkladu provedení se skříní podle obr. 12.

Na obr. 14 je schematicky znázorněn příčný řez variantou provedení skříně podle obr. 12.

Na obr. 15 je schematicky znázorněn, příčný řez retenčním modulem plynového vaku podle druhého příkladu provedení se skříní podle druhé varianty. Na obr. 16 je ve větším měřítku znázorněn axonometrický pohled na detail skříně podle obr. 15. Na obr. 17 je znázorněn čelní pohled na detail podle obr. 16.

Na obr, 18 je znázorněn v rozloženém stavu retenční modul plynového vaku podle druhého příkladu provedení se skříní podle třetí varianty.

?

' * * · f

Na obr. 19 je znázorněn schematický půdorys upevnovacího rámukterý lze použít místo upevňovacího rámu a vychylovacího plechu retenčního modulu plynového vaku podle obr. 18. Na obr. 20 je schematicky znázorněn příčný rez rovinou podle čáry A - A na obr. 19. Na obr. 21 je schematicky znázorněn příčný rez rovinou podle čáry 9 - 8 na obr. 19.

Na obr, 22 je znázorněn axonometrický pohled na detail z obr. 18.

Na obr. 23 je znázorněn axonometrický pohled na varian tu upínací desky, kterou lze použít místo upínací desky retenčního modulu plynového vaku podle obr. 18.

Na obr. 24 je znázorněn axonometrický pohled na další variantu upínací desky, kterou lze použít místo upínací des ky retenčního modulu plynového vaku podle obr. 18.

Na obr. 25 je v podélném řezu znázorněn další detail skříně retenčního modulu plynového vaku podle obr. 18.

Příklady provedení vynálezu ·

Retenční modul plynového vaku sestává ze dvou odděleně předem smontovaných.konstrukčních skupin, z nichž první tvo v

ří skříň 10 s nádobou 12 se stlačeným plynem a druhou plynový vak 50 se svým upevňovacím rámem 40.

Na obr. 1 až obr. 11 je znázořněn první příklad provedení skříně 10 retenčního modulu plynového vaku podle vynálezu. Tato skříň 10 má obecné válcovou úložnou část 11, do které je v axiálním směru zasunuta nádoba 12 se stlačeným plynem, jakož i dva v axiálním směru uspořádané.vycházeje od úložné části 11 navenek upravené upevňovací pásy 14. Mezi upevňovacími pásy 14 jsou v úložné části 11 vytvořeny dva průchozí otvory 16. Jak je to znázorněno na obr. 3 a obr. 4, je každý upevňovací pá3 14 dvojnásobně zhraněn, takže mezi podle obr. 3 a obr. 4 svisle vzhůru odstávajícími úseky upevňovacích pásů 14 je vytvořen úložný prostor. V tom úseku upevňovac-íeh-pásů 14, kte.r.ý..s.o.u.a.e.dí .s úložnou částí 11 je vytvořeno více upevňovacích děr 18.

Nádoba 12 se stlačeným plynem obsahuje plyn pod tlakem, který po zažehnutí pyrotechnické pomocné- nálože pro aktivování retenčního modulu plynového vaku vytéká z ní do oblasti hlavy. Dále se při aktivování vytvoří chemická reakce stlačeného plynu, která má za následek zvýšení teploty uvolňovaného plynu a tím i nárůst jeho objemu.

Nádoba 12 se stlačeným pLynern je v úložné části 11 drže na prostřednictvím lisovaného sedla. Pro vytvoření tohoto lisovaného sedla jsou výhodné dvé varianty, z nichž první je znázorněna na obr. 3. Podle této varianty skříně 10 má úložná čásť polygonální průřez, takže lisované sedlo je vytvořeno mezi úseky úložné části 11 s nejmenším radiálním odstupem od centrální podélné osy a od stěny nádoby 12 se stla čeným plynem. Oblasti styku mezi úložnou částí 11 a mezi nádobou 12 se stlačeným plynem jsou označeny šipkami.

Na obr. 4 je znázorněna druhá varianta provedení skříně 10. Podle tohoto příkladu provedení má úložná část 11 v podstatě kruhový průřez, čímž se vytvoří styk mezi stěnou úložné části a mezi stěnou nádoby 12 se stlačeným plynem podél.velké povrchové oblasti nádoby 12 se stlačeným plynem. Také na tomto obrázku jsou oblasti styku mezi úložnou částí 11 a mezi nádobou 12 se stlačeným plynem znázorněny šipkami'.

U obou variant provedení úložné části 11, které jsou znázorněny na obr. 3 a obr. 4, jsou jejich rozměry přizpůsobeny rozměrům nádoby 12 se stlačeným plynem tak, že je možné nádobu 12 se stlačeným plynem pro je i i zamontování do úložné části 11 zasunout působením síly do vnitřku úložné části 11. Toto zasunutí začíná s výhodou hlavovou částí nádoby 12 se stlačeným plynem, čímž jemný přechod mezi hla* v vou nádoby 12 se stlačeným plynem a její plástovou plochou usnadní začátek zasouvání. Při montáži nádoby 12 še stlačeným plynem vytvářené lisované uložení zabezpečuje pevné usazení nádoby 12 se stlačeným plynem v úložné části 11, aniž by byly potřebné další prostředky pro upevnění nádoby 12 se stla čenýra plynem. Po zavedení nádoby 12 se stlačeným plynem do skříně IQ je předem smontována první konstrukční skupina.

Na obr. 5 je schematicky znázorněn upevňovací rám 40, který je upraven pro upevnění plynového vaku 50 na skříni

10. Upevňovací rám 40 má obecně pravoúhlý tvar a je podél své podélné centrální čáry opatřen dvěma průchozími otvory 42. Podél obvodového okraje upevňovacího rámu 40 jsou upraveny v

upevňovací čepy 44, případně 46, z nichž některé, to je upevňovací čepy 44, jsou upraveny kolmo k rovině výkresu na obr. 5, zatímco jiné, to je upevňovací čepy 46 jsou upraveny v rovině výkresu tohoto obrázku. Upevňovací rám 40 je společně s upevňovacími čepy 44, případně 46 vložen dovnitř plynového vaku 50 tak, že upevňovací čepy 44, 46 procházejí skrz otvory v plynovém vaku 50, které jsou vytvořeny v upevňovacím úseku kolem vefukovacího otvoru plynového vaku 50. Tak je upevňovací rám 40 přesně upevněn relativně vzhledem k plynovému vaku 50. Potom je plynový vak 50 poskládán nad upevňovacím rámem 40 tak, že má kompaktní uspořádání a bočně v podstatě nevystupuje přes vnější okraj upevňovacího rámu 40.

V tomto poskládaném stavu je plynový vak 50 upevněn, takže se při další manipulaci s konstrukční skupinou, sestávající z něj a z upevňovacího rámu 40, nemůže opět rozložit. Průřez poskládaného plynového vaku 50 a k němu příslušného upevňovacího rámu- 40- je znázorněn na _o.br.. 6.......

Na obr. 7 a obr. 8 jsou znázorněny dvě varianty pro upevnění plynového vaku 50 v poskládaném tvaru. U varianty, která je znázorněna na obr, 7, má plynový vak 50 pravoúhlou fixační část 54, jejíž jedna podélná strana je pevně spojena s plynovým vakem 50. 5 výhodou je s plynovým vakem 50 sešita. Druhá podélná strana pravoúhlé fixační Části 54 je opatřena závěsy 56, ve kterých jsou vytvořeny otvory 58. Střední úsek pravoúhlé fixační části 54, který je upraven mezi oběma podélnými stranami, je opatřen perforační čárou 60. Pokud je plynový vak 50 poskládán do požadované kompakt ní podoby, umístí se pravoúhlá fixační část 54 nad plynovým vakem 50 a otvory 58 závěsů 56 se zavěsí do upevňovacích če pů 44, čímž je plynový vak 50 upevněn. Prostřednictvím perforační čáry 60 je předem dána tržná čára, podél které se pravoúhlá fixační část 54 při uvedení retenčního modulu ply nového vaku 50 do činnosti odtrhne a tak uvolní plynový vak 50. Pokud je plynový vak 50 takto upevněn, lze bez problémů manipulovat s konstrukční skupinou sestávající z plynového vaku 50 a z upevňovacího rámu 40, zejména při montáži na předem smontované skříni 10.

U varianty, která je znázorněna na obr. 8, je plynový vak 50 držen v poskládaném kompaktním stavu prostřednictvím pásového kotouče 65, který je odborníkům známý. Tento pásový kotouč 65 může sestávat z materiálu z plastické hmoty ne bo z jiného vhodného materiálu, například z textilní tkaniny.

Na obr. 9 až obr. 11 je konečně znázorněn retenční modul plynového vaku podle vynálezu podle prvního příkladu provedení, a to ve stavu, když byla'spojena konstrukční skupina sestávající ze skříně' 10 a z nádoby 12 se stlačeným plynem, s konstrukční skupinou sestávající z plynového vaku 50 a z upevňovacího rámu AO. Upevňovací rám 40 je spolu s plynovým vakem 50 nasazen na skříň 10 tak, že upevňovací čepy 44 procházejí skrz upevňovací díry 18, které jsou vyv » tvořeny v upevňovacích pásech 14. Na volné konce upevňovacích čepu 44 je našroubována vždy jedna matice. Ta čelní strana úložné části. 11, která je přivrácená ke dnu nádoby 12 se stlačeným plynem, je uzavřena podlahovou deskou --7Q, v

která je opatřena otvory, skrz které procházejí upevňovací čepy 46. Ta čelní strana úložné části 11, která je přivrácená ke hlavě nádoby 12 se stlačeným plynem, je uzavřena upíná cí deskou 72, která je také opatřena otvory, skrz které procházejí upevňovací čepy £6. Na volné konce upevňovacích čepů 46 je našroubována vždy jedna matice, která je s výhodpu stejného typu jako matice, které jsou našroubovány na upevňovací čepy 44. Alternativně lze použít do upevňovacího rámu 40 zalísované přídržné matice, do kterých se zvnějšku zašroubují upevňovací šrouby. Upínací deska 72 je opatřena upínacím úsekem, který je přizpůsoben tvaru hlavy nádoby £2 se stlačeným plynem. Dále má upínací úsek otvor, do kterého zabírá nástavec hlavy nádoby 12 se stlačeným plynem. To je patrno zejména z obr. 10. Podlahová deska 70 a upínací deska 72 jsou opatřeny vždy jednou přírubou 74 s otvory 76, kte ré jsou upraveny přo montáž retenčního modulu plynového vaku 50 ve vozidle.

Uspořádáním retenčního modulu plynového vaku 50 podle vynálezu vznikají různé výhody z hlediska výroby a montáže jednotlivých konstrukčních částí. Skříň 10 je s výhodou vyrobena z výchozího vytlačovaného profilu. Tím se vytváří zvláště jednoduchá výroba, protože kromě vytvoření upevnovacích děr 1-8 v u-pevnovacích pás.e.c.h,14. a delce odpovídajícího odříznutí vytlačovaného profilu nejsou potřebné žádné opracovávací procesy. Prostřednictvím lisovaného sedla mezí úložnou částí 11 a mezi nádobou 12 se stlačeným plynem je tato zvláště jednoduchým způsobem držena ve skříni 10.

I když v podstatě nejsou potřebné žádné přídavné prostředky pra upevnění nádoby 12 se stlačeným plynem, je prostřednictvím podlahové desky 70 a upínací desky 72 bezpečnost upevnění nádoby 12 se stlačeným plynem zvýšena. Dále vytvářejí podlahová deska 70 a upínací deska 72, když není upraveno žádné vnější utěsnění skříně 10, těsnění pro skříň 10, čímž se vytvoří uzavřený prostor, do kterého může’ proudit stlačený plyn z nádoby 12 se stlačeným plynem. Upevňovací čepy 44, případně 46, které jsou upraveny v upevňovacím rámu 40, slouží kromě upevnění upevňovacího.rámu 40 na skříni 10 a upevnění podlahové desky 70, případně upínací desky 72 také pro upevnění plynového vaku 50. Konečně je retenční mo dul plynového vaku 50 podle vynálezu možné předem smontovat do dvou navzájem oddělených konstrukčních skupin, se kterými lze zvláště jednoduchým způdobem manipulovat, aniž by byla potřebná přídavná zajištění v průběhu této manipulace.

Na obr. 12 až obr. 25 je schematicky znázorněn druhý příklad provedení retenčního modulu plynového vaku 50 podle vynálezu. Ten se liší od prvního příkladu provedení v podstatě jen tím, Že úložná Část 11 má vanový, k plynovému vaku 50 a na čelní straně otevřený tvar, takže průchozí otvor 16 je upraven podél celé délky skříně 10. Pokud jsou konstrukční elementy retenčního modulu plynového vaku 50 podle druhého příkladu provedení shodné s konírukČnimi elementy, které .jsou známé z retenčního modulu plynového vaku 50 podle prvního příkladu provedení, jsou pro ně použity stejné vztahové znaky a z hlediska popisu těchto konstrukčních elementů je využit vztah na vysvětlivky k obr. 1 až obr. 11.

Na podkladě vanového uspořádání úložné části 11 je skříň 10 pružná, takže obě ramena, na která navazují upevňovací pásy 14, jsou relativně k sobě navzájem pohyblivá. Rozměry nádoby 12 se stlačeným plynem a úložné části 11 jsou navzájem přizpůsobeny tak, že nádobu 12 se stlačeným plynem lze snadno zasunout do úložné části 11, když jsou upevňovací pásy 14 od sebe vzdáleny do výchozí polohy, která ,je čárkovaně znázorněna na obr. 12. Jakmile je nádoba 12 se stlačeným plynem zavedena do úložné části 11, jsou upevňovací pásy 14 opět uvolněny a mají snahu na podkladě pružností materiálu skříně 10 se navrátit do své výchozí polohy. To je na obr. 12 znázorněno šipkami. Vnější průměr nádoby 12 se stlačeným plynem je zvolen větší než vnitřní průměr úložné části 11 ve výchozí poloze, takže nádoba 12 se stlačeným plynem je v úložné části 11 upevněna na podkladě se vytvářejícího předpětí. Nyní je první konstrukční skupina úplná.

Potom je možné nasadit druhou konstrukční skupinu, jejíž uspořádání se neliší od již v předcházejícím popsaného uspořádání, na první konstrukční skupinu. Upevnění obou kon strukčních skupin na sobě se liší od dřívějšího vysvětlení jen tím, že na podkladě rozměrů obou konstrukčních skupin se při sešroubování druhé konstrukční skupiny na první konstrukční skupinu vytvoří upínací síla, která má snahu dále přiblížit oba upevňovací pásy 14 k výchozí poloze. Tím je na nádobu 12 se stlačeným plynem vykonávána upínací síla, která je symbolicky vyznačena třemi šipkami na obr. 13. Druhá.konstrukční skupina spolupůsobí s první konstrukční skupinou jako třmen trubky, v jehož vnitřku je upnuta nádoba 12 se stlačeným plynem. Na podkladě mnohoúhleníkového průřezu úložné části 11 a tvaru upevňovacího rámu 40 nepůsobí tento žádným přímým tlakem na nádobu 12 se stlačeným. plynem. Podle druhu požadovaného sevření mezi úložnou částí 11 a mezí nádobou 12 se stlačeným plynem lze pro úložnou část 11 zvolit také takový mnohoúhelníkový profil, že se upevňovací rám 40 nádoby 12 se stlačeným plynem dotýká a společně s úložnou částí 11 ji upevňuje, nebo kruhový profil, čímž se *· mezi úložnou částí 11 a mezi upevňovacím rámem 40 na jedné straně a mezi nádobou 12 se stlačeným plynem na‘druhé straně 'avytvoří ploché sevření.

Na obr. 12 a obr. 13 znázorněná první varianta skříně 10 retenčního modulu plynového vaku 50 podle druhého příkladu provedení je opatřena dvěma šroubovacími očky 80, která jsou vytvořena se skříní 10 z jednoho kusu. To je zvláště výhodné tehdy, když je skříň 10 vyrobena z výchozího vytlačovaného profilu. Do těchto šroubovacích oček jsou po montáži podlahové desky 70 a upínací desky 72 zašroubovány samořezné šrouby, které společně s upevňovacími čepy 46 upevňují podlahovou desku 70, případně upínací desku 72.

Na obr. 14 je znázorněna varianta skříně 10, znázorněné na obr. 12. Tato varianta podle obr.¹ 14 'se liší od skříně 10 podle obr. 12 tím, že šroubovací očka 80 jsou uspořádána vně skříně 10 a nikoli v jejím vnitřním prostoru. Dále jsou u varianty podle obr. 14 uvnitř skříně 10 upraveny vy13 výšené dosedací plochy 8_L, na které dosedne nádoba 12 se stlačeným plynem, když .je upnuta ve skříni 10.

Na obr. 15 až obr. 17 je schematicky znázorněn retenční modul plynového vaku 50 podle druhého příkladu provedení s * druhou variantou skříně 10. Tato skříň 10 je vyrobena z výchozí plechové ohnuté části. Na podkladě lepší deformovatelnosti a možnosti opracování plechové ohebné části ve srovnání s protaženým profilem se vytvářejí další konstrukční možnosti pro upevnění podlahové desky 70 a upínací desky 72, jakož i pro sevření mezi úložnou částí 11 a nádobou 12 se stlačeným plynem. Úložná část 11 je u této varianty skříně 10 opatřena podpěrami 90, jejichž funkce odpovídá šroubovacím očkům 80 u provedení podle obr. 13. Podpěry 90 jsou tvořeny vždy dvěma ve tvaru kruhového úseku vytvořenými materiálovými príložkami 92, případně 94, které při pohledu ve směru sešroubování jsou upraveny za sebou a relativně k něV mu jsou v navzájem protilehlých směrech vyhnuty z materiálové roviny.

Na obr. 18 až obr. 25 je schematicky znázorněn retenční modul plynového vaku 50 podle druhého příkladu provedení s třetí variantou skříně 10. Také u této varianty je skříň vyrobena z výchozí plechové ohnuté části. Na úložné části jsou upraveny dosedací plochy 81 ve tvaru vroubků, na které dosedne nádoba 12 se stlačeným plynem, když je upnuta ve skříni 10. Pro zajištění polohy nádoby 12 se stlačeným plynem relativně vzhledem ke skříni 10 je na hlavovém konci nádoby 12 se stlačeným plynem uspořádán distanční kotouč 82, který je pro jednoznačné úhlové polohování relativně vzhledem k úložné části 11 opatřen výstupky a který je stejně jako nádoba 12 se stlačeným plynem držen svěrným účinkem.

Tento distanční kotouč 82 stabilizuje úložnou Část 11, zdokonaluje upevnění plynového vaku 50 na upevňovacím rámu 40 a slouží také jako těsnění na této straně nádoby 12 se stla-ceným-plynem......

Pro upevnění podlahové desky 70, případně upínací desky 72 mohou být místo šroubů použity ohebné styčnice 96, které jsou upraveny na čelních stranách úložnéčásti 11, procházejí skrz otvory 97, viz také obr. 22, které jsou vytvořeny v podlahové desce 70, případně v upínací desce 72, a jsou na vnější straně podlahové desky 70, případně upínací desky 72 ohnuty, čímž je upevňují.

Při montáži druhé konstrukční skupiny na první konstrukč ní skupinu může být mezi upevňovací rám 40 a mezi úložnou část 11 vložen v oblasti hlavového konce nádoby 12 se stlačeným plynem vychylovací plech 98. Tento vychylovací plech zabraňu je tomu, že plynový vak 50 nemůže být poškozen, přímým prouděním uvolněného tlakového plynu z nádoby 12 se stlačeným plynem.

Na obr. 19 až obr. 21 je znázorněna varianta, která může být místo vychylovacího plechu 98 a upevňovacího rámu 40 použita na rozdíl od provedení podle obr. 18. C této varianty je upevňovací rám 40 opatřen z jednoho kusu vytvořeným vychylovacím nástavcem 98 . Také tímto vychylovacím nástavcem 98 může být plynový vak 50 chráněn před přímým prouděním tlakového plynu. Dále je možné v závislosti na uspořádání vychylovacího nástavce 98 , to znamená na jeho sklonu a jeho délce, nasměrovat proudění tlakového plynu uvolněného z nádoby 12 se stlačeným plynem tak, aby se proud lépe rozděloval v plynovém vaku 50, aby se plynový vak 50 v průběhu procesu nafukování souměrněji rozvinoval a aby byl Lépe polohován před členem posádky vozidla. Dále se zabrání nerovnoměrnému namáhání tkaniny plynového vaku 50.

Na obr. 23 a obr. 24 je znázorněna varianta upínací desky 72, která může být použita místo upínací desky 72, která je znázorněna na obr. 18 a obr. 22. U těchto variant je příruba 74 pro upevnění retenčního modulu plynového vaku 50 uspořádána na horní straně upínací desky 72 a nikoli na její spodní straně. Prostřednictvím různých uspořádání lze uskutečnit přizpůsobení na různé poměry při montáži retenčního modulu plynového vaku 50 ve vozidle.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Retenční modul plynového vaku se skříní, ve které je uspofáďánó nafukovací'ústrojí', které-po uv-eden-í-do-činnosti -dodá stlačený plyn, jakož i s poskládaným plynovým vakem, který má na skříni upevněný, nafukovací otvor obklopující upevňovací úsek, vyznačující se tím, že nafukovací ustrojí má lahvovou nádobu (12) na stlačený plyn, že upevňovací úsek plynového vaku (50) je opatřen upevňovacím rámem (40), a že skříň (10) má obecně válcovou úložnou část (II), do které je v axiálním směru zasunuta nádoba (12) se stlačeným plynem, jakož i dva v.axiálním směru upravené, *

vycházeje od úložné části (11) navenek uspořádané upevňovací pásy (14), mezi kterými je uložen upevňovací rám (40) a ,-j f úložná část (11) je opatřena nejméně jedním průchozím otvorem (16) .
2. Retenční modul plynového vaku se skříní, ve které je uspořádáno nafukovací ústrojí, které po uvedení do činnosti dodá stlačený plyn, jakož i s poskládaným plynovým vakem, který má na skříni upevněný, nafukovací otvor obklopující upevňovací úsek, vyznačující se tím, že nafukovací ústrojí má lahvovou nádobu (12) na stlačený plyn, že upevňovací úsek plynového vaku (50, je opatřen upevňovacím rámem (40), a že skříň (10) má obecně vanovou, k plynovému vaku (50, a na čelní straně otevřenou úložnou část (11), do které je v axiálním směru zasunuta nádoba (12) se stlačeným plynem, jakož i dva v axiálním směru upravené, vycházeje od úložné části (11) navenek uspořádané upevňovací pásy (14), mezi kterými je uložen upevňovací rám (40).
3. Retenční modul plynového vaku podle jednoho z nároků 1 a 2, vyznačující se tím, má kruhový průřez.

že úložná část (11)
4. Retenční modul plynového vaku v. yznačující se má mnohoúhelníkový průřez.

podle jednoho z nároků 1 a 2, tím, že úložná část (1.1)
5. Retenční modul plynového vaku podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že nádoba (12) se stlačeným plynem má kruhový průřez.
6. Retenční modul plynového vaku podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že nádoba (12) se stlačeným plynem a úložná část (11) mají takové rozměry, že nádoba (12) se stlačeným plynem je v úložné části (11) držena lisovaným uložením.
7. Retenční modul plynového vaku podle nároku 2, vyzná.¾ * čující se tím, že úložná část (11) a upevňovací rám (40) spolupůsobí s nádobou (12) na stlačený plyn jako třmen trubky, čímž je vytvářen upínací účinek, prostřednictvím kterého je nádoba (12) na stlačený plyn držena pevně na úložné části (11).
8. Retenční modul plynového vaku podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že jednak skříň (10) s nádobou (12) na stlačený plyn a jednak upevňovací rám (40) s poskládaným plynovým vakem (50) tvoří dvě předem smontované konstrukční skupiny.
9.

Retenční modul cích nároků, plynového vaku podle vyznačující jednoho z predcházejít í m , že ke dnu nádoby (12) se stlačeným plynem přivrácená čelní strana úložné části (11) je uzavřena podlahovou deskou (70).
10. .Retenční modul plynového vaku podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že ke hlavě nádoby (12) na stlačený plyn přivrácená čelní strana úložné části (11) je uzavřena protstřednictvím upínací desky (72), která je opatřena upínacím úsekem, přizpůsobeným tvaru hlavy lahve na stlačený plyn.
11. Retenční modul plynového vaku podle jednoho z nároků 9 a 10, vyznačující se tím, že čelní stranu úložné části (11) uzavírající podlahová deska (70), případně upínací deska (72) je sešroubována s úložnou částí (11).

F V·*· i ·
12. Retenční modul plynového vaku podle jednoho z nároků 9 až 11, vyznačující se tím, že podlahová deska (70), případně upínací deska (72) je opatřena přírubou (74) pro montáž retenčního modulu plynového vaku (50).
13. Retenční modul plynového vaku podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že skříň (10) je vyrobena z výchozího protlačovaného profilu.
14. Retenční modul plynového vaku podle nároku 13, vyznačující se tím, že na úložné části (11) je jako jeden kus vytvarováno nejméně jedno šroubovací očko (80) pro závitořezný šroub.
15. Retenční modul plynového vaku podle nároku 14, vyzná č u j í c í se tím, že úložná část (11) je opatřena vypouklými dosedacími, plochami (81) pro nádobu (12) se stlačeným plynem.
16. Retenční modul plynového vaku podle jednoho z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že skříň (10) je vyrobena z výchozí plechové ohnuté části.
17. Retenční modul plynového vaku podle nároku 16, vyznačující se tím, že úložná část (11) je opatřena ve vnitřním prostoru vystupujícími dosedacími plochami (81) ve tvaru vroubků.
18. Retenční modul plynového vaku podle nároku 1 a nároku 16, vyznačující se tím, že na úložné části (11) je upravena*ne jméně jedna podpěra (90) pro závitořezný šroub, která je'tvořena dvěma ve tvaru kruhového úseku vytvoře nými materiálovými' příložkami (92, 94), které jsou ve směru sešroubování upraveny za sebou a relativně vzhledem k tomuto směru sešroubování jsou ohnuty z roviny materiálu v navzájem protilehlých směrech.
19. Retenční modul plynového vaku podle jednoho z nároků 9 a 10 a podle nároku 16, vyznačující se tím, že úložná část (11) je na čelní straně opatřena ohebnými styčnicemi (96), které procházejí skrz otvory (97), vytvořené v podlahové desce (70), případně v upínací desce (72) a na vnější straně podlahové desky (70), případně upínací desky (72) jsou ohnuty.
20. Retenční modul plynového vaku podle jednoho z nároků 9 a 10, vyznačující se tím, že upevňovací rám (40) je opatřen upevňovacími čepy (46), procházejícími skrz otvory vytvořené v podlahové desce (70), případně v upínací desce (72).
21. Retenční modul plynového vaku podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující setím, že upevňovací rám (40) je opatřen upevňovacími čepy (44), pro* cházejícími skrz otvory vytvořené v upevňovacím úseku plynového vaku (50) .
22. Retenční modul plynového vaku podle nároku 21, vyznačující se tím, že plynový vak (50) má v podstatě pravoúhlou fixační část (54), jejíž jedna podélná strana je pevně spojena s plynovým vakem (50) v oblasti upevňovacího úseku, jehož na tuto první podélnou stranu navazující střední úsek je veden přes poskládaný plynový vak (50) a jehož na střední úsek navazující a vzhledem k první podélné straně protilehlá druhá podélná strana je upevněna na upevňovacím rámu (40) prostřednictvím závěsů (56), které jsou uspořádány podél druhé podélné strany a mají otvory (58),. do kterých zasahuje část upevňovacích čepů (44), přičemž střední úsek je opatřen perforační čárou (60), která je plynovým vakem (50) při jeho nafouknutí odtržena.
23. Retenční modul plynového vaku podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že mezi upevňovacím rámem (40) a mezi úložnou částí (11) je na straně přivrácené ke hlavě nádoby (12) se stlačeným plynem uspořádán vychylovací plech (98).
24. Retenční modul plynového vaku podle jednoho z nároků 1 až 22, vyznačující se tím, že upevňovací rám (40^) je opatřen vychylovacím nástavcem (98 ).
25. Retenční modul plynového vaku podle nároku 10, vyzná- 21 čující se tím, že mezi upínací deskou (72) a mezi nádobou (12) se stlačeným plynem je uspořádán distanční kotouč (82), který je opatřen výstupky pro jednoznačné úhlové polohování relativné vzhledem k úložné části (11).