CZ6899A3 - Způsob výroby elektroplechu s orientovaným zrnem - Google Patents

Způsob výroby elektroplechu s orientovaným zrnem Download PDF

Info

Publication number
CZ6899A3
CZ6899A3 CZ9968A CZ6899A CZ6899A3 CZ 6899 A3 CZ6899 A3 CZ 6899A3 CZ 9968 A CZ9968 A CZ 9968A CZ 6899 A CZ6899 A CZ 6899A CZ 6899 A3 CZ6899 A3 CZ 6899A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
temperature
annealing
rolled
strip
cold
Prior art date
Application number
CZ9968A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ288875B6 (cs
Inventor
Manfred Dr. Espenhahn
Andreas Dr. Böttcher
Klaus Dr. Günther
Original Assignee
Thyssen Stahl Ag
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Thyssen Stahl Ag filed Critical Thyssen Stahl Ag
Publication of CZ6899A3 publication Critical patent/CZ6899A3/cs
Publication of CZ288875B6 publication Critical patent/CZ288875B6/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C21—METALLURGY OF IRON
    • C21D—MODIFYING THE PHYSICAL STRUCTURE OF FERROUS METALS; GENERAL DEVICES FOR HEAT TREATMENT OF FERROUS OR NON-FERROUS METALS OR ALLOYS; MAKING METAL MALLEABLE, e.g. BY DECARBURISATION OR TEMPERING
    • C21D8/00—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment
    • C21D8/12—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties
    • C21D8/1244—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties the heat treatment(s) being of interest
    • C21D8/1272—Final recrystallisation annealing
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C21—METALLURGY OF IRON
    • C21D—MODIFYING THE PHYSICAL STRUCTURE OF FERROUS METALS; GENERAL DEVICES FOR HEAT TREATMENT OF FERROUS OR NON-FERROUS METALS OR ALLOYS; MAKING METAL MALLEABLE, e.g. BY DECARBURISATION OR TEMPERING
    • C21D1/00—General methods or devices for heat treatment, e.g. annealing, hardening, quenching or tempering
    • C21D1/74—Methods of treatment in inert gas, controlled atmosphere, vacuum or pulverulent material
    • C21D1/76—Adjusting the composition of the atmosphere
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C21—METALLURGY OF IRON
    • C21D—MODIFYING THE PHYSICAL STRUCTURE OF FERROUS METALS; GENERAL DEVICES FOR HEAT TREATMENT OF FERROUS OR NON-FERROUS METALS OR ALLOYS; MAKING METAL MALLEABLE, e.g. BY DECARBURISATION OR TEMPERING
    • C21D8/00—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment
    • C21D8/12—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties
    • C21D8/1216—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties the working step(s) being of interest
    • C21D8/1222—Hot rolling
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C21—METALLURGY OF IRON
    • C21D—MODIFYING THE PHYSICAL STRUCTURE OF FERROUS METALS; GENERAL DEVICES FOR HEAT TREATMENT OF FERROUS OR NON-FERROUS METALS OR ALLOYS; MAKING METAL MALLEABLE, e.g. BY DECARBURISATION OR TEMPERING
    • C21D8/00—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment
    • C21D8/12—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties
    • C21D8/1216—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties the working step(s) being of interest
    • C21D8/1233—Cold rolling
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C21—METALLURGY OF IRON
    • C21D—MODIFYING THE PHYSICAL STRUCTURE OF FERROUS METALS; GENERAL DEVICES FOR HEAT TREATMENT OF FERROUS OR NON-FERROUS METALS OR ALLOYS; MAKING METAL MALLEABLE, e.g. BY DECARBURISATION OR TEMPERING
    • C21D8/00—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment
    • C21D8/12—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties
    • C21D8/1244—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties the heat treatment(s) being of interest
    • C21D8/1261—Modifying the physical properties by deformation combined with, or followed by, heat treatment during manufacturing of articles with special electromagnetic properties the heat treatment(s) being of interest following hot rolling

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Manufacturing & Machinery (AREA)
  • Crystallography & Structural Chemistry (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Metallurgy (AREA)
  • Electromagnetism (AREA)
  • Thermal Sciences (AREA)
  • Manufacturing Of Steel Electrode Plates (AREA)
  • Soft Magnetic Materials (AREA)
  • Heat Treatment Of Strip Materials And Filament Materials (AREA)
  • Formation And Processing Of Food Products (AREA)
  • Heat Treatment Of Sheet Steel (AREA)
  • Hard Magnetic Materials (AREA)
  • Breeding Of Plants And Reproduction By Means Of Culturing (AREA)
  • Peptides Or Proteins (AREA)
  • Preparation Of Compounds By Using Micro-Organisms (AREA)

Description

Oblast techniky.
Vynález se týká způsobu výroby elektroplechu s orientovaným zrnem, dři kterém se brama z ocele s / ve hmotnostních % / více než 0,005 až 0,10 % C, 2,5 nž 4,5 % Si, 0,03 až 0,15 % Mn, více než 0,01 až 0,05 % S, 0,01 až 0,035 % Al, 0,0045 a? 0,012 % N, 0,02 až 0,3 % Cu, zbytku Te včetně nevyhnutelných nečistot, prohřívá při teolotě , která je hlubší než je teplota rozpustnosti sirníků manganu, v každém případě ale pod 1320 °C, ale vyšší než je teplota rozoustnosti sirníků mědi, v připojení k tomu se za tepla válcuje p*i oočáteční teplotě nejméně 960 °C a ko nečn í teolotě v rozmezí mezi 880 až 1000 °C až na konečnou tloušťku pásu válcovaného za tepla· v rozmezí 1,5 až 7,0 mm, potom se nás válcovaný za téθ'1 a žíhá 100 až 600 s n*i teplotě v rozmezí 880 až 1150 °C, potom se ochladí rychleji než 15 K/s a v jednom nebo několika krocích válcování za studená se válcuje za studená až na konečnou tloušťku oásu válcovaného za studená, načež se pás válcovaný za studená podrobí rekrystalizačnímu žíhání ve vlhké atmosféře obsahující vodík a dusík se současným oduhličením a po nanesení dělícího prostředku, obsahujícího v podstatě MgO, na obě strany, se žíhá na vysokou teplotu a oo nanesení izolačního povlaku se nakonec vyžíhá.
-2Takovýto způsob je zveřejněn v DS 43 11 151 Cl. Snížení teploty předehřívání bramy na teplotu nižší než je teplota , p*i které se rozpouští MnS, ale v každém p*íoadě na teolotu pod 1320 °C, je umožněno použitím sirníku mědi jako hlavního inhibitoru růstu zrna. Jeho rozpouštěcí teplota je tak nízká, že i p*i předběžném ohřevu o^i této snížené teplotě a následujícím válcování za tepla ve soojení se žíháním za tepla válcovaného pásu postačuje k dostatečné tvorbě této fáze inhibitoru. MnS nehraje v důsledku své mnohem vyšší rozpouštěcí teploty jako inhibitor žádnou roli a A1N , jehož vlastnosti rozoouštění a vylučování se pohybují mezi vlastbostmi sirníku manganu a sirníku mědi, á jen nepodstatný podíl na inhibici.
Cílem snížení teoloty p*ed válcováním za teola je zabránění tvorbě kaoalné st^usky na bramách, což snižuje opotřebení žíhacích zařízení a zvyšuje výtěžek produkce.
SP-B-0 219 611 oopisuje způsob ,který rovněž umož ňuje výhodným způsobem snížit teplotu předehřívání bra my. Při tom se používají částice /Al,Si/N jako inhibitory růstu zrna,která se vnáší oomocí nitridačního orocesu do oasu s konečnou tloušťkou , vyválcovaného za studená a oduhličeného. Jako opatření pro provedení tohoto nitridačního procesu se atmosféra žíhání při žíhání k vytvoření hrubého zrna volí tak, aby tato měla nitridační schopnosti, nebo se uvádí nitridační přísady pro seoaraci žíháním , pop'1-pádě i kombinace obou.
• ·
V EP-B- O 321 6-)5 je popsán oodobný způsob.
Jako inhibitory růstu zrna se používají výlučně částice /Al,Si/N . Jsou uvedeny dodatečné údaje o chemickém složení a další možnost nitridace ve spojení oduhličení žíháním. Dále je zde uveden poukaz na to, že by teoloty o^edeh^ívání bram měly s výhodou být pod 1200 °C.
EP-B-0 339 474 pooisuje rovněž zoůsob, D^ičemž ale uvádí podrobnosti nitridace ve formě prů běžného žíhání v rozmezí teplot mezi 500 až 900 °C za přítomnosti postačujícího množství v žíhacím plynu. Dále je podrobně poosáno, jak se může žíhací nitridace zasadit přímo za oduhličení. I zde je cílem tvorba částic /Al,Si/ jako účinného inhibitoru růstu zrna. P*i tom se zejména zdůrazňuje to, že se ρ*ΐ takovéto nitridaci musí vnést nejméně 100 ppm , s výhodou ale více než 180 pom dusíku. Teplota předehřívání bramy by měla být vždy nižší než 1200 °C.
EP-3- 0 390 140 ořikládá obvzláštní význam rozdělení velikosti zrn oduhličeného pásu válcovaného za studená a uvádí různé metody j eho stanovení. Jako teplota p^edehřívání braný se ve všech případech uvádí teplota ood 1280 °C.Doporučuje se výdy , aby se bramy předeh^ívaly při teplotě ood 1200 °C, ale všechny uvedené příklady uvádějí 1150 °C jako teplotu předehřívání.
Naproti tlmu má způsob známý z DE 43 11 151 Cl tu výhodu , že teoloty o*edeh*ívání nemusí být voleny tak -nízké jako výše uváděné teploty 1150 až 1200 °C.
V často používaných mixed-rolling provozech moderní válcovny pro válcování za tepla se často nastavují
-4« · ·« · ···· «· ·· · · · · · ♦ · · • · · · · · · · » • · · · · · · ······ • · · · · · » ··· ··· «· ··· ♦· ·· teploty 1250 až 1300 °C, protože toto teplotní rozmezí je obvzláště příznivé z pohledu na válcování za tepla a z energeticky technického hlediska. Za druhé mé použití sirníku mědi jako inhibitoru tu rozhodující výhodu, že není nutné provádět dodatečnou technologii nitridace a nutnost jí ovládat, nýbrž je možné inhibitor růstu zrna vyrobit o^ímo již na začátku výrobní cesty. Tím se značně zjednoduší další zoracování pásu válcovaného za tepla až do vý roby konečného produktu.
Pás válcovaný za tepla se podrobí žíhání, aby se vyloučily částice sirníku mědi, které mají tvořit fázi inhibitoru. Potom se provádí válcování za studená pro vytvoření konečné tloustky hotového pásu. Alternativně se také možné podrobit pás vyválcovaný za tepla nejdříve prvnímu kroku válcování za studená, aby se potom provedlo vy žíhání ,p*i kterém se vylučuje inhibitor a pak se provede poslední válcování za studená na tloušťku hotového pásu. U tohoto pásu se potom nakonec provádí kontinuální oduhličení pomocí žíhání ve/vlhké atmosféře obsahující dusík a vodík. Na počátku tohoto žíhání rekrystaluje struktura a pás se oduličí. Potom se na povrch oduličeného pásu, válcovaného za studená, nanese lepící ochranný povlak, který obsahuje v podstatě MgO, a pás se navine na cívky.
Takto vyrobené cívky oduhličeného pásu , válcovaného za studená se potom podrobí žíhání v poklopové peci, aby se zavedla tvorba struktura pomocí procesu sekundární rekrystalizace. Obvykle se cívky pomalu zahřívají vytápěním asi 10 až 30 K/h v žíhací • · ·
-5atmosféře, která se skládá z vodíku a dusíku f Asi při 400 °C teplém pásu se silně zvyšuje rosná teplota žíhacího plynu, protože se potom uvolní krystalová voda z lepícího.ochranného oovlaku , který obsahuje v podstatě MgO. Asi při 950 až 1020 °C probíhá sekundární rekrystalizace. Tím je sice tvorba struktury po odlití již ukončena, ale zahřívá se dále až na teplotu nejméně 1150 °C , s výhodou nejméně 1180 °C a p*i této teplotě se udrřje nejméně 2 až 20 hodin. To je nezbytné proto, aby se bás vyčistil od již nepotřebných částicinhibitoru, protože by jinak zůstaly v materiálu a v hotovém produktu by bránily procesu přemagnetování. Pro ootimální pro ces čištění se po ukončení sekundární rekrystalizace obvykle od počátku fáze prodlení silně zvýší podíl vodíku v žíhací atmosféře, například na 100 %,
Ve fázi vyhřívání pro žíhání k vytvoření hrubého zrna se všeobecně používá jako žíhací plyn směs vodíku a dusíkg., přičemž obvyklá je směs 75 % vodíku a 25 % dusíku. P^i tomto složení plynu dochází k ur čitému nitridování oásu, protože p^i tomto stechiometrickém složení je přítomno dostatečné množství mo lekul NH^, které jsou nezbytné pro nitridaci.Tím se jak je známo, ještě dále zesílí inhibice spočívající na A1N.
P*i. použití způsobu, který je zveřejněn v DE 43 11 151 Cl, p*i kterém inhibice nespočívá na částicích A1N, nýbrž na sirníku mědi, se ale p*i použití tohoto druhu žíhání k vytvoření hrubého zrna objevují příležitostně rozotylyoři průběhu tvorby struktury / sekundární rekrystalizace / během žíhání na vysokou teplotu. Tyto rozptyly působí nepříznivě právě
-βna magnetické hodnoty. Úlohou oředloženého vynálezu je, zřetelně snížit během žíhání na vysokou teplotu tyto rozptyly a tím stabilizovat průběh sekundární rekrystalizace. čímž se uvedou magnetická hodnoty na velmi dobrou úroveň.
Podstata vynálezu
Pro řešení této úlohy se podle vynálezu u druhově stejného způsobu navrhuje, aby se pás válcovaný za studená, oro žíhání na vysokou teplotu ohníval v atmosféře obsahující qiéně než 25 % obj.
Hg, a jako zbytek dusík a/nebo inertní plyn, jako například argon,při nejmenším až do dosažení stálé teploty. Po dosažení stálé teploty se může podíl H2 stále zvyšovat až na 100 %.
Aby se průběh sekundární rekrystalizace zhodnotil a mohl porovnávat, byl určitý oočet identicky oduhličer.ých vzorků oásu válcovaného za studená podroben laboratorní simulaci provozní ho Žíhání na vysokou teplotu v poklopové žíhací peci. P^i dosažení určitých, předem stanovených teplot během ohřevu se jednotlivé vzorky odebraly z tohoto stohu. V těchto vzorcíchbyly dílčí stavy materiálu v této fázi žíhání na vysokou teplotu zamrzlé.Jako teplotní interval bylo zvoleno rozmezí mezi 900 až 1045 °C protože tam probíhá sekundární krystalizace. U všech vzorků byla zjišťována koercitivní síly a graficky vynesena na obr. 1 proti teplotě odběru. Koercitivní síla se chová nepřímo úměrně k průměrné velikosti zrna struktury.
-7Podle toho se dá poznat začátek sekundární rekrystalizace jako náhlý orudký nokles koercitivní síly při určité teplotě odběru vzorků. Tento nrudký pokles jako indikátor začátku sekundární rekrystalizace je vidět na obr. 1 . Tento druh zkoušek se označuje jako rekrystalizační test / srov- . nej M. Hasterath et al., Anales.de Fisika B. Vol.
/ 1990/ , strana 229 - 231 /. Současně byly u těchto vzorků, které byly použity pro rekrystalizační test , stanoveny obsahy dusíku a síry. tato zkouška ukazuje , že i oduhličený pás ,válcovaný za studená, který byl vyroben podle DE 43 11 151, byl ve vysoké mí*e nitridován, když se žíhalo pomocí obyklého žíhání k vytvoření hrubého zrna v atmosféře , která obsahovala 75 % vodíku a 25 % dusíku ve fázi ohřevu. Současně se ale snižuje značně obsah sí ry během tohoto žíhání k vytvoření hrubého zrna. To ale znamená, že se zmenší inhibice, která snočívá na účinku sirníků mědi. Toto odsíření se kromě toho oro vádí i nehomogenním způsobem, čímž se dají vysvětlit oozorované rozptyly magnetických hodnot. Jestliže se ale žíhání k vytvoření hrubého zrna pozmění způsobem nodle vynálezu a podíl vodíku se během ohřevu omezí na maximálně 2 % obj., tak dojde jen k velmi malému odsíření. Obsah síry se znatelně snižuje teprve při vyšších teplotách, když se již ukončila sekundární rekrystalizace. Tento stav věci je dále blíže demonstrován oomocí příkladů.
Použití nižších oodílů vodíku během fáze ohřevu zvyšuje ale také znatelně oxidační potenciál žíhací atmosféry , což ge můžev jednotlivých;pří-8f · ·· ·· • · · · · ·· · • φ « · φ * · • · · φ ♦ · * · · · • · · * · • · · · · · · · · pádech projevit nepříznivě na nozdějším vytvoření izolující fosfátové vrstvy a její adhezi. Tento problém se ale objevuje jen na počátku fáze ohřevu, když rosná teplot® žíhacího plynu značně stouoá v důsledku uvolněné vodní páry z lenícího ochranného povlaku. Změna fáze inhibitoru odsířením se ale. při těchto hlubokých teplotách ještě ne projevuje,nýbrž projevuje se teprve p*i vyšších teplotách. Aby se zabránilo nepříznivému ovlivnění vlastností povrchu, mělo by se složení plynu během fáze ohřevu měnit.
Tak je příznivé, začínat žíhat na vysoké teploty se žíhací atmosférou, která obsahuje vysoký podíl vodíku, a za těchto oodmínek nrovádět ohřev na teolotu 450 až 750 °C. Potom by se žíhací atmosféra měla zmč nit a měl by se nastavit menší podíl vodíku, například 5 až 10 % obj. a fáze by mela pokračovat až do dosažení udržovaného stupně. Od počátku udržované fáze se potom obvyklým způsobem zvýší podíl vodíku na 100 %.
Ϊ příkladů je zřejmý účinek opatření podle vynálezu. Pásy válcované za tepla z taveniny s chemickým složením, uvedeným v tabulce 1, byly dále zpracovávány zoůsobem popsaným v DE 43 13 151 Cl na oduhličené oasy válcované za studená.Tento oduhličený nás, válcovaný za studená, byl rozdělen a při pro vozních pokusech podroben třem různým žíháním na vysokou teplotu.
př<i<iady nrovedení
Referenční varianta
První žíhání k vytvoření itrubáho zrna, označo• ·
-9 referenční ’’ odpovídalo stavu techniky a obsahovalo atmosféru 75 % obj. + 25 % obj. N2 ve fázi ohřevu. Z teploty okolí bylo zahříváno 15 K/h na udržovanou teplotu 1200 °C , 20 h drženo na této teplotě a potom se pomalu ochlazovalo. Od začátku prodlevy se přeplo na atmosféru se 100 % Hg.
Ková varianta
Druhé žíhání k vytvoření hrubého zrna, označované jako nové , reprezentovalo opatření podle vynálezu a obsahovalo na rozdíl od referenční varianty atmosféru s 10 % obj, H2 + 90 % obj. KT2 ve fázi ohřevu.
Inertní varianta
Třetí žíhání k vytvoření hrubého zrna, označované jako inertní , reprezentovalo rovněž ooat^ení nodle vynálezu, ale na rozdíl od nové varianty používalo místo N2 ve fázi ohřevu inertní plyn argon.
P*i tom byly dosaženy magnetické vlastnosti,kte ré jsou uvedeny v tabulce 2. Tyto hodnoty jsou graficky znázorněny na obr. 2a a 2b. Oproti referenčnímu žíhání k vytvoření hrubého zrna / stav těch niky / ukazují varianty k vytvoření hrubého zrna , označované jako nová a inertní podstatně jednot nější magnetické hodnoty, reprezentované oolarizací z čehož je zřejmý stablizující účinek. Tyto hodnoty mají kromě toho vysokou úroveň. Srovnání obou variant podle vynálezu, to znamená nové a inertní ukazuje, že sw dusík nejlépe hodí jako hlavní podíl žíhacího plynu. použití inertního plynu, jako nap*í ·· · ··· • · · · · · ··· ··· ·· ··· ·· ··
-10klad argonu nemá z hlediska nákladů smysl. Inertní varianta ukazuje ale rovně? zlepšení a stabilizaci magnetických vlastností , co? dokazuje, že za tento stav není zodoovědný dusík jakožto hlavní součást žíhací atmosféry, nýbrž malý nodíl vodíku.
Před provedeným žíháním k vytvoření hrubého zrna byly vzorky oduhličeného pásu, válcovaného za studená, podrobeny testu rekrystalizace. P*i tom se vytvořily rovně? t^i varianty s odoovídajícími olynnými atmosféramy ve fázi ohřevu, jako tomu bylo u výše poosaných pokusů.
P*ehled_obrázků_na výkrese
Obr. 1 ukazuje oomocí orudkého poklesu koerci tivní síly, že ve všech t*ech p^-ínádech došlo k sekundární rekrystalizaci. Jednotlivé rekrystalované testované vzorky byly analyzovány chemicky a byl stanovován obsah dusíku a síry.
Obr. 3 ukazuje vývoj obsahu dusíku a obr. 4 vývoj obsahu síry v teplotním intervalu
900 °C a? 1045 °C během fáze ohřevu žíhaní k vytvoření hrubého zrna. Pro obojí znázornění byly vytvořeny střední naměřené hodnoty všech pásů tavenin A až E, uvedených v tabulce l.Pásy byly vyválcovány na tloušíku hotových násů 0,30 mm.
Pří klad,v _nrove den í_vy nálezu
Vývoj obsahu dusíku během fáze ohřevu ukazuje na obr. 3 u referenční varianty očekávaný vysoký vzestup již oyi teplotách pod 1020 °C. Naproti tomu je
-11vzestup u varianta podle vynálezu, označované jako nová zřetelné méně výrazný a je dominantní teprve při vysokých teplotách, ptom, když se sekundární rekrystalizace již ukončila.V případě va řinuty, nová, prováděné rovněž oodle vynálezu, nedochází vůbec ke zvýšení obsahu dusíku, orotože žíhací plyn neobsahuje žádný dusík.K zřetelnému odstranění dusíku dochází teprve p*i vysokých teplotách nad sekundární krystalizaci. Účinky obou variant žíhání k vytvoření hrubého zrna oodle vynálezu na vývoj obsahu dusíku během žíhání jsou tedy orotichůdné. Účinky na magnetické vlastnosti jsou ale téměř stejné. Tedy ovlivnění obsahu dusíku u materiálu, který je vyroben oodle zoůsobu zveřejněného v DE 43 11 151 Cl, není tedy opičinou zleošení podle vynálezu.
Jestliže se ale pozoruje vývoj obsahu dusíku během ohřevu a srovnávají se p*i tom tři zde oozorované varianty, tak se dá snadno poznat mechanismus účinku zoůsobu podle vynálezu.Zatím co u referenční varianty obsah síry se značně rychle v orůběhu ohřevu ještě před začátkem sekundární rekrystalizace snižuje, je toto snížení u variant nová a inertní podle vynálezu podstatně méně výrazné. Snížení obsahu síry se dá vysvětlit pouze odpovídajícím odbouráním sirníků mědi, oůsobících jako inhibitory. V případě referenční varianty říhání k vytvoření hrubého zrna orobíhá tento pokles značně rychle, čímž de předčasně zníží účinek inhibitoru a tím dochází u selekčního proč -su vytváření struktury na počátku sekundární rekrystalizace k určitým rozptylům. Použitím jedné z variant žíhání • · · · • 4 4 4
444 444
4
44
-12k vytvoření hrubého zrna podle vynálezů se prodlouží doba účinků fáze inhibitoru, což se projevuje v souhlasů s tím příznivě při procesu selekce p*i sekundární krystalizací.
Vývoj obsahů síry se liší u žíhání k vytvoření hrubiho zrna podle vynálezu a říháním k vytvoření hrubého zrna, která se neprovádí podle variant podle vynálezu v míře, která stojí za zmínku teprve oočínaje teplotami pásu nad 900 °C. Výhodný účinek variant podle vynálezu se tedy dostavuje i tehdy, když se žíhací atmosféra chudá na vodík použije teprve oozději během ohřevu. Když by mělo použití žíhací atmosféry velmi chudé (na vodík ve fázi ohřevu / například 5 % obj. vodíku/ oůsobit s ohledem na velmi vysoký oxidační potenciál problémy s povahou povrchu, tak se zoůsob podle vynálezu může obměnit následujícím zoůsobem : žíhání za číná s žíhací atmosférou bohatou na vodík. Po dosažení teploty pásu nejméně 450 °C o nejvýš
750 °C změní se složení žíhacích olynů a v žíhání se pokračuje v atmosféře chudé na vodík. Principiálně by bylo mbžné provést změnu žíhací atmosféry teprve p*i 900 °C, ale mohlo by být obtížné u Žíhací ooklooové pece, kte^á se pro takovéto říhání oouživá k vytvoření hrubého zrna,dostatečně oevně stanovit s ohledem na velkou tepelnou kapacitu použitého cívkového materiálu a z toho vyplývajících teplotních gradientů, teolotu oásu. Jakmile se dosáhne udržovaná teplota nejméně 1150 °C obmění se plynná atmosféra a podíl vodíku se značně •44 444
-13zvýší, c s výhodou na %, Tato obměna způsobu po dle vynálezu je s ohledem na její účinek identická s výše ponsaným znůsobem podle vynálezu.
· <
• · ·· • · · • · » a • · · s · · ** «· «· « · · 9 • » · ·
999 999
9
9 9 9
Tabulka 1: chemické složení zkoušeného materiálu v % hmotn
1 σ' MO ra -p M-
1 r- 00 t— o- e-
1 o o O o o
ía 1 o o O o o
1 rs rs rs rs rs
1 1 1 1 o O O O O
1 1 1 1 o cu (—1 cu cu
1 OJ CU cu cu cu
H o’ 1 O o o o o
1 rs rs rs rs rs
1 1 1 1 O O O O O
1 1 1 1 00 c— o co 00
O 1 MO c— c- c— c—
O 1 O o o o o
1 rs rs rs rs rs
1 1 1 1 O O O O O
•H 1 1 1 1 00 o r~) cu cu
ω 1 o cu CU rd i—1
1 c rs rs r. rs
1 1 1 1 ca ra ra ra ra
1 1 1 1 ra 4- cu c— tá-
1 CU cu cu Cd cu
w 1 O O O o O
1 rs rs rs rs rs
1 1 1 1 o O O o O
1 1 1 1 o cr t- t—1 r—1
cl 1 co co cr oo 00
S 1 o o O o o
1 ·> rs rs rs rs
1 1 1 1 O O O O O
1 1 1 1 1—1 co co r- c-
1 MO *4 LO ixa ixa
O 1 O o o o O
1 rs rs rs rs rs
1 o O O O O
< CQ o o
co CO co co co
c c c c c
•r1 •H •H •H •H
c e c c
<l) 0» 0) Φ Φ
> í> > í> >
CO co co co co
P P P P P
• • 4« 4 «4 44
»4 • · • 4 44 4 4 4 4
4 • • 4 4 4 4 4 4
• • • 4 • 4 4 444 4 4 4
• »»· • ·♦· • 44 4 4 «*ί 4 04 4 4«
Tabulka 2: magnetická vlastnosti oásů uváděných v příkladech no různém říhání k vytvoření hrubého «5 £5
P
N
r-M 1 ο Ρ Cn ρ> 1 Ρ
ο- \ 1 ο Ο Ο cn Ο 1 Ο
• *s 1 •X •χ *χ •X •X 1 •X
Ξ Ρ 1 γΗ ι—I Η ο Γ-1 1 (—1
P pd > c p
ω
ο 1 Ρ <\1 Ρ Ρ ρ ι CM
ο Ρ 1 cn cn cr cn ι σ>
00 1 •X •χ 1 rx
η> > 1 1 ι—ί ι—ί Ρ Γ~ί Η I ι Γ—(
C0 1 Λ4 1 rH lf\ Cd t P
α ι ο- \ 1 γΗ Ι4λ cn cn cn i cn
ř-ι 1 • 55 1 Π\ (Τ rx rx í «X
Ν 1 Ρ 1 ♦X •X O o O 1 o
1 Ρ > 1 ο ο 1
Ο 1 1 1
4-5 ι 1 1
'φ I 'φ 1 !
Ρ ι > 1 1 co
Ο ι ο 1 <· ρ V p «4- 1 P
Ρ I £5 ο Η 1 σ\ cn cn cn cn t cn
45 1 ο 1 *Χ <> K, rx rx I •X
1 C0 > 1 ι—1 ι—1 P i—1 rH l i—!
Ρ 1 η> 1 1
α ι 1 1
Φ 1 1 1
>5 I 1 1
Ο 1 1 1
ί> 1 1 1
Ρ 1 ! 1
Ui I I 1
> 1 | ] 1 |
Λ! 1 60 I 1
1 Λί 1 1
Ρ 1 ο \ ! γΗ ρ co U> cn i cn
C 1 ♦ 5s 1 γΗ Ο o (—1 o 1 O
'(0 1 Ρ γΗ I «X rx rx ·* 1 rx
45 1 £5 Ρη > 1 ι—1 Ρ t—1 rH P 1 i—1
Ρ 1 >Φ 1 1
>1-, 1 C 1 t
1 Φ 1 1
Ρ. 1 Ρ 1 1
1 φ 1 1
-Ρ 1 Vi 1 1
a:
rt
1 1 E-f 1 P cn -V cn Cd cn cn 00 1 P 1 cn i C\í rH n>
o 1 •X r. rx rx ·* 1 rx
o > 1 r-! P rH P Ρ ι rH
00 1 1
CO c
•H c
φ >
co ρ
co
P o
c
Ό
O
P
C
Ό
Φ >μ p
ω ·
• 9
99 9 99* · · · ·
9 ♦ 4 · 999 9 • 9 99 9 9 · 99999 9'
9 9 9 9 9 9
999 999 99 999 9* 99
-16PATENTOVá

Claims (5)

  1. NÁROKY
    1. Způsob výroby elektroolechu s orientova ným zrnem, při kterém se ohnívá brama z ocele, obsahující v % hmotn.
    více než 0,005 až 0,10 % C,
  2. 2,5 až 4,5 % Si,
    0,03 až 0,15 % Mn, více než 0,01 až 0,05 % S,
    0,01 až 0,035 Al,
    0,0045 až 0,012 % N,
    0,02 až 0,3% Cu, zbytek Pe včetně nevyhnutelných nečistot, pi teolotě, která je nižší než rozuouštěcí teplota sirníku manganu, v každém případě ale nižší než 1320 °C, ale vyšší než je rozoouštěcí teplota sirníků mědi, potom se válcuje za tepla p^i počáteční teplotě nejméně 960 °C a konečné teplotě v rozmezí 800 až 1000 °C až na konečnou tloušíku pásu válcovaného za teola v rozmezí 1,5 až 7,0 mm. potom se pás válcovaný za teola žíhá po dobu 100 až 600 s p*i teplotě v rozmezí 880 až 1150 °C, potom se chladí chlazením větším než 15 K/s a válcuje se v jednom nebo několika krocích válcování za studená až na konečnou tloušíku pásu válcovaného za studená, načež se pás válcovaný za studená podrobí rekrystalizačnímu žíhání ve vlhké atmosféře obsahující vodík a dusík a 00 nanesení dělícího prostředku, obsahujícího v podstatě MgO, na obě • · * · · ‘
    -17strany pásu se žíhá na vysokou teplotu a po nanesení izolačního povlaku se doříhá., vyznačující se t í m , že se pás válcovaný za studená ohřívá pro žíhání na vysokou teplotu v atmosféře obsahující méně než 25 % obj. H2, a zbytek dusík a/nebo inertní plyn, jako například argon, při nejmenším až do dosažení udržované teploty nejméně 1150 až 1200 °C, s výhodou 1180 °C.
    2. Zoůsob podle nároku 1, vyznačujíse oo dosažení udržované teoloty podíl v říhací atmosfář? na 100 trvale zvyšuje až
  3. 3. Zoůsob oodle nároku 1 a 2 , vyznačující se t í rn , že žíhací atmosféra obsahuje až do dosažení teploty v rozmezí 450 až 750 °C více než 50 % obj. Hg, a po úřekřočení této teploty se podíl H2 sníží ood 25 % obj. a no dosažení udržovaná teploty se oodíl Ho zvýší na 100 • · • · · · · · • · ui/v λ OH θΤθ<3 pq.TZUoguT TUATq.TOjeox teplota odběru ve
    WO 98/02591
    PCT-/EW 7/03^10
    1,95
    2/5
    I. Λ 008Γ θΟΕζτπρχοά
    Výsledek magnetické zkoušky pásů z tavenin A až E podle tabulky Fig. 2a
    .. .. «Μ*? ···*···· ' • φ φ φ φ φ ΦΦΦ ΦΦΦ •PCI¥EP97/03510
    WO 98/02591
    3/5
    Výsledek magnetické zkoušky pásů ztavenin A až E podletabulky Fig. 2b ο
    CS
    I ιο ιο ο
    ιο σ>
    ο σ>
    to co ο
    co βχ/Μ λ d nq.T=;rgz f^orgeubeui
    .......♦ .··..··. ’ / »·· ♦······; '
    WO 98/02591
  4. 4/5
    TRCŤ/áB97/035MT obsah
    Dusík teplota odběru ve ”C
    I /λΡ/ν ·· .··· ·· ·· ·· ·· ι !
    WO 98/02591
    WMP97/035H)’
    Síra
  5. 5/5 tíP . nJ ' tn *Λ
    O
    O)
    u.
    teplota odběru ve C
CZ199968A 1996-07-12 1997-07-03 Způsob výroby elektroplechu s orientovaným zrnem CZ288875B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE19628136A DE19628136C1 (de) 1996-07-12 1996-07-12 Verfahren zur Herstellung von kornorientiertem Elektroblech

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ6899A3 true CZ6899A3 (cs) 1999-10-13
CZ288875B6 CZ288875B6 (cs) 2001-09-12

Family

ID=7799653

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ199968A CZ288875B6 (cs) 1996-07-12 1997-07-03 Způsob výroby elektroplechu s orientovaným zrnem

Country Status (18)

Country Link
US (1) US6153019A (cs)
EP (1) EP0910676B1 (cs)
JP (1) JP4369536B2 (cs)
CN (1) CN1078256C (cs)
AT (1) ATE198629T1 (cs)
AU (1) AU710053B2 (cs)
BR (1) BR9710302A (cs)
CZ (1) CZ288875B6 (cs)
DE (2) DE19628136C1 (cs)
ES (1) ES2154904T3 (cs)
ID (2) ID19071A (cs)
IN (1) IN191758B (cs)
PL (1) PL183750B1 (cs)
RU (1) RU2190025C2 (cs)
SK (1) SK283881B6 (cs)
TW (1) TW425429B (cs)
WO (1) WO1998002591A1 (cs)
ZA (1) ZA976001B (cs)

Families Citing this family (27)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE19628136C1 (de) * 1996-07-12 1997-04-24 Thyssen Stahl Ag Verfahren zur Herstellung von kornorientiertem Elektroblech
DE19735062A1 (de) * 1997-08-13 1999-02-18 Thyssen Stahl Ag Verfahren zur Herstellung von kornorientiertem Elektroblech und Verwendung eines Stahls für Elektroblech
DE19745445C1 (de) * 1997-10-15 1999-07-08 Thyssenkrupp Stahl Ag Verfahren zur Herstellung von kornorientiertem Elektroblech mit geringem Ummagnetisierungsverlust und hoher Polarisation
DE19821299A1 (de) * 1998-05-13 1999-11-18 Abb Patent Gmbh Anordnung und Verfahren zum Erzeugen von Warmband
JP4258349B2 (ja) * 2002-10-29 2009-04-30 Ｊｆｅスチール株式会社 方向性電磁鋼板の製造方法
PL1752549T3 (pl) * 2005-08-03 2017-08-31 Thyssenkrupp Steel Europe Ag Sposób wytwarzania taśmy elektrotechnicznej o zorientowanych ziarnach
EP1752548B1 (de) * 2005-08-03 2016-02-03 ThyssenKrupp Steel Europe AG Verfahren zur Herstellung von kornorientiertem Elektroband
CN100436042C (zh) * 2006-05-18 2008-11-26 武汉科技大学 一种薄板坯工艺高磁感取向电工钢板及其制造方法
CN100418697C (zh) * 2006-05-18 2008-09-17 武汉科技大学 一种高磁感取向电工钢板及其制造方法
CN101545072B (zh) * 2008-03-25 2012-07-04 宝山钢铁股份有限公司 一种高电磁性能取向硅钢的生产方法
WO2009149903A1 (de) * 2008-06-13 2009-12-17 Loi Thermoprocess Gmbh Verfahren zum hochtemperatur-glühen von kornorientiertem elektroband in einer schutzgasatmospäre in einem wärmebehandlungsofen
CN101333589B (zh) * 2008-07-04 2010-10-06 武汉钢铁工程技术集团有限责任公司 一种用于薄钢板无氧化加热的方法及专用加热炉
CN101603148B (zh) * 2009-07-28 2011-01-05 首钢总公司 一种生产经济的低温加热取向电工钢的方法
JP5772410B2 (ja) * 2010-11-26 2015-09-02 Ｊｆｅスチール株式会社 方向性電磁鋼板の製造方法
CN102127708A (zh) * 2011-01-16 2011-07-20 首钢总公司 一种低温板坯加热生产取向电工钢的方法
DE102011119395A1 (de) 2011-06-06 2012-12-06 Thyssenkrupp Electrical Steel Gmbh Verfahren zum Herstellen eines kornorientierten, für elektrotechnische Anwendungen bestimmten Elektrostahlflachprodukts
DE102011107304A1 (de) 2011-07-06 2013-01-10 Thyssenkrupp Electrical Steel Gmbh Verfahren zum Herstellen eines kornorientierten, für elektrotechnische Anwendungen bestimmten Elektrostahlflachprodukts
CN102294358B (zh) * 2011-08-19 2012-12-05 江苏新中信电器设备有限公司 一种铜包铝排型材压力连铸轧制工艺
DE102011054004A1 (de) * 2011-09-28 2013-03-28 Thyssenkrupp Electrical Steel Gmbh Verfahren zum Herstellen eines kornorientierten, für elektrotechnische Anwendungen bestimmten Elektrobands oder -blechs
KR101683693B1 (ko) 2013-02-27 2016-12-07 제이에프이 스틸 가부시키가이샤 방향성 전자 강판의 제조 방법
EP2933350A1 (en) * 2014-04-14 2015-10-21 Mikhail Borisovich Tsyrlin Production method for high-permeability grain-oriented electrical steel
CZ305521B6 (cs) * 2014-05-12 2015-11-11 Arcelormittal Ostrava A.S. Pás z orientované transformátorové oceli a způsob jeho výroby
CN104294155B (zh) * 2014-09-28 2016-05-11 东北大学 一种超低碳取向硅钢及其制备方法
JP6354957B2 (ja) * 2015-07-08 2018-07-11 Ｊｆｅスチール株式会社 方向性電磁鋼板とその製造方法
CN106048411A (zh) * 2016-06-27 2016-10-26 马鞍山钢铁股份有限公司 一种变压器用冷轧取向电工钢及其生产方法
KR102405173B1 (ko) * 2019-12-20 2022-06-02 주식회사 포스코 방향성 전기강판 및 그의 제조방법
WO2025036572A1 (en) 2023-08-01 2025-02-20 Nlmk International B.V. Insulating layer and method for installing rolls of metals and alloys on an insulating layer in a bell-type furnace

Family Cites Families (14)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
AT52811B (de) * 1911-03-18 1912-03-26 Franz Anderle Einrichtung zur Multiplextelegraphie.
JPS5956523A (ja) * 1982-09-24 1984-04-02 Nippon Steel Corp 高磁束密度一方向性珪素鋼板の製造方法
JPS59208020A (ja) * 1983-05-12 1984-11-26 Nippon Steel Corp 低鉄損一方向性電磁鋼板の製造方法
JPS6475627A (en) * 1987-09-18 1989-03-22 Nippon Steel Corp Production of grain oriented electrical steel sheet having extremely high magnetic flux density
EP0321695B1 (en) * 1987-11-20 1993-07-21 Nippon Steel Corporation Process for production of grain oriented electrical steel sheet having high flux density
JPH0717961B2 (ja) * 1988-04-25 1995-03-01 新日本製鐵株式会社 磁気特性、皮膜特性ともに優れた一方向性電磁鋼板の製造方法
JPH0717960B2 (ja) * 1989-03-31 1995-03-01 新日本製鐵株式会社 磁気特性の優れた一方向性電磁鋼板の製造方法
DE69025417T3 (de) * 1989-04-04 2000-03-30 Nippon Steel Corp., Tokio/Tokyo Verfahren zum Herstellen von kornorientierten Elektrostahlblechen mit hervorragenden magnetischen Eigenschaften
JPH0753886B2 (ja) * 1989-05-13 1995-06-07 新日本製鐵株式会社 鉄損の優れた薄手高磁束密度一方向性電磁鋼板の製造方法
RU2017837C1 (ru) * 1991-11-29 1994-08-15 Новолипецкий металлургический комбинат Способ производства трансформаторной стали
DE4311151C1 (de) * 1993-04-05 1994-07-28 Thyssen Stahl Ag Verfahren zur Herstellung von kornorientierten Elektroblechen mit verbesserten Ummagnetisierungsverlusten
EP0709470B1 (en) * 1993-11-09 2001-10-04 Pohang Iron & Steel Co., Ltd. Production method of directional electromagnetic steel sheet of low temperature slab heating system
FR2731713B1 (fr) * 1995-03-14 1997-04-11 Ugine Sa Procede de fabrication d'une tole d'acier electrique a grains orientes pour la realisation notamment de circuits magnetiques de transformateurs
DE19628136C1 (de) * 1996-07-12 1997-04-24 Thyssen Stahl Ag Verfahren zur Herstellung von kornorientiertem Elektroblech

Also Published As

Publication number Publication date
AU710053B2 (en) 1999-09-09
EP0910676A1 (de) 1999-04-28
ID19071A (id) 1998-06-11
JP2000514506A (ja) 2000-10-31
EP0910676B1 (de) 2001-01-10
ATE198629T1 (de) 2001-01-15
US6153019A (en) 2000-11-28
PL331166A1 (en) 1999-06-21
PL183750B1 (pl) 2002-07-31
JP4369536B2 (ja) 2009-11-25
RU2190025C2 (ru) 2002-09-27
DE19628136C1 (de) 1997-04-24
ZA976001B (en) 1998-09-01
ES2154904T3 (es) 2001-04-16
CN1078256C (zh) 2002-01-23
SK1899A3 (en) 2000-02-14
CZ288875B6 (cs) 2001-09-12
ID17500A (id) 1998-01-08
IN191758B (cs) 2003-12-27
SK283881B6 (sk) 2004-04-06
TW425429B (en) 2001-03-11
WO1998002591A1 (de) 1998-01-22
CN1219977A (zh) 1999-06-16
AU3442897A (en) 1998-02-09
DE59702901D1 (de) 2001-02-15
BR9710302A (pt) 1999-08-17

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ6899A3 (cs) Způsob výroby elektroplechu s orientovaným zrnem
KR101988011B1 (ko) 결정립 방향성 전기 스틸 스트립을 생산하는 공정 및 상기 공정에 따라 획득되는 결정립 방향성 전기 스틸 스트립
JP3172439B2 (ja) 高い体積抵抗率を有する粒子方向性珪素鋼およびその製造法
JP5188658B2 (ja) ヒステリシス損が少なく、高い極性を有する方向性けい素鋼板の製造方法
EP2147127B8 (en) Process for the production of a grain oriented magnetic strip
RU2572919C2 (ru) Способ получения текстурированных стальных лент или листов для применения в электротехнике
CZ282649B6 (cs) Způsob výroby orientovaných elektroplechů
RU2692136C1 (ru) Способ изготовления листа из текстурированной электротехнической стали
KR20170091676A (ko) 방향성 전기 강판 및 그 제조 방법
RU2008107949A (ru) Способ получения электротехнической полосовой стали с ориентированным зерном
CZ77899A3 (cs) Způsob výroby pásu z křemíkové oceli
CZ368496A3 (en) Process for steel sheet with oriented crystals, particularly for transformers
KR100526377B1 (ko) 실리콘-크롬방향성전기강의제조방법
JP2019501282A (ja) 方向性電磁鋼板及びその製造方法
CN113166892A (zh) 取向电工钢板及其制造方法
RU2003122340A (ru) Способ производства электротехнической стали с ориентированными зернами
CN114867873B (zh) 取向电工钢板及其制造方法
JPH0696743B2 (ja) 磁気特性の優れた一方向性珪素鋼板の製造方法
JPH07258802A (ja) 高磁束密度低鉄損一方向性電磁鋼板およびその製造法
JPH06158167A (ja) 高磁束密度方向性電磁鋼板およびその製造法
JPH05320769A (ja) 磁性および被膜特性の優れた珪素鋼板の製造方法
JP2653948B2 (ja) 熱鋼帯焼なましなしの標準結晶粒配向珪素鋼の製法
JP2006213953A (ja) 磁気特性に優れた方向性電磁鋼板の製造方法
KR100480502B1 (ko) 일방향성전자강판제조공정
CS195092B1 (cs) Způsob výroby orientovaných transformátorových pásů

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic
MK4A Patent expired

Effective date: 20170703