CZ55998A3

CZ55998A3 - Mobilní dělící stěna

Info

Publication number: CZ55998A3
Application number: CZ98559A
Authority: CZ
Inventors: Ernst Moeckl
Original assignee: Preform Raumgliederungssysteme Gmbh
Priority date: 1996-07-02
Filing date: 1997-07-02
Publication date: 1998-07-15
Also published as: NO980907L; CZ287950B6; ATE215648T1; JPH11511823A; DE59706844D1; NO980907D0; HUP9901997A3; SK22998A3; PL325276A1; ZA975844B; RU2175370C2; CA2230846A1; DE19626521A1; TW352402B; WO1998000613A1; TR199800354T1; US6308763B1; HUP9901997A2; EP0847466B1; EP0847466A1

Description

Mobilní dělící stěna

Oblast techniky

Vynález se týká mobilní dělící stěny, zahrnující nejméně dva stěnové prvky, které jsou pro vzájemné, okrajově stranové, úhlově měnitelné spojení, opatřeny vzájemně alespoň úsekově přiřazenými, konvexně klenutými, vrstvou přilnavého materiálu pokrytými, okrajovými profily.

Dosavadní stav techniky

Mobilní dělící stěna takového druhu je známa např. z francouzské patentové přihlášky 2570408. Také německý zveřejňovací spis 4207644 popisuje takovou mobilní dělící stěnu, sloužící zejména rozčlenění velkých prostor.

Známé dělící stěny tohoto druhu mohou být rychle postaveny, neboť při sesazení dvou stěnových prvků vzniká mezi přilnavým materiálem obou stěnových prvků trvanlivé spojení, které vylučuje posouvání obou vzájemně spojených stěnových prvků. Přilnavý materiál ve spojení s konvexně klenutými okrajovými profily přitom dovoluje odvalování okrajových profilů po sobě, plynulou změnu vzájemné úhlové polohy obou prvků stěny, aniž by je bylo třeba k tomu účelu od sebe oddělovat. Tato možnost obzvláště rychlé výstavby při současně vysoké flexibilitě pokud jde o vzhledové vlastnosti, je také důvodem pro rozsáhlé rozšíření tohoto druhu dělících stěn. Ovšem rychlé a pevně vzájemné přilnutí přilnavého materiálu k sobě obrácených okrajových profilů prvků stěn, určených ke spojení, má také významnou nevýhodu, neboť dodatečné nastavení polohy stěnových prvků k sobě navzájem pro výškové, stranové nebo úhlové usazení není vlivem velkých přilnavých sil přilnavého materiálu u dohromady sesazených stěnových prvků již možné. Výstavba dělící stěny z přesně k sobě vyrovnaných • ·· · · ·· ·· ···· • · · • * ·· • ·

·· ·· • < · · • · ·· “stěnových prvků vyžaduje proto někdy vykonat více pokusů‘spojování vždy dvou stěnových prvků, což je časově náročné a obtížné. V praxi dochází k tomu, že při budování mobilních dělících stěn shora uvedeného druhu vykazují jednotlivé stěnové prvky mezi sebou malý přesah (výška, rovnoběžnost, stranový přesah), __ který by vyžadoval opakované a přesnější sestavení děl íc[stěny. _......................

Cílem předloženého vynálezu je odstranit tyto nevýhody. Zejména se má vytvořit dělící stěna shora uvedeného druhu, která se dá rychle a bez problémů postavit, a u níž jednotlivé stěnové prvky jsou navzájem sestaveny bez nežádoucích přesahů.

Podstata vynálezu

Podle předloženého vynálezu se vytčeného cíle dosahuje tím, že stěnové prvky mají navzájem přiřazené polohovací prvky, které alespoň v určité úhlové poloze stěnových prvků do sebe navzájem zasahují, kdy výstupek jednoho polohovacího prvku zasahuje do vybrání jiného polohovacího prvku, a výstupek jednoho a vybrání jiného polohovacího prvku jsou dimenzovány tak, že při sestavení stěnových prvků příslušný výstupek vstupuje do vybrání dříve než se dostanou do kontaktu navzájem přiřazené přilnavé materiály obou stěnových prvků, jež mají být navzájem spojeny. Pomocí polohovacích prvků, jimiž jsou podle vynálezu opatřeny stěnové prvky, jež mají být navzájem spojeny, se zajišťuje, že mezi navzájem přiřazenými přilnavými materiály vznikne spojení teprve poté, když jsou oba stěnové prvky spolu vyrovnány předem určeným způsobem, daným polohovacími prvky. Vynález zaručuje, že se na první pokus dosáhne takové polohy spojovaných stěnových prvků, ve které k sobě navzájem nemají žádný nežádoucí přesah. Přitom polohovací prvky, nebrání odvalování okrajových profilů po sobě a umožňují tak nastavení vzájemného sklonu stěnových prvků.

·· ·ο·· · • · · · • ··· · • * * i ······» ‘

I ·· ·· ··.

• · · · · · ' • · · · <· • · · ··· · ’ • · «· >

» ·«·· · · ·· — vynález lze realizovat v mnoha rozličných provedeních, vždy podle požadavků na příslušnou mobilní dělící stěnu. První výhodné provedení dělící stěny podle vynálezu má pro svislé vyrovnání obou stěnových prvků vůči sobě navzájem, výstupek jednoho polohovacího prvku vytvořený jako žebro, táhnoucí se_y_horizontální _rovině,_a vybrání .druhého polohovacího prvku . iako drážka. . táhnoucí se v horizontální rovině. To zajišťuje přesné polohování obou stěnových prvků ve správné výšce. K tomu stačí pro stěnový prvek již jeden polohovací prvek. Opatří-li se stěnový prvek dvěma takovými polohovacími prvky, a to výhodně v oblasti horní a dolní hrany, pak je také zajištěna, při odpovídajícím dimenzování žeber a drážek, rovnoběžnost os obou stěnových prvků. Na druhé straně ale připouští takové provedení polohovacích prvků vznik postranního přesahu. Proto se s výhodou používá toto další provedení vynálezu v případech, kde je stranový přesah spojovaných stěnových prvků žádoucí, nebo dokonce nutný. Žebro a jemu odpovídající drážka, probíhají ve směru obvodu, účelně vždy v rozhodujícím rozsahu odpovídajícího polohovacího prvku, jak bude zřejmé z dalšího popisu.

Výše zmíněné vertikální polohování a zajištění polohy obou vzájemně spojovaných stěnových prvků se uplatňuje výhodně nejen při prvním sestavování dvou stěnových prvků uvedeným způsobem. Zabraňuje navíc nežádoucímu vertikálnímu posunu dvou k sobě připojených stěnových prvků při vícenásobných změnách úhlové polohy již sestavených stěnových prvků, což se může občas pozorovat u obvyklých mobilních stěn tohoto druhu. Libovolně četné změny vzájemné úhlové polohy stěnových prvků při odvalování konvexních okrajových profilů, pokrytých vrstvou přilnavého materiálu po sobě, nevede u mobilních dělících stěn podle vynálezu k vzájemnému vertikálnímu posunu stěnových prvků.

Požaduje-li se vedle vertikálního vyrovnání a zajištění polohy také spojení stěnových prvků bez stálého stranového přesahu, pak mají polohovací prvky navíc ještě vzájemně korespondující čepy a vybrání, přičemž alespoň v jedné vzájemné úhlové poloze stěnových prvků, vždy jeden čep jednoho polohovacího

······« ·· ·· ·«·· ·€

prvku zasahuje do přiřazeného vybrání příslušného jiného polohovacího prvku. To zajišťuje v každém ohledu absolutně bezpřesahové uspořádání vzájemně spojovaných popř. spojených stěnových prvků.

Stejného efektu se dosáhne, když je jeden polohovací prvek opatřen řadou kolíků, zatím co druhý polohovací prvek má řadu děr, přičemž kolíky a díry do sebe vzájemně zasahují na způsob zubů.

V rámci předloženého vynálezu je v některých případech možno vzdát se shora popsaného vertikálního polohování stěnových prvků (zejména vpředu popsanými, vzájemně do sebe zasahujícími žebry a drážkami) a zajistit polohování výlučně ve vztahu k rovnoběžnosti os a popř. bez stranového přesahu. Proto je výhodné, když jsou oba polohovací prvky dalšího výhodného provedení mobilní dělící stěny podle vynálezu opatřeny vzájemně korespondujícími ozubenými věnci, jejichž zuby do sebe zasahují. Výška zubů obou ozubených věnců je přitom dimenzována tak, že zuby do sebe vzájemně zasáhnou dříve než se oba přilnavé materiály dostanou do kontaktu. To zajišťuje osově rovnoběžné vyrovnání obou vzájemně spojovaných stěnových prvků.

K osově rovnoběžnému vzájemnému polohování stěnových prvků bez stranového přesahu se hodí další výhodné provedení vynálezu, u něhož je výstupek jednoho polohovacího prvku vytvořen jako čep a vyhloubení druhého polohovacího prvku jako vybrání, přičemž v určité úhlové poloze stěnových prvků zasahuje čep jednoho polohovacího prvku do vybrání jiného polohovacího prvku. Při odpovídajícím dimenzování čepů a vybrání je toto další provedení vynálezu, pokud je to požadováno, vhodné k tomu, aby se dodatečně zajistilo vertikální vzájemné polohování a justace stěnových prvků.

Ve shodě s jedinou vynálezeckou myšlenkou, obsaženou v tomto řešení, jsou stěnové prvky opatřeny vzájemně přiřazenými polohovacími prvky, které • · • ·

alespoň v určité vzájemné úhlové ’ poloze stěnových prvků na sebe působí magnetickou přitažlivou silou, ovlivňující vyrovnání stěnových prvků během montáže. V tomto smyslu mohou, zejména při proti sobě vzájemně stojících polohovacích prvcích dvou stěnových prvků, být na proti sobě ležících polohovacích prvcích uspořádány dva magnety, které jsou ustaveny tak, že při ideální vzájemné poloze stěn stojí naproti jižnímu pólu magnetu jednoho polohovacího prvku severní póJ magnetu druhého polohovacího prvku. Oproti výše popsaným provedením vynálezu je možno spatřovat hlavní výhodu v tom, že polohovací prvky nejsou zvenčí nápadné. Stěnové prvky mobilní dělící stěny podle vynálezu se tak vnějším vzhledem neliší od těch, které odpovídají dosavadnímu stavu techniky. Tento fakt nemá jen estetické aspekty. Umožňuje totiž spojovat obvyklé stěnové prvky s prvky vytvořenými podle vynálezu. To v praxi znamená, že uživatel může ke své dosavadní sestavě stěnových prvků přistavit další a může ji bez problému doplnit prvky podle vynálezu. Také ke vzájemnému spojení stěnových prvků různých výšek se toto další provedení vynálezu s magnetickými polohovacími prvky vynikajícím způsobem hodí, neboť každý okrajový profil se může vybavit několika magnetickými polohovacími prvky, uspořádanými v různých výškách.

Polohovací prvky mohou být použity ve výše popsaných provedeních vynálezu nejen proto, aby zajistily přesné vyrovnání obou vzájemně spojovaných stěnových prvků. Další možná, velmi výhodná doplňková funkce polohovacích prvků bude vysvětlena dále. Při konvenčně postavených mobilních dělících stěnách takového druhu je totiž při demontáži obtížné rozkládání na jednotlivé stěnové prvky, neboť spolu spojené přilnavé materiály lpí v každé vzájemné úhlové poloze obou stěnových prvků tak pevně na sobě, že oddělení stěnových prvků je možné jen při vynaložení velké síly a/nebo za použití pomocných prostředků. Aby se tomu odpomohlo, mohou být polohovací prvky podle vynálezu vytvořeny-tak—že při zmenšení-úhlur-který svírají oba stěnové prvky, popř. povzájemném sklopení až na doraz, se oba okrajové profily vzpříčí, tj. zvětší se odstup středních os obou okrajových profilů a tím se-přilnavé rnateriály od sebe - oddělí.

Tak se může odpovídajícím tvarem výstupků na polohovacích prvcích a/nebo vybrání a/nebo integrací zvláštních, k tomu účeký výlučně sloužících výstupků dosáhnout toho, že pokud se úhel mezi oběma stěnovými prvky zmenší, např. pod 60°, jsou oba okrajové profily pozvolna odtlačovány od sebe. Toho se dá dosáhnout např. u okrajových profilů, u nichž spolupůsobí horizontálně probíhající drážka s horizontálně probíhajícím žebrem, tím, že se žebro rozprostírá v rozsahu přes 180°, zatímco drážka má svou plnou hloubku, tj. takovou hloubku, že se do ní může žebro úplně vejít, jen v rozsahu cca 120°. Mimo tento rozsah se hloubka drážky pozvolna zmenšuje, takže žebro s přibývajícím zmenšováním úhlu mezi oběma stěnovými prky vystupuje z drážky ven a oba okrajové profily, pokryté přilnavým materiálem, se od sebe oddělí. Odpovídající provedení okrajových profilů se srovnatelným efektem je možné také, aniž by to bylo třeba vysvětlovat podrobnosti, u různých jiných, vpředu vysvětlených dalších provedeních vynálezu, např. když oba navzájem přiřazené polohovací prvky mají kolíky a díry, ozubené věnce nebo pod. Dále budou popsány také výstupky, jež jsou upraveny na polohovacích prvcích a slouží výlučně k tomu, aby je při definované vzájemné úhlové poloze stěnových prvků (demontážní poloha) tlačily od sebe a tímto způsobem otevřely přilnavé spojení.

Vynález se dá použít nejen u takových dělících stěn, u nichž se sestavují stěnové prvky stejné výšky. Naopak se mohou v rámci vynálezu vzájemně spojovat do dělící stěny také stěnové prvky rozdílné výšky. To je samozřejmé, pokud jsou vzájemně přiřazené polohovací prvky všech stěnových prvků uspořádány do stejné úrovně, bez ohledu na výšku těchto stěnových prvků. Ovšem polohovací prvky mohou být upraveny u různě vysokých stěnových prvků vždy v oblasti příslušných horních nebo spodních rohů. V tomto případě je třeba zajistit, aby výstupky těch polohovacích prvků nižšího stěnového prvku, proti nimž stojí přiřazený okrajový profil vyššího stěnového prvku, bylo možno zasunout do vnitřku okrajového profilu, nebo do něho pružně vtlačit takovým způsobem, aby • · “ nepřekážely spojení obou stěnových prvků.“Proto je výhodné další provedení vynálezu, u kterého se výstupky polohovacích prvků dají do nich pružně vtlačit.

- = S ohledem na možnost vzájemně spojit různě vysoké stěnové prvky se jako výhodné jeví další provedení vynálezu, u něhož jsou polohovací prvky vytvořeny jako dvoudílné, sestávající ze základního dílu a z nástavce, který se s ním dá spojit. Základní díl je přitom pevně spojen s odpovídajícím stěnovým prvkem a nástavec se dá - podle potřeby - na základní díl nasadit nebo z něho sejmout. S výhodou je přitom mezi základním dílem a nástavcem stabilní spojení, které se dá ovládat buď zcela bez použití nářadí, nebo jen velmi jednoduše s malou námahou.

Výše popsané opatření pro usnadnění oddělování může být aplikováno také u dvoudílných polohovacích prvků. Přitom jsou odpovídající vyvýšeniny, usnadňující oddělování, s výhodou upraveny na základním dílu, aby se nezávisle na tom, zda je na základní díl nasazen nástavec nebo ne, umožnilo pohodlné oddělení dvou vzájemně spojených stěnových prvků.

Další výhodné provedení vynálezu má polohovací prvky vedeny posuvně podél příslušného okrajového profilu. To se hodí zejména pro takové polohovací prvky, které nezahrnují žádné vyhloubení, zato ale jeden nebo více výstupků, ať již je to ve formě jednoho jednotlivého čepu, ve formě řady kolíků, ve formě horizontálně se táhnoucího žebra nebo podobně. U těchto stěnových prvků může být polohovací prvek vyššího stěnového prvku snížen na úroveň polohovacího prvku příslušného nižšího stěnového prvku.

Pro úplnost je nutno zdůraznit, že stěnové prvky nemusí být nutně pouze pravoúhlé. Samozřejmě mohou být spolu spojovány také stěnové prvky se skloněnými a/nebo zakřivenými horními okraji.

Přehled obrázků na výkrese • · · ·

- —_ Vynález bude dále blíže popsán na příkladech provedení, znázorněných na — výkresech, na kterých jednotlivé obrázky představují:

obr. 1 pohled ze strany na první výhodné provedení dvou stěnových prvků mobilní dělící stěny, určených k vzájemnému spojení ___ obr. 2 pohled shora na oba stěnové prvky podle obr. 1 po vzájemném spojení v pravém úhlu obr. 3 pohled ze strany na druhé výhodné provedení dvou stěnových prvků mobilní dělící stěny, určených k vzájemnému spojení obr. 4 třetí výhodné provedení dvou stěnových prvků mobilní dělící stěny v pohledu ze strany obr. 5 pohled shora na stěnové prvky podle obr. 4 obr. 6 pohled ze strany na čtvrté výhodné provedení dvou stěnových prvků mobilní dělící stěny obr. 7 pohled shora na stěnové prvky podle obr. 6 obr. 8 pohled ze strany na páté výhodné provedení dvou stěnových prvků mobilní dělící stěny obr 9 pohled shora na šesté výhodné provedení dvou stěnových prvků mobilní dělící stěny obr. 10 sedmé výhodné provedení vynálezu v perspektivním pohledu obr. 11 osmé výhodné provedení vynálezu v perspektivním pohledu obr. 12 deváté výhodné provedení vynálezu v pohledu ze strany.

Příklady provedení vynálezu

Na výkresu znázorněné stěnové prvky zahrnují vždy pravoúhlé stěnové těleso 1, na jehož vertikálních čelních hranách 2 jsou namontovány okrajové profily 3 s válcovým, konvexně klenutým povrchem. Okrajové profily 3 jsou téměř přes celou svou výšku pokryty vrstvou přilnavého materiálu 4. Kromě toho je na každém stěnovém tělese vždy podél horní vodorovné čelní hrany 5 namontován obkladový profil 6. V oblasti dolních vodorovných čelních hran stěnových těles 1_ jsou upraveny podpěrné nohy F.

v.

Na každém rohu každého stěnového prvku, v oblasti horního a dolního konce okrajového profilu 3 jsou upraveny polohovací prvky 7. Ty jsou vhodným způsobem (svorky, šrouby, lepení nebo pod.) spojeny vždy se sousedním okrajovým profilem 3, popř. s obkladovým profilem 6_a/nebp_stěnoyým.tělesem. 1. U různých provedení vynálezu, znázorněných na výkresech, se od sebe liší v podstatě jen samotné polohovací prvky. Proto se v dalším budeme zabývat jen samotným příslušným párem spolupůsobících polohovacích prvků.

Podle obr. 1 je jeden z polohovacích prvků opatřen žebrem 8, které probíhá v horizontální rovině, v rozsahu úhlu skoro 180°. Korespondující polohovací prvek je opatřen drážkou 9, probíhající v horizontální rovině rovněž v rozsahu úhlu téměř 180°. Světlá šířka drážky 9 je přitom jen nepatrně větší než tloušťka žebra 8. Drážka 9 je přitom omezena dvěma vypouklinami 10. které nepatrně přečnívají přes povrch okrajového profilu 3. Okrajový profil mající žebro 8 má v sousedství žebra 8 vytvořeny prohloubeniny 11. do kterých mohou vypoukliny 10 zasahovat. Při sestavování obou stěnových prvků zapadne příslušné žebro 8 do drážky 9 dříve než se dostane do kontaktu přilnavý materiál (např. tzv. „suchý zip“) obou okrajových profilů 3, jak u horního, tak i u dolního páru polohovacích prvků, čímž se zajistí vzájemná vertikální poloha i rovnoběžnost os obou stěnových prvků. Vzájemný stranový přesah obou stěnových prvků je však možný. Každý jednotlivý pár polohovacích prvků přitom zajistí již bezprostředně po zapadnutí žebra 8 do drážky 9 vertikální justaci v obou směrech. Níže popsané provedení podle obr. 3 je poněkud odlišné.

Provedení polohovacích prvků, znázorněné na obr. 3 se liší od těch na obr. 1 a 2 v podstatě pouze tím, že v sousedství žebra 8 je upravena jen jedna prohloubenina 11 a v sousedství drážky 9 je upravena jen jedna vypouklina 10, korespondující s prohloubeninou 11. Příslušné polohovací prvky, upravené v oblasti dolní hrany stěnového tělesa 1 jsou uspořádány vzhledem k horním zrcadlově symetricky. Horní a dolní polohovací prvky působí tak, že při sestavování obou stěnových prvků je jejich přesné vertikální polohování zajištěno x

• · • · — = - “ - tím, že jeden pár polohovacích prvků přebírá vertikální justaci v jednom směru, druhý pár polohovacích prvků justaci v druhém směru. Tím se dosáhne zjednodušení montáže. Provedení polohovacích prvků podle obr. 3 umožňuje také stranový přesah mezi vzájemně spojovanými stěnovými prvky.

Také polohovací prvky, znázorněné na obr. 4 a 5 mají žebro 8, resp. korespondující drážku 9, probíhající v rozsahu skoro 180°, do které žebro při sestavených stěnových prvcích zasahuje, aby se zajistilo vertikální ustavení stěnových prvků. Drážka 9 přitom probíhá přes znatelně menší úhlový rozsah než žebro 8, což je možné i u ostatních provedení. To usnadňuje demontáž mobilní dělící stěny, neboť postačí oba stěnové prvky na plocho sklopit k sobě navzájem až na doraz. Na konci drážky 9 vybíhá žebro 8 na vnější plochu polohovacího prvku 7, čímž se oba okrajové profily od sebe odtlačí a kontakt obou přilnavých ^ materiálů 4 se rozpojí. Totéž lze samozřejmě uskutečnit i u ostatních provedení polohovacích prvků.

Navíc se páry polohovacích prvků, znázorněné na obr. 4 a 5, liší od dříve popsaných provedení tím, že jeden z polohovacích prvků je navíc opatřen ozubem 12. druhý naproti tomu je navíc opatřen vybráním 13. Ozub 12 přečnívá přes obvyklý obrys odpovídajícího polohovacího prvku. Vybrání 13 tvoří korespondující prohloubení v kontuře druhého polohovacího prvku. Ozub 12 a vybrání 13 obou polohovacích prvků zajišťují, že oba stěnové prvky budou moci být vzájemně sesazeny jen bez stranového přesahu. Nebrání však změnám vzájemné úhlové polohy stěnových prvků odvalováním okrajových profilů 3, pokrytých přilnavým materiálem 4, po sobě.

Z obr. 4 je zřejmé, že ozub 12 a vybrání 13 neslouží pouze k tomu, aby zajistily vzájemné uspořádání s rovnoběžnými osami a bez stranového přesahu. Kromě toho zabezpečují v rozsahu úhlu, ve kterém ozub zasahuje do vybrání, také vzájemnou vertikální justaci obou stěnových prvků. Proto jsou žebro 8 a drážka 9 vytvořeny' jako plošší, než to bylo u dosud popsaných provedení polohovacích prvků, neboť slouží pouze k tomu, aby zamezily posunu již

vzájemně sestavených stěnových prvků přizměnáchúhlovépolohy. Výškovou justaci přebírá naproti tomu tvarový styk, tvořený ozubem 12 a vybráním 13.

Také pár polohovacích prvků, znázorněný na obr. 6 a 7, má kombinaci _ polohovacích prostředků. Jeden polohovací prvek je opatřen _žebrem_8,, probíhajícím v horizontální rovině po značné části obvodu a druhý polohovací prvek je opatřen korespondující drážkou 9. Doplňkem k tomu je polohovací prvek opatřen ploše oválným čepem 14 a druhý polohovací prvek je opatřen korespondujícím vybráním 15. Vybrání je přitom^obklopeno kruhovitým zesílením 16. To zasahuje do kruhovité prohloubeniny 17. obklopující čep, když jsou oba stěnové prvky vzájemně sestavovány. Kombinací čepu 14 a prohloubeniny 17 na jedné straně a vybrání 15 a zesílení 16 na straně druhé, se dosáhne rychlého předběžného zaujetí polohy při sestavování stěnových prvků. To zjednodušuje » montáž dělící stěny. Jsou-li oba vzájemně spojené stěnové prvky ze své vzájemné polohy vychýleny, zajišťuje dvojice žebro 8 - drážka 9 nastavení ve vertikálním směru a zabraňuje vzájemnému posouvání obou stěnových prvků.

U páru polohovacích prvků, znázorněných na obr. 8, bylo ve srovnání s výše popsaným provedením, vynecháno žebro, probíhajícího po obvodu a s ním korespondující drážka. V ostatním toto provedení odpovídá v podstatě výše popsanému provedení. Rozdíl je jen v čepu 14, který je proveden poněkud širší. V důsledku toho zasahuje čep 14 do korespondujícího vybrání 15 ve větším rozsahu vzájemného sklápění obou stěnových prvků, takže je ve větším úhlovém rozsahu zajištěno vertikální zajištění polohy vzájemným záběrem čepu 14 a vybrání 15.

Zvláštnost páru polohovacích prvků, zobrazeného na obr. 9, spočívá v tom, že oba prvky jsou identické. Každý polohovací prvek je sám o sobě nesymetrický. Disponuje v podstatě čepem 14 a sousedícím vybráním 15. Identické vytvoření obou polohovacích prvků jednoho páru je výhodné pro minimalizaci výrobních a skladovacích nákladů, což představuje výhodu oproti ostatním dříve popsaným provedením.

• · · · · ·

Obr. 10 ukazuje další provedení obou polohovacích prvků 7, z nichž jeden má věncovitě uspořádanou řadu kolíků 18 a druhý polohovací prvek má proti nim řadu děr 19. V celém rozsahu vzájemného sklápění obou stěnových prvků je vždy v záběru nejméně jeden kolík 18 s přiřazenou dírou 19. Tím se dosahuje vzájemného vyrovnání obou stěnových prvků bez výškového přesahu, bez stranového přesahu a také bez vzájemné kosoúhlé polohy obou okrajových profilů. Dvě nejkrajnější díry 19 mají menší hloubku než je délka přiřazených kolíků 18. Tímto způsobem jsou při vzájemném sklopení obou stěnových prvků na plocho na doraz okrajové profily od sebe odtlačovány, čímž se oba přilnavé materiály 4 od sebe oddělí.

Obr. 11 znázorňuje polohovací prvky 7, opatřené ozubenými věnci 20, které do sebe zasahují svým ozubením. Tím se dosahuje vzájemně osově paralelního vyrovnání obou stěnových prvků. Vedle toho dochází také k výškovému vyrovnání tím, že vždy příslušný zub jednoho ozubeného věnce zasahuje do prostoru mezi zuby druhého ozubeného věnce, který je směrem dolů ohraničen okrajovým profilem, pokrytým na vnější straně přilnavým materiálem. Stranový přesah obou stěnových prvků je u tohoto provedení polohovacího zařízení možný.

Z obr. 12 je zřejmé, že polohovací prvek podle vynálezu může být konstruován také jako dvoudílný, sestávající ze základního dílu 21 a nástavce 22. Nástavec 22 může být podle potřeby nasazen na základní díl 21 nebo z něho sňat. Základní díl 21 je přitom spojen pevně se stěnovým prvkem, naproti tomu k fixaci nástavce 22 na základním dílu slouží rukou rozpojitelné západkové spojení.

Na nástavci 22 jsou upraveny, jak je detailně vysvětleno v souvislosti s obr. 1, žebro 8 a dvě prohloubeniny H, takže polohovací prvek 7, sestavený ze základního dílu 21 a nástavce 22, funguje stejným způsobem, popsaným již v souvislosti s obr. 1.

• · • · ·· ···· • ·

Dále je z obr. 12 zřejmé, že se alternativně místo nástavce 22 může na základní díl 21 nasadit zaslepující součást 23. To umožňuje dosáhnout opticky nejméně nápadné podoby oblastí rohů volného, s žádným jiným stěnovým prvkem nespojeného, okraje stěnového prvku. Navíc je z obr. 12 patrno, že na základním dílu g1_ mohou být upravgny yypoukljny_24, které přečnívají příslušný okrajový profil, pokrytý vrstvou přilnavého materiálu. Sklopí-li se dva vzájemně spojené stěnové prvky při zmenšení jimi sevřeného úhlu při odvalování okrajových profilů vzájemně k sobě až na doraz, dostanou se vypoukliny 24 proti sobě vzájemně stojících základních dílů 21 polohovacích prvků 7 do kontaktu a způsobí oddělení přilnavého materiálu 4 již výše popsaným způsobem.

Claims

_ PATENTOVÉ NÁROKY — ~

1. Mobilní dělící stěna, zahrnující nejméně dva stěnové prvky (1), které jsou pro vzájemné, okrajově stranové, úhlově měnitelné spojení; opatřeny vzájemně alespoň úsekově přiřazenými,_konyexně_klenutými₁_vrstvou_přilnavého_materiálu (4) pokrytými, okrajovými profily (3), vyznačující se tím, že stěnové prvky (1) mají vzájemně přiřazené polohovací prvky (7), které alespoň v určité úhlové poloze stěnových prvků (1) do sebe vzájemně zasahují tím, že výstupek (8, 12, 14) jednoho polohovacího prvku zasahuje do vyhloubení (9, 13, 15) druhého polohovacího prvku a výstupek (8, 12, 14) a vyhloubení (9, 13, 15) polohovacích prvků jsou dimenzovány tak, že při sestavování stěnových prvků vstupuje příslušný výstupek do vyhloubení dříve, než se vzájemně přiřazené přilnavé materiály (4) obou vzájemně spojovaných stěnových prvků dostanou do kontaktu.
2. Mobilní dělící stěna podle nároku 1, vyznačující se tím, že pro vzájemné vertikální vyrovnání obou stěnových prvků je výstupek jednoho polohovacího prvku tvořen žebrem (8), probíhajícím v horizontální rovině a vyhloubení druhého polohovacího prvku je tvořeno drážkou (9), probíhající v horizontální rovině.
3. Mobilní dělící stěna podle nároku 2, vyznačující se tím, že žebro (8) a s ním korespondující drážka (9) probíhají po značném rozsahu obvodu odpovídajícího polohovacího prvku.
4. Mobilní dělící stěna podle nároku 2, vyznačující se tím, že jeden z polohovacích prvků je navíc opatřen čepem (12, 14) a druhý polohovací prvek korespondujícím vybráním (13, 15).
5. Mobilní dělící stěna podle nároku 1, vyznačující se tím, že výstupek je vytvořen jako čep (12, 14) a vyhloubení jako vybrání (13, 15).

-1 c ·· ···· ·· ·· ·· ··

-L '•J ··· ····♦··· ···· · · · · · ·· • · · · · · · ···· · • ···· ··· ······· ·· ···· ·· ··
6. ‘ Mobilní dělící stěna podle nároku 4 nebo nároku 5, vyznačující se tím, že vybrání (15) je obklopeno zesílením (16) a čep (14) je obklopen korespondující prohloubeninou (17).

____
7. ^__Mobilní_dělící_stěna,podle.nároku_2,_vvznačující se__tím,_že v sousedství žebra (8) jsou uspořádány dvě prohloubeniny (11) a v sousedství drážky (9) jsou uspořádána dvě korespondující zesílení (10).
8. Mobilní dělící stěna podle nároku 2, vyznačující se tím, že v sousedství žebra (8) je upravena prohloubenina (11) a v sousedství drážky (9) je upraveno korespondující zesílení (10).
9. Mobilní dělící stěna podle nároku 1, vyznačující se tím, že polohovací prvky (7) jsou vytvořeny jako ozubené věnce (20) s navzájem korespondujícími, vzájemně do sebe zasahujícími ozubeními.
10. Mobilní dělící stěna podle nároku 5, vyznačující se tím, že jeden polohovací prvek (7) je opatřen řadou kolíků (18) a druhý řadou děr (19), přičemž kolíky a díry do sebe vzájemně zasahují na způsob ozubeného soukolí.
11. Mobilní dělící stěna podle nároku 1, vyznačující se tím, že polohovací prvky (7) jsou tvarovány tak, že při předem dané vzájemné úhlové poloze stěnových prvků (demontážní poloha) se okrajové profily (3) tlačí vzájemně od sebe pro rozpojení spojení přilnavým materiálem.
12. Mobilní dělící stěna podle nároku 11, vyznačující se tím, že na každém polohovacím prvku (7) je upravena alespoň jedna vypouklina (24), stranově přečnívající okrajový profil (3).
13. Mobilní dělící stěna podle nároku 3 a nároku 11, vyznačující se tím, že žebro (8) probíhá ve větším úhlovém rozsahu než drážka (9).

·· ···· • 4 » 4 ··
14. Mobilní dělící stěna podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že výstupky polohovacích prvků (7) jsou do těchto prvků zasunutelné a/nebo pružně zatlačitelné.
15. Mobilní dělící stěna podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se i tím, že polohovací prvky jsou podél okrajového profilu vedeny posuvně.
16. Mobilní dělící stěna podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že polohovací prvky (7) jsou vytvořeny jako dvoudílné a sestávají z pevně montovaného základního dílu (21) a z na něj nasaditelného a snímatelného nástavce (22).
17. Mobilní dělící stěna, zahrnující nejméně dva stěnové prvky (1), které jsou pro vzájemné, okrajově stranové, úhlově měnitelné spojení, opatřeny vzájemně alespoň úsekově přiřazenými, konvexně klenutými, vrstvou přilnavého materiálu (4) pokrytými, okrajovými profily (3), vyznačující se tím, že stěnové prvky (1) mají vzájemně přiřazené polohovací prvky (7), které alespoň v určité úhlové poloze stěnových prvků (1) na sebe vzájemně působí magnetickou přitažlivou silou.