CZ5490A3

CZ5490A3 - Způsob jemného dispergování velkého množství kapaliny nebo prášku v plynném prostředí a zařízení k jeho provádění

Info

Publication number: CZ5490A3
Application number: CS9054A
Authority: CZ
Inventors: István Szöcs
Original assignee: István Szöcs
Priority date: 1989-01-04
Filing date: 1990-01-04
Publication date: 1999-11-17
Also published as: DE68917293D1; HUT54537A; ZA9038B; SK5490A3; DD291255A5; ATE109373T1; AU4077689A; CZ286258B6; US5305957A; EP0402425B1; HU203995B; JP2911154B2; JPH03504104A; RU2053858C1; DE68917293T2; SK279167B6; SA90100212B1; WO1990007373A1; EP0402425A1; TR27046A

Description

Způsob jemného dispergování kapaliny nebo prášku v plynném prostředí a zařízení -e-a jeho provádění V

Oblast techniky

Tento vynález se týká způsobu jemného dispergování kapalin nebo prášků v plynném prostředí, s výhodou ve vzduchu a zařízení k provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

Je dobře známo, že je často nutná jemná disperze kapaliny nebo prášku do vzduchu nebo do jiného média nebo na povrchy.

Oblast aplikace se může rozdělit na dvě hlavní skupiny.

Jedna z nich zahrnuje aplikace, ve kterých množství vystřikovaného produktu v každém čase není značné (terapeutické použití, použití v kosmetice, v domácnosti a podobně). Aerosolové produkty se vyvíjejí právě pro tyto účely. Tyto produkty se plní do tlakových zásobníků a uvedením ventilového mechanizmu do činnosti se rozptylují do vzduchu atomizérovým systémem. Jemně dispergované kapičky kapaliny (kapičky aerosolu) jsou produkované tryskou atomizéru.

Ačkoliv by jejich velikost mohla být zvětšena, zásobníky litrových objemů se obvykle nevyrábějí.

U jiné skupiny aplikací, kdy se má v každém čase použít velké množství produktu, se přijatelný výsledek může dosáhnout jen dále uvedeným postupem. Do oblasti použití patří, například dezinfekce budov, boj proti požáru a podobně. Pro tento účel se používají postřikovače nebo atomizéry pro nepřetržité operace.

Jedno z takových řešení je popsáno v maďarském patentovém spise HU 185 548. Toto zařízení představuje zlepšení přístroje popsaného v německém patentovém spise DE 18 40 723, amerických patentech US 1 399 490, US 4 116 387 a US 4 251 033, pro podávání účinných látek při terapeutickém nebo imunogenním ošetřování zvířat držených ve stáji nebo chlévě. Přístroj je

-2tvořen velkokapacitními rotačními atomizéry a kuželovými separátory kapek otevíranými pomocí uzávěru. Tyto separátory kapek zabraňují, aby do vzduchového prostoru přecházely kapky, které jsou větší než 5 |xm.

Zařízení podle patentu US 4 687 135 bylo vyvinuto pro vystřikování náplně vysokou energií do vzduchového prostoru. Vynášeč (propelent) je v zařízení dosažen expozivním hořením plynu, a do trysky se přivádí práškový kov, kovokeramický materiál, materiál odolný proti opotřebení a proti teplu, elektroizolační nebo elektrovodivý materiál. Z trysky vytéká prášková látka zahřátá do blízkosti svého bodu tavení, usazuje se s vysokou energií na ošetřovaném povrchu a vytváří na něm vrstvu. Zařízení funguje periodicky.

Tato zařízení jsou schopná rozstřikovat teoreticky neomezené množství produktu, ale ve skutečnosti jsou pomalá, protože zvyšování množství rozstřikovaného za časovou jednotku je omezeno atomizačním systémem. Pomalost je nepříznivá, zejména v zařízeních používaných pro boj proti požáru, například v požárních hasicích přístrojích.

Existují případy, pro které je nejcharakteristější důlní požár, kdy velmi velké množství produktu má být dispergováno téměř celé najednou do velmi velkého prostoru. S dosud známými rozprašovacími systémy to není možné uskutečnit, anebo je to možné dosáhnout jen zařízeními nepřijatelné velikosti.

Podstata vynálezu

Předmětem tohoto vynálezu je proto způsob a zařízení, kterým může být velké množství kapaliny nebo prášku najednou dispergováno v plynném prostředí, např. ve vzduchovém prostoru. Vynález je založen na zjištění, že když se kapalina vystřikuje do vzduchu vysokou rychlostí, odpor vzduchu může být tak velký, že rozbíjí hmotu kapaliny při nárazu na kapky. Podobně se chovají jemně zrnité prášky. Rychlost vystřikování kapaliny nebo prášku je proto rozhodující otázkou.

-3Podle tohoto vynálezu pro dispergování kapaliny nebo prášku v plynném prostředí, s výhodou ve vzduchu, se kapalina nebo prášek umístí do ejekční trubice a za náplň se přivede stlačený hnací plyn rychlostí podobnou explozi.

Je např. možné přivést hnací plyn s minimálním tlakem 1,0 MPa za náplň během maximálně 20 milisekund.

Podle výhodného provedení se zásobník naplní hnací látkou o minimálním tlaku 1,0 MPa a plyn se vede ze zásobníku za náplň do ejekční trubice.

Kapalina nebo prášek se mohou naplnit i do syntetické fólie nebo papírového sáčku, který se potom uzavře a umístí do ejekční trubice.

Obvyklá dávka vyplní 25 až 100 % objemu ejekční trubice a do dávky se zavede hnací látka o objemu, který je 30 až 750 násobkem objemu dávky za normálních podmínek.

Plynná hnací látka může být vyvolána i explozí, při které se výbušnina v obvyklé patroně umístí do zásobníku hnací látky a náplň naplněná do sáčku se uloží přímo na výbušninu.

Dalším předmětem vynálezu je zařízení na jemné dispergování kapaliny nebo prášku v plynném prostředí, výhodně ve vzduchu, v souladu se způsobem podle tohoto vynálezu, kde zařízení je vytvořeno tak, že má ejekční trubici pro náplň kapaliny nebo prášku, jeden konec ejekční trubice je připojený k zásobníku hnací látky, ejekční trubice je spojená se zásobníkem hnací látky alespoň jedním přepouštěcím kanálem, který je uzavřený rychle reagujícím uzávěrem.

Ve výhodném provedení zařízení podle vynálezu poměr mezi délkou a vnitřním průměrem ejekční trubice je 2 až 20.

V jiném výhodném provedení zařízení podle vynálezu je v ústí ejekční trubice umístěný automatický uzavírací prvek z elastického materiálu obsahujícího segmenty.

-4V ještě jiném výhodném uspořádání zařízení podle vynálezu je ejekční trubice, pokud obsahuje plnicí hrdlo s uzavíracím prvkem, spojená ohebnou hadicí se systémem, který dodává kapalinu.

Na konci ejekční trubice přivrácené látky může být vytvořeno dno ejekční rozvětvujícími se z přepouštěcího kanálu trubicey jejichž ústí jsou vytvořena ve dně o blízksti jejího okraje.

k zásobníku hnací trubice s -otvo-r-y směrem do ejekční ejekční trubice v

Zásobník hnací látky může mít plnicí hrdlo s uzavíracím prvkem zajišťující spojení s přístrojem dodávajícím hnací látku a spojeným ohebnou hadicí s energetickým systémem dodávajícím vysokotlaký plyn. Může také obsahovat obvyklé prvky pro připojení láhve s oxidem uhličitým.

Uzávěr uzavírající přepouštěcí kanál, který propojuje ejekční trubici se zásobníkem hnací látky, je ventil spočívající ve ventilovém sedle obrobeném okolo přepouštěcího kanálu ze strany zásobníku hnací látky. Ventil je spojen s pístem, který je umístěný ve válci. Prostor válce je propojen se zásobníkem hnací látky zpětným ventilem, uzavírajícím se ve směru k prostoru válce, mimo to pomoci dalšího uzavíracího prvku je propojen s okolím a konečně je s prostorem válce přímo spojeno plnicí hrdlo zásobníku hnací látky, opatřené uzavíracím prvkem.

Uzavírací prvek v plnicím hrdle zásobníku hnací látky, propojený s prostorem válce a uzavírací prvek propojující prostor válce s okolím, mohou být vyrobeny jako jediný trojpolohový uzavírací prvek.

Podle jiného výhodného provedení zařízení podle tohoto vynálezu, ventil uzavírající přepouštěcí kanál, který propojuje ejekční trubici se zásobníkem hnací látky a píst uvádějící do chodu ventil jsou vyrobené jako jediný kus a příčný průřez přepouštěcího kanálu je menší než příčný průřez prostoru válce.

-5Uzávěr uzavírající přepouštěcí kanál může být škrticí klapka, kulový -kofeowt nebo membrána.

Za membránou uzavírající přepouštěcí kanál, který propojuje ejekční trubici se zásobníkem hnací látky, může být umístěný prorážecí trn, jehož pístnice je mechanicky spojená se spouštěcím mechanizmem uspořádaným mimo zásobník hnací látky.

Výhodně je pevnost v tlaku u membrány uzavírající přepouštěcí kanál 1,2 až l,5krát větší než je plnicí tlak náplně zásobníku hnací látky.

U membrány uzavírající přepouštěcí kanál, který propojuje ejekční trubici se zásobníkem hnací látky může být zabudován detonační mechanizmus, výhodně roznětka, která může být propojená s odpalovacím mechanizmem.

V dalším výhodném provedení zařízení podle vynálezu je v zásobníku hnací látky výbušnina spolu s obvyklým detonačním mechanizmem (roznětkou) a detonační mechanizmus je propojený s odpalovacím mechanizmem.

V dalším výhodném provedení zařízení podle vynálezu odpalovací mechanizmus propojený s detonačním mechanizmem zabudovaným u membrány uzavírající přepouštěcí kanál, který propojuje ejekční trubici se zásobníkem hnací látky, nebo odpalovací mechanizmus propojený s detonačním mechanizmem zabudovaným u výbušniny v zásobníku hnací látky je v iniciačním spojení s přístrojem nebo přístrojovým systémem, který snímá přítomnost výbušné směsi plynů a/nebo ohně.

Konečně v dalším výhodném provedení zařízení podle vynálezu jsou alespoň dvě ejekční trubice sestaveny dohromady se společným zásobníkem hnací látky a každá z ejekčních trubic je odděleně spojená se společným zásobníkem hnací látky prostřednictvím přepouštěcího kanálu, uzavřeného uzávěrem.

-6Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude podrobněji popsán některými příklady, u kterých se odkazuje na přiložené výkresy, kde obr. 1 je podélný řez provedením zařízení podle vynálezu, obr. 2 představuje detail stejného zařízení, obr. 3 je podélný řez jiným provedením, obr. 4 představuje půdorys stejného zařízení, obr. 5 je příčný řez označený jako I na obr. 3, obr. 6 je podélný řez třetím provedením, obr. 7 je podélný řez čtvrtým provedením, obr. 8 je podélný řez pátým provedením, obr. 9 je podélný řez šestým provedením, obr. 10 je podélný řez sedmým provedením, obr. 11 je podélný řez osmým provedením, obr. 12 je podélný řez devátým provedením, obr. 13 je podélný řez desátým provedením, obr. 14 je podélný řez jedenáctým provedením.

Příklady uskutečněni vynálezu

Předcházející popis dokládá, že způsob podle vynálezu se může uskutečnit několika postupy a k tomuto účelu je vhodná celá řada zařízení. Pro snazší znázornění je účelnější uvést podrobně zařízení a potom následným popisem provozu zařízení vrátit se zpět ke způsobu.

Ejekční trubice 2 a zásobník 3 hnací látky 4 jsou u zařízení znázorněného na obr. 1 zhotovené jako jedna ocelová trubka a jsou navzájem rozdělené oddělovací stěnou 38, která je utěsněná těsnicími kroužky 39. Posunutí oddělovací stěny 38 zabraňuje nákružek 41, obrobený ze směru k ejekční trubici 2, a stavěči šroub 40.

Oddělovací stěna 38 je znázorněna v detailu na obr. 2. Přepouštěcí kanál 8_ je uspořádaný ve středové části vzájemného propojující ejekční trubici 2 a zásobník _3 hnací látky ý. Ventilové sedlo 15 je opracováno okolo přepouštěcího kanálu 8_ ze směru od zásobníku 3_ hnací látky 4 a je uzavřeno uzavíracím talířovým ventilem 14.

Ventil 14 je spojený s pístem 16 pomocí ventilového dříku 42. Píst 16 je uspořádán ve válci 17, v tomto případě

-Ίzhotoveném jako jeden kus s oddělovací stěnou 38. Těsnost pístu 16 je zabezpečena těsnicím kroužkem 43. Ve stěně válce 17 jsou v blízkosti ventilu 14 vyříznuta okénka 44, kterými hnací látka £ proudí k ventilu 14.

Válec 17 je uzavřen víkem 45, připevněným šrouby 46. Pružina 47 je vložená mezi píst 16 a víko 45. Tato pružina 47 nemá zvláštní úlohu v souvislosti s pracovním úkonem a pouze zlepšuje bezpečnost tohoto úkonu.

Otvor 48 ve středové části víka 45 spojuje prostor 37 válce 17 s prostorem zásobníku 2 hnací látky Otvor 48 je uzavřen zpětným ventilem 18 ze směru prostoru zásobníku 3 hnací látky £.

Prstencový prostor 49, který je spojený s prostorem 37 válce 17, je zhotovený ve víku 45, a je spojen otvory 50 a 51 se závitovými trubkovými vsuvkami 52 a 53.

V daném případě je zásobník 3^ hnací látky £ montované konstrukce, což znamená, že na svém konci je uzavřený spodním kusem 55, připevněným šrouby 54 . Ve spodním kusu 55 jsou umístěny kanálky 56 a 57, které obsahují závitové trubkové vsuvky 58 a 59 ze směru zásobníku _3 hnací látky £.

Se spodním kusem 55 jsou spojeny uzavírací prvek 13 jako pokračování kanálku 56 a uzavírací prvek 19 jako pokračování kanálku 57 . Jde o kulové kohouty ovládané rukojeťmi 62 a 63. Volný konec uzavíracího prvku 13 tvoří plnicí hrdlo 12 zásobníku 3 hnací látky £. Plnicí hrdlo 12 je spojené ohebnou hadicí 34 s agregátem stlačujícím vzduch (neznázorněn) . Uzavírací prvek 19 slouží k otevírání do okolního prostoru.

Závitové trubkové vsuvky 58 a 59 ve spodním kuse 55 jsou propojeny ohebnými hadicemi 60 a 61 se závitovými trubkovými vsuvkami 52 a 53 ve víku 45 válce 17.

Způsob podle vynálezu je následující:

-8Po otevření uzavíracího prvku 13 protéká stlačený vzduch ohebnou hadicí 34 do kanálku 56. Prostor 37 válce 17 se naplní přes kanálek 56 a prstencový prostor 49. Pružina 47 přidržuje píst 16 a ventil 14 prostřednictvím ventilového dříku 42 ve směru k přepouštěcímu kanálu _8, takže ventil 14 spočívá ve ventilovém sedle 15 a uzavírá přepouštěcí kanál 8_. Nyní stlačený vzduch zvyšuje sílu uzavírající ventil 14.

Když se tlak v prostoru 37 válce 17 zvýší, otevře se zpětný ventil 18 a zásobník 2 hnací látky ý se naplní hnací látkou 4_, to znamená stlačeným vzduchem. Po skončení naplňování se musí uzavírací prvek 13 uzavřít otočením rukojeti 62.

Během trvání této operace se uzavírací prvek 19 udržuje v uzavřeném stavu.

Současně s naplňováním zásobníku 2 hnací látky 4 se do ejekční trubice 2_ může umístit náplň 1_. V tomto případě je to voda, jak je znázorněno na obr. 1. Naplněním náplně 1_ a hnací látky 4 je zařízení připraveno k vypuzení.

Pro vypuzení náplně 1^ se musí uzavírací prvek 19 otevřít otočením rukojeti 63. V tomto okamžiku se prostor 37 válče 17 vyprázdní přes prstencový prostor 49, otvor 51, ohebnou hadici 61, kanálek 57 a blokovací prvek 19 do okolí. Tlak hnací látky _4 v zásobníku 3i hnací látky _4 pohne pístem 16 ve směru k víku 45, čímž se nadzdvihne ventil 14 z ventilového sedla 15.

Otevření ventilu 14 je mimořádně rychlé a trvá jen milisekundy. Volným přepouštěcím kanálem 8^ se hnací látka £ tlačí vpřed živelnou silou pod náplň _1 a vypudí ji vysokou rychlostí z ejekční trubice .2. Náplň se ve vzduchu dezintegruje za vzniku téměř pravidelné mlhy.

Po vypuzení se může opakovat naplnění přístroje, to znamená, že uvádění do chodu je periodické.

Jak se $ předchozího dá očekávat, výsledek procesu závisí na mnoha okolnostech.

-9Rozhodující úlohu má především rychlost procesu v čase a velikost použité energie. Jestliže se hnací látka 4 přivede za náplň 1^ za čas delší než 20 milisekund nebo tlak hnací látky 4_ nedosáhne 2,0 MPa, potom ani velikost kapek kapaliny ani jejich rozdělení nebude homogenní a velikost kapek bude větší než jaká odpovídá mlze, spreji nebo aerosolu.

I když se vyhoví výše uvedeným požadavkům, směrodatná odchylka závisí na poměru L/D ejekční trubice (L = délka, D = průměr) a na poměru objemu VK ejekční trubice a objemu VT náplně JL. Tyto dvě charakteristické hodnoty ovlivňují jemnost atomizace, rozsah vypuzení a vrcholový úhel disperzního kužele.

Poměr L/D by měl být zvolen mezi 2 a 20. Když je poměr L/D menší než 2, vrcholový úhel disperzního kužele bude tak velký, že atomizace nebude homogenní, kapky roztažené do boku budou nepřijatelně velké a jejich energie bude malá. Poměr L/D by mohl být teoreticky větší než 20, ale to není nutné, protože by nedošlo k ovlivnění výsledku procesu.

Poměr mezi objemem VK ejekční trubice a objemem VT náplně by měl být zvolen mezi 25 a 100 %. Jeho účinek je v přímém poměru k vrcholovému úhlu disperzního kužele, to znamená, že jestliže je poměr objemů menší, vrcholový úhel disperzního kužele bude též menší. Poměr objemů ovlivňuje nejen popsaný účinek vrcholového úhlu disperzního kužele. Při menším objemovém poměru je pokrytí zařízením menší a atomizace je jemnější a homogennější.

Konečně, poměr mezi objemem VT náplně a objemem VH hnací látky, měřený za normálních podmínek, bude významně ovlivněný danou oblastí použití zařízení. Tento poměr se může volit mezi 30 a 750. Je zřejmé, že tento poměr charakterizuje velikost energie použité při vypuzení. Dopředu je třeba říci, že zařízení podle tohoto vynálezu se může vyrobit jako ruční přístroj, ale může být vyroben s většími rozměry na stabilní konstrukci.

-10Manuální použití, například malých hasicích přístrojů nevyžaduje velkou energii, použití velké energie není ani doporučené, protože reakční síla může být nadměrná a může být příčinou poranění obsluhy.

Vynález současně umožňuje vyrábět zařízení, která jsou vhodná pro ochlazování oleje nebo pro výbuchující plyn. Tato zařízení jsou umístěna napevno ve větší vzdálenosti od vrtné věže a vypuzení se provádí takovou energií, -še-^by -κιοίη—býtúčinná jemná zhášecí náplň, a Se rovněž aby plamen byl sfouknut.

Nelze zvyšovat energii bez omezení. Odpor vzduchu úplně omezuje jak rozsah, tak zužování disperze. Proto je zbytečné překročit objemový poměr 750.

Provedení vhodné pro ruční použití je znázorněné na obr. 3 až 5.

Ejekční trubic 2 a zásobník 2 hnací látky 4 jsou zhotovené nezávisle a jsou namontované na obou stranách rozpěrného dílu

64. Ejekční trubice 2_ je připevněna šrouby 65 pomocí přivábeného přírubového hrdla. Ploché těsnění 66 mezi nimi ργκονοΖzabezpečuje -podmínky bez úniků. Zásobník 2 hnací látky 4 je připevněný k rozpěrnému dílu 64 podobně pomocí přivábeného přírubového hrdla, které je připevněno šrouby a utěsněno plochým těsněním 68.

Konec zásobníku _3 hnací látky 4 je uzavřený přivábeným spodním kusem 71.

Přepouštěcí kanál £3 je umístěn v rozpěrném dílu 64 . Spodní konec vnitřku ejekční trubice 2 tvoří dno 28 ejekční trubice 2 v rozpěrném dílu 64, takže závitová vložka 73 je zašroubována do rozpěrného dílu 64. V závitové vložce 73 jsou otvory 29 rozvětvené z přepouštěcího kanálu £3 a jejich ústí 30 se otevírají podél obvodu dna 28 ejekční trubice 2 do prostoru ejekční trubice 2. Otvory 29 začínají v rozdělovacím prostoru 74, který je z hlediska průtoku považován za součást přepouštěcího kanálu 8.

-11Ventilové sedlo 15, ve kterém spočívá ventil 14, je obrobené okolo konce přepouštěcího kanálu 2 obráceného k zásobníku 2 hnací látky 4.

Ventil 14 a poháněči píst 16 jsou zhotoveny jako jeden kus. Činnost je podmíněná příčným průřezem A pístu 16, který je větší než příčný průřez a přepouštěcího kanálu 2·

Válec 17 s pístem 16 jsou umístěny v rozpěrném díle 64. Píst 16 utěsněn těsnícím kroužkem 43 ve tvaru podobném poháru, který zabraňuje zaseknutí. Činnost je zajištěna pružinou 47, jak je popsáno výše.

Prostor 37 válce 17 je uzavřený krytem 69, který je připevněný šrouby 70 k rozpěrnému dílu 64 . Zpětný ventil 18 je v krytu 69 a otevírá se směrem k prostoru zásobníku 3 hnací látky _4.

Prstencový ventilový prostor 81 je na straně pístu 16 obrácený proti ventilovému sedlu 15. Prostor ventilu je spojený kanály 72 s prostorem nebo se zásobníkem 3 hnací látky 4_. Na výkresech je znázorněn pouze jeden kanál 72, ale je výhodné zhotovit jich více, protože tím vzniká při průtoku menší odpor.

Otvor 78 v rozpěrném dílu 64 sousedí s prostorem 37 válce

17. Trojpolohový uzavírací prvek 20 sousedí s otvorem 78. Jedno z připojovacích hrdel trojpolohového uzavíracího prvku 20 je spojené ohebnou hadicí 34 se zařízením na stlačování vzduchu (neznázorněno) a další z připojovacích hrdel je otevřeno do okolí. Trojpolohový uzavírací prvek 20 je ovládán rukojetí 80.

Otvor 75, který vede do prostoru ejekční trubice 2, je v té části rozpěrného dílu 64, která obklopuje prostor ejekční trubice 2. Plnicí hrdlo 31, spojené prostřednictvím uzavíracího prvku 32 s otvorem 75, je napojeno ohebnou hadicí 33 na vodovodní kohoutek (neznázorněn). Uzavírací prvek 32 je kulový kohout, který je ovládaný pomocí rukojeti 79.

-12Uzavírací prvek 10 je napevno připevněn k ejekčnímu ústí 9

UV “ ejekční trubice 2. Může tvořen pryžovým plátem rozděleným na segmenty 11. Uzavírací prvek 10 je přitlačován kroužkem 76 k ejekčnímu ústí 9. Kroužek 76 je připevněn šrouby 77.

Zařízení obecně funguje, jak je to popsané výše.

V jedné poloze trojpolohového uzavíracího prvku 20 je prostor 37 válce 17 spojen ohebnou hadicí 34 s kompresorem. Tak píst 16 udržuje ventil 14 v uzavřené poloze, zatímco zásobník 3 hnací látky 4 se naplňuje přes zpětný ventil 18 hnací látkou 4, v tomto případě stlačeným vzduchem.

Po naplnění zásobníku 3 hnací látky 4_ se trojpolohový uzavírací prvek 20 otočí rukojetí 80 do polohy naznačené na obr. 3.

Otevřením uzavíracího prvku 32 se může naplnit také ejekční trubice Při plnění je přirozeně třeba vzít v úvahu výše popsané aspekty. Po naplnění ejekční trubice .2 se uzavírací prvek 32 může uzavřít rukojetí 79. Nyní je již zařízení připraveno k uvedení do chodu.

Zařízení se uvádí do činnosti otočením trojpolohového uzavíracího prvku 20, když se propojí prostor 37 válce 17 přes otvor 78 s okolím. V tomto okamžiku se píst 16 pohne a ventil 14 otevře přepouštěcí kanál 8. Vytékající hnací látka 4_ vypudí náplň _1.

Zařízení je zhotoveno zejména pro manuální použití, proto je opatřeno držadlem a ramenním popruhem (neznázorněno). Manuální použití si vynucuje použití uzavíracího prvku 10 se segmenty 11 v ejekčním ústí 9. To zbraňuje náplni 1_ vytéct z ejekční trubice 2^ během pohybu zařízení.

Manuální uvedení do činnosti je obsluhováno trojpolohovým uzavíracím prvkem 20. Při porovnání s dříve popsaným zařízením je snadno vidět, že trojpolohový blokovací prvek 20 může být

-13považován za jednotku vytvořenou spojením plnicího uzavíracího prvku 13 a uzavíracího prvku 19 startujícího vypuzení.

Účelem otvorů 29, otevřených ke dnu 28 ejekční trubice 2, je rozvést hnací látku 4 rovnoměrně pod náplň 1.. Tento účinek se projeví zmenšením vrcholového úhlu disperzního kužele, který je skutečně významný u ejekčních trubic velkého průměru.

Na obr. 6 je také znázorněn lehký manuální přístroj.

Ejekční trubice 2 a zásobník 3 hnací látky _4 jsou upevněny trta?

závitovým spojem obou stranách rozpěrného dílu 83. K utěsnění jsou použity těsnicí kroužky 85 a 86. Konec zásobníku 2 hnací látky je uzavřený spodním kusem 71, jak je popsáno výše.

Rozpěrný díl 83 obsahuje přepouštěcí kanál se zabudovaným kulovým kohoutem 22, který se ovládá rukojetí 82.

Uzavírací prvek 13, ovládaný ručním kolečkem 88, spojuje přes otvor 84 bok rozpěrného dílu 83 směřující k zásobníku 3 hnací látky 4. Spojovací prvky 87, které jsou vhodné pro velkou láhev 35 oxidu uhličitého jsou upevněny na plnicí hrdlo 12 umístěné na uzavíracím prvku 13. Spojovací prvky 87 nejsou znázorněny v detailu, protože jsou známé z jiných oblastí techniky, například ze sifonové láhve pro domácnost.

Zařízení funguje takto:

Po instalaci láhve 35 oxidu uhličitého se zásobník 2 hnací látky _4 může naplnit přes uzavírací prvek 13 hnací látkou 4_ kvo otočením ručním, kolečkem 88. V daném případě je hnací látkou 4_ plynný oxid uhličitý. Zásobník 3 hnací látky £ může být z velké láhve 35 oxidu uhličitého naplněn několikrát. Stejně dobře se náplň Á může ukládat do ejekční trubice 2. Kulový kohout 22 je během plnění uzavřen jak znázorněno. Zařízení se uvede do činnosti po otevření kulového kohoutu 22 otočením rukojeti 82 a hnací látka 4 protéká přepouštěcím kanálem <3 pod náplň 1. Tím se spustí vypuzení náplně 1.

-14Verze provedení předcházejícího přístroje, vyrobeného obdobně pro manuální použití, je znázorněna na obr. 7.

Dvě ejekční trubice 2 jsou připojené k rozpěrnému dílu 89. Ejekční trubice 2 jsou opatřeny přírubami utěsněnými plochým těsněním 92. Jsou připevněny šrouby (neznázorněno).

Jediný zásobník 2 hnací látky 4 je připevněný šrouby 91 k druhé straně rozpěrného dílu 89 a je utěsněný plochým těsněním 90.

Přepouštěcí kanál 8_ je obroben v rozpěrném dílu 89 pro každou ejekční trubici 2 a každý přepouštěcí kanál 8. je vybavený kulovým kohoutem 22, který je ovládán rukojetí 82.

Uzavírací prvek 13, otevíraný a zavíraný ručním kolečkem 88, je připojený k otvoru 84 v rozpěrném dílu 89, otevřenému do zásobníku 3^ hnací látky 4_. Láhev 35 oxidu uhličitého je spojená prostřednictvím spojovacího prvku 87 s plnicím hrdlem 12 na uzavíracím prvku 13.

Zařízení funguje jak je popsáno výše.

Obě ejekční trubice 2 mohou být přirozeně uváděné do provozu jedna po druhé, po opakovaném naplnění zásobníku 3 hnací látky 4. Výhodou zařízení je, že každá ejekční trubice 2 se může naplňovat předem náplní 1^ a několik náplní 1. může být vypuzeno bez potřeby použít zařízení společně s plnicími hadicemi nebo ·-&©-vracení se do základny k naplnění.

hc

Obr. 8 znázorňuje provedení zařízení upevněnému k txo rozpěrnému dílu 93 šrouby 94 a utěsněnému- plochými těsněními 95 a 96. Rozpěrný díl 93 obsahuje přepouštěcí kanál _8 se zabudovanou škrticí klapkou 21. Páka 97 škrticí klapky 21 je kloubově spojená s pístnicí 99 válce 98.

Zásobník 2 hnací látky 4_ je uzavřený spodním kusem 100, utěsněným plochým těsněním 102 a připevněným šrouby 101.

Uzavírací prvek 13 s plnicím hrdlem 12 je spojený s otvorem 103

-15spodního kusu 100. Plnicí hrdlo 12 je připojeno ohebnou hadicí 34 na zdroj hnací látky £ (neznázorněn).

Funkce nevyžaduje podrobný popis. Po zavedení náplně 1^ a hnací látky _4 se škrticí klapka 21 může otevřít pomocí válce 98, načež je vypuzena náplň K

Je třeba poznamenat, že hnací látka 4 nemusí být pro naplnění v plynném stavu a stejně tak dobře to může být zkapalněný oxid uhličitý. Ten, jak to bylo popsáno výše, po otevření škrticí klapky 21 proudí pod náplň 1 již v plynném stavu.

Obr. 9 až 11 znázorňují provedení, ve kterém přepouštěcí kanál 8^ je uzavřen membránou 23. Ta může být zhotovena jednotlivě nebo může být vyrobena v továrně nebo může jít o už hotový, hermetický utěsněný drážkovaný kotouč. Při tovární výrobě je membrána 23 vyrobena dohromady s obvodovými upínacími *

kroužky 114, je odolný proti únikům bez použití těsnění. Polotovar a kompletně hotový drážkovaný kotouč se též mohou používat pro zařízení podle vynálezu.

V továrně vyrobeném zařízení, které je znázorněné na obr. 9, je ejekční trubice 2 připevněna k jedné straně membrány 23 obklopené upínacími kroužky 114, zatímco zásobník 3 hnací látky £ je připevněn k druhé straně a utěsněn plochými těsněními 115 a 116 a upevněn šroubem 117.

Spodní kus 104 je spolu s plochým těsněním 118 a šrouby (neznázorněný) namontován na druhém konci zásobníku 2 hnací látky 4_, který je spojený kanálkem 113 s uzavíracím prvkem 13 a plnicím hrdlem 12. Válec 106 s plochým těsněním 126 a šrouby (neznázorněný) je umístěn na spodním kuse 104.

Prorážecí trn 24 je umístěn u membrány 23 na pístnici 107 pístu 108 válce 106. Pístnice 107 je podepřená proti vychýlení vodicím kotoučem 105, připevněným k zásobníku 3 hnací látky _4 bodovým svarem nebo lepením. Nerušený průtok hnací látky £ je zajištěn otvory 110 ve vodicím kotouči 105. Válec 106 může být

C, V p j i h · λ* *7 aa

-16pomocí potrubní vsuvky 111 a ohebné hadice 112 spojen s agregátem na stlačený vzduch. Pístnice 107 je udržována v normální poloze pružinou 109.

Zařízení začne fungovat po zavedení tlaku do válce 106 po naplnění náplní JL a hnací látkou 4. Píst 108 a prorážecí trn 24 na konci pístnice 107 se pohnou vysokou rychlostí směrem k membráně 23 a prorazí ji. Hnací látka _4 protéká volným přepouštěcím kanálem _8 pod náplň _1 a vypudí ji.

V zařízení znázorněném na obr. 10 je předem stlačená membrána 23 namontovaná mezi ejekční trubici 2 a zásobník 3 hnací látky _4 pomocí upínacích kroužků 114, plochých těsnění 127 a 128 a šroubů 129. Konec zásobníku .3 hnací látky _4 je uzavřený vevařeným spodním kusem 119, do kterého je upevněn uzavírací prvek 13 s plnicím hrdlem 12.

Membrána 23 by měla mít pevnost v tlaku trochu větší než jaký je tlak hnací látky ý v zásobníku 3 hnací látky _4 během plnění.

Pro uvedení zařízení do pracovního stavu se tlak hnací látky _4 dále zvýší otevřením uzavíracího prvku 13 během vypuzení, zvýšený tlak způsobí prasknutí membrány 23, přičemž se uvolní přepouštěcí kanál 8^.

Podstata fungování dokládá, že pevnost v tlaku membrány 23 by měla být zvolena jako 1,2 až l,5násobek hodnoty plnicího tlaku, čímž membrána bude dostatečně zajištěna proti nepředvídanému prasknutí, ale pro vypouštění se nevyžaduje nadměrný tlak.

Obr. 11 představuje zařízení používané v oblasti, kde dálkové řízení zařízení nemůže být prováděno tradičními prvky. Takovou oblastí jsou například hlubinné práce při dolování.

Zde membrána 23, vestavěná mezi upínací kroužky 114, je připojená k ejekční trubici 2 plochým těsněním 130, k zásobníku 3 hnací látky vloženou zeslabenou deskou 121, podpěrným

-17upínacím kroužkem 120, plochým těsněním 131 a šrouby 132. Konec zásobníku 2 hnací látky 4 je uzavřený přivařeným spodním kusem 113 dna, do kterého je namontovaný uzavírací prvek 13 s plnicím hrdlem 12.

Pro uvedení zařízení do provozu se nejprve umístí detonační mechanizmus 26 mezi membránu 23 a zeslabenou desku

121. Detonačním mechanizmem 26 může být libovolná tradiční výbušnina s elektricky zapalovanou roznětkou, jejíž elektrický vodič je veden podél zeslabené desky 121. Instalace detonačního 3 mechanizmu 36 je následována zavedením náplně 2 a hnací látky

4.

Je třeba poznamenat, že vedle vody se pro náplň 2 může použít řady jiných materiálů. Tak například prášky používané pro boj s ohněm a kromě toho může tvořit náplň 2 také kamenný prášek v případě nebezpečí důlních plynů.

V případě hlubinných prací při dolování se zařízení používá následujícím způsobem. Jako mnohá zařízení, v naplněném stavu, jak vyžaduje objem chodby a velikost náplně 2' ^sezařízení podle vynálezu upevní v prostoru ohroženém důlním plynem. Elektrické vodiče se připojí k, symbolicky znázorněnému, odpalovacímu mechanizmu 27 opatřenému snímačem 141, který reaguje na přítomnost důlního plynu nebo oheň. Když například důlní plyn překročí hranici exploze, odpalovací mechanizmus 27 přivede k explozi detonační mechanizmus 26, který protrhne membránu 23 a zeslabenou desku 121, zhotovenou z mnohem slabšího materiálu. Hnací látka 4_ protéká přepouštěcím kanálem 2 pod náplň 2 a vypudí ji.

Hnací látka 2 může být stejně tak dobře vyvolána pomocí výbušniny.

V zařízení znázorněném na obr. 12 je uzavírací kotouč 134 namontován s plochými těsněními 135, a 136 a šroubem 137 mezi ejekční trubici 2 a zásobník 3 hnací látky £. Zásobník 3 hnací látky £ je uzavřený závitovým spodním kusem 123, do kterého je

-18umístěny detonační mechanizmus 36 pomocí roznětkového šroubu 124, spojeného elektrickým vodičem 138 s odpalovacím mechanizmem 27. Snímače 141 jsou připojeny k odpalovacímu mechanizmu 27.

Pro činnost zařízení se nálož Ί_ umístí do zásobníku 3 hnací látky _4. Náloží může být libovolná střel i vi , Detonací nálože 7 je vyvolán vznik hnací látky 4, která protéká pod náplň 2 přepouštěcím kanálem 8, který se stane průchodným po protržení uzavíracího kotouče 134.

Obr. 13 představuje nej jednodušší provedení zařízení. Ejekční trubice 2 a zásobník 3 hnací látky 4 jsou vyrobeny jako jediná trubice, takže přepouštěcí kanál _8 tvoří celý průřez trubice. Zásobník 3 hnací látky 4_ je uzavřený přivábeným spodním kusem 125, do kterého je umístěný detonační mechanizmus 36 pomocí roznětkového šroubu 139. Detonační mechanizmus 36 je připojený elektrickým vodičem 140 k odpalovacímu mechanizmu 27. K odpalovacímu mechanizmu 27 jsou připojeny snímače 141.

Pro uvedení zařízení do činnosti se nejdříve výbušnina ]_ v patroně 6 umístí do zásobníku 3 hnací látky 4 a potom se vsune náplň 2 v uzavřeném sáčku 5, zhotoveném z papíru nebo syntetické fólie. Hnací látka 4, vyvolaná -po-detonaci” výbušniny 2, vypudí napln 1.

V souvislosti s použitím sáčku 5 je třeba poznamenat, že se může použít v libovolném provedení zařízení, protože při vypuzení náplně 2 ^se vyžaduje taková energie, která rozhodně roztrhá sáček 5 jako takový.

Sáček 5 nabízí další možnou aplikaci. Způsobem podle vynálezu se mohou vypuzovat jen kapaliny nebo práškové materiály. Avšak pomocí sáčku 5 se mohou vypuzovat také plynné halogeny, protože se mohou skladovat a plnit v kapalném stavu do sáčku 5.

-19Obr. 14 znázorňuje provedení zařízení, které kombinuje výhody dosahované vysokou energií získanou explozí a otvory uspořádanými do tvaru závitů spirály ve dně ejekční trubice 2.

Spodní deska 142 je instalovaná mezi ejekční trubici 2 a zásobník 3 hnací látky 4 pomocí plochých těsnění 143 a 144 a šroubů 145. Spodní deska 142 prakticky vymezuje dno 28 ejekční trubice 2.

Otvory 29 jsou uspořádány do tvaru závitů spirály v spodní desce 142 v blízkosti okraje dna 28 ejekční trubice 2. Spodní deska 142 je uzavřená membránou mezi plochým těsněním 143 a spodní deskou 142. V tomto případě membránou 23 může být tenký plech s nízkou pevností nebo fólie.

Otvory 29 jsou spojené s přepouštěcím kanálem 8^. Podle výkresu je jeho průřez prakticky stejný, jako je průřez zásobníku 3 hnací látky 4, ale konstrukce, jak je znázorněna na obr. 3, je též možná. Je třeba poznamenat, že třebaže obrázky, s výjimkou jednoho, předkládají taková provedení, kde průměr ejekční trubice a zásobníku hnací látky je stejný, není to vůbec nutné.

Zásobník 3 hnací látky 4_ je uzavřený spodním kusem 146, ve kterém je napevno umístěn detonační mechanizmus 36 pomocí roznětkového šroubu 147 s hlavou. Detonační mechanizmus 36 je propojený elektrickým vodičem 148 s odpalovacím mechanizmem 27, uváděným do činnosti manuálně.

Při uvádění zařízení do činnosti se náplň 1_ umístí v ejekční trubici 2_ a zásobník 2 hnací látky 4_ se naplní výbušninou Ί_. Odpalovací mechanizmus 27 přivede k explozi detonátor a ten výbušninu 7.

Hnací látka _4 vyvolaná výbušninou 2 protéká otvory 29, roztrhne membránu 23 jako takovou, potom proteče pod náplň 2 a vypudí ji.

-20Průmyslová využitelnost

Výše uvedený popis dokládá, že jednou z hlavních oblastí použití způsobu a zařízení je hašení ohně. Předpokládá se, že díky jemné distribuci dochází k mimořádně velkým výhodám, neboť pro boj s ohněm se vyžaduje mnohem menší množství materiálu, zejména vody, než je potřebné při vypouštění tradičními prostředky.

Vynález je samozřejmě použitelný kdekoliv a způsob se stejně tak dobře může provádět i s jinými zařízeními.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob jemného dispergování velkého množství kapaliny nebo prášku v plynném prostředí, přednostně ve vzduchu, vyznačující se tím, že -obsahuj e naplnění velkého množství kapalného nebo práškového materiálu do ejekční trubice (2) s ejekčním ústím (9), naplnění stlačené plynné hnací látky (4) do zásobníku (3) hnací látky (4) spojeného s ejekční trubicí (2) pomocí oddělovacího prostředku s rychlým uvolňovacím prostředkem umístěného· mezi nimi, otevření rychlého uvolňovacího prostředku k explozivnímu uvedení hnací látky (4) za náplň (1) velkého množství kapalného nebo práškového

Vvo materiálu rychlostí^ postačující k jej-ámu okamžitému jemnému rozprášení ejekčním ústím (9) do prostoru.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se hnací látka (4) o tlaku alespoň 1,0 MPa tlačí za náplň (1) -v- dob$ po y.

maximálně 20 milisekund.
3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že zásobník (3) hnací látky (4) se plní hnací látkou (4) o tlaku alespoň 1,0 MPa a hnací látka (4) se vede ze zásobníku (3) hnací látky (4) za náplň (1) v ejekční trubici (2).
4. Způsob podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se , _w v i tím, ze naplň (1) kapaliny nebo prášku je da ejekční trubicf (2) umístěna v uzavřeném sáčku (5) zhotoveném ze syntetické fólie nebo papíru.
5. Způsob podle některého z nároků 1 až 4, tím, že do ejekční trubice (2) se umístí náplň 25 až 100 % objemu ejekční trubice (2).

vyznačující se (1) v množství
6. Způsob podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že za náplň (1) se vpustí hnací látka (4) v množství 30 až

750 násobku objemu náplně (1) za normálních podmínek.
7. Způsob podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že hnací látka (4) se vyvolá explozí.
8. Způsob podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že do zásobníku (3) hnací látky (4) se umístí výbušnina (7) v obvyklé patrone (6) a náplň (1) naplněná v sáčku (5) se umístí přímo na této výbušnině (7).
9. Zařízení -na vyznačující se tím, vyknnávéní způsobu podle nároku že je tvořeno

1, (2) ejekční trubicí obsahující kapalinovou nebo práškovou náplň (l),ryfeden konec ejekční trubice (2) je spojen se zásobníkem (3) hnací látky

4 ) (4) ^ejekční trubice (2) je propojena se zásobníkem (3) hnací látky (4) alespoň jedním přepouštěcím kanálem (8) uzavřeným rychle reaguj-íeim· uzávěrem.
10. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že poměr (L/D) mezi délkou (L) ejekční trubice (2) a jejím vnitřním průměrem (D) je 2 až 20.
11. Zařízení podle nároku 9 nebo že automaticky uzavíraný uzavírací segmenty a zhotovený z elastického ejekčním ústí (9) .

10, vyznačující se tím, prvek (10)_ř obsahující materiálu^ je umístěn v
12. Zařízení podle některého z nároků 9 až 11, vyznačující se tím, že ejekční trubice (2) je opatřena plnícím trubkovým hrdlem (31) opatřeným uzavíracím prvkem (32) spojeným vhodně, ohebnou hadicí (33) se systémem dodávajícím kapalinu.
13. Zařízení podle některého z nároků 9 až 12, vyznačující se tím, že na konci ejekční trubice (2) směrem k zásobníku (3) hnací látky (4) je vytvořeno dno (28) ejekční trubice (2) ve kterém se z přepouštěcího kanálu (8) -&e- rozbíhají otvory (29) směrem do ejekční trubice (2), jejichž ústí (30) jsou vytvořena ve dně (28) ejekční trubice (2) v blízkosti jeMho okraje.

-2314. Zařízení podle některého z nároků 9 až 13, vyznačující se tím, že zásobník (3) hnací látky (4) je opatřen plnicím hrdlem (12), které má uzavírací prvek (13) pro spojení s přístrojem dodávajícím hnací látku (4).
15. Zařízení podle některého z nároků 9 až 14, vyznačující se tím, že plnicí hrdlo (12) zásobníku (3) hnací látky (4) opatřené uzavíracím prvkem (13) je spojeno -vhodiTě ohebnou hadicí (34) s energetickým systémem dodávajícím plyn o vysokém tlaku.
16. Zařízení podle některého z nároků 9 až 14, vyznačující se tím, že plnicí hrdlo (12) zásobníku (3) hnací látky (4) opatřené uzavíracím prvkem (13) má prvky k připojení láhve (35) s oxidem uhličitým.
17. Zařízení podle některého z nároků 9 až 16, vyznačující se tím, že uzávěrem ₍ uzavírajícím přepouštěcí kanál (8)^

Λ navzájem propojující ejekční trubci (2) se zásobníkem (3) hnací látky (4) je uzavírací talířový ventil (14)_/ spočívající ve ventilovém sedle (15) y obrobeném okolo přepouštěcího kanálu (8) Me ) ze strany zásobníku (3) hnací látky (4),Cventil (14) je spojen s pístem (16) umístěném ve válci (17), prostor (37) válce (17) je propojen se zásobníkem (3) hnací látky (4) pomocí zpětného ventilu (18) uzavírajícího ve směru k prostoru (37) válce (17), mimo—toho—pomocí—jinófee—uzavíracího—prvku—(4-£L)—j-e propojen s okolní atmosférou a konečně je s prostorem (37) válce (17) přímo spojeno plnicí hrdlo (12) zásobníku (3) hnací látky (4)^ opatřené uzavíracím prvkem (13).
18. Zařízení podle některého z nároků 9 až 17, vyznačující se tím, že uzavírací prvek (13) v plnicím trubkovém hrdle (12) zásobníku (3) hnací látky (4) je propojen s prostorem (37) válce (17) a uzavírací prvek (
19)₍_p_ropojující prostor (37) válce (17) s okolní atmosférou vytvořeny jako jediný trojpolohový uzavírací prvek (20).

2419. Zařízení podle některého z nároků 9 až 18, vyznačující se tím, že uzávěr přepouštěcího kanálu (8), který propojuje ejekční trubici (2) se zásobníkem (3) hnací látky (4) a píst (16) jsou zhotoveny jako jediný kus a průřez (a) přepouštěcího kanálu (8) je menší než příčný průřez (A) prostoru (37) válce (17) .
20. Zařízení podle některého z nároků 9 až 16, vyznačující se tím, že uzávěr uzavírající přepouštěcí kanál (8), který propojuje ejekční trubici (2) se zásobníkem (3) hnací látky^je škrtící klapka (21).
21. Zařízení podle některého z nároků 9 až 16, vyznačující se tím, že uzávěr uzavírající přepouštěcí kanál (8), který propojuje ejekční trubici (2) se zásobníkem (3) hnací látky je kloubový cop (22).

[jXxlbthj tohourfc
22. Zařízení podle některého z nároků 9 až 16, vyznačující se tím, že uzávěr uzavírající přepouštěcí kanál (8), který propojuje ejekční trubici (2) se zásobníkem (3) hnací látky, je membrána (23).
23. Zařízení podle některého z nároků 9 až 16, vyznačující se tím, že za membránou (23) uzavírající přepouštěcí kanál (8), který propojuje ejekční trubici (2) se zásobníkem (3) hnací látkyje uspořádán prorážecí trn (24) ze směru zásobníku (3) hnací látky (4) a pístnice (107) prorážecího trnu (24) je v mechanickém styku s poháněcím mechanizmem uspořádaným vně zásobníku (3) hnací látky.
24. Zařízení podle některého z nároků 9 až 16, vyznačující se tím, že tlaková přepouštěcí kanál (8), zásobníkem (3) hnací odolnost membrány (23) uzavírající který propojuje ejekční trubici (2) se látky (4), je 1,2 až 1,5 násobkem jmenovitého plnícího tlaku zásobníku (3) hnací látky (4).
25. Zařízení podle některého z nároků 9 až 16 nebo 22, vyznačující se tím, že u membrány (23) uzavírající přepouštěcí

-25kanál (8), který propojuje ejekční trubici (2) se zásobníkem (3) hnací látky je zabudován detonační mechanizmus (Ίδ) , výhodně roznětka, a tento detonační mechanizmus ($6) je propojen s odpalovacím mechanizmem (27).
26. Zařízení podle některého z nároků 9 až 13, vyznačující se tím, že v zásobníku (3) hnací látky je výbušnina (7), ke které je připojen «ebvyklý detonační mechanizmus (36)—fruznělld) propojený s odpalovacím mechanizmem (27).
27. Zařízení podle některého z nároků 9 až 16 nebo 25 nebo

26, vyznačující se tím, že odpalovací mechanizmus (27) _ , .3 propojeny s detonacnim mechanizmem (£6) zabudovaným u membrány (23) uzavírající přepouštěcí kanál (8), který propojuje ejekční trubici (2) se zásobníkem (3) hnací látky (4) nebo odpalovací mechanizmus (27) propojený s detonačním mechanizmem (36) zabudovaným u výbušniny (7) v zásobníku (2) hnací látky je v iniciačním spojení s přístrojem nebo přístrojovým systémem citlivým na přítomnost výbušné směsi plynů a/nebo ohně.
28. Zařízení podle některého z nároků 9 až 26, vyznačující se tím, že alespoň dvě ejekční trubice (2) jsou sestaveny dohromady se společným zásobníkem (3) hnací látky (4) a každá z ejekčních trubic (2) je se společným zásobníkem (3) hnací látky (4) spojena odděleně pomocí přepouštěcích kanálů (8), z nichž každý je uzavřen uzávěrem.