CZ39790A3 - Method of carrying-out reactions of a fluid phase in contact with a solid phase and apparatus for making the same - Google Patents

Method of carrying-out reactions of a fluid phase in contact with a solid phase and apparatus for making the same Download PDF

Info

Publication number
CZ39790A3
CZ39790A3 CS90397A CS39790A CZ39790A3 CZ 39790 A3 CZ39790 A3 CZ 39790A3 CS 90397 A CS90397 A CS 90397A CS 39790 A CS39790 A CS 39790A CZ 39790 A3 CZ39790 A3 CZ 39790A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
compartments
phase
solid
fluid phase
reactor
Prior art date
Application number
CS90397A
Other languages
English (en)
Inventor
George Ember
Original Assignee
Lummus Crest Inc
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Lummus Crest Inc filed Critical Lummus Crest Inc
Publication of CZ39790A3 publication Critical patent/CZ39790A3/cs

Links

Classifications

    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01—PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01J—CHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J8/00—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes
    • B01J8/18—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles
    • B01J8/24—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles according to "fluidised-bed" technique
    • B01J8/40—Chemical or physical processes in general, conducted in the presence of fluids and solid particles; Apparatus for such processes with fluidised particles according to "fluidised-bed" technique with fluidised bed subjected to vibrations or pulsations
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07B—GENERAL METHODS OF ORGANIC CHEMISTRY; APPARATUS THEREFOR
    • C07B61/00—Other general methods
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C2/00—Preparation of hydrocarbons from hydrocarbons containing a smaller number of carbon atoms
    • C07C2/02—Preparation of hydrocarbons from hydrocarbons containing a smaller number of carbon atoms by addition between unsaturated hydrocarbons
    • C07C2/04—Preparation of hydrocarbons from hydrocarbons containing a smaller number of carbon atoms by addition between unsaturated hydrocarbons by oligomerisation of well-defined unsaturated hydrocarbons without ring formation
    • C07C2/06—Preparation of hydrocarbons from hydrocarbons containing a smaller number of carbon atoms by addition between unsaturated hydrocarbons by oligomerisation of well-defined unsaturated hydrocarbons without ring formation of alkenes, i.e. acyclic hydrocarbons having only one carbon-to-carbon double bond
    • C07C2/08—Catalytic processes
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01—PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01J—CHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J2219/00—Chemical, physical or physico-chemical processes in general; Their relevant apparatus
    • B01J2219/18—Details relating to the spatial orientation of the reactor
    • B01J2219/187—Details relating to the spatial orientation of the reactor inclined at an angle to the horizontal or to the vertical plane
    • Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02P—CLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
    • Y02P20/00—Technologies relating to chemical industry
    • Y02P20/50—Improvements relating to the production of bulk chemicals
    • Y02P20/582—Recycling of unreacted starting or intermediate materials

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Combustion & Propulsion (AREA)
  • Devices And Processes Conducted In The Presence Of Fluids And Solid Particles (AREA)
  • Medicines That Contain Protein Lipid Enzymes And Other Medicines (AREA)

Description

Vynález ae týká způsobu kontaktování tekuté fáze s pevnpu fází a nádoby s fluidním ložem vhodné pro tento účel. Konkrétněji se vynález týká nového a zlepšeného způsobu provádění reakcí v reakční nádobě s fluidním ložem. Zvláště pak se vynález týká způsobu provádění reakcí v nádobě s několikastupňovým vibrujícím fluidním ložem, v němž je fluidizace pevné fáze nezávislá na toku fluidní fáze nádobou.
Reakce, při nichž se tekiitá (fluidní) fáze, tj. plynná (parní) nebo kapalná fáze uvádí do styku s pevnou fází, kteroužto pevnou fází může :/·.· pevná reakční složka nebo katalyzátor, se obvykle provádějí bučí v reaktoru s pevným ložem nebo fluidrťm ložem. Za použití reaktoru s pevným ložem je věi zapotřebí často reaktor odstavovat, aby bylo možno regenerovat nebo reaktivovat katalyzátor, nebo je nutné reaktor zdvojovat, což obojí má za následek zvýšení nákladů. Reaktory s pohyblivým ložem, které byly navrženy proto, aby bylo možno vyřešit problém odstávky reaktoru za účelem regenerace katalyzátoru, přinesly problém spojený s nákladytá manipulací s pevnými látkami při kontinuálním odstraňování neaktivního katalyzátoru z reaktoru.
Za použití reaktoru s fluidním ložem s cirkulujícím katalyzátorem dochází k integraci skutečně kontinuální reakce prováděné ve fluidním loži se
- 3 stupni regenerace katalyzátoru. Mimoto vysoký přenos tepla a hmoty odstraňuje tzv. horké skvrny (minimalizací teplotních gradientů) v reaktoru s fluidním ložem. Přísná regulace reakční teploty zlepšuje selektivitu vysoce exothermických reakcí zahrnujících nestabilní produkt nebo meziprodukt.
Reaktor s fluidním ložem však vyžaduje vysokou rychlost fluidní fáze (například plynné a/nebo parní fáze), kterou je tekutá reakční složka, aby došlo k fluidizaci pevné látky (například katalyzátoru)v loži. Vysoká rychlost fluidní fáze omezuje dobu setrvání reakční složky ve fluidní fázi v katalytickém loži. Krátká doba setrvání reakční složky ve fluidní fázi snižuje pravděpodobnost, že reakce reakční složky ve fluidní fázi proběhne v celém rozsahu a zvyšuje nutnost recirkulace reakční složky nebo reakčnich složek.
Způsob podle vynálezu představuje zlepšení způsobu reakce fluidní fáze ve styku s pevnou fází v reakční zóně. Tohoto zlepšení se dosahuje tím, že se fluidní fáze nechává reagovat ve styku s pevnou fází v horizontálně orientované nádobě s fluidním ložem. Nádoba s fluidním ložem zahrnuje alespoň dvě oddělení, která jsou definována rozdělovacím prvkem umožňujícím tok pevné látky mezi těmito alespoň dvěma odděleními. Nádoba s fluidním ložem obsahuje též zařízeni pro vibraci nádoby s fluidním
- 4 ložem. Pevná látka, tvořící pevnou fázi, se v průběhu reakce fluidní fáze ve styku s pevnau fází vede z jednoho oddělení do druhého. Fluidní fáze se může pohybovat v protiproudu vzhledem k pohybu pevné látky, v souproudu vzhledem k pohybu pevné látky nebo též nemusí docházet vůbec k žádnému toku fluidní fáze z jednoho oddělení do druhého, tj. v případě, Že každé oddělení má svůj přívod a odvod fluidní fáze. Když má každé oddělení reaktoru svůj vlastní přívod a odvod, může v něm fluidní fáze téci příčně vzhledem ke směru pohybu pevné látky. V každém oddělení může fluidní fáze protékat pevr u fází, tj. fluidní fáze se může pohybovat napříč vzhledem ke směru pohybu pevné fáze. Když teče fluidní fáze z jednoho oddělení do druhého, může být tok fluidní fáze souproudový nebo protiproudový vzhledem ke směsů pohybu pevné fáze,
Fluidní fáze může být tvořena bučí parní fází a/nebo kapalnou fází. Pevnou fázi může tvořit katalyzátor. Katalyzátor může být zvolen ze skupiny zahrnující aluminosilikátové katalyzátory, jako zeolitické katalyzátory, kyselinu fosforečnou a molybdenen-vanadiové katalyzátory.
Podle jednoho provedení vynálezu může každé z alespoň dvou oddělení obsahovat přívod a odvod a fluidní fáze se tedy bude v tomto případě do nádoby přivádět alespoň dvěma přívody a odcházející proud se bude
- 5 odvádět alespoň dvěma odvody.
Způsob se může dále provádět tak, že po průchodu pevné látky alespoň dvěma odděleními se alespoň část této pevné látky odváofí, regeneruje v regenerační zóně a poté recirkuluje do nádoby, v níž opět prochází alespoň dvěma odděleními. Regenerační zóna může být tvořena reaktorem s fluidním ložem, v němž se fluidizace pevné látky a regenerace pevné látky dosahuje vedením zahřátého plynu reaktorem s fluidním ložem.
Při přednostní alternativě způsobu podle vynálezu se aletpoň pevná fáze pohybuje v podstat< pístovým tokem. I fluidni fáze se může pohybovat pístovým tokem a pístový tok fluidni fáze nádobou může být vz:ť edem k pohybu pevné látky protiproudový nebo souproudový.
Podle dalšího provedení způsobu podle vynálezu může v nádobě s fluidním ložem docházet k polymeraci reakční složky nebo reakčnich složek ve fluidni fázi v přítomnosti katalyzátoru v pevné fázi. Jako příklady takových polymerací je možno uvést tvorbu polyethylenu z ethylenu, tvorbu polypropylenu z propylenu a kopolymeraci ethylenu s propylenem nebo butylenem. S pokracújž.ípolytneracxnebo kopolymeraci (při nýx se zvyšuje délka polymerních řetězců a tedy molekulová hmotnost polymeru) vzniká polymer v pevné fázi, který se ukládá na pevném katalyzátoru ve fluidním loži obsaženém v nádobě a pohybuje se spolu
- 6 s katalyzátorem z oddělení do oddělení. Vzhledem k tomu, že při takových polymeracích je zapotřebí pouze malého množství katalyzátoru, může se polymer odvádět z nádoby spolu 8 katalyzátorem a regenerace katalyzátoru není nutná. Tyto polymerace se mohou provádět při teplotě od asi 60 do asi 100 °C, přednostně od asi 70 do asi 80 °C za přetlaku asi 2,1 MPa.
Podle dalšího aspektu vynálezu se může této nádoby s fluidním ložem používat pro reakce ve fluidní fázi v přítomnosti katalyzátoru. Pří těchto reakcích se parní fáze ε/nebo kapalná fáze reakční složky nechává reagovat v přítomnosti pevného katalyzátoru za vzniku produktu v parní fázi a/nebo kapalné fázi.
Tyto reakce zahrnují exothermické reakce, jako je hydrogenace, oxidace, chlorace, amono?ýza a amooxidace, oxidace a nitrace v plynné fázi. Jako konkrétní příklad je možno uvést výrobu maleinanhydridu z n-butanu, 1,3-butadienu nebo až Ο^θ uhlovodíků.
Jako specifické reakce tohoto typu je dále možno uvést výrobu ethylenoxidu z ethylenu a propylenoxidu z propyienu. Obě tyto reakce je možno provádět při teplotě asi 250 °C a za přetlaku asi 103 kPa. Isobutan je možno tímto způsobem oxidovat na terc.butylalkohol a isobutylen na kyselinu methakrylovou při teplotě asi 300 °C a za přetlaku 137,4 kPa. Dále je možno tímto způsobem konvertovat o-xylen na ftalanhydrid při teplotě od asi 380 do asi 420 °C a za přetlaku asi 103 kPa. Ethylen je možno nechat reagovat s acetaldehydem při teplotě asi 140 °C a za přetlaku 103 kPa. Dále lze takto vyrábět akrolein a/nebo akrylonitril z propylenu při teplotě asi 450 °C a přetlaku asi 103 kPa. Z nitrobenzenu lze tímto způsobem vyrábět anilin při teplotě od asi 250 do asi 350 °C a za tlaku asi 103 kPa.
Jako další reakce, které lze takto provádět, je možno uvést alkylaci fenolů methanolem na kresoly, xylenoly nebo trimethylfenoly. Tyto reakce je možno provádět při teplotě asi 360 °C a za přetlaku asi 206 kPa. Ethylen je dále možno nechat takto reagovat s vodou na ethanol při teplotě od asi 200 do asi 300 °C a sa tlaku asi 103 kPa a terc.butylalkohol je možno dehydratovat na isobutylen při teplotě od asi 200 do asi 300 °C a za tlaku 103 kPa. Jako hydrogenační reakce je možno uvést hydrogenaci benzenu na cyklohexan, prováděnou při teplotě od asi 150 do asi 250 °C a za přetlaku asi 2,06 MPa. Mimoto je možno takto vyrábět aromatické nitrily z alkylaromatických sloučenin, například ftalonitril z xylenů, nikotinonitrily z alkylpyridinu, atd.
Vynález je dále popsán s použitím výkresů na nichž je znázorněno toto:
- 8 Na obr. 1 je schematicky znázorněno první provedení tohoto vynálezu zahrnující použití několikastupňového vibračního reaktoru s fluidním ložem při reakci reakční Bložky ve fluidní fázi v přítomnosti katalyzátoru v pevné fázi za vzniku produktu ve fluidní fázi.
Na obr. 2 je schematicky znázorněno druhé provedení tohoto vynálezu zahrnující aplikaci tohoto reaktoru na oxidační reakci, při níž se kyslík uvádí přívodem do každého stupně několikastupňového vibrujícího fluidizovaného lože.
Na obr. 3 je znázorněno třetí provedení tohoto vynálezu zahrnující aplikaci několikastupňového vibračního reaktoru & fluidním ložem na kopolymeraci monomerů ve fluidní fázi za vzniku pevné fáze polymerního produktu.
Následuje popis provedení vynálezu znázorněného na obr. 1. Násada v potrubí 10 se uvádí do potrubí 11 a potom předehřívá v předehřívači 12. Jako násady se při tomto provedení používá násady pro exothermické reakce uvedené shora, při nichž se reakční složka ve fluidní fázi, přednostně v patní fázi, nechává reagovat v přítomnosti pevného katalyzátoru za vzniku fluidní fáze, přednostně parní fáze, produktu. Příklady takových reakcí jsou uvedeny shora. Násada předehřívaná v předehřívači 12 obsahuje jednu nebo více reakčních složek. Předehřívač 12 pracuje za podmínek teploty a tlaku, které jsou v tomto oboru dobře známy a které jsou závislé na konkrétně použité násadě. Po zahřátí se násada z předehřívače 12 odvádí potrubím 13 do mísící zóny 16a oddělení 14a horizontálně orientovaného vibračního reaktoru 14 s fluidním ložem.
Vibrační reaktor 14 s fluidním ložem se skládá z oddělení 14a. 14b. 14c. I4d a 14e. Ve spodní části každého z oddělení 14a až vibračního reaktoru 14 jsou umístěny mísící zóny 16a až l6e. kam se uvádějí reakční složky ve fluidní, s výhodou parní, fázi a všechen reakční produkt z předcházejících oddělení, př?i tím n?ž se parní fáze vede ložem katalyzátoru. Nad každou z mísících zon 16a až Vm jsou umístěna síta 17?. až 13>, na nichž jsou uspořádána lože s katalyzátorem. Katalyzátor se vede pístovým tokem odděleními 14a až l4e a katalytické lože ve všech odděleních vibračního reaktoru 14 jsou fluidizována vibrací vibračního reaktoru Vibrační reaktor 14 může být též ve směru od oddělení jja k oddělení l4e skloněn, aby se napomohlo vedení pevného katalyzátoru mezi jednotlivými odděleními. Reaktor je připojen k vibračnímu zařízení (není zakresleno), které pohybuje pružinami 15a. 15b. 15c a láá a tím zajištuje vibraci vibračního reaktoru ,14. Na obr. 1 je znázorněno pět oddělení 14a až 14e vibračního reaktoru 14(ale je samozřejmé, že počet oddělení se může lišit, přičemž nejnižši počet těchto oddělení jsou dvě.
- 10 Ve vibračním reaktoru 14 jsou uspořádány rozdělovači příčky 18a. 18b. 18c a 18d. které rozdělují vibrační reaktor 14 na jednotlivá oddělení 14a až 14e.
Reakční složka v parní fázi, která se uvádí do mísící zóny 16a oddělení 14a vibračního reaktoru 14 se vede sítem 17 a a ložem katalyzátoru v oddělení 14a. Parní fáze postupuje oddělením 14a vibračního reaktoru 14 do potrubí 19a. kterým jsou páry dopravovány do mísící zóny 16b oddělení 14b. Potom pára postupuje sítem 17b a ložem katalyzátoru v oddělení 14b do potrubí 19b. Potrubím 19b je pára dopravována dfc> mísící zóny I6c oddělení 14c. Potom se pára vede sítem 17c a ložem katalyzátoru v oddělení 14c do potrubí 19c. kterým se pára dopravuje do mísící zóny l6d oddělení 14d. Potom pára postupuje sítem 17d a ložem katalyzátoru v oddělení I4d. Potom pára vstupuje do potrubí 19d. kterým se vede do mísící zóny l6e oddělení 14e. Potom pára postupuje sítem I7e stupně I4e a ložem katalyzátoru v oddělení 14e. Po průchodu ložem katalyzátoru se pára odvádí z vibračního reaktoru 14 ohebným potrubím 20.
Vedení parní fáze reakčních složek mísícími zónami 16a až l6e. síty 17a až I7e a loži katalyzátoru v odděleních 14a až 14e prostřednictvím potrubí IJ a potrubí 19a až 19d představuje tok parní fáze reakční složky (složek) ve směru proti proudu toku pevné látky, která teče z oddělení 14e do oddělení 14a vibračního re- 11 aktoru 14» V každém z oddělení vibračního reaktoru 14 je katalyzátor udržován ve fluidním loži, přičemž fluidizace se dosahuje vibrací vibračního reaktoru ,14. Ve znázorněném provedení se čerstvý katalyzátor uvádí do oddělení I4e vibračního reaktoru 14 a katalyzátor postupuje z oddělení 14e přes oddělení 14d. 14c. 14b a 14a. Pohyb katalyzátoru z oddělení do oddělení se tedy děje v protiproudu k pohybu parní fáze. Do rozsahu vynálezu však přirozeně spadá i takové provedení postupu, při němž se katalyzátor a parní fáze vedou z oddělení do oddělení souproudovš.
V průběhu vedení parní fáze odděleními 14a až 14e se parní fáze konvertuje na požadovaný produkt tím, že se kontaktuje s pohybujícím se katalyzátorem ve fluidních ložích, který postupuje z oddělení I4e přes oddělení 14d. 14eT 14b a I4a. V průběhu vedení katalyzátoru těmito odděleními dochází k jeho inaktivaci. Katalyzátor se pak z vibračního reaktoru 14 odvádí a reaktivuje způsobem uvedeným dále.
Fluidizace loží s katalyzátorem v odděleních 14a až 14e vibračního reaktoru 14 se dosahuje vibrací tohoto reaktoru pomocí vibračního zařízení a fluidizace tedy není závislá na rychlosti postupu parní fáze proudící loži s katalyzátorem v odděleních 14a až 14e. Fluidní, s výhodou parní, fázi je tedy možno vést přes všechna lože s katalyzátorem po dobu postačující pro pro- 12 vedení reakce či konverze v podstatě veškeré fluidní fáze reakční složky nebo reakčnich složek. Tím se odstraní nebo alespoň minimalizuje nutnost recirkulace fluidní fáze s reakčními složkami.
V provedení znázorněném na obr. 1 se sice reakční složka uvádí do oddělení 14a a produkt se odvádí z oddělení 14e. do rozsahu vynálezu však přirozeně spadá i provedení, při němž se reakční složka nebo reakční složky uvádějí do všech oddělení 14a až 14e. Do rozsahu vy nálezu spadá i provedení, při němž se produkt získává ve všech odděleních 14a až 14e a -íývající nezreagov-né fluid ní lože se vrací do bezprostředně následujícího oddělení.
Parní fáze, která se nech, . projít loží katáýzátoru v odděleních R.4a až 14e se odvádí, jakožto požadovaný produkt v parní fázi, ohebným potrubím 20. Ohebné potrubí 20 je konstruováno tak, aby absorbovalo rázy vibrace vibračního reaktoru 24· Produkt v parní fázi se pak vede potrubím 21 do kondenzátorů 22. v němž se páry produktu kondenzují, Kondenzát se odvádí potrubím £3· Kondenzované páry se pak vedou do odlučovače 2L4.» z něhož se kapalný produkt odvádí potrubím 25. Všechny zbývající plyny se odvádějí potrubím 27 a vedou přes kompresor 27 do potrubí 11, kterým se spolu s čerstvou násadou vedou do předehřívače 12. část těchto plynů se může vést obchvatovým potrubím .28, aby se zabránilo nadměrnému tlaku plynu
- 13 v předehřívači 12, potrubí 13 a vibračním reaktoru 14»
Z obchvatového potrubí 28 postupuje plyn do ohebného potrubí 29 a potom do potrubí 30 pro odvádění katalyzátoru.
částice pevného katalyzátoru, které se dostanou do oddělení 14a,.isou již inaktivovány v důsledku kontaktu s reakčními složkami v parní fázi, k němuž došlo v odděleních I4e. 14d. 14c, 14¾ a 14a. Tyto částice se odvádějí z vibračního reaktoru 14 potrubím JO, v němž se katalyzátor dostává do styku s plynem přivedeným ohebným potrubím 29. jak je to popsáno shora. Katalyzátor s plynem se potom vedou ohebným potrubím JI, potrubím 32 a potrubím 33 do jednostupňové vertikálně orientované nádoby J2 s fluidním ložem. V nádobě 37 s fluidním ložem se vyčerpaný katalyzátor zahřívá vzduchem, který byl přiveden potrubím 34 do předehřívače 3^ a odveden z předehřívače 35 potrubím 36. PředehřívaČ 35 pracuje při teplotě v rozmezí od asi 150 do asi 500 °C. Zahřátý vzduch se potrubím 36 vede do nádoby 37 s fluidním ložem. Pluidizace Částic katalyzátoru v nádobě 37 s fluidním ložem se dosahuje proudem přiváděného vzduchu a také plynu, obsaženého v potrubí 33.
Zavádění zahřátého vzduchu potrubím slouží k reaktivaci vyčerpaného katalyzátoru, který je přítomen v nádobě 37 s fluidním ložem. Katalyzátor zůstává v nádobě 37 s fluidním ložem po dobu v rozmezí od 1 do asi 30 sekund. Do nádoby 37 s fluidním ložem je kromě toho možno
- 14 uvádět čerstvý katalyzátor potrubím 41. Po zahřívání na takovou teplotu a po takovou dobu, které postačují pro reaktivaci vyčerpaného katalyzátoru se regenerovaný a čerstvý katalyzátor z nádoby 37 s fluidním ložem odvádějí potrubím 38. vedou ohebným potrubím 39 a zavádějí potrubím 40 do oddělení 14e vibračního reaktoru 14 s fluidním ložem, kde se katalyzátor dostává do styku s fluidní fází reakční složky. Potom katalyzátor prochází opět odděleními 14e. 14d. 14c. 14b a 14a vibračního reaktoru 14.
Vzduch a jiné plyny» obsažené v nádobě 37 s fluidním ložem, je možno z nádoby odvádět potrubím 42. V potrubí 42 může být také přítomno menší množství katalyzátoru. Plyn se potrubím 42 vede do cyklonu 44. Jemné částice katalyzátoru se odvádějí z cyklonu 44 potrubím 45 a plyn se z cyklonu 44 odvádí potrubím 46 do dmychadla 47. část plynu se vypouští potrubím 48 a další Část se může vést do potrubí kde se připojuje k vyčerpanému katalyzátoru přiváděnému potrubím 32 a vrací do nádoby 37 s fluidním ložem.
Na obr. 2 je znázorněno provedení, při němž se do každého oddělení několikastupňového vibračního reaktoru s fluidním ložem uvádí kyslík za účelem provádění oxidačních reakcí. Fluidní fáze násady, která může být bučí kapalná nebo plynná <parní) se potrubím 11Q vede do předehřívače 112 a po zahřátí se z něho odvádí potrubím in· Potom se násada mísí se vzduchem nebo kyslíkem v ohebném potrubí 109. přičemž vzduch nebo kyslík se do ohebného potrubí 109 přivádí potrubím 108. Násada spolu se vzduchem nebo kyslíkem se pak zavádí do mísící zóny ll6a oddělení 114a reaktoru 114. Reaktor 114 je několikastupňový vibrační reaktor s fluidním ložem, který se skládá z oddělení 114a až H4d. Přestože jsou na obr. 2 znázor něna Čtyři oddělení 114a až 114d reaktoru 114. je samozřejmé, Že na toto provedení se vynález neomezuje, a reaktor 114 může obsahovat jakýkoliv počet oddělení, přičemž nejmenSí počet oddělení jsou dvě.
Reaktor 114 obsahuje také mísící zóny 116a až llSd. které jsou konstruovány tak jako mísící zóny 16a až l6e na obr. 1, a síta Il?a až H7d. Na každém ze sít 117a až 117d spočívá lože katalyzátoru. Příčkami 118a až 118c je reaktor 114 rozdělen na oddělení 114a až 114d. K reaktoru 114 jsou také připojeny pružiny 115a a I15b. které jsou spájeny se zdrojem vibrace (není zakreslen) .
Lože katalyzátoru v každém z oddělení 114a až 114d jsou fluidni lože. Fluidizace těchto loží je způsobena vibrací reaktoru 114. kterou zajištuje vibrační zařízení. Ve znázorněném provedení postupuje katalyzátor z oddělení 114d do oddělení 114a. tedy v protiproudu k pohybu fluidni fáz£ reakčních složek.
- 16 Násada a vzduch nebo kyslík, které se uvádějí do mísící zóny ll6a procházejí sítem 117a a ložem katalyzátoru v oddělení 114a. Reakční složky spolu s veškerým vzniklým produktem potom vstupují do potrubí 119a, kterým se fluidní fáze (pára) vede do mísící zóny 116b. Fluidní (parní) fáze prochází potrubím 119a. 119b a 119c a mísícími zónami ll6a až ll6d a odděleními 114 a až ll4d. čímž je zajištován tok tekutiny (páry) v protiproudu k toku katalyzátoru.
Doplňkový kyslík se vede potrubím 101 do ohebného potrubí 102 a potrubí 103. Potom se doplňkový kyslík vede do potrubí 103a. přičemž se spojuje s fluidní fází reakČníc.. složek a/nebo produktu v potrubí 119a. Doplňkový kyslík se také vede do potrubí 103b. přičemž se spojuje s fluidní fází v potrubí 119b a do potrubí 103c. přičemž se spojuje s fluidní fází v potrubí 119c. Tímto způsobem se doplňkový kyslík uvádí spolu s fluidní fází reakčních složek a/nebo produktu do všech mísících zon ll6b. 116c a ll6d. což umožňuje uvádění doplňkového kyslíku do všech oddělení 114b az Il4d« Tím je zajištěno, že lze udržovat požadovanou koncentraci kyslíku ve všech odděleních reaktoru 114.
Produkt z oddělení 114d reaktoru
114 se odvádí ohebným potrubím 120 e vede se potrubím 121 do kondenzétoru 122. Kondenzovaný produkt se z kondenzátoru
- 17 122 odvádí potrubím 123 do odlučovače 124. v němž se oddělí kapalina od páry. Kapalný produkt se odvádí potrubím 122, zatímco páry se odvádějí potrubím 126. část par se odvětrává potrubím 128. zatímco zbytek par se vede přes kompresor 127. do potrubí 129 a spojuje se s čerstvou násadou v potrubí 113.
Katalyzátor, který prošel odděleními 114d až 114a.ie inaktivován tím, že byl v protiproudu kontaktován s fluidni fází reakčnich složek. Vyčerpaný katalyzátor se z oddělení 114a odvádí potrubími 130 a 131 a vede se do zóny prc regeneraci katalyzátoru (není . ·--- obr. 2 zakreslena). Regenerace katalyzátoru se může provádět způsobem popsaným shora.
Na obr. 3 je znázorněna kopolymerace propylenu s ethylenem nebo butylenem. Proud plynné (parní) fáze obsahující propylen se uvádí potrubím 210. spojuje se recirkulovaným propylenem a/nebo ethylenem nebo butylenem v potrubí 2J7 a pak se vede potrubím 211. ohebným potrubím 212 a potrubím 213 do mísící zóny 216 reaktoru 214.Reaktor 214 je několikastupňový vibrační reaktor s fluidním ložem. Mísící zóna 216 slouží pro rovnoměrné rozdělení čerstvého a recirkulovaného propylenu a čerstvého a recirkulovaného ethylenu nebo butylenu pod katalytickými loži v každém z oddělení 214a aŽ 2l4d reaktoru 214. Do oddělení 214a reakto ru 214 se také uvádí pevný katalyzátor dispergovaný v kapa18 lině potrubím 220. ohebným potrubím 221 a potrubím 222.
Po zavedení disperze se kapalina odpaří a pevhý katalyzátor se uloží na rostoucích částicích pevného polymeru, které leží na sítu 217a v oddělení 214a. Katalyzátor se pak vede odděleními 214a až 214d vibračního reaktoru 214»
Několikastupňový vibrační reaktor 214 s fluidním ložem se skládá z oddělení 214a. 214b. 214c a 21.4d a je vzhledem k horizontální rovině nakloněn, čímž se napomáhá toku pevného polymerního produktu pbsahujícího stopové množství katalyzátoru z oddělení 214a do oddělení 2l4d. Reaktor 2/4 pracuje za polymeračních podmírck uvedených shora. Reaktor je rovněž připojen k vibračnímu zařízení (není na obr. 3 zakresleno'1, které uvádí do pohybu pružiny 215a až 215b a tím způsobuje vibraci reaktoru.
Na obr. 3 je sice znázorněn reaktor 214 obsahující čtyři oddělení 214a až 2l4d. je však zřejmé, Že do rozsahu vynálezu spadá provedení s jakýmkoliv počtem oddělení, přičemž jejich nejmenší počet jsou dvě.
V reaktoru 214 jsou uspořádány rozdělovači příčky 218a, 218b a 218c. které rozdělují reaktor 214 na jednotlivá oddělení 214a. 214b. 214c a 214d. V dolní části reaktoru 214 je umístěna mísící zóna 2l6. Natjmísící zonou 2l6 jsou umístěng síta 217a až 217d. na nichž spočívají lože částic (perel) polymeru obsahující katalyzátor. Částice polymeru, vzniklé polymeraci olefinů (ethylenu,
- 19 propyienu, 1-butenu, atd.) v plynné fázi na povrchu částic katalyzátoru, postupně, jak polymerace postupuje, rostou.
K reaktoru 211 jsou připojeny pružiny 215.a až 215b. které jsou také spojeny s vibračním zařízením (není zakresleno) zajištujícím vibraci reaktoru a fluidizaci pevné látky v odděleních 214a až 214d. Napříč reaktoru 214(rovnoběžně s jeho kratší stranou) jsou též v reaktoru 214 uspořádány narážky 219a. 219b a 219c. Při vibraci reaktoru 214 postupuje pevná látka z oddělení 214a přes narážku 219a. oddělení 214b. narážku 219b. oddělení 214c, narážku 2l_9c a oddělení 214d. Tím, že pevná látka prochází mezi narážkami 219a. 219_b a 219c a rozdělovači mi příčkami 213a, 213b a 218c dochází k uzavření oddělení 214a až 2l4d. které zabra nuje průchodu reakčních plynů mezi jednotlivými odděleními reaktoru 214.
Mísící zóna 216 umožňuje, aby se propylen spolu s recirkulayaným ethylenem nebo butylenem rovnoměrně rozděloval pod odděleními 214a az 214 d reaktoru 214. Propylen a recirkulované plyny tak simultánně procházejí síty 217a až 217d a loži katalyzátoru v odděleních 214a až 214d.
Páry Čerstvého ethylenu nebo butylenu přiváděné potrubím 223 se uvádějí ohebným potrubím 224 do potrubí 225a.225b a 225c do mísící zóny 216. Potrubí 225a je usměrněno pod lože pevné látky v oddělení 214b.
potrubí 225b je usměrněno pod lože pevné látky v oddělení 214c a potrubí 225c je usměrněno pod lože pevné látky v oddělení 2l4d. Uvádění čerstvého butylenu nebo ethylenu potrubími 225a. 225b a 225c do mísící zóny 216 umožňuje tak rovnoměrné rozdělení ethylenu nebo butylenu pod loži pevné látky v odděleních 214a až 214d. V průběhu vzájemného kontaktování ethylenu nebo butylenu a propylenu v přítomnosti katalyzátoru v odděleních 214a až 2l4d reaktoru 214 se tvoří pevný kopolymer propylenu s ethylenem nebo butylenem. Pevný kopolymerní produkt se při svém vzniku ukládá ha ložích katalyzátoru v odděleních 2I.4a až 214£ reaktoru 214 a postupuje z oddělení do oddělení reaktoru 214 spolu s katalyzátorem. Množství pevného kopolymerního produktu v průběhu vedení z oddělení 214a do oddělení 14^ reaktoru 214 vzrůstá tím, že propylen a ethylen nebo !·;· ·len odděleně reagují v každém z oddělení reaktoru 214 .· . vzniku pevného kopolymeru.
Jak již bylo uvedeno, pohybem katalyzátoru a/nebo pevného polymerního produktu přes narážky 219a až 219c, v průběhu postupu z oddělení 214a do oddělení 2l4dT dochází k uzavření oddělení 314a až 2l4d tak, že mezi odděleními 2I4a až 214d neprocházejí plynné produkty.
v
Tím je zajištován příčný tok par propylenu a ethylenu nebo butylenu proti směru pohybu pevné látky v odděleních 2I4a až 214d.
- 21 Lože katalyzátoru v odděleních 214a až 214d reaktoru 2L£ jsou fluidizována vibrací zajišťovanou vibračním zařízením a fluidizace loží katalyzátoru a pevného polymeru, který se v průběhu reakce s katalyzátořem mísí, je nezávislá na rychlosti uvádění par propylenu a butylenu nebo ethylenu skrze loze s katalyzátorem v odděleních 214a až 214d. Tím se umožňuje uvádět páry propylenu a ethylenu nebo butylenu do loží fluidizovaného katalyzátoru takovou rychlostí, která postačuje pro průběh reakce propylenu s ethylenem nebo butylenem za vzniku kopolymeru. Tím se sníží na minimum množství par. které je nutno rec ' .ovát do několikastupňového vibračního reaktoru 214 s fluidním ložem.
Pevný kopolymerní produkt, který vznikl v oddělení 214d nebo který byl do tohoto oddělení dopraven se odvádí spolu s pevným katalyzátorem z oddělení 214d reaktoru 214 potrubím 230. Do potrubí 230 se také potrubím 238 a ohebným potrubím 239 uvádí proud inertního plynu. Vzhledem k tomu, že( jak bylo uvedeno výše,’ je při těchto polymeračních postupech zapotřebí jen malé množství polymer ačního katalyzátoru, není nutno oddělovat pevný polymer od katalyzátoru, ani není nutno takové malé množství katalyzátoru regenerovat. Pevný polymer v potrubí 230 se pak vede do ohebného potrubí 231 a odvádí se potrubím 232.
Páry nezreagovaného propylenu a/nebo ethylenu nebo butylenu se z oddělení 214a až 214d odvádějí odděleně. Z oddělení 214a. 214b. 214c a 214d reaktoru 214 se tyto pátý odvádějí potrubími 226a. 226b. 226c a 226d. Nezreagované páry z potrubí 226a az 226d se vedou do potrubí 227 a pak se odvádějí ohebným potrubím 228 a potrubím 229 do kompresoru 233. Část nezreagované parní fáze se odvětrává potrubím 235. zatímco další část se vede potrubím přes chladič 236 do potrubí 237. Ochlazené páry se spojují s Čerstvým propylenem přiváděným potrubím 210 v potrubí 211 a vzniklá směs par se uvádí do mísící zóny 216 reaktoru 2H.
Výhodou předloženého vynálezu je,
Že je možno fluídizovat všechna lože pevného katalyzátoru nezávisle na průtoku či rychlosti toku fluidní fáze, která se vede přes tato lože. To umožňuje ponechat reakční složku nebo reakční složky ve styku s částicemi pevného katalyzátoru po dobu postačující pro konverzi reakčních složek na požadovaný produkt a minimalizovat množství reakčních složek, která je nutno recirkulovat. Rozdělení reaktoru do alespoň dvou oddělení umožňuje případné zavádění části jedné nebo více reakčních složek do každého oddělení. Tím se také zvýší pravděpodobnost, že zreaguje celá násada reakčních složek a minimalizuje se množství násady, které se musí do reaktoru recirkulovat. Rozdělení reaktoru do
- 23 několika oddělení či stupňů, přičemž do každého oddělení v
se uvádí část jedné nebo více reakčních složek, umožňuje nezávislé nastavení poměru reakčních složek nebo komonomerů v každém z těchto oddělení, Čímž je možno dosáhnout optimálního koncentračního profilu (podle požadavků, v závislosti na druhu reakce) v takovém několikastupňovém reaktoru. Tato vlastnost je zvláště výhodná, když se podle vynálezu provádějí vysoce exothermické reakce, při nichž vzniká nestálý produkt nebo intermedíární produkt. Přidávání části jednoho nebo více reakčních složek do každého oddělení reaktoru Či stupně procesu umožňuje zvýšit selektivitu reakce na požadovaný produkt.
Vynález byl blíže objasněn na specifických provedeních. Tato provedení mají pouze ilustrativní charakter a v žádném ohledu neomezují rozsah vynálezu. Vynález je možno provádět i jinými způsoby než je konkrétně popsáno shora a všechna tato provedení spadají do rozsahu vynálezu, pokud jsou vytvořena v jeho duchu. Pro rozsah vynálezu je směrodatná pouze následující definice předmětu vynálezu.

Claims (16)

  1. fáze ve styku s pevnou fází v reakční zóně, vyznačující se tím, že se fluidní fáze nechává reagovat ve styku s pevnou fází v horizontálně orientované nádobě s fluidním ložem, která obsahuje alespoň dvě oddělení definovaná rozdělovacím prvkem umožňujícím spojení těchto alespoň dvou oddělení prostřednictvím toku pevné látky, přičemž nádoba s fluidním ložem obsahuje též zařízení, které jí uvádí do vibračního pohybu, a pevná fáze se v průběhu reakce flu. í fáze probíhající ve styku s pevnou fází vede z jednoho oddělení do druhého.
  2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se fluidní fáze pohybuje mezi alespoň dvěma odděleními v protiproudu vůči směru pohybu pevné látky.
  3. 3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se fluidní fáze pohybuje mezi alespoň dvěma odděleními v souproudu vůči směru pohybu pevné látky.
  4. 4. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, Že se fluidní fáze pohybuje každým z alespoň dvou oddělení příčně vůči směru pohybu pevné látky.
    - 25
  5. 5. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, Se každé z alespoň dvou oddělení zahrnuje přívod a odvod, přičemž fluidní fáze se uvádí alespoň do dvou těchto přívodů a odváděná látka se odvádí alespoň dvěma těmito odvody.
  6. 6. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že fluidní fázi je parní fáze.
  7. 7. Způscb podle bodu 1, vyznačující se tím, že fluidní fází je kapalná fáze.
  8. 8. Způsob podle bodu 1, vyznačujrí se tím, Že pevnou fázi tvoří katalyzátor.
  9. 9. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se navíc alespoň část pevné látky po průchodu alespoň dvěma odděleními odvádí, regeneruje v regenerační zóně a potom recirkuluje do nádoby a znovu vede alespoň dvěma odděleními této nádoby.
  10. 10. Způsob podle bodu 9, vyznačující se tím, že regenerační zóna je tvořena reaktorem s fluidním ložem, v němž se fluidisace pevné látky a její regenerace dosahuje tím, že se reaktorem s fluidním ložem vede zahřátý plyn.
    26
  11. 11. 2púsob podle bodu 1, vyznačující se tíra, že alespoň pevná fáze se pohybuje alespoň dvěma odděleními nádoby s fluidním ložem v podstatě pístovým tokem.
  12. 12·» Způsob podle bodu 9, vyznačující se tím, že pevná fáze obsahuje dále pevný reakční produkt.
  13. 13. Zařízení pro provádění způsobu podle bodu 1 tvořené horizontálně orientovanou nádoboys fluidním ložem, vyznačující se tím, že nádoba obsahuje alespoň jeden rozdělovači prvek, kterým je nádoba rozdělena na alespoň dvě oddělení, přičemž alespoň jeden rozdělovači prvek umožňuje tok pevné látky mezi alespoň dvěma odděleni?.', zařízení pro vibraci nádoby zajištující vedení pevné látky mezi alespoň dvěma odděleními, přívody pro uvádění fáze do každého z alespoň dvou oddělení nádoby ' ‘.iy pro z odvádění fluidní fáze z každého/alespoň dvou oddělení nádoby.
  14. 14. Zařízení podle bodu 13, vyznale
    V 'χ· čující se tím, že v každém z alespoň dvou odděleníGdále obsaíen podpírací prvek sloužící k podpírání pevné látky v každém z alespoň dvou oddělení, přičemž každý z těchto podpíracích prvků je schopen propouštět proud fluidní fáze.
  15. 15. Zařízení podle bodu 14, vyznačující se tím, že dále obsahuje alespoň jednu mísící zónu pro fluidní fázi umístěnou pod alespoň jedním podpírá- 27 cím prvkem, přičemž alespoň jedna mísící zóna je tokem fluidní fáze spojena ε alespoň jedním přívodem.
  16. 16. Zařízení podle bodu 13, vyznačující se tím, že dále obsahuje první potrubní systém pro odvádění pevné látky z nádoby do regenerační zóny pro pevnou látku a druhý potrubní systém pro odvádění pevné látky z regenerační zóny nazpět do nádoby.
    Zastupuje:
CS90397A 1989-01-26 1990-01-26 Method of carrying-out reactions of a fluid phase in contact with a solid phase and apparatus for making the same CZ39790A3 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US07/301,876 US5245093A (en) 1989-01-26 1989-01-26 Reaction processes in a multi-stage fluidized bed

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ39790A3 true CZ39790A3 (en) 1993-03-17

Family

ID=23165274

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS90397A CZ39790A3 (en) 1989-01-26 1990-01-26 Method of carrying-out reactions of a fluid phase in contact with a solid phase and apparatus for making the same

Country Status (12)

Country Link
US (1) US5245093A (cs)
EP (1) EP0407557B1 (cs)
JP (1) JPH03500387A (cs)
KR (1) KR930000314B1 (cs)
CN (1) CN1044413A (cs)
AR (1) AR245387A1 (cs)
BR (1) BR9004818A (cs)
CA (1) CA2025770A1 (cs)
CZ (1) CZ39790A3 (cs)
MX (1) MX172198B (cs)
PL (1) PL164407B1 (cs)
WO (1) WO1990008590A1 (cs)

Families Citing this family (19)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5501846A (en) * 1989-06-21 1996-03-26 Pavelle; Richard Apparatus for increasing catalytic efficiency
DE4412737A1 (de) * 1994-04-13 1995-10-19 Andrija Dr Ing Fuderer Verfahren zur Erzeugung von Phthalsäureanhydrid
US5895817A (en) * 1997-06-19 1999-04-20 Praxair Technology, Inc. Method and apparatus for direct oxygen injection with a reactant stream into a fluidized bed reactor
US6958414B2 (en) * 2002-12-16 2005-10-25 Basf Aktiengesellschaft Preparation of at least one organic compound by heterogeneously catalyzed partial gas-phase oxidation
ITTO20021124A1 (it) * 2002-12-24 2004-06-25 Giuliano Cavaglia Reattore e metodo per polimerizzare in continuo in fase solida il polietilentereftalato (pet).
ITTO20070084A1 (it) 2007-02-06 2008-08-07 K & E Srl Dispositivi di miscelazione radiale per reattori inclinati rotanti.
US7722722B2 (en) * 2007-11-16 2010-05-25 Brunob Ii B.V. Continuous fluid bed reactor
JP5249730B2 (ja) * 2007-12-11 2013-07-31 住友化学株式会社 オレフィン重合反応装置及びポリオレフィン製造方法
JP5308797B2 (ja) 2007-12-11 2013-10-09 住友化学株式会社 オレフィン重合反応装置、ポリオレフィン製造システム、及び、ポリオレフィン製造方法
JP5308795B2 (ja) * 2007-12-11 2013-10-09 住友化学株式会社 ポリオレフィン製造方法、並びに、噴流層装置を備えたポリオレフィン製造システム
JP5308794B2 (ja) 2007-12-11 2013-10-09 住友化学株式会社 噴流層装置を用いたポリオレフィン製造方法
IT1393577B1 (it) * 2008-09-04 2012-04-27 Angelo D Reattore ad alta prestazione per la polimerizzazione in continuo del pet allo stato solido
JP5545800B2 (ja) * 2009-06-08 2014-07-09 住友化学株式会社 噴流−流動層型オレフィン重合反応装置、ポリオレフィン製造システム、及び、ポリオレフィン製造方法
JP2017090027A (ja) * 2015-11-02 2017-05-25 建十 鳥居 流動床式ストーカ炉
JP6902337B2 (ja) 2016-08-03 2021-07-14 住友化学株式会社 ヘテロファジックプロピレン重合材料の製造方法
CN107089917A (zh) * 2017-05-26 2017-08-25 清华大学 多段流化床中硝基苯类化合物加氢制备苯胺类化合物的工艺
CN108940135B (zh) * 2018-06-20 2019-10-15 东南大学 煤沥青球氧化不熔化的多级升温差频振动流化系统和方法
CN109260784B (zh) * 2018-10-17 2020-12-01 嘉兴久珥科技有限公司 一种制备氟化氢颗粒层移动床过滤器
FI129395B (en) * 2020-04-06 2022-01-31 Andritz Oy PROCESS FOR THE PREPARATION OF CELLULOSACARBAMATE

Family Cites Families (17)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US1932364A (en) * 1930-08-14 1933-10-24 Texaco Salt Products Company Apparatus for preparing metallic chlorides
US2419245A (en) * 1941-08-25 1947-04-22 Standard Oil Co Regenerating carbon contaminated catalysts
US2498405A (en) * 1946-03-11 1950-02-21 Jeffrey Mfg Co Continuous vibrating reaction chamber
US2517139A (en) * 1947-04-29 1950-08-01 Sinclair Refining Co Pyrolytic conversion of hydrocarbons
BE631085A (cs) * 1962-04-21
US3368875A (en) * 1965-02-01 1968-02-13 Union Oil Co Apparatus for the treatment of mineral oils
GB1226544A (cs) * 1967-05-11 1971-03-31
US3915890A (en) * 1973-11-30 1975-10-28 Albert M Soldate Vibrating chemical reactor and regenerator
BE823966A (fr) * 1974-01-29 1975-04-16 Procede pour l'execution de reactions entre des substances pulverulentes et des substances gazeuses
GB2049465B (en) * 1979-03-30 1983-12-14 Daikin Ind Ltd Process and apparatus for solid-gas reaction
DE3022330C2 (de) * 1980-06-13 1985-01-31 Süd-Chemie AG, 8000 München Verfahren zur thermischen Behandlung von pulverförmigen und granulatartigen Katalysatoren
DE3037187A1 (de) * 1980-10-02 1982-05-06 Bergwerksverband Gmbh, 4300 Essen Verfahren zur desorption von beladenem festen adsorbensmaterial
JPS583965A (ja) * 1981-06-30 1983-01-10 Mitsubishi Heavy Ind Ltd 溶射層の形成方法
FR2542631B1 (fr) * 1983-03-15 1985-07-19 Eurecat Europ Retrait Catalys Procede de traitement de particules catalytiques et procede et appareil de transport et de chauffage de materiaux granules
JPS62125821A (ja) * 1985-11-26 1987-06-08 Japan Steel Works Ltd:The ガス処理装置
DE3542904A1 (de) * 1985-12-04 1987-06-11 Dieter Dipl Ing Roddewig Verfahren und vorrichtung zum trocknen und/oder brennen pulverfoermiger stoffe
JPS6320763A (ja) * 1986-07-11 1988-01-28 Konica Corp 両面型フレキシブルデイスク駆動装置におけるヘツド支持構造

Also Published As

Publication number Publication date
MX172198B (es) 1993-12-07
EP0407557A1 (en) 1991-01-16
CN1044413A (zh) 1990-08-08
US5245093A (en) 1993-09-14
AR245387A1 (es) 1994-01-31
EP0407557B1 (en) 1993-04-21
BR9004818A (pt) 1991-07-30
KR930000314B1 (ko) 1993-01-15
WO1990008590A1 (en) 1990-08-09
CA2025770A1 (en) 1990-07-27
PL164407B1 (pl) 1994-07-29
KR910700096A (ko) 1991-03-13
JPH03500387A (ja) 1991-01-31

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ39790A3 (en) Method of carrying-out reactions of a fluid phase in contact with a solid phase and apparatus for making the same
RU2508282C2 (ru) Способ получения дегидрированных углеводородных соединений
EP2719451B1 (en) Fluidized bed reactor and method for converting oxygenates to olefins
US4471154A (en) Staged, fluidized-bed distillation-reactor and a process for using such reactor
US11414363B2 (en) Chemical processing utilizing hydrogen containing supplemental fuel for catalyst processing
RU2006140255A (ru) Важная промывка и рециркуляция частиц катализатора, загрязняющих поток, выходящий из процесса превращения кислородсодержащих соединений в олефины
RU2004117908A (ru) Непрерывный способ газофазной полимеризации
BRPI0715998A2 (pt) processo para produzir olefinas leves
CS59591A2 (en) Method and equipment for alpha-olefins&#39; polimerization in gas phase
JP4121154B2 (ja) エネルギー回収をともなったエポキシ化のための方法および反応器
EP2095048B1 (en) Process and apparatus for drying a polymer
US6143915A (en) Reaction process in hybrid reactor for propylene ammoxidation
US11613506B2 (en) Chemical processes and systems that include the combustion of supplemental fuels
JP2004537617A (ja) 気相流動床方法における熱除去の最適化
US11491453B2 (en) Process and apparatus for reacting feed with a fluidized catalyst over a temperature profile
US3944592A (en) Method of producing unsaturated nitriles
US11794159B2 (en) Process and apparatus for contacting feed and catalyst with improved catalyst mixing
JP7393113B2 (ja) コークス制御反応器、装置及び含酸素化合物から軽オレフィンを製造する方法
EP0561439A2 (en) Process and apparatus for performing chemical conversions
US20230133426A1 (en) Process and apparatus for reacting feed with cooled regenerated catalyst
CS216826B2 (en) Method of regeneration of catalyser containing the coke and device for executing the said method
WO2023192906A1 (en) Methods for forming light olefins utilizing heat exchanger systems
CN116981509A (zh) 用于多区流化床反应器中的催化剂再生的集成循环系统及其使用方法
CA2477620A1 (en) Reactor system and method for highly exothermic reactions
US20040044260A1 (en) Method and apparatus for producing styrene by catalytic dehydration of 1-phenylethanol