CZ396597A3 - Použití polymerních pěnových materiálů vyrobených z emulzí s vysokým obsahem vnitřní fáze pro izolační účely - Google Patents

Použití polymerních pěnových materiálů vyrobených z emulzí s vysokým obsahem vnitřní fáze pro izolační účely Download PDF

Info

Publication number
CZ396597A3
CZ396597A3 CZ973965A CZ396597A CZ396597A3 CZ 396597 A3 CZ396597 A3 CZ 396597A3 CZ 973965 A CZ973965 A CZ 973965A CZ 396597 A CZ396597 A CZ 396597A CZ 396597 A3 CZ396597 A3 CZ 396597A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
foam
foams
water
phase
oil
Prior art date
Application number
CZ973965A
Other languages
English (en)
Inventor
John Collins Dyer
Thomas Allen Desmarais
Original Assignee
The Procter & Gamble Company
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by The Procter & Gamble Company filed Critical The Procter & Gamble Company
Publication of CZ396597A3 publication Critical patent/CZ396597A3/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C08ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08JWORKING-UP; GENERAL PROCESSES OF COMPOUNDING; AFTER-TREATMENT NOT COVERED BY SUBCLASSES C08B, C08C, C08F, C08G or C08H
    • C08J9/00Working-up of macromolecular substances to porous or cellular articles or materials; After-treatment thereof
    • C08J9/28Working-up of macromolecular substances to porous or cellular articles or materials; After-treatment thereof by elimination of a liquid phase from a macromolecular composition or article, e.g. drying of coagulum
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C08ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08JWORKING-UP; GENERAL PROCESSES OF COMPOUNDING; AFTER-TREATMENT NOT COVERED BY SUBCLASSES C08B, C08C, C08F, C08G or C08H
    • C08J9/00Working-up of macromolecular substances to porous or cellular articles or materials; After-treatment thereof
    • C08J9/28Working-up of macromolecular substances to porous or cellular articles or materials; After-treatment thereof by elimination of a liquid phase from a macromolecular composition or article, e.g. drying of coagulum
    • C08J9/283Working-up of macromolecular substances to porous or cellular articles or materials; After-treatment thereof by elimination of a liquid phase from a macromolecular composition or article, e.g. drying of coagulum a discontinuous liquid phase emulsified in a continuous macromolecular phase
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C08ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08FMACROMOLECULAR COMPOUNDS OBTAINED BY REACTIONS ONLY INVOLVING CARBON-TO-CARBON UNSATURATED BONDS
    • C08F2/00Processes of polymerisation
    • C08F2/32Polymerisation in water-in-oil emulsions
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C08ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08JWORKING-UP; GENERAL PROCESSES OF COMPOUNDING; AFTER-TREATMENT NOT COVERED BY SUBCLASSES C08B, C08C, C08F, C08G or C08H
    • C08J2325/00Characterised by the use of homopolymers or copolymers of compounds having one or more unsaturated aliphatic radicals, each having only one carbon-to-carbon double bond, and at least one being terminated by an aromatic carbocyclic ring; Derivatives of such polymers
    • C08J2325/02Homopolymers or copolymers of hydrocarbons
    • C08J2325/04Homopolymers or copolymers of styrene
    • C08J2325/08Copolymers of styrene

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Polymers & Plastics (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Oil, Petroleum & Natural Gas (AREA)
  • Manufacture Of Porous Articles, And Recovery And Treatment Of Waste Products (AREA)

Description

Použití polymerních pěnových materiálů vyrobených z emulzí s vysokým obsahem vnitřní fáze pro izolační účely
Předmět techniky
Tento vynález se týká použití polymerních pěn s mikroskopickými otevřenými dutinami pro izolační účely. Tento vynález se zvláště týká izolačních pěnových materiálů, které jsou vyráběny z emulzí s vysokým obsahem vnitřní fáze.
Dosavadní stav techniky
Vývoj účinných a cenově dostupných izolačních materiálů je předmětem značného obchodního zájmu. To platí zvláště pro materiály, které jsou tepelnými izolátory, t.j. snižují rychlost přestupu tepla v jakémkoliv zařízení, konstrukci nebo zásobníku. Často jsou jako izolátory používány pěny. Příklady publikací, ve kterých jsou takové vlastnosti a použití pěn popsány, jsou
G. Oertel: Polyurethane Handbook, Hanser Publishers, Mnichov 1985, část přehledné práce Low Density Cellular Plastics, editované N. Hilyardem a A. Cunninghamem, Chapman & Halí, London 1994, jejímž autorem je L.R. Glicksman, a kniha L.J. Gibsona a M.F. Ashbyho Cellular Slids. Structure and Properties, Pergamonn Press, Oxford, 1988. Termín izolátor znamená jakýkoliv materiál, který snižuje přenos energie z jednoho místa na druhé. Může se jednat o energii tepelnou, akustickou a/nebo mechanickou. Tepelná izolace je zvláště důležitá a přímo souvisí s tepelnou vodivostí izolačního materiálu.
Dokonalým tepelným izolátorem je vakuum. Vytváření a udržování evakuované oblasti okolo prostoru, který má být i zolován, může však být technicky nevýhodné, zvláště jedná-li se o velké objemy. Problémem může být mechanických vlastností, které by zaručily dosažení takových odolání konstrukce, na kterou z vnějšku působí atmosférický tlak.
Obvyklými izolačními materiály jsou pěna nebo materiál
l • · · · · · • · · • • · · • · · · • · · ·
2 - · : : • · • · · · • · · · · *
yh · · · • · · · ·· ·· • · «« · • · · • *4· 99
s buněčnou strukturou, tvořené porézními oblastmi, které j sou
obklopeny pevným materiálem, dodávaj ícím celku mechanickou
odolnost. Izolační vlastnosti pěny jsou způsobeny tím, že
zachycuj e vzduch a snižuje tepelnou vodivost . Pěny j sou obvykle
charakterizovány velikostí jejich dutin, jakož i jejich hustotou, která závisí na poměru objemů dutin a kompaktních částí v pěně.
Tepelná vodivost jakékoliv pěny závisí na čtyřech faktorech:
1. konvekci uvnitř dutin,
2. vodivosti plynu,
3. vodivosti polymeru a
4. průchodu tepelného záření stěnami dutinek a napříč dutinami.
Konvekce způsobovaná pohybem plynu v dutinách izolačního materiálu se snižuje se snižováním velikosti dutin až na asi 4 mm a pod touto hranicí se stává zanedbatelnou. Konvekce v dutinách je omezena, je-li jejich velikost nižší než 10 mm. Velikost dutin ve většině pěn je nižší než jeden milimetr.
Tepelná vodivost plynu obvykle způsobuje až dvě třetiny celkové tepelné vodivosti systému. Z tohoto důvodu je dávána přednost pěnám plněným plyny s nízkou vodivostí. Po jisté době však dojde k výměně plynu uvnitř dutinek s atmosférickými plyny. V pěn s nízkou hustotou je teplo vedené pevnou fází zanedbatelné.
Jedna třetina až jedna čtvrtina přestupu tepla pěnami může být přestup způsobovaný radiací, (viz L.R. Glickman, M. Torpey a A. Marge, A. J. Cell. Plastics sv. 28, str. 571, 1992 a R. de Vos, D. Rosbotham a J. Deschangt, ibid., sv. 30, str. 302,
1994) . Přestup tepla radiací je značně závislý na velikosti dutin v pěně a klesá s jejich velikostí (která je s výhodou £ 100 gm). Kodama a spolupracovníci (ibid., sv. 31, str. 24,
1995) zjistili, že A:-faktor (míra tepelně-izolačnich vlastností) se u série polyurethanových pěn (polyurethane foums PUFs) s hustotou 0,052 g/cm^ zvyšoval s postupným poklesem průměrné velikosti jejich dutin z 350 na 200 gm. Doerge (P. Doerge, ibid., sv. 28, str. 115, 1992) zjistil, že u pěn s hustotou
O nižší než 0,037 g/cm dochází se zvýšením velikosti dutin ke • ·
-3- ....·· »······ • · · · · · · ··· ,· «· · · ··· ·· ·· zvýšení tepelné vodivosti, které je částečně způsobeno zvýšením průsvitnosti stěn dutin a jejich praskáním (umožňujícím rychlou difúzi málo tepelně vodivého plynu, kterým je pěna naplněna). Nejlépe izolujícími tuhými pěnami jsou tyto pěny s nízkou hustotou (polyurethanové pěny s uzavřenými dutinami o velikosti 0,03 až 0,07 g/cm ), které mají dutiny o co nejnižší velikosti, pokud možno plněné plynem s nízkou tepelnou vodivostí (nebo zcela bez plynu). Z toho plyne, že by bylo žádoucí, aby byly vyráběny pěny vyznačující se jak nízkou hustotou, tak velmi malou velikostí dutin, např. ^100 pm. Takové pěny zřejmě nemohou být vyráběny dosud známými postupy.
V minulosti byly pěny pro izolační účely (např. pro chladničky nebo zásobníky teplé vody) vyráběny za použití chlorofluorouhlovodíků jako nadouvadel, zvláště jednalo-li se o pěny na bázi polyurethanů a polyisokyanátů. Zjištěná souvislost mezi výskytem chlorofluorouhlovodíků a narušováním ozonové vrstvy vedla k prudkému snížení jejich výroby a ke zvýšení potřeby materiálů nebo metod, které by při výrobě pěn tyto láky nahradily. Při použití alternativních nadouvadel, jako je oxid uhličitý a pentan, však vznikají izolační materiály, které jsou ve srovnání s materiály obsahujícími chlorofluorouhlovodíky méně kvalitní. To je způsobeno skutečností, že je obtížné získat stejně jemnou mikrostrukturu a hustoty, jaké je možno docílit při použití chlorofluorouhlovodíků jako nadouvadel. Viz například
S.E.Moore, J. Cell. Plastics, sv. 30, str. 494, 1994 a patent USA č. 5 034 424 (autoři Vennig a kol.), vydaný 23. července 1991. Viz rovněž Oertel, str. 273 a Gibson a Ashby, kap. 7, str. 201.
Polyurethanové pěny jsou pravděpodobně pro tento typ aplikací užívány nej častěji. Chemická povaha těchto látek však je zdrojem jejich některých nevýhod, včetně jejich snížené stálosti (viz
C. Valentine, T.A. Craig, S.L. Hager, J. Cell. Plastics sv. 29, str. 569, 1993), přítomnosti nežádoucích zbytků chemických látek v pěnách (viz patent USA č. 4 211 847, autor Kehr a kol., vydaný
8. července 1980 a patent USA č. 4 439 553, autor Guthrie a kol., vydaný 27. března 1984, které popisují možné způsoby • · · · · · · · · · · • · · · · · · «· · · · · · · · odstranění těchto nečistot) a vznik škodlivých plynů při spalování těchto materiálů, způsobený přítomností dusíku v těchto materiálech (viz G.E. Hartzel, J. Cell. Plastics, sv. 28, str. 330, 1992). To může způsobovat problémy, zvláště při nehodách veřejných dopravních prostředků jako jsou lodě, automobily, vlaky nebo letadla, které mohou být postiženy požárem. Zranění včetně smrtelných mohou být způsobena pouhým vdechováním těchto jedovatých plynů, viz Gibson a Ashby,
8. kapitola, str. 212. Totéž platí pro ty případy, kdy se pěna dostane do odpadu, který je likvidován spalováním.
Pro isolace ve stavebnictví se velmi rozšířilo používání desek z pěnového polystyrenu (vedle minerální vlny a celulózové vaty). Desky z pěnového polystyrenu jsou výhodné tím, že jsou tuhé a mohou být připevňovány hřebíky, jsou hydrofobní a tím odolné proti působení vody (která jinak znehodnocuje izolační účinnost) a jsou dále poměrně levné. Viz Oertel, str. 277. Tento materiál je dále používán na pohárky na nápoje a na obaly na potraviny. Velikosti dutinek v něm jsou v rozmezí 300 až 500 μπι. Polystyreny s menšími dutinami byly vyrobeny postupem nazvaným Thermally Induced Phase Separation Process (TIPS), který je popsán v Chemtech 1991, str. 290 a v patentu USA č. 5 128 382 (autoři Elliot a kol.), vydaném 7. července 1992, který je zde uveden jako odkaz. Důležitým faktorem, ovlivňujícím úspěch izolačních materiálů na trhu, je jejich cena. Cena pěnových materiálů závisí na ceně použitých monomerů, jakož i na nákladech spojených s jejich přeměnou na polymerní pěnu. Požadavek na snížení nákladů při výrobě takovýchto izolačních pěn, zvláště co se týká snížení celkového množství použitého monomeru, může způsobit, že dosažení požadovaných izolačních a mechanických vlastností se stane velmi obtížným.
Z toho co bylo uvedeno vyplývá, že je žádoucí, aby byl připraven polymerní materiál s otevřenými dutinami, který: 1) má pružnost a tuhost vhodnou pro jeho použiti; 2) může být vyroben s poměrně malým průměrem dutin, aby byl omezen přestup tepla radiací; 3) je připravován bez použití chlorofluorouhlovodíků nebo jiných plynů, které mají nepříznivé účinky na životní prostředí; 4) může být vyráběn a dodáván ve stlačeném stavu, ze kterého expanduje teprve po použití; 5) neobsahuje chemicky vázaný dusík, ze kterého by při spalování mohly vznikat jedovaté plyny; a 6) může být vyráběn za ekonomicky výhodných podmínek, aniž by tím byly nepřijatelným způsobem zhoršovány jeho izolační a mechanické vlastnosti.
Podstata vynálezu
Stručný popis vynálezu
Tento vynález se týká použití polymerních pěn pro izolační účely. Tyto polymerní pěny jsou připravovány polymerací emulzí vody v oleji, které se vyznačují relativně vysokým poměrem vodní fáze k fázi olejové a jsou běžně označovány zkratkou HIPE (high internal phase emulsions). Pěnově materiály HIPE podle tohoto vynálezu jsou obecně tvořeny hydrofóbním, pružným nebo částečně pružným neiontovým polymerním materiálem, obsahujícím dutiny, které jsou navzájem spojeny. Pěny podle tohoto vynálezu se vyznačují těmito vlastnostmi:
A) jejich specifický povrch je alespoň 0,01 m /cm
B) jejich hustota je nižší než 0,05 g/cm
C) jejich teplota skelného přechodu (T ) je -20 °C až 90 °C
Postupem podle tohoto vynálezu jsou získávány pěny s nízkou hustotou pro izolační účely polymerací emulzí HIPE složených z diskontinuální vodní fáze a kontinuální olejové fáze, přičemž poměr voda/olej je alespoň 12:1. Vodní fáze obsahuje obecně elektrolyt a vodorozpustný iniciátor. Olejová fáze je obecně složena z monomerů nerozpustných ve vodě, polymerizovatelných radikálovými iniciátory, z emulgátoru a případně z dalších složek, které jsou specifikovány v následujícím textu. Výběr monomerů je prováděn tak, aby odpovídaly požadovaným vlastnostem vyráběné polymerní pěny, například aby teplota skelného přechodu (T ) pěny byla s výhodou -20 až 90 °C, pěna měla vyhovující mechanické vlastnosti dostačující pro její použiti a byla cenově dostupná. V preferovaném provedeni tohoto vynálezu mohou být používané pěny vyráběny, baleny a transportovány ve stlačeném • · · · • ·
stavu o vysoké hustotě a po aktivaci dochází k jejich zpětné expanzi (vyskočení), kterou nabývají původní velikosti a tvaru. Takové pěny jsou v tomto dokumentu nazývány stlačitelnými pěnami a jsou popsány v současně podané přihlášce, přihlášené 7. června 1995, jejíž autory jsou T. DesMarais a J a J.Dyer. Tyto stlačitelné pěny jsou zvláště vhodné pro použití při izolaci budov, kdy svinuté pásy izolace jsou zasílány do odlehlých míst a je možno jimi vyplnit celý prostor dopravního prostředku, aniž by bylo dosaženo přípustné maximální hmotnosti nákladu.
Stručný popis obrázků
Obrázek 1 je mikrofotografie (zvětšení 250x) řezu typické polymerní pěny podle tohoto vynálezu vyrobené při 57 °C z emulze typu HIPE s hmotnostním poměrem voda : olej 48:1, ve které hmotnostní poměr složek monomerni komponenty byl 12:14:62:12 styren : technický divinylbenzen (obsahující vedle divinylbenzenu 45 % ethylstyrenu) : 2-ethylhexylakrylát :
1,4-butylendimethykrylát a bylo dále použito 5 hmot. % (vztaženo na hmotnost olejové fáze) diglycerolmonooleátu (DGMO) a 1 hmot. % průmyslově vyráběného emulgátoru Spán 85.
Obrázek 2 je mikrofotografie (zvětšení lOOOx) řezu polymerní pěny z obr. 1.
Obrázek 3 je mikrofotografie (zvětšení 250x) řezu běžné polymerní pěny podle tohoto vynálezu, vyrobené při 37 °C z emulze typu HIPE s hmotnostním poměrem voda : olej 140:1, ve které hmotnostní poměr monomerni komponenty byl 20:20:60 styren : technický divinylbenzen (obsahující vedle divinylbenzenu 45 % ethylstyrenu) : 2-ethylhexylakrylát : 1,4-butylendimethykrylát a bylo dále použito 6 hmot. % (vztaženo na hmotnost olejové fáze) diglycerolmonooleátu (DGMO). Obrázek 4 je mikrofotografie (zvětšení lOOOx) řezu polymerní pěny z obr. 3.
·· · ·
Podrobný popis vynálezu
I. Použití polymerních pěn
A. Obecně
Polymerní pěny pro použití podle tohoto vynálezu jsou velmi vhodné jako tepelně-izolační materiály. Pro tepelně-izolační účely mohou být tyto materiály používány v případech, je-li vyžadována jistá tomu například tuhost, ve formě poměrně tuhých desek. Tak je u evakuovaných izolačních panelů nebo u stavebních izolačních desek, které se připevňují na podpůrnou konstrukci. Pro tyto účely se pěny obvykle dodávaj i v plně expandované formě a mají složení, které odpovídá relativně vysokému T , jehož hodnoty se pohybují v rozmezí 50 až 80 °C. Jak je popsáno dále, obsahují rovněž poměrně vysoké koncentrace ztužuj ících formě desek, monomerů.
které jim vlastnosti.
mohou být dodávaj í Tak mohou
Pokud j sou tyto převrstveny nebo tuhost, pevnost být buď j edna potaženy tenkou reflexní folií, která materiály vyrobeny ve přilepeny na podložky, nebo lepší izolační nebo obě strany desky snižuje množství tepla, přecházej ícího přes tuto vrstvenou strukturu radiací.
Tyto polymerní pěny mohou být dodávány v jakémkoliv tvaru. Výhodné jsou takové tvary, které dovolují úplné odvodnění zpolymerované emulze, aby se snížily náklady spojené s odstraňováním vody.
Izolační výrobky
Polymerní pěny vyrobené z emulzí typu HIPE jsou velmi vhodné pro řadu použití včetně použití v přístrojích pro domácnost (ledničky, trouby, sporáky, opékače topinek, mrazničky), v dopravních prostředcích (automobily, železniční vagóny, letadla, čluny), ve stavebnictví (izolace stěn a střech) a jinde. Při preferovaném provedení je používán souvislý list zmíněné pěny, stlačený na alespoň jednu třetinu jeho původní tloušťky, který je skladován, dopravován a používán svinutý do rolí a který po použití buď během určité doby, nebo působením zvýšené teploty, expanduje na svoje původní rozměry a získá tím rovněž své původní tepelně-izolační vlastnosti.
Pěny pro použití podle tohoto vynálezu mohou rovněž být použity uvnitř evakuovaných izolačních desek, aby jim dodávaly pevnost a tuhost a zároveň v těchto výrobcích co nejméně zvyšovaly přítomnost hmoty, zprostředkující přestup tepla. Pro tyto účely jsou obecně vhodné pěny s vysokými hodnotami T tohoto vynálezu, například s T v rozmezí 50 až 80 °C.
&
podle
Takové pěny mohou být stále ještě účinně odvodňovány vymačkáváním vody, je-li teplota vody při vymačkávání blízká T . Možnost odstraňování vody z pěn podle tohoto vynálezu vymačkáváním je velmi výhodná, protože snižuje náklady a zjednodušuje technologický postup. Protože hustota pěn podle tohoto vynálezu může být velmi nízká, (například nižší než 0,20 g/cm ), jsou zvláště vhodné pro použití jako ztužující plniva evakuovaných izolačních prostředků. Malé rozměry pórů, které mohou být dosaženy u pěn tohoto druhu, snižují průchod tepla radiací přes tyto evakuované izolační prostředky. Vzhledem k nízké hustotě pěny je k dispozici jen málo pevného materiálu, který by mohl způsobovat přestup tepla vedením. Tyto dvě skutečnosti mají zásadní význam v případech, kdy vedení tepla plynem obsaženým v pěně má zanedbatelný význam.
C. Jiná použití
Tyto pěny mohou být rovněž použity jako izolátory proti akustickým a mechanickým použití jako izolátorů vlivům. Je-li uvažováno o jejich proti přenosu akustických a/nebo mechanických vibrací, mohou být tyto pěny zvláště vhodné, protože mohou být pro určité použití optimálně nastaveny jak T tak šířka přechodu. Obecně platí, že je vhodné, aby Tg pěny byla volena v souladu s teplotou a se střední hodnotou frekvence akustických nebo mechanických vibrací, které mají být tlumeny.
Pěny podle tohoto vynálezu je možno snadno odpovídajícím způsobem naladit. Je-li například třeba tlumit při 25 °C nepřerušovaný zvuk o frekvenci 1000 Hz, je třeba, aby
Tg Pěny měřené při 1000 Hz bylo 25 °C. Pokud vznikají zvuk nebo vibrace kombinací kmitů o různých frekvencích (což je obvyklý případ), třeba, aby tlumení bylo prováděno v je vhodné, aby teplotní oblast, ve u pěny k přechodu ze skelného do kaučukovitého nej širší. Pěna může polymerním nebo pokud j e teplotním intervalu, dochází širším které stavu, být případně dodatečně modifikována materiálem, takže vznikne makroskopická byla co jiným interpenetračni siř, ve které oba polymery přispívají ke tlumení teplot a frekvencí. jako akustických příručce J. Brandup,
2. vydání, Viley-Intersciene, zvuku nebo vibrací v různých oblastech obecného použití pěn izolátorů je možno nalézt v Polymer Handbook,
1975, str. 240 až 242, 210 až 216 a 286 až 325.
Bližší popis a mechanických E.H. Immergut: New York,
NY,
Polymerní
A. Obecná pěny vhodné pro izolační účely charakteristika
Polymerní pěny používané podle tohoto vynálezu jsou pěny s převážně otevřenými dutinami. To znamená, že jednotlivé dutiny v pěně jsou úplně a nerušeně spojeny s dutinami sousedními. Mezi dutinami v této struktuře s otevřenými dutinami jsou průchody nebo okénka, kterými jsou tyto dutiny navzájem spojeny.
Struktura těchto materiálů se spojenými dutinami má síťovitý charakter, ve kterém dutiny jsou navzájem spojeny a vytvářejí rozvětvenou síť. Jednotlivé hlavní větve, obsažené v této síti, nazvány vzpěrami. Příklad mikrofotografie takové pěny s otevřenými dutinami je uveden na obr. 1 a 2. tohoto dokumentu se za pěnu s otevřenými dutinami materiál, ve kterém alespoň 80 % dutin o velikosti pm a větší je spojeno s alespoň jednou sousední dutinou.
Kromě toho, že tyto pěny mají otevřené dutiny, jsou dále obecně hydrofobní, což zabraňuje průchodu vodných tekutin pěnou.
Hydrofobní vlastnosti vnitřních povrchů pěny jsou vyvolány odstraněním nebo neutralizaci hydrofilních povrchově aktivních látek a solí, které zůstávají po ukončení polymerace uvnitř pěny, nebo působením speciálních postupů popsaných dále, kterými mohou být struktury Pro účely považuj e ·· · · · · · · ···· · ··· ··· · · · ·· ·· ··♦ ·· ·· jsou pěny po ukončení polymerizačního procesu upravovány.
Pěny podle tohoto vynálezu mohou být snadno optimalizovány za účelem dosažení vlastností, které jsou žádoucí pro každou z jejich aplikací. Snadnosti s jakou je řízena řada jejich vlastností nebylo doposud jinde dosaženo. Tak mohou tyto pěny například být hydrofilní nebo hydrofobní (s výhodou hydrofobní), mohou obsahovat dutiny od velikosti mikrodutin (průměr < 10 pm) až po dutiny střední velikost (asi 100 pm), jejich hustota se a může pohybovat od nízké (0,05 g/cm ) až po velmi nízkou (0,005 g/cnr), mohou být tuhé nebo pružné (což odpovídá buď vysoké hodnotě T , nebo hodnotě T nižší než je teplota místnosti), pevné nebo málo pevné. Tyto pěny mohou být vyráběny ve formě souvislých pásů, tuhých tlustých desek, částeček o různé velikosti, případně mohou mít podle potřeby speciální tvary a podobně. Tyto pěny s optimalizovanými vlastnostmi však nemají některé nedostatky, zmíněné v předchozím textu. Tak například neobsahují dusík, takže při jejich spalování nevznikají škodlivé plyny, není pro jejich přípravu třeba CFC nebo těkavých organických látek (volatile organic compounds - VOC), lze je snadno vyrábět s relativně nízkými náklady ve velkých množstvích ve formě desek, rolí, částeček a podobně. Dále je jejich inherentní vlastností stabilita na světle.
V preferovaném provedení mohou být pěny podle tohoto vynálezu vyráběny jako stlačené polymerní pěny, které po zahřátí nebo po ponechání po určitou dobu za pokojové teploty zpětně expandují, a tak dosáhnou původních izolačních vlastností (v tomto dokumentu jsou tyto pěny nazývány stlačitelnými pěnami). Tyto stlačené polymerní pěny jsou obvykle získávány vypuzením vodní fáze stlačením zpolymerované pěny připravené z emulzí typu HIPE, a/nebo jejím vysušením za zvýšené teploty, případně odvodněním za sníženého tlaku. Po stlačení pěny a/nebo jejím vysušení za zvýšené teploty, případně odvodnění za sníženého tlaku a po následovném ochlazení se pěna nachází ve stlačeném, nexpandovaném stavu.
Vlastností základního významu je u těchto stlačitelných pěn jejich teplota skelného přechodu (T ). T je teplota ležící ve & O středu teplotního intervalu, ve kterém dochází k přeměně
skelného stavu polymeru na jeho stav kaučukovitý. Pěny, jejichž T je vyšší než teplota, při které jsou používány, mohou být velmi pevné, zároveň však rovněž křehké a náchylné k lomu. Takové pěny budou rovněž obvykle potřebovat dlouhý čas k tomu, aby se vrátily do expandovaného stavu, poté co byly po delší dobu skladovány ve stavu stlačeném, je důležitým faktorem při stanovení výhodné, aby T pěny leželo v &
výhodnější jsou pěny, jejichž Tg leží v teplotním intervalu 10 až 40 °C.
Ačkoliv konečné použití pěn žádoucí hodnoty T pěny, je &
rozmezí 0 až 50 °C. Ještě
C. Hustota pěny
Jinou důležitou vlastností izolačních pěn používaných podle tohoto vynálezu je jejich hustota. Není-li udáno jinak, je v tomto dokumentu uváděná hustota pěny (t.j.
hmotnost j ednoho krychlového centimetru pěny v gramech, zjišťovaná vážením ve vzduchu) hodnota, týkající se suché hmotnosti pevné pěny na jednotku jejího pěny. Pro stanovení objemu je možno použít jakoukoliv vhodnou gravimetrickou metodu. Tak například je jednou ze vhodných metod stanovení hustoty gravimetrická metoda ASTM, která je podrobně popsána v oddílu Test Methods patentu USA č. 5 387 207 (autoři Dyer a kol.), vydaném 7. února 1995 (a zde uvedeném jako odkaz). Přestože mohou být vyráběny pěny s prakticky jakoukoliv hustotou od hustoty nižší než hustota vzduchu až po hustotu blížící se hustotě polymeru, ze kterého je příslušná pěna vyrobena, je nejvýhodnější, mají-li polymerní pěny podle tohoto vynálezu v expandovaném stavu hustotu nižší -i a než 0,05 g/cm , s výhodou v rozmezí 0,08 až 0,004 g/cm , a 3 výhodněji 0,038 až 0,13 g/cm a nejvýhodněji 0,03 g/cm .
C. Jiné vlastnosti polymerních pěn
Dutiny v pěně a zvláště dutiny, které jsou vytvářeny polymerací monomerů v olejové fázi, obklopující prakticky monomeru prosté kapičky vody, jsou přibližně kulovitého tvaru. Velikost nebo průměr těchto sférických dutin je parametrem, obvykle používaným k obecné charakterizaci pěn. Protože dutiny ve vzorku polymerní pěny nemusí být vždy přibližně stejné velikosti, je často stanovována průměrná velikost dutiny, t.j.
průměrný průměr dutiny.
Pro stanovení průměrné velikosti dutin je používána řada metod. Nejvhodnější metodou pro stanovení velikosti dutin je však jednoduché měření velikosti jejich zobrazení na mikrofotografii získané pomocí rastrovací elektronové mikroskopie. Obr. 1 například znázorňuje obvyklou strukturu pěny v expandovaném stavu, získané polymerací HIPE postupem podle tohoto vynálezu. Na mikrofotografii je zároveň znázorněna úsečka odpovídající vzdálenosti 20 pm. Porovnáním s velikostí této úsečky je možno velikost dutiny.
Zde uvedená pm.
pomocí metod analýzy obrazu stanovit průměrnou dutin v pěnách znázorněn na obr.
v expandovaném stavu, který
1. Průměrná velikost dutin v velikosti například které jsou vhodné k použití jako izolační 100 pm, s výhodou je jejich velikost 5 50 pm. Nejvýhodnější průměr dutin, izolační vlastnosti je 15 až 35 pm.
materiály, až 80 pm, který měření velikosti dutin jsou měření je pěnách, je nižší než výhodněji 10 až zaručuje nej lepší
D. Specifický povrch parametrem pěn j e velikostí dutin umožňuj e zj istit, specifický povrch, hustotou polymeru, jak veliký jejich pěny a tak, že (například j e povrch pevné se měří množství ethanolu), která
J iným základním který je určován a j ehož stanovení fáze v pěně.
Specifický povrch se stanovuje kapaliny s nízkým povrchovým napětím je nasávána vzorkem pěny o známé hmotnosti a rozměrech. Podrobný popis tohoto stanovení specifického kapaliny způsobovaného kapilárními Test Methods patentu USA č. 5 387 vydaného 7. února 1995, stanovení specifického povrchu na základě nasávání silami je uveden v části
207 (autoři Dyer a kol.), který je zde uveden jako odkaz. Pro povrchu pěn podle tohoto vynálezu mohou být použity jiné podobné metody.
······ φ· · ·· ·· • · · φφφφ · · φ · φ Φ Φ φ φ · · ♦ ·»
U - ··<·>· ·φ φφφ φ · • ••ΦΦΦΦ ΦΦ· • Φ ·Φ φφ φφφ ·· ··
Pěny podle tohoto vynálezu mají specifický povrch alespoň
3 9 3
0,01 m /cm , s výhodou alespoň 0,025 m /cm .
E. Stlačitelné pěny
Pokud jde o zachování pěn ve stlačeném stavu, tohoto je dosahováno udržováním pěny při teplotě výrazně nižší než je T polymeru. V tomto stavu je pohyb jednotlivých polymerních řetězců poměrně pomalý. Charakter termosetu, který mají tyto pěny (vzniklý v důsledku poměrně vysokého množství síťovadla v nich obsaženého), jim dodává tvarovou paměť vzhledem k předcházejícímu expandovanému stavu. V důsledku toho tyto pěny, pokud jsou zahřátý, nebo ponechány bez působení vnějšího tlaku, zpětně expandují na své původní rozměry. Tyto rozměry odpovídají nízké hustotě, která je charakteristická pro izolační materiály. Stlačitelnost je zvláště vhodnou vlastností v případě, že pěny je nutno transportovat, skladovat a používat ve formě rolí při pokrývání poměrně velkého povrchu, jako je například krov obydlí. Při těchto operacích zaujímají podstatně nižší objem, než je například objem izolací ze skelné pěny. Během použití nebo po něm se buď působením tepla, nebo po uplynutí jisté doby obnoví původní rozměry pěny a její izolační schopnost. Jak je zřejmé, je výše hodnoty T důležitá pro &
zachování stability stlačeného stavu a zároveň i schopností zpětné expanze v nepříliš dlouhých časových intervalech a za dosažitelných teplot.
Po zahřátí nebo po uplynutí určité doby nabývají stlačené pěny podle tohoto vynálezu znovu jejich původní rozměry a tvar. To je způsobeno skutečností, že polymerní materiál pěny má charakter termosetu. Obecně jsou pěny stlačeny v jednom směru, nazývaném směr z, kterým je nejmenší rozměr plochého tvaru (listu nebo plátu) pěny. Po zpětné expanzi pěny může být změřen tzv. expanzní faktor, což je poměr uvedeného nejmenšího rozměru v expadovaném stavu k rozměru ve stavu stlačeném. Stlačené pěny podle tohoto vynálezu mají expanzní faktor alespoň 3X, t.j. tloušťka pěny v jejím expandovaném stavu je alespoň trojnásobkem její tloušťky ve stavu stlačeném. Stlačené pěny ··· podle tohoto vynálezu mají obvykle expanzní faktor v rozmezí 3X až 10X. Pro srovnání uvádíme, že dosud známé stlačené skelné vaty mají obvykle expanzní faktor pouze 2X.
Jako příklad lze uvést, že pěna připravená polymerací emulze typu HIPE obsahující 35 % styrenu, 20 % divinylbenzenu a 45 %
2-ethylhexylakrylátu s T 40 °C, může být stlačena při 40 °C ve stavu naplněném vodou a bezprostředně po stlačení ochlazena. Stupeň stlačení závisí na velikosti štěrbiny mezi válci, kterou prochází, na hustotě pěny a v menší míře na rychlosti průchodu mezi válci a teplotě, při které je stlačování prováděno. Pěnu je možno stlačit asi 5x, t.j. asi na 20 % její původní tloušťky.
V tomto stavu je možno pěnu uchovávat prakticky po neomezeně dlouhou dobu, je-li skladována při teplotě alespoň o 8 °C nižší než její T (v tomto &
°C). To znamená, že konkrétním případě při při teplotě místnosti teplotě nižší než (22 °C) nepřesáhne zpětná expanze pěny, která po dobu alespoň j eden týden není vystavena působení vnějšího tlaku, 10 %. Jinými slovy, tato pěna nebude zpětně expandovat na více než 30 % své původní tloušťky. V praxi bude zpětná expanze ještě mnohem nižší za ještě delší dobu, zvláště jsou-li pěny stlačeny ve vhodném obalu, například ve smrštitelné plastikové folii. Je-li pěna zahřáta na teplotu, která je rovna nebo vyšší jejímu T &
na teplotu 40 °C), zpětně expanduje (v tomto konkrétním případě během jedné hodiny, nebo s výhodou během kratší doby, na tloušťku, která je v podstatě stejná jako před stlačením, nebo která je alespoň 80 % j e j í původní tloušťky. Ve skutečnosti bude uvedená pěna při zahřátí alespoň na 40 °C zpětně expandovat na více než 90 % své původní tloušťky. To je situace, kterou je možno například očekávat při použití stlačené pěny uvolněné z obalů ze smrštitelné folie v létě v podkroví domku.
III. Příprava polymerních pěn z emulzí typu HIPE s relativně vysokým poměrem voda/olej
Polymerní pěny vhodné k použití podle tohoto patentu jsou připravovány polymerací emulzí typu HIPE. Poměrná množství vodní a olejové fáze, které tvoří emulze typu HIPE, jsou vedle dalších
parametrů důležitá pro určení strukturních, mechanických i užitných vlastností výsledných polymerních pěn. Zvláště poměr vody k oleji v emulzi určuje hustotu, velikost dutin a specifický povrch pěny a rozměry hlavních větví vytvářejících strukturu pěny. Emulze typu HIPE, které jsou používány pro přípravu pěn, mají obecně poměr objemu objemu vodní fáze ke hmotnosti olejové fáze 12:1 až 250:1, výhodněji 25:1 až 125:1 a nej výhodněj i 30:1
Způsob výroby těchto pěn sestává z dále uvedených jednotlivých kroků:
A) mícháním za mírného střihového napětí při teplotě 30 °C a vyšší prováděná příprava emulze vody v oleji složené z
1) olejové fáze obsahující:
a) 80 až 98 hmot. % monomerní složky schopné vytvářet polymer s hodnotou T -20 až 90 °C, přičemž tato &
monomerní složka je tvořena:
i) 10 až 70 hmot. % monofunkčního monomeru v podstatě nerozpustného ve vodě, vytvářejícího homopolymer s T 35 °C a nižším, &
ii) 10 až 70 hmot. % monofunkčního komonomeru v podstatě nerozpustného ve vodě, schopného způsobovat tuhost srovnatelnou s tuhostí poskytovanou styrenem, iii) 2 až 50 hmot. % prvého v podstatě ve vodě nerozpustného polyfunkčního síťovadla, zvoleného ze skupiny tvořené divinylbenzenem a látkami s podobnou chemickou strukturou, a iv) 0 až 15 hmot. % druhého v podstatě ve vodě nerozpustného polyfunkčního sířovadla, zvoleného ze skupiny tvořené diakryláty diolů a látkami s podobnou chemickou strukturou, a
b) 2 až 20 hmot. % emulgační složky, rozpustné v olejové fázi a schopné vytvářet stabilní emulze vody v oleji;
2) vodní fáze obsahující 0,1 až 20 hmot. % vodorozpustného elektrolytu, přičemž
3) poměr objemu ke hmotnosti vodní fáze k olejové fázi se pohybuje v rozmezí 12:1 až 250:1
B) polymerace monomerní složky olejové fáze emulze vody v oleji za vzniku polymerního pěnového materiálu.
Tento polymerní materiál může být poté opakovaně promýván a vysušován, čímž se získá suchá hydrofobní pěna, kterou je možno libovolně tvarovat. Obvykle je tímto tvarováním krájení na ploché tvary (listy nebo pláty), které mohou být dále stlačovány, například kontinuálně mezi válci, a ve stlačeném stavu navíjeny na role. Tyto listy zůstanou v takto získaném poměrně tenkém stavu až do té doby, kdy jsou odvinuty, použity podle potřeby a poté zpětně expandovány buď zahřátím na jejich aktivační teplotu (která je zpravidla vyšší než Tg příslušného polymeru) nebo ponecháním při teplotě okolí po relativně dlouhou dobu závisející na této teplotě, například po dobu několika týdnů, měsíců nebo roků.
1. Složky olejové fáze
Kontinuální olejová fáze HIPE obsahuje monomery, jejichž polymerací vzniká pevná pěna. Složení této monomerní komponenty je voleno tak, aby vznikl kopolymer s Tg v rozmezí -20 až °C, s výhodou v rozmezí 15 až 50 °C a výhodněji v rozmezí 20 až 40 °C (Způsob stanovení analýzy (Dynamic Mechanical
pomocí
Analysis dynamické mechanické DMA) je popsán v dále uvedené kapitole Zkušební metody. Tato monomerní komponenta obsahuje a) alespoň jeden monofunkční monomer jehož ataktický amorfní polymer má T 25 °C nebo nižší (viz J. Brandup, E.H. Immrgut: Polymer Handbook, 2. vyd., Viley Interscience, New
York, NY, 1975, III-139); b) alespoň jeden monofunkční komonomer zvyšující tuhost a strukturní pevnost pěny; c) prvé polyfunkční síťovadlo; a d) druhé polyfunkční síťovadlo, jehož přítomnost však není podmínkou. Volba jednotlivých monomerů, komonomerů a síťovadel a jejich množství je důležitá z hlediska dosažení vhodné kombinace struktury a mechanických vlastností HIPE-pěn, které je činí vhodnými pro použití k účelům podle tohoto vynálezu.
Monomerní komponenta obsahuje jeden nebo více monomerů, které dodávají vznikající polymerní pěně kaučukovité vlastnosti. Tyto monomery mohou polymerovat za vzniku vysokomolekulárních ataktických amorfních polymerů (s molekulovou hmotností vyšší než 10 000) s T 25 °C nebo nižším. Monomery tohoto typu jsou &
například alkylakryláty c4-c14, j ako j e butylakrylát, hexylakrylát, oktylakrylát, 2-ethylhexylakrylát, nonylakrylát, decylakrylát, dodecyl(lauryl)akrylát, isodecylakrylát a tetradecylkrylát; aryl- a aralkylakryláty jako je benzylakrylát a nonylfenylakrylát; C6’C16 alkylmethakryláty j ako je hexylmethakrylát, oktylmethakrylát, nonylmethakrylát, decylmethakrylát, isodecylmethakrylát, dodecyl(lauryl)methakrylát, a tetradecylmethakrylát; akrylamidy jako je N-oktade cylakrylamid; C4~C12 alkylstyreny, jako je />-n-oktylstyren a kombinace uvedených monomerů. Z těchto monomerů jsou nejvíce preferovány isodecylakrylát, dodecylakrylát a 2-ethylhexylakrylát. Monofunkční monomer (monomery) tvoří 10 až 70 hmot. %, s výhodou 20 až 50 hmot. % monomerní komponenty.
Monomerní komponenta používaná v olejové fázi emulzí typu HIPE rovněž obsahuje jeden nebo více komonomerů udělujících pěně přibližně stejnou tuhost, jako je tuhost polystyrénové polymerní pěny. Tuhé a houževnaté pěny jsou schopny se značně deformovat, aniž by došlo k jejich lomu. Těmito monofunkčními komonomery mohou být mimo jiné styren a jeho deriváty (například ethylstyren), nebo monomery jiného typu, jako methylmethakrylát, jehož homopolymer je znám jako příklad houževnatého polymeru. Preferovaným monofuknčním komonomerem tohoto typu je komonomer styrenového typu, a nejvíce preferovány jsou samotný styren a ethylstyren. Obsah monofunkčního komonomerů, zvyšujícího houževnatost je 10 až 70 hmot. %, s výhodou 20 až 50 hmot. %, nej výhodněji 30 až 40 hmot. %, vztaženo na celkovou hmotnost monomerní komponenty.
V některých případech může být monomer dodávající tuhost rovněž zdrojem kaučukovitých vlastností konečného polymeru.
Alkylstyreny C4-C^2 takových komonomerů. takového komonomerů a zvláště £>-n-oktylstyren jsou příklady V těchto případech je použitá koncentrace součtem koncentrací obvyklých monomerů a komonomerů.
Monomerní komponenta rovněž obsahuje prvé (a případně • ·
i druhé) polyfunkční sířovadlo. Jako v případě monofunkčních monomerů a komonomerů, je i volba určitého typu a koncentrace síťovadla nebo sířovadel velmi důležitá pro získání preferované polymerní pěny se žádoucí kombinací strukturních a mechanických vlastností.
Prvé polyfunkční síťovadlo může být zvoleno z velké skupiny monomerů obsahujících dvě nebo více vinylové skupiny schopné polymerace, jako jsou například divinylbenzeny a jejich deriváty. Deriváty divinylbenu, které mohou být použity, jsou mimo jiné trivinylbenzeny, divinyltolueny, divinylxyleny, divinylnaftaleny, divinylalkylnaftaleny, divinylalkylbenzeny, divinylfenanthreny, divinylbifenyly, divinyldifenylmethany, divinylfenylétery, divinyldifenylsulfidy, divinylfurany, divinylsulfid, divinylsulfon a směsi těchto látek. Divinylbenzen je obvykle dodáván ve směsi s ethylstyrenem v poměru asi 55:45. Tento poměr může být změněn a tak může být olejová fáze obohacena j edním nebo druhým monomerem. Obecně j e výhodné obohatit směs ethylstyrenem a zároveň v monomerní směsi snížit obsah styrenu. Preferovaný poměr divinylbenzenu k ethylstyrenu je 30:70 až 55:45, nejvíce preferovaný poměr je 35:65 až 45:55. Použití vyšších koncentrací ethylstyrenu dodává polymeru požadovanou tuhost, aniž by došlo ke zvýšení T do té míry, jako
O v případě styrenu. Toto prvé síťovadlo může být obecně obsaženo v olejové fázi HIPE ve množství 2 až 50 hmot. %, s výhodou 5 až 35 hmot. %, nejvýhodněji v množství 15 až 25 hmot. %, vztaženo k celkové hmotnosti (100 %) polymerní komponenty.
Druhým síťovadlem, jehož přítomnost v polymerní směsi není podmínkou, může být polyfunkční akrylát, zvolený ze skupiny tvořené diakryláty diolů a jejich deriváty. Takovými sífovadly jsou methakryláty, akrylamidy, methakrylamidy a jejich směsi. Příklady takových látek jsou di-, tri-, a tetrakryláty, di-, tri- a tetramethakryláty, jakož i di-, tri- a tetramethakrylamidy a jejich směsi. Vhodná akrylátová a methakrylátová sífovadla jsou látky odvozené od diolů, triolů a tetrolů, kterými jsou m.j. 1,10-dekandiol, 1,8-oktandiol, 1,6-hexandiol,
1,4-butandiol, 1,3-butandiol, 1,4-buten-2-diol, ethylenglykol, diethylenglykol, trimethylolpropan, pentaerythritol, hydro- chinon, katechol, resorcin, triethylenglykol, polyethylenglykol, sorbitol a podobně, (akrylamidová a methakrylamidová síťovadla mohou být odvozena od příslušných diaminů, triaminů a tetraminů). Preferované dioly obsahují alespoň 2, s výhodou 4 a nej výhodněji 6 uhlíkových atomů. Toto druhé síťovadlo může být obecně součástí olejové fáze HIPE a jeho koncentrace v ní může být 0 až 15 hmot. %, vztaženo na celkovou hmotnost monomerní komponenty.
Hlavní část olejové fáze emulzí typu HIPE obsahuje shora uvedené monomery, komonomery a síťovadla. Důležité je, aby tyto monomery, komonomery a síťovadla byly v podstatě nerozpustné ve vodě, takže jsou rozpustné v olejové fázi a nerozpustné ve vodní fázi. Použití těchto v podstatě ve vodě nerozpustných monomerů zajišťuje, že budou použity emulze typu HIPE s odpovídajícími vlastnostmi a stabilitou. Je přirozeně kladen velký důraz na to, aby použité monomery, komonomery a síťovadla byly voleny tak, aby vzniklá polymerní pěna byla netoxická a aby se vyznačovala přiměřenou chemickou stálostí. Tyto monomery, komonomery a síťovadla, přítomné ve velmi nízkých zbytkových koncentracích, vyskytujících se při zpracování pěny po polymerací, by měly být buď velmi málo toxické, nebo zcela netoxické.
Jinou základní složkou olejové fáze HIPE je emulgační složka, která obsahuje přinejmenším primární emulgátor. Odborníkům v dané oblasti jsou známy vhodné primární emulgátory. Zvláště preferovanými emulgátory jsou Spán 201 , Spán 401 , Spán 601 a Spán 807^. Jedná se o estery sorbitolu a kyseliny laurové, myristové, stearové a olejové. Jinými preferovanými emulgátory jsou diestery glycerolu s kyselinami olejovou, myristovou, palmitovou a isostearovou. Preferovaným koemulgátorem je dialkyldimethylamoniummethylsulfát s alkyly odvozenými z mastných kyselin hovězího loje. Zvláště vhodné jsou rovněž směsi těchto emulgátorů, jakož i tyto látky v přečištěném stavu, zvláště estery sorbitolu, obsahující minimální množství isosorbidu a polyolových nečistot.
Vedle těchto primárních emulgátorů může emulgační složka obsahovat i sekundární emulgátory. I v tomto případě platí, že odborníkům v dané oblasti je známo, že může být použit • ·
kterýkoliv ze známých emulgátorů. Tyto sekundární emulgátory jsou s primárními emulgátory alespoň spolurozpustné v olejové fázi. Je možno je zakoupit nebo je připravit známými metodami. Preferovanými sekundárními emulgátory jsou dialkyldimethylamoniummethylsulfát s alkyly odvozenými z mastných kyselin hovězího loje a dialkyldimethylamoniummethylchlorid s alkyly odvozenými z mastných kyselin hovězího loje. Jsou-li tyto sekundární emulgátory přítomny v emulgační složce, je obvyklý hmotnostní poměr mezi primárním a sekundárním emulgátorem 50:1 až 1:4, s výhodou 30:1 až 2:1.
Jak již bylo uvedeno, je odborníkům v dané oblasti známo, že pro přípravu pěn podle tohoto vynálezu je možno použít jakýkoliv vhodný č. 5 387
10.ledna
Olej ová monomerní
S výhodou komponenty dále obsahovat emulgátor (emulgátory).
207 a patentovou
1995, v současné fáze emulzí typu komponenty a 2 obsahuj e a 3 až 10 další
Viz například přihlášku USA č. době v řízení,
ΗIPE obsahuj e až 15 hmot. % patent USA 08/370695, podanou autoři Stone a kol.
až 98 hmot. % olej ová hmot. % složky. přítomny, znám odborníkům fázi být v olejové typu, který je popsáno v patentu USA č. 5 290
1. března 1994, který je zde složkou, která případně může emulgační složky.
fáze 90 až 97 hmot. % monomerní emulgační složky. Olejová fáze může Jednou z těchto složek, které mohou je iniciátor polymerace běžného v dané oblasti, jak je například 820, autoři Bass a kol., vydaném uveden jako odkaz. Preferovanou být přítomna v olejové fázi, je antioxidant, jako jsou stabilizátory typu Hindered Amine Light Stabilizer (HALS), například bis-(1,2,2,5,5-pentamethylpiperidinyl)sebakát (Tinuvin-765 ) nebo stabilizátory typu Hindered Phenolic Stabilizer (HPS), například Irganox-1076^ a terč.-butylhydrochinon. Jinou preferovanou složkou, která případně může být přítomna v olejové fázi, je plnivo, které může zvyšovat tuhost polymeru a/nebo zlepšovat tepelně-izolační vlastnosti. Příkladem takových plniv jsou hliník, oxid titaničitý, saze, grafit, uhličitan vápenatý a podobně. Obecně jsou preferovány částečky, které zabraňují infračerveného záření materiálem, jako jsou saze průchodu a grafit.
J inými složkami, které případně mohou být přítomny v olej ové
fázi, jsou složky způsobující zabarvení (barviva a pigmenty), fluorescenční látky, látky snižující průhlednost, přenašeče řetězce a podobně.
2. Složky vodní fáze
Diskontinuální vodní vnitřní fáze emulzí typu HIPE je obecně tvořena vodnými roztoky, obsahujícími jednu nebo více rozpuštěných látek. Jednou z důležitých látek, rozpuštěných ve vodní fázi, je vodorozpustný elektrolyt. Tento rozpuštěný elektrolyt minimalizuje tendenci monomerů, komonomerů nebo síťovadel, které jsou především rozpustné v olejové fázi, aby se rovněž rozpouštěly ve fázi vodní. Předpokládá se dále, že přítomnost elektrolytu minimalizuje tendenci polymerního materiálu zaplňovat okna mezi jednotlivými dutinami, která se během polymerace tvoří na mezifází olej voda u kapiček vodní fáze. Předpokládá se rovněž, že přítomnost elektrolytu a s ní spojená jistá hodnota iontové síly vodní fáze určují, zda a do jaké míry budou dutiny výsledné polymerní pěny navzájem spojeny.
Může být použit kterýkoliv elektrolyt, schopný dodat vodní fázi jistou hodnotu iontové síly. Preferovanými elektrolyty jsou anorganické soli s kationty s jedním dvěma nebo třemi kladnými náboji, jako jsou vodorozpustné halogenidy, například chloridy, dusičnany a sulfáty alkalických kovů a kovů alkalických zemin. Příkladem takových látek jsou chlorid sodný, chlorid vápenatý, síran sodný a síran hořečnatý. Nejvýhodnější je pro použití při postupech podle tohoto vynálezu chlorid vápenatý. Běžně se používají koncentrace elektrolytu ve vodní fázi emulzí typu HIPE v rozmezí 0,2 až 20 hmot. %, vztaženo na hmotnost vodní fáze. Výhodněji jsou tyto koncentrace 1 až 10 hmot. %, vztaženo na hmotnost vodní fáze.
Emulze typu HIPE rovněž obvykle obsahují účinné množství polymeračního iniciátoru. Tento iniciátor se obvykle přidává do vodní fáze těchto emulzí a může jím být běžný vodorozpustný radikálový iniciátor. Takovými iniciátory jsou peroxysloučeniny jako peroxysulfáty sodný, draselný a amonný, peroxid vodíku, peroxyoctan sodný, peroxyuhličitan sodný a podobně. Mohou být rovněž použity běžné redoxiniciátory. Tyto systémy jsou vytvářeny kombinací shora uvedených peroxysloučenin s redukujícími činidly, jako je hydrogensiřičitan sodný, kyselina L-askorbová a železnaté soli.
Koncentrace iniciátoru může být až 20 mol.%, vztaženo na celkový počet molů polymerizovatelných monomerů přítomných v olejové fázi. Výhodněji je koncentrace iniciátoru 0,001 až 10 mol.%, vztaženo na celkový počet molů polymerizovatelných monomerů přítomných v olejové fázi.
3. Hydrofilizující povrchově aktivní látky a hydratovatelné soli
Polymery, které tvoří pěny připravované z emulzí typu HIPE, s výhodou neobsahují polární funkční skupiny. To znamená, že polymerní pěna má v podstatě hydrofobní charakter. Jsou-li takové pěny používány jako izolační materiál, je odolnost proti vodě obecně žádanou vlastností. Po ukončení polymerace je obvykle třeba odstranit zbytky emulgátorů a solí, což se provádí způsobem, který je popsán dále.
B. Způsob přípravy pěn z emulzí typu HIPE
Příprava pěn je obvykle prováděna v těchto po sobě následujících krocích: 1) Příprava stabilní emulze s vysokým obsahem vnitřní fáze typu HIPE; stabilní emulze za podmínek polymerní pěny; 3) případné kterým se odstraňuj i zbytky z polymerní pěny, a 4)
2) polymerace/vytvrzování této vhodných pro vytváření pevné vymývání pevné polymerní pěny, vodní fáze, emulgátoru a solí odvodňování této polymerní pěny.
1. Příprava emulze typu HIPE
Emulze typu HIPE se připravuje smísením olejové a vodní fáze v dříve uvedených poměrech. Olejová fáze obvykle obsahuje potřebné monomery, komonomery, síťovadla a emulgátory, případně i další složky jako plastifikátory, antioxidanty, zhášedla a přenašeče řetězce. Vodní fáze obvykle obsahuje elektrolyty a iniciátory polymerace.
Emulze typu HIPE může být připravena ze směsi olejové a vodní fáze jejím intenzivním mícháním. Intenzita a doba míchání jsou voleny tak, aby se vytvořila stabilní emulze. To je možno provádět buď šaržovým postupem nebo kontinuálně, obecně za podmínek vhodných k tomu, aby kapičky vodní fáze byly rozptýleny do té míry, že polymerní pěna, která z nich je dále vytvářena, má požadované strukturní vlastnosti. Emulgace směsi olejové a vodní fáze většinou vyžaduje použití speciálního míchacího zařízení, jako je například turbinové kolíkové míchadlo.
Preferovaným způsobem přípravy emulzí typu HIPE je kontinuální způsob míšení a emulgace olejové a vodní fáze. Při tomto způsobu se separátně vytvořené kapalné proudy, z nichž prvý je olejová fáze a druhý vodní fáze, mísí ve vhodné mísici komoře v požadovaném poměru.
V mísící zóně jsou oba proudy podrobeny intenzivnímu míchání, které je prováděno například turbinovým kolíkovým míchadlem odpovídajícího uspořádání a velikosti. Obvykle je nutné na směs olejové a vodní fáze aplikovat přiměřené namáhání ve střihu. Jakmile dojde k vytvoření emulze typu HIPE, je možno ji z mísící komory odvést. Tento preferovaný kontinuální způsob přípravy emulzí typu HIPE je podrobně popsán v patentu USA č. 5 149 720 (autoři DesMarais a kol.), vydaném 22. září 1992, který je zde uveden jako odkaz. Viz rovněž patentovou přihlášku USA č. 08/370 694, autor T. DesMarais, podanou 10. ledna 1995, v současné době v řízení, ve které je popsán zlepšený kontinuální způsob s recirkulační smyčkou pro emulzi typu HIPE.
2. Polymerace/vytvrzování emulzí typu HIPE
Emulze typu HIPE se obvykle přivádí do vhodné reakční nádoby případně na místo, kde má být polymerována. V jednom z provedení je reakční nádobou otevřená nádoba z polyethylenu, ze které může být poté co polymerace proběhla do požadovaného stupně, zpolymerováný pevný materiál ve vhodné chvíli snadno odstraněn a použit k dalšímu zpracování. Výhodné je, aby teplota, při které je emulze HIPE uváděna do reakční nádoby, byla stejná jako ·· ·· ·· ··· ·· ·· teplota, při které probíhá polymerace resp. vytvrzování.
Podmínky, vhodné pro provádění polymerace, se mění v závislosti na použitém monomeru a dalších složkách, tvořících olejovou a vodní fázi emulze (zvláště na použitém emulgátoru) a na typu a množství iniciátoru polymerace. Často je však pro dosažení vhodných podmínek polymerace resp. vytvrzování nutné udržovat emulzi HIPE při teplotách 30 °C případně 35 °C po dobu 2 až 64 hodin, výhodněji po dobu 4 až 48 hodin. Emulze HIPE může být rovněž vytvrzována postupně, jak je popsáno v patentu USA č. 5 189 070 (autoři Brownscombe a kol.), vydaném 23. února 1993, který je zde uveden jako odkaz.
Zvláštní výhodou používání účinnějších emulgačních systémů je skutečnost, že polymerace resp. vytvrzování mohou být prováděny teplotách 50 °C a vyšších, výhodněji při teplotách 60 °C a vyšších. Polymerace resp. vytvrzování emulzí typu HIPE se běžně provádí při teplotách 60 až 99 °C, častěji je tento teplotní interval 65 až 95 °C.
Pěna HIPE s otevřenými dutinami se obvykle získává polymerací v reakční nádobě, jako je například otevřená nádoba typu kádě. Takto získanou pěnu HIPE je možno řezat na listy nebo pláty. Listy nebo pláty zpolymerované pěny HIPE je poté možno snadněji zpracovávat opakovaným vymýváním a odstraňováním vody, kterým je nakonec získána pěna HIPE ve stavu vhodném pro použití jako izolační materiál. Zpolymerovaná pěna HIPE je obvykle řezána na listy nebo pláty o tloušťce 0,08 až 6 cm. Následujícím odvodňování pěny stlačováním ve směru z se obvykle získá pěna HIPE s tloušťkou 10 až 17 % její původní tkoušťky.
3. Úprava a vymývání pěny HIPE
Zpolymerovaná pěna HIPE je naplněna zbytkem vodní fáze použité při její přípravě. Tuto zbytkovou vodu (obecně vodný roztok elektrolytu a zbytků emulgátoru a iniciátoru polymerace) je třeba před dalším zpracováním pěny nejdříve odstranit. To se obvykle provádí stlačením pěny, kterým se vytlačí v ní zbylá kapalina, a/nebo vymýváním pěny vodou a vymývacími vodnými roztoky. Obvykle se používá několik vymývacích cyklů, například
• · se mohou použít 2 až 4 vymývací cykly.
používaná pro toto vymývání zahřívá alespoň
S výhodou se voda na teplotu blízkou
T polymeru, aby při vymývání byl materiál pružný, probíhalo snadno a aby se předešlo poškození pěny.
aby vymývání
4. Odvodňování pěny
Po vymytí je pěna HIPE obvykle odvodňována. Odvodnění je možno dosáhnout stlačením pěny, kterým je vytlačena v ní obsažená voda, zahříváním pěny obsahující vodu na 60 až 200 °C, působením mikrovlnného záření, odvodňováním za sníženého tlaku, nebo kombinací uvedených technik. Pěny HIPE jsou obvykle odvodňovány jejich stlačením na přibližně 1/3 jejich původního objemu nebo na objem menší. Odvodňovací postupy jsou obecně prováděny tak dlouho, do té míry, která je (vlhkosti) tak nízký, až je pěna vhodná k použití a je vysušena prakticky dosažitelná. Často je obsah vody jak jen je možné, a činí 1 až 15 hmot. %, výhodněj i 5 až hmot. %, vztaženo k hmotnosti pěny neobsahující žádnou vodu.
IV. Zkušební metody
A. Dynamická mechanická analýza (DMA) je používána pro stanovení Ts polymerů
Ze vzorku které se
DMA je metodou, která včetně polymerních pěn. o tloušřce 3 až 5 mm, destilovanou vodou, přičemž se průchodem materiálu mezi válci. sušit na vzduchu g * polymeru se nařežou třikrát až čtyřikrát každém vymytí voda plátky vymyj i vypudí
Ρθ
Vymyté bločky pěny se ponechaj i a vyříznou se z nich válečky o průměru 25 cm.
Tyto válečky se použijí pro měření pomocí přístroje pro dynamickou mechanickou analýzu Rheometrics RSA-II ve stlačeném stavu mezi dvěma destičkami o průměru 25 mm při těchto podmínkách měření:
* postupné snižování teploty po 2,5 °C v teplotním intervalu 85 °C až -40 °C, * vyrovnávací intervaly při změnách teploty 125 až 160 s, * dynamické napětí 0,1 až 1,0 % (běžně 0,7 %), * frekvence 1,0 r/s, * mód dynamického namáhání při počáteční statické zátěži
g.
Teplota skelného přechodu se odečte při maximu závislosti ztrátového úhlu na teplotě.
B. Expanzní faktor
Expanzní vzorku pěny v expandovaném stavu k počáteční expanzní faktor.
může být ve stlačeném a faktor stanoven na základě měření tloušťky expandovaném stavu. Poměr tloušťky tloušťce ve stavu stlačeném je
Vzorek pěny ve stlačeném stavu se položí na žulovou destičku a přiloží se na něj destička mikrometru. Mikrometr je nastaven tak, aby vyvíjel na vzorek tlak 0,55 kPa. Je možno použít jakéhokoliv mikrometru s kruhovou kontaktní destičkou o ploše alespoň 6,5 cm , umožňujícího měření s přesností 0,025 mm.
Příklady takových mikrometrů (Ames Co., Valtham MA) nebo jsou mikrometr Ames, typ 482 mikrometr Ono-Sokki, typ EG-225 (Ono-Sokki Co., Japan). Změří se počáteční Vzorek s mikrometrem se poté vloží do nastavena teplota na hodnotu T + 20 °C. tloušťka v expandovaném stavu .
tloušťka (XQ).
sušárny, ve které j e
Po 60 min. se odečte
Expanzní faktor (EF) se vypočte ze vzorce EF = Χ^/Χθ. Je možno rovněž stanovit expanzní faktor u vzorku, který byl ponechán při teplotě T = T + 20 °C po dobu jednoho dne a tak se přesvědčit, zda bylo dosaženo úplné zpětné expanze. Obvykle se postupuje tak, že měření tloušťky při vyšší teplotě se provádí tak dlouho, dokud se zpětná expanze nezastaví.
C. Specifický povrch
Jak bylo uvedeno dříve, je podrobný popis stanovení specifického povrchu na základě nasávání kapaliny způsobovaného kapilárními silami, uveden v části Test Methods patentu USA č. 5 387 207.
- 27 Příklady provedení vynálezu
Následující příklady ilustrují způsob přípravy stlačených pěn
HIPE podle tohoto vynálezu.
Příklad 1
Příprava pěny z emulze typu HIPE
A) Příprava emulze typu HIPE
Bezvodý chlorid vápenatý (36,32 kg) a peroxysíran draselný (189 g) se rozpustí v 378 litrech vody. Takto se připraví vodní fáze používaná pro kontinuální přípravu emulze typu HIPE.
Do směsi monomerů složené ze styrenu (2400 g), technického divinylbenzenu o obsahu 55 % této látky (1200 g), a 2-ethylhexylakrylátu (2400 g) se přidá Spán 40™ (480 g) . Po promíchání se roztok ponechá stát přes noc. Vrchní vrstva se odtáhne a použije se při přípravě emulzí typu HIPE jako emulgátor. (Případný lepkavý zbytek se odstraní.)
Olejová fáze (25 °C) a vodní fáze (42 až 44 °C) se odděleně přivádějí do dynamické mísící aparatury. Intenzivní promíchání obou fází v této aparatuře se dosahuje pomoci turbinového kolíkového míchadla. Při tomto objemu vstupních látek se turbinové má kolíkové míchadlo hřídel o délce 21,6 cm a průměru
1,9 cm. Na této hřídeli jsou připevněny čtyři řady kolíků, 2 řady po 17 kolících, 2 řady po 16 kolících. Tyto kolíky mají průměr 0,5 cm a vyčnívají z povrchu hřídele v délce 1,6 cm. Turbínové míchadlo je umístěno ve válcovitém pouzdru, které s ním tvoří dynamickou mísící aparaturu. Vzdálenost konců kolíků od stěny válcovitého pouzdra je 0,8 mm.
Za dynamickou mísící aparaturou je umístěno statické míchadlo, kterým je vytvářen zpětný tlak v dynamické mísící aparatuře a které slouží k usnadnění konečné tvorby emulze. Toto statické míchadlo je 35,6 cm dlouhé a jeho vnější průměr je
1,3 cm. Jedná se o míchadlo vyráběné firmou TAH Industries, typ
070-821, zkrácené o 6,1 cm.
Kombinovaná mísící aparatura se naplní olejovou a vodní fází v poměru 3 díly vodní fáze na 1 díl olejové fáze. Aparatura je během plnění odvzdušňována, aby bylo umožněno její úplné naplnění. Plnění aparatury olejovou fází se provádí rychlostí
1,89 g/s, plnění vodní fází rychlostí 5,68 cm /s.
Po naplnění aparatury se zahájí míchání dynamickou mísící aparaturou rychlostí 1800 ot/min. Během asi 2 minut se postupně a
zvyšuje rychlost přítoku vodní fáze až na 45,4 cm /s a snižuje se rychlost přítoku olejové fáze až na 0,82 g/s. Zpětný tlak vyvíjený dynamickým a statickým míchadlem je v tomto okamžiku 92 kPa. Rychlost turbinového míchadla se potom během 120 s postupně sníží na 1200 οΐ/min. Zpětný tlak klesne na 37 kPa. V tomto okamžiku se rychlost turbinového míchadla rychle zvýší na 1800 ot./min. Zpětný tlak vzroste na 44 kPa a dále se nemění. Takto připravovaná emulze typu HIPE má poměr voda/olej 55:1.
B) Polymerizace/vytvrzování emulze typu HIPE
Emulze typu HIPE, přiváděná ze statického míchadla, je uváděna do kruhové polypropylenové otevřené nádoby o průměru 43 cm a výšce 10 cm, ve které je umístěna koncentrická vložka z plastu Celcon. Průměr dna této vložky je 12,7 cm a průměr horní části této vložky je 17,14 cm. Z emulze typu HIPE, obsažené v nádobě, se jejím zahříváním na teplotu 65 °C po dobu 18 hodin získá polymerní pěna HIPE.
C) Promývání a odvodnění pěny
Pěna HIPE se po vytvrzení vyjme z polymeračních nádob. V této pěně je obsažen zbytek vodní fáze (obsahující rozpuštěné emulgátory, elektrolyt, zbytky iniciátoru a iniciátor), jehož hmotnost je padesátinásobkem (50X) až šedesátinásobkem (60X) hmotnosti zpolymerovaných monomerů. Pěna se rozřeže pomocí ostré pily na listy o tloušťce 0,5 cm. Tyto listy se potom stlačují v mezeře mezi dvěma perforovanými válci, které jsou evakuovány a na kterých probíhá odsávání vody do té míry, že obsah zbytkové ····
vodní fáze v pěně poklesne na asi šestinádobek (6X) hmotnosti zpolymerovaných monomerů. Poté jsou listy znovu nasyceny vodou o teplotě 60 °C a procházej i štěrbinami mezi třemi evakuovanými perforovanými válci, čímž se obsah vody v pěně sníží asi na 4X. Voda, která je používána k promývání pěny může obsahovat asi 1 % hydrogenuhličitanu sodného. Tato látka reaguje za vzniku nerozpustného nehygroskopického uhličitanu vápenatého se zbytky chloridu vápenatého, které mohou být přítomny, a které by v případě, že by nebyly odstraněny, způsobovaly, že by vymytá pěna byla hydrofilní. Obsah CaC12 v pěně je nižší než 1 %.
Pěna HIPE zůstává po průchodu poslední štěrbinou stlačena na tloušťku přibližně 0,048 cm. Potom se pěna suší na vzduchu po dobu 16 hodin. Tím se sníží obsah vody na 1 až 8 hmot. % polymerního materiálu. Hustota pěny ve stlačeném stavu je přibližně 0,14 g/cm . Po expandování v ethanolu je hustota pěny v suchém stavu přibližně 0,018 g/cm a její teplota skelného přechodu je 50 °C.
Příklad 2
Příprava pěny z emulze typu HIPE
A) Příprava emulze typu HIPE
Bezvodý chlorid vápenatý (36,32 kg) a peroxysíran draselný (189 g) se rozpustí v 378 litrech vody. Takto se připraví vodní fáze používaná pro kontinuální přípravu emulze typu HIPE.
Do směsi monomerů složené z destilovaného divinylbenzenu (40 % divinylbenzenu a 60 % ethylstyrenu) (2100 g),
2-ethylhexylakrylátu (3300 g) a hexandioldiakrylátu (600 g) byl přidán velmi čistý diglycerolmonooleát (360 g) a Tinuvin (30 g). Emulgátor na bázi diglycerolmonooleátu (Grinsted Products; Brabrand, Dánsko), obsahující 81 % diglycerolmonooleátu, 1 % jiných diglycerolových esterů, 3 % polyglycerolů a 15 % jiných polyglycerolových esterů, způsobuje snížení mezifázového napětí na fázovém rozhraní olej/voda na »··»·· ·· · ·· · · • · · · ··· · · · · ··· · · · ···· • · ··· · · · · · · · · ···· ··· ··· e· ·· ·· ··· ·· · · hodnotu 0,0025 N/m a jeho kritická agregační koncentrace je
2,9 hmot. %. Po promíchání se tato směs ponechá stát přes noc. Protože se z této směsi neodděluje žádná heterogenní složka, použije se celý její objem při přípravě emulzí typu HIPE jako emulgátor.
Olejová fáze (25 °C) a vodní fáze (42 až 44 °C) se podobně jako v příkladu 1 odděleně přivádějí do dynamické mísící aparatury. Část směsi, vystupující z této dynamické mísící aparatury, se odtahuje a recirkuluje se pomocí recirkulační smyčky zpět na vstup dynamické mísící aparatury, jak je popsáno v patentové přihlášce USA č. 08/370 694, autoři DesMarais a kol. podané 10 ledna 1995, která je řízení současně s touto patentovou přihláškou.
Kombinovaná mísící a recirkulační aparatura je plněna olejovou a vodní fází v poměru 1:3. Dynamická mísící aparatura je odvzdušňována, aby při jejím plnění mohl uniknout vzduch. Olejová fáze je plněna rychlostí 3,78 g/s, vodní fáze rychlostí
11,35 cm /s a rychlost recirkulace v recirkulační smyčce je asi 15 cm3/s.
Po naplnění aparatury se sníží rychlost toku vodní fáze na polovinu, aby se snížil vzestup tlaku za stavu, kdy je uzavřeno odvzdušnění. Potom se v dynamické mísící aparatuře zahájí míchání rychlostí 1800 ot/min. Během asi 1 minuty se postupně zvýší rychlost přítoku vodní fáze až na 45,4 cm /s a během asi 2 min. se sníží rychlost přítoku olejové fáze až na 0,757 g/s. Rychlost recirkulace se potom postupně zvýší na 45 cm /s. Zpětný tlak vyvíjený dynamickým a statickým míchadlem je v tomto okamžiku 69 kPa. Potom se snižuje rychlost čerpadla Vaukesha až rychlost recirkulace poklesne na asi 11 cm.
B) Polymerizace/vytvrzování emulze typu HIPE
Emulze typu HIPE přiváděná ze statického míchadla je uváděna do kruhové polypropylenové otevřené nádoby o průměru 43 cm a výšce 10 cm, ve které je umístěna koncentrická vložka z plastu Celcon. Průměr dna této vložky je 12,7 cm a průměr horní části této vložky je 17,14 cm. Z emulze typu HIPE, obsažené v nádobě, • · 9 9 99 9
9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9
9 9 9 99 99
99 9 9
9 99 9 9 99 9 se polymerací způsobenou jejím zahříváním na teplotu 65 °C po dobu 18 hodin získá polymerní pěna HIPE.
C) Promývání a odvodnění pěny
Pěna HIPE se po vytvrzení vyjme z polymeračních nádob. V této pěně je obsažen zbytek vodní fáze (obsahující rozpuštěné emulgátory, elektrolyt, zbytky iniciátoru a iniciátor), jehož hmotnost je padesátinásobkem (50X) až šedesátinásobkem (60X) hmotnosti zpolymerovaných monomerů. Pěna se rozřeže pomocí ostré kmitavé pily na listy o tloušťce 0,5 cm. Tyto listy se potom stlačují v mezeře mezi dvěma perforovanými válci, které jsou evakuovány a na kterých probíhá odsávání vody do té míry, že obsah zbytkové vodní fáze v pěně poklesne na asi šestinádobek (6X) hmotnosti zpolymerovaných monomerů. Poté jsou listy znovu nasyceny vodou o teplotě 60 °C a procházejí štěrbinami mezi třemi evakuovanými perforovanými válci, čímž se obsah vody v pěně sníží asi na 4X. Obsah CaC12 v pěně je nižší než 1 %.
Pěna HIPE zůstává po průchodu poslední štěrbinou stlačena na tloušťku přibližně 0,053 cm. Potom se pěna suší na vzduchu po dobu 16 hodin. Tím se sníží obsah vody na 9 až 17 hmot. %, vztaženo k celkové hmotnosti polymerního materiálu. Získaný list pěny je značně zvlněný. Pěna obsahuje rovněž asi 5 hmot. % zbytkového emulgátoru na bázi diglycerolmonooleátu. Hustota pěny ve stlačeném stavu je přibližně 0,14 g/cm . Po expandování v ethanolu je hustota pěny v suchém stavu přibližně 0,018 g/cm a její teplota skelného přechodu je 23 °C.
Příklady 3 až 11
V podstatě stejným způsobem, který byl popsán v příkladech 1 a 2, pouze za použití jiného poměru monomerů, byly připraveny další pěny. Obsah jednotlivých monomerů, poměry vodní fáze k olejové fázi (water to oil V:O) a výsledné hodnoty Tg jsou uvedeny v Tabulce 1.
Tabulka 1
Složení pěn a jejich T &
příklad č. monomery (%) Tg (°C)·
STY DVB EHA
3 40 22 38 52
4 34 22 44 44
5 32 24 44 50
6 31 22 47 38
7 29 24 47 41
8 25 22 53 32
9 38 22 40 54
10 36 22 42 49
11 28 22 50 30
STY - styren, Aldrich Chemical Co.
DVB = divinylbenzen, použit technický produkt Dow Chemical Corp., obsahující 55 % látky a 45 % ethylbenzenu EHA =
2-ethylhexylakrylát, Aldrich Chemical Corp.
* stanoveno pomocí dynamické mechanické analýzy při 1,0 r/s
Příklady 12 až 16
V podstatě stejným způsobem, který byl popsán v příkladu 1, byly připraveny další pěny. Jejich izolační vlastnosti byly měřeny metodou popsanou v ASTM C177-85. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 2.
Tabulka 2
Izolační vlastnosti pěn
příklad č. hustota (g.cm-3) monomery (%) T8 (°C) * tepelná vodivost* * (mV.m_ .K”1)
STY DVB EHA
12 0,011 20 40a 40 60 38
13 0,012 20 40 40 60 34
14 0,008 0 40b 60 18 37
15c 0,015 0 33 55 23 34
16c 0,012 0 33 55 23 35
měřeno pomocí DMA ** vypočteno na základě měření podle ASTM C177-895 a použit DVB o čistotě 55 % b použit DVB o čistotě 50 % c použito 12 % 1,6-hexandioldiakrylátu
Uvedené výsledky ukazují vynikající tepelně-izolační vlastnosti pěn podle tohoto vynálezu.
Příklad 17
Postupem popsaným v příkladu 1 byl z emulze typu HIPE obsahující 40 % styrenu, 20 % divinylbenzenu a 40 %
2-ethylhexylacetátu při poměru voda:olej rovném 50:1 vyroben souvislý pás o šířce 30,5 cm a tloušťce 7,6 cm. Tato pěna byla odvodněna postupným průchodem štěrbinami o šířkách 5,1, 2,54,
1,27 a 0,76 cm mezi odvodňovacími válci. Po odvodnění tímto způsobem byl získán pás s trvalou tloušťku asi 1,3 cm. Na tento souvislý pás pěny byla potom převrstvena hliníková folie o tloušťce 0,025 cm a takto získaná vrstvená struktura byla ihned poté svinuta do role o průměru 76 cm. Role byla poté zabalena do smršťovací plastikové folie. V tomto stavu zůstala pěna beze změny rozměrů během skladování, transportu, prodeje a použití. Použití této folie spočívá v jejím rozvinutí a vložení její odříznuté části mezi dvě stropnice v podkroví obytného domu. V tomto okamžiku byla tloušťka produktu ještě stále přibližně 1,3 cm. Zvýšená teplota v podkroví byla příčinou značně rychlé zpětné expanze pěny na její původní tloušťku
7,6 cm a hustotu 0.008 g/cm . Tato pěna je výborným izolačním materiálem, se kterým je možno pohodlně manipulovat od jeho výroby až po jeho konečné použití.

Claims (3)

1. Použití polymerního pěnového materiálu pro izolační účely, vyznačující se tím, že tento materiál má:
2 3
A) specifický povrch alespoň 0,01 m /cm ,
B) hustotu za sucha v expandovaném stavu nižší než 0,05 g/cm^, a
C) teplotu až 90 °C.
v teplotním intervalu -20
2. Použití polymerního pěnového materiálu pro izolační účely, vyznačující se tím, že tento materiál má:
2 3
A) specifický povrch alespoň 0,01 m /cm ,
B) hustotu za sucha v expandovaném stavu nižší než 0,05 g/cm^, a
C) teplotu skelného přechodu (Tg) v teplotním intervalu -20 až 90 °C, a je připravován způsobem sestávajícím z:
A) přípravy emulze vody v oleji prováděné při teplotě 30 °C a vyšší mícháním za mírného střihového napětí směsi látek složené z:
1) olejové fáze obsahující:
a) 80 až 98 hmot. % monomerní složky schopné vytvářet kopolymer s hodnotou T v teplotním rozmezí -20 až &
90 °C, přičemž tato monomerní složka je tvořena:
i) 10 až 70 hmot. % monofunkčního monomeru v podstatě nerozpustného ve vodě, vytvářejícího homopolymer s T 35 °C nebo nižším,
O ii) 10 až 70 hmot. % monofunkčního komonomeru v podstatě nerozpustného ve vodě, schopného způsobovat tuhost srovnatelnou s tuhostí poskytovanou styrenem, iii) 2 až 50 hmot. % prvého v podstatě ve vodě nerozpustného polyfunkčního sífovadla, zvoleného ze skupiny tvořené divinylbenzenem a jeho analogy, iv) O až 15 hmot. % druhého v podstatě ve vodě nerozpustného polyfunkčního síťovadla, zvoleného ze skupiny tvořené diakryláty diolů a jejich analogy, a
b) 2 až 20 hmot. % emulgační složky, rozpustné v olejové fázi a schopné vytvářet stabilní emulze vody v oleji;
2) vodní fáze obsahující 0,1 až 20 hmot. % vodorozpustného elektrolytu, přičemž
3) poměr objemu ke hmotnosti vodní fáze k olejové fázi se pohybuje v rozmezí 12:1 až 250:1;
B) polymerace monomerní složky olejové fáze emulze vody v oleji za vzniku polymerního pěnového materiálu.
3. Použití podle nároku 1,vyznačuj ící se tím, že zmíněný polymerní pěnový materiál má teplotu skelného přechodu (T ) v teplotním intervalu 0 až 50 °C.
&
4. Použití podle nároku 1, v y z n a č u j ící se tím, že průměrná velikost dutin ve zmíněném polymerním pěnovém materiálu je nižší než 100 gm. 5 . Použití podle nároku 4, v y z n a č u j ící se tím, že průměrná velikost dutin ve zmíněném polymerním pěnovém materiálu je 10 až 50 gm, s výhodou 15 až 35 gm. 6 . Použití podle nároku 5, v y z n a č u j ící se tím, že zmíněný polymerní pěnový materiál má teplotu skelného
přechodu v teplotním intervalu 10 až 40 °C.
7. Použití polymerního pěnového materiálu pro izolační účely, vyznačující se tím, že tento materiály má:
2 3
A) specifický povrch alespoň 0,025 m /cm ,
B) hustotu za sucha v expandovaném stavu 0,08 až 0,004 g/cm ,
C) teplotu skelného přechodu (T ) v teplotním intervalu 0
O až 50 °C, a
D) průměrnou velikost dutin 10 až 50 gm.
8. Použití podle nároku 2,vyznačuj ící se tím, že monomerni složka v kroku A) obsahuje 10 až 70 % monofunkčního komonomeru ii), s výhodou 20 až 50 % monofunkčního komonomeru ii).
nároku 8, v že monomerni složka v kroku A) monomeru i).
9. Použití podle y z n a č u obsahuje 20 j í c až 50 se tím, monofunkčního
10. Použití podle nároku 9,vyznačuj ící se tím, že monomerni složka v kroku A) obsahuje 10 až 30 % síťovadla iii).
11. Použití podle nároku 2, vyznačuj ící tím, že zmíněný monofunkční monomer i) obsažený v monomerni složce je zvolen ze skupiny sestávající z 2-ethylhexylakrylátu, isodecylakrylátu, laurylakrylátu a laurylmethakrylátu, zmíněný monofunkční komonomer ii) obsažený v monomerni složce je zvolen ze skupiny sestávající ze styrenu, ethylstyrenu a p-n-oktylstyrenu, a že zmíněné prvé síťovadlo iii) obsažené v monomerni složce je zvoleno ze skupiny sestávající z divinylbenzenu, trivinylbenzenu, divinyltoluenu a divinylxylenu.
12. Použití podle nároku 2,vyznačuj ící se tím, že poměr vodní fáze ke hmotnosti olejové fáze je 25:1 až
CZ973965A 1995-06-07 1996-06-03 Použití polymerních pěnových materiálů vyrobených z emulzí s vysokým obsahem vnitřní fáze pro izolační účely CZ396597A3 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US08/472,447 US5633291A (en) 1995-06-07 1995-06-07 Use of foam materials derived from high internal phase emulsions for insulation

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ396597A3 true CZ396597A3 (cs) 1998-04-15

Family

ID=23875544

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ973965A CZ396597A3 (cs) 1995-06-07 1996-06-03 Použití polymerních pěnových materiálů vyrobených z emulzí s vysokým obsahem vnitřní fáze pro izolační účely

Country Status (22)

Country Link
US (2) US5633291A (cs)
EP (1) EP0830418B1 (cs)
JP (1) JPH11507410A (cs)
KR (1) KR100253968B1 (cs)
CN (1) CN1071357C (cs)
AT (1) ATE197809T1 (cs)
AU (1) AU722397B2 (cs)
BR (1) BR9609017A (cs)
CA (1) CA2223824C (cs)
CZ (1) CZ396597A3 (cs)
DE (1) DE69611090T2 (cs)
DK (1) DK0830418T3 (cs)
ES (1) ES2152532T3 (cs)
GR (1) GR3034940T3 (cs)
HK (1) HK1009821A1 (cs)
HU (1) HUP9901080A3 (cs)
NO (1) NO975766L (cs)
NZ (1) NZ310860A (cs)
PT (1) PT830418E (cs)
TR (1) TR199701563T1 (cs)
WO (1) WO1996040824A1 (cs)
ZA (1) ZA964785B (cs)

Families Citing this family (43)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
AR000655A1 (es) * 1995-01-10 1997-07-10 Procter & Gamble Un material de espuma polímerica que es capaz de absorber la sangre y los fluidos basados en sangre un paño de catamenia que comprende un miembro absorbente hecho con el material de espuma un artículoabsorbente comprendiendo dicho material de espuma y un proceso para la preparación de dicho materia l de espuma
US5922780A (en) 1995-01-10 1999-07-13 The Procter & Gamble Company Crosslinked polymers made from 1,3,7-octatriene and like conjugated polyenes
US6147131A (en) * 1995-11-15 2000-11-14 The Dow Chemical Company High internal phase emulsions (HIPEs) and foams made therefrom
US5977194A (en) * 1995-11-15 1999-11-02 The Dow Chemical Company High internal phase emusions and porous materials prepared therefrom
US5817704A (en) * 1996-03-08 1998-10-06 The Procter & Gamble Company Heterogeneous foam materials
US5767167A (en) * 1996-05-31 1998-06-16 Petrelli Research Open cell polymeric foam filtering media
FR2755693B1 (fr) * 1996-11-14 1998-12-18 Atochem Elf Sa Procede pour l'obtention de polymeres hydrophiles a grande vitesse de dissolution ou de gonflement dans l'eau
US6256600B1 (en) * 1997-05-19 2001-07-03 3M Innovative Properties Company Prediction and optimization method for homogeneous porous material and accoustical systems
US6048908A (en) 1997-06-27 2000-04-11 Biopore Corporation Hydrophilic polymeric material
US6013589A (en) * 1998-03-13 2000-01-11 The Procter & Gamble Company Absorbent materials for distributing aqueous liquids
US6083211A (en) * 1998-03-13 2000-07-04 The Procter & Gamble Company High suction polymeric foam materials
US6160028A (en) * 1998-07-17 2000-12-12 The Procter & Gamble Company Flame retardant microporous polymeric foams
US6245697B1 (en) 1998-11-12 2001-06-12 The Procter & Gamble Company Flexible mat for absorbing liquids comprising polymeric foam materials
US6204298B1 (en) * 1999-02-22 2001-03-20 The Procter & Gamble Company Processes for the rapid preparation of foam materials from high internal phase emulsions at high temperatures and pressures
US6525106B1 (en) 1999-02-22 2003-02-25 The Procter & Gamble Company Method for continuous curing of hipe into hipe foams
US6158144A (en) * 1999-07-14 2000-12-12 The Procter & Gamble Company Process for capillary dewatering of foam materials and foam materials produced thereby
EP1222213A1 (en) * 1999-10-08 2002-07-17 The Procter & Gamble Company APPARATUS AND PROCESS FOR IN-LINE PREPARATION OF HIPEs
JP2003512942A (ja) * 1999-11-02 2003-04-08 ザ、プロクター、エンド、ギャンブル、カンパニー 造形された発泡体を作る方法
US6376565B1 (en) * 1999-11-02 2002-04-23 The Procter & Gamble Company Implements comprising highly durable foam materials derived from high internal phase emulsions
DE19962964A1 (de) 1999-12-24 2001-07-05 Wilfried Ensinger Voll- oder Hohlkammerkunststoffprofile
US6207724B1 (en) 2000-01-24 2001-03-27 The Procter & Gamble Company Foam materials and high internal phase emulsions made using oxidatively stable emulsifiers
US6444716B1 (en) 2000-01-24 2002-09-03 The Procter & Gamble Company Foam materials and high internal phase emulsions made using oxidatively stable emulsifiers
US6780209B1 (en) 2000-01-24 2004-08-24 The Lubrizol Corporation Partially dehydrated reaction product process for making same, and emulsion containing same
US6730712B2 (en) * 2000-10-25 2004-05-04 Nippon Shokubai Co., Ltd. Method of manufacturing porous cross-linked polymer sheet
FR2862976B1 (fr) * 2003-11-28 2006-01-13 Commissariat Energie Atomique Mousses polymeres de tres basse densite et leur procede de fabrication
EP2261586B1 (en) 2004-03-02 2017-07-19 The Procter & Gamble Company A method for curing high internal phase emulsions
CN1930222B (zh) * 2004-03-02 2010-05-26 宝洁公司 由高内相乳液来制备泡沫材料
BRPI0601343A (pt) * 2006-04-05 2007-12-04 3M Innovative Properties Co artigo flexìvel para limpeza
WO2008144634A2 (en) * 2007-05-18 2008-11-27 Cabot Corporation Filling fenestration units
US20120108692A1 (en) 2010-10-27 2012-05-03 John Collins Dyer Preparation of foam materials derived from renewable resources
BR112016004346B1 (pt) 2013-08-27 2022-03-15 The Procter & Gamble Company Artigo absorvente
US10182945B2 (en) 2013-10-04 2019-01-22 Dristi, LLC Hybrid dressings of hydrophilic material and polymer foam
US10004646B2 (en) 2013-10-04 2018-06-26 Dristi, LLC Methods for using polymer foam absorbent materials in wound dressings
CN107427397A (zh) 2015-03-18 2017-12-01 宝洁公司 带有腿箍的吸收制品
EP3270848B1 (en) 2015-03-18 2019-06-19 The Procter and Gamble Company Absorbent article with leg cuffs
BR112018007748B1 (pt) 2015-11-03 2022-07-26 Kimberly-Clark Worldwide, Inc. Produto de tecido de papel, produto de limpeza, e, artigo absorvente de cuidado pessoal
BR112020007694B1 (pt) 2017-11-29 2022-12-13 Kimberly-Clark Worldwide, Inc Método para produzir um substrato multicamada formado por espuma
CN112469857B (zh) 2018-07-25 2022-06-17 金伯利-克拉克环球有限公司 用于制备三维泡沫铺设的非织造物的方法
CN110330584B (zh) * 2019-07-02 2023-02-03 深圳市方科马新材料有限公司 一种阻燃抑烟轻质高强高分子材料及其制备方法
CN114829427B (zh) * 2020-02-17 2023-10-13 株式会社Jsp Hipe泡沫及其制造方法
US20210402066A1 (en) * 2020-06-26 2021-12-30 The Procter & Gamble Company Absorbent articles including hipe foam enhanced with clay nanoplatelets, and method of manufacture
USD990173S1 (en) * 2021-04-28 2023-06-27 Sekisui Chemical Co., Ltd. Foam sheet
CN116531176B (zh) * 2023-05-18 2023-10-24 佛山市中柔日用品有限公司 一种吸收制品及其制备方法

Family Cites Families (93)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE1420831B2 (de) * 1959-07-28 1972-04-20 Will, Günther, Dr , 6100 Darmstadt Verfahren zur herstellung von poroesen formkoerpern
DE1137554B (de) * 1961-06-21 1962-10-04 Bayer Ag Verfahren zur Polymerisation von wasserunloeslichen Monomeren
FR1340520A (fr) * 1962-11-29 1963-10-18 Basf Ag Procédé pour la production de matières plastiques poreuses
US3431911A (en) * 1966-06-17 1969-03-11 Scott Paper Co Absorbent pad
US3563243A (en) * 1968-01-19 1971-02-16 Johnson & Johnson Absorbent pad
US3565817A (en) * 1968-08-15 1971-02-23 Petrolite Corp Continuous process for the preparation of emuisions
DE1806652C3 (de) * 1968-11-02 1974-07-25 Basf Ag Verfahren zur Herstellung von Polymerisaten mit faseriger und poriger Struktur
US3806474A (en) * 1970-11-23 1974-04-23 Princeton Polymer Sponge Corp Hydrophilic polyester urethane foam
US3763056A (en) * 1971-06-02 1973-10-02 G Will Porous polymeric compositions processes and products
US3734867A (en) * 1971-12-17 1973-05-22 G Will Method of producing porous polymerizates from water-in-oil emulsions
US3778390A (en) * 1972-07-17 1973-12-11 Procter & Gamble Hydrolytically unstable polyurethane foams
US3988508A (en) * 1973-03-08 1976-10-26 Petrolite Corporation High internal phase ratio emulsion polymers
GB1493356A (en) 1973-12-13 1977-11-30 Ici Ltd Water-extended polymeric materials
US3994298A (en) * 1975-01-22 1976-11-30 The Procter & Gamble Company Foam aggregate catamenial tampon
US4093570A (en) * 1975-05-01 1978-06-06 Asahi Kasei Kogyo Kabushiki Kaisha Production of porous polymers
US3993074A (en) * 1975-05-07 1976-11-23 Murray Jerome L Monolithic sanitary device
US4049592A (en) * 1975-07-18 1977-09-20 W. R. Grace & Co. Biodegradable hydrophilic foams and method
US4061145A (en) * 1975-11-26 1977-12-06 The Procter & Gamble Company Absorbent foam articles and method of manufacture
US4029100A (en) * 1976-01-05 1977-06-14 Colgate-Palmolive Company Shape retaining diaper
US4067832A (en) * 1976-03-01 1978-01-10 The Procter & Gamble Company Flexible polyurethane foam
US4132839A (en) * 1976-10-12 1979-01-02 W. R. Grace & Co. Biodegradable hydrophilic foams and method
US4110276A (en) * 1976-11-02 1978-08-29 The Procter & Gamble Company Polyester foam materials
JPS54114547A (en) * 1978-02-27 1979-09-06 Sekisui Plastics Preparation of formed body coated with polyester resin
DE2915457A1 (de) * 1979-04-17 1980-10-30 Basf Ag Elastischer schaumstoff auf basis eines melamin/formaldehyd-kondensationsproduktes
US4511678A (en) * 1979-04-17 1985-04-16 Basf Aktiengesellschaft Resilient foam based on a melamine-formaldehyde condensate
DE2915467A1 (de) * 1979-04-17 1980-10-30 Basf Ag Verfahren zur herstellung von elastischen schaumstoffen auf basis eines melamin/ formaldehyd-kondensationsprodukts
DE3109929A1 (de) * 1980-03-27 1982-01-14 Basf Ag, 6700 Ludwigshafen Verfahren zur herstellung von elastischen schaumstoffen auf basis eines melamin-formaldehyd-kondensationsprodukts
US4376440A (en) * 1980-08-05 1983-03-15 Kimberly-Clark Corporation Sanitary napkin with adhesive attachment means
US4394930A (en) * 1981-03-27 1983-07-26 Johnson & Johnson Absorbent foam products
DE3037683A1 (de) * 1980-10-04 1982-05-19 Basf Ag, 6700 Ludwigshafen Elastische duroplast-schaumstoffe
NZ199916A (en) * 1981-03-11 1985-07-12 Unilever Plc Low density polymeric block material for use as carrier for included liquids
US4425130A (en) * 1981-06-12 1984-01-10 The Procter & Gamble Company Compound sanitary napkin
CA1196620A (en) * 1981-06-26 1985-11-12 Donald Barby Substrate carrying a porous polymeric material
NZ205449A (en) * 1982-09-07 1986-10-08 Unilever Plc Sulphonated,porous,cross-linked polymeric material
NZ206330A (en) * 1982-11-26 1986-05-09 Unilever Plc Pressure-sensitive,porous polymeric material
NZ206331A (en) * 1982-11-26 1986-05-09 Unilever Plc Liquid-permeable,flexible,sheet-like articles
US4554297A (en) * 1983-04-18 1985-11-19 Personal Products Company Resilient cellular polymers from amine terminated poly(oxyalkylene) and polyfunctional epoxides
GB8317428D0 (en) * 1983-06-27 1983-07-27 Unilever Plc Highly absorbent substrate articles
GB8405680D0 (en) * 1984-03-05 1984-04-11 Unilever Plc Porous polymers
US4613543A (en) * 1984-04-27 1986-09-23 Personal Products Company Interpenetrating polymeric network foams comprising crosslinked polyelectrolytes
US4724242A (en) * 1985-03-22 1988-02-09 Neiko Vassileff Open cell foamed gypsum absorbents
US4742086A (en) * 1985-11-02 1988-05-03 Lion Corporation Process for manufacturing porous polymer
CA1291110C (en) * 1985-11-18 1991-10-22 Christopher John Carruthers Edwards Porous carbon structures and methods for their preparation
GB8607535D0 (en) * 1986-03-26 1986-04-30 Unilever Plc Elastic cross-linked polymeric materials
US4731391A (en) * 1986-07-18 1988-03-15 Kimberly-Clark Corporation Process of making a superabsorbent polyurethane foam
US4725628A (en) * 1986-07-18 1988-02-16 Kimberly-Clark Corporation Process of making a crosslinked superabsorbent polyurethane foam
US4740528A (en) * 1986-07-18 1988-04-26 Kimberly-Clark Corporation Superwicking crosslinked polyurethane foam composition containing amino acid
US4961982A (en) * 1986-09-25 1990-10-09 Standard Textile Company, Inc. Liquid-absorbing pad assembly and method of making same
CA1315968C (en) * 1987-04-24 1993-04-13 David Colin Sherrington Substrate and process for making a substrate
GB8709688D0 (en) * 1987-04-24 1987-05-28 Unilever Plc Porous material
GB8716618D0 (en) * 1987-07-15 1987-08-19 Unilever Plc Porous material
US5065752A (en) * 1988-03-29 1991-11-19 Ferris Mfg. Co. Hydrophilic foam compositions
US5134007A (en) * 1988-05-24 1992-07-28 The Procter & Gamble Company Multiple layer absorbent cores for absorbent articles
DE3824354A1 (de) * 1988-07-19 1990-01-25 Basf Ag Verfahren zur herstellung von zellhaltigen kunststoffen nach dem polyisocyanat-polyadditionsverfahren mittels lagerstabiler, treibmittelhaltiger emulsionen und diese emulsionen
US4959341A (en) * 1989-03-09 1990-09-25 Micro Vesicular Systems, Inc. Biodegradable superabsorbing sponge
JP2858660B2 (ja) * 1989-03-14 1999-02-17 花王株式会社 液保持性構造体及び該液保持性構造体を具備する吸収性物品
US4985467A (en) * 1989-04-12 1991-01-15 Scotfoam Corporation Highly absorbent polyurethane foam
US4957810A (en) * 1989-04-24 1990-09-18 Minnesota Mining And Manufacturing Company Synthetic sponge-type articles having excellent water retention
JP2702772B2 (ja) * 1989-04-28 1998-01-26 花王株式会社 吸水性ポリウレタンフォーム成形品の製造方法
DE3914292A1 (de) * 1989-04-29 1990-10-31 Basf Ag Expandierbare styrolpolymerisate
US4966919A (en) * 1989-06-20 1990-10-30 The United States Of America As Represented By The United States Department Of Energy Composite foams
US5037859A (en) * 1989-06-20 1991-08-06 The United States Of America As Represented By The United States Department Of Energy Composite foams
EP0405439B1 (de) * 1989-06-28 1995-10-18 Bosch-Siemens HausgerÀ¤te GmbH Hartschaumstoff sowie Verfahren zur Herstellung desselben
JP2769196B2 (ja) * 1989-07-18 1998-06-25 花王株式会社 吸収性物品
US4990541A (en) * 1989-11-09 1991-02-05 Hoechst Celanese Corp. Water absorbent latex polymer foams
US5047225A (en) * 1989-12-07 1991-09-10 The United States Of America As Represented By The United States Department Of Energy Low density carbonized composite foams
US4992254A (en) * 1989-12-07 1991-02-12 The United States Of America As Represented By The United States Department Of Energy Low density carbonized composite foams
US5198482A (en) * 1989-12-14 1993-03-30 Ciba-Geigy Corporation Corrosion-inhibiting coating compositions
JPH03199245A (ja) * 1989-12-27 1991-08-30 Agency Of Ind Science & Technol 微生物崩壊性熱可塑性樹脂発泡体及びその製造方法
US5066684A (en) * 1990-06-08 1991-11-19 The United States Of America As Represented By The United States Department Of Energy Low density microcellular foams
US5116883A (en) * 1990-06-08 1992-05-26 The United States Of America As Represented By The United States Department Of Energy Low density microcellular foams
AU8007591A (en) * 1990-07-16 1992-02-18 E.I. Du Pont De Nemours And Company Degradable foam materials
AU656917B2 (en) * 1990-10-09 1995-02-23 Mcneil-Ppc, Inc. Epoxy Resin Reaction Products
US5221726A (en) * 1990-10-09 1993-06-22 Mcneil-Ppc, Inc. Hydrophilic materials useful in preparing fluid-absorbent products
US5336208A (en) * 1991-01-10 1994-08-09 Advanced Surgical Intervention, Inc. Urinary incontinence pad
DE4111098A1 (de) * 1991-04-05 1992-10-08 Beiersdorf Ag Hydrophile schaeume und verfahren zu deren herstellung
US5149720A (en) * 1991-08-12 1992-09-22 The Procter & Gamble Company Process for preparing emulsions that are polymerizable to absorbent foam materials
US5147345A (en) * 1991-08-12 1992-09-15 The Procter & Gamble Company High efficiency absorbent articles for incontinence management
US5198472A (en) * 1991-08-12 1993-03-30 The Procter & Gamble Company Process for preparing emulsions that are polymerizable to absorbent foam materials
US5352711A (en) * 1991-08-12 1994-10-04 The Proctor & Gamble Company Method for hydrophilizing absorbent foam materials
US5260345A (en) * 1991-08-12 1993-11-09 The Procter & Gamble Company Absorbent foam materials for aqueous body fluids and absorbent articles containing such materials
US5387207A (en) * 1991-08-12 1995-02-07 The Procter & Gamble Company Thin-unit-wet absorbent foam materials for aqueous body fluids and process for making same
US5250576A (en) * 1991-08-12 1993-10-05 The Procter & Gamble Company Process for preparing emulsions that are polymerizable to absorbent foam materials
US5268224A (en) * 1991-08-12 1993-12-07 The Procter & Gamble Company Absorbent foam materials for aqueous body fluids and absorbent articles containing such materials
US5254601A (en) * 1991-09-20 1993-10-19 Miles Inc. HCEC blown rigid foams with low thermal conductivity
US5128382A (en) * 1991-11-15 1992-07-07 The University Of Akron Microcellular foams
US5200433A (en) * 1992-04-20 1993-04-06 Shell Oil Company Process for preparing low density porous crosslinked polymeric materials
US5189070A (en) * 1992-05-29 1993-02-23 Shell Oil Company Process for preparing low density porous crosslinked polymeric materials
US5252619A (en) * 1992-05-29 1993-10-12 Shell Oil Company Process for preparing low density porous crosslinked polymeric materials
US5210108A (en) * 1992-07-29 1993-05-11 E. I. Du Pont De Nemours And Company Degradable foam materials
US5250579A (en) * 1992-09-28 1993-10-05 The Dow Chemical Company Cellular polymer containing perforated cell windows and a process for the preparation thereof
US5210104A (en) * 1992-10-15 1993-05-11 Shell Oil Company Process for preparing low density porous crosslinked polymeric materials
US5290820A (en) * 1993-07-29 1994-03-01 Shell Oil Company Process for preparing low density porous crosslinked polymeric materials

Also Published As

Publication number Publication date
ES2152532T3 (es) 2001-02-01
HUP9901080A2 (hu) 1999-07-28
PT830418E (pt) 2001-04-30
CN1191552A (zh) 1998-08-26
ZA964785B (en) 1997-01-07
MX9709552A (es) 1998-10-31
NO975766L (no) 1998-02-09
AU722397B2 (en) 2000-08-03
DE69611090T2 (de) 2001-05-23
EP0830418B1 (en) 2000-11-29
CA2223824A1 (en) 1996-12-19
NO975766D0 (no) 1997-12-08
KR100253968B1 (ko) 2000-04-15
JPH11507410A (ja) 1999-06-29
HUP9901080A3 (en) 1999-12-28
AU6173696A (en) 1996-12-30
US5728743A (en) 1998-03-17
DK0830418T3 (da) 2001-01-02
CA2223824C (en) 2002-05-21
CN1071357C (zh) 2001-09-19
NZ310860A (en) 1999-07-29
KR19990022606A (ko) 1999-03-25
EP0830418A1 (en) 1998-03-25
GR3034940T3 (en) 2001-02-28
ATE197809T1 (de) 2000-12-15
HK1009821A1 (en) 1999-06-11
DE69611090D1 (de) 2001-01-04
BR9609017A (pt) 1999-07-06
US5633291A (en) 1997-05-27
WO1996040824A1 (en) 1996-12-19
TR199701563T1 (xx) 1998-06-22

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ396597A3 (cs) Použití polymerních pěnových materiálů vyrobených z emulzí s vysokým obsahem vnitřní fáze pro izolační účely
CZ396697A3 (cs) Stlačitelné polymerní pěnové materiály vhodné pro izolační účely, vyráběné polymerací emulzí s vysokým obsahem vnitřní fáze
US6525106B1 (en) Method for continuous curing of hipe into hipe foams
US6204298B1 (en) Processes for the rapid preparation of foam materials from high internal phase emulsions at high temperatures and pressures
JP4018534B2 (ja) 高内相エマルジョンからの発泡体物質の急速調製
EP1721110B1 (en) Method for forming a hipe polymeric foam
PL170238B1 (en) Method of obtaining in a continuous process an emulsion of high internal phase content
MXPA97009552A (en) Use of foam materials derived from internal high-phase emulsions for aislamie
MXPA97009815A (en) Foam materials for the insulation, derived from high-phase emulsions inte
EP0948560B1 (en) Microporous polymeric foams made with silicon or germanium based monomers
Youssef et al. Preparation of amazingly hard polyHIPE material from a direct emulsion
MXPA01008517A (en) Method for continuous curing of hipe into hipe foams
MXPA99006168A (en) Microporous polymeric foams made with silicon or germanium based monomers

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic