CZ353799A3

CZ353799A3 - Filtrační prvek ze slinutých plastových částic

Info

Publication number: CZ353799A3
Application number: CZ19993537A
Authority: CZ
Inventors: Walter Herding; Wolfgang Raabe
Original assignee: Herding Gmbh Filtertechnik
Priority date: 1997-04-11
Filing date: 1998-04-09
Publication date: 2000-04-12
Also published as: DE19715196C2; EP0973597A1; SK138399A3; NO994886L; BR9808860A; HUP0003619A2; TR199902520T2; KR20010006250A; NO994886D0; ES2154078T3; DK0973597T3; KR100473030B1; CN1253510A; CN1103237C; WO1998046327A1; EP0973597B1; CZ294374B6; PT973597E; CA2286034A1; HUP0003619A3

Description

Oblast techniky

Vynález se týká filtračního prvku ze slinutých plastových částic, který je v podstatě vytvořen jako úzká, dutá skříň se dvěma velkými cikcak vytvořenými nebo zvlněnými prvními bočními stěnami, dvěma úzkými druhými bočními stěnami spojujícími navzájem první boční stěny, uzavřeným dnem a protilehlou otevřenou stranou, přičemž vrcholy a prohlubně prvních bočních stěn probíhají ve směru ode dna k otevřené straně, a přičemž filtrační prvek má na otevřené straně upevňovací hlavu, která je podlouhlá a tvoří alespoň jeden průtokový kanál.

Dosavadní stav techniky

Z DE 42 11 529 AI je znám takovýto filtrační prvek, jehož hlava sestává také ze slinutých plastových částic. Takovéto filtrační prvky, které se nazývají také filtračními kapsami nebo lamelovými filtračními prvky, jsou obecně vhodné k oddělování částic z kapalných nebo plynných médií. Zvláště výhodné oblasti oblasti použití jsou oddělování pevných částic z tekutin nebo oddělování kapiček kapaliny, jako vody nebo oleje.

Obvykle se filtrační prvky používají ve filtračních zařízeních, přičemž filtrované médium proudí ze strany surového plynu filtračního zařízení boční stěnou filtračního prvku do jeho dutého vnitřku a odtud průtokovým kanálem • · · · > · · · > · · · • · · · · · • · • · · · hlavy na stranu čistého plynu filtračního zařízení. Strana surového plynu a strana čistého plynu filtračního zařízeni jsou přitom navzájem odděleny dělící stěnou, která je uspořádána ve filtračním zařízení v podstatě napříč, popř. vodorovně, takže se strana čistého plynu nachází nad stranou surového plynu. Filtrační prvky jsou zavěšené hlavou na dělící stěně. Obvykle je uspořádáno více filtračních prvků za sebou tak, že jejich velké, první boční stěny jsou uspořádány v určitých odstupech, s navzájem paralelními hlavními rovinami.

Hlavy filtračních prvků jsou opatřeny upevňovacím a výztužným plechem, aby měly dostatečnou pevnost, která teprve umožňuje na hlavách připevnění. Kromě toho je ve filtračních zařízeních v oblasti dna filtračního prvku uspořádáno podepření, které dále podepírá filtrační prvky prostřednictvím podstavné lišty upevněné na jejich dně. V praxi se v případě podstavných lišt jedná o masivní výztužné lišty, které mají na svém spodním konci směrem dolů otevřený profil U, a na svém horním konci jsou vlepeny do dna filtračního prvku.

Upevňovací a výztužný plech v hlavě filtračního prvku a přídavné podepření výztužného prvku směrem dolů ve filtračním zařízení jsou nutné, aby filtrační prvek mohl dostát požadavkům provozu. Právě v oblasti hlavy dochází na filtračním prvku k velkému zatížení, které je podmíněno hmotností filtračního prvku samotného a může být vyvoláno v průběhu provozu. Přitom se filtrační prvky v určitých časových odstupech nebo po dosažení předem nastavené tlakové ztráty ve filtračním prvku čistí pomocí tlakového rázu vzduchu ve směru opačném proti normálnímu proudění filtrem, což vede k tomu, že částice, které se usadily na straně

surového vzduchu filtru, se uvolní z filtračního povrchu a padají dolů do filtračního zařízení, odkud mohou být odstraněny. Toto očišúování vede ke kmitáni, popř. k dodatečnému, očišfovacím rázem vyvolanému zatížení filtračního prvku.

Dosud se případě filtračních prvků ze slinutých plastových částic jevilo, že zhotovení hlavy v jednom kuse se zbytkem filtračního prvku vede k optimálním výsledkům jak z důvodů pevnosti, tak také s ohledem na zvláště racionální výrobu. Nedostatkem však zůstávalo, že pro výrobu filtračního prvku jsou nezbytné poměrně složité formy, že na filtračním prvku jsou nezbytné přídavné výztužné díly, a že zejména v případě delších filtračních prvků je ve filtračním zařízení potřebná přídavná podpěra pro podstavu filtračního prvku.

Podstata vynálezu

Úkolem předloženého vynálezu tedy je zhotovit filtrační prvek, jednodušeji zhotovitelný, k němuž není třeba připevňovat žádné dodatečné výztužné součásti a přesto má dostatečnou pevnost.

Toho je podle vynálezu dosaženo filtračním prvkem, který má dvě navzájem spojené poloviny, obsahující každá jednu z prvních bočních stěn, přičemž na dně je přitvarována podstava z umělé pryskyřice, a jehož hlava sestává z umělé pryskyřice a je přitvarována na první a druhé boční stěně tak, že první částí své výšky zvnějšku obklopuje první a druhou boční stěnu a druhou částí své výšky přesahuje první a druhou boční stěnu a překrývá jejich konce, • · · · • <· a přičemž hlava tvoří ve druhé části své výšky v alespoň jednom průtokovém kanálu průtokový přechod od cikcak nebo vlnovitě ohraničeného prostoru mezi oběma prvními bočními stěnami ke v podstatě pravoúhlému průtokovému průřezu.

Přednost spočívající v jednoduché výrobě filtračního prvku podle vynálezu se projevuje ve sjednocení dvou polovin ze slinutých plastových částic, které obsahují vždy jednu z prvních bočních stěn jako vlastní filtračního prvku, což vede k tomu, že slinovací formy je možné vyrobit filtrační oblast za použití jediné filtrační prvky je mozne s rozdílnými rozměry. Poloviny se pouze musí ze zhruba deskových útvarů ze slinutých plastových částic nařezat na odpovídající rozměr. Překvapivě se ukázalo, že z labilních, nestabilních polovin je prostřednictvím jejich vzájemného spojení vyrobit stabilní filtrační prvky. Bezprostřední přitvarování hlavy a podstavy z umělé pryskyřice na dvě navzájem spojené poloviny přináší s sebou další úsporu, neboť materiál z umělé pryskyřice má dostatečnou pevnost i bez přídavných výztužných prvků.

Je známo, že umělá pryskyřice má větší pevnost než porézní slinovaný plastový materiál. Pro dobrou pevnost celého filtračního prvku je však při oddělené výrobě hlavy od zbytku filtračního prvku rozhodující přechod od bočních stěn k hlavě. Podle vynálezu jsou boční stěny ve své horní části jek z vnější strany, tak ze své vnitřní strany uzavřeny umělou pryskyřicí hlavy. Tím je dána zvláště velká plocha spojení mezi oběma materiály. S výhodou tvoří v porézním materiálu materiál z umělé pryskyřice, vstupující do něho v plochách spojení, pozvolný přechod mezi umělou pryskyřicí a slinutým materiálem, což zvlášť dobře splňuje vysoké požadavky na pevnost. Kromě toho, pro proudění příznivý přechod vytvořený v hlavě od cikcak nebo vlnovitě ohraničeného prostoru mezi oběma prvními bočními stěnami ke v podstatě pravoúhlému průtokovému průřezu, je také schopen optimálně přenášet síly z bočních stěn na hlavu ve všech oblastech prvních bočních stěn, což dále pozitivně ovlivňuje pevnost.

Ukázalo se, že podepření oblasti podstavy u filtračních prvků podle vynálezu, zvláště když jsou poměrně dlouhé, není nezbytně nutné. Kromě toho se překvapivě ukázalo, že filtrační prvky jsou tak stabilní, že mohou být zabudovány dokonce do filtračních zařízení, jejichž dělící stěna na rozdíl od konvenčních filtračních zařízení není uspořádána ve skříni příčně, nýbrž na výšku. Filtrační prvky se nacházejí v zabudované poloze, ve které jsou ve srovnání se zavěšenou polohou ve směru pohledu na první velkou boční stěnu otočeny o 90°. Také v této zabudované poloze se provádí upevnění filtračního prvku v jeho hlavě a filtrační prvek volně vyčnívá do oblasti surového plynu filtračního zařízení. Je zřejmé, že zde na filtrační prvek účinkují zvlášť, velké síly, neboť vedle obvyklých tahových sil dochází také k momentovému zatížení.

Přitvarování hlavy vede k poměrně velké volnosti vytvoření hlavy a umožňuje výrobu hlavy bez jakéhokoliv dodatečného zpracování. Jen tak mohou být například již při lití hlavy vytvořeny hladké těsnící plochy, které nepotřebují žádné dodatečné zpracování, při výrobě hlavy mohou být odlity upevňovací prostředky jako otvory atd. pro upevnění na dělící stěnu a/nebo drážka pro těsnění. Existuje také možnost mezi v podstatě paralelními dlouhými bočními stěnami hlavy v připojení na první velké boční stěny uspořádat příčné výztužné stěny. Naproti tomu u známých φ φ φ φ • · · · filtračních prvků bylo před upevněním a výztužného plechu nutné dodatečné zpracování zpevňovacího hlavy.

S výhodou jsou oblasti prvních bočních stěn mezi dvěma druhými, úzkými bočními stěnami navzájem spojeny. S výhodou se spojení provádí tam, kde zuby nebo vlny obou prvních bočních stěn jsou vzájemně přiblíženy. Spojení může být uspořádáno u několika nebo všech zubů nebo vln. Spojení může být provedeno spojovacími můstky, vyčnívajícími z prvních bočních stěn. S výhodou, nikoliv však nezbytně, je spojení mezi hlavou a podstavou filtračního prvku průchozí. Toto spojení mezi velkými bočními stěnami na způsob protilehlých opěr značně zvyšuje stabilitu filtračního prvku. Tím se snižuje zvláště náchylnost velkých bočních stěn ke kmitání při čištění. Zejména pro zabudování do filtračního zařízení s na výšku uspořádanou dělící stěnou, tzn. boční upevnění, se ukázalo zvláště výhodným, když jsou spojení mezi prvními bočními stěnami uspořádána v podstatě pravidelně a se vzájemným odstupem mezi asi 0,9 až 1,4 násobkem tloušťky filtračního prvku (měřené u hlavy mezi vnějšími stranami prvních bočních stěn). Při bočním upevnění filtračního prvku nastávající momentové zatížení tak může být zvlášt příznivě rozděleno na jednotlivé menší, v průřezu pravoúhlé, oblasti filtru. Zvlášt výhodné pak také je, uspořádat alespoň u části spojení mezi prvními bočními stěnami příčné výztužné stěny hlavy. Tím mohou být tahové a tlakové síly také v oblasti spojení přeneseny do hlavy filtru.

Zvláště výhodným se pro boční zabudování ukázal filtrační prvek, který má v průřezu mezi hlavou a podstavou vytvoření v podstatě podlouhlého pravoúhelníka s podélnou osou, a cikcak probíhající první boční stěny mají první a druhé úseky stěny, přičemž první úseky stěny probíhají ve v podstatě pravém úhlu k podélnému směru, a druhé úseky stěny probíhají v ostrém úhlu k prvním úsekům stěny. Zejména mohou druhé úseky stěny, probíhající v ostrém úhlu k prvním úsekům stěny, probíhat od vnitřních koncových oblastí prvního úseku stěny k vnějším koncovým oblastem následujícího úseku stěny. Také je možné, že mezi prvními a druhými úseky stěny vykazují další úseky stěny, například takové, které probíhají v podstatě v pravém úhlu k prvním úsekům stěny, tzn. paralelně s podélným směrem. Ze stabilitních důvodů může být výhodné uspořádat první úseky stěny ve v podstatě stejných vzájemných odstupech. Zabudování takovéhoto filtračního zavěšené. Avšak tato konfigurace, v podstatě tvar stromečku, poskytuje speciálně pro boční upevnění zvláště velkou pevnost prostřednictvím relativně ostrého úhlu mezi prvními a druhými úseky stěny a prostřednictvím v podstatě v pravém úhlu k podélné ose probíhajících prvních úseků stěny. Poznamenejme, že toto vytvoření filtračního prvku a příslušné zařízení je vynálezem samo o sobě, bez znaků nebo jen s některými znaky nároku 1.

prvku může být také která má v průřezu

Ukázalo se, že stromečkové struktury je zvlášť výhodný úhel mezi prvním a druhým úsekem stěny mezi 20⁽a 50°, s výhodou mezi asi 25° a 40°.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn prostřednictvím schematicky znázorněného příkladu provedení. Na výkresech představuje:

• ···· · · ·· ·· • · · · · ·· · · · · • · · · · · « · · · • · * · · · ······ • · · · · · obr. 1 filtrační prvek podle vynálezu u dělící stěny uspořádané na výšku, obr. 2 řez filtračním prvkem na obr. 1 podle čáry

II- II, a obr. 3 řez filtračním prvkem na obr. 1 podle čáry

III- III.

Příklady provedení

Obr. 1 představuje filtrační prvek i s podstavou 3. a hlavou 2 ve směru pohledu na jednu ze dvou velkých, cikcak nebo vlnovítě probíhajících, prvních stěn 7. Úzké druhé stěny 33 spojují bočně první boční stěny 7 navzájem do skříňovitého útvaru. Dále je vidět dělící stěna 9., která je částí neznázorněného filtračního zařízení a odděluje stranu 11 surového plynu filtračního zařízení od strany 13 čistého plynu. Filtrační prvek 1 je svou hlavou 5 bočně upevněn na dělící stěně uspořádané na výšku, přičemž znázorněno je zabudování filtračního prvku 1. takzvaně na straně čistého plynu. Přitom je boční plocha hlavy 5, která přečnívá boční stěny 7, 33. a směřuje k podstavě, upevněna tak, že dosedá na čistou stranu dělící stěny a filtrační prvek 1 prochází otvorem v dělící stěně 9.. Tak se může výměna filtračního prvku 1 provádět z čisté strany 13 čistého plynu. Alternativně je také možné zabudování filtračního prvku 1 takzvaně ze strany surového plynu. V tom případě je hlava 2 svou boční stěnou protilehlou podstavě 2 upevněna tak, že dosedá na dělící stěnu 9 na straně 11 surového plynu. Zabudování a demontáž se provádí přes stranu surového plynu. Filtrační prvek 1 může být, místo bočně, upevněn také zavěšeně. Dělící stěna 9 je pak uspořádána napříč, na způsob mezidna, ve filtračním zařízení mezi například dole ležící stranou 11 surového plynu a nahoře ležící stranou 13 čistého plynu. Také v této zavěšené poloze filtračního prvku 1 může být upraveno zabudování filtračního prvku ze strany čistého plynu nebo ze strany surového plynu. Často není nad filtračním zařízením dost místa, takže nelze realizovat upevnění filtračního prvku i na straně čistého plynu, a tím výměnu ze strany 13 čistého plynu. Zde umožňuje boční upevnění, ve spojení se zabudováním filtračního prvku 1. na straně čistého plynu, zabudování filtračního prvku 1. ze strany 13 čistého plynu, neboř po straně filtračního zařízení je zpravidla k dispozici dost místa. Mezi hlavou 5 filtračního prvku 1 a dělící stěnou 9. je vidět těsnění 15. jako utěsnění mezi stranou 11 surového plynu a stranou 13 čistého plynu.

Při provozu zařízení se filtrované médium nasává do zařízení neznázorněným otvorem a proudí ze strany 11 surového plynu skrze porézní boční stěny 2» 33 do dutého vnitřku filtračního prvku 1 a odtud se prostřednictvím průtokového otvoru 19 v hlavě 5 nasává do čisté strany 13. Odtud se odvádí prostřednictvím rovněž neznázorněného otvoru ven ze zařízení. Pevné částice oddělované z filtrovaného média jsou zadržovány jemně porézní vrstvou na povrchu filtračního prvku 1 a zčásti zde ulpívají. Tato vrstva z ulpívajících pevných částic se v pravidelných intervalech odlupuje čištěním například pomocí tlakových rázů ve směru opačném směru proudění, a padá potom na straně 11 surového plynu na dno zařízení.

Dále je z obr. 1 zřejmé, které síly působí na filtrační prvek 1 při znázorněném bočním upevnění. Na rozdíl

• · ·«· « ·	·♦	• ·
	•	♦ ·	• ·	• ·	• ·
		•	•	• «	• «
	• *	•	•	• » · ·	• · «
	•	•	•	•	•
		• · ·	»1·	* ·	• ·

od obvyklého zavěšeného upevnění filtračního prvku i ve filtračním zařízení, při kterém zachycuje tahové síly především přechod mezi hlavou 5 a filtračním prvkem 1, vede prvku 1 při bočním tím k zatížení, kromě Na obr. 1 tedy jsou to vystupující uspořádání filtračního upevnění k momentovému zatížení a tahových sil, také tlakovými silami, v horní oblasti přechodu především tahové síly, které působí na přechod, zatímco ve spodní oblasti jsou to tlakové síly, které působí na přechod. Ke zvláště škodlivým špičkám zatížení může docházet během čištění, kdy ke stacionárnímu zatížení přistupuje dynamické zatížení vyvíjené tlakovými rázy, které uvádějí systém do kmitání a mohou zapříčinit škody zejména na přechodu.

Na obr. 2 je zřejmý cikcak nebo vlnovítě ohraničený prostor 17 mezi oběma prvními bočními stěnami Ί_, který pokračuje v průtokovém kanálu 19 skrze hlavu 5. až na stranu 13 čistého plynu. Je znázorněno zabudování filtračního prvku na straně surového plynu. Dále je zřejmé těsnění 15 mezi dělící stěnou 9 a hlavou 5., umístěné v drážce 21 vytvarované v hlavě 5.

Boční stěny filtračního prvku 1 jsou porézní útvary, které sestávají v podstatě výlučně ze slinutých plastových částic, například z polyetylénu. Může se jednat také o směsi různých plastových částic a zejména o směsi ultravysokomolekulárních a vysokomolekulárních plastových částic. Při procesu slinování se částečky ve formě právě natolik nataví, aby se mohly ve svých místech dotyku navzájem spojit. Velikost pórů se může řídit prostřednictvím velikosti částic a prostřednictvím procesních parametrů výroby útvaru. Přídavně může být na nátokové straně filtračního prvku uspořádán jemněji porézní povlak například ·· «4

4 4 4

444 444

4

44

MM • 44 jemnozrnného polytetrafluoretylenu nebo z vláken nebo ze směsi částic a vláken, čímž je možno zvláště dobře řídit povrchové filtrační vlastnosti a zvláště dobře přizpůsobit pro filtrované látky. Je zřejmé, že při této slinuté struktuře filtračního prvku z částic, které jsou navzájem spojeny jen ve svých okrajových oblastech, není možné jejich vysoké zatížení. To může nastat zejména tam, kde působí místně soustředěné zatížení.

V přechodu znázorněném na obr. 2 jsou boční stěny 7 zvnějšku obklopeny hlavou 5 první částí 23 její výšky, zatímco druhá část 25 výšky hlavy 5 přečnívá přes boční stěny 7 a překrývá je na jejich horních koncích 27. Tím se spojovací plocha mezi bočními stěnami 7 a hlavou 5 stává zvlášť, velkou. Pro vytvoření zvláště vnitřního spojení mezi hlavou 5. a bočními stěnami Ί. může být viskozita kapalné umělé pryskyřice zvolena tak, aby se kapilárním účinkem dostala na určitou vzdálenost do hrubě porézních bočních stěn 2· Protože tento kapilární efekt nastává rozdílně vždy podle lokálních podmínek, proniká umělá pryskyřice rozdílně daleko do struktury, což vede k pozvolnému přechodu mezi hlavou 5. a porézní strukturou boční stěny 2· Tato oblast přechodu je schematicky znázorněna na levé straně obr. 2 vztahovou značkou 28.

V zásadě je na obr. 2 znázorněn řez filtračním prvkem JL na místě filtračního prvku JL, kde cikcak probíhající boční stěny 2 přicházejí do vzájemné blízkosti. Na pravé straně obrázku je však čárkovaně znázorněna také nejdále vně ležící následující oblast stěny. Přitom je také naznačeno, jak průtokový kanál 19 příznivě pro proudění přechází v horní oblasti hlavy 5. do vnitřku filtračního prvku JL. Přechod probíhá od nejdále uvnitř ležících oblastí stěn • Φ φφ • » φ φ < φ Φ t φφφ ··· • φ «φ φφ

	ΦΦΦΦ Φ φφφ	• φ φ φ	• φ
	• · φ	• φ φφφ	φφ

trychtýřovitě šikmo vzhůru. Přitom od oblastí stěn probíhá v podstatě s nepatrným sklonem (viz pozice .31) .

nejdále vně ležících přímočaře nebo jen

V zásadě je pro přitvarování hlavy 5 a podstavy 3. na boční stěny 7. filtračního prvku vhodná libovolná umělá pryskyřice. Pro urychlení výroby jsou však výhodné rychle tvrdnoucí pryskyřice, umělé pryskyřice jejichž vytvrzení nebo také takové umělé se může zřetelně urychlit prostřednictvím přívodu tepla.

V řezu na obr. 3 jsou částečně znázorněny dvě první boční stěny 7 a jedna úzká druhá boční stěna 33.· Kromě toho je zřejmé, že filtrační prvek 1. je vytvořen ze dvou, podél jejich podélné osy 35 navzájem spojených polovin 37 a 39. Obě poloviny 37 a 39 mohou být navzájem spojeny například lepením, slinováním, svařením nebo jinak. Podle vytvoření vynálezu, které má filtrační prvek tvaru stromečku, je možné vytvoření filtračního prvku i jako jednoho kusu.

Obě poloviny 37 a 39 jsou kromě spojení oběma úzkými stěnami 33 navzájem spojeny také mezi nimi podél oblastí 41 a 43, θ výhodou od hlavy 5 až k podstavě 3.· Tím je dáno rozdělení na menší, skříňovité prvky nebo buňky, což zvyšuje pevnost celého filtračního prvku 1, neboř jednotlivé buňky samy již mají poměrně vysokou pevnost.

První boční stěny 7 mají v podstatě cikcak průběh, a jsou vytvořeny z po sobě následujícího prvního a druhého úseku 45, 47 stěny, které navzájem navazují. První úseky 45 stěny probíhají v podstatě ve stejném vzájemném odstupu v pravém úhlu k podélnému směru 35 a druhé úseky 47 stěny probíhají od vnitřní koncové oblasti 49 prvního úseku 45

Φ ΦΦΦΦ ·	Φ ΦΦ
	Φ	Φ Φ	··	Φ Φ
	φφφ	Φ	Φ	Φ ·
	• 9	•	•	• ΦΦΦ
	Φ	Φ	Φ	Φ
		ΦΦΦ	ΦΦΦ	ΦΦ

• · φ φ φφφ φ φφ stěny k vnější koncové oblasti 51 následujícího prvního úseku 45 stěny. Filtrační prvek 1 tak má v řezu v podstatě stromečkové vytvoření. V pravém úhlu k podélné ose uspořádané první úseky 45 stěny slouží pro zvlášť vysokou tuhost první boční stěny 2 v pravém úhlu k podélné ose 35. což zejména při bočním upevnění filtračního prvku 1. účinně zabraňuje zalomení nebo vyboulení prvních, velkých stěn 7. Druhé úseky stěny tvoří s prvními úseky stěny relativně ostrý úhel s výhodou asi 30°, což dále zvyšuje tuhost.

Ve výhodné poloze zabudování při bočním upevnění probíhají druhé úseky 47 stěny v řezu na obr. 3 zevnitř ven a dolů, takže se na nich při filtraci neukládají částice tak snadno. Také při čištění existuje složka proudění v podstatě kolmá ke druhým úsekům 47 stěny, takže částice mohou být při čištění odfukovány pryč od podélné osy 35.

Kromě toho je při bočním upevnění přednostní směr proudění podél filtračního prvku 1 shora dolů, takže šikmým uspořádáním druhých úseků 47 stěny je dán zvláště příznivý nátok na tyto druhé úseky 47 stěny.

γν ♦ · 00 Z • 0 0 0 • 0 0 0 • 000 000 • · 0 0 0

000 *00 *0 00

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Filtrační prvek (1) ze slinutých plastových částic, který je v podstatě vytvořen jako úzká, dutá skříň se dvěma velkými cikcak vytvořenými nebo zvlněnými prvními bočními stěnami (7), dvěma úzkými druhými bočními stěnami (33) spojujícími navzájem první boční stěny, uzavřeným dnem (3) a protilehlou otevřenou stranou, přičemž vrcholy a prohlubně prvních bočních stěn (7) probíhají ve směru ode dna (3) k otevřené straně, přičemž dále je na dně uspořádána podstava (3), a přičemž na otevřené straně filtračního prvku (1) je uspořádána upevňovací hlavu (5) , která je podlouhlá a tvoří alespoň jeden průtokový kanál (19), vyznačující se tím, že filtrační prvek (1) má dvě navzájem spojené poloviny (37, 39), obsahující každá jednu z prvních bočních stěn (7), že hlava (5) a podstava (3) je přitvarována z umělé pryskyřice, a přičemž hlava (5) je přitvarována na první a druhé boční stěně (7, 33) tak, že první částí (23) své výšky zvnějšku obklopuje první a druhou boční stěnu (7, 33) a druhou částí (25) své výšky přesahuje první a druhou boční stěnu (7, 33) a překrývá jejich konce (27), a že hlava (5) tvoří ve druhé části (25) své výšky v alespoň jednom průtokovém kanálu (19) průtokový přechod (31) od cikcak nebo vlnovítě ohraničeného prostoru (17) mezi oběma prvními bočními stěnami (7) ke v podstatě pravoúhlému průtokovému průřezu.

• 999 9 • 99 9 • 9 99 9 9 999 9 9 9 9 9 · 9 9 9 ·· 9 9 9 9 9 9 9 9 999 • 9

» 9

9 9 9
2. Filtrační prvek (1) podle nároku 1, vyznačující se tím, že v hlavě (5) je vytvořen upevňovací prostředek a/nebo drážka (21) pro těsnění (15).
3. Filtrační prvek (1) podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že hlava (5) má v pohledu směrem ke dnu podlouhlý tvar s navzájem v podstatě paralelními dlouhými bočními stěnami, které jsou navzájem podepřeny prostřednictvím alespoň jedné příčné výztužné stěny.
4. Filtrační prvek až 3, vyznačující se tím, prvních bočních stěn (7) roviny symetrie mezi prvními (1) podle některého z nároků 1 že cikcak nebo zvlněný průběh je zrcadlově symetrický podle bočními stěnami (7).
5. Filtrační prvek (1) podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že oblasti (41, 43) prvních bočních stěn (7) mezi druhými, úzkými bočními stěnami (33) jsou navzájem spojeny.
6. Filtrační prvek (1) podle nároku 5, vyznačující se tím, že příčná výztužná stěna hlavy je uspořádána tam, kde je také vytvořeno spojení mezi prvními bočními stěnami (7) .
7. Filtrační prvek (1) podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že spojení mezi prvními bočními stěnami (7) jsou uspořádána v podstatě pravidelně a mají vzájemný odstup 0,9 až 1,4 násobku tloušfky filtračního prvku (1).
8. Filtrační prvek (1) podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že filtrační prvek (1) má v průřezu mezi hlavou (5) a podstavou (3) v podstatě tvar

4«··· 4 4 44 ·*

4 4* 44 44 4 4 4 4 • 444 4 4 4444

4 4 · 4 4 · 4*4444 • 4 4 4 4 «

444 444 444 444 *4 ** podlouhlého pravoúhelníku s podélnou osou (35) a cikcak probíhající, první boční stěny (7) vykazují první a druhé úseky (45, 47) stěny, přičemž první úseky (45) stěny probíhají ve v podstatě pravém úhlu k podélnému směru (35), a druhé úseky (47) stěny probíhají v ostrém úhlu k prvním úsekům (45) stěny.
9. Filtrační prvek (1) podle nároku 8, vyznačující se tím, že úhel mezi prvními a druhými úseky (45, 47) stěny je mezi 20° a 50°, s výhodou mezi 25° a 40°.
10. Filtrační prvek (1) podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že na nátokové straně filtračního prvku (1) je uspořádán jemně porézní povlak.