CZ343095A3

CZ343095A3 - Textile article treating process

Info

Publication number: CZ343095A3
Application number: CZ953430A
Authority: CZ
Inventors: Leslie Pearson; James Martin Taylor
Original assignee: Courtaulds Fibres Holdings Ltd
Priority date: 1993-06-24
Filing date: 1994-06-21
Publication date: 1996-03-13
Also published as: FI956184A0; GB9313128D0; AU688771B2; SK160395A3; CN1125470A; TW286335B; KR100316542B1; KR960702555A; EP0705358B1; JPH08511834A; HU9503716D0; BR9406831A; DE69407045D1; ES2110765T3; MX9404809A; FI956184A; ZA944482B; WO1995000697A1; ATE160600T1; DE69407045T2

Description

Způsob zpracování textilního výrobků / i.

Oblast techniky ^:

Tento vynález se týká způsobů snižování stupně vláknění (fibrilace) a sklonu k vláknění u textilního výrobku zhotoveného z celulózového vlákna zvláknéného z rozpouštědla, také známého jako lyocelové vlákno.

Dosavadní stav techniky

Je známo, že celulózové vlákno se může vytlačovat z roztoku celulózy ve vhodném rozpouštědle do koagulační lázně. Tento proces vytlačování a koagulace se řadí k zvlákňování z rozpouštědla” a celulózové vlákno přitom vyráběné se označuje jako celulózové vlákno zvlákňované z rozpouštědla. Jeden příklad takového procesu je popsán v US patentu č. 4 246.221A, jehož obsah se zde zahrnuje do stavu techniky. Celulóza se rozpouští v rozpouštědle, jako je terciární amin-N-oxid, například N-methylmorfilin-N-oxid. Výsledný roztok se vytlačuje vhodnou tryskou, čímž se vyrábí filamenty, které se koaguluji, promývaji ve vodě, k odstraněni rozpouštědla, a vysuší. Filamenty se obvykle řežou na krátkou délku ve stejném stupni po koagulaci, za vzniku štaplového vlákna. Je také známo, že celulózové vlákno se může vytlačovat z roztoku celulózového derivátu do regenerační a koagulační lázně. Jedním příkladem takového procesu je proces zpracování viskózy, při kterém je celulózovým derivátem xanthát celulózy. Oba takové typy procesu jsou příklady způsobů zvlákňování za mokra. Zvlákňování z rozpouštědla má řadu výhod proti jiným známým procesům výroby celulózového vlákna, jako je proces zvlákňování viskózy, například ve snížení emisí do životního prostředí.

Pokud se zde používá výrazu lyocelové vlákno”, tento výraz znamená celulózové vlákno získané procesem zvlákňování v organickém rozpouštědle, při kterém organické rozpouštědlo v podstatě sestává ze směsi organických chemikálií a vody, a ve kterém zvlákňování z rozpouštědla zahrnuje rozpuštění =J celulózy a zvlákňování bez tvorby celulózového derivátu.

Pokud se zděpoůžívá výrazů celulózové vlákno zvlákněné (nebo zvlákňované) z rozpouštědla” a lyocelové vlákno”, jde o synonyma. Když se zde používá výrazu lyocelový textilní výrobek”, tímto výrazem se označuje utkaný nebo pletený textilní výrobek z většího počtu přízí, kde přinejmenším některé příze obsahují lyocelové vlákno samotné nebo ve směsi s jiným typem nebo jinými typy vlákna.

Vlákno může projevovat sklon k vláknění, zvláště pokud se podrobí mechanickému namáhání v mokrém stavu. Vlákněni se projevuje, pokud se naruší struktura vlákna v podélném směru, takže jemné fibrily se začnou odpojovat z vlákna a poskytují vlasovitý vzhled vláknu a „textilnímu výrobku, -který je obsahuje, například utkanému nebo pletenému textilnímu výrobku. Barvený textilní výrobek obsahující vlákněná vlákna má sklon mít ojíněný” vzhled, co může být esteticky nežádoucí. U takového vláknění se předpokládá, že je způsobeno mechanickým oděrem vláken během zpracováni v mokrém a nabotnalém stavu. Způsoby zpracování za mokra, jako je vyvíjení, běleni, barvení a propírání, nevyhnutelně vystavují vlákna mechanickému oděru. Vyšší teploty a delší doby zpracování obvykle podporují sklon k tvorbě vyššího stupně vláknění.

Lyocelové textilní výrobky se jeví jako zvláště citlivé k takovému odíráni a často se zjišřuje, že jsou citlivější l

k vláknění než textilní výrobky zhotované z jiných typů celulózového vlákna, zvláště bavlněné textilní výrobky mají A v podstatě velmi nízký sklon k vláknění. V

Evropský patentový psis č. 538 977 uvádí, že fibrily se mohou odstranit z vlákněného utkaného textilního výrobku z lyocelu tím, že se tento výrobek zpracuje s roztokem celulázy. Celulázy jsou enzymy, které katalýzují hydrolýzu celulózy. Avšak takové zpracování není ani účinné, ani by nemohlo být žádoucí, a odstranění použitých roztoků enzymu může vytvářet problémy pro životní prostředí.

Po řadu let je známo zpracovávat celulózové textilní výrobky s zesítujícím prostředkem ke zlepšení jejich nemačkavosti, jak popisuje například Kirk-Othmerova Ecyclopaedia of Chemistry Technology, 3. vyd., sv. 22 /1983/, Wiley-Interscience, v článku nazvaném Textiles (Finishing) na str. 769 až 790 a H. Petersen v Rev. Prog. Coloration, 17,

7-22 /1987/. Zesířující prostředky se někdy mohou uvádět pod jinými jmény, například jako zesítující pryskyřice, chemické apretační prostředky a přípravky pro konečné zpracování * ) pryskyřicí. Zesítující prostředky jsou látky s malými s molekulami, které obsahují větší počet funkčních skupin schopných reagovat s hydroxyskupinami v celulóze za vytvoření zesítění. U obvyklého typu konečného zpracování se celulózové ·,* vlákno nejprve zpracuje se zesítujícím prostředkem, například κ aplikací impregnace s velmi krátkou lázní, vysuší a potom zahřívá k vytvrzení pryskyřice a vyvolání zesítění (impregnace s velmi krátkou lázní-sušení-vytvrzení). Je známo, že konečné zpracování pro vytvoření nemačkavosti vede ke zkřehnutí celulózového textilního výrobku s následující ztrátou odolnosti proti oděru, pevnosti v tahu a pevnosti proti roztržení.

První zesilující sytémy byly založeny na formaldehydových, močovinoformaldehydových a melaminoformaldehydových

λ pryskyřicích. Ty trpěly řadou problémů. Zpracování způsobovalo dočasné ztuhnutí textilního výrobku, v důsledku přítomnosti vně ulpívající pryskyřice. Zpracovaný textilní výrobek byl odpovědný za uvolňování nežádoucího pachů při skladování.

ť4

Tyto páchnoucí látky zahrnovaly aminové katalyzátory používané k vytvrzování pryskyřice a toxickou chemikálii, formaldehyd. Proto bylo považováno za nezbytné propírat zpracovaný, textilní výrobek k odstranění vně ulpívající ' pryskyřice a vedlejších produktů z pryskyřičných prostředků, které jsou schopné zvyšovat nežádoucí pachy. Takové p_rop_írání........7 a následující sušení zpracovaného textilního výrobku však zvyšuje náklady na proces.

Takové systémy se v širokém rozsahu nahrazují systémy obsahujícími tak zvané pryskyřice s nízkým obsahem formaldehydu a pryskyřice s nulovým obsahem formaldehydu jako zesítující prostředky. Jedna známá skupina takových prostředků zahrnuje N-methylolové pryskyřice, to znamená malé molekuly, které obsahují dvě nebo více N-hydroxymethylových nebo N-alkoxymethylových skupin, zvláště N-methoxymethylových skupin. N-methylolové pryskyřice se obecně používají společně s kyselými katalyzátory, které se volí ke zlepšení zesilujícího výkonu.,.Při-obvyklém.způsobu-se roztok obsahující****¹ ’ —— přibližně 5 až 9 % hmotnostních N-methylolové pryskyřice jako zesítujícího prostředku a 0,4 až 3,5 % hmotnostních kyselého katalyzátoru* nanáší.impregnaci s velmi krátkou lázní na suchý celulózový textilní výrobek, aby se dosáhlo hmotnostně 60 až 100% absorpce, a potom se mokrý textilní výrobek suší a zahřívá k vytvrzení a fixaci zesítujícího prostředku. Textilní výrobky zpracované s pryskyřicí s nízkým obsahem formaldehydu nebo pryskyřici s nulovým obsahem formaldehydu obecně neprojevují časově omezené ztuhnutí a neuvolňují nežádoucí pachy. Vytvrzené plošné textilní výrobky a odévy opatřené ^r konečnou úpravou se zřídka propírají předtím, než se _ř prodávají spotřebiteli. ;

Podstata vynálezu i

Podle prvního znaku tohoto vynálezu způsob snižování í

i

I i

sklonu k vláknění lyocelového textilního výrobku zahrnuje tyto stupně:

a) textilní výrobek se zpracuje s pryskyřicí s nízkým obsahem formaldehydu nebo pryskyřicí s nulovým obsahem formaldehydu jako zesilujícím prostředkem,

b) ’ textilní výrobek se zahřívá za podmínek, které jsou účinné pro vyvolání reakce mezi pryskyřicí a celulózou,

c) textilní výrobek se promyje a

d) textilní výrobek se vysuší.

Z tohoto a jiných hledisek vynálezu se textilní výrobek zpracovává se zesítující pryskyřicí a zahřívá, aby se vyvolala reakce mezi pryskyřicí a celulózou za vzniku plošného textilního výrobku.. Při jednom provedení tohoto vynálezu a v jiných ohledech na tento vynález, které mohou být výhodné, se textilní výrobek promývá a suší ve formě plošného textilního výrobku a potom se účelně rozřeže na kusy pro výrobu oděvů nebo jiných textilních předmětů. Při jiném provedení tohoto vynálezu nebo v jiných ohledech na vynález, se textilní výrobek nejprve zpracuje na oděvy nebo jiné textilní předměty, které se potom promývají a suší, k dokončení způsobu podle tohoto vynálezu.

Podle druhého znaku tohoto vynálezu způsob snižování stupně vláknění lyocelového textilního výrobku zahrnuje tyto stupně:

b) textilní výrobek se zahřívá za podmínek, které jsou účinné pro vyvolání reakce mezi pryskyřicí a celulózou, * Λ

c) textilní výrobek se promyje a _ _ .

i

d) textilní výrobek se vysuší.

Podle třetího znaku tohoto vynálezu způsob poskytující lyocelový textilní výrobek, který projevuje nízký stupeň vláknění a má nízký sklon k vláknění, zahrnuje tyto stupně:

a) textilní výrobek se vypírá a barví, čímž se vyvolá vláknění v textilním výrobku,

b) textilní výrobek se zpracuje s pryskyřicí s nízkým obsahem formaldehydu nebo pryskyřicí s nulovým obsahem ____fprmaldehydu...jako...zesítujícím -prostředkem>-’ --- -- ------- ——

c) textilní výrobek se zahřívá za podmínek, které jsou účinné-pro vyvolání reakce mezi pryskyřicí a celulózou,

d) textilní výrobek se promyje a i

e) textilní výrobek se vysuší.

I

Při tomto třetím znaku vynálezu se textilní výrobek může popřípadě bělit mezi procesy vypírání a barvení ve <

stupni a) a může se popřípadě sušit mezi stupni a) a b). Po stupni c) textilní výrobek může projevovat tak vysoký stupeň I vláknění, že textilní předměty z tohoto výrobku zhotovené by * mohly být komerčně nepřijatelné. Po stupni e) textilní i výrobek ve formě plošného textilního výrobku nebo textilních · j i

f předmětů projevuje velmi nízký a komerčně žádoucí stupeň vláknění.

Jedna skupina výhodných zesítujících pryskyřic sestává z N-methylolových pryskyřic. Příklady vhodných N-methylolových pryskyřic jsou N-methylolové pryskyřice popsané ve výše zmíněném článku otištěném v Kirk-Othmerově Ečycopaedia of Chemistry Technology a v H. Petersen-ově článku. Příklady takových pryskyřic zahrnují dimethylolethylenmočovinu (DMEU),

1,3-dimethylolpropylenmočovinu (DMPU) a 4,5-dihydroxy-l,3-dimethylolethylenmočovinu (DHDMEU). Jiné příklady zahrnují sloučeniny na bázi uronů, triazinonů a karbamátů. Další příklad výhodné skupiny zesítujicích prostředků zahrnuje sloučeniny na bázi l,3-dialkyl-4,5-dihydroxy(alkoxy)ethylenmočoviny a jejich derivátů. Dalším příkladem vhodného zesítujícího prostředku je melamin. Ještě jiným příkladem* vhodného zesítujícího prostředku je kyselina butantetrakarboxylová (BTCA). Přitom se může použít více než jeden typ zesítující pryskyřice.

Zesítujici prostředky pro nemačkavou konečnou úpravu celulózového textilního výrobku se obecně používají ve ... spojení s katalyzátorem. Katalyzátor slouží k urychlení zesítující reakce a k vytvrzení a fixaci pryskyřice. Způsob podle tohoto vynálezu výhodně používá takový katalyzátor, který je doporučen pro použití se zvoleným zesítujícím prostředkem. Například N-methylolové pryskyřice se výhodně používají společně s kyselými katalyzátory, například s organickými kyselinami, jako je kyselina octová, nebo s minerálními kyselinami, stejně jako s dusičnanem zinečnatým nebo chloridem hořečnatým. Také se mohou použít latentní kyseliny, jakými jsou amonné soli, soli aminů a kovové soli. Mohou se též používat směsné katalytické systémy.

Zesítující prostředek a libovolný katalyzátor se výhodně aplikují na textilní výrobek z roztoku, výhodně ve vodě. Roztok se může aplikovat na textilní výrobek známými typy způsobu, například se roztok může aplikovat impregnací s velmi krátkou lázní na textilní výrobek nebo textilní ' výrobek se může vést skrz ošetřující lázeň z roztoku.

Textilním výrobkem může být utkaný nebo.pletený-textilní.............

výrobek. Roztok může obsahovat alespoň přibližně 2 % hmotnostní, výhodně zhruba 3 až přibližné 6 % hmotnostních, zesilujícího prostředku. Pokud se použije katalyzátoru, roztok může obsahovat nejméně přibližně 1 % hmotnostní, výhodně od přibližně 1 do zhruba 2 % hmotnostních, katalyzátoru *

Po zpracování se zesilující pryskyřicí podle tohoto vynálezu se textilní výrobek zahřívá k fixaci a vytvrzení zesilujícího prostředku. Textilní výrobek se může také vysušit. Vyhřívací stupeň může také předcházet sušicímu stupni, být jeho součástí nebo následovat sušicí stupeň. Doba _a..čas„ vyžadované-ve—vyhř-ívacím- stupnř^závise ji' ná povaze * ~ zesilujícího prostředku a na popřípadě použitém katalyzátoru.

Po zahřátí a případném vysušení může textilní výrobek obsahovat přibližně alespoň 0,5 % hmotnostního, výhodně přibližně zhruba 1,0 % hmotnostní, výhodněji alespoň okolo 2,0 % hmotnostních fixovaného zesilujícího prostředku, počítáno na hmotnost celulózy. Textilní výrobek běžně neobsahuje více než přibližné 4 % hmotnostní fixovaného zesilujícího prostředku, počítáno na hmotnost celulózy.

Obecné bylo nalezeno, že přibližně 70 až 90 % hmotnostních zesilujícího prostředku v mokrém textilním výrobku sé může nafixovat na celulózu.

Koncentrace pryskyřice v lázni se volí podle aktivity a vytvrzovací účinnosti příslušné pryskyřice, aby se dosáhlo požadované úrovně fixování na textilní výrobek.

Po zahřátí a fixací se textilní výrobek promyje a vysuší způsoby, které jsou obvyklé pro celulózové textilní výrobky,

Textilní výrobek zpracovaný podle tohoto vynálezu projevuje velmi nízký stupeň vláknění. To je zvláště překvapující v tom, že podle obecně panujícího názoru zpracování se zesilujícím prostředky vede ke snížení odolnosti proti oděru u celulózových textilní výrobků. Způsob podle tohoto vynálezu vyžaduje dodatkový stupeň zpracování za mokra a jak je zmíněno výše, takové stupně zpracování za mokra jsou známé tím, že způsobují vláknění lyocelového textilního výrobku. Textilní výrobek zpracovaný podle tohoto vynálezu má vynikající odolnost proti vláknění, v porovnání s neošetřeným textilním výrobkem. Textilní výrobek zpracovaný podle tohoto vynálezu je vhodný pro výrobu textilních předmětů, jako jsou oděvy. Takové textilní předměty se mohou vyprat s pouze malou nebo pomalou ztrátou sníženého sklonu k vlákněni.

Průmyslová využitelnost

Způsob podle tohoto vynálezu je použitelný na textilní, *

výrobek, který byla již obarven, včetně textilního výrobku barveného způsoby, jako je barvení v provazci, o kterých je známo, že jsou příčinou mechanického oděru. To je předností tohoto vynálezu, protože je známo, že zpracování v provazci u textilního výrobku obecně zlepšuje bytnění a relaxaci, které u textilního výrobku vedou k lepší manipulaci. Způsob podle tohoto vynálezu se může používat na textilní výrobky, které jsou již vlákněné nebo dokonce vážné vlákněné. S překvapením bylo nalezeno, že pokud se textilní výrobek projevující vysoký stupeň vláknění zpracuje způsobem podle tohoto vynálezu, zpracovaný textilní výrobek obecně projevuje velmi nízkou úroveň vláknění. Pro většinu aplikací se textilní výrobek, který projevuje vysoký stupeň vláknění, považuje za substandardní jakosti s tím, že dodatečné nákladné stupně zpracování*se nepovažuji za' oprávněné. Zvláštní výhodou tohoto vynálezu je, že dovoluje substandardní textilní výrobek převést na textilní výrobek a textilní předměty první Λ jakosti. 7

Materiály se zkoušejí na stupeň vláknění za použití způsobu popsaného dále jako testovací metody 1.

Testovací metoda 1 (zkoušení vláknění)

Nejde zde o obecně přijatelný normalizovaný postup ke zkoušení vláknění. Dále popsaný způsob se používá pouze k posouzení indexu vláknění (I.V.). Vzorky vlákna se uspořádají do sérií, které ukazuji zvyšující se stupeň vláknění. Potom se změří normalizovaná délka vlákna z každého vzorku a spočítá se počet fibril (jemných postranních vlasů vystupujících z hlavního tělesa vlákna) podél normalizované délky. ...Změří .se délka-každé- f-i-brily a pro každé vlákno s’ě stanoví libovolné číslo, které je výsledkem počtu fibril násobených průměrnou délkou každé fibrily. Vlákno, které projevuje nejvyšší hodnotu tohoto součinu, se posuzuje jako nejvíce vlákněné vlákno a označí se indexem vláknění 10.

Zcela nevlákněné vlákno se označí indexem vláknění odpovídajícím nule a zbývající vlákna se rovnoměrně rozdělí do skupin od 0 do 10, na základě mikroskopicky změřených jakýchkoli čísel.

Změřená vlákna se potom použijí k vytvoření normalizovaného měřítka jakosti. Ke stanovení indexu vláknění pro libovolný jiný vzorek vlákna se pět nebo deset vláken Λ vizuálně porovná pod mikroskopem s vlákny normalizované 1J jakosti. Vizuálně stanovené číslo pro’každé vlákno se potom zprůměruje, aby sé dostal index vláknění pro každý vzorek použitý k testu. Je třeba vzít v úvahu, že vizuální stanovení a určení průměru je mnohokrát rychlejší než měření a bylo zjištěno, že technologové znali oblasti vláken se shodují ve svém ohodnocení vláken.

j., Index vláknění textilních výrobků se může stanovit na i vláknech odtahovaných s povrchu textilního výrobku. Utkané a pletené textilní výrobky mající index vláknění větší než přibližně 2,0 až 2,5 projevují nepěkný vzhled.

Popis výhodných provedení

Vynález je ilustrován dále uvedenými příklady.

V každém případě používané nikdy suché vlákno se vyrábí vytlačováním roztoku celulózy v N-methylmorfolin-rN-oxidu (NMMO) do vodné lázně a promývánim vlákna takto vytvořeného _Mvodou, dokud není v podstatě zbaveno N-methylmorfolin-N-oxidu.

Příklady provedení vynálezu '

100% lyocelový utkaný textilní výrobek z přadené příze projevující index vláknění nula, se odšlichtuje, vypere a barví v tryskovém barvicím stroji. Odšlichtování se provádí za použití vodného roztoku prostředku s obsahem 1,5 g/1 komerčně dostupné amylázy, o hodnotě pH 6,5 až 7,5, při teplotě 70 “C po dobu 45 minut. Vyprání se provádí za použití vodného roztoku, který obsahuje 2 g/1 uhličitanu sodného a 2 g/1 anionické povrchově aktivní látky při teplotě 95 °C po dobu 60 minut. Barvení se provádí při použití vodného roztoku s obsahem 4 % hmotnostních, vztaženo na textilní * výrobek, barviva Procion Navy HE-R 150 (Procion je ochranná

Λ známka firmy Zenaca plc), 80 g/1 síranu sodného a 20 g/1 (J uhličitanu sodného za teploty 85 ^eC po dobu 120 minut.

Textilní výrobek se potom propláchne vodou, nejprve o teplotě 70 C a potom o teplotě místnosti, vymydlí za použití vodného roztoku s obsahem 2 g/1 Sandopur SR (Sandopur je ochranná známka firmy Sandoz AG), při teplotě 95 'C během 20 minut, extrahuje vodou a vysuší. Tento postup je typickým způsobem zpracování provazce pro celulózové textilní výrobky. Zpracovaný textilní výrobek je vážně vlákněný a má hodnotu indexu vláknění 4,5.

Vzorky obarvených textilních výrobků se impregnuji s velmi krátkou lázní vodnými roztoky, které obsahují měnící se množství pryskyřice s nízkým obsahem formaldehydu,

4,5-dihydroxy-l,3-dimethylolethylenmočoviny (dodává pod ochrannou známkou Arkofix NG cor/c. firma Hoechst AG). Roztoky obsahují katalyzátor uvolňující kyselinu, jak je doporučeno dodavatelem pryskyřice., v množství 25 % hmotnostních, vztaženo na Arkofix NG cocn. Vzorky textilních výrobků se potom vysuší za teploty 110 C a pryskyřice se velmi rychle vytvrdí za teploty 180 ’C během 30 sekund. Vzorky textilních výrobků se potom znovu napouštějí na strojích pro tryskové barvení a dvakrát vyperou, jako je uvedeno výše. Vzorky se .... potom extrahují vodou, impregnují s velmi krátkou lázní způsobem mokrý na mokrý za použití vodné disperze, která obsahuje 50 g/1 změkčovadla na bázi silikonu (dostupného pod ochrannou známkou Rucofin A0736 od firmy Rudolf Chemicals Ltd.) a vysuší za teploty 110 “C. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1

Pryskyřice v lázni, % hmotnostní	0,0	1/0	2,0	4,0	6,0	8,0
Pryskyřice fixovaná na textilním
výrobku, % hmotnostní	0,0	0/5	1/0	2,0	3,0	4,0
Index vláknění	5,8	1/9	1,5	0,5	0,4	0,3

Vzor pro množství pryskyřice fixované na textilním výrobku je zhodnocen podle vzorů, které jsou vztaženy na 70

I % aktivní tuhé látky Akrofix NG conc, 80 % vymáčknuté kapaliny a 85% vytvrzovací účinnost.

Může být zřejmé, že index vláknění nezpracovaného · textilního výrobku roste z 4,5, jak je očekáváno během těchto dodatečných stupňů zpracováni za mokra. Naproti tomu při srovnávaném zpracování s pryskyřicí se skutečně snižuje index vláknění textilního výrobku z 4,5 na komerčně přijatelnou úroveň 1,9 nebo méně.

Claims

1. Způsob získávání lyocelového textilního výrobku.’,

Cit který projevuje nízký stupeň vláknění a má nízký sklon | i

k vláknění, vyznačující se tím, že zahrnůjp í, !;

tyto.stupně: ........- ........----......1.......

a) textilní výrobek se vypírá a barví, čímž se vyvolá vláknění v textilním výrobku, 'í «·'

b) textilní výrobek se zpracuje s pryskyřicí s nízkým obsahem formaldehydu nebo pryskyřicí s nulovým obsahem formaldehydu jako zesilujícím prostředkem,

c) textilní výrobek se zahřívá za podmínek, které jsou účinné pro vyvolání reakce mezi pryskyřicí a celulózou,

- - d)------textilní výrobek'šé prómý je a

e) textilní výrobek se vysuší.

2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že barvicí stupeň se provádí na textilním výrobku ve formě provazce.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačuj ící se t í m, že zahrnuje stupeň bělení textilního výrobku, který následuje za stupněm vypírání a před stupněm barvení.

4. Způsob podle některého z nároků laž 3, vyznačující se tím, že zahrnuje stupeň sušení textilního výrobku, který následuje za stupněm barvení a před stupněm zpracováni textilního výrobku se zesítující pryskyři15 cí.

5. Způsob snižování sklonu k vláknění lyocelového textilního výrobku, vyznačující se tím, -že zahrnuje tyto stupně:

a) textilní výrobek se zpracuje s pryskyřici s nízkým obsahem formaldehydu nebo pryskyřicí s nulovým obsahem formaldehydu jako zesíůujícím prostředkem,

b) textilní výrobek se zahřívá za podmínek, které jsou účinné pro vyvolání reakce mezi pryskyřicí a celulózou,

c) textilní výrobek se promyje a

d) textilní výrobek se vysuší.

6. Způsob snižování stupně vláknění lyocelového textilního výrobku, vyznačující se tím, že zahrnuje tyto stupně:

a) textilní výrobek se zpracuje s pryskyřicí s nízkým obsahem formaldehydu nebo pryskyřicí s nulovým obsahem formaldehydu jako zesířujícím prostředkem,

c) textilní výrobek se promyje a

d) textilní výrobek se vysuší.

7. Způsob podle některého z předcházejících nároků,

Ib vyznačující se tím, že stupně promýváni a sušení, které následují za stupněm vyhřívání, se provádějí. . na textilním výrobku v plošné formě.

8. Způsob podle některého z nároků 1 až 6,vyzná- | čující se tím, že textilní výrobek se zhotoví až *' . do oděvů, nebo_ jiných - text i lní-ch -předmětů ^_po vyhřlvac ím šťupri i.........^. a před stupněm promýváni.

9. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zesítujicí pryskyřice obsahuje alespoň jednu N-methylolovou pryskyřici.

10. Způsob podle nároku 9,vyznačující se tím, že N-methylolová pryskyřice se použije ve spojení s kyselým katalyzátorem.

11. Způsob podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že zesítujicí pryskyřice —obsahu j'e alespoň* “jednu pryskyřici, vybranou ze souboru zahrnujícího urony, triazinony, karbamáty, l,3-dialkyl-4,5-dihydroxy(alkoxy)ethylenmočovinu a její deriváty, melamin a kyselinu butantetrakarboxylovou.