CZ336298A3 - Povlakový a konstrukční materiál a jeho použití - Google Patents

Description

Vynález se týká nového typu materiálu a jeho různých použití, totiž voskového materiálu se zvláštními vlastnostmi.

Dosavadní stav techniky

Vosk je znám jako zcela přírodní produkt, např. včelí vosk, avšak pro technické aplikace ve větších množstvích je nutno spoléhat na technicky vyrobený vosk, odvozený z minerálního oleje, který je stále ještě přírodním produktem, známý jako parafinový vosk. Široce se používá pro svíčky, které sestávají z rafinovaného parafinového vosku s bodem tání v rozmezí 48 až 62 °C. Tento vosk je relativně měkký; jeho tvrdost se zpravidla vyjadřuje termínem penetrace, který představuje hloubku vniku měřící jehly do materiálu, v této souvislosti podle ASTM standardu D 1321, penetrační číslo parafinového vosku je v rozmezí 30 až 60, vyšší číslo přísluší měkčímu materiálu. Vosk je vodoodpudivý a chemicky odolný a také úplně odbouratelný v přírodě, a používá se pro různé impregnace, např. papíru nebo lan, a má také určitý lubrikační účinek. Nicméně pro jeho měkkost a nízký bod tání jsou možnosti technických aplikací vosku jen omezené.

Bylo zjištěno, že ve směsích vosku a různými polymery a jinými látkami je možné zvýšit tvrdost a bod tání vosku na takový stupeň, že tento modifikovaný vosk je použitelný • · · ·

I · · <

► · · · • · · · ' • · « • · · · pro další aplikace, totiž hlavně při povlékání kartónů na potraviny taveninou, jako povlak pro zamezení vnikání kyslíku z vnějšku a pronikání vlhkosti z vnitřku, přičemž výrobek je zcela nezávadný pro životní prostředí. Při zvýšeném bodu tání vosku může být například kartón s potravinami dočasně ponechán na slunci, aniž by voskový povlak stékal z kartónu. V souladu s tím vosk vykazuje zvýšenou tvrdost, nyní zpravidla s velmi nízkou hodnotou penetrace 8 až 15, nanáší se ho méně a je dobře flexibilní. Ve spojení s porézními povrchy je ještě použitelný pro impregnaci, avšak kromě uvedeného povlaku kartónu tento modifikovaný vosk nenalezl širší použití v jiných technických oblastech.

Podstata vynálezu

V souvislosti s předloženým vynálezem bylo zjištěno, že je možné modifikovat voskový materiál ještě dále, totiž pro dosažení dále zvýšené tvrdosti v rozmezí penetrace 0,5 až 6, což ve spojení s příslušně zvýšeným bodem tání otevírá velkou řadu dalších možností použití, protože materiál se nyní jeví jako tvrdý a otěruvzdorný při teplotě okolí rovněž při vyšších teplotách. Materiál je pak také křehčí, avšak to může být velmi výhodné, jak je uvedeno v následujícím detailnějším popisu modifikovaného materiálu, nyní nazývaného tvrdý vosk.

Při normálních teplotách tento tvrdý vosk nevykazuje charakter obvyklého vosku, jeví se látka, která je levná, nezávadná korozivzdorná a zpracovatelná, jako neutrální, tvrdá pro životní prostředí, přičemž má dobrou otěruvzdornost. Zejména pro svou schopnost být odléván jako

nízkoviskózní kapalina v rozmezí teploty 100 až 200 °C se dobře hodí pro tvarování odlitků bez velkých požadavků na tvarovací zařízení a s možností vysokého stupně složitosti. Možnosti použití jsou tak četné, že zde nemohou být všechny uvedeny. Je třeba zmínit, že při odlévání tenké skořepiny materiál je nebo může být houževnatě pružně ohebný. Například otvor odlitého hrnku na pití s tloušťkou stěny přibližně 1 mm může být bez prasknutí materiálu stlačen, přičemž otvor se samovolně vrátí do svého původního tvaru. Vosk se může podle potřeby barvit a mohou se z něho také odlévat desky nebo bloky pro další zpracování. Všechen odpadní materiál ze zpracování je plně znovu použitelný. Zpracování může být prováděno obvyklým způsobem, ale také za použití tepla, např. horkého drátu. U tohoto materiálu je vhodnější hovořit spíše o jeho tvrdosti (Shore) než o jeho měkkosti (penetrace).

V souvislosti s vynálezem bylo s překvapením zjištěno, že existují velmi dobré důvody pro zvýšení stupně modifikace vosku značně nad stupeň modifikace podle dosavadního stavu techniky. Tomu zřejmě nebrání žádné zásadní obtíže, pokud lze požadovaného výsledku dosáhnout zvýšeným přimícháváním látek, zejména polymerů, kterých se již používá při výrobě polotvrdého vosku. V relevantní oblasti techniky mají odborníci velké znalosti účinku různých aditiv, např. pro přizpůsobení vosku různým účelům použití, samozřejmě včetně toho, že existují nebo mohou být vyvinuta zvláště vhodná aditiva pro vytváření tvrdého vosku, takže také tvrdý vosk může být modifikován pro různé aplikace. Nicméně v této souvislosti pokládáme za zbytečné popisovat je detailněji, neboť nepochybně představují předmět znalostí odborníka.

Pro vynález bylo podstatné zjištění, že je možné « * »·» ·.· ·*· .· ··· ·· ·· ·· vyrobit tvrdý vosk, založený na známých principech, tak, že je na 100 % nezávadný pro životní prostředí.

Zatímco tvrdý vosk samotný nachází široké použití pro různé druhy výrobků, má také velkou použitelnost jinými způsoby, které budou diskutovány dále.

Základní aplikace je takzvané povlékání taveninou, tj. ochranný a částečně impregnační povlak povrchů různého typu. Ve skutečnosti bylo východiskem vynálezu získat povrchovou ochranu povrchů betonu, protože na četných místech jsou problémy s korozí betonových povrchů, zejména činností kyselých médií jako kyselých dešťů a kyselé vlhkosti kanalizačního potrubí. JE známo, že tyto povrchy mohou být do určitého stupně chráněny aplikací některých povlakových materiálů, ale je pravdou, že účinnější z těchto materiálů během aplikace, použití a odstraňování rozhodně nejsou nezávadné pro životní prostředí a kromě toho jsou poměrně drahé.

Tvrdý vosk podle vynálezu je mimořádně dobře vhodný pro tuto aplikaci pokud je snadno aplikovatelný vhodný ohřev na povrch betonu, kde snadno vniká do pórů a mikrotrhlin v povrchu, načež po ochlazení se stává téměř jako kámen tvrdým a otěruvzdorným povlakem, který je zcela vodoodpudivý a svou odolností proti chemikáliím chrání proti korozi.

Další experimenty s vynálezem ukazují, že tvrdý vosk je také dobře vhodný jako otěruvzdorný a antikorozivní povlak na kovových površích, například na litině, ale také na površích železa a oceli obecně. Protože se vosk může podle potřeby barvit, je také možné provádět v jedné operaci jak protikorozní primární nátěr, tak konečné barvení

·· ·· • · · · • · ·· • *·· · * • · · ♦ · · · povrchu. Je však také možné upravovat vrstvu tvrdého vosku povlakem barvou, např. metalického typu známého z automobilového průmyslu.

Tvrdý vosk může být obdobně použit jako otěruvzdorný a proti povětrnosti odolný povlak dřevěných povrchů, např. vnějších dveří. Obecně platí, že místní poškození jako škrábance je možné opravovat pouhým zahřátím vrstvy vosku v příslušné oblasti, např. pomocí horkého vzduchu nebo letlampy, čímž se materiál v oblasti škrábance steče do hladkého povrchu.

Pro aplikaci vosku musí být ošetřovaný povrch bez vlhkosti, neboř jinak může nastat var, což ohrožuje dobré přilnutí vosku. To v praxi znamená, že je třeba každý upravovaný povrch vystavit ohřevu v takové míře, aby se všechna vlhkost před nanášením odvařila nebo odpařila. Takovýto ohřev, např. horkým vzduchem nebo letlampou, je třeba provádět do té míry, aby se teplota povrchu přiblížila teplotě tání vosku pro zajištění toho aby nízkoviskózní vosk mohl vniknout do pórů přítomných v površích téměř všech druhů, včetně hladkých kovových povrchů. Zároveň je třeba zajistit odmaštění povrchu před nanášením.

Pro povlékání součástí, které již mají požadovanou vysokou teplotu, např. dosud horkých kovových odlitků, může být vosk aplikován v práškové formě za studená, volitelně rovněž jako vodná vosková emulze. Dále je možné povlékat chladný nebo částečně teplý výrobek voskovým práškem nebo granulemi, s plnivem nebo bez plniva, a ohřátého na bod lepivosti, načež se vosková vrstva ztekucuje ohřátím jako při nanášení známého práškového laku.

• · ··· ·· *· » Φ · <

» · ·· • «4 4 4

Φ Φ 4

Φ · Φ Φ

Za účelem povlékání povrchu se vosk může s výhodou mísit s grafitem nebo oxidy železa, a volitelně s hlinkami nebo sytými barvami, čímž je možné dosáhnout zvláště dobré trvanlivosti a stability zbarvení.

Další oblastí aplikace tvrdého vosku podle vynálezu je jeho použití jako pojivá pro přimíšení do výztužného nebo výplňového materiálu.

Tvrdý vosk tak je z hlediska životního prostředí velmi výhodnou látkou ve spojení se všemi možnými výrobky z minerálních vláken, ve kterých se zpravidla používal jako pojivo pro zpevňující vlákna, zejména skelná vlákna, polyester. Tvrdý vosk je velmi účinné adhezivum, které alespoň v některých spojitostech, může nahradit polyester, čímž se projevují výhodné vlastnosti materiálu z hlediska životního prostředí již ve fázi výroby tím, že není třeba zvláštní ventilace nebo ochrany dýchání. Jako u všech ostatních aplikacích, musí se ovšem akceptovat, že výsledný materiál je nestabilní při zahřívání nad asi 100 °C, což nicméně ponechává velkou řadu praktických možností použití.

Rovněž je důležité, že je tvrdý vosk dobře aplikovatelný jako odlévací nebo povlakový materiál ve směsi s granulovými plnivy jako je písek, což zjevně přispívá k nízkým výrobním nákladům a zvláštní tvrdosti a otěruvzdornosti, pokud je požadována. Může být dosaženo také dalších charakteristických vlastností, jako lehkosti nebo obrobitelnosti, na které mají velký vliv použité přídavné materiály.

Zatímco v některých souvislostech může být diskvalifikující, že materiál není tvarově stálý při

• · · φ teplotách podstatně nad obvyklé rozmezí teploty prostředí, jsou případy, kde je to přímo výhodné. Jako příklad se uvádí technika lití kovu a s ní spojené použití odlévacích forem a takzvaných odlévacích jader, přičemž zejména odlévací jádra jsou vytvořena z formového písku s příměsemi přímo nebezpečných pojiv, která v příslušných kovárnách vyžadují nadměrná bezpečnostní opatření, jako například vysoce efektivní systém odtahu. Jednotlivé formy nebo jádra mohou být použity jen jednou, a vzhledem k jejich obsahu nebezpečných látek musí být po každém lití dopravovány na speciální úložiště nebezpečných odpadů, v dosti velkých množstvích.

Vynález představuje značnou změnu popsaného stavu, neboť, umožňuje vyrábět jádra/formy z pískového materiálu pojeného výhradně za použití voskového materiálu podle vynálezu, neutrálního vzhledem k životnímu prostředí. Zpočátku je takováto materiálová směs libovolně formovatelná při vhodné vyšší teplotě v modelovací formě, načež při teplotě okolí ztvrdne do tuhého stavu.

Když je totéž jádro nebo těleso formy později při provozu vystaveno značně vyšší teplotě formovaného kovu, vosk se ovšem zahřeje nad svůj bod tání, avšak zde je rozhodující, zda se kontaktní povrch může ustavit dost rychle aby formovaný kov dosáhl ztuhnutí ve svém kontaktním povrchu s jádrem/formou předtím, než se teplem uvede do nestabilního stavu. Bylo zjištěno, že je možné v mnoha případech použít jádra/formy podle vynálezu, a velmi důležitým výsledkem je to, že jádra nebo formy mohou být po použití roztaveny pro přímé znovupoužití, bez jakékoliv dopravy na úložiště a bez jakýchkoliv problémů pro životní prostřední.

• · • ··

9 9 9 9 «

Je možné připravit formovací materiál povlékáním plniva, např. písku, tvrdým voskem, načež se tento materiál plní do požadované formy a uvnitř ní se ohřívá pro vzájemné stékání částic.

Tohoto materiálu lze použít pro další účely formování, například pro podpůrné vyplnění dutiny ponechané při stavbě rámové konstrukce. Viskozita materiálu se může měnit zcela podle teploty ohřevu, avšak jak pro povlečený volný materiál, tak také pro čistý vosk v granulovaném stavu je třeba dbát, aby materiál zůstával volný za každých klimatických podmínek.

Základem dalších možností aplikace materiálu podle vynálezu je to, že stavením větších částic, např, větších zrn nebo písku, je možné vyrobit bloková nebo desková tělesa porézního druhu, která umožňují průtok vzduchu, ale odolávají vnikání vody které nastává při určitém povrchovém napětí. To je použitelné pro různé účely, např. pro filtrační materiály a pro pokrývání půdy na místech, kde je nežádoucí růst rostlin.

Tvrdý vosk má teplotu tání značně vyšší proti konvenčnímu vosku, např. 100 °C proti 50 °C. To je významné v souvislosti s normálními klimatickými vlivy na vosk natolik, že tvrdý vosk podle vynálezu je obecně plně odolný proti klimatickým vlivům, zatímco obyčejný vosk nikoliv. Ilustrativním příkladem je, že vynález se ukázal zajímavým ve spojené s požárně bezpečnostním uzávěrem nádob na odpadky ve speciálních obalech, kde nosný rám nad nádobou drží otočné víko, které je ve své otevřené poloze drženo adhezí vosku. V případě požáru se vosk brzy roztaví a uvolní víčko, ···· ···· ··.· , , · ··· ·· · • ··· . .... ·,· ♦ · . · ·«· ...

·*· ·· ... ·· ·· ·· takže spadne dolů, avšak problémem je, že to se může stát také čistě klimatickým vlivem za horkého dne nebo v přímém slunečním svitu. Za použití modifikovaného vosku s teplotou tání např. 80 až 110 °C nastává uvolnění při ohni prakticky stejně účinně, zatímco obtížná náhodná uvolnění jsou zcela vyloučena.

Poměrně vysoká teplota tání má také význam pro použitelnost modifikovaného vosku jako pojivá v litých výrobcích obecně, pokud mají být plně odolné klimatu. Vosk může bát použit jako pojivo se všemi možnými plnivy, které odolávají teplotě požadované pro proces lití, např. asi 150 °C. Za použití kamene jako plniva je možno vyrobit voskový beton, použitelný pro mnoho účelů, např. pro lití podlah nebo podlahových prvků pro stání pro zvířata, kde pak je podlaha odolná proti moči zvířat.

Dalším zvláštním a také důležitým aspektem vynálezu je aplikace tvrdého vosku pro dočasný povlak povrchu částic materiálu, jejichž obsah se má dostávat do okolí zpomaleně. Lze předpokládat, že konvenční voskový materiál je pro tento účel nevhodný, protože by uzavíral aktivní materiál s tím výsledkem, že že by byl zcela izolován od okolí dokud by nebyla vosková vrstva sama odbourána například vlivem půdních bakterií. V souvislosti s vynálezem bylo zjištěno, že úpravou granulí hnojivá tvrdým a poměrně levným voskovým materiálem, tj. uvedením granulí krátce do styku s roztaveným voskem, se dosáhne toho, že rozptýlení v zemi uvolňuje své aktivní látky zpomaleným nebo dlouhodobým účinkem. Hnojivo je učiněno imunním proti rychlému vymytí prudkým deštěm, a ponechává si svůj aktivní účinek po dlouhou dobu, což představuje řešení problému životního prostředí v zemědělství.

hnoj ivo po se znatelně « *· 0« ·· 00 0 0 · · · · • · 0 0 0 0 0

0 0· 00*0 4

0 0 0 0 0 • 00 *0 *0 ·»

Důvod tohoto účinku není zcela jasný; kvalifikované vysvětlení je, že ve tvrdém a tenkém voskovém filmu kolem částic vznikají praskliny, které umožňují pomalé uvolňování aktivní látky do vodného roztoku, aniž by prudké deště tento obraz znatelně měnily.

Jiným důležitým zjištěním je, že půdní bakterie časem způsobují úplné odbourání netoxického voskového materiálu, takže se v průběhu let neakumuluje v zemi cizí látka.

To je podnětem pro patrné omezení použití hnojiv a ještě patrnější omezení nebo úplnou eliminaci jejich vymývání, které je současných letech široce diskutováno.

Stejným způsobem je výhodné obalovat granulované prostředky pro ničení plevele pro dosažení jak jejich dlouhodobého účinku, tak silně omezeného vymývání z půdy.

Pro tyto voskem povlečené materiály používané v teplejším volném ovzduší je výhodné - nebo spíše je jednoduše podmínkou, aby vosk měl poměrně vysoký bod tání, s výhodou nad 70 °C, takže nemůže docházet ke slepování nebo spékání, např. v pytlích vystavených slunečnímu světlu. Jinou důležitou výhodou je, že se tvrdý vosk nelepí, a granulovaný materiál si tak udržuje svůj volný charakter pro použití např. v rozptylovacích strojích.

Kromě toho obecně platí, že obalení materiálu voskem udržuje materiál bezprašný při překládání nebo vykládání.

Povlékání granulí se může provádět krátkým uvedením granulovaného materiálu a roztaveného vosku do styku, načež • 4 ··· • ··

4 4 • · · • 444 • · • 44 Ο» • 4 • · • 4 • ·

4* ··

4 4 · • · 44

44·4 4

4 4

4« se materiál podrobí prudkému míchání na vzduchu, s výhodou na chladném vzduchu, např. šleháním nebo v rotačním bubnu, až do dostatečného ochlazení tenkého voskového filmu aby nebyl adhezivní. Předpokládá se, že vosk může být aplikován také podrobením padajícího proudu granulí vstřikovanému proudu atomizovaného nízkoviskózního vosku. Pro určité aplikace může být akceptovatelné nebo dokonce výhodné, když granule nejsou úplně obklopeny voskem.

zjištěn užitečný účinek boje proti náledí na Použitím soli povlečené

Jiná oblast, ve které byl povlaku tvrdého vosku, se týká silnicích pomocí solení silnice, filmem tvrdého vosku je dosaženo pozoruhodně dlouhodobého účinku soli. Část zbytků vosku zůstává na silnici, neboť, odbourání trvá nějaký čas, ale předpokládá se, že tyto zbytky se se shromažďují v malých dutinách povrchu silnice, čímž se chrání tyto dutiny proti vnikání soli. Povlečená sůl je přímo aplikovatelná ne přechodech, cyklistických stezkách a parkovištích. Relevantní jsou také jiné granulované materiály, např. prací prášky.

Je třeba poznamenat, že voskový materiál lze označit za způsobilý jako materiál pro potravinářské účely, tj. zcela bezpečnou látku, která je také použitelná jako povlakový materiál pro lékařské přípravky pro lidské nebo veterinární použití, pro dosažení zpomaleného dávkování léku při podávání trávicím systémem nebo pro zpomalení degradace např. krmivá pro ryby.

Na stejném základě je tento materiál aplikovatelný pro všechny relevantní druhy obalových materiálů pro potraviny.

Je třeba poznamenat, že materiál podle vynálezu

·· ·· ·· s vhodnými plnivy se velmi dobře hodí pro sochařské účely, jak ve spojení s litím, tak pro opracování, zčásti protože výrobky jsou odolné proti klimatu a zčásti protože protože při opracování je možné přidat materiál jeho natavením na existující část povrchu.

Voskový materiál sám není dobře tepelně vodivý, ale může být smíchán s částicemi jako jsou hliníkové piliny, které zvyšují jeho tepelnou vodivost, a je možné získat výhodu, např. v nábytkovém průmyslu, ze skutečnosti, že voskem plněná povrchová vrstva např. na kovovém podkladu působí teple a příjemně na dotek, nyní bez jakékoliv voskové lepivosti. Očekává se otevření nových a výhodných konstrukčních možností v nábytkovém průmyslu, a také dává vzniknout zajímavým aspektům v mnoha jiných technických oblastech.

Pro všechny aplikace je společné, že konečným výsledkem je výhodný produkt, který je úplně odbouratelný v přírodě bez nejmenšího škodlivého vlivu na ni, avšak vysoce odolný pokud se udržuje mimo vliv odbourávajících půdních bakterií a vyšší teploty. To v široké míře odpovídá podmínkám použití dalšího konstrukčního materiálu používaného tisíce let, totiž dřeva, a nyní se ukazuje, že je tento materiál také formovatelný a impregnační.

Bylo zmíněno, že vosk může být barven z hlediska životního prostředí neutrálními hlinkovými a sytými barvami, přičemž posledně uvedené jsou dostupné ve všech možných odstínech. To poskytuje výhodnou možnost použít vosk jako povlak na písku nebo jiných granulátech pro pokládání v barvách, např. ne tenisových hřištích nebo jiných místech, přičemž barevná vrstva je zcela bezpečná a přičemž tvrdý

• · • · · · • · vosk zajišťuje, že oblast zůstává prostupná pro vodu.

Je třeba také krátce zmínit, že vosku je možno použít ve vodné emulzi pro povlékání horkých předmětů. Je však třeba si uvědomit, že materiál v emulgovaném stavu podmiňuje ještě další možnosti aplikací.

Existuje již velmi rozvinutá technologie bitumenových emulzí, a protože vosk je příbuzný materiál, lze očekávat, že již jsou k dispozici použitelné znalosti např. týkající se kontroly lomivosti.

Příklad provedení vynálezu

Podle vynálezu byl vyroben voskový materiál, který byl základem dalších experimentů s povlékáním litiny. Materiál, vyráběný firmou Mobil Oil Denmark A/S, se označuje Volcoplast 8524, a bylo ho použito s dobrými výsledky pro množství uvedených aplikací. Důležité údaje o materiálu j sou:

Bod měknutí

Penetrace, 1/10 mm 25 °C Viskozita, mPA.S 130 °C Barva

100 až 110 °C ASTM E 28 2 až 6 ASTM D 1321 280 až 380 ASTM D 3236 L 0,5 ASTM D 1500

Je však třeba poznamenat, že vynález není nijak omezen na použití právě tohoto materiálu.

Claims (14)

1. Konstrukční, tvarovací nebo povlakový materiál a/nebo impregnační materiál typu modifikovaného vosku, s výhodou na bázi parafinového vosku, který, například prostřednictvím přimíšení polymerů, vykazuje zvýšenou tvrdost a vyšší bod tání než přírodní vosk, vyznačující se tím, že voskový materiál je tak modifikován pomocí aditiv neutrálních z hlediska životního prostředí, že se jeví jako tvrdý materiál s hodnotou penetrace menší než 6, s výhodou v rozmezí 0,5 až 4, podle ATSM standardu D 1321, nebo s bodem tání vyšším než 70 °C, s výhodou v rozmezí 80 až 120 °C.

2. Materiál podle nároku 1, vyznačující se tím, že je vytvořen jako deskový nebo blokový materiál pro další opracování na užitný předmět.

3. Materiál podle nároku 1, vyznačující je vytvořen jako odlitek užitného předmětu, s příměsí plniva.

se tím, že s výhodou

4. Materiál podle nároku 1, vyznačující se tím, že je vytvořen jako protikorozní povlakový materiál na povrchu materiálů jako je beton, kov nebo dřevo.

5. Materiál podle nároku 1, vyznačující se tím, že je vytvořen jako granulovaný materiál pro formování nebo tvarování, s nebo bez zabudovaného plniva.

Materiál podle nároku 1, vyznačující se tím, že je vytvořen jako filmový povlak úplně nebo částečně obklopující částice jiných materiálů, které mají zpomaleným způsobem uvolňovat aktivní látku.

7. Materiál podle nároku 6, vyznačující se tím, že je vytvořen jako povlak na granulovaném materiálu jako jsou umělá hnojivá, prací prášky, sůl pro posyp silnic nebo jiné materiály s požadovaným dlouhodobým účinkem.

8. Materiál podle nároku 1, vyznačující se tím, že je vytvořen jako tavný pojistkový materiál proti ohni nebo přehřátí.

9. Materiál podle nároku 1, vyznačující se tím, že je vytvořen jako povlak na částicích které se navzájem spojují ohřátím vosku do roztavení.

10. Materiál podle nároku 1, vyznačující se tím, že ve spojení s plnivem tvoří vzduchopropustnou porézní bariéru proti vnikání vody povrchovým napětím.

11. Materiál podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje příměs grafitu nebo oxidu železa a popřípadě hlinkové nebo syté barvy.

12. Materiál podle nároku 1, vyznačující se tím, že je vytvořen jako prášek nebo vodná emulze.

13. Použití materiálu podle nároku 1, vyznačující se tím, že materiál se použije způsobem nebo za účelem uvedeným v některém z nároků 2 až 11.

Použití podle nároku 12, vyznačující se tím, že materiál podle nároku 6 se použije pro úplné nebo částečné zapouzdření granulovaných hnojiv, prostředků proti plevelu, soli pro posyp silnic, pracích prášků nebo léčiv.

15. Použití materiálu podle nároku 1, vyznačující se tím, že materiál se používá ve směsi s formovacím pískem nebo jinými nebo dalšími plnivy pro výrobu formových nebo jádrových prvků pro použití v odlévání kovu, kteréžto prvky se po použití obnovují přetavením vosku pro nové použití.

16. Použití podle nároku 13, vyznačující se tím, že se použije materiál podle nároku 11, s požadovanou barvou, pro povlékání písku nebo jiných granulovaných materiálů upravených pro pokládání na tenisových hřištích nebo jiných místech, popřípadě v květinových mísách.