CZ328288A3 - Method of and apparatus for controlling a machine or a device with a system of operating places - Google Patents

Method of and apparatus for controlling a machine or a device with a system of operating places Download PDF

Info

Publication number
CZ328288A3
CZ328288A3 CS883282A CS328288A CZ328288A3 CZ 328288 A3 CZ328288 A3 CZ 328288A3 CS 883282 A CS883282 A CS 883282A CS 328288 A CS328288 A CS 328288A CZ 328288 A3 CZ328288 A3 CZ 328288A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
machine
spinning
transmission
signal
material processing
Prior art date
Application number
CS883282A
Other languages
English (en)
Inventor
Markus Erni
Urs Meyer
Original Assignee
Rieter Ag Maschf
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Rieter Ag Maschf filed Critical Rieter Ag Maschf
Publication of CZ328288A3 publication Critical patent/CZ328288A3/cs
Publication of CZ278695B6 publication Critical patent/CZ278695B6/cs

Links

Classifications

    • DTEXTILES; PAPER
    • D01NATURAL OR MAN-MADE THREADS OR FIBRES; SPINNING
    • D01HSPINNING OR TWISTING
    • D01H13/00Other common constructional features, details or accessories
    • D01H13/32Counting, measuring, recording or registering devices
    • DTEXTILES; PAPER
    • D01NATURAL OR MAN-MADE THREADS OR FIBRES; SPINNING
    • D01HSPINNING OR TWISTING
    • D01H13/00Other common constructional features, details or accessories
    • D01H13/14Warning or safety devices, e.g. automatic fault detectors, stop motions ; Monitoring the entanglement of slivers in drafting arrangements
    • D01H13/145Warning or safety devices, e.g. automatic fault detectors, stop motions ; Monitoring the entanglement of slivers in drafting arrangements set on carriages travelling along the machines; Warning or safety devices pulled along the working unit by a band or the like
    • GPHYSICS
    • G05CONTROLLING; REGULATING
    • G05BCONTROL OR REGULATING SYSTEMS IN GENERAL; FUNCTIONAL ELEMENTS OF SUCH SYSTEMS; MONITORING OR TESTING ARRANGEMENTS FOR SUCH SYSTEMS OR ELEMENTS
    • G05B19/00Programme-control systems
    • G05B19/02Programme-control systems electric
    • G05B19/418Total factory control, i.e. centrally controlling a plurality of machines, e.g. direct or distributed numerical control [DNC], flexible manufacturing systems [FMS], integrated manufacturing systems [IMS] or computer integrated manufacturing [CIM]
    • G05B19/4181Total factory control, i.e. centrally controlling a plurality of machines, e.g. direct or distributed numerical control [DNC], flexible manufacturing systems [FMS], integrated manufacturing systems [IMS] or computer integrated manufacturing [CIM] characterised by direct numerical control [DNC]
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02PCLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
    • Y02P90/00Enabling technologies with a potential contribution to greenhouse gas [GHG] emissions mitigation
    • Y02P90/02Total factory control, e.g. smart factories, flexible manufacturing systems [FMS] or integrated manufacturing systems [IMS]
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02PCLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
    • Y02P90/00Enabling technologies with a potential contribution to greenhouse gas [GHG] emissions mitigation
    • Y02P90/80Management or planning

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • Textile Engineering (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Manufacturing & Machinery (AREA)
  • Quality & Reliability (AREA)
  • General Engineering & Computer Science (AREA)
  • General Physics & Mathematics (AREA)
  • Automation & Control Theory (AREA)
  • Spinning Or Twisting Of Yarns (AREA)
  • Control By Computers (AREA)
  • Selective Calling Equipment (AREA)
  • Looms (AREA)

Description

Vynález se týká způsobu řízení stroje nebo zařízení se soustavou obslužných míst s obslužným přístrojem a s prostředky k vytvářeni relativního pohybu mezi přístrojem a provozními místy. Vynález se rovněž týká zařízení k provádění tohoto způsobu. Obvykle je obslužný přistroj pojízdný a provozní místa - stanice jsou stacionárně uloženy na předem určených stanovištích. Obrácené uspořádání, například na dopravním prostředku uložené stanice, které se stacionárně uspořádanému obslužnému však známo a vynález lze využit i pro přivážejí ke přístroji, je toto uspořádání.
Vynález je určen zvláště pro ta uspořádání, v nichž stanice nejsou uspořádány vedle sebe, například alespoň v jedné řadě. Jako příklady uvedená provedení projednávají výhradně o automatizaci textilních strojů, jako například přáde1nických, soukacích a skacích strojů a strojů pro tvarování nepravým zákrutem a podobných strojů a z těchto strojů sestávajících zařízení, ale vynález není v žádném případě omezen na tuto určitou oblast použiti.
Nejpozději od konce padesátých let, popřípadě od počátku šedesátých let jsou v průmyslu uplatňovány velké počítače ke zpracování dat a k řízení procesů, viz například americký patentový spis 3045210 a 3580621. Ve stejné době bylo vyvíjeno úsilí o řízeni pohybů pojízdného obslužného přístroje pro textilní stroj, popřípadě soustavu textilních strojů, z jednoho řídicího centra,, viz: například americký patentový spis 3070320, 3067962 a: 3300959, aniž by se přitom použilo tehdejší nákladné počítačové· technologi e.
Ke konci šedesátých let, popřípadě do začátku 70» let byly pak: podávány různá návrhy pro použití technologie elektronického zpracování' dat a řízení procesů v souvislosti s dílenskými a textilními stroji, viz například americké patentové spisy 3638191, 3430426, 3648026, 3648027 a 3798624. Takové návrhy zahrnují také- řízení obslužného vozíku:, viz například americké patentové spisy 3824558, 3680297, 3680298 a 3680299, přičemž však ty poslední návrhy jsou později zveřejněným americkým patentovým spisem: 4425754 poněkud relativizovány. Tyto návrhy šly aŽ k centralizovanému řízení celé přádelny, viz americký patentový spis 3922742.
Přes- tyto možnosti pro ústřední řízení byly však praktické pojízdné obslužné přístroje konstruovány tak, že reagovaly na relativně jednoduché: vysílače.signálu, jako signální lampy v jednotlivých stanicích, viz například britský patentový spis 1103267 a: americký patentový spis 3810352. Bylo; navrženo, aby pohyby obslužného přístroje v celkovém zařízení řídil počítač, zatímco práce na jednotlivých strojích by musela být řízena konvenčním, způsobem, viz německý patentový spis 2463175.
Přibližně v téže době, viz americký patentový spis 3950926 a 4043106, byl navržen beeperuefeevý přenos; informací od jednotlivých přádných. míst na po jízdný automat.
Návrhy k vybavení pojízdných přístrojů samotných prostředky pro zpracování dat lze najít v patentové literatuře od počátku sedmdesátých, let, viz například americké patentové spisy 3789595, 3908347 © 4005392, stejně jako japonský patentový spis 50-242.
Ke konci sedmdesátých let lze pak najít návrhy, podle nichž t se data shromažňují na jednotlivých stanicích pro pozdější přenos na přístroj, viz například americký patentový spis 4136511 a 4137699. Od počátku osmdesátých let dochází k použití mikroprocesorů k organizaci toku dat uvnitř strojů, viz například americký patentový spis 4294065 a německý patentový spis. 3005746.
Čas od času. se objeví i různé návrhy k využití dat, která jsou k dispozici, pro optimalizaci různých průběhů, z nichž dvě z novějších variant lze nalézt v evropských, patentových spisech. 47723. a 90911.
Pro úspěch, různých návrhů má rozhodující význam komunikační propojení mezi různými prvky systému. Presto však tento aspekt nachází v patentové literatuře málo pozornosti. Bezdotykový přenos informací je různě zmiňován, viz zejména americký patentový spis 4137699, týkající se přenosu od přádního místa k pojízdným automatům, stejně jako německý patentový spis ,
3135333, týkající se přenosu od jednoho řídicího centra k auto- í matu, ale obecně se tento přenos uskutečňuje prostřednictvím *
vodičů., viz, německé patentové spisy 3303733, 3332899 a 3510521 , i americké patentové, spisy 4340187 a 4475331, kde spojení vodiči se; považuje oproti bezdotykovému měření jako výhoda. | i
i
Druhý aspekt, který došel ještě méně pozornosti, je Integrace všech informací, přenášejících prvků do jednoho společného. systému. Možnosti integrace, však stanoví praktické hranice pro-, optimalizaci systému.
Úkolem, tohoto vynálezu je lépe využívat možnosti, které' jsou dnes k. dispozici, pro vzájemné' svázání stanic či míst. a- obslužného přístroje do jednoho organizovaného informačního systému.
Za tímto účelem vyžaduje vynález stroj nebo zařízení se soustavou materiál zpracujících stanic, v nichž každá je vybavena j'ední'm alespoň částečně autonomně pracujícím řízením, například jedním mikroprocesorem. Taková uspořádání jsou dnes stavem, techniky.
K dispozici jsou také: alespoň j ~ n o o s uzny £stroj k prováděni předem určených obslužných operací na jednotlivých stanicích, stejně jako prostředek k vytváření řiditelného relativního- pohybu mezi obslužným přístrojem a stanicemi.
Jednotlivá autonomní řízení jsou navzájem spojena prostřeďnictvím vhodného prostředku k přenosu informací či pře nosu dat. Toto je také současný stav techniky,, přičemž spojení se normálně uskutečňuje přes řídicí centrum, to jest centrální počítač, který bude dále nazýván krátce centrum. Jedna takové centrum může. uspořádáno přím® v jednom stroji nebo společně pra- soustavu strojů.
Vynález předvídá také řiditelné prostředky pro bezprostřední, s výhodou bezdotykovou výměnu informaci či dat mezi přístrojem a každým ze zmíněných autonomně pracujících řízení stanice, když přístroj a stanice stoji vůči sobě v předem určeném stavu. Pro každé z výše zmíněných řízení lze definovat platnou zónu přenosu dat tak, že výměna informací mezi přístrojem a určitým řízením může být provedena, když se přístroj nachází v odpovídající zóně.
Podstata vználezu spočívá v tom, že k řízení se využívá výměny informací mezi obslužným přístrojem a každým jednotlivým provozním místem přes společný informační systém.
Podstata zařízení podle vynálezu spočívá v tom, že obsahuje soustavu materiál zpracujících stanic, z nichž každá je vybavena alespoň částečně autonomně pracující řídicí jednotkou, přenosovou jednotku pro přenos informace mezi autonomně pracujícími řídicími jednotkami, alespoň jeden přenosovou jednotkou opatřený obslužný přístroj k provádění předem určených obslužných operací na jednotlivých materiál zpracujících stanicích, pohonnou jednotku pro vytváření řiditelného relativního přístrojem a materiál přičemž mezi každou řídicí jednotkou zpracující stanice a obslužným přístrojem, se v předem určené poloze vůči dané materiál zpracující stanici, je vytvořena obousměrná přenosová trasa pro výměnu informací mezi obslužným přístrojem a danou materiál zpracující stanici.
pohybu mezi zpracujícími obslužným stanicemi, materiál nacházejícím
- 5a Výměna informací mezi přístrojem a stanicemi se s výhodou provádí prostřednictvím bezdotykových optických prostředků, například tak zvaných světelných skříněk, přičemž přístroj je vybaven svou vysilácí/přijímací jednotkou a i každá stanice je vybavena vlastní vysílácí/přijímací jednotkou.
Toto uspořádání lze uskutečnit tak, že pokaždé, když přístroj vstoupí do zóny přenosu dat jedné stanice, hlásí se u této stanice a dotáže se této stanice na její momentální stav. K výměně informaci dochází i tehdy, když přístroj projíždí okolo stanice, aniž by u ní zastavil.
Řízení stanice může být na druhé straně organizováno tak, že data týkající se kontaktu s přístrojem uloží do paměti do společného systému obsahujícího všechna ostatní řízení.
Příklady provedení vynálezu jsou znázorněny na výkresech, kde značí obr. 1 schematicky znázorněný princip vynálezu, obr. 2,3,4 další příklady provedeni podle vynálezu.
Schematicky znázorněný rotorový přádelnický stroj (obr.1) obsahuje systém pro zpracováni dat, který je ve svých hlavních rysech popsán již v evropském patentovém spise 156153. Zde budou shrnuty pouze hlavní' aspekty tohoto systému.
Stroj 100 sestává ze. dvou koncových hlav 102. 104 a na jedné podélné' straně stroje uspořádané první řady 1 06L přádních míst a na druhé'· podélné straně stroje uspořádané' druhé, řady 106R přédních míst. Koncové' hlavy obsahují pohonné motory, převod, ventilátor, řídicí a zobrazovací prvky a tak dále, které! společně slouží v přádních místech. V koncové hlavě 102 se. nachází řídicí centrum CZ. které je nepřímo, jak bude později popsáno, spojeno s jednotlivými přádními místy a· může tato přádní místa podle předem stanoveného programu, řídit.
Pro přenos signálu· mezi centrem CZ a přádním místem budou tato přádní místa organizována do> tak zvaných sekcí, přičemž každá sekce je přiřazena podřizené cenrále, tzv. sekční centrále. Ná obr. 1 jsou naznačeny koncové hlavě 102 nejbližší sekční centrála SP1 a koncové hlavě 1 02 nejvzdálenější sekční centrála SPn, kde. mezi nimi leží n - 2 neznázorněných sekcí. Každá' sekční centrála SP ošetřuje určitý počet přádních míst, z nichž polovina se nachází v radě- 106L a druhá polovina se nachází v řadě' 106P. Normálně obsahuje jedna sekce asi dvacet přádních míst a počet /n/ sekcí je v rozsahu od 1 0 do 12. Na obr. 1 bude z; důvodu přehlednosti schématicky naznačeno pouze osm přádních míst na jednu sekci.
Sekční centrály SPI až SPn jsou spojeny se signálním výstupem SA a signálním vstupem SE v řídicím centru CZ
Ί prostřednictvím, datových kanálů DK. Lata, to jest zprávy o stavu·, povely a podobně budou předávány mezi centrem CZ as sekáními centrálami SP podle tázacího taktu určeného centrem.
Každé přádní místo, přičemž jako příklad zde bude vzato pouze, přádní místo 1 08 v řadě 1 06L první' sekce, obsahuje vlastní autonomně pracující řízení, řídicí obvod BP. Tento řídicí obvod. BP ja spojen se. všemi důležitými ne znázorněnými funkčními prvky ve vlastním přádním. místě pro- výměnu signálů a je takto stále informován o stavech různých prvků a je připraven k zásahu do průběhu uvnitř těchto přádních míst. Řídicí obvod BP obsahuje také paměť tak, že k dispozici jsou data o momentálních. stavech funkčních prvků. Řídicí obvod se dnes normálně provádí ve formě mikroprocesoru.
Každá sekění centrála SP je pro výměnu signálů spojena s řídicími obvody BP svých s-včasných přádních míst. Sekění centrály pracují jako zprostředkovatelé mezi řídicími obvody BP a centrem CZ» Přičemž od svých současných řídicích obvodů BP přijímají data v předem stanoveném taktu a. tato data dále vedou do centra CZ a přijímají data od centra CZ a vysílají je na příslušné řídicí obvody BP. Sekění centrály však mohou udělovat i. samy od sebe povely na sobě příslušné řídicí obvody HP. Například mohou být v sekčních centrálách vestavěny určité vyhodnocovací funkce, přičemž pak podle vyhodnocovacího programu sekění centrály může táto vydat povel řídicímu obvodu a odeslat odpovídající hlášeni do centra CZ. Řídicí obvody BP však pra8 cujl autonomně, každý pro sebe podle svého vlastního naprogramo vání, dokud jim není udělen povel od hierarchicky nadřazeného místa.
Moderní stroj bude vybaven i pojízdným obslužným přístrojem či automatem 110. Automat 110 jezdí na vhodném neznázorněném vedeni alespoň podél jedné podélné strany stroje. Pokud je ®troj opatřen pouze jedním automatem. 110, musí mít tento možnost jezdit alespoň podél koncové hlavy a druhé strany. Takové automaty 11 0 jsou nyní stavem techniky v textilním průmyslu a proto zde nebudou blíže popisovány. Příklady jsou popsány v evropských patentových přihláškách číslo 126352, 126373, 127017 a 194131· Hlavni bod v souvislosti s tímto vynálezem je, že každý automat 110 je opatřen svou. vlastní, autonomně pracující řídicí jednotkou· P, například svým vlastním mikroprocesorem, která řidl průběh, na daném automatu 110 podle předem stanoveného naprogramování»
Dotud se popsaný stroj neodlišuje žádným způsobem od již používaných strojů. Na rozdíl od nich je však na obr.. 1 znázorněný stroj opatřen přídavnými možnostmi pro· přenos dat. Za. tímto: účelem je každé přádnl místo opatřeno svou vlastni, vysílacl/přijímací jednotkou SEB,, která je znázorněna, pouze pro přádnl místo 108 a automat 110 je opatřen odpovídající vysílací/ přijímací jednotkou SEA. Každá jednotka SEB je přímo spojena se svým příslušným řídicím obvodem BP pro přenos signálu v obou směrech a jednotka SEA je odpovídajícím způsobem, spojena s řídicí jednotkou P automatu 11 0.
řádány vždy kolmo k délce stroje. Signálový je na obr. 1 naznačen čárkovanou čarou SKA,. kužel vedle stojícího přádního místa 112 je čarou. SKB. Výměna informací, to jest výměna
Každá vysílací/přijímací jednotka SEB je vhodná pro bezdotykovou’ výměnu signálů v obou. směrech s jednotkou SEA. Každá vysílací/přijímací jednotka SEB a; SEA je však konstruována tak., že definuje svou vlastní pracovní oblast či. signálový kužel, přičemž různé signálové kužely jsou-svými podélnými směry uspokužel jednotky SEA zatímco signální naznačen čárkovanou dat nebo signálů mezi. automaty 11 0 a určitým přádním. místem, se může uskutečnit pouze tehdy, když dojde k překrytí signálového kuželu SKA automatu 110 a; příslušného signálového kuželu SKB tohoto přádní ho místa. Vysílací/přijímací jednotky SEB jsou v prádních místech stejně j'ako vysílací/přijímací jednotky SEA jsou v automatech 110 uspořádány tak, že k překrytí kužele SKA s kuželem přádního místa dochází, když automat 110 projíždí okolo tohoto přádního místa.
Další' jednotlivosti praktického systému budou popsány dála, ale nejprve· budou uvedeny určitá účinky principu znázorněného; na obr. 1.
Systém může být uspořádán tak, že přádní místo· vysílá přes: svou; vysílací/při jímací -jednotku SEB pouze tehdy, když je k tomu vyzváno- automatem 110, což značí, že přádní místa jsou pasivní,, zatímco automat 110 je aktivní.
Lata z řídicí' jednotky P automatu mohou po přenosu na libovolné přádní místo být dále vedeny přes řídicí obvod BP tohoto přádního místa a přiřazenou sekční centrálu. SP na centrum CZ.
Naopak povely z centra CZ mohou být zprostředkovány přes libovolné přádní místo na řídicí jednotku P automatu.
Systém může být vytvořen tak, že automat 110 při průchodu okolo? každého.· přádního místa se tomuto přádnímu místu hlásí, dokonce i tehdy, když není vyzván k provádění obslužné práce na tomto přádním místě, přičemž řídicí obvody BP mohou tato hlášení; dále vést přes sekční centrály SP na centrum CZ. Toto potom může na pohyby automatu 110 alespoň dohlí žet a popřípadě je optimalizovat.
Řídicí obvody BP mohou být však uspořádány tak, že mohou provádět předem určené povely, které může vydat automat 110, aniž by vyžadovaly potvrzení ze sekční centrály SP, popřípadě z centrá CZ.
Z tohoto; krátkého vyjmehování účinků je zřejmé, že relativně jednoduchou, modifikací stávající konstrukce strojů, to jest. vestavěním vysílacích/přijímacích jednotek SEA, popřípadě SES a propojedním těchto jednotek s jim; přiřazenou řídicí jednotkou P, popřípadě řídicím obvodem BP, je umožněna značně vyšší integrace automatů 110 ve společném informačním systému.
Na podkladě obr. 2 bude nyní upozorněno na určité požadavky^ pro praktické provedení s technologií, která je dnes lc. dispozici. Tento obrázek znázorňuje tři vedle sebe uspořádaná přádní místa 114» 11 6» 118 spolu s předním dílem automatu 110» to jest s dílem zaměřeným ve směru jeho jízdy, kde tento automat 110 se pohybuje va směru naznačeném, šipkou okolo přádních míst.
Jak bylo již v souvislosti s obr. 1 popsáno, má každé přádní místo., jednu vysílací/přijímací jednotku SEB s odpovídajícím signálovým kuželem SKB. Tyto jednotky jsou však pasivní, to? jest nevysílají z vlastní iniciativy, nýbrž pouze tehdy, když jsou k tomu vyzvány dotazovacím signálem vysílací/přijímací jednotky· SEA automatu? 110«,
Každý signálový kužel SKB. má efektivní maximální rozpětí v příčném- směru, to jest kolmo k podélné straně stroje a ka směru jízdy automatu 110. Toto efektivní maximální rozpětí závisí na citlivosti přijímače, intenzitě? vysílače a vyzařovacím úhlu. (X . Kužel SKB přádního místa 1 14 má rozpětí d. Rozpětí d musí být o něco větší, než je maximální odstup a jednotky SEA oď jedné' jednotky SEB, když tyto jednotky stojí přímo proti sobě, to jest když jednotka SEA protíná osu signálového kuželu SKB. Odstup a je třeba udržovat vedením pro automat 110 uvnitř daných tolerancí a rozpětí d by mělo přirozeně být, pokud je to prakticky možné’, pro všechny jednotky SEB stejné. Když se v následujícím popisu bude používat výraz signálový kužel, bude to. znamenat efektivní signálový kužel s axiálním, rozpětímd.
Signál vysílaný vysílačem přádního místa se šíří tímto efektivním signálovým kuželem, bude však vně tohoto kužele bezvýznamný, neboť bude příliš slabý, aby byl rozeznán přijímačem automatu.
Každý signálový kužel SKB by- měl mít, pokud je. to jen prakticky možné, stejný úhel , a to tak, aby sousední, kužely byly od se.be odděleny minimálním odstupem 1 ve směru jízdy automatu 110. Tím je řídicí jednotka P automatu 110 schopna od sebe jasně rozlišit sousední přádní místa·, za předpokladu, že úhel /? signálového kužele SKA z vysiláci/přijímací jednotky SEA automatu nepřipustí žádné současná překrytí se sousedními signálovými kužely SKB.
Výměna informací mezi automatem 110 a. přádním místem se může: uskutečnit, jakmile; dojde; k překrytí signálového kužele SKA se signálovým kuželem SKB příslušného přádního místa a může pokračovat, dokud takové; překrytí existuje. Maximální doba přenosu při jediném kontaktu mezi automatem, a přádním místem je tedy závislá na rychlosti jízdy automatu 1 1 0 a mayjmál ním rozpětím d signálního kužele SKB. Tyto jsou shora ohraničeny prostřednictvím tak zvaného dělení přádních míst, to znamená odstupem mezi dvěma sousedními vysílacími/přijímacími jednotkami SEB. Dělendt přádních- míst je dáno obecně konstrukcí stroje a normálně nemůže být ohledem na informační systém ovlivněno. Rychlost jízdy automatu 11 0 se volí. normálně tak vysoká, jak je to praktiekymožné, aby se dosáhl vysoký stupeň účinnosti.
Proto jsou na prostředky^ pro přenos informací kladerry velmi vysoká nároky a; je žádoucí množství informací,, které se mají přenést při prvním kontaktu, to jest ve fázi najíždění, omezit.
V každém případě by se měly při prvním kontaktu mezi automatem 110 a přádním místem vyměnit alespoň následující signály: dotazovací.' signál vyslaný automatem 11 0, reakce, vyslané přádním místem: ve; formě signálu stavu a. odpověď., kterou, dá automat 110a
Takto může dojít k výměně všech základních, podstatných informací,, ale tato varianta nevyužívá optimálně možnosti systému. j’iž při. prvním kontaktu, zatímco automat 110 jede ještě plnou rychlostí, je užitečná předat zprávu, například z. centra CZ udělený příkaz, na řídicí jednotku P automatu. Je tedy navržena taká výměna pěti signálů při. prvním, kontaktu, to jest třech výše zmíněných spolu a následujícími přídavnými signály: zpráva vydaná přádním místem automatu 11 0 a odhláška automatu 110 od tohoto přádního místa.
Tímto- mohou být definovány zásadně dva různá postupy, to jest postup pro případ, že automat by měl jet dále a jiný pro případ, že přádní místo vyžaduje obsluhu. Odpovídající průběhy signálů mohou být znázorněny heslovitě v následující tabulce.
J^ůběh_ j__/T)ře jíždění/_______?£Ůběh_2_/zastayení^_____
Automat Přádní místo Automat Přádní místo
1.
2.
3.
4.
Dotaz
Stav
Dotaz
Stav SOS
Potvrzení
Odpověď
Zpráva
Potvrzení
Odhlášení
Odhlášení
- 14 přičemž' šipka udává směr přenosu pro každý signál.
První signál stavu v prvním průběhu na sebe může vzít dvě zásadně odlišné formy. Když přádní místo normálně pracuje, může být dán signál OK”, to jest v pořádku. V případě;, že je přádní místo blokováno, poněvadž od obsluhy prováděné automatem 110 nelze očekávat žádný úspěch, může být vydán signál porucha. Takové blokování může být uskutečněno například z centra. CZ nebo ze sekce na základě vyhodnocení kvality.
Druhý signál stavu; SOS ve druhém postupu znamená, že přádní místo vyžaduje od automatu 110 obslužnou operaci. Tento signál na sebe může brát různé', formy v závislosti na požadované operaci. Odpovídající odpověň může být ve formě povelu, který je směrován přímo na řízeni přádního místa, a; spouští přípravné práce v přádním. místě pro obslužné operace, které je třeba provést. Automat 110 sám se pak zabrzdí, umístí se proti příslušnému přádnímu místu a provádí obslužnou operaci.
V průběhu obslužné; operace může dojít k výměně dalších, signálů mezi přádním místem, a automatem 11 0 tak, že přádní místo může na přímý povel automatu 11 0 provádět v. průběhu obslužné operace pomocnou práci a/nebo může přenášet, zprávy od automatu 110 na- centrum; CZ. Takte může automat 110 informovat centrum CZ oo jím zjištěném stavu přádního.· místa·, a/neba a jím prováděných pracích. Vysílací/přijímací jednotka SEA však nemůže provádět přenos· informací při zastavení automatu 110, poněvadž signálový kužel SKA po, přenosu signálu 5 fáze prvního kontaktu nemá žádné překrytí se signálovým kuželem SKB příslušného přádního místa. Automat 110 musí' být tedy vybaven minimálně jednou přídavnou vysílací/přijímací jednotkou, které nejsou na obr. 1 a. 2 znázorněny7, a tato- druhá jednotka by měla být uložena přímo pro.ti jednotce: SEB přádního místa, když je automat 110 umístěn pro provádění obslužných operací u tohoto přádního místa.
Jak bude dále podrobněji popsáno, j’e také zajištěno, že automat za určitých okolností může volání přádního místa o pomoc odmítnout, například poněvadž už obdržel povel z centra CZ k provedení práce a vyšší prioritou. Odpovědní signál 3 ve druhém průběhu nespouští v přáďním místě žádné práce, bude však přádním místem přesto potvrzen.
Kontakt mezi automatem 110 a přádním místem bude však v každém případě, to jest. v prvním, nebo druhém průběhu, registrován v paměti v řídicím obvodu BP, viz obr. 1, příslušného přádního^ místa a bude hlášen na centrum. CZ přes sekční centrálu SP v průběhu dotazovacího cyklu určovaného centrem CZ. Centrum CZ takto obdrží průběžně zprávy o> pohybu a případných obslužných aktivitách automatu 11 0.
V popisu příkladných provedení znázorněných na obr. 1 a 2 je kladen důraz na bezkontaktní přenos informací mezi automatem 110 a přádními místy'. Takto se lze. vyhnout mechanickým problémům přenosu uskutečňovaného vlečeným: kabelem, nebo přes posuvný kontakt s kolejnicí. Problémy oslovení správného přádního místa mohou být tímto’ také relativně lehce zvládnuty. V průběhu svého normálního hlídkování, to jest jízdy plnou1, rychlostí, vysílá automat 11 0 dotazová signály podle předem určeného taktu, takže takový signál se vyšle vždy poté, co se vytvoří překrytí signálového kuželu SKA ser signálovým kuželem SKB přádního místa. Toto přédní místo je pak automaticky-osloveno prostřednictvím jím při jímaného dotazového signálu a je aktivováno k přenosu informací.
Vynález však nevylučuje přímé propojení mezi automatem a: přáďním místem prostřednictvím vodičů. Prostředek k vytvoření takových propojení je z amerického patentového spisu 4475331 již znám, kde podle tohoto patentu jsou přádní místa, řady jednotli vě připojována na sběrné vedení mechanickým ovládáním přepínačů v průběhu jízdy automatů. Tento systém by mohl být přizpůsoben k použití podle tohoto vynálezu, přičemž však by bylo třeba, přizpůsobit sběrné vedení k přenosu dat n^paměti, vestavěné do přádních míst. Dále by bylo žádoucí uskutečnit spojení paměti přádního místu, se sběrným vedením nikoliv mechanickým, ale bezdotykovým ovládáním přepínače·
Bezdotykový přenos informací mezi automatem 110 a přádním * místem je ale. výhodnější a mů ž e být proveden prostřednictvím optických vysílacíeh/přijímacích jednotek. Jsou již známé takové přístroje,, které umožňují četnosti až do 9600 byudů a tato četnost zcela dostačuje pro výše popsaný průběh signálu při rychlosti jízdy automatu, asi 30m/min., odstupu a, viz obr. 2, až do 200 mm a rozdělení přádních míst 21 5 mm. TotQ: umožňuje dobu přenosu mezi 10 a 40 ms .. při maximální délce dráhy-pro17 běhnuté během přenosu automatu 110 od 25 do 30 mm.
Pro· ukázání některých možností, které otevírá tento; vynález, budou dále zmíněny a krátce objasněny různé typy signálů pro. výměnu informací mezi automatem. 11 0 a přádním místem. Tyto signály budou· s výhodou vytvořeny sériovým přenosem impulsů či bitů, takže zamýšlené bezdotykové spojení mezi automatem 110 & přádním místem pracuje jako tzv. sériové střihové místo.
Určité· signály budou vyměňovány výlučně mezi automatem 11 0 a přádními místy, to jest nebudou z přádních míst předávány na další strojní prvky·. Kromě potvrzovacích signálů obsahuje tato- signální skupina hlavně povely, které jsou přímo z automatu 11 0 na přádní místo. Možnosti jsou závislé na všeobecné: konstrukci stroje, zvláště na mechanických funkcích, které jsou řiditelné prostřednictvím řídicího obvodu BP. Takové funkce jsou například dodávání vláknového· materiálu na přádní prvky, čištění přádních prvků, pohyb hlídačů, nití, pohyb držáků cívek apod.
Druhá skupina signálů obsahuje ty signály, které představují stavy přádních míst. Tyto signály jsou také vytvářeny příslušným řídicím obvodem· BP, přičemž jsou také prostřednictvím příslušných sekčních centrál SP hlášeny na centrum CZ. Tyto signály ukazují jako nejdůležitější přetržení vlákna, přičemž k tomuto přetržení vlákna může dojít náhodně, nebo· řizeně, například: při přezkušování jakosti příze.
Další skupina signálů, obsahuje ty signály, které pocházejí původně z centrálního počítače. Tato; skupina obsahuje například
Doffův signál, kde délky cívek.jsou kontrolovány centrálním měřením délky, a preventivní údržbový signál, kde se. kontroluje nepřetržitá doba běhu přádního místa centrálním počítačem tak, i
že předem určená obslužná operace, například čištění, může být nařízena centrálním počítačem po předem určené periodě. V posledním. případě může být systém vytvořen tak, že centrálním počítačem buče definován určitý interval či doba běhu, v jehož průběhu musí dojít k preventivní údržbové operaci. Povel j k údržbě bude centrálním počítačem vydán na počátku tohoto intervalu na příslušný řídicí obvod BP a potom při příští příležitosti dále veden na automat 110. V průběhu: tohoto zmíněného intervalu běží' však přádnl místo normálně dále, dokud nedojde k nějakému náhodnému přetržení vlákna.
Preventivní údržbě je však vyhrazena relativně nízká priorita, takže toto volání o pomoc může být automatem 110 odmítnuto, pokud automat 110 již obdržel příkaz k provedení práce o; vyšší prioritě. Když neni preventivní údržba provedena až do proběhnutí určitého intefvalu, může centrální počítač přikázat řídicímu obvodu BP přetržení vlákna, přičemž obsluha tohoto * přádního místa může být vyhrazena vyšší priorita.
i
Jako. další' signál tohoto typu lze hodnotit tzv. kvalitativní řez, kde. se z. centrálního: počítače nebo sekční centrály SP vytváří přetrženi, vlákna, poněvadž dohled nad kvalitou zjistil, že příslušné přádnl místo vytváří méně hodnotnou, přízi. Automatu 110 lze takto přikázat odvinout předem, stanovenou dál ku příze i z cívky’ a. tuto přízi odstranit dříve než se toto přádnl místo opět uvede, do chodu:. Takový' postup je například navržen v amei i
ricfcém patentovém spise 4137699.
Za důležitý signál tohoto typu lze považovat povel z centrálního počítače nasměrovaný na automat. 110. Automatu 110 lze například přikázat zastavit se na určitém nebo jakémkoliv přádním místě' buS k výměně informací mezi automatem 11 0 a centrálním počítačem přes příslušný řídicí obvod BP a sekční centrálu. SP, nebo jen tak, poněvadž centrální počítač zjistil, že od automatu 110 se v daném okamžiku nevyžaduje žádná obsluha. Kdýz je. třeba provést další práci, může být automat 11 0 op.ě± centrálním- počítačem, uveden do chodu ve správném směru.
P slední skupina signálů zahrnuje ty signály, které pocházeji od automatu 110 a jsou dále vedeny na centrální počítač.
Tato; skupina zahrnuje například zprávy o stavu, týkající se přádních míst, jako například žádný přást nenalezen nebo žádné vlákno nenalezeno, nebo týkající se změny stavu, kteiřé mohou být provedeny automatem 11 0 podle jeho- naprogramování, například, kde- přádní místo, které je třeba obsloužit, je automatem 110 označeno za defektní.
Aby byly? výhodné účinky nového systému ještě jasnější, bude dále o; určitých, signálech v dalším pojednáno jako o příkladech; jednotlivě.
Nulovaeí signály: pokaždé- když automat vloží novou dutinku na určité přádní místo., může vysílat nulovaeí signál přes toto přádní místo do: centrálního počítače tak, že se měření délky· cívky; pro toto přádní. místo nastaví na nňlu.
Úspěch obsluhy: od přádního místa nebo od automatu 110 nebo od obou může být centrální automat 110 Informován o úspěchu, popřípadě neúspěchu předem určené obslužné operace, například navázáno· po x-té nebo řez kvůli špatnému navazovači apod.. Takto je centrální počítač schopen hlídat nejen přádní místa, ale k tomu i stupeň účinnosti automatu 110. Pokud dochází ke stejným neúspěchům pravidelně na různých přádních místech, je možno předpokládat chybu automatu 11 0.
Kvalitativní řez: kde je přadení na určitém přádním místě přerušeno při. vyhodnocování kvality, může být odpovídajícímu prádnímu místu nařízeno sdělit automatu 110 typ chyby příze, a to: prostřednictvím odpovídajícího tvaru signálu. Automat 110 na to může reagovat tak, že odvine z cívky7 délku příze v závislosti na typu chyby a tuto přízi odstraní. Měření délky pro tuto? cívku, může být odpovídajícím způsobem korigováno.
Preventivní údržba: jak bylo? již popsáno,, může nyní normálně jedno přádní místo běžet dále, dokud automat 110 neukáže přádnímu místu.,· že Je připraven k provádění údržby. Přádní místo může pak automaticky samo vyvolat přetržení vlákna a tak zvaná příprava třásně, viz? americký patentový spis 4022011, může pak odpadnout,, nebož. přást je už připraven k okamžitámn nasazení.
Identifikace zvlákňovacího místa: jednomu řídicímu obvodu BP může být centrálním počítačem přikázáno,, jako. odpověčt na dotaz- odeslaný automatem7 110, dát jako odpověčt namísto normálního signálu stavu Identifikační signál, to Jest ID signál, nebo zaměřovači signál. Automat 110 může takto být centrálním počítačem odeslán k tomuto přádnímu místu, přičemž tento ukáže automatu. 11 0 pouze, příslušný směr a. vydá mu příkaz vyhledat zaměřovači signál. Zaměřovači signál může být pro každé přádní místo rozdílný,, například může být každému přádnímu místu přiděleno vlastní identifikační číslo, které pak vysílá jako zaměřovači' signál.
identifikovat. Poněvadž, vány· přes- přádní' místo, o které přádní místo se
Posledně zmíněný typ signálu ukazuje jasně další výhodu nového systému. Automat 110 může být odchýlen na předem stanovené.' mízto- na své místní dráze, aniž by sám musel mít kolejový plán jízdní! dráhy1, Msto samo může být nastaveno do takového stavu, Že je automat 110 rozezná jako správné místo. Rovněž múze: automat 110 informovat centrální počítač o situaci zjištěné v určitém přádním místě, aniž by· sám musel toto přádní místo příslušné informace budou zprostředkopozná centrální počítač bez dalšího, jedná.
Výjimku, tvoří samozřejmě přádní místo s takovou, vadou, která mu znemožní o sobě' zprostředkovat jakoukoliv informaci. Automat 11Omůže, být však programován tak, že je pak umístěn na sousedním místě' a informace týkající se vadného místa vede přes sousední místo· na centrální počítač.
Integrace zaměřovacího signálu do systému přenosu informací je výhodná, ale není podstatná pro vynález. Může být například zajištěn· další orientační systém, který slouží k označení určených, přádních míst, například prostřednictvím osvětlení konvenčními signálními lampami, které mohou být automatem rozeznány. Integrace s přenosem informací je však mnohem účinnější.
Může být pak výhodné automat 110 centrálním, počítačem prostřednictvím odpovídajícího příkazu, kondicionovat, takže v prvním stavu automat 110 hlídkuje, zatímco, ve druhém stavu hledá centrálním počítačem určené přádní' místo. Automat 110 může pak vysílat odpovídající dotazové signály, přičemž při hlídkování se dotazuje na provozní stav přádních míst, zatímco v režimu vyhledávání se táže na identifikaci přádních míst*
Automat 110 může být však proveden také tak, že provádí urči té dohléďací funkce nezávisle na informacích, které' přenáší.
K tomu může být vybaven odpovídajícími čidly, která reagují přímo na provozní stavy zvolených prvků přádního místa, například průměru cívky, popřípadě stavu sběrače cívky, viz evropský patentový spis 126373, a sice při jízdě okolo nezávisle na tom, bude-li k tomu přádním místem vyzván nebo ne. Pokud toto dohlédání zjistí chybu, to jest nedovolenou kombinaci provozních stavů, může se automat 110 k příslušnému přádnímu místu přistavit i tehdy, když ho přádní místo vyzývá k dalšímu pojezdu a. zjištěné' stavy sám prostřednictvím přádního místa sdělit centrálnímu počítači* Automat 110 sám pracuje takto alespoň zčásti, jako pojízdný dohlídací přístroj pro prvky vestavěné do stroje.
Ačkoliv obsluha může být značně automatizována, musí být určité, činnosti dnes ještě prováděny obslužným personálem, například výměna konví se zavedením nového konce přástu. Pak je možno- zařídit, že při operacích prováděných obslužným personálem. musí být stav signálu přádního místa vědomě nebo automaticky změněn. Nový stav signálu přádního místa by měl automatu 1 i Q při příští jízdě okolo ukázat, že přádní místo je připraveno, aby bylo opět vzato do provozu. Změna stavu pak může být také hlášena centrálnímu počítači, takže automat 110, když je to nutné, může být odeslán přímo k tomuto přádnímu místu.
Výhodná příkladná, provedení budou nyní krátce objasněna na podkladě obr. 3 a 4. Na obr. 3 jsou schématicky naznačeny tři další přádní. místa 120, 1 22, 1 24, vždy s jednou, vysílací/přijímací jednotkou: SEB. Automat 110 je umístěn proti střednímu přádnímu místu: 122 k provedení obslužných operací. Tento automat 110 je vybaven třemi vysílacími/přijímacími jednotkami, z nichž střední jednotka SEAC stojí přímo proti jednotce SEB přádního místa 122, které se má obsloužit. Dokud automat 110 stojí v klidu, mohou být informace mezi SEAC a SEB přádního místa 122 vyměňovány průběžně.
Obě vnější jednotky SEAR a SEAL slouží' k dotazování a k vytvoření prvního kontaktu, přičemž jednotka SEAR je nasazena v průběhu: jízdy automatu; 11 0 napravo, podle obr. 3, a jednotka SEAL je v průběhu jízdy automatu nasazena do provozu nalevo. Nenaznačený odstup mezi oběma vnějšími jednotkami. SEAL a; SEAB odpovídá’ přibližně dvojitému dělení přádních míst. Ve variantě znázorněné' úplnými čarami je jednotka SEAR přímo naproti jednotce SEB přádního místa 124 a jednotka SEAL je přímo naproti jednotce. SEB přádniho místa 1 20, když je automat 110 umístěn u středního přádniho místa 1 22. Takto, může být dotázáno; každé z obou přádních míst 120, 1 24 dříve než automat 11 0 po ukončení své práce, na přádním místě 1 22 opět odjede pryč. Vnější jednotky SEAL, SEAR mohou být však lehce přemístěny dovnitř, jak je naznačeno čárkovanou čarou, takže automat 110 musí odjet v určitém směru dříve než může obdržet odpověS na dotazovací signál.
Obr. 4 znázor&uje další jednotlivosti libovolné vysílací/ přijímací jednotky SEA automatu 110 spolu s jí přiřazenými prvky zapojení. Jednotka obsahuje kryt 130 znázorněný v perspektivě, který je v automatu 110 vestavěn tak, že plocha 132 je nasměrována proti přádnímu místu. V této ploše 132 je namontován vysílač světelných paprsků, což je světlo emitující dioda LED, a světlocitlivý prvek, což je fotcdioda FD, takže tyto. jsou nasměrovány- proti odpovídajícím prvkům v jednotkách SEB. Jednotka SEA obsahuje k tomu vyhodnocovací elektroniku AE přiřazenou pr.vku FD a budicí elektroniku TE přiřazenou prvku LED. Výstup vyhodnocovací elektroniky AE je spojen s prvním posuvným registrem SR1, takže sériově odeslané; bity mohou být uloženy do l
I tohoto registru. Když je registr· plný, budou v něm uložené bity paralelně předány registru ER přijímače, načež je posuvný registr SR1 připraven pro příjem dalších informací. Bity uložené v registru ER mohou být řídicí: jednotkou P, viz obr. 1, podle jejího vlastního; pracovního; taktu prostřednictvím datové1 | sběrnice; DB vybrány a vyhodnoceny.
Řídicí jednotkou P formulovaná odpověá může být opět odeslána přes datovou sběrnici DB na vysílací registr SR a odtud na druhý posuvný registr SR2. Z tohoto: druhého posuvného registru SR2 mohou být datové bity sériově vedeny dále na budicí elektroniku TE k řízení, vysílacích prvků. LED.
Vysílací/přijímací jednotka SEB může být vytvořena odpovídajícím způsobem aqoolupracovat. s podobným zapojením. Poněvadž však automat 110 je opatřen pouze třemi jednotkami SEA, zatímco stroj více než dvěma sty jednotkami SEB, měly by být jednotky SEB konstruovány relativně jednoduše a jednotky SEA relativně nákladněji. Vysílače, popřípadě přijímače jednotky SEA mohou bý-t například opatřeny soustavou čoček, zatímco: odpovídající prvky v přádních místech pracují bez čoček. Signálový kužel SKA bude odpovídajícím způsobem mnohem užší než signálový kužel SKB a může v odstupu, a, vis obr. 2, odpovídat v podstatě válci.
Vynález nevylučuje přímé; propojení mezi centrálním počítačem. a automatem 110. Když se Informace mezi přádním místem a automatem mají přenášet prostřednictvím vodiče, je bez dalšího možná připojit centrální počítač na tentýž vodič. Dokonce I tehdy, když se Informace mají přenášet mezi automatem· 110 a přádníim místem bezdotykově, může být propojení uskutečněno prostřednictvím vodiče, například vlečného kabelu nebo pojízdné kolejnice,, což dává přirozeně přídavné možnosti pro přenos informací mezi centrálním počítačem a automatem 110.
Příkladné' provedení zahrnuje centrální počítač CZ. Takový počítač však není pro. vynález podstatný. Informace a systémová inteligence mohou být rozděleny na více center nebo uzlových míst. Důležité však je, že jednotlivá přádní místa jsou integro vána do jednoho organizovaného systému společných informací, takže informace vyměňované mezi automatem 110 a přádním místem mohou být z přádního místa uloženy do paměti společného systému
Přenos informací cd automatu 110 přes přádní místa může probíhat pouze nespojitě, poněvadž mezi sousedními přádními místy jsou: pro jasné, rozlišení těchto? přádních míst uspořádány slepé úseky. Poněvadž přádní místa sama jsou uspořádána těsně vedle sebe,, mohou být tyto slepé úseky provedeny velmi krátké. Když však automat 110 musí jet vně oblasti, v níž jsou rozložena přádní místa, například okolo hlavy stroje od jedné podélné- strany ke. sruhé, znamená to delší slepý úsek. Zde může po mači přímé spojení mezi automatem 110 a centrem CZ. PQdél delší ho; úseku mohou být. však rozdělena i místa pro přenos dat bez odpovídajících přádních míst, V každém případě může být jízda automatu 110 od posledního přádního místa na konci slepého úseku a příjezd automatu 110 na první přádní místo na druhém konci slepého úseku hlídána centrálním počítačem.
Pro- automat 110 může být vně provozní oblasti, to jest oblasti, v níž se nacházejí přádní místa, definováno parkovací místo a toto parkovací místo může být vybaveno rovněž vysílací/ přijímací jednotkou k přenosu dat v společném systému.
Vynález nerrí omezen na to, že společný systém je definován uvnitř jediného stroje. Provozní místa více strojů mohou být spojena přes vhodný prostředek pro přenos dat, například prostřednictvím nadřazeného centrálního počítače. Automat 110, nebo více automatů 110, může pak odtud být řízeno k obsluze všech do systému integrovaných provozních, míst.
Dokonce i tehdy, když společný systém je zabudován do: jediného stroje, může být řízeno více automatů, a sice nejen auto matů jediného· typu, nýbrž také automatů různých typů. Je například známo provádění různých operací, například nasazování vlákna, výměny cívky, čištění předních míst atd. prostřednictvím různých automatů. Kde je to možné, měly by všechny automaty dostávat své informace přes jedinou soustavu od vysílacích/přijímacích jednotek vestavěných do přádních míst, ale v principu může být pro každý typ automatu zajištěna vlastní soustava takových jednotek.
Vynález není omezen na používání optických prostředků pro vysílacf/přijímací jednotky pro: bezdotykový přenos dat. Například mohou být nasazeny magnetické' prvky nebo ultrazvuk. Obecně pro- umožnění co možná bezporuchového přenosu by měl být odstup, například vzdálenost a na obr. 2, udržován co možná nejkratší.
Konečně vynález není omezen na použití v souvislosti, s; textilními stroji. Může být použit pro. různá provozní' místa ke zpracování jiných materiálů. Vynález je však zvláště užitečný tam, kde tato provozní místa alespoň skupinově leží těsně vedle. sebe.

Claims (8)

1. Způsob řízení stroje nebo zařízení se soustavou provozních míst, s obslužným přístrojem a s prostředky k vytváření předem stanoveného relativního pohybu mezi přístrojem a provozními místy, vyznačující se t í m, že k řízení se využívá výměny informací mezi obslužným přístrojem a každým jednotlivým provozním místem přes společný informační systém.
2. Komunikační zařízení k provádění způsobu podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje soustavu materiál zpracujících stanic (106), z nichž každá je vybavena alespoň částečně autonomně pracující řídicí jednotkou (BP), přenosovou jednotku (SEB) pro přenos informace mezi autonomně pracujícími řídicími jednotkami (BP), alespoň jeden přenosovou jednotkou (SEA) opatřený obslužný přístroj (110) k provádění předem určených obslužných operací na jednotlivých materiál zpracujících stanicích (106), pohonnou jednotku pro vytváření řiditelného relativního pohybu mezi obslužným přístrojem (110) a materiál zpracujícími stanicemi (106), přičemž mezi každou řídicí jednotkou (BP) materiál zpracující stanice (106) a obslužným přístrojem (110), nacházejícím se v předem určené poloze vůči dané materiál zpracující stanici (106), je vytvořena obousměrná přenosová trasa (SKA, SKB) pro výměnu informací mezi obslužným přístrojem (110) a danou materiál zpracující stanicí (106).
3. Komunikační zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že oblast předem určené polohy obslužného přístroje (110) vůči materiál zpracující stanici (106) je určen geometricky.
A. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že obslužný přístroj (110) je uložen pojízdně na předem určené jízdní dráze.
5. Zařízení podle nároku 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, že pro každou řídicí jednotku (BP) je obousměrná přenosová trasa (SKA, SKB) vytvořena jako spojitá oblast, zahrnující místo uložení této řídicí jednotky (BP) a část dráhy obslužného přístroje (110), nejbližší dané řídicí jednotce (BP).
6. Zařízení podle jednoho z předcházejících nároků,
vyznačuj ící se tím, že přenosové jednotky (SEA, SEB) jsou jednotkami pro bezdotykový přenos signálů. 7. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že přenosové
jednotky (SEB) řídicí jednotky (BP) každé materiál zpracující stanice (106) a přenosová jednotka (SEA) obslužného přístroje (110) jsou vytvořeny jako optické vysílací/přijímací jednotky pro výměnu informací.
8. Zařízení podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že obslužný přístroj (110) je opatřen dotazovacím obvodem pro zjišťování momentálního stavu materiál zpracující stanice (106), v jejíž obousměrné přenosové trase (SKA, SKB) se obslužný přístroj (110) nachází.
9. Zařízení podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že jednotlivé obousměrné přenosové trasy (SKA, SKB) jsou integrovány do společného informačního systému.
10. Zařízení podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že je opatřeno koordinačním centrem (CZ) řídicích jednotek (BP).
CS883282A 1987-05-20 1988-05-16 Communication equipment CZ278695B6 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CH193387 1987-05-20

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ328288A3 true CZ328288A3 (en) 1993-03-17
CZ278695B6 CZ278695B6 (en) 1994-05-18

Family

ID=4221986

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS883282A CZ278695B6 (en) 1987-05-20 1988-05-16 Communication equipment

Country Status (8)

Country Link
US (1) US4944033A (cs)
EP (1) EP0295406B1 (cs)
JP (1) JP3020503B2 (cs)
CN (1) CN1029496C (cs)
BR (1) BR8802460A (cs)
CZ (1) CZ278695B6 (cs)
DE (1) DE3873190D1 (cs)
IN (1) IN171162B (cs)

Families Citing this family (19)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE3928831A1 (de) * 1989-08-31 1991-03-07 Schlafhorst & Co W Vielstellen-textilmaschine und verfahren zum vorbereiten des betriebs der textilmaschine
JPH047269A (ja) * 1990-04-24 1992-01-10 Murata Mach Ltd 紡績工場における品質管理システム
US5236413B1 (en) * 1990-05-07 1996-06-18 Andrew J Feiring Method and apparatus for inducing the permeation of medication into internal tissue
EP0534897A1 (de) * 1991-09-24 1993-03-31 Maschinenfabrik Rieter Ag Kommunikation zwischen einem Bedienungsautomat und einer Textilmaschine
US5414974A (en) * 1993-08-17 1995-05-16 Moore Business Forms, Inc. Automated document handling system
DE10048743C2 (de) * 2000-09-29 2002-11-28 Siemens Ag Automatisierungsanlage
ITMI20021605A1 (it) * 2001-07-28 2004-01-22 Rieter Ingolstadt Spinnerei Comando del movimento di marcia di almeno un dispositivo di manutenzione in una macchina tessile
DE10137056C5 (de) * 2001-07-28 2018-09-06 Rieter Ingolstadt Gmbh Verfahren zur Wartung einer Textilmaschine
US6907309B2 (en) * 2001-07-28 2005-06-14 Rieter Ingolstadt Spinnermaschau Ag Textile machine with at least one service unit
DE10212712B4 (de) * 2002-03-21 2017-03-16 Rieter Ingolstadt Gmbh Textilmaschine mit einer Vielzahl von Bearbeitungsstellen und einem Maschinenbus zur Kommunikation
DE102004041051B4 (de) * 2003-10-22 2017-02-09 Rieter Ingolstadt Gmbh Intelligentes Störungsmanagement
CN101218161A (zh) * 2005-07-27 2008-07-09 乌斯特技术股份公司 具有纱线监测功能的纺织机
DE102012109669A1 (de) * 2012-10-11 2014-05-15 Rieter Ingolstadt Gmbh Textilmaschine, insbesondere Spinnmaschine oder Spulmaschine, mit einem Steuer- und Kommunikationssystem
DE102015122391B4 (de) * 2015-12-21 2023-01-12 Rieter Ingolstadt Gmbh Verfahren zur Steuerung eines Anspinnprozesses zum Wiederanspinnen eines Garns an einer Spinnmaschine
JP2019196244A (ja) * 2018-05-09 2019-11-14 村田機械株式会社 糸巻取機及び糸巻取方法
CN111924662B (zh) * 2020-07-08 2022-04-19 北自所(北京)科技发展有限公司 采用集中控制的化纤长丝落卷方法、系统及自动落卷设备
CN111924661B (zh) * 2020-07-08 2022-04-19 北自所(北京)科技发展有限公司 基于孪生模型的化纤长丝落卷方法、系统及自动落卷设备
CN111924664B (zh) * 2020-07-08 2022-04-19 北自所(北京)科技发展有限公司 采用集中控制的化纤长丝落卷方法、系统及自动落卷设备
CN111924663B (zh) * 2020-07-08 2022-04-19 北自所(北京)科技发展有限公司 采用集中控制的化纤长丝落卷方法、系统及自动落卷设备

Family Cites Families (12)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
FR1604344A (cs) * 1968-02-19 1971-10-11
IT1036399B (it) * 1975-06-30 1979-10-30 Gualchierani & C Spa Impianto per la raccolta ed il trasporto di materiale in fibre..particolarmente sintetiche da macchine faldatrici a macchine di pressature e confezionatura in balle
DE2714353A1 (de) * 1977-03-31 1978-10-12 Fritz Stahlecker Textilmaschine mit vorrichtungen zum erfassen der querdimension des laufenden garns
US4425754A (en) * 1979-09-24 1984-01-17 Parks-Cramer Company Spinning machine information gathering apparatus and method
JPS5786902A (en) * 1980-11-19 1982-05-31 Hitachi Ltd Control system using voice input equipment
DE3135333A1 (de) * 1981-09-07 1983-03-24 Zinser Textilmaschinen Gmbh, 7333 Ebersbach Verfahren und vorrichtung zum einsatzsteuern einer bedienperson oder einer mobilen wartungsvorrichtung in einer spinnereianlage
CH663742A5 (de) * 1983-04-21 1988-01-15 Walter Sticht Verfahren und vorrichtung zum kennzeichnen von werkstuecken in fertigungsanlagen.
DE3331694A1 (de) * 1983-09-02 1985-03-21 Robert Bosch Gmbh, 7000 Stuttgart Kodiersystem zum erfassen von daten von werkstuecken auf transferstrassen
GB8407466D0 (en) * 1984-03-22 1984-05-02 Rieter Ag Maschf Yarn quality monitoring system
JPS60231204A (ja) * 1984-05-01 1985-11-16 Sharp Corp リモ−トコントロ−ル装置
DE3532172A1 (de) * 1985-09-10 1987-03-12 Truetzschler & Co Vorrichtung zum automatischen transport mindestens einer kanne zwischen einer faserbandabliefernden spinnereimaschine und einer faserbandgespeisten spinnereimaschine
JPS62282848A (ja) * 1986-05-30 1987-12-08 Tokyo Keiki Co Ltd Faシステムのデ−タ処理装置

Also Published As

Publication number Publication date
CN1031437A (zh) 1989-03-01
CN1029496C (zh) 1995-08-09
CZ278695B6 (en) 1994-05-18
EP0295406A1 (de) 1988-12-21
EP0295406B1 (de) 1992-07-29
DE3873190D1 (de) 1992-09-03
IN171162B (cs) 1992-08-08
US4944033A (en) 1990-07-24
JP3020503B2 (ja) 2000-03-15
JPS63310002A (ja) 1988-12-19
BR8802460A (pt) 1988-12-27

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ328288A3 (en) Method of and apparatus for controlling a machine or a device with a system of operating places
US5838570A (en) Device for monitoring the feed of a plurality of yarns to a textile machine having encoded sensor means, and a method for its control
CZ285439B6 (cs) Zařízení pro řízení podávání příze na textilním stroji
US4901246A (en) Method and apparatus for clearing faults at work station of a textile machine
WO2014143917A1 (en) Rapidly configurable braiding machine
US6381511B1 (en) Textile machine with individual work station processors
JP4800550B2 (ja) テクスチャード加工機の制御方法およびテクスチャード加工機
US6014592A (en) Cheese-producing textile machine
US4918613A (en) Exchange component transport control system for looms
US7010383B2 (en) Method for control of the travel movement of at least one service unit at a textile machine
US5016433A (en) Method and apparatus for monitoring, grasping and release of yarn tubes by an automatic bobbin changer for a textile ring spinning or twisting machine
US6907309B2 (en) Textile machine with at least one service unit
EP0297658B1 (en) Universal transport mechanism for auxiliary devices in weaving mills
EP0392482B1 (en) Package conveying system
CN215163432U (zh) 变形机
CN112789563B (zh) 用于操作多个长丝生产位置的方法和设备
EP0296298B1 (en) System for controlling displacing motion of wagon type working machines
EP1184493B1 (en) Motor controlling system for individual-spindle-drive type textile machine
JPH05195349A (ja) 繊維機械用の自動作動方法及び装置
JP2739700B2 (ja) 作業機のトラブルデータ伝達装置
JPH02300354A (ja) 織機における交換品搬送制御方法
JPH02307941A (ja) 織機における交換品搬送制御方法
JP2641299B2 (ja) 精紡機における作業機の停止装置
JPH07122203B2 (ja) 織機における交換品搬送制御システム
JPH0796739B2 (ja) 織機における交換品搬送制御方法

Legal Events

Date Code Title Description
IF00 In force as of 2000-06-30 in czech republic
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20050516