CZ278695B6 - Communication equipment - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká komunikačního zařízení, a to zařízení se soustavou obslužných míst s obslužným přístrojem a s prostředky k vytváření relativního pohybu mezi přístrojem a provozními místy. Vynález se také týká zařízení k provádění tohoto způsobu. Obvykle je obslužný přístroj pojízdný a provozní místa - stanice jsou stacionárně uloženy na předem určených stanovištích. Obrácené uspořádání, například na dopravním prostředku uložené stanice, které se přivážejí ke stacionárně uspořádanému obslužnému přístroji, je však známo a vynález lze využít i pro toto uspořádání.

Vynález je určen zvláště pro ta uspořádání, v nichž stanice nejsou uspořádány vedle sebe, například alespoň v jedné řadě. Jako příklady uvedená provedení pojednávají výhradně o automatizaci textilních strojů, jako například přádelnických, soukacích a skácích strojů a strojů pro tvarování nepravým zákrutem a podobných strojů a z těchto strojů sestávajících zařízení, ale vynález není v žádném případě omezen na tuto určitou oblast použití .

Dosavadní stav techniky

Nejpozději od konce padesátých let, popřípadě od počátku šedesátých let jsou v průmyslu uplatňovány velké počítače ke zpracování dat a k řízení procesů, viz například americké patentové spisy 3045210 a 3580621. Ve stejné době bylo vyvíjeno úsilí o řízení pohybů pojízdného obslužného přístroje pro textilní stroj, popřípadě soustavu textilních strojů, z jednoho řídicího centra, viz například americký patentový spis 3070320, 3067962 a 3300959, aniž by se přitom použilo tehdejší nákladné počítačové technologie.

Ke konci šedesátých let, popřípadě do začátku 70. let byly potom podávány různé návrhy na použití technologie elektronického zpracování dat a řízení procesů v souvislosti s dílenskými a textilními stroji, viz například americké patentové spisy 3638191, 3430426, 3648026, 3648027 a 3798624. Takové návrhy zahrnují také řízení obslužného vozíku, viz například americké patentové spisy 3824558, 3680297, 3680298 a 3680299, přičemž však ty poslední návrhy jsou později zveřejněným americkým patentovým spisem 4425754 poněkud relativizovány. Tyto návrhy šly až k centralizovanému řízení celé přádelny, viz americký patentový spis 3922742.

Přes tyto možnosti pro ústřední řízení byly však praktické pojízdné obslužné přístroje konstruovány tak, že reagovaly na relativně jednoduché vysílače signálu, jako signální ^Ί?mpy v jednotlivých stanicích, viz například britský patentový spis 1103267 a americký patentový spis 3810352. Bylo navrženo, aby pohyby obslužného přístroje v celkovém zařízení řídil počítač, zatímco práce na jednotlivých strojích by musela být řízena konvenčním způsobem, viz německý patentový spis 2463175. Přibližně v té době, viz americké patentové spisy 3950926 a 4043106, byl navržen bezdotykový přenos informací od jednotlivých přádných míst na pojízdný automat.

-1CZ 278695 B6

Návrh k vybavení pojízdných přístrojů samotných prostředků pro zpracování dat lze najít v patentové literatuře od počátku sedmdesátých let, viz například americké patentové spisy 3789595, 3908347 a 4005392, stejně jako japonský patentový spis 50-242. Ke konci sedmdesátých let lze potom najít návrhy, podle nichž se data shromažďují na jednotlivých stanicích pro pozdější přenos na přístroj, viz například americké patentové spisy 4136511 a 4137699. Od počátku osmdesátých let dochází k použití mikroprocesorů k organizaci toku dat uvnitř strojů, viz například americký patentový spis 4294065 a německý patentový spis 3005746.

Čas od času se objeví i různé návrhy k využití dat, která jsou k dispozici, pro optimalizaci různých průběhů, z nichž dvě z novějších variant lze nalézt v evropských patentových spisech 47723 a 90911.

Pro úspěch různých návrhů má rozhodující význam komunikační propojení mezi různými prvky systému. Přesto však tento aspekt nachází v patentové literatuře málo pozornosti. Bezdotykový přenos informací je různě zmiňován, viz zejména americký patentový spis 4137699, týkající se přenosu od přádního místa k pojízdným automatům, stejně jako německý patentový spis 3135333, týkající se přenosu od jednoho řídicího centra k automatu, ale obecně se tento přenos uskutečňuje prostřednictvím vodičů, viz německé patentové spisy 3303733, 3332899 a 3510521, i americké patentové spisy 4340187 a 4475331, kde spojení vodiči se považuje oproti bezdotykovému měření jako výhoda.

Druhý aspekt, který došel ještě méně pozornosti, je integrace všech informací přenášejících prvků do jednoho společného systému. Možnosti integrace však stanoví praktické hranice pro optimalizaci systému.

Úkolem tohoto vynálezu je lépe využívat možnosti, které jsou dnes k dispozici, pro vzájemné svázání stanic nebo míst a obslužného přístroje od jednoho organizovaného informačního systému.

Za tímto účelem vyžaduje vynález stroj nebo zařízení se soustavou materiál zpracujících stanic, z nichž každá je vybavena jedním alespoň částečně autonomně pracujícím řízením, například jedním mikroprocesorem. Taková uspořádání jsou dnes stavem techniky .

K dispozici jsou také alespoň jeden obslužný přístroj k provádění předem určených obslužných operací na jednotlivých stanicích, stejně jako prostředek k vytváření řiditelného relativního pohybu mezi obslužným přístrojem a stanicemi.

Jednotlivá autonomní řízení jsou navzájem spojena prostřednictvím vhodného prostředku k přenosu informací nebo přenosu dat. Toto je také současný stav techniky, přičemž spojení se normálně uskutečňuje přes řídící centrum, to jest centrální počítač, který bude dále nazýván krátce centrum. Jedno takové centrum může být uspořádáno přímo v jednom stroji nebo společně pro soustavu strojů.

Vynález předvídá také řiditelné prostředky pro bezprostřední, s výhodou bezdotykovou výměnu informací nebo dat mezi pří

-2CZ 278695 B6 strojem a každým ze zmíněných autonomně pracujících řízení stanice, když přístroj a stanice stojí vůči sobě v předem určeném stavu. Pro každé ze shora zmíněných řízení lze definovat platnou zónu přenosu dat tak, že výměna informací mezi přístrojem a určitým řízením může být provedena, když se přístroj nachází v odpovídající zóně.

Podstata vynálezu

Podstata zařízení podle vynálezu spočívá v tom, že zařízení obsahuje soustavu materiál zpracujících stanic, z nichž každá je vybavena alespoň částečně autonomně pracující řídicí jednotkou, staniční přenosovou jednotkou pro přenos informace mezi autonomně pracujícími řídicími jednotkami, alespoň jeden obslužnou přenosovou jednotkou opatřený obslužný přístroj k provádění předem určených obslužných operací na jednotlivých materiál zpracujících stanicích, pohonnou jednotkou pro vytváření řiditelného relativního pohybu mezi obslužným přístrojem a materiál zpracujícími stanicemi, přičemž pracovní oblast staniční přenosové jednotky zahrnuje jí nejblíže uloženou část dráhy obslužného přístroje podél této staniční přenosové jednotky, zatímco pracovní oblast obslužné přenosové jednotky zahrnuje místo uložení jí nejbližší staniční přenosové jednotky. Ve výhodném provedení zařízení podle vynálezu je obslužný přístroj uložen pojízdně na předem určené jízdní dráze, přičemž s výhodou překrývající se pracovní oblasti staniční přenosové jednotky a pracovní oblast obslužné přenosové jednotky vytvářejí obousměrnou přenosovou trasu. Staniční přenosová jednotka a obslužná přenosová jednotka přitom mohou být jednotkami pro bezdotykový přenos signálů. V dalším výhodném provedení jsou staniční přenosové jednotky a obslužná přenosová jednotka vytvořeny jako optické vysílací/přijímací jednotky pro výměnu informací, přičemž obslužný přístroj může být opatřen dotazovacím obvodem pro zjišťování momentálního stavu materiál zpracující stanice. Jednotlivé řídicí jednotky mohou být navzájem propojeny do společného informačního systému, a to s výhodou přes koordinační centrum řídicích jednotek.

Přehled obrázků na výkresech

Příklady provedení vynálezu jsou znázorněny na připojených výkresech, kde na obr. 1 je schematicky znázorněný princip vynálezu a na obr. 2,3, 4 jsou další příklady provedení podle vynálezu.

Příklady provedeni vynálezu

Schematicky znázorněný rotorový přádelnický stroj, viz obr. 1, obsahuje systém pro zpracování dat, který je ve svých hlavních rysech popsán již v evropském patentovém spise 156153. Zde budou shrnuty pouze hlt a ní aspekty tohoto systému.

Stroj 100 sestává z první koncové hlavy 102, druhé koncové hlavy 104, na jedné podélné straně stroje uspořádané první řady 106L, přádních míst a na druhé podélné straně stroje uspořádané druhé řady 106R přádních míst. Koncové hlavy 102, 104 obsahují pohonné motory, převod, ventilátor, řídicí a zobrazovací prvky a tak dále, které společně slouží v přádních místech. V první koncové hlavě 102 se nachází řídicí centrum CZ, které je nepřímo,

-3CZ 278695 B6 jak bude později popsáno, spojeno s jednotlivými přádními místy a může tato přádní místa podle předem stanoveného programu řídit.

Pro přenos signálu mezi řídicím centrem CZ a přádním místem budou tato přádní místa organizována do tak zvaných sekcí, přičemž každá sekce je přiřazena podřízené centrále, tak zvané sekční centrále. Na obr. 1 jsou naznačeny první koncové hlavě 102 nejbližší sekční centrála SPI a první koncové hlavě 102 nejvzdálenější n-tá sekční centrála SPn, kde mezi nimi leží n-2 neznázorněných sekcí. Každá sekční centrála SPI až SPn ošetřuje určitý počet přádních míst, z nichž polovina se nachází v první řadě 106L a druhá polovina se nachází v druhé řadě 106R. Normálně obsahuje jedna sekce asi dvacet přádních míst a počet n sekcí je v rozsahu od 10 do 12. Na obr. 1 bude z důvodu přehlednosti schematicky naznačeno pouze osm přádních míst na jednu sekci.

Sekční centrály SPI až SPn jsou spojeny se signálním výstupem SA a signálním vstupem SE v řídicím centru CZ prostřednictvím datových kanálů DK. Data, to jest zprávy o stavu, povely a podobně, budou předávány mezi řídicím centrem CZ a sekčními centrálami SPI až SPn podle tázacího taktu určeného centrem.

Každé přádní místo, přičemž jako příklad zde bude vzato pouze přádní místo 108 v první řadě 106L první sekce, obsahuje vlastní autonomně pracující řízení, řídicí obvod BP. Tento řídicí obvod BP je spojen se všemi důležitými neznázorněnými funkčními prvky ve vlastním přádním místě pro výměnu signálů a je takto stále informován o stavech různých prvků a je připraven k zásahu do průběhu uvnitř těchto přádních míst. Řídicí obvod BP obsahuje také paměť tak, že k dispozici jsou data o momentálních stavech funkčních prvků. Řídicí obvod se dnes normálně provádí ve formě mikroprocesoru.

Každá sekční centrála SPI až SPn je pro výměnu signálů spojena s řídicími obvody BP svých současných přádních míst. Sekční centrály SPI až SPn pracují jako zprostředkovatelé mezi řídicími obvody BP a centrem CZ, přičemž od svých současných řídicích obvodů BP přijímají data v předem stanoveném taktu a tato data dále vedou do řídicího centra CZ a přijímají data z řídicího centra CZ a vysílají je na příslušné řídicí obvody BP. Sekční centrály SPI až SPn však mohou udělovat i samy od sebe povely na sobě příslušné řídicí obvody BP. Například mohou být v sekčních centrálách SPI až SPn vestavěny určité vyhodnocovací funkce, přičemž potom podle vyhodnocovacího programu dané sekční centrály SPI až SPn může tato vydat povel řídicímu obvodu BP a odeslat odpovídající hlášení do řídicího centra CZ. Řídicí obvody BP však pracují autonomně, každý pro sebe podle svého vlastního naprogramování, dokud jim není udělen povel od hierarchicky nadřazeného místa.

i pojízdným obslužným přístrojem

110 jezdí na vhodném neznázorněPokud je bude vybaven

Moderní stroj

110. Pojízdný obslužný přístroj něm vedení alespoň podél jedné podélné strany stroje, stroj opatřen pouze jedním pojízdným obslužným přístrojem 110, musí mít tento možnost jezdit alespoň podél koncové hlavy a druhé strany. Takové pojízdné obslužné přístroje 110 jsou nyní stavem techniky v textilním průmyslu, a proto zde nebudou blíže popisovány. Příklady jsou popsány v evropských patentových přihláškách

-4CZ 278695 B6 číslo 126352, 126373, 127017 a 194131. Hlavní bod v souvislosti s tímto vynálezem je, že každý pojízdný obslužný přístroj 110 je opatřen svou vlastní, autonomně pracující řídicí jednotkou P, například svým vlastním mikroprocesorem, která řídí průběh na daném pojízdném obslužném přístroji 110 podle předem stanoveného naprogramování.

Dotud se popsaný stroj neodlišuje žádným způsobem od již používaných strojů. Na rozdíl od nich je však na obr. 1 znázorněný stroj opatřen přídavnými možnostmi pro přenos dat. Za tímto účelem je každé přádní místo opatřeno svou vlastní vysílací/přijímací staniční přenosovou jednotkou SEB, která je znázorněna pouze pro přádní místo 108, a pojízdný obslužný přístroj 110 je opatřen odpovídající vysílací/přijímací obslužnou přenosovou jednotkou SEA. Každá staniční přenosová jednotka SEB je přímo spojena se svým příslušným řídicím obvodem BP pro přenos signálu v obou směrech a obslužná přenosová jednotka SEA je odpovídajícím způsobem spojena s řídicí jednotkou P pojízdného obslužného přístroje 110.

Každá staniční přenosová jednotka SEB je vhodná pro bezdotykovou výměnu signálů v obou směrech s obslužnou přenosovou jednotkou SEA. Staniční přenosová jednotka SEB je konstruována tak, že definuje svou vlastní pracovní oblast SKB ve tvaru signálového kužele a obslužná přenosová jednotka SEA je konstruována tak, že definuje svou vlastní pracovní oblast SKA ve tvaru signálového kužele, přičemž osy signálových kuželů jsou uspořádány vždy kolmo k délce stroje. Výměna informací, to jest výměna dat nebo signálů mezi obslužnými přístroji 110 a určitým přádním místem, se může uskutečnit pouze tehdy, když dojde k překrytí pracovní oblasti SKA obslužného přístroje 110 a pracovní oblasti SKB příslušné staniční přenosové jednotky SEB tohoto přádního místa. Staniční přenosové jednotky SEB jsou v přádních místech stejně jako obslužné přenosové jednotky SEA v obslužných přístrojích 110 uspořádány tak, že k překrytí pracovní oblasti SKA obslužné přenosové jednotky SEA s pracovní oblastí SKB staniční přenosové jednotky SEB přádního místa dochází, když obslužný přístroj 110 projíždí okolo tohoto přádního místa.

Další jednotlivosti praktického systému budou popsány dále, ale nejprve budou uvedeny určité účinky principu znázorněného na obr. 1.

Systém může být uspořádán tak, že přádní místo vysílá přes svou staniční přenosovou jednotku SEB pouze tehdy, je-li k tomu vyzváno obslužným přístrojem 110, což značí, že přádní místa jsou pasivní, zatímco obslužný přístroj 110 je aktivní.

Data z řídicího obvodu P obslužného přístroje 110 mohou po přenosu na libovolné y^ídní místo být dále vedena přes řídicí jednotku BP tohoto přádního místa a přiřazenou sekční centrálu SP na koordinační centrum CZ.

Naopak povely z koordinačního centra CZ mohou být zprostředkovány přes libovolné přádní místo na řídicí obvod P obslužného přístroje 110.

-5CZ 278695 B6

Systém může být vytvořen tak, že obslužný přístroj 110 při průchodu okolo každého přádního místa se tomuto přádnímu místu hlásí, dokonce i tehdy, když není vyzván k provádění obslužné práce na tomto přádním místě, přičemž řídicí jednotky BP mohou tato hlášení dále vést přes sekční centrály SP na koordinační centrum CZ. Toto potom může na pohyby obslužného přístroje 110 alespoň dohlížet a popřípadě je optimalizovat.

Řídicí jednotky BP mohou být však uspořádány tak, že mohou provádět předem určené povely, které může vydat obslužný přístroj 110, aniž by vyžadovaly potvrzení ze sekční centrály SP, popřípadě z koordinačního centra CZ.

Z tohoto krátkého vyjmenování účinků je zřejmé, že relativně jednoduchou modifikací stávající konstrukce strojů, to jest vestavěním obslužných přenosových jednotek SEA, popřípadě staničních přenosových jednotek SEB, a propojením těchto jednotek s jim přiřazeným řídicím obvodem P, popřípadě řídicí jednotku BP, je umožněna značně vyšší integrace obslužných přístrojů 110 ve společném informačním systému.

Na podkladě obr. 2 bude nyní upozorněno na určité požadavky pro praktické provedení s technologií, která je dnes k dispozici. Tento obrázek znázorňuje vedle sebe uspořádaná první, druhé a třetí přádní místo 114, 116, 118 spolu s předním dílem obslužného přístroje 110, to jest s dílem zaměřeným ve směru jeho jízdy, kde tento obslužný přístroj 110 se pohybuje ve směru naznačeném šipkou podél prvního až třetího přádního místa 114, 116, 118.

Jak bylo již v souvislosti s obr. 1 popsáno, má každé přádní místo jednu staniční přenosovou jednotku SEB s odpovídající pracovní oblastí SKB ve tvaru signálového kužele. Tyto jednotky jsou však pasivní, to jest nevysílají z vlastní iniciativy, ale pouze tehdy, když jsou k tomu vyzvány dotazovacím signálem obslužné přenosové jednotky SEA obslužného přístroje 110.

Každá pracovní oblast SKB staniční přenosové jednotky SEB má efektivní maximální rozpětí v příčném směru, to jest kolmo k podélné straně stroje a ke směru jízdy obslužného přístroje 110. Toto efektivní maximální rozpětí závisí na citlivosti přijímače, intenzitě vysílače a vyzařovacím úhlu a. Kuželovitá pracovní oblast SKB přádního místa 114 má rozpětí d. Rozpětí d musí být o něco větší, než je maximální odstup a obslužné přenosové jednotky SEA od nejbližší staniční přenosové jednotky SEB, když tyto jednotky stojí přímo proti sobě, to jest když obslužná přenosová jednotka SEA protíná osu kuželu pracovní oblasti SKB. Odstup a je třeba udržovat vedením pro obslužný přístroj 110 uvnitř daných tolerancí a rozpětí d by mělo přirozeně být, pokud je to prakticky možné, pro všechny staniční přenosové jednotky SEB stejné. Když se v následujícím popisu bude používat výraz signálový kužel pracovní oblasti, bude to znamenat efektivní signálový kužel s axiálním rozpětím d. Signál vysílaný vysílačem přádního místa se šíří tímto efektivním signálovým kuželem, bude však vně tohoto kužele bezvýznamný, protože bude příliš slabý, aby byl rozeznán přijímačem obslužného přístroje 110, a nebude tedy tvořit pracovní oblast vysílače nebo přijímače.

-6CZ 278695 B6

Každá kuželovitá pracovní oblast SKB by měla mít, pokud je to jen prakticky možné, stejný úhel a, a to tak, aby sousední kužely byly od sebe odděleny minimálním odstupem 1 ve směru jízdy obslužného přístroje 110. Tím je řídicí obvod P obslužného přístroje 110 schopen od sebe jasné rozlišit sousední přádní místa za předpokladu, že úhel β kuželovité pracovní oblasti SKA z obslužné přenosové jednotky SEA obslužného přístroje 110 nepřipustí žádné současné překrytí se sousedními kuželovitými pracovními oblastmi SKB staničních přenosových jednotek SEB.

Výměna informací mezi obslužným přístrojem 110 a přádním místem se může uskutečnit, jakmile dojde k překrytí pracovní oblasti SKA obslužné přenosové jednotky SEA s pracovní oblastí SKB staniční přenosové jednotky SEB příslušného přádního místa a může pokračovat, dokud takové překrytí existuje. Maximální doba přenosu při jediném kontaktu mezi obslužným přístrojem 110 a přádním místem je tedy závislá na rychlosti jízdy obslužného přístroje 110 a maximálním rozpětí d pracovní oblasti SKB staniční přenosové jednotky SEB. Tyto jsou shora ohraničeny prostřednictvím tak zvaného dělení přádních míst, to znamená odstupem mezi dvěma sousedními staničními přenosovými jednotkami SEB. Dělení přádních míst je dáno obecně konstrukcí stroje a normálně nemůže být s ohledem na informační systém ovlivněno. Rychlost jízdy obslužného přístroje 110 se volí normálně tak vysoká, jak je to prakticky možné, aby se dosáhl vysoký stupeň účinnosti. Proto jsou na prostředky pro přenos informací kladeny velmi vysoké nároky a je žádoucí množství informací, které se mají přenést při prvním kontaktu, to jest ve fázi najíždění, omezit.

V každém případě by se měly při prvním kontaktu mezi obslužným přístrojem 110 a přádním místem vyměnit alespoň následující signály: dotazovací signál vyslaný obslužným přístrojem 110, reakce vyslané přádním místem ve formě signálu stavu a odpověď, kterou dá obslužný přístroj 110.

Takto může dojít k výměně všech základních podstatných informací, ale tato varianta nevyužívá optimálně možnosti systému. Již při prvním kontaktu, zatímco obslužný přístroj 110 jede ještě plnou rychlostí, je užitečné předat zprávu, například z koordinačního centra CZ udělený příkaz, na řídicí obvod P obslužného přístroje. Je tedy navržena také výměna pěti signálů při prvním kontaktu, to jest tří shora zmíněných spolu s následujícími přídavnými signály: zpráva vydaná přádním místem obslužnému přístroji 110 a odhláška obslužného přístroje 110 od tohoto přádního místa.

Tímto mohou být definovány zásadně dva různé postupy, to jest postup pro případ, že by obslužný přístroj 110 měl jet dále, a jiný pro případ, že přádní místo vyžaduje obsluhu. Odpovídající průběhy signálů mohou být znázorněny heslovitě v následující tabulce.

-7CZ 278695 B6

Průběh 1 (přejíždění)

Průběh 2 (zastavení)

Signál Obslužný	Přádní místo	Obslužný přístroj Dotaz	Přádní místo
1.	přístroj Dotaz
2.		Stav		Stav SOS
3 .	Potvrzení		Odpověď
4.		Zpráva		Potvrzení
5.	Odhlášení		Odhlášení

přičemž šipka udává směr přenosu pro každý signál.

První signál stavu v prvním průběhu na sebe může vzít dvě zásadně odlišné formy. Když přádní místo normálně pracuje, může být signál OK, to jest v pořádku. V případě, že je přádní místo blokováno, protože od obsluhy prováděné obslužným přístrojem 110 nelze očekávat žádný úspěch, může být vydán signál porucha. Takové blokování může být uskutečněno například z koordinačního centra CZ neboze sekce na základě vyhodnocení kvality.

Druhý signál stavu SOS ve druhém postupu znamená, že přádní místo vyžaduje od obslužného přístroje 110 obslužnou operaci. Tento signál na sebe může brát různé formy v závislosti na požadované operaci. Odpovídající odpověď může být ve formě povelu, který je směrován přímo na řízení přádního místa a spouští přípravné práce v přádním místě pro obslužné operace, které je třeba provést. Obslužný přístroj 110 sám se potom zabrzdí, umístí se proti příslušnému místu a provádí obslužnou operaci.

V průběhu obslužné operace může dojít k výměně dalších signálů mezi přádním místem a obslužným přístrojem 110 tak, že přádní místo může na přímý povel obslužného přístroje 110 provádět v průběhu obslužné operace pomocnou práci a/nebo může přenášet zprávy od obslužného přístroje 110 na koordinační centrum CZ. Takto může obslužný přístroj 110 informovat koordinační centrum CZ o jím zjištěném stavu přádního místa a/nebo o jím prováděných pracích. Obslužná přenosová jednotka SEA však nemůže provádět přenos informací při zastavení obslužného přístroje 110, protože pracovní oblast SKA obslužné přenosové jednotky SEA po přenosu signálu páté fáze prvního kontaktu nemá žádné překrytí s pracovní oblastí SKB staniční přenosové jednotky SEB příslušného přádního místa. Obslužný přístroj 110 musí být tedy vybaven minimálně jednou ořídavnou přenosovou jednotkou, které nejsou na obr. 1 a 2 zháziAněny, a tato druhá jedn-^ka by měla být uložena přímo proti staniční přenosové jednotce SEB přádního místa, když je obslužný přístroj 110 umístěn pro provádění obslužných operací u tohoto přádního místa.

Jak bude dále podrobněji popsáno, je také zajištěno, že obslužný přístroj 110 za určitých okolností může volání přádního místa o pomoc odmítnout, například protože už obdržel povel z koordinačního centra CZ k provedení práce s vyšší prioritou. Odpo

-8CZ 278695 B6 vědní signál 3 ve druhém průběhu nespouští v přádním místě žádné práce, bude však přádním místem přesto potvrzen.

Kontakt mezi obslužným přístrojem 110 a přádním místem bude však v každém případě, to jest v prvním i druhém průběhu, registrován v paměti v řídicí jednotce BP, viz obr. 1, příslušného přádního místa a bude hlášen na koordinační centrum CZ přes sekční centrálu SP v průběhu dotazovacího cyklu určovaného koordinačním centrem CZ. Koordinační centrum CZ takto obdrží průběžné zprávy o pohybu a případných obslužných aktivitách obslužného přístroje 110.

V popisu příkladných provedení, znázorněných na obr. 1 a 2, je kladen důraz na bezkontaktní přenos informací mezi obslužným přístrojem 110 a přádními místy. Takto se lze vyhnout mechanickým problémům přenosu uskutečňovaného vlečným kabelem nebo přes posuvný kontakt s kolejnicí. Problémy oslovení správného přádního místa mohou být tímto také relativně lehce zvládnuty. V průběhu svého normálního hlídkování, to jest jízdy plnou rychlostí, vysílá obslužný přístroj 110 dotazové signály podle předem určeného taktu, takže takový signál se vyšle vždy potom, co se vytvoří překrytí pracovní oblasti SKA obslužné přenosové jednotky SEA s pracovní oblastí SKB staniční přenosové jednotky SEB přádního místa. Toto přádní místo je potom automaticky osloveno prostřednictvím jím přijímaného dotazového signálu a je aktivováno k přenosu informací.

Vynález však nevylučuje přímé propojení mezi obslužným přístrojem 110 a přádním místem prostřednictvím vodičů. Prostředek k vytvoření takových propojení je z amerického patentového spisu 4475331 již znám. Podle tohoto patentu jsou přádní místa řady jednotlivě připojována na sběrné vedení mechanickým ovládáním přepínačů v průběhu jízdy obslužných přístrojů. Tento systém by mohl být přizpůsoben k použití podle tohoto vynálezu, přičemž však by bylo třeba přizpůsobit sběrné vedení k přenosu dat na paměti, vestavěné do přádních míst. Dále by bylo žádoucí uskutečnit spojení paměti přádního místa se sběrným vedením nikoliv mechanickým, ale bezdotykovým ovládáním přepínače.

Bezdotykový přenos informací mezi obslužným přístrojem 110 a přádním místem je ale výhodnější a může být proveden prostřednictvím optických vysílacích/přijímacích jednotek. Jsou již známé takové přístroje, které umožňují četnosti až do 9 600 baudů a tato četnost zcela dostačuje pro shora popsaný průběh signálu při rychlosti jízdy automatu asi 30 m/min., odstupu a, viz obr. 2, až do 200 mm a rozdělení přádních míst 215 mm. Toto umožňuje dobu přenosu mezi 10 a 40 msec při maximální délce dráhy proběhnuté během přenosu obslužného přístroje 110 od 25 do 30 mm.

Pro ukázání některých možnost/ které otevírá uento vynález, budou dále zmíněny a krátce objasněny různé typy signálů pro výměnu informací mezi obslužným přístrojem 110 a přádním místem. Tyto signály budou s výhodou vytvořeny sériovým přenosem impulsů nebo bitů, takže zamýšlené bezdotykové spojení mezi obslužným přístrojem 110 a přádním místem pracuje jako tak zvané sériové střihové místo.

_g_

Určité signály budou vyměňovány výlučně mezi obslužným přístrojem 110 a přádními místy, to jest nebudou z přádních míst předávány na další strojní prvky. Kromě potvrzovacích signálů obsahuje tato signální skupina hlavně povely, které jdou přímo z obslužného přístroje 110 na přádní místo. Možnosti jsou závislé na všeobecné konstrukci stroje, zvláště na mechanických funkcích, které jsou řiditelné prostřednictvím řídicí jednotky BP. Takové funkce jsou například dodávání vláknového materiálu na přádní prvky, čištění přádních prvků, pohyb hlídačů nití, pohyb držáků cívek a podobně.

Druhá skupina signálů obsahuje ty signály, které představují stavy přádních míst. Tyto signály jsou také vytvářeny příslušnou řídicí jednotkou BP, přičemž jsou také prostřednictvím příslušných sekčních centrál SP hlášeny na koordinační centrum CZ. Tyto signály ukazují jako nejdůležitější přetržení vlákna, přičemž k tomuto přetržení vlákna může dojít náhodně nebo řízené, například při přezkušování jakosti příze.

Další skupina signálů obsahuje ty signály, které pocházejí původně z centrálního počítače. Tato skupina obsahuje například Doffův signál, kde délky cívek jsou kontrolovány centrálním měřením délky, a preventivní údržbový signál, kde se kontroluje nepřetržitá doba běhu přádního místa centrálním počítačem tak, že předem určená obslužná operace, například čištění, může být nařízena centrálním počítačem po předem určené periodě. V posledním případě může být systém vytvořen tak, že centrálním počítačem bude definován určitý interval nebo doba běhu, v jehož průběhu musí dojít k preventivní údržbové operaci. Povel k údržbě bude centrálním počítačem vydán na počátku tohoto intervalu na příslušnou řídicí jednotku BP a potom při příští příležitosti dále veden na obslužný přístroj 110. V průběhu tohoto zmíněného intervalu běží však přádní místo normálně dále, dokud nedojde k nějakému náhodnému přetržení vlákna.

Preventivní údržbě je však vyhrazena relativně nízká priorita, takže toto volání o pomoc může být obslužným přístrojem 110 odmítnuto, pokud obslužný přístroj 110 již obdržel příkaz k provedení práce o vyšší prioritě. Když není preventivní údržba provedení až do proběhnutí určitého intervalu, může centrální počítač přikázat řídicí jednotce BP přetržení vlákna, přičemž obsluze tohoto přádního místa může být vyhrazena vyšší priorita.

Jako další signál tohoto typu lze vyhodnotit tak zvaný kvalitativní řez, kde se z centrálního počítače nebo sekčni centrály SP vytváří přetržení vlákna, protože dohled nad kvalitou zjistil, že příslušné přádní místo vytváří méně hodnotnou přízi. Obslužnému přístroji 110 lze takto přikázat odvinout předem stanovenou délku příze z cívky a tuto přízi odstranit dříve než se toto přádní místo opět uvede do chodu. Takový postup je například navržen v americkém patentovém spise 4137699.

Za důležitý signál tohoto typu lze považovat povel z centrálního počítače nasměrovaný na obslužný přístroj 110. Obslužnému přístroji 110 lze například přikázat zastavit se na určitém nebo jakémkoliv přádním místě buď k výměně informací mezi obslužným přístrojem 110 a centrálním počítačem přes příslušnou řídicí jednotku BP a sekčni centrálu SP, nebo jen tak, protože centrální

-10CZ 278695 B6 počítač zjistil, že od obslužného přístroje 110 se v daném okamžiku nevyžaduje žádná obsluha. Když je třeba provést další práci, může být obslužný přístroj 110 opět centrálním počítačem uveden do chodu ve správném směru.

Poslední skupina signálů zahrnuje ty signály, které pocházejí od obslužného přístroje 110 a jsou dále vedeny na centrální počítač. Tato skupina zahrnuje například zprávy o stavu, týkající se přádních míst, jako například žádný přást nenalezen nebo žádné vlákno nenalezeno nebo týkající se změny stavu, které mohou být provedeny obslužným přístrojem 110 podle jeho naprogramování, například kde přádní místo, které je třeba obsloužit, je obslužným přístrojem 110 označeno za defektní.

Aby byly výhodné účinky nového systému ještě jasnější, bude dále o určitých signálech v dalším pojednáno jako o příkladech jednotlivě.

Nulovací signály: pokaždé když obslužný přístroj 110 vloží novou dutinku na určité přádní místo, může vysílat nulovací signál přes toto přádní místo do centrálního počítače tak, že se měření délky cívky pro toto přádní místo nastaví na nulu.

Úspěch obsluhy: od přádního místa nebo od obslužného přístroje 110 nebo od obou může být centrální obslužný přístroj 110 informován o úspěchu, popřípadě neúspěchu předem určené obslužné operace, například navázáno po x-té nebo řez kvůli špatnému navazovači a podobně. Takto je centrální počítač schopen hlídat nejen přádní místa, ale k tomu i stupeň účinnosti obslužného přístroje 110. Pokud dochází ke stejným neúspěchům pravidelně na různých přádních místech, je možno předpokládat chybu obslužného přístroje 110.

Kvalitativní řez: kde je přadení na určitém přádním místě přerušeno při vyhodnocování kvality, může být odpovídajícímu přádnímu místu nařízeno sdělit obslužnému přístroji 110 typ chyby příze, a to prostřednictvím odpovídajícího tvaru signálu. Obslužný přístroj 110 na to může reagovat tak, že dovine z cívky délku příze v závislosti na typu chyby a tuto přízi odstraní. Měření délky pro tuto cívku může být odpovídajícím způsobem korigováno.

Preventivní údržba: jak bylo již popsáno, může nyní normálně jedno přádní místo běžet dále, dokud obslužný přístroj 110 neukáže přádnímu místu, že je připraven k provádění údržby. Přádní místo může potom automaticky samo vyvolat přetržení vlákna a tak zvaná příprava třásně, viz americký patentový spis 4022011, může potom odpadnout, protože přást je už připraven k okamžitému nasazení.

Identifikace zvlákňovacího místa: jedné řídicí jednotce BP může být centrálním počítačem přikázáno, jako odpověď na dotaz odeslaný obslužným přístrojem 110, dát jako odpověď namísto normálního signálu stavu identifikační signál, to jest ID signál nebo zaměřovači signál. Obslužný přístroj 110 může takto být centrálním počítačem odeslán k tomuto přádnímu místu, přičemž tento ukáže obslužnému přístroji 110 pouze příslušný směr a vydá mu příkaz vyhledat zaměřovači signál. Zaměřovači signál může být pro každé přádní místo rozdílný, například může být každému přádnímu

-11CZ 278695 B6 místu přiděleno vlastní identifikační číslo, které potom vysílá jako zaměřovači signál.

Posledně zmíněný typ signálu ukazuje jasně další výhodu nového systému. Obslužný přístroj 110 může být odchýlen na předem stanovené místo na své místní dráze, aniž by sám musel mít kolejový plán jízdní dráhy. Místo samo může být nastaveno do takového stavu, že je obslužný přístroj 110 rozezná jako správné místo. Také může obslužný přístroj 110 informovat centrální počítač o situaci zjištěné v určitém přádním místě, aniž by sám musel toto přádní místo identifikovat. Protože příslušné informace budou zprostředkovány přes přádní místo, pozná centrální počítač bez dalšího, o které přádní místo se jedná.

Výjimku tvoří samozřejmě přádní místo s takovou vadou, která mu znemožní o sobě zprostředkovat jakoukoliv informaci. Obslužný přístroj 110 může být však programován tak, že je potom umístěn na sousedním místě a informace týkající se vadného místa vede přes sousední místo na centrální počítač.

Integrace zaměřovacího signálu do systému přenosu informací je výhodná, ale není podstatná pro vynález. Může být například zajištěn další orientační systém, který slouží k označení určených přádních míst, například prostřednictvím osvětlení konvenčními signálními lampami, které mohou být obslužným přístrojem 110 rozeznány. Integrace s přenosem informací je však mnohem účinnější.

Může být potom výhodné obslužný přístroj 110 centrálním počítačem prostřednictvím odpovídajícího příkazu kondicionován, takže v prvním stavu obslužný přístroj 110 hlídkuje, zatímco ve druhém stavu hledá centrálním počítačem určené přádní místo. Obslužný přístroj 110 může potom vysílat odpovídající dotazové signály, přičemž při hlídkování se dotazuje na provozní stav přádních míst, zatímco v režimu vyhledávání se táže na identifikaci přádních míst.

Obslužný přístroj 110 může však být proveden také tak, že provádí určité dohledávací funkce nezávisle na informacích, které přenáší. K tomu může být vybaven odpovídajícími čidly, která reagují přímo na provozní stavy zvolených prvků přádního místa, například průměru cívky, popřípadě stavu sběrače cívky, viz evropský patentový spis č. 126 373, a sice při jízdě okolo nezávisle na tom, bude-li k tomu přádním místem vyzván nebo ne. Pokud toto dohledání zjisti chybu, to jest nedovolenou kombinaci provozních stavů, může se obslužný přístroj 110 k příslušnému přádnímu místu přistavit i tehdy, když ho přádní místo vyzývá k dalšímu pojezdu a zjištěné stavy sám prostřednictvím přádního místa sdělit centrálnímu počítači. Obslužný přístroj 110 sám pracuje takto alespoň zčásti jako pojízdný dohlídací přístroj ^; pro prvky vestavěné do stroje.

Ačkoliv obsluha může být značně automatizována, musí být určité činnosti dnes ještě prováděny obslužným personálem, například výměna konví se zavedením nového konce přástu. Potom je možno zařídit, že při operacích prováděných obslužným personálem musí být stav signálu přádního místa vědomě nebo automaticky změněn. Nový stav signálu přádního místa by měl obslužnému přístroji

-12CZ 278695 B6

110 při příští jízdě okolo ukázat, že přádní místo je připraveno, aby bylo opět vzato do provozu. Změna stavu potom může být také hlášena centrálnímu počítači, takže obslužný přístroj 110, když je to nutné, může být odeslán přímo k tomuto přádnímu místu.

Výhodná příkladná provedení budou nyní krátce objasněna na podkladě obr. 3 a 4. Na obr. 3 jsou schematicky naznačena tři další přádní místa 120, 122, 124, vždy s jednou staniční přenosovou jednotkou SEB. Obslužný automat 110 je umístěn proti střednímu přádnímu místu 122 k provedení obslužných operací. Tento obslužný přístroj 110 je vybaven třemi obslužnými přenosovými jednotkami, z nichž střední jednotka 5EAC stojí přímo proti staniční přenosové jednotce SEB středního přádního místa 122, které se má obsloužit. Dokud obslužný přístroj 110 stojí v klidu, mohou být informace mezi střední jednotkou SEAC a staniční přenosovou jednotkou SEB středního přádního místa 122 vyměňovány průběžně.

Obě vnější jednotky SEAR a SEAL slouží k dotazování a k vytvoření prvního kontaktu, přičemž vnější jednotka SEAR je nasazena v průběhu jízdy obslužného přístroje 110 napravo, podle obr. 3, a vnější jednotka SEAL je v průběhu jízdy obslužného přístroje 110 nasazena do provozu nalevo. Nenaznačený odstup mezi oběma vnějšími jednotkami SEAL a SEAB odpovídá přibližně dvojitému dělení přádních míst. Ve variantě znázorněné plnými čarami je vnější jednotka SEAR přímo naproti staniční přenosové jednotce SEB přádního místa 124 a vnější jednotka SEAL je přímo naproti staniční přenosové jednotce SEB přádního místa 120, když je obslužný přístroj 110 umístěn u středního přádního místa 122. Takto může být dotázáno každé z obou přádních míst 120, 124 dříve než obslužný přístroj 110 po ukončení své práce na středním přádním místě 122 opět odjede pryč. Vnější jednotky SEAL, SEAR mohou být však lehce přemístěny dovnitř, jak je naznačeno přerušovanou čarou, takže obslužný přístroj 110 musí odjet v určitém směru dříve než může obdržet odpověď na dotazovací signál.

Obr. 4 znázorňuje další jednotlivosti libovolné obslužné přenosové jednotky SEA obslužného přístroje 110 spolu s jí přiřazenými prvky zapojení. Jednotka obsahuje kryt 130 znázorněný v perspektivě, který je v obslužném přístroji 110 vestavěn tak, že plocha 132 je nasměrována proti přádnímu místu. V této ploše 132 je namontován vysílač světelných paprsků, což je světlo emitující dioda LED a světlocitlivý prvek, což je fotodioda FD, takže tyto jsou nasměrovány proti odpovídajícím prvkům staničních přenosových jednotek SEB. Obslužná přenosová jednotka SEA obsahuje k tomu vyhodnocovací elektroniku AE přiřazenou fotodiodě FD a budicí elektroniku TE přiřazenou světlo emitující diodě LED. Výstup vyhodnocovací elektroniky AE je spojen s prvním posuvným registrem SRÍ, takže sériově odeslané bity mohou být uloženy do tohoto registru. Když je registr plný, budou v něm uložené bity paralelně předány registru 'ER přijímače, potom je posuvný registr SRÍ připraven pro příjem dalších informací. Bity uložené v registru ER mohou být řídicím obvodem P, viz obr. 1, podle jeho vlastního pracovního taktu prostřednictvím datové sběrnice DB vybrány a vyhodnoceny.

Řídicím obvodem P formulovaná odpověď může být opět odeslána přes datovou sběrnici DB na vysílací registr SR a odtud na druhý posuvný registr SR2. Z tohoto druhého posuvného registru SR2 mo

-13CZ 278695 B6 hou být datové bity sériově vedeny dále na budicí elektroniku TE k řízení vysílacích prvků, jako jsou světlo emitující diody LED.

Staniční přenosová jednotka SEB může být vytvořena odpovídajícím způsobem a spolupracovat s podobným zapojením. Protože však obslužný přístroj 110 je opatřen pouze třemi obslužnými přenosovými jednotkami SEA, zatímco stroj více než dvěma sty staničními přenosovými jednotkami SEB, měly by být staniční přenosové jednotky SEB konstruovány relativně jednoduše a obslužné přenosové jednotky SEA relativně nákladněji. Vysílače, popřípadě přijímače obslužné přenosové jednotky SEA mohou být například opatřeny soustavou čoček, zatímco Odpovídající prvky v přádních místech pracují bez čoček. Kuželovitá pracovní oblast SKA obslužné přenosové jednotky SEA bude odpovídajícím způsobem mnohem užší než kuželovitá pracovní oblast SKB staniční přenosové jednotky SEB a může v odstupu a, viz obr. 2, odpovídat v podstatě válci.

Vynález nevylučuje přímé propojení mezi centrálním počítačem a obslužným přístrojem 110. Když se informace mezi přádním místem a obslužným přístrojem 110 mají přenášet prostřednictvím vodiče, je bez dalšího možné připojit centrální počítač na stejný vodič. Dokonce i tehdy, když se informace mají přenášet mezi obslužným přístrojem 110 a přádním místem bezdotykově, může být propojení uskutečněno prostřednictvím vodiče, například vlečného kabelu nebo pojízdné kolejnice, což dává přirozeně přídavné možnosti pro přenos informací mezi centrálním počítačem a obslužným přístrojem 110.

Příkladné provedení zahrnuje centrální počítač jako koordinační centrum CZ. Takový počítač vsak není pro vynález podstatný. Informace a systémová inteligence mohou být rozděleny na více center nebo uzlových míst. Důležité však je, že jednotlivá přádní místa jsou integrována do jednoho organizovaného systému společných informací, takže informace vyměňované mezi obslužným přístrojem 110 a přádním místem mohou být z přádního místa uloženy do paměti společného systému.

Přenos informací obslužného přístroje 110 přes přádní místa může probíhat pouze nespojitě, protože mezi sousedními přádními místy jsou pro jasné rozlišení těchto přádních míst uspořádány slepé úseky. Protože přádní místa sama jsou uspořádána těsně vedle sebe, mohou být tyto slepé úseky provedeny velmi krátké. Když však obslužný přístroj 110 musí jet vně oblasti, v níž jsou rozložena přádní místa, například okolo hlavy stroje od jedné podélné strany ke druhé, znamená to delší slepý úsek. Zde může pomoci přímé spojení mezi obslužným přístrojem 110 a koordinačním centrem CZ. Podél delšího úseku mohou být však rozdělena i místa pro přenos dat bez odpovídajících přádních míst. V každém případě může být jízda obslužným přístrojem 110 od posledního přádního místa na konci slepého úseku a příjezd obslužného přístroje 110 na první přádní místo na druhém konci slepého úseku hlídána centrálním počítačem.

Pro obslužný přístroj 110 může být vně provozní oblasti, to jest oblasti, v níž se nacházejí přádní místa, definováno parkovací místo a toto parkovací místo může být vybaveno také vysílací /při jímací jednotkou k přenosu dat ve společném systému.

-14CZ 278695 B6

Vynález není omezen na to, že společný systém je definován uvnitř jediného stroje. Provozní místa více strojů mohou být spojena přes vhodný prostředek pro přenos dat, například prostřednictvím nadřazeného centrálního počítače. Obslužný přístroj 110 nebo více obslužných přístrojů 110, může potom odtud být řízeno k obsluze všech do systému integrovaných provozních míst.

Dokonce i tehdy, když společný systém je zabudován do jediného stroje, může být řízeno více obslužných přístrojů 110, a sice nejen obslužných přístrojů 110 jediného typu, ale také obslužných přístrojů 110 různých typů. Je například známo provádění různých operací, například nasazování vlákna, výměny cívky, čištění přádních míst atd. prostřednictvím různých obslužných přístrojů. Kde je to možné, měly by všechny obslužné přístroje dostávat své informace přes jedinou soustavu od vysílacích/přijímacích jednotek vestavěných do přádních míst, ale v principu může být pro každý typ obslužného přístroje zajištěna vlastní soustava takových j ednotek.

Vynález není omezen na používání optických prostředků pro vysílácí/přijímací jednotky pro bezdotykový přenos dat. Například mohou být nasazeny magnetické prvky nebo ultrazvuk. Obecně pro umožnění co možná bezporuchového přenosu by měl být odstup, například vzdálenost a na obr. 2, udržován co možná nejkratší.

Konečně vynález není omezen na použití v souvislosti s textilními stroji. Může být použit pro různá provozní místa ke zpracování jiných materiálů. Vynález je však zvláště užitečný tam, kde tato provozní místa alespoň skupinově leží těsně vedle sebe.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Komunikační zařízení, vyznačující se tím, že obsahuje soustavu materiál zpracujících stanic (106), z nichž každá je vybavena alespoň částečně autonomně pracující řídicí jednotkou (BP), staniční přenosovou jednotkou (SEB) pro přenos informace mezi autonomně pracujícími řídicími jednotkami (BP), alespoň jeden obslužnou přenosovou jednotkou (SEA) opatřený obslužný přístroj (110) k provádění předem určených obslužných operací na jednotlivých materiál zpracujících stanicích (106), pohonnou jednotku pro vytváření řiditelného relativního pohybu mezi obslužným přístrojem (110) a materiál zpracujícími stanicemi (106), přičemž pracovní oblast (SKB) staniční přenosové jednotky (SEB) zahrnuje jí nejblíže uloženou část dráhy obslužného přístroje (110) podél této staniční přenosové jednotky (SEB), zatímco pracovní oblast (SKA) obslužné přenosové jednotky (SEA) zahrnuje místo uložení jí nejbližší staniční přenosové j ednotky (SEB).
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že obslužný přístroj (110) je uložen pojízdně na předem určené jízdní dráze.
3. 3. Zařízení podle nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že překrývající se pracovní oblasti (SKB) staniční přenosové jednotky (SEB) a pracovní oblast (SKA) obslužné přenosové jednotky (SEA) vytvářejí obousměrnou přenosovou trasu.
4. 4. Zařízení podle jednoho z předcházejících nároků, vy z n.á čující se tím, že staniční přenosová jednotka (SEB) a obslužná přenosová jednotka (SEA) jsou jednotkami pro bezdotykový přenos signálů.
5. 5. Zařízení podle nároku 4, vyznačující se tím, že staniční přenosové jednotky (SEB) a obslužná přenosová jednotka (SEA) jsou vytvořeny jako optické vysílací/přijímací jednotky pro výměnu informací.
6. 6. Zařízení podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že obslužný přístroj (110) je opatřen dotazovacím obvodem pro zjišťování momentálního stavu materiál zpracující stanice (106).
7. 7. Zařízení podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že jednotlivé řídicí jednotky (BP) jsou navzájem propojeny do společného informačního systému.
8. 8. Zařízení podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že řídicí jednotky (BP) jsou navzájem propojeny přes koordinační centrum (CZ) řídicích jednotek (BP) .