CZ32729U1

CZ32729U1 - Absorpční výrobek se spojenými kanálky

Info

Publication number: CZ32729U1
Application number: CZ2018-35763U
Authority: CZ
Inventors: Steven Smet; Werner Van Ingelgem; Tom Derycke; Dries VERDUYN
Original assignee: Drylock Technologies N.V.
Priority date: 2017-05-15
Filing date: 2018-05-10
Publication date: 2019-04-03
Also published as: WO2018210753A1; BR112019020712A2; BE1025887A1; BR112019023931A2; BE1025887B1; CO2019013516A2; WO2018210757A1; WO2018210752A1; CO2019013513A2; EP3634344A1; EP3634347A1; WO2018210756A1; BR112019023921A2; RU2710804C1; BR112019020730A2; CA3063248A1; CA3063255A1; BE1025430B1; NL2022344B1; FR3076707B1

Description

Oblast techniky

Přihlašované technické řešení patří k technické oblasti absorpčních výrobků, nejlépe jednorázově použitelných výrobků osobní péče, jako jsou plenky, dětské kalhotky, inkontinentní prádlo pro dospělé a podobně, a absorpčních struktur pro použití v takových absorpčních výrobcích. Konkrétněji se přihlašované technické řešení se vztahuje k absorpční struktuře obsahující absorpční jádro mezi vrchní vrstvou a zadní vrstvou.

Dosavadní stav techniky

Absorpční výrobky, jako jsou plenky, dětské kalhotky, inkontinentní prádlo pro dospělé a podobně, typicky obsahují absorpční jádro umístěné mezi tekutinu propouštějící nebo prostupnou, hydrofilní nebo polohydrofilní vrchní vrstvu a tekutinu nepropouštějící nebo neprostupnou zadní vrstvu. Absorpční jádro obsahuje absorpční materiál, který je schopen vstřebávat tekutinu a tekuté tělové výměšky uživatele absorpčního výrobku.

Existující problém, který je spojován s takovými absorpčními jádry neobsahujícími žádná celulózová vlákna nebo jen málo celulózových vláken nebo načechrané buničiny, se vztahuje k migrování, ztrátě a unikání absorpčního částečkového polymerového materiálu z absorpčního výrobku během suchého a/nebo vlhkého stavu, což vede k dráždění, kožním problémům a celkovému nepohodlí pro uživatele. Nedostatek účinné a výkonné imobilizace a rozvádění tekutiny vede k omezeně funkčním absorpčním výrobkům kvůli snížené nasávací schopnosti, blokování gelů, únikům a vytváření prasklin a/nebo dírek na tekutinu propouštějící vrchní vrstvě a/nebo tekutinu nepropouštějící zadní vrstvě takových absorpčních výrobků.

Absorpční jádra obecně mají velkou absorpční kapacitu a absorpční jádra mohou několikrát zvětšit svou hmotnost a objem. Taková zvětšení mohou způsobit to, že se absorpční výrobky deformují a/nebo vyboulují v rozkrokové oblasti, když se stanou nasycenými tekutinou. Toto může způsobovat projevy úniků přes podélný a/nebo příčný okraj absorpčního výrobku.

Podstata technického řešení

Cílem provedení tohoto technického řešení je poskytnout absorpční výrobek toho typu, jenž je specifikován v předvýznakové části, s vylepšeným rozváděním tekutiny a absorpčními kapacitami.

Ve shodě s jedním znakem tohoto technického řešení je poskytnut absorpční výrobek obsahující tekutinu propouštějící vrchní vrstvu, tekutinu nepropouštějící zadní vrstvu a absorpční jádro obsahující absorpční materiál mezi vrchní vrstvou obalu jádra a zadní vrstvou obalu jádra. Absorpční jádro je umístěno mezi řečenou vrchní vrstvou a řečnou zadní vrstvou. Absorpční jádro má první a druhý podélný okraj a přední a zadní příčný okraj. Absorpční jádro je opatřeno určitým počtem připojovacích zón, kde vrchní vrstva obalu jádra je připojena k zadní vrstvě obalu jádra. Určitý počet připojovacích zón zahrnuje;

- alespoň první a druhou, stálou podlouhlou připojovací zónu, řečená první a druhá podlouhlá zóna vedou vedle sebe od rozkrokové oblasti ve směru předního a/nebo zadního příčného okraje a tvoří první a druhý podlouhlý kanálek;

- alespoň jeden spojovací kanálek propojující řečenou první připojovací zónu s řečenou druhou připojovací zónou, kde řečená alespoň jedna spojovací připojovací zóna se výhodně shoduje

- 1 CZ 32729 U1 s alespoň jedním polostálým kanálkem konfigurovaným k zaniknutí poté, kdy byl ve styku s kapalinou v předem stanoveném časovém úseku.

Na základě poskytnutí první a druhé podlouhlé připojovací zóny, které jsou propojeny alespoň jedním spojovacím kanálkem, se po zvlhčení absorpčního jádra vytvářejí dva podlouhlé kanálky, jež jsou spojeny alespoň jedním propojovacím kanálkem, který je v průtokovém propojení s prvním a druhým podlouhlým kanálkem. Tímto způsobem, a to okamžitě po zvlhčení, tekutina může proudit z prvního podlouhlého kanálku do druhého podlouhlého kanálku a naopak, čímž se vylepšuje rozvádění a hned poté se tekutina může absorbovat účinností absorpčního materiálu.

Podle příkladového provedení přinejmenším jeden spojovací kanálek obsahuje alespoň:

- přední spojovací připojovací zónu, která připojuje přední koncovou část první připojovací zóny k odpovídající přední koncové části druhé připojovací zóny;

- zadní spojovací připojovací zónu, která připojuje zadní koncovou část první připojovací zóny k odpovídající zadní koncové části druhé připojovací zóny.

Tímto způsobem se dosahuje dobré rozvádění v přední části a/nebo zadní části. Obzvláště v případě mužské osoby může být potřebné mít přední spojovací připojovací zónu.

Absorpční jádro má příčnou rozkrokovou linii rozdělující absorpční jádro na přední část a zadní část na každé straně příčné rozkrokové linie. Přední spojovací připojovací zóno je umístěna v přední části a/nebo zadní spojovací připojovací zóna je umístěna v zadní části.

V jenom příkladovém provedení spojovací připojovací zóna vede v příčném směru absorpčního jádra. Toto může být výhodné tehdy, když první a druhý podlouhlý kanálek jsou rovnoběžné. Tímto způsobem se získá absorpční jádro, které může být celkově souměrné s ohledem na podélnou středovou osu. V jiných souměrných provedeních spojovací připojovací zóna může být V-tvarovaná nebo U-tvarovaná, kde V-tvar nebo U-tvar je uspořádán tak, aby byl souměrný s ohledem na podélnou středovou osu absorpčního jádra.

V příkladovém provedení, a to po zvlhčení absorpčního materiálu, se první a druhý kanálek příslušně vytváří na řečené první a druhé podlouhlé připojovací zóně a první a druhý kanálek se přímo připojují k sobě přes alespoň jednu spojovací připojovací zónu; přičemž první, druhý a alespoň jeden spojovací kanálek se příslušně vytvářejí v řečené první, druhé a přinejmenším jedné spojovací připojovací zóně.

V upřednostňovaném provedení se přinejmenším jeden polostálý spojovací kanálek shoduje s přinejmenším jednou polostálou připojovací zónou konfigurovanou k zaniknutí poté, co přijde do styku s tekutinou během předem stanoveného časového úseku, který je výhodně kratší než 30 sekund.

V příkladovém provedení přinejmenším jedna spojovací připojovací zóna obsahuje jednu nebo více přímočarých částí a/nebo jednu nebo více zakřivených částí.

V příkladovém provedení první připojovací zóna, druhá připojovací zóna a alespoň jedna spojovací připojovací zóna společně vytvářejí „U“ tvarovanou zónu nebo „V“ tvarovanou zónu. U-tvar nebo V-tvar poskytuje dobré odvádění tekutiny. Navíc s U-tvarovanou připojovací zónou existuje možnost vyhnutí se ostrým úhlům, což dále vylepšuje dobré přemisťování tekutiny z první podlouhlé připojovací zóny (jednoho ramena) U-tvarované připojovací zóny do druhé podlouhlé připojovací zóny (druhého ramena) U-tvarované připojovací zóny. Navíc s V-tvarem se tekutina může odvádět z např. levé a pravé přední části do centrální části v rozkrokové oblasti.

V příkladovém provedení první připojovací zóna, druhá připojovací zóna a alespoň jedna

-2CZ 32729 U1 spojovací připojovací zóna společně vymezují zavřenou oblast. Například jednou uzavřenou oblastí může být „O“ tvarovaná oblast nebo oblast ve tvaru mnohoúhelníku, jako je obdélníkově tvarovaná oblast, trojúhelníkově tvarovaná oblast, kosočtvercově tvarovaná oblast, šestiúhelníkově tvarovaná oblast. Tímto způsobem se tekutina může rozvádět kolem ohraničení uzavřené oblasti, takže se může absorbovat z celého ohraničení účinností absorpčního materiálu v oblasti obklopující uzavřenou oblast.

V příkladovém provedení první připojovací zóna a druhá připojovací zóna jsou rovnoběžné a vedou v podélném směru absorpčního jádra. V jiném provedení úhel mezi první připojovací zónou a podélným směrem absorpčního jádra a úhel mezi druhou připojovací zónou a podélným směrem absorpčního jádra je menší než 5°.

V příkladovém provedení je určitý počet připojovaných zón uspořádán souměrně s ohledem na podélnou středovou osu absorpčního jádra vedenou mezi předním a zadním okrajem.

V příkladovém provedení je největší vzdálenost mezi první a druhou připojovací zónou v příčném směru je mezi 15 % a 70 % šířky absorpčního jádra, výhodněji mezi 20 % a 50 %; přičemž největší vzdálenost mezi první a druhou připojovací zónou v příčném směruje výhodně mezi 10 mm a 100 mm, výhodněji mezi 20 mm a 80 mm, dokonce ještě výhodněji mezi 30 mm a 70 mm.

V příkladovém provedení první a druhá připojovací zóna jsou stálými zónami, které zůstávají po zvlhčení připojeny, nebo jsou polostálými připojovacími zónami konfigurovanými k uvolnění poté, co přijdou do styku s tekutinou během předem stanoveného časového úseku, přičemž řečený předem stanovený časový úsek je výhodně kratší než 30 sekund.

V příkladovém provedení absorpční materiál obsahuje celulózovou načechranou buničinu a/nebo částečky superabsorbentu.

Absorpční jádro má první a druhý podélný okraj a první a druhý příčný okraj; kde prvním okrajem může být podle příslušnosti přední okraj nebo zadní okraj a druhým okrajem může být zadní okraj nebo přední okraj. Absorpční jádro má první část na každé straně příčné rozkrokové linie. Jak první, tak i druhá podlouhlá připojovací zóna vedou vedle sebe alespoň v první části absorpčního jádra ve směru prvního příčného okraje.

V prvním možném provedení určitý počet připojovacích zón muže dále zahrnovat třetí a čtvrtou připojovací zónu vedoucí vedle sebe přinejmenším ve druhé části absorpčního jádra ve směru druhého příčného otvoru. Volitelně, třetí a čtvrtá podlouhlá připojovací zóna mohou být propojeny prostřednictvím spojovací připojovací zóny.

Měřeno v příčném směru, první maximální vzdálenost mezi první a druhou připojovací zónou je větší než druhá maximální vzdálenost mezi třetí a čtvrtou připojovací zónou.

Poznamenává se, že prvním příčným okrajem může být přední okraj nebo zadní okraj v závislosti na požadovaném použití absorpčního výrobku. Podobně první částí může být přední část nebo zadní část v závislosti na požadovaném použití absorpčního výrobku. Tím, že existuje rozdílná vzdálenost mezi připojovacími zónami na přední části a zadní části, je možné přizpůsobit absorpční výrobek osobě, které jej nosí. Například v případě mužské osoby může být maximální vzdálenost větší na přední části než na zadní části, zatímco v případě ženské osoby může být maximální vzdálenost větší na zadní části než na přední části. Dále je možné optimalizovat rozdíl mezi přední a zadní části pro získání unisex absorpčního výrobku hodícího se jak pro muže, tak i pro ženu.

Ve druhém možném provedení nějaký počet připojovacích zón může dále zahrnovat třetí připojovací zónu vedenou od rozkrokové oblasti ve směru druhého příčného okraje, kde, viděno

-3 CZ 32729 U1 v průmětu na příčném směru, třetí připojovací zóna se nachází mezi první a druhou připojovací zónou. Uspořádáním první a druhé připojovací zóny v přední nebo zadní části a třetí připojovací zóny v zadní nebo přední části podle příslušnosti, přičemž řečená třetí připojovací část je taková, aby byla mezi první a druhou připojovací zónou, viděno v průmětu, jak bylo definováno v předchozím textu, existuje možnost přizpůsobit absorpční výrobek na míru nositeli. Například v případě mužské osoby může první a druhý připojovací zóna být v přední části a třetí připojovací zóna může být v zadní části, zatímco v případě ženské osoby může první a druhá připojovací zóna být v zadní části a třetí připojovací zóna v přední části. Dále je možné optimalizovat rozdíl mezi přední a zadní částí pro získání unisex absorpčního výrobku.

V případě provedení se třetí a čtvrtou připojovací zónou může první vzdálenost mezi první a druhou připojovací zónou být přinejmenším o 5 %, výhodně přinejmenším o 10 % větší, ještě výhodněji přinejmenším o 20 % větší, než je druhá vzdálenost mezi třetí a čtvrtou připojovací zónou. Tento rozdíl se může optimalizovat ve funkčnosti požadovaného používání. Například v případě mužských osob může být rozdíl větší.

V jednom provedení, které je výhodné pro mužskou osobu, jak první, tak i druhá podlouhlá připojovací zóna může mít přední konec v sousedství s absorpčním materiálem a zadní konec v sousedství s absorpčním materiálem nebo na příčné rozkrokové linii. A jak třetí, tak i čtvrtá podlouhlá připojovací zóna může mít zadní konec v sousedství s absorpčním materiálem a přední konec v sousedství s absorpčním materiálem nebo na příčné rozkrokové linii (L). Poznamenává se, že první připojovací zóna může být připojena ke třetí připojovací zóně: v takovém případě bude zadní konec první připojovací zóny a přední, konec třetí připojovací zóny na příčné rozkrokové linii. Podobné druhá připojovací zóna může být připojena ke čtvrté připojovací zóně: v takovém případě bude zadní konec druhé připojovací zóny a přední konec čtvrté připojovací zóny na příčné rozkrokové linii.

V jednom provedení, které je výhodné pro ženskou osobu, jak první, tak i druhá podlouhlá připojovací zóna může mít zadní konec v sousedství s absorpčním materiálem a přední konec v sousedství s absorpčním materiálem nebo na příčné rozkrokové linii. A jak třetí, tak i čtvrtá podlouhlá připojovací zóna může mít přední konec v sousedství s absorpčním materiálem a zadní konec v sousedství s absorpčním materiálem nebo na příčné rozkrokové linii (L). Poznamenává se, že první připojovací zóna může být připojena ke třetí připojovací zóně: v takovém případě bude přední konec první připojovací zóny a zadní konec třetí připojovací zóny na příčné rozkrokové linii. Podobně druhá připojovací zóna může být připojena ke čtvrté připojovací zóně: v takovém případě bude přední konec druhé připojovací zóny a zadní konec čtvrté připojovací zóny na příčné rozkrokové linii.

V případě provedení se středovou třetí připojovací zónou (namísto třetí a čtvrté připojovací zóny), které je výhodné pro mužskou osobu, jak první, tak i druhá podlouhlá připojovací zóna může mít přední konec v sousedství s absorpčním materiálem a zadní konec v sousedství s absorpčním materiálem nebo na příčné rozkrokové linii. A třetí podlouhlá připojovací zóna může mít zadní konec v sousedství s absorpčním materiálem a přední konec v sousedství s absorpčním materiálem nebo na příčné rozkrokové linii (L). Poznamenává se, že první připojovací zóna může být připojena ke třetí připojovací zóně: v takovém případě bude zadní konec první připojovací zóny a přední konec třetí připojovací zóny na příčné rozkrokové linii. Podobně druhá připojovací zóna může být připojena ke třetí připojovací zóně: v takovém případě bude zadní konec druhé připojovací zóny a přední konec třetí připojovací zóny na příčné rozkrokové linii.

V případě provedení se středovou třetí připojovací zónou, které je výhodné pro ženskou osobu, jak první, tak i druhá podlouhlá připojovací zóna může mít zadní konec v sousedství s absorpčním materiálem a přední konec v sousedství s absorpčním materiálem nebo na příčné rozkrokové linii. A třetí podlouhlá připojovací zóna může mít přední konec v sousedství s absorpčním materiálem a zadní konec v sousedství s absorpčním materiálem nebo na příčné

-4CZ 32729 U1 rozkrokové linii (L). Poznamenává se, že první připojovací zóna muže být připojena ke třetí připojovací zóně: v takovém případě bude přední konec první připojovací zóny a zadní konec třetí připojovací zóny na příčné rozkrokové linii. Podobně druhá připojovací zóna může být připojena ke třetí připojovací zóně: v takovém případě bude přední konec druhé připojovací zóny a zadní konec třetí připojovací zóny na příčné rozkrokové linii.

V případě provedení se třetí a čtvrtou připojovací zónou, viděno v průmětu na podélném směru absorpčního jádra, první a druhá připojovací zóna může vést po délce, která je menší než délka třetí a čtvrté připojovací zóny. Aby bylo dosaženo lepší přilehnutí k tělu, jak třetí, tak i čtvrtá připojovací zóna mohou být delší, aby přesahovaly přes delší část rozkrokové oblasti, například třetí připojovací zóna může vést jak v první, tak i druhé části absorpčního jádra. První a druhá připojovací zóna vede po délce, která je výhodně přinejmenším o 5 % menší, výhodněji přinejmenším o 10 % menší než délka třetí připojovací zóny. První a druhá připojovací zóna vede po délce, která je výhodně přinejmenším 25 %, výhodněji přinejmenším 35 %, dokonce ještě výhodněji 45 % délky třetí připojovací zóny.

V upřednostňovaném provedení obzvláště vhodném pro mužskou osobu může první příčný okraj být předním okrajem určeným k umístění na přední straně osoby a druhý příčný okraj může být zadním okrajem určeným k umístění na zadní straně osoby; kde první část absorpčního jádra je přední částí a druhá část je zadní částí.

V dalším provedení obzvláště vhodném pro ženské osoby může první příčný okraj být zadním okrajem určeným k umístění na zadní straně osoby a druhý příčný okraj může být předním okrajem určeným k umístění na přední straně osoby; kde první část absorpčního jádra je zadní částí a druhá část je přední částí.

Vzdálenost mezi třetí a čtvrtou připojovací zónou může být mezi 5 % a 60 % šířky absorpčního jádra, výhodněji mezi 10 % a 40 %. Například vzdálenost mezi třetí a čtvrtou připojovací zónou muže být mezi 5 mm a 60 mm, výhodněji mezi 10 mm a 50 mm, dokonce ještě výhodněji mezi 15 mm a 40 mm.

Délka první a druhé připojovací zóny může být větší než 5 % délky absorpčního jádra; výhodně větší než 10 %, výhodněji větší než 15 %, například větší než 20 %. Podobně délka třetí a čtvrté připojovací zóny může být větší než 5 % délky absorpčního jádra, výhodně větší než 10 %, výhodněji větší než 15 %, například větší než 20 % nebo dokonce větší než 30 % nebo 40 % délky absorpčního jádra. Podobně délka třetí a čtvrté připojovací zóny může být větší než 5 % délky absorpčního jádra; výhodně větší než 10 %, výhodněji větší než 15 %, například větší než 20 %. Také v případě provedení se středovou třetí připojovací zónou může být délka třetí připojovací zóny větší než 5 % délky absorpčního jádra; výhodně větší než 10 %, výhodněji větší než 15 % například větší než 20 %.

Délka třetí a čtvrté připojovací zóny může být větší než délka první a druhé připojovací zóny, výhodně přinejmenším o 10 % větší, výhodněji přinejmenším o 20 % větší.

V možném provedení, viděno v průmětu na podélném směru absorpčního výrobku, promítnutí první a druhé připojovací zóny se nepřekrývá s promítnutím třetí a čtvrté připojovací zóny. Avšak v jiných provedeních může existovat částečné nebo dokonce úplné překrýváni. Například třetí a čtvrtá připojovací zóna může vést mezi první a druhou připojovací zónou.

V možném provedení může být první připojovací zóna oddělena od třetí připojovací zóny absorpčním materiálem. Tímto způsobem se vytváří kapilární přemostění mezi první a druhou připojovací zónou na jedné straně a třetí a čtvrtou připojovací zónou na straně druhé.

V dalším možném provedení může být první připojovací zóna připojena ke třetí připojovací zóně prostřednictvím první polostálé připojovací zóny a druhá připojovací zóna může být připojena ke

-5 CZ 32729 U1 čtvrté připojovací zóně prostřednictvím druhé polostálé připojovací zóny. Takové polostálé zóny jsou konfigurovány tak, aby se rozpojily po zvlhčení, takže tekutina může proudit v příčném směru skrz absorpční materiál absorpčního jádra.

Výhodně, žádný absorpční materiál není přítomen v daném počtu připojovacích zón.

Je výhodné, že první, druhá, třetí a čtvrtá připojovací zóna jsou stálé připojovací zóny, které zůstávají připojeny po zvlhčení. Také v jednom provedení bez čtvrté připojovací zóny, první, druhá a třetí připojovací zóna jsou stálé připojovací zóny, které zůstávají připojeny po zvlhčení.

Vzdálenost mezi příčnou rozkrokovou linií a příčnou středovou linií vedenou kolmo na podélný směr absorpčního jádra přes prostředek absorpčního jádra může být menší než 10 % výhodněji menší než 5 % délky absorpčního jádra.

Délka první a druhé připojovací zóny může být větší než 30 mm, výhodně větší než 40 mm, výhodněji větší než 50 mm. Délka třetí a čtvrté připojovací zóny může být větší než 30 mm, výhodně větší než 40 mm, výhodněji větší než 50 mm.

První a druhá připojovací zóna vede, viděno v příčném směru absorpčního jádra, přes příčnou vzdálenost, která může být přinejmenším 1 mm, výhodně přinejmenším 3 mm, výhodněji přinejmenším 4 mm, dokonce ještě výhodněji 5 mm, nejvýhodněji přinejmenším 6 mm.

Třetí připojovací zóna a čtvrtá připojovací zóna mohou být rovnoběžné a vedou v podélném směru absorpčního jádra; nebo úhel mezi první připojovací zónou a podélným směrem absorpčního jádra může být menší než 5°.

Umístění a/nebo tvar jedné nebo více připojovacích zón z daného počtu připojovacích zón se může vyznačovat pomocí prostředků rozlišitelného barevného a/nebo zabarveného vzoru. Umístění a/nebo tvar jedné nebo více připojovacích zón z daného počtu připojovacích zón se může vyznačovat pomocí prostředků tištěné inkoustové vrstvy. Rozlišitelný barevný a/nebo zabarvený vzor se může poskytnout na alespoň jedné vrchní vrstvě, vrchní vrstvě obalu jádra, zadní vrstvě, zadní vrstvě obalu jádra.

Viděno v průmětu na podélném směru absorpčního jádra, daný počet připojovacích zón může společně pokrývat přinejmenším 30 %, výhodně přinejmenším 40 % délky absorpčního jádra.

V ještě jiném provedení, které je vhodné jak pro mužské, tak i ženské osoby (unisex) může být rozdíl mezi první vzdáleností a druhou vzdáleností menší než 20 % šířky absorpčního výrobku, například menší než 10 %, mezi 0 % a 8 % nebo mezi 1 % a 5 %, přičemž tato šířka se měří v příčném směru absorpčního jádra.

Poznamenává se, že v provedeních podle tohoto technického řešení mohou být vrchní vrstva obalu jádra a spodní vrstva obalu jádra vytvořeny jako celistvý, jediný vrstvový díl nebo mohou být vytvořeny ze zvláštních částí kolem absorpčního materiálu.

V jednom příkladovém provedení, viděno v příčném směru absorpčního jádra při pohledu od předního okraje k zadnímu okraji, absorpční jádro obsahuje postupně první, druhou, třetí, čtvrtou a pátou zónu. Absorpční jádro obsahuje přední část nacházející se mezi předním okrajem a příčnou rozkrokovou linií absorpčního jádra, a zadní část nacházející se mezi zadním okrajem a příčnou rozkrokovou linií absorpčního jádra. První, druhá a třetí zóna se nacházejí v přední části absorpčního jádra a čtvrtá a pátá zóna se nacházejí v zadní části. Alespoň jedna spojovací připojovací zóna propojující první a druhou připojovací zónu se výhodně nachází ve druhé, třetí nebo čtvrté zóně. Výhodněji, druhá a/nebo třetí zóna obsahují alespoň jednu přední spojovací připojovací zónu propojující první podlouhlou přední připojovací zónu a druhou podlouhlou přední připojovací zónu; a/nebo čtvrtá zóna obsahuje alespoň jednu zadní spojovací připojovací zónu propojující první podlouhlou zadní připojovací zónu a druhou podlouhlou zadní připojovací

-6CZ 32729 U1 zónu. Je výhodné, že v první a páté zóně nejsou žádné stálé připojovací zóny s funkcí vedení nebo rozvádění. Jinými slovy, první a pátá zóna může v obou případech obsahovat malé místní připojovací body poskytnuté pro jiné účely, než je řízení rozvádění tekutiny.

Výhodně, přemosťující zóna vede mezi první přední připojovací zónou a třetí zadní připojovací zónou, takže po zvlhčení absorpčního materiálu se tvoří přední a zadní kanálek podle příslušnosti na řečné první přední a třetí zadní připojovací zóně, přičemž přemosťující zóna vede mezi řečeným předním a zadním kanálkem. Tímto způsobem, a to po vytvoření kanálku následkem zvlhčení, bude tekutina stále proudit účinkem kapilární činnosti a/nebo proudění hmoty mezi první zadní a přední připojovací zónou. Poznamenává se, že dráhou tekutiny přes přemisťující zónu může být jakákoli dráha vedoucí z oblasti poblíž prvního bočního okraje do oblasti poblíž druhého bočního okraje. Může to být přímočará příčná zóna, ale může to také být zakřivená zóna nebo částečně přímočará a částečně zakřivená zóna. Minimální vzdálenost mezi první přední připojovací zónou a třetí zadní připojovací zónou je výhodné větší než 3 mm, výhodněji větší než 5 mm, ještě výhodněji více než 8 mm. Tímto způsobem se může zaručit postačující proudění. Tato minimální vzdálenost (která se vztahuje ke kapilárnímu proudění a/nebo proudění hmoty) se může měnit v závislosti na velikosti absorpčního výrobku. V upřednostňovaném provedení je řečená přemosťující zóna konfigurována tak, aby způsobovala kapilární proudění, takže proudění proti gravitační síle je možné.

Objasnění výkresů

Připojená vyobrazeni jsou použita ke znázornění v současnosti upřednostňovaných, výhradně neomezujících příkladových provedení zařízení podle přihlašovaného technického řešení. Výše uvedené a další výhody tohoto technického řešení se stanou zřejmějšími a toto technické řešení bude lépe pochopitelné z následujícího podrobného popisu, bude-li studován v souvislosti s připojenými vyobrazeními, na nichž:

Obr. 1A je perspektivní nákres příkladového provedení plenky;

Obr. 1B je půdorys plenky z obr. 1 A;

Obr. 1C je schematický příčný řez vzatý podle přímky C - C z obr. 1B;

Obr. ID je schematický příčný řez vzatý podle přímky D - D z obr. 1B;

Obr. 2A a obr. 2B jsou příčné řezy znázorňující účinek tekutiny absorbované absorpčním jádrem z příkladového provedení absorpčního výrobku; a

Obr. 3 předvádí schematický příčný řez absorpčního jádra, v němž jsou vyznačena tři možná umístění pro připojovací zóny;

Obr. 4A, 4E, 4F, 4J, 4P, 5B, 5E, 6H, 6K, 7F, 8, 9A a 9B, 90 až 9R, 9W až 9Z, 10A a 10B, 101 a 10J, 10M a ION, 10W a 10X, 11M až 1 IP a 120 až 12V znázorňují další příkladová provedení absorpčního jádra podle tohoto technického řešení.

Obr. 13A až 13F předvádějí rozdílná provedení vrchní vrstvy obalu jádra a/nebo spodní vrstvu obalu jádra absorpčního jádra.

Příklady uskutečnění technického řešení

Stejné nebo podobné znaky a komponenty jsou na vyobrazeních označovány stejnými odkazovými značkami.

-7 CZ 32729 U1

Obr. ΙΑ, 1B, 1C a ID předvádějí příklad provedení absorpčního výrobku, v tomto případě plenky. Obr. 1B ukazuje absorpční výrobek ve svém naplocho položeném, nesmrštěném stavu s uživatelskou stranou směřující k pozorovateli. Zkušený odborník v této oblasti techniky pochopí, že absorpčním výrobkem mohou být také kalhotky nebo inkontinentní prádlo pro dospělé nebo podobně. Absorpční výrobek 100 obsahuje tekutinu propouštějící vrchní vrstvu, tekutinu nepropouštějící zadní vrstvu a absorpční jádro 130 umístěné mezi vrchní vrstvou a zadní vrstvou. Absorpční jádro 130 obsahuje absorpční materiál 105 mezi vrchní vrstvou 110 obalu jádra a zadní vrstvou 120 obalu jádra. Absorpční jádro 130 má první podélný okraj 131 a druhý podélný okraj 132 a první příčný okraj 133 a druhý příčný okraj 134.

Absorpční jádro 130 je vybaveno určitým počtem připojovacích zón 140, 150, 160, 170 zahrnujícím přinejmenším první připojovací zónu 140 a druhou připojovací zónu 150. První a druhá připojovací zóna vedou jedna vedle druhé od rozkrokové oblasti CR ve směru prvního a/nebo druhého příčného okraje 133, 134. V první a druhé připojovací zóně 140, 150 je vrchní vrstva 110 obalu jádra připojena k zadní vrstvě 120 obalu jádra

- podél připojení, které vede, viděno v příčném směru absorpčního jádra, přes příčnou vzdálenost, které je přinejmenším 1 mm, výhodně přinejmenším 3 mm, vhodněji přinejmenším 4 mm; a/nebo

- podél přerušovaného připojení v nějakém počtu míst v dané vzdálenosti od sebe, viděno v příčném směru absorpčního jádra. Tímto způsobem, a to po zvlhčení absorpčního materiálu, se příslušně vytváří první a druhý kanál 140, 150 v řečené první a druhé připojovací zóně 140, 150.

Absorpční výrobek 100 je vybaven na řečené vrchní vrstvě obalu jádra alespoň první a druhou připojovací zónou 140, 150, které jsou umístěny ve vzdálenosti d!2 od sebe. Tímto způsobem se vytváří první a druhý kanálek 140, 150 po zvlhčení, každý vede z rozkrokové oblasti. CR ve směru prvního příčného okraje 133. Vzdálenost d!2 je výhodně mezi 10 mm a 50 mm, výhodněji mezi 15 mm a 30 mm. Délka prvního a druhého kanálku je výhodně stejná, výhodněji je délka 11 prvního kanálku a délka 12 druhého kanálku mezi 60 mm a 140 mm, ještě výhodněji mezi 75 mm a 125 mm. Vzdálenost mezi první připojovací zónou 140 a první podélnou stranou 131 je výhodně mezi 20 mm a 30 mm a vzdálenost mezi druhou připojovací zónou 150 a druhou podélnou stranou 132 je mezi 20 mm a 30 mm. Vzdálenost mezi první/druhou připojovací zónou a příčným okrajem 133 je výhodně mezi 50 mm a 125 mm, výhodněji mezi 75 mm a 115 mm.

První kanálek 140 a druhý kanálek 150 jsou rovnoběžné a probíhají v podélném směru absorpčního jádra 130. Avšak je také možné, aby první a druhý kanálek 140, 150 byly nasměrovány pod malým úhlem s ohledem na podélný směr absorpčního jádra 130, například v úhlu mezi 5° a 10°. Například první a druhá připojovací zóna 140, 150 (a tudíž i první a druhý kanálek 140, 150) se mohou rozbíhat mírně navenek ve směru prvního příčného okraje 133. První kanálek 140 a druhý kanálek 150 jsou uspořádány souměrně s ohledem na středovou linii CL absorpčního jádra 130.

Absorpční výrobek 100 je dále vybaven třetím a čtvrtým kanálkem 160, 170 v umístění ve vzdálenosti d34 od sebe. Jak třetí, tak i čtvrtý kanálek 170 vedou od rozkrokové oblasti CR ve směru druhého příčného okraje 134. Vzdálenost d!2 mezi prvním a druhým kanálkem 140, 150 je odlišná od vzdálenosti d34 mezi třetím a čtvrtým kanálkem 160, 170. Vzdálenost d34 je výhodně mezi 25 mm a 80 mm, výhodněji mezi 35 mm a 55 mm. Délka třetího a čtvrtého kanálku 160, 170 je výhodně stejná, výhodněji je délka 13 třetího kanálku a délka 14 čtvrtého kanálku mezi 30 mm a 130 mm, ještě výhodněji mezi 30 mm a 70 mm. Výhodně, vzdálenost mezi třetí připojovací zónou 160 a první podélnou stranou 131 je mezi 20 mm a 30 mm a vzdálenost mezi čtvrtou připojovací, zónou 160 a druhou podélnou stranou 132 je výhodné mezi 20 mm a 30 mm. Výhodně, vzdálenost mezi třetí/čtvrtou připojovací zónou a příčným okrajem 134 je mezi 30 mm a 100 mm, výhodněji mezi 40 mm a 75 mm.

-8CZ 32729 U1

Třetí kanálek 160 a čtvrtý kanálek 170 jsou rovnoběžné a probíhají v podélném směru absorpčního jádra 130. Avšak je také možné, aby třetí a čtvrtý kanálek 160, 170 byly nasměrovány pod malým úhlem s ohledem na podélný směr absorpčního jádra 130, například v úhlu mezi 5° a 10°. Například třetí a čtvrtý kanálek 160, 170 se mohou rozbíhat mírně navenek ve směru druhého příčného okraje 134. Třetí kanálek 160 a čtvrtý kanálek 170 jsou výhodně uspořádány souměrně s ohledem na středovou linii CL absorpčního jádra 130.

Výhodně, vzdálenost mezi koncovým bodem 141 prvního kanálku 140 a koncovým bodem 161 třetího kanálku 160 je menší než 25 mm, výhodněji menší než 20 mm. Podobně vzdálenost mezi koncovým bodem 151 druhého kanálku 150 a koncovým bodem 171 čtvrtého kanálku 170 je výhodně menší než 25 mm, výhodněji menší než 20 mm. Výhodněji, koncové body 141, 151, 161 a 171 se nacházejí na stejné příčné linii L, která plní fúnkci přehýbací linie, podle níž se plenka může přehnout ve dví. Avšak v dalších provedeních může přehýbací linie procházet přes třetí a čtvrtou připojovací zónu 160, 170 nebo přes první a druhou připojovací zónu.

První, druhý, třetí a čtvrtý kanálek 140, 150, 160 a 170 mají v každém případě spodek, který tvoří připojovací zónu, viz obr. 1C a obr. ID. Na spodku 145, 155, 165 a 175 je vrchní vrstva 110 obalu jádra připojena k zadní vrstvě 120 obalu jádra. Šířka w spodku, viděno v příčném směru absorpčního jádra 130, je výhodně větší než 2 mm, výhodněji větší než 3 mm, a dokonce ještě výhodněji větší než 4 mm. Potud připojení mezi vrchní vrstvou 110 obalu jádra a zadní vrstvou 120 obalu jádra může být připojením vedeným přes příčnou vzdálenost, která je přinejmenším 2 mm, výhodně přinejmenším 3 mm, výhodněji přinejmenším 4 mm; a/nebo připojení může být přerušovaným připojením v určitém počtu míst v nějaké vzdálenosti od sebe, viděno v příčném směru absorpčního jádra 130. Připojení na spodku mezi vrchní vrstvou 110 obalu jádra a zadní vrstvou 120 obalu jádra se výhodně realizuje s využitím kteréhokoli následujícího nebo jeho kombinování: tlakového lepení, tepelného lepení, ultrazvukového svařování, chemického pojení, lepení, mechanického spojování. Šířka w spodku 145, 155 může být odlišná od šířky spodku 165, 175. Také šířka kterékoli z připojovacích zón se může obměňovat v podélném směru absorpčního jádra.

Na vnějšku daného počtu kanálků 140, 150, 160 a 170 má absorpční jádro 130 maximální tloušťku t. Každý kanálek 140, 150, 160 a 170 výhodně prochází skrz přinejmenším 90 % maximální tloušťky absorpčního jádra 130, výhodněji skrz 100 % tloušťky absorpčního jádra 130, a to tak, aby v kanálku 140, 150, 160 a 170 nebyl přítomen žádný absorpční materiál jako ten, který je mezi vrchní vrstvou 110 obalu jádra a zadní vrstvou 120 obalu jádra. Poznamenává se, že kanálek 140, 150, 160 a 170 se může nacházet pod a/nebo nad připojovacími zónami, jak bude vysvětleno podrobněji s odkazem na obr. 3.

V jednom možném provedení se uplatňuje to, že připojením mezi vrchní vrstvou 110 obalu jádra a zadní vrstvou 120 obalu jádra, a to zde na spodku každého kanálku 140, 150, 160 a 170, je stálé připojení; a absorpční jádro 130 je konfigurováno tak, aby ve zvlhčeném stavu absorpčního jádra 130 absorpční materiál přesahoval přes spodek 145, 155, 165 a 175 kanálku 140, 150, 160 a 170. Toto je ukázáno na obr. 2A a obr. 2B pro první kanálek 140 a druhý kanálek 150. Kanálky 140, 150, 160 a 170 vedou moč U nebo jinou vodnou tekutinu skrze boční stěny kanálků 140, 150, 160 a 170 do absorpčního jádra 130. Tyto boční stěny tvoří přídavnou dráhu, po které tekutina může proudit do absorpčního jádra 130 a která posiluje pronikání tekutiny do absorpčního jádra 130. Také, kvůli bobtnání materiálu absorpčního jádra 130 se vnější pruhy absorpčního jádra 130 mohou pootáčet kolem kanálků 140, 150, 160 a 170, jak je to vyznačeno šipkou A na obr. 2B. Tímto způsobem plenka přebírá tvar vaničky nebo misky, takže jakákoli tekutina NL, která by se už nemohla vstřebat do absorpčního materiálu 105, se udržuje ve vaničkovém tvaru. Výsledkem toho je lepší ochrana proti úniku a perfektní přilehnutí plenky k tělu. Takto plenka z obr. 1A až obr. ID poskytuje více svobody pohybu pro jedince majícího na sobě vlhkou plenku.

Zkušenému odborníkovi v této oblasti techniky je jasné, že připojovací zóny mohou být

-9CZ 32729 U1 poskytovány pomocí prostředků souvislých připojení v příčném směru absorpčního jádra a/nebo souvislých připojení v podélném směru absorpčního jádra a/nebo přerušovaných připojení v příčném směru absorpčního jádra a/nebo přerušovaných připojení v podélném směru absorpčního jádra.

Absorpční jádro 130 má přední část 130a rozprostírající se na jedné straně příčné rozkrokové linie, která v tomto provedení odpovídá přehýbací linii L, a zadní část 130b rozprostírající se na druhé straně příčné rozkrokové linie L. První a druhý kanálek 140. 150 vede přinejmenším v přední části 130a absorpčního jádra 130 a třetí a čtvrtý kanálek 160. 170 vedou přinejmenším v zadní, části 130b absorpčního jádra 130.

Daný počet kanálků 140. 150. 160. 170 společně pokrývá přinejmenším 60 %, výhodně přinejmenším 70 % délky absorpčního jádra 130; ve skutečnosti v provedení z obr. 1A až obr. ID kanálky pokrývají délku rovnající se 11 + 13, což je více než 50 % délky la absorpčního jádra 130.

Daný počet kanálků 140. 150. 160. 170 se může označit barvou a/nebo vzorem, který se odlišuje od barvy nebo vzoru vrchní vrstvy. Konkrétněji, oblast kanálků může obsahovat potisk umožňující uživateli rozlišovat kanálky zrakem. Tento potisk může být uspořádán na vrchní vrstvě, na vrchní vrstvě obalu jádra, na zadní vrstvě obalu jádra, na zadní vrstvě nebo na kterékoli vrstvě mezi vrchní vrstvou a zadní vrstvou potud, pokud je viditelné pro uživatele. Protože vrstvy mohou být částečně průhledné, potisk se může uspořádat na vrstvě mezi vrchní vrstvou a zadní vrstvou potud, pokud je viditelný přes vrchní vrstvu a/nebo zadní vrstvu. Potisk je výhodně viditelný při pohledu na vrchní vrstvu plenky. Například oblast vrchní vrstvy nad prvním a druhým kanálkem 140. 150 se může potiskovat inkoustem s první barvou a oblast vrchní vrstvy nad třetím a čtvrtým kanálkem 160, 170 se může potiskovat stejnou barvou nebo rozdílnou barvou. Tímto způsobem bude uživatel schopen snadno rozpoznávat přední a zadní část plenky a snadněji určovat, jak plenku umístit na tělo.

Viděno v podélném směru absorpčního jádra při pohledu od předního okraje 133 k zadnímu okraji 134, absorpční jádro 130 obsahuje po sobě jdoucí první, druhou, třetí, čtvrtou a pátou zónu Zl, Z2, Z3, Z4, Z5.

První druhá a třetí zóna Zl, Z2, Z3 se rozprostírají v přední části 130a absorpčního jádra a čtvrtá a pátá zóna Z4, Z5 se rozprostírají v zadní části 130b. Je výhodné, že v řečené první a páté zóně Zl, Z5 nejsou přítomny žádné připojovací zóny. Avšak první a/nebo pátá zóna Zl, Z5 nohou obsahovat dočasní, druhotná připojení, která se uvolňují po zvlhčení. Druhá zóna Z2 obsahuje první a druhou stálou, podlouhlou přední připojovací zónu 140, 150, řečená první a druhá přední připojovací zóna 140, 150 vedou od okraje první zóny Zl ve směru třetí zóny Z3.

Čtvrtá zóna Z4 obsahuje třetí a čtvrtou zadní podlouhlou připojovací zónu 160, 170. Kapilární přemosťující zóna B vede mezi první přední připojovací zónou 140 a třetí zadní připojovací zónou 160, takže po zvlhčení absorpčního materiálu se tvoří přední a zadní kanálek podle příslušnosti na řečné první přední a třetí zadní připojovací zóně 140, 160, přičemž kapilární přemosťující zóna B vede mezi řečeným předním a zadním kanálkem. Minimální vzdálenost x mezi první přední připojovací zónou 140 a třetí připojovací zónou 160 je výhodně větší než 3 mm, výhodněji větší než 5 mm. Kapilární přemosťující zóna B dále vede mezi druhou přední připojovací zónou 150 a čtvrtou zadní připojovací zónou 170, takže po zvlhčení absorpčního materiálu se tvoří přední a zadní kanálek podle příslušnosti na řečné první přední a třetí zadní připojovací zóně 150, 170, přičemž kapilární přemosťující zóna B dále vede mezi řečeným předním a zadním kanálkem. Minimální vzdálenost x mezi druhou přední připojovací zónou 150 a čtvrtou připojovací zónou 170 je výhodně větší než 3 mm, výhodněji větší než 5 mm.

Kostru plenky 100 na obr. 1A až ID tvoří tekutinu propouštějící vrchní vrstva (na obr. 1C a obr. ID není předvedena, však touto vrchní vrstvou je vrstva nad vrchní vrstvou 110 obalu jádra) a tekutinu nepropouštějící zadní vrstva (na obr. 1C a obr. ID není předvedena, však touto

- 10CZ 32729 U1 zadní vrstvou je vrstva pod zadní vrstvou 120 obalu jádra). Vrchní vrstva se může připojit k vrchní vrstvě 110 obalu jádra, a to např. v připojovacích zónách 140. 150. 160. 170. Také zadní vrstva se může připojit k zadní vrstvě 120 obalu jádra, a to např. v připojovacích zónách 140, 150, 160, 170. Kostra plenky 100 dále výhodně obsahuje boční panely nebo ouška či křidélka 210, elastické nožní manžety 230 a elastické pasové součásti (nejsou předvedeny). Přední koncová část plenky 100 je konfigurována jako přední pasová oblast 100a. Opačná zadní koncová část je konfigurována jako zadní pasová oblast 100b plenky 100. Prostřední část plenky 100 je konfigurována jako rozkroková oblast CR, která vede podélně mezi první pasovou oblastí 100a a zadní pasovou oblastí 100b. K pasovým oblastem 100a a 100b mohou patřit elastické pasové součásti, které se dávají k sobě kolem pasu jedince majícího plenku na těle, aby se poskytnulo vylepšené přilehnuti a uzavření. Rozkroková oblast CR je ta část plenky 100, která, když je plenka 100 nasazena na těle, je celkově umístěna mezi nohama nositele. Obvod plenky 100 je vymezen vnějšími okraji plenky 100, na nichž podélné okraje 101, 102 probíhají celkově rovnoběžně s podélnou osou plenky 100 a příčné koncové okraje 103, 104 probíhají mezi podélnými okraji 101, 102 celkově rovnoběžně s příčnou osou plenky 100. Kostra plenky 100 také obsahuje upevňovací systém, k němuž může patřit alespoň jedna upevňovací nebo zajišťovací součást 212 a alespoň jedna poutači zóna 220.

Zadní vrstva pokrývá absorpční jádro 130 a výhodně přesahuje za absorpční jádro 130 směrem k podélným okrajům 101, 102 a koncovým okrajům 103, 104 plenky 100 a může být spojena s vrchní vrstvou. Zadní vrstva znemožňuje, aby tělové výměšky vstřebané účinností absorpčního jádra 130 a obsažené v plence 100 znečišťovaly další vnější výrobky, které mohou být ve styku s jedincem majícím plenku na sobě, jako je ložní povlečení a spodní prádlo. V upřednostňovaných provedeních je zadní vrstva nepropustná vůči tělovým výměškům a obsahuje vrstvení netkaných textilií a tenkou plastovou fólii, jako je termoplastická fólie. Zadní vrstva může obsahovat, prodyšné materiály, které umožňují unikání výparů z plenky 100, přičemž stále zabraňují pronikání tělových výměšků skrz zadní vrstvu. Může být polotuhá, neelastická a může se udělat úplně nebo částečně elastická a obsahuje vyztužení.

Vrchní vrstva, která je umístěna nad vrchní vrstvou 110 obalu jádra, je výhodně měkká, vykazuje dobrou odolnost proti nárazům a má omezený sklon ke zpětnému zvlhčováni z materiálu absorbujícího tekutinu. Vrchní vrstva může být polotuhá a neelastická nebo může být úplné nebo částečně elastická. Vrchní vrstva je určena k umístění v těsné blízkosti kůže jedince, když má plenku 100 na sobě. Vrchní vrstva umožňuje rychlé pronikání tělových výměšků tak, aby rychleji proudily směrem k absorpčnímu jádru 130 přes jeho vrchní vrstvu a přes daný počet kanálků 140. 150, 160 a 170, přičemž výhodně nedovoluje, aby takové tělové výměšky proudily zpět skrz vrchní vrstvu. Vrchní vrstva se může konstruovat z kteréhokoli ze široké škály tekutinu a páru propouštějících, přednostně hydrofilních materiálů. Horní a dolní povrch vrchní vrstvy se může upravovat zvlášť. Boční panely 210. 210’ a/nebo vrstvy pasových znaků vnitřní oblasti se mohou zhotovovat ze stejného, jediného materiálu vrchní vrstvy. Alternativně se vrchní vrstva může zhotovovat z vícenásobných, rozdílných materiálů, které se mění napříč vrchní vrstvou. Takový vícedílný design umožňuje vytváření výhodných vlastností a rozdílných zón vrchní vrstvy.

Absorpční jádro 130 může obsahovat nějaký absorpční materiál, který je celkově stlačitelný, tvárný, nedráždivý vůči kůži nositele a mající schopnost vstřebávání tělových výměšků. Absorpční jádro 130 může obsahovat širokou skálu absorpčních materiálů, které se běžně používají v absorpčních výrobcích. Absorpční jádro 130 výhodně obsahuje načechraný materiál, typicky celulózovou načechranou buničinu. Avšak v jiných provedeních může být absorpční jádro 130 nenačechrané a může obsahovat superabsorbentové polymery. Absorpční jádro 130 může obsahovat kombinaci celulózové načechrané buničiny a superabsorbentových polymerů. Absorpční jádro 130 může být konfigurováno tak, aby vedlo po celé délce a/nebo šířce plenky 100. Avšak výhodně, jak je tomu v provedení z obr. 1A až obr. ID, absorpční struktura 130 nemá stejné umístění po celé plence 100 a je omezena na určité oblasti plenky 100 včetně rozkrokové oblasti CR. V různých provedeních absorpční jádro 130 vede k okrajům plenky 100. avšak absorpční materiál je shromážděn v rozkrokové oblasti CR nebo jiné cílové zóně plenky 100. Na

- 11 CZ 32729 U1 obr. 1A až obr. ID je předvedeno absorpční jádro 130 mající obdélníkovou konfiguraci, avšak absorpční j ádro se může mít j iné tvary, j ak j sou eliptické tvary, tvary „dogbone“ (tvar vzdáleně se podobající přesýpacím hodinám se širší prostřední částí), T-tvary nebo I-tvary. Konkrétněji, šířka přední části 130a může být menší než šířka zadní části 130b absorpčního jádra.

Mezi příklady běžně se vyskytujících absorpčních materiálů používaných pro absorpční jádro 130 patří celulózová načechraná buničina, tkaninové vrstvy, vysoce absorpční polymery (takzvané superabsorbenty), absorpční pěnové materiály, absorpční netkané matriály nebo podobně. Je obvyklé kombinovat celulózovou načechranou buničinu s polymery superabsorbentů v absorpčním jádru. Polymery superabsorbentů bobtnají ve styku s vodou, jsou to materiály nerozpouštějící se ve vodě a mají schopnost absorbování přinejmenším přibližně dvacetinásobku své hmotnosti a ve vodném roztoku obsahují 0,9 hmotnostního procenta chloridu sodného.

Plenka 100 může také využívat dvojici omezovačích stěn nebo manžet 230. Každá manžeta 230 je podélně vedenou strukturou výhodně umístěnou na každé straně absorpčního jádra 130 a nacházející se v určité vzdálenosti od středové linie CL. Když je plenka nasazena na těle, elastické součásti plní funkci přitahování manžet 230 k hýždím a stehnům nositele způsobem, který vytváří utěsnění mezi plenkou 100, hýžděmi a stehny.

Pasové oblasti 100a a 100b v obou případech obsahují středovou oblast a dvojici bočních panelů nebo oušek či křidélek 210, 210’. které typicky obsahují vnější postranní části pasových oblastí.

V zájmu udržování plenky 100 na svém místě kolem nositele, alespoň část zadní pasové oblasti 100b je výhodně připojena upevněním nebo zajištěním součástí 212 k přinejmenším části přední pasové oblasti 100a. Alternativně absorpčním výrobkem mohou být kalhotky nebo podobně.

V této konfiguraci může absorpční výrobek mít upevňovací prostředky nebo tyto upevňovací prostředky mít nemusí.

Plenka 100 může také uplatňovat přídavné vrstvy, jako je získávací vrstva a/nebo rozptylovací vrstva, umístěné mezi vrchní vrstvou a absorpčním jádrem 130, a/nebo shromažďovací vrstvy a/nebo další krycí vrstvy umístěné mezi absorpčním jádrem 130 a zadní vrstvou. Získávací vrstva a/nebo rozptylovací vrstva slouží k takovému zpomalování proudění, aby tekutina měla přiměřený čas k absorbování do absorpčního jádra 130. Obr. 2A a obr. 2B předvádějí získávací vrstvu 190 nad vrchní vrstvou 110 obalu jádra.

V jednom provedení, které je výhodné pro muže nebo unisex, je vzdálenost d!2 mezi první a druhou přední připojovací zónou 140. 150 větší než vzdálenost d34 mezi třetí a čtvrtou zadní připojovací zónou 160, 170 (na rozdíl od toho, co je ukázáno na obr. 1A a obr. 1B). První a druhá přední připojovací zóna 140, 150 mohou vést v podélném směru absorpčního jádra po délce 11, která je menší než délka 13 třetí a čtvrté zadní připojovací zóny. Vzdálenost d!2 mezi první a druhou přední připojovací zónou 140, 150 je výhodně mezi 15 % a 70 % šířky absorpčního jádra, výhodněji mezi 20 % a 50 %. Vzdálenost d34 mezi třetí a čtvrtou zadní připojovací zónou 160, 170 je výhodně mezi 5 % a 60 % šířky absorpčního jádra, výhodněji mezi 10 % a 40 %.

V provedení z obr. 1A až obr. ID, ačkoli to není předvedeno, spojovací připojovací zóna může být poskytnuta mezi první a druhou připojovací zónou a/nebo spojovací připojovací zóna může být poskytnuta mezi třetí a čtvrtou připojovací zónou. Příkladové provedení z obr. 8 ukazuje, že jsou možné takové vzory, kde první připojovací zóna 140 a druhá připojovací zóna 150 mohou být propojeny příčnou spojovací zónou 1045’ a/nebo třetí připojovací zóna 160 a čtvrtá připojovací zóna 170 mohou být propojeny příčnou spojovací zónou 1045. Příčné spojovací zóny 1045, 1045' mohou spojovat přední konce a/nebo zadní konce první připojovací zóny 140 a druhé připojovací zóny 150 a/nebo třetí připojovací zóny 160 a čtvrté připojovací zóny 170. Navíc příčná spojovací zóna nemusí být přímočará: může být zakřivená jako v příkladu z obr. 8 nebo může převzít jiný tvar.

Obr. 3 předvádí absorpční jádro 130 obsahující absorpční materiál 105 mezi vrchní vrstvou 110

- 12CZ 32729 U1 obalu jádra a zadní vrstvou 120 obalu jádra. Absorpční jádro má první a druhý podélný okraj 131. 132. Absorpční jádro 130 je vybaveno určitým počtem připojovacích zón 145. Obr. 4 ukazuje, že připojovací zóny 145 mohou být umístěny v různých místech. Jak je předvedeno vlevo na obr. 3, připojovací zóny se mohou umístit víceméně uprostřed, a to tak, aby se vytvořila horní kanálková část 140a a dolní kanálková část 140b. V alternativním provedení se připojovací zóna 145 může umístit na spodku tak, aby se vytvořil horní kanálek 140, viz příklad uprostřed obr. 3. Podle ještě dalšího provedení se připojovací zóna 145 může umístit nahoře tak, aby se kanálek 140 vytvořil pod vrchní vrstvou 110 obalu jádra. Zkušený odborník porozumí tomu, že jakékoli varianty tohoto řešení jsou možné tak dalece, pokud připojovací zóny dovolí vytváření kanálku po zvlhčení absorpčního jádra 130.

Ačkoli tento způsob je znázorněn pro dva kanálky, zkušený odborník pochopí, že tento způsob se může přizpůsobit pro vytváření tří, čtyř nebo více kanálků a obzvláště pro zhotovování kteréhokoli z absorpčních výrobků odhalených v předkládané přihlášce.

Obr. 4A, 4E, 4F, 4J, 4P, 5B, 5E, 6H, 6K a 7F předvádějí vícenásobná výhodná umístění pro připojovací zóny na absorpčním jádru podle tohoto technického řešení. Absorpční jádro podle z těchto příkladů je výhodně opatřeno určitým počtem připojovacích zón, kde je vrchní vrstva obalu jádra připojena k zadní vrstvě obalu jádra a kde není přítomen žádný absorpční materiál. Viděno v příčném směru absorpčního jádra při pohledu od předního okraje k zadnímu okraji, absorpční jádro obsahuje postupně první, druhou, třetí, čtvrtou a pátou zónu Zl. Z2, Z3, Z4, Z5, jak je to předvedeno. Principy týkající se těchto zón, které jsou uvedeny v přecházejícím textu v případech různých provedení, se mohou uplatnit v provedeních z obr. 4A, 4E, 4F, 4J, 4P, 5B, 5E, 6H, 6K a7F. V možných provedeních, ačkoli nejsou předvedena, malé části připojovacích zón z obr. 4A, 4E, 4F, 4J, 4P, 5B, 5E, 6H, 6K a 7F mohou být nepřipojeny, aby tvořily jednu nebo více přemosťujících zón. Obecněji lze vyjádřit, že přemosťující zóny mohou obsahovat jedno nebo více dočasných připojení mezi vrchní vrstvou obalu jádra a zadní vrstvou obalu jádra, která jsou konfigurována k odpojení, když dojde k jejich, zvlhčení; a/nebo jednu nebo více trvalých připojovacích zón ve směru od prvního bočního okraje ke druhému bočnímu okraji; a/nebo absorpční materiál v zájmu vytváření příčného kapilárního proudění a/nebo možného proudění hmoty.

Podle příkladového provedení z obr. 4A, daný počet připojovacích zón zahrnuje první připojovací zónu 140, druhou připojovací zónu 150, třetí připojovací zónu 160 a čtvrtou připojovací zónu 170 a středovou připojovací zónu 180. První a druhá připojovací zóna 140, 150 se rozbíhají od středové připojovací zóny 180 v rozkrokové oblasti ve směru zadního příčného okraje absorpčního jádra. Třetí a čtvrtá připojovací zóna 160, 170 se rozbíhají od středové připojovací zóny 180 v rozkrokové oblasti ve směru předního příčného okraje absorpčního jádra.

Provedení z obr. 4A se může používat jak pro muže, tak i ženy. V provedení z obr. 4 první připojovací zóna 140 a druhá připojovací zóna 150 tvoří společně V-tvarovanou zónu. Tato V-tvarovaná zóna obsahuje první podlouhlou připojovací zónu 140' (označenou jako hustě šrafovaná oblast) a druhou podlouhlou připojovací zónu 150’ (označenou jako hustě šrafovaná oblast) a V-tvarovanou spojovací připojovací zónu 1045 (označenou jako řídce šrafovaná oblast). První a druhá podlouhlá připojovací oblast 140', 150’ vedou vedle sebe z rozkrokové oblasti ve směru zadního příčného okraje 134. Spojovací připojovací zóna 1045 spojuje řečenou první podlouhlou připojovací zónu 140’ s řečenou druhou podlouhlou připojovací zónou 150'. Spojovací připojovací zóna 1045 je přední spojovací připojovací zónou, která připojuje přední koncové části první připojovací zóny 140’ k odpovídající přední koncové části druhé připojovací zóny 150'. Podobně třetí připojovací zóna 160 a druhá připojovací zóna 170 tvoří společně T-tvarovanou zónu. Tato V-tvarovaná zóna 160, 170 obsahuje třetí podlouhlou připojovací zónu 160' a čtvrtou podlouhlou připojovací zónu 170' a V-tvarovanou spojovací připojovací zónu 1065. Třetí a čtvrtá podlouhlá připojovací oblast 160', 170' vedou vedle sebe z rozkrokové oblasti ve směru předního příčného okraje 133. Spojovací připojovací zóna 1065 spojuje řečenou třetí podlouhlou připojovací zónu 160' s řečenou čtvrtou podlouhlou připojovací zónou 170'.

- 13 CZ 32729 U1

Spojovací připojovací zóna 1045 je zadní spojovací připojovací zónou, která připojuje zadní koncovou část třetí připojovací zóny 160’ k odpovídající zadní koncové části čtvrté připojovací zóny 170'. V-tvarovaná zóna 160, 170 odvádí tekutinu z levé a pravé části přední části. Jak je předvedeno, první mezipropojující připojovací zóna 1065 může být uspořádána v přední části, a konkrétněji ve druhé zóně Z2, a druhá mezipropojující připojovací zóna 1045 může být uspořádána v zadní části, a konkrétněji ve čtvrté zóně Z4. Propojením první mezipropojující připojovací zóny 1045 s druhou mezipropojující připojovací zónou 1065 v rozkrokové oblasti a se středovou podélnou připojovací zónou 180 se vytváří výhodná rozváděči kanálková síť umožňující rychlé rozvádění tekutiny po celém absorpčním jádru.

Podle příkladového provedení z obr. 4E, daný počet připojovacích zón zahrnuje první připojovací zónu 140 a druhou připojovací zónu 150. První a druhá připojovací zóna 140, 150 se částečně překrývají v rozkrokové oblasti a rozbíhají se ve směru zadního příčného okraje absorpčního jádra. Provedení z obr. 4E je výhodně pro ženu.

V provedení z obr. 4E první připojovací zóna 140 a druhá připojovací zóna 150 tvoři společně V-tvarovanou zónu. Tato V-tvarovaná zóna obsahuje první podlouhlou připojovací zónu 140' (vyznačenou jako hustě šrafovaná oblast) a druhou podlouhlou připojovací zónu 150' (vyznačenou jako hustě šrafovaná oblast) a V-tvarovanou spojovací připojovací zónu 1045 (vyznačenou jako řídce šrafovaná oblast). První a druhá podlouhlá připojovací oblast 140', 150' vedou vedle sebe z rozkrokové oblasti ve směru zadního příčného okraje 134. Spojovací připojovací zóna 1045 spojuje řečenou první podlouhlou připojovací zónu 140’ s řečenou druhou podlouhlou připojovací zónou 150’. Spojovací připojovací zóna 1045 je přední spojovací připojovací zónou, která připojuje přední koncové části první připojovací zóny 140' k odpovídající přední koncové části druhé připojovací zóny 150'. V-tvarovaná zóna 140, 150 odvádí tekutinu z přední části do levé a pravé části zadní části. Jak je předvedeno, první mezipropojující připojovací zóna 1045 může být uspořádána v přední části, a konkrétněji ve druhé zóně Z2, a druhá mezipropojující připojovací zóna 1045 může být uspořádána v přední části, a konkrétněji ve druhé zóně Z2. Tímto způsobem se vytváří výhodná rozváděči kanálková síť umožňující rychlé rozvádění tekutiny po celém absorpčním jádru.

Podle příkladového provedení z obr. 4E, daný počet připojovacích zón zahrnuje první připojovací zónu 140 a druhou připojovací zónu 150, které jsou mezipropojeny prostřednictvím připojovací částí 1045 v zadní části absorpčního jádra. Tímto způsobem se snižuje nebo znemožňuje jakýkoli unik přes zadní část.

V provedení z obr. 4F první připojovací zóna 140 a druhá připojovací zóna 150 a spojovací připojovací zóna 1045 společně tvoři U-tvarovanou zónu. Tato U-tvarovaná zóna obsahuje první podlouhlou připojovací zónu 140 (vyznačenou jako hustě šrafovaná oblast) a druhou podlouhlou připojovací zónu 150’ (vyznačenou jako hustě šrafovaná oblast) a zakřivenou spojovací připojovací zónu 1045 (vyznačenou jako řídce šrafovaná oblast). První a druhá podlouhlá připojovací oblast 140, 150 vedou vedle sebe z rozkrokové oblasti ve směru předního příčného okraje 133 a ve směru zadního příčného okraje 134, a konkrétněji ve čtvrté, třetí a druhé zóně Z4, Z3 a Z2. Spojovací připojovací zóna 1045 propojuje řečenou první podlouhlou připojovací zónu 140 s řečenou druhou připojovací zónou 150. Spojovací propojovací zónou 1045 je zadní spojovací připojovací zóna, která připojuje zadní koncovou část první připojovací zóny 140 k odpovídající zadní koncové části druhé připojovací zóny 150. U-tvarovaná zóna 140, 150, 1045 odvádí tekutinu z levé a pravé části přední části do zadní části. Jak je předvedeno, první mezipropojující připojovací zóna 1045 může být uspořádána v zadní části, a konkrétněji ve čtvrté zóně Z4. Tímto způsobem se vytváří výhodná rozváděči kanálková síť umožňující rychlé rozvádění tekutiny po celém absorpčním jádru.

Podle příkladového provedení z obr. 4J, daný počet připojovacích zón zahrnuje první připojovací zónu 140 a druhou připojovací zónu 150, které jsou mezipropojeny prostřednictvím připojovací částí 1045’ v přední části absorpčního jádra a připojovací částí 1045 v zadní části absorpčního

- 14CZ 32729 U1 jádra. Tímto způsobem se snižuje nebo znemožňuje jakýkoli unik přes zadní část.

V provedení z obr. 4J první připojovací zóna 140 a druhá připojovací zóna 150 a dvě spojovací připojovací zóny 1045, 1045’ společně tvoří obdélníkovou připojovací zónu. Tato obdélníková připojovací zóna obsahuje první podlouhlou připojovací zónu 140 a druhou podlouhlou připojovací zónu 150 a dvě zakřivené spojovací připojovací zóny 1045, 1045’. První a druhá podlouhlá připojovací zóna 140, 150 vedou vedle sebe z rozkrokové oblasti ve směru předního příčného okraje 133 a ve směru zadního příčného okraje 134, a konkrétněji ve čtvrté, třetí a druhé zóně Z4, Z3 a Z2. Spojovací připojovací zóna 1045 je zadní spojovací připojovací zónou, která připojuje zadní koncovou část první připojovací zóny 140 k odpovídající zadní koncové části druhé připojovací zóny 150. Spojovací připojovací zóna 1045’ je přední spojovací připojovací zónou, která připojuje přední koncovou část první připojovací zóny 140 k odpovídající přední koncové části druhé připojovací zóny 150. Spojovací připojovací zóna 1045’ se nachází ve druhé zóně Z2. Tímto způsobem se vytváří výhodná rozváděči kanálková síť umožňující rychlé rozvádění tekutiny po celém absorpčním jádru.

Podle příkladového provedení z obr. 4P, daný počet připojovacích zón zahrnuje první připojovací zónu 140 a druhou připojovací zónu 150. První a druhá podlouhlá připojovací zóna 140, 150 vedou z rozkrokové oblasti ve směru předního a zadního příčného okraje absorpčního jádra a jsou zakřiveny tak, aby první a druhá připojovací zóna se vzájemně přetínaly v prvním bodě křížení v přední části absorpčního jádra a ve druhém bodě křížení v zadní části absorpčního jádra.

V provedení z obr. 4P první připojovací zóna 140’ a druhá připojovací zóna 150’ a dvě spojovací připojovací zóny 1045, 1045’ společně tvoří O-tvarovanou připojovací zónu. Tato O-tvarovaná připojovací zóna obsahuje první podlouhlou připojovací zónu 140' a druhou podlouhlou připojovací zónu 150' a dvě V-tvarované spojovací připojovací zóny 1045, 1045’. První a druhá podlouhlá připojovací zóna 140', 150' vedou vedle sebe z rozkrokové oblasti ve směru předního příčného okraje 133 a ve směru zadního příčného okraje 134, a konkrétněji ve čtvrté a třetí zóně Z4, Z3. Spojovací připojovací zóna 1045 je zadní spojovací připojovací zónou, která připojuje zadní koncovou část první připojovací zóny 140’ k odpovídající zadní koncové části druhé připojovací zóny 150'. Spojovací připojovací zóna 1045’ se nachází ve druhé zóně Z2. Dále první a druhá V-tvarovaná připojovací zóna 2001, 2002 mohou být poskytnuty na zadní straně a přední straně O-tvarované připojovací zóny 140', 150', 1045, 1045'. Tímto způsobem se vytváří výhodná rozváděči kanálková síť umožňující rychlé rozvádění tekutiny po celém absorpčním jádru.

Podle příkladového provedení z obr. 4P, daný počet připojovacích zón zahrnuje první připojovací zónu 140 a druhou připojovací zónu 150. První a druhá podlouhlá připojovací zóna 140, 150 se částečně překrývají v přední části rozkrokové oblasti, zatímco příčná vzdálenost mezi první a druhou připojovací zónou se postupně zvětšuje ve směru zadního příčného okraje absorpčního jádra. Provedení z obr. 5B je výhodné pro ženu. Obr. 5B se podobá provedení z obr. 4E s tím rozdílem, že podlouhlé připojovací zóny 140', 150’ jsou kratší a že spojovací zóna 1045 obsahuje delší podélný úsek vedený z druhé zóny Z2 k třetí zóně Z3 do čtvrté zóny Z4, kde se podlouhlé připojovací zóny 140', 150’ nacházejí.

Obr. 5B se podobá provedení z obr. 4E s tím rozdílem, že spojovací zóna 1045 je zadní spojovací zónou vedenou ve čtvrté zóně Z4, zatímco podlouhlé připojovací zóny 140', 150' jsou umístěny hlavně ve druhé a třetí zóně Z2 a Z3.

Obr. 6H a 6K znázorňují, že první a druhá připojovací zóna 140, 150 mohou obsahovat zakřivené části. V provedení z obr. 6H první připojovací zóna 140 a druhá připojovací zóna 150 tvoří společně dvě V-tvarované zóny. První V-tvarovaná zóna se nachází v zadní části (a konkrétně ve čtvrté zóně Z4) a obsahuje první podlouhlou připojovací zónu 140’ (vyznačenou jako hustě šrafovaná oblast) a druhou podlouhlou připojovací zónu 150’ (vyznačenou jako hustě šrafovaná oblast) a V-tvarovanou spojovací připojovací zónu 1045 (vyznačenou jako řídce šrafovaná oblast). První a druhá podlouhlá připojovací oblast 140', 150' vedou vedle sebe z rozkrokové

- 15 CZ 32729 U1 oblasti ve směru zadního příčného okraje 134 a rozbíhají se ve směru zadního příčného okraje 134. Spojovací připojovací zóna 1045 propojuje řečenou první podlouhlou připojovací zónu 140' s řečenou druhou podlouhlou připojovací zónou 150’. Spojovací připojovací zóna 1045 je přední spojovací připojovací zónou, která připojuje přední koncové části první připojovací zóny 140' k odpovídající přední koncové části druhé připojovací zóny 150’. Podobné třetí podlouhlá připojovací zóna 140 a čtvrtá podlouhlá připojovací zóna 1045’ tvoří společně druhou V-tvarovanou zónu nacházející se v přední části, absorpčního jádra, a konkrétněji ve druhé a třetí zóně Z2 a Z3. Tato druhá, V-tvarovaná zóna 140. 150. 1045' se může připojit k první, V-tvarované zóně 140', 150', 1045. V předváděném provedení jsou spojovací připojovací zóny 1045, 1045' propojeny na nebo poblíž příčné rozkrokové linie L. Třetí a čtvrtá podlouhlá připojovací zóna 140. 150 vedou vedle sebe z rozkrokové oblasti ve směru předního příčného okraje 133 a rozbíhají se v tomto směru. Spojovací připojovací zóna 1045’ je zadní spojovací připojovací zónou, která připojuje zadní koncovou část třetí připojovací zóny 140 k odpovídající zadní koncové části čtvrté připojovací části 150. Jak první, tak druhá V-tvarovaná zóna příslušně odvádějí tekutinu z levé a pravé části přední části směrem ke zbytku absorpčního jádra. Jak je předvedeno, první mezipropojující připojovací zóna 1045’ může být uspořádána v přední části a konkrétněji v třetí zóně Z3, a druhá mezipropojující připojovací zóna 1045 může být uspořádána v zadní části a konkrétněji ve čtvrté zóně Z4. Propojením první mezipropojující připojovací zóny 1045 s druhou mezipropojující připojovací zónou 1045' v rozkrokové oblasti se vytváří výhodná kanálková síť pro rozvádění tekutiny umožňující rychlé rozvádění tekutiny po celém absorpčním jádru.

V provedení z obr. 6K první připojovací zóna 140 a druhá připojovací zóna společně tvoří dvě O-tvarované zóny mezi první a druhou, V-tvarovanou zónou. První V-tvarovanou zónu tvoří podlouhlé připojovací zóny 140a, 150a mezipropojené spojovací připojovací zónou 1045a. První O-tvarovanou zónu tvoří podlouhlé připojovací zóny 140b, 150b mezipropojené spojovacími připojovacími zónami 1045a', 1045b. Druhou O-tvarovanou zónu tvoří podlouhlé připojovací zóny 140c, 150c mezipropojené spojovacími připojovacími zónami 1045b', 1045c. Druhou V-tvarovanou zónu tvoří podlouhlé připojovací zóny 140d, 150d mezipropojené spojovací připojovací zónou 1045c'.

Obr. 7F ukazuje, že první a druhá připojovací zóna 140, 150 mohou obsahovat různé přímočaré úseky, které jsou nasměrované v určitém úhlu s ohledem na podélný směr absorpčního jádra.

Protože tekutina se v mnoha případech nezavádí rovnoměrně nebo souměrně, může být výhodné začlenit alespoň jednu připojovací zónu, skrz kterou tekutina může procházet z prvního kanálku 140 do druhého kanálku 150 a naopak. Toto umožní dobré rozvádění po celém absorpčním jádru, jakož i dokonalejší vytváření kanálků a trubkového tvaru po nabobtnání absorpčního jádra.

V provedeních z obr. 9A, 9B, 90 až 9R, OW až 9Z, 101, 10J, 10M, 10N, 10W, 10X, 11M až 11P, 120 až 12V se toto dosahuje pomocí příčné připojovací zóny 1045 nebo 1045’ propojující přední a/nebo zadní konce podélných připojovacích zón 140, 150. Jak bude jasné z vyobrazení, přítomnost takové příčné připojovací zóny 1045 nebo 1045’ nevylučuje součásti uváděné v souvislosti s předcházejícími vyobrazeními, jako jsou přítomnost středové připojovací zóny 180 a/nebo změny délky, umístění a/nebo tvaru podélných připojovacích zón 140, 150. Vyobrazení navíc ukazují, že přítomnost takového příčného připojení také nevylučuje přítomnost třetí a čtvrté podélné připojovací zóny 160, 170, nebo příčných připojovacích zón 147, 157, které připojují podélné připojovací zóny 140, 150 k dalším podélným připojovacím zónám 160, 170. Tato vyobrazení dále ukazují, že příčná připojovací zóna 1045 nemusí být přímočará: může být zakřivená jako na příkladech z obr. 9A a9B, může být zakřivená pouze na okrajích jako v příkladu na obr. 90, nebo může převzít jiný tvar.

V provedeních z obr. 9A, 9B, 90 až 9R, 0W až 9Z, 101, 10J, 10M, 10N, 10W, 10X, 11M až 11P, 120 až 12V první připojovací zóna 140, 160 (tam, kde je přítomna; v některých provedeních se tato zóna označuje jednou odkazovou značkou 140 a v jiných provedeních dvěma odkazovými

- 16CZ 32729 U1 značkami 140. 160). druhá připojovací zóna 150. 170 (tam, kde je přítomna) a spojovací připojovací zóna 1045 společně tvoři U-tvarovanou zónu. U-tvarovaná zóna může vést od zadní části k přední části (a konkrétně ze čtvrté zóny Z4 do druhé zóny Z2). První a druhá podlouhlá připojovací zóna 140, 150, 160, 170 (tam, kde je přítomna) vedou vedle sebe z rozkrokové oblasti ve směru zadního příčného okraje 134 a/nebo předního příčného okraje 133. Volitelně se první a druhá podlouhlá připojovací zóna 140, 150, 160, 170 (tam, kde je přítomna) mohou rozbíhat ve směru předního příčného okraje 133. Spojovací připojovací zóna 1045 propojuje první podlouhlou připojovací zónu 140. 160 (tam, kde je přítomna) k řečené druhé podlouhlé připojovací zóně 150, 170 (tam, kde je přítomna). Spojovací připojovací zónou 1045 může být přední spojovací připojovací zóna, která připojuje zadní koncovou část první připojovací zóny k odpovídající přední koncové části druhé připojovací zóny (obr. 9X a obr. 9Y); nebo zadní spojovací připojovací zóna, která připojuje zadní koncovou část první připojovací zóny 140 k odpovídající zadní koncové části druhé připojovací zóny (obr. 90 až 9W, 9Z, 101, 10J, 10M, ION, 10W, 10X). Poznamenává se, že mohou být také poskytnuty dvě U-tvarované připojovací zóny, viz obr. 10N a 11N, 12U, 12V. Přítomnost středové připojovací zóny 180, a to obzvláště v přední části, může dále posílit rozvádění tekutiny. Délka středové připojovací zóny 180 je výhodně přinejmenším 20% délky první a druhé připojovací zóny 140. 150 a je výhodně umístěna alespoň částečně mezi první a druhou podlouhlou připojovací zónou 140, 150.

V provedeních z obr. 9X a 9Y příčná připojovací zóna 1045' propojuje zadní konce podélných připojovacích zón 140. 150.

V provedeních z obr. 10A a 10B, 110 a 11P, 120 a 12P existují dvě příčné připojovací zóny 1045 a 1045'. které příslušně propojují zadní konce podélných připojovacích zón 140, 150.

V provedeních z obr. 10N, 11N, 12U a 12V existují dvě podélné připojovací zóny 140, 150 umístěné směrem k přední straně absorpčního jádra, které jsou propojeny příčnou připojovací zónou 1045’ na jejich zadních koncích, jakož i dvě podélné připojovací zóny 160, 170 umístěné směrem k zadní straně absorpčního jádra, které jsou propojeny příčnou připojovací zónou 1045 na jejich předních koncích.

V provedeních z obr. 10A a 10B, 110 a 1 IP, 120 a 12P první připojovací zóna 140. 160 (kde je přítomna), druhá připojovací zóna 150, 170 (tam, kde je přítomna) a dvě spojovací připojovací zóny 1045, 1045' společně tvoří obdélníkovou nebo O-tvarovanou připojovací zónu. Tato obdélníková připojovací zóna obsahuje první podlouhlou připojovací zónu 140, 160 (tam, kde je přítomna), druhou podlouhlou připojovací zónu 150, 170 (tam, kde je přítomna) a dvě přímočaré nebo zakřivené spojovací připojovací zóny 1045, 1045’. První a druhá podlouhlá připojovací zóna 140, 150, 160, 170 (tam, kde je přítomna) vedou vedle sebe z rozkrokové oblasti ve směru předního příčného okraje 133 a/nebo zadního příčného okraje 134 a konkrétněji ve čtvrté, třetí a druhé zóně Z4, Z3 a Z2. Spojovací připojovací zóna 1045 je zadní spojovací připojovací zónou, která připojuje zadní koncovou část první připojovací zóny 140, 160 (kde je přítomna) k odpovídající zadní koncové části druhé připojovací zóny 150, 170 (tam, kde je přítomna). Spojovací připojovací zóna 1045 je výhodně umístěna ve čtvrté zóně Z4. Spojovací připojovací zóna 1045’ je přední spojovací připojovací zónou, která připojuje přední koncovou část první připojovací zóny 140 k odpovídající zadní koncové části druhé připojovací zóny 150. Spojovací připojovací zóna 1045' je výhodně umístěna ve druhé zóně Z2. Tímto způsobem se vytváří výhodná rozváděči kanálková síť umožňující rychlé rozvádění tekutiny po celém absorpčním jádru.

Propojení mezi podélnými kanálky se nemusí udělat s využitím příčného kanálku, ale může se také dosahovat tvarováním podélných kanálku s použitím specifického způsobu. Například v provedení z obr. 12R čtyři podélné připojovací zóny 140. 150, 160, 170 společně tvoří kosočtverečný tvar. Podobně v provedení z obr. 12T šest podélných připojovacích zón 140, 150, 160a. 170a, 160b, 170c jsou propojeny tak, aby tvořily podlouhlý šestiúhelníkový tvar. Kombinace těchto dvou způsobů tvoření spojovacích kanálků je také možná. V provedení z obr. 12Q jsou podélné připojovací zóny 140, 150 propojeny na jejich předních koncích příčnou

- 17 CZ 32729 U1 připojovací zónou 1045 a sbíhají se tak, aby se setkaly na jejich zadních koncích. V provedení z obr. 12S jsou podélné připojovací zóny 140 a 150 propojeny příčnou připojovací zónou 1045, zatímco podélní připojovací zóny 160, 170, které jsou podle příslušnosti připojeny k zónám 140, 150 se sbíhají na jejich zadních koncích. Zkušený odborník bude schopen počítat s dalšími kombinacemi a variantami vyobrazených provedení.

Výhodná účinnost se může dosahovat dokonce i v případě, v nichž podélné připojovací zóny nejsou přímo propojeny, ale pouze se přibližují k sobě v určitých místech. Například v provedení z obr. 9Z a obr. 10J zadní konce podélných připojovacích zón 140, 150 jsou propojeny příčnou propojovací zónou 1045 a přední konce podélných připojovacích zón 160, 170 jsou tvarovány tak, aby se přibližovaly jeden ke druhému.

Obr. 13A, 13C a 13E předvádějí rozdílná provedení vrchní vrstvy 110 obalu jádra a/nebo spodní vrstvy 120 obalu jádra. Obr. 13B, 13D a 13F schematicky znázorňují, jak se připojovací zóny mohou vytvořit připojením vrchní vrstvy 110 obalu jádra ke spodní vrstvě 120 obalu jádra v odpovídajících provedeních z obr. 13A, 13C a 13E. Obr. 13A předvádí provedení, v němž je poskytnuta oddělená vrchní vrstva 110 obalu jádra a oddělená spodní vrstva 120 obalu jádra a v němž je mezi horní vrstvou 110 obalu jádra a spodní vrstvou 120 obalu jádra přítomen absorpční materiál. Obr. 13B ukazuje provedení z obr. 13A, v němž je vrchní vrstva 110 obalu jádra připojena ke spodní vrstvě 120 obalu jádra na připojení 140. Toto se shoduje s provedením, jak je předvedeno na obr. 1C a obr. ID. Obr. 13C předvádí provedení, v němž první vrstva 110 obalu jádra se používá v kombinaci s druhou vrstvou 120 obalu jádra, kde druhá vrstva 120 obalu jádra obsahuje vrstvu vláknitého substrátu 120a a absorpční materiál 105a zapuštěný ve vláknech 105b vrstvy substrátu 120a. Jinými slovy vyjádřeno, v provedení z obr. 13C je absorpční materiál součástí celku druhé vrstvy 120 obalu jádra. Zkušenému odborníkovi v této oblasti techniky je jasné, že první vrstva 110 obalu jádra může být shodná s horní vrstvou obalu jádra a druhá vrstva 120 obalu jádra může být shodná se spodní vrstvou obalu jádra nebo naopak. Obr. 13D předvádí provedení z obr. 13C v němž je vrchní vrstva 110 obalu jádra připojena ke spodní vrstvě 120 obalu jádra na připojeni 140. Obr. 13E předvádí provedení, v němž vrchní vrstva 110 obalu jádra a spodní vrstva obalu 120 jádra jsou zhotoveny z jediného dílu vrstvového materiálu. Jinými slovy, vrchní vrstva 110 obalu jádra je vytvořena v jednom celku se spodní vrstvou 120 obalu jádra. Díl vrstvového materiálu 110, 120 se balí kolem absorpčního materiálu, takže vrchní část vrstvového materiálu se může považovat za vrchní vrstvu 110 obalu jádra a spodní část vrstvového materiálu se může považovat za spodní vrstvu 120 obalu jádra. Obr. 13F předvádí provedení z obr. 13E, v němž je vrchní vrstva 110 obalu jádra připojena ke spodní vrstvě 120 obalu jádra na připojení 140. Připojeni 140 na spodku mezi vrchní vrstvou 110 obalu jádra a zadní vrstvou 120 obalu jádra se výhodně realizuje s využitím kteréhokoli následujícího nebo jeho kombinování: tlakového lepení, tepelného lepení, ultrazvukového svařování, chemického pojení, lepení, mechanického spojování. Zkušenému odborníkovi v této oblasti techniky je jasné, že, jsou-li připojovací zóny popisovány v této přihlášce, připojení mezi vrchní vrstvou obalu jádra a zadní vrstvou obalu jádra se může interpretovat jako prováděné podle kteréhokoli z výše popsaných provedení nebo jejich kombinací.

Zatímco principy tohoto technického řešení byly vysvětleny výše v souvislosti s konkrétními provedeními, bude pochopitelné, že tento popis je vypracován cestou pouhého příkladu a nikoli jako výhradní vymezení rozsahu a ochrany, která je určena připojenými nároky na ochranu.

Claims

1. Absorpční výrobek obsahující tekutinu propouštějící vrchní vrstvu, tekutinu nepropouštějící zadní vrstvu a absorpční jádro obsahující absorpční materiál mezi vrchní vrstvou obalu jádra a zadní vrstvou obalu jádra; řečené absorpční jádro je umístěno mezi řečenou vrchní vrstvou a řečenou zadní vrstvou; řečené absorpční jádro má první a druhý podélný okraj (131, 132) a přední a zadní příčný okraj (133, 134), přičemž absorpční jádro je opatřeno určitým počtem připojovacích zón, kde vrchní vrstva obalu jádra je připojena k zadní vrstvě obalu jádra, kde určitý počet připojovacích zón zahrnuje:

alespoň první a druhou podlouhlou připojovací zónu (140, 150), řečená první a druhá podlouhlá připojovací zóna vedou vedle sebe od rozkrokové oblasti ve směru předního a/nebo zadního příčného okraje; kde řečená první a druhá připojovací zóna (140, 150) zůstává připojena po zvlhčení;

vyznačující se tím, že alespoň jeden spojovací kanálek (1045, 1045') spojuje řečenou první podlouhlou připojovací zónu (140) s řečenou druhou podlouhlou připojovací zónou (150);

kde řečený alespoň jeden spojovací kanálek (1045, 1045') se shoduje s alespoň jedním polostálým kanálkem konfigurovaným k zaniknutí poté, kdy byl ve styku s kapalinou, a to v předem stanoveném časovém úseku.

2. Absorpční výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že na vnějšku první podlouhlé připojovací zóny (140), druhé podlouhlé připojovací zóny (150) a alespoň jednoho spojovacího kanálku (1045, 1045') má absorpční jádro maximální tloušťku (t), a že každá podlouhlá připojovací zóna (140, 150) vede skrz přinejmenším 90 % maximální tloušťky absorpčního jádra.

3. Absorpční výrobek podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že v každé podlouhlé připojovací zóně (140, 150) není žádný absorpční materiál přítomen mezi vrchní vrstvou obalu jádra a zadní vrstvou obalu jádra.

4. Absorpční výrobek podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že alespoň jeden spojovací kanálek (1045, 1045') zahrnuje přinejmenším jeden z:

předního spojovacího kanálku, který připojuje přední koncovou část první podlouhlé připojovací zóny k odpovídající přední koncové části druhé podlouhlé připojovací zóny;

zadního spojovacího kanálku, který připojuje zadní koncovou část první podlouhlé připojovací zóny k odpovídající zadní koncové části druhé podlouhlé připojovací zóny.

5. Absorpční výrobek podle nároku 4, vyznačující se tím, že řečené absorpční jádro má příčnou rozkrokovou linii (L) rozdělující absorpční jádro na přední část (130a) a zadní část (130b) na každé straně příčné rozkrokové linie (L); kde přední spojovací kanálek je umístěn v přední části a/nebo kde zadní spojovací kanálek je umístěn v zadní části.

6. Absorpční výrobek podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že přinejmenším jeden spojovací kanálek (1045, 1045') vede v příčném směru absorpčního jádra.

7. Absorpční výrobek podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že řečený předem stanovený časový úsek je kratší než 30 sekund.

- 19CZ 32729 U1

8. Absorpční výrobek podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že alespoň jeden spojovací kanálek (1045, 1045') obsahuje jeden nebo více přímočarých úseků a/nebo jeden či více zakřivených úseků.

9. Absorpční výrobek podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že první podlouhlá připojovací zóna (140), druhá podlouhlá připojovací zóna (150) a alespoň jeden spojovací kanálek (1045, 1045') společně tvoří tvar „U“ nebo tvar „V“.

10. Absorpční výrobek podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že první podlouhlá připojovací zóna (140), druhá podlouhlá připojovací zóna (150) a alespoň jeden spojovací kanálek (1045, 1045') společně tvoří uzavřenou oblast.

11. Absorpční výrobek podle předchozího nároku 10, vyznačující se tím, že uzavřená oblast má celkově tvar „O“, celkově mnohoúhelníkový tvar, jako je celkově obdélníkový tvar, celkově trojúhelníkový tvar, kosočtverečný tvar, celkově šestiúhelníkový tvar.

12. Absorpční výrobek podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že první podlouhlá připojovací zóna a druhá podlouhlá připojovací zóna jsou rovnoběžné a vedou v podélném směru absorpčního jádra; nebo že úhel mezi první podlouhlou připojovací zónou a podélným směrem absorpčního jádra a úhel mezi druhou podlouhlou připojovací zónou a podélným směrem absorpčního jádra je menší než 5°.

13. Absorpční výrobek podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že první a druhá podlouhlá připojovací zóna (140, 150) se rozbíhají od sebe navenek ve směru předního příčného okraje (133).

14. Absorpční výrobek podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že určitý počet připojovacích zón je uspořádán souměrně s ohledem na podélnou středovou osu absorpčního jádra vedoucí mezi předním a zadním příčným okrajem.

15. Absorpční výrobek podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že největší vzdálenost mezi první a druhou podlouhlou připojovací zónou v příčném směru je mezi 15 % a 70 % šířky absorpčního jádra, výhodněji mezi 20 % a 50 %.

16. Absorpční výrobek podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že největší vzdálenost mezi první a druhou podlouhlou připojovací zónou v příčném směru je mezi 10 mm a 100 mm, výhodněji mezi 20 mm a 80 mm, dokonce ještě výhodněji mezi 30 mm a 70 mm.

17. Absorpční výrobek podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 16, vyznačující se tím, že délka první a druhé podlouhlé připojovací zóny je větší než 5 % délky absorpčního jádra; výhodně větší než 10 %, výhodněji větší než 15 %, dokonce ještě výhodněji větší než 20 %, například větší než 30 %.

18. Absorpční výrobek podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 17, vyznačující se tím, že absorpční materiál obsahuje celulózovou načechranou buničinu a/nebo částečky superabsorbentu.