CZ307864B6 - Způsob zajištění matice a zařízení válce - Google Patents

Abstract

Připraví se matice (22) zahrnující prstencový tenký díl (79) vytvořený proti její dosedací ploše (53). Závitová tyč (21) se podepře použitím pracovní podpůrné základny (100), která je pohyblivá ve směru osy tyče (21). Razníky (103) se pěchuje množství míst prstencového tenkého dílu (79) matice (22) z vnějšího obvodového směru. Pěchování způsobuje plastickou deformaci tloušťky prstencového tenkého dílu (79) k jeho protažení směrem k prvnímu konci (88) tyče (21), částečně v obvodovém směru, a k těsnému přilnutí k závitové části (29) tyče (21). Pracovní podpůrná základna (100) a tyč (21) se pohybují ve směru k druhému konci tyče (21) v souladu s postupem pěchování. Zařízení válce zahrnuje takto zajištěnou matici (22).

Description

Oblast techniky

Současný vynález se týká způsobu zajištění matice k závitové části tyče a zařízení válce.

Dosavadní stav techniky

Nejbližší stav techniky týkající se zabránění uvolnění matice je známé například ze zveřejněn japonské patentové přihlášky JP 2007046666). V uvedeném příkladu je matice zajištěna deformací její vrchní části prostřednictvím upínacího přípravku. K jejímu uvolnění je potřebný větší točivý moment, neboť je nutné překonat deformaci plného tělesa matice, nehledě na pravděpodobnost poškození závitu tyče s následnou nutností její výměny, nebo až celkovému znehodnocení celé součásti

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky stavu techniky jsou odstraněny způsobem zajištění matice k závitové části tyče podle vynálezu, kde tyč zahrnuje první a druhý konec se závitovou části vytvořenou na prvním konci, jehož podstatou je to, že se připraví matice zahrnující nástrojem upevňovací část vytvořenou na straně dosedací plochy, a dále zahrnuje prstencový tenký díl vytvořený na straně nástrojem upevňovací části proti dosedací ploše, podepře se tyč na jejím druhém konci použitím pracovní podpůrné základny, která je uspořádána pohyblivě ve směru osy tyče, pěchuje se množství míst prstencového tenkého dílu matice razníky z vnějšího obvodového směru ve stavu, kdy je matice připevněna k závitové části tyče, přičemž pěchování způsobuje plastickou deformaci tloušťky prstencového tenkého dílu kjeho protažení směrem k prvnímu konci tyče částečně v obvodovém směru a k těsnému přilnutí k závitové části tyče a kde se pracovní podpůrná základna a tyč pohybují ve směru k druhému konci tyče v souladu s postupem pěchování.

Podstatou způsobu je rovněž to, že závit závitové části tyče se částečně deformuje v obvodovém směru rozšířenou částí matice protahující se k prvnímu konci tyče, přičemž deformace závitové části směřuje radiálně dovnitř a axiálně k prvnímu konci tyče, jakož i to, že zapuštěné části se vytvářejí v rovnoměrných odstupech po obvodu matice, a délka rozšířené části matice protahující se k prvnímu konci tyče se vytváří delší než části obvodové délky rozteče závitové části tyče dosažené rozdělením zapuštěnými částmi.

Dále je podstatou způsobu to, že plasticky deformovaný úsek s deformovaným závitem závitové části tyče se utváří v úseku nekrytém prstencovým tenkým dílem matice, nebo že plasticky deformovaný úsek se utváří využitím síly na závitovou část tyče v radiálním směru, jakož i to, že se plasticky deformovaný úsek utváří v místě po obvodu závitové části tyče (21) odpovídající části, která zůstala mimo proces pěchování prstencového tenkého dílu matice.

V neposlední řadě je pak podstatou i to, že se při pěchování většina razníků uspořádá stejnoměrně v obvodovém směru a tyto razníky jsou tlačeny do prstencového tenkého dílu matice, jakož i to, že délka (L) razníku je rovná nebo větší než délka (H) zapuštěné části po pěchování prstencového tenkého dílu matice z hlediska axiálního směru, nebo že se pro pěchování použije razník s vydutou kontaktní plochu přicházející do styku s prstencovým tenkým dílem matice.

Dále jsou nedostatky stavu techniky odstraněny zařízením válce podle vynálezu zahrnující píst, který je nainstalován kluzně ve válci s tekutinou uzavřenou uvnitř, jehož podstatou je to, že v pístu je vytvořen žlábek pro proudění tekutiny ovládatelné kotoučovým ventilem a diskovým

- 1 CZ 307864 B6 ventilem, které jsou uspořádány na jednom konci tyče, přičemž její druhý konec vyčnívá směrem ven z válce, kde matice je našroubována na závitovou část vytvořenou na jednom konci tyče s uplatněním šroubováním vzniklé axiální síly na píst a kotoučový ventil a diskový ventil, přičemž nástrojem upevňovací část matice je na straně blíže k její dosedací ploše a prstencový tenký díl matice je vytvořen na straně nástrojem upevňovací části naproti dosedací plochy kde na prstencovém tenkém dílu, po jeho obvodu, jsou vytvořené zapuštěné částí, kde v uvedené zapuštěné části je vytvořena z tloušťky prstencového tenkého dílu rozšířená část, která je protažena k prvnímu konci tyče a těsně dosedá na její závitovou část.

Podstatou zařízení je i to, že na závitové části tyče lemující rozšířenou část matice je vytvořen vlnitý plasticky deformovaný úsek, nebo že (H') rozšířené části prstencového tenkého dílu matice protahující se k prvnímu konci tyče z matice je větší než rozteč závitové části tyče rozdělené množstvím zapuštěných částí, jakož i to, že délka (H') rozšířené části prstencového tenkého dílu matice protahující se k prvnímu konci tyče z matice je větší než rozteč závitové části tyče.

Předložený vynález poskytuje způsob upevnění a zařízení válce, což umožňuje zvýšení točivého momentu potřebného k uvolnění matice.

Podle výše uvedeného způsobu upevnění a zařízení válce je možné zvýšit točivý moment potřebný k uvolnění matice.

Objasnění výkresů

Příkladné provedení vynálezu je znázorněno na přiložených výkresech, kde představuje obr. 1 průřezový pohled znázorňující tlumič nárazů, což je zařízení válce podle prvního provedení současného vynálezu, obr. 2 částečně zvětšený průřezový pohled hlavní části tlumiče nárazů, který je zařízením válce podle prvního provedení současného vynálezu a razníkovým zařízením, obr. 3 průřezový pohled hlavní části tlumiče nárazů, což je zařízení válce podle prvního provedení současného vynálezu a razníkové zařízení, obr. 4 půdorysný pohled hlavní části tlumiče nárazů, což je zařízení válce podle prvního provedení současného vynálezu a razníkové zařízení, obr. 5 půdorys razníku razníkového zařízení, obr. 6 částečně zvětšený perspektivní pohled hlavní části tlumiče nárazů, což je zařízení válce podle prvního provedení současného vynálezu, obr. 7A částečně zvětšený pohled na matici znázorňující tlumiče nárazů, což je zařízení válce podle prvního provedení současného vynálezu, obr. 7B částečně zvětšený pohled na matici tlumiče nárazů, což je zařízení válce podle prvního provedení současného vynálezu, obr. 8 průřezový pohled hlavní části tlumiče nárazů, což je zařízení válce podle prvního provedení současného vynálezu, obr. 9 půdorys dalšího příkladu razníku, obr. 10 půdorys ještě další příklad razníku, obr. 11 částečně zvětšený průřezový pohled hlavní části tlumiče nárazů, což je zařízení válce podle druhého provedení současného vynálezu a razníkového zařízení, obr. 12 průřezový pohled hlavní části tlumiče nárazů, což je zařízení válce podle druhého provedení současného vynálezu a razníkového zařízení, obr. 13 spodní pohled hlavní části tlumiče nárazů, což je zařízení válce podle druhého provedení současného vynálezu a razníkového zařízení, obr. 14 částečně zvětšený perspektivní pohled hlavní části tlumiče nárazů, což je zařízení válce podle druhého provedení současného vynálezu, obr. 15 charakteristický diagram vztahu mezi úhlem otáčení a točivým momentem potřebným k uvolnění matice tlumiče nárazů, což je zařízení válce podle související ilustrace a prvního nebo druhého provedení současného vynálezu, obr. 16 částečně zvětšený průřezový pohled hlavní části pozměněného příkladu tlumiče nárazů, což je zařízení válce podle druhého provedení současného vynálezu, obr. 17 spodní pohled znázorňující spodní část pozměněného příkladu tlumiče nárazů, což je zařízení válce podle druhého provedení současného vynálezu a razníkového zařízení a obr. 18 částečně zvětšený průřezový pohled hlavní části pozměněného příkladu tlumiče nárazů, což je zařízení válce podle druhého provedení současného vynálezu a razníkového zařízení.

-2CZ 307864 B6

Příklady uskutečnění vynálezu

Způsob upevnění a tlumič nárazů, což je zařízení válce, využívající totéž podle prvního provedení současného vynálezu bude popsáno s odkazem na obr. 1 až 10.

Jak je znázorněno na obr.l, tlumič nárazů vztahující se k současnému provedení, je využit jako závěsná vzpěra pro automobil. Tento tlumič nárazů má válec 11 s uzavřenou tekutinou jako je kapalina nebo plyn. Tento válec 11 má vnitřní válec 12 a spodní vnější válec 13 s průměrem větším než průměr vnitřního válce 12 nainstalovaný soustředně tak, aby pokrýval vnitřní válec 12. Válec 11 má dvojitou válcovou strukturu, ve které je utvářena zásobní komora 14 mezi vnitřním válcem 12 a vnějším válcem 13. Pružný plát 13A, který podpírá spodní konec neznázoměné pmžiny pro zavěšení vozu je nainstalován ve vnějším válci 13.

Píst 17 je kluzně uložen ve vnitřním válci 12 válce 11. Tento píst 17 je osazen do vnitřního válce 12 k rozdělení jeho vnitřního prostom do dvou komor, tj. horní komory 18 a spodní komory 19. Ačkoli není znázorněno, provozní tekutina je uzavřena jako tekutina v horní komoře 18 a spodní komoře 19 válce 11. Dále, provozní tekutina a plyn jsou uzavřeny jako tekutina v zásobní komoře 14 válce 11. Mezitím může být zařízení válce, kde je aplikováno současné provedení, válec typu jedné tmbky a není omezeno v typu, ale může být použito jako hydraulický nebo pneumatický válec spíše než tlumič nárazů.

Tyč 21 je vložena do vnitřního válce 12. Jeden konec tyče 21 se nachází ve vnitřním válci 12 a další její konec je protažen směrem ven z válce 11. Konec tyče 21 vyčnívající ven z válce 11 je upevněn na vůz. Píst 17 je připevněn maticí 22 k jednomu konci tyče 21 situovaný ve vnitřním válci 12. Konec tyče 21 směřující ven z válce 11, je vložen do tyčového vedení 23 a olejového těsnění 24, které je upevněno na jednu část konce vnitřního válce 12 a vnějšího válce 13. Tyčové vedení 23 má stupňovitý tvar. Část s malým průměrem tyčového vedení 23 je osazena do vnitřního válce 12. Část s větším průměrem tyčového vedení 23 je osazena do vnějšího válce 13.

Tyč 21 má hlavní hřídelovou část 26 a upevňovací dřík 27 mající průměr menší než hlavní hřídelová část 26. Upevňovací dřík 27 tyče 21 je uspořádán ve vnitřní části válce. Stupňovitý povrch 28 v kolmém směru k axiálnímu směru je utvářen na koncové straně upevňovacího dříku 27 hlavní hřídelové části 26. Samčí závitová část 29 šroubovaná s maticí 22, je utvářena ve stanoveném rozsahu na straně upevňovacího dříku 27 protilehle hlavní hřídelové straně 26.

Píst 17 má tělo 31 pístu spojené s tyčí 21 a kluzným kontaktním členem 32 připevněným na vnější obvod těla 31 pístu. Tělo 31 pístu má v podstatě kotoučový tvar. Kluzný kontaktní člen 32 je kluzně v kontaktu s vnitřním válcem 12. Otvor 35 pro vložení tyče 21 je vytvořen v radiálním středu těla 31 pístu 17 proto, aby jej v axiálním směru. Upevňovací dřík 27 tyče 21 je vložen do otvoru 35 těla 31 pístu 17.

Jak je znázorněno na obr.2 upevňovací prstenec 36 a prstencová dosedací plocha 37 jsou vytvořeny v těle 31 pístu 17. Upevňovací prstenec 36 vystupuje axiálně vně v radiálním směru otvoru 35 na osově opačné straně hlavní hřídelové části 26 těla 31 pístu 17. Prstencová dosedací plocha 37 vyčnívá v axiálním směru z vnějšku radiálně z prstencového nálitku 36 těla 31 pístu 17. Prstencový nálitek 38 a sedlová část 39 jsou vytvořeny v těle 31 pístu 17 na straně hlavní hřídelové části 26 v axiálním směru. Hlavní prstencový nálitek 38 vyčnívá v radiálním směru z vnějšku otvoru 35 těla 31 pístu 17. Sedlová část 39 vyčnívá v axiálním směru z vnějšku v radiálním směru z hlavního prstencového nálitku 38 těla 31 pístu 17.

Zlábky 43 jsou vytvořené v axiálním směru - viz obr. 2, v těle 31 pístu 17 v intervalech v obvodovém směru. Jeden axiální konec žlábku 43 je otevřený mezi upevňovacím prstencem 36 a dosedací plochou 37 a další axiální konec je tímto otevřen z vnějšku v radiálním směru ze sedlové části 39. Dále, žlábky 44 - viz obr. 2, jsou vytvořeny v axiálním směru v těle 31 pístu 17 v intervalech v obvodovém směru. Jeden axiální konec žlábku 44 je otevřený z vnějšku

-3CZ 307864 B6 v radiálním směru z dosedací plochy 37 a jeho další axiální konec je otevřený mezi prstencovým nálitkem 38 a sedlovou části 39.

Kotoučový ventil 50 a regulační člen 52 ventilu jsou nainstalovány postupně na axiálně opačné straně hlavní hřídelové části 26 z těla 31 pístu 17. Kotoučový ventil 50 a regulační člen 52 ventilu mají prstencové tvary. Kotoučový ventil 50 a regulační člen 52 ventilu jsou nasunuty na upevňovací dřík 27 tyče 21. V tomto stavu jsou vnitřní okraje obou komponent sevřeny dosedací plochou 53 matice 22 a upevňovacím prstencem 36 těla 31 pístu 17.

Diskový ventil 55 a regulační člen 57 tohoto ventilu jsou nainstalovány postupně v axiálním směru na straně hřídelové části 26 z těla 31 pístu 17. Diskový ventil 55 a regulační člen 57 tohoto ventilu mají prstencové tvary. Na upevňovací dřík 27 tyče 21 je nasazen diskový ventil 55 a jeho regulační člen 57. V tomto stavu jsou vnitřní okraje obou komponent sevřeny prstencovým nálitkem 38 těla 31 pístu 17 a stupňovitým povrch 28 hlavní hřídelové části 26 tyče 21.

Kotoučový ventil 50, nainstalovaný na axiálně opačnou stranu hlavní hřídelové části 26 pístu 17, je laminováním složen z jednotlivých disků. Kotoučový ventil 50 uzavírá žlábek 43 dosednutím na dosedací plochu 37 těla 31 pístu 17. Navíc kotoučový ventil 50 otevírá žlábek 43 protože jeho vnější okraj je ohnutý, aby byl odkloněn z těla 31 pístu 17, když se tyč 21 pohybuje k prodloužené straně, čímž se zvyšuje vytlačené množství z válce 11 - viz obr. 1. Podle toho, když se tyč 21 posunula do prodloužené strany, provozní tekutina teče z horní komory 18 do spodní komory 19 žlábkem 43 vytvořeným v pístu 17 v důsledku zvýšeného tlaku v horní komoře 18. Kotoučový ventil 50 uzpůsobuje vyprazdňování ventilu na prodloužené straně, čímž se vytváří tlumicí síla přizpůsobením otevírání/zavírání žlábků 43. Regulační člen 52 ventilu znázorněný na obr. 2 usměrňuje přetváření předem určeného množství v odděleném směru z dosedací plochy 37 kotoučového ventilu 50.

Diskový ventil 55 nainstalovaný na straně hlavní hřídelové části 26 pístu 17 je také laminováním složen z množství jednotlivých disků. Diskový ventil 55 uzavírá žlábek 44 dosednutím na sedlovou část 39 těla 31 pístu 17. Navíc diskový ventil 55 otevírá žlábek 44 protože jeho vnější okraj je ohnutý, aby byl odkloněn z těla 31 pístu 17, když se tyč 21 pohybuje na stranu komprese, čímž se zvyšuje vstupní množství do válce 11 -viz obr. 1. Podle toho, když se tyč 21 pohybovala na stranu komprese, provozní tekutina teče ze spodní komory 19 do horní komory 18 žlábkem 44 vytvořeným v pístu 17 kvůli zvýšenému tlaku ve spodní komoře 19. Diskový ventil 55 uzpůsobuje vyprazdňování ventilu na straně komprese, čímž se vytváří tlumicí síla přizpůsobením otevírání/zavírání žlábku 44. Regulační člen 57 ventilu znázorněný na obr. 2 usměrňuje přetváření předem určeného množství v odděleném směru z dosedací plochy 39 diskového ventilu 55.

Prozatím by tyto nebo podobné kotoučové/diskové ventily nemusely být začleněny. Dále zdvihový ventil, který zdvihá bez upnutí vnějších okrajů nebo talířový ventil, který je nainstalován v pístu 17 může být také použit.

Jak je znázorněno na obr. 1, vnější válec 13 má válcovou plášťovou část 58 uzavřenou dnem 59. Patní ventil 61, který vymezuje spodní komoru 19 a zásobní komoru 14, je nainstalován ve válcové komoře mezi dnem 59, vnějším válcem 13 a vnitřním válcem 12. Patní ventil 61 má tělo 62 ventilu mající v podstatě kotoučový tvar, který je osazen do válce 11 k rozdělení vnitřku válce 11 do dvou komor, jako je spodní komora 19 a zásobní komora 14. Tělo 62 ventilu má stupňovitý tvar. Část těla 62 ventilu osazená do vnitřního válce 12 má malý průměr.

Otvor 63 pro vložení čepu je vytvořen axiálně v radiálním středu těla 62. Dále, axiální kanálky 64 jsou vytvořené směrem ven od otvoru 63 v těle 62 patního ventilu 61 a v určitých intervalech v obvodovém směru. Kanálky 65, vytvořené v axiálním směru, jsou umístěny směrem ven v radiálním směru od kanálků 64 v těle patního ventilu 62 a v určitých intervalech v obvodovém směru. Kanálky 64 blíže otvoru 63 umožňují provozní tekutině téct mezi spodní komorou 19 a

-4CZ 307864 B6 zásobní komorou 14 a rovněž kanálky 65 vytvořené vně v radiálním směru od kanálků 64 umožňují provozní tekutině téct mezi spodní komorou 19 a zásobní komorou 14.

Patní ventil 61 má kotoučový ventil 68, který působí jako tlumicí ventil axiální zásobní komory 14 těla 62 ventilu. Dále, patní ventil 61 je opatřen kotoučový ventil 69, který působí jako sací ventil axiální spodní komory 19 těla 62 ventilu. Každý z kotoučových ventilů 68 a 69 mají prstencový tvar. Vnitřní okraj kotoučového ventilu 68 a kotoučového ventilu 69 je sevřen tělem 62 ventilu a upevňovací čep 70 je vložen do otvoru 63 pro vložení čepu těla 62 ventilu.

Kotoučový ventil 68 otevírá a zavírá kanálek 64. Pokud tlak ve spodní komoře 19 vzroste, jak se tyč 21 pohybuje směrem k straně komprese a píst 17 se pohybuje směrem ke spodní komoře 19, kotoučový ventil 68 je odtlačen z těla 62 ventilu k otevření kanálku 64. Proto, pokud se tyč 21 pohybuje na stranu komprese, tekutina teče ze spodní komory 19 do zásobní komory 14 kanálkem 64 vytvořeným v těle 62 ventilu v radiálním směru. Kotoučový ventil 68 přizpůsobuje na straně komprese tlumicí sílu otevíráním a zavíráním kanálku 64. Během toho kotoučový ventil 68 umožňuje proudění tekutiny ze spodní komory 19 do zásobní komory 14 tak, aby vypouštěl přebytek tekutiny vytvořený převážně vstupem tyče 21 do válce 11, z relace se stranou komprese diskového ventilu 55 nainstalovaného v pístu 17. Kromě toho, strana komprese kotoučového ventilu může fungovat jako odlehčovací ventil, který odlehčuje tlak, když se vnitřní tlak válce 11 zvyšuje.

Kotoučový ventil 69 ve spodní komoře 19 otevírá a zavírá vnější kanálek 65. Pokud se tlak ve spodní komoře 19 snižuje, jak se tyč 21 pohybuje směrem k široké straně a píst 17 se pohybuje směrem k horní komoře 18, kotoučový ventil 69 je odtlačen z těla 62 ventilu pro otevření kanálku 65. Proto pokud se tyč 21 pohybovala ve směru k široké straně, tekutina teče ze zásobní komory 14 do spodní komory 19 kanálkem 65 vytvořeným radiálním směru v těle 62 pístu blíže jeho obvodu. Kotoučový ventil 69 přizpůsobuje tlakové poměry na široké straně otevíráním a zavíráním kanálku 65. Kotoučový ventil 69 poskytuje proudění tekutiny ze zásobní komory 14 do spodní komory 19 bez značného odporu v rozsahu, že tlumicí síla není vytvořena, pro doplnění nedostatku tekutiny hlavně kvůli výčnělku z válce 11 tyče 21, ze vztahu se širokou stranou kotoučového ventilu 50 nainstalovaného v pístu 17.

Proto může být použit jednoduchý otvor bez těla 62 ventilu.

Jak je znázorněno na obr. 2, upevňovací dřík 27 jednoho konce tyče 21 je vložen do regulačního členu 57 ventilu, diskového ventilu 55, který otevírá a zavírá žlábek 44, pístu 17, kotoučového ventil 50, který otevírá a zavírá žlábek 43, a regulačního členu 52. V tomto stavu je matice 22 našroubována na závitovou část 29 upevňovacího dříku 27 tyče 21 vytvořené na opačné straně hlavní hřídelové části 26. Proto zatímco radiální plocha stupňovitého povrchu 28 tyče 21 přiléhá k regulačnímu členu 57 ventilu, a dosedací plocha 53 matice 22 dosedá na regulační člen 52 ventilu, vnitřní okraje regulačního členu 57, diskového ventilu 55, pístu 17, kotoučového ventilu 50 a regulačního členu ventilu 52 jsou sevřeny radiální plochou stupňovitého povrchu 28 hlavní hřídelové částí 26 tyče 21 a dosedací plochou 53 matice 22. Tudíž, regulační člen 57, diskový ventil 55, píst 17, kotoučový ventil 50 a regulační člen 52 jsou upevněny k tyči 21. Jinými slovy, matice 22, která je našroubována na závitovou část 29 vytvořenou na jednom konci tyče 21, přenáší axiální sílu do regulačního členu 57, diskového ventilu 55, pístu 17, kotoučového ventilu 50 a regulačního členu 52 s tyčí 21. Proto tyč 21, na níž je našroubována matice 22, funguje jako šroub, který upíná regulační člen 57, diskový ventil 55, píst 17, kotoučový ventil 50 a regulační člen 52.

Proces zajištění matice 22 na tyč 21 bude popsán později. Podle toho se zabrání maticí 22 v otáčení na tyči 21, to je zabránění jejímu uvolnění.

Závitový otvor 75 je vytvořen v axiálním směru ve středu matice 22. Matice 22 je svým závitovým otvorem 75 našroubovaná na závitovou část 29 tyče 21. Závitová část 76 matice 22

-5CZ 307864 B6 má konstantní spirálovitý tvar před procesem zajištění. To znamená, že závitová část 76 je ve šroubovité zpracovaném stavu, jak je to při řezání nebo válcování závitů před procesem zajištění. Jinými slovy, efektivní rozsah kromě obou konců závitové části 76 před procesem zapouštění, je vnější průměr a průměr jádra šroubu konstantní a rozměr rozteče (axiálně posuvná vzdálenost/otočku) je také konstantní.

Výše zmíněná dosedací plocha 53 je vytvořena na jednom axiálním konci matice 22 ve směru kolmo k ose. Nástrojem upevňovací část 78, prostřednictvím níž se aplikuje neznázoměným nástrojem upevňovací točivý moment na axiální dosedací plochu 53, je vytvarována na vnějším okraji matice 22. Prstencový tenký díl 79 s tloušťkou radiálně tenčí než nástrojem upevňovací části 78 je vytvořen přilehle k vnějšímu okraji matice 22 na opačné straně dosedací plochy 53 nástrojem upevňovací části 78.

Nástrojem upevňovací část 78 má pravidelný šestiúhelníkový tvar soustředný se středovou osou závitového otvoru 75. Ačkoli není znázorněno, nástroj jako rázový klíč je upevněn na vnější obvodové straně 81 nástrojem upevňovací části 78. Před procesem zajištění matice 22 má prstencový tenký díl 79 válcový tvar s obvodovou stranou 83, která je soustředná se středovou osou závitového otvoru 75. Poloměr obvodové strany 83 je menší než minimální poloměr vnější obvodové strany 81 nástrojem upevňovací části 78. Osazená část 84 rozšiřující se směrem ven v radiálním směru spíše než vnější obvodová strana 83 prstencového tenkého dílu 79, je vytvořena na koncové straně nástrojem upevňovací části 78 na straně prstencového tenkého dílu 79 ve směru kolmo k ose při vnější obvodové straně 83. Zkosená hrana 85 zužujícího se tvaru mající dostatečně malý průměr, aby byl odlišen od nástrojem upevňovací části 78 před procesem upevňování matice 22, je vytvořena v prstencovém tenkém dílu 79 vnější obvodové strany 83 na protější straně nástrojem upevňovací části 78. Koncová plocha 86 prstencového tenkého dílu 79 je vytvořena paralelně s dosedací plochou 53. Oproti tomu, vnější obvodová strana 83 může mít mnohoúhelník, který se stává rovinou odpovídající zužujícímu se místu.

Matice 22 je našroubována na závitovou část 29 upevňovacího dříku 27 tyče 21 tak, že se použije axiální síla na regulační člen 57 ventilu, diskový ventil 55, píst 17, kotoučový ventil 50 a regulační člen 52 ventilu v procesu šroubování před procesem jejího fixování a je upevněna předem určený upevňovacím točivým momentem. Závitová část 29 upevňovacího dříku 27, na níž je matice 22 přišroubovaná, má také rovnoměrný spirálovitý tvar před procesem zajištění matice 22. To znamená, že závitová část 29 před zmíněným procesem je ve šroubovité zpracovaném tvaru řezáním nebo válcováním závitů. Jinými slovy, efektivní rozsah, kromě obou konců závitové části 29 je, že vnější průměr a průměr jádra jsou konstantní a rozměr rozteče je také konstantní.

Předem určenou axiální silou užitou maticí 22 na regulační člen 57 ventilu, diskový ventil 55, píst 17, kotoučový ventil 50 a regulační člen 52 ventilu při procesu našroubování, první konec 88 naproti hlavní hřídelové části 26 upevňovacího dříku 27 vyčnívá z matice 22 k opačné straně hlavní hřídelové části 26. Kromě toho, úsek upevňovacího dříku 27, který vyčnívá z matice 22, má také závitovou část 29.

Dále bude popsán způsob upevnění, který je využit v procesu fixace matice 22 po výše zmíněném procesu šroubování, a ve kterém je matice 22 upevněna na tyč 21 v našroubovaném stavu.

Po výše zmíněném procesu šroubování, je matice 22 našroubována a tyč 21 a vztahující se regulační člen 57 ventilu, diskový ventil 55, píst 17, kotoučový ventil 50 a regulační člen 52 ventilu jsou namontovány v sestavě v předem určeném umístění v soustrojí zápustkového zařízení 91 znázorněného na obr. 3. Zápustkové zařízení 91 má pracovní podpůrnou základnu 100, přístrojovou desku 101 nainstalovanou nad pracovní podpůrnou základnou 100, četné hnací válce 102 upevněné na spodní straně přístrojové desky 101 a razníky 103 upevněné na každém hnacím válci 102. Pracovní podpůrná základna 100 podpírá tyč 21 v poloze naproti matici 22 k udržení jak tyče 21 tak i matice 22 ve svislém postavení na předem určené pozici soustrojí.

-6CZ 307864 B6

Hnací válce 102 slouží jako hnací zdroj. Razníky 103 se pohybují vpřed a zpět prostřednictvím hnacích válců 102. Pracovní podpůrná základna 100 je vytvořena pohyblivě pouze ve svislém směru pomocí vedení 99.

Jak je znázorněno na obr. 4, konkrétně je nainstalováno šest hnacích válců 102 a šest razníků 103. Těchto šest hnacích válců 102 je například řízeno hydraulickým tlakem. Každý z hnacích válců 102 zahrnuje tělo 106 válce a vratnou tyč 107, která se pohybuje vpřed a zpět vzhledem na tělo 106 válce. Všechny hnací válce 102 jsou upevněny na přístrojovou desku 101 a těla 106 válců s vratnými tyčemi 107 lemující polohu soustrojí tyče 21 matice 22. Tyto hnací válce 102 jsou uspořádané v obvodově jednotných polohách tak, aby obklopovaly polohu soustrojí, v polohách ve stejné vzdálenosti od polohy soustrojí tyče 21 matice 22. Jinými slovy jsou hnací válce 102 uspořádané radiálně soustředně se soustrojím jako středem.

Razník 103 má zhruba jehlancový tvar, se základnou téměř rovnostranného trojúhelníku, jak lze na obr. 5. Razník 103 má vydutý tvar, který je zakřivený tak, že přední kontaktní plocha 111 vrcholové části 110 vykazuje ostrý úhel, jak lze vidět v rovině, vytváří konstantní kruhový obloukovitý tvar bez ohledu na výšku směru strany. Přední kontaktní plocha 111 se rozšiřuje tak, aby křížila obě, plochu 112 a spodní plochu 113 razníku 103 znázorněného na obr. 3.

Všechny razníky 103 jsou upevněny k vratným tyčím 107 hnacích válců 102. Pokud je každý razník 103 upevněn na odpovídající hnací válec 102 jako je uvedeno výše, přední kontaktní plochy 111 všech vrcholových částí 110 jsou orientované do nastavené pozice tyče 21 a matice 22. Tyto razníky 103 přizpůsobují polohy v axiálním směru tyče 21 a matice 22, takže jsou uspořádané v radiálně jednotných polohách, aby obklopily nastavené postavení tyče 21 a matice 22.

Takže, v zápustkovém zařízení 91, přední kontaktní plocha 111 šesti razníků 103 uspořádané příslušně v postaveních axiálně stejných s tyčí 21 a maticí 22 v obvodově jednotných pozicích tyče 21 a matice 22 podepřených pracovní podpůrnou základnou 100. Každá z předních kontaktních ploch 111 šesti razníků 103 je souběžná ke středové ose tyče 21 a matice 22. V tomto postavení, přední kontaktní plochy 111 všech razníků 103 vykonává přímočarý pohyb v radiálním směru kolmo ke středové ose tyče 21 a matice 22.

Pracovní podpůrná základna 100 je předpjatá pružinou 115 k udržení tyče 21 a matice 22 v nastavené pozici referenční výšky přístrojové desky 101. S otáčením a radiálním pohybem tyče 21 a maticí 22 zablokovanou vedením 99, pracovní podpůrná základna 100 může pohybovat tyčí 21 a maticí 22 z nastavené pozice s referenční výškou v axiálním směru na opačnou stranu přístrojové desky 101 proti předpínací síle pružiny 115. Naproti tomu, namísto pružiny 115, může být pro předpětí použit uretan nebo kaučuk.

S tyčí 21 a maticí 22 udržované v nastavené poloze referenční výšky, jak je znázorněno na obr. 2, spodní koncové strany předních kontaktních ploch 111 všech razníků 103 jsou sladěny s axiální pozice tyče 21 a matice 22 na střední předem určenou pozici osazené části 84 prstencového tenkého dílu 79 matice 22. Dále, horní koncová strana přední kontaktní plochy 111 je polohově umístěna směrem nahoru z koncové strany prstencového tenkého dílu 79 matice 22 naproti nástrojem upevňovací části 78. Jinými slovy, s tyčí 21 a maticí 22 udržované v nastavené pozici referenční výšky, přední kontaktní plochy 111 všech razníků 103 překrývá axiální pozice tyče 21 a matice 22 mezi osazenou části 84 prstencového tenkého dílu 79 a koncovou části naproti nástrojem upevňovací strany 78.

Proces fixace matice 22 je proveden využitím zápustkového zařízení 91. To znamená, že v procesu fixace je tyč 21 upevněna na pracovní podpůrnou základnu 100 znázorněnou na obr. 3, v pohotovostním stavu, ve kterém jsou všechny razníky 103 polohově ustaveny v zataženém postavení. Podle toho, jsou tyč 21 a matice 22 v nastavených pozicích referenční výšky. V tomto stavu, neznázoměný regulátor řízení řídí všechny válce 102 současně s konstantní rychlostí.

-7 CZ 307864 B6

Tudíž, všechny razníky 103 mající stejný tvar, uspořádané po obvodu v jednotných pozicích, jsou tlačeny rovnou přítlačnou silou k vnější obvodové straně 83 prstencového tenkého dílu 79 matice 22 souběžně zvnějšku v radiálním směru. A tudíž, prstencový tenký díl 79 je stejnoměrně zatlačen z vnějšího obvodového směru ke středu tyče 21.

Při procesu fixace je prstencový tenký díl 79 matice 22 trvale deformován podle tvaru vrcholové části 110 každého razníku 103. Výsledkem je vytvořeno, množství, speciálně šest zapuštěných stran 120, částečně v obvodovém směru na vnější obvodové straně 83 prstencového tenkého dílu 79 na obvodově stejnoměrných pozicích, jak je znázorněno na obr. 6 a 7A. Zapuštěná strana 120 je zapuštěná radiálně směrem dovnitř středu tyče 21 a matice 22. Dále, ve všech pozicích zapuštěných stran 120, povrchový materiál prstencového tenkého dílu 79, který byl tlačen jako zapuštěna strana 120 je formován a je deformován od prstencového tenkého dílu 79 k protější straně nástrojem upevňovací části 78 v axiálním směru tyče 21 a matice 22. Vytlačovaný materiál se rozšiřuje k přednímu konci tyče 21, aby utvářel rozšířenou část 121 rozšiřující se z koncové plochy 86, která zůstává s drobnou deformací před procesem deformace prstencového tenkého dílu 79. Rozšířená část 121 také má tvar, který je zapuštěný radiálně dovnitř ke středu tyče 21 a matice 22 tak, aby byla souvislá se zapuštěnou stranou 120. To znamená, že zapuštěná část 123, která je utvářena, když je prstencový tenký díl 79 matice 22 deformován razníkem 103 částečně v obvodovém směru tyče 21 a matice 22, má výše zmíněnou zapuštěnou stranu 120 a rozšířenou stranu 121. Množství, konkrétně šest, což je stejné jako počet razníků 103, zapuštěných částí 123 jsou vytvořeny na pozicích stejnoměrných v obvodovém směru tyče 21 a matice 22. Proto je počet a dispozice zapuštěných částí 123 nastaven jako konstrukční záležitost podle velikosti výrobku a nezbytného točivého momentu.

Navíc, pracovní podpůrná základna 100 znázorněná na obr. 3, se pohybuje směrem dolů proti předpružení pružiny 115 podle vývoje procesu fixace. Jako výsledek je vytvořena nakloněná plocha 124, která je nakloněna tak, aby byla oddělena axiálně razníkem 103 z nástrojem upevňovací části 78 stejně, jako vnitřek v radiálním směru směrem k nástrojem upevňovací části 78 zapuštěné strany 120. Jak se pracovní podpůrná základna 100 pohybuje nahoru, rozšířená část 121 znázorněná na obr. 6 a obr. 7A je rozšířena plynule na protější straně nástrojem upevňovací strany 78 v axiálním směru tyče 21 a matice 22.

Jak je znázorněno na obr. 7A, spodek 125 zapuštěné části 123 je utvářen ze zapuštěné strany 120 do rozšířené části 121. Dále, dvojice stran 126, které se rozšiřují radiálně směrem ven z matice 22, z okrajové strany obou konců v obvodovém směru matice 22 spodku 125, jsou utvářeny ze zapuštěné strany 120 k rozšířené straně 121 zapuštěné části 123.

Kromě toho přední kontaktní plocha 111 razníku 103 znázorněném na obr. 3, která je plochou v kontaktu s prstencovým tenkým dílem 79, má vydutý tvar, jak je znázorněno na obr. 5. Proto, jak je znázorněno na obr. 6, spodek 125 zapuštěné části 123 má vypouklý povrch, který se promítá do válcovitého povrchového tvaru směrem ven v radiálním směru tyče 21 a matice 22 v obvodovém směru a axiálním směru tyče 21 a matice 22. Jinými slovy, spodek 125 zapuštěné strany 120 má válcovitý tvar sledující vnější obvodovou stranu 83 zbývající mezi zapuštěnými stranami 120 prstencového tenkého dílu 79. Dále dvojice stran 126 zapuštěné části 123 sleduje radiální směr a axiální směr tyče 21 a matice 22.

Všechny zapuštěné části 123 jsou tlačeny ven radiálně z prstencového tenkého dílu 79, jak je výše popsáno. To znamená, že zapuštěné části 123 vyčnívají směrem ke středové ose tyče 21 a matice 22 z vnitřního průměru jiné části, než zapuštěné části 123 prstencového tenkého dílu 79. Proto jsou zapuštěné části 123 silně tlačeny a těsně drženy v závitové části 29 tyče 21. Obzvláště strana prvního konce 88 závitové části 29 je částečně deformována v obvodovém směru a směrem dovnitř v radiálním směru k utvoření deformované části 130 závitu a těsně držena k deformované části 130.

- 8 CZ 307864 B6

Jak je znázorněno na obr. 7B, deformovaná část 130, která je utvářená na závitové části 29 částečně v obvodovém směru, je deformovaná takovým způsobem, že vnější průměr závitu je menší než jiná část deformované části 130. Deformovaná část 130 je deformovaná takovým způsobem, že se deformuje hlavně směrem k prvnímu konci v axiálním směru tyče 21. To znamená, že závitová část 29 tyče 21, deformovaná část 130 deformovaná radiálně dovnitř při procesu zapouštění je utvářená částečně v obvodovém směru. Množství, výhradně šesti, což je stejný počet jako zapuštěných částí 123, deformovaných částí 130 jsou utvářeny razníky 103 současně se zapuštěnými částmi 123 v jednotných pozicích v obvodovém směru. V tomto ohledu, zapuštěná část 123 deformuje závitovou část 29 tyče 21 částečně také u rozšířené části 121 rozšiřující se k přednímu prvnímu konci 88 tyče 21.

Podle toho je závitová část 29 tyče 21 deformovaná do vlnitého tvaru u deformované strany 130. Vlnitá závitová část 29 a závitová část 76 matice 22 tlumí zpomalení rotace matice 22.

Kromě toho, délka L v axiálním směru tyče 21 a matice 22 vrcholové části 110 zahrnující přední kontaktní plochy 111 razníku 103 znázorněného na obr. 3 je uvedena jako délka L rovna nebo vyšší než délka H+H’ zapuštěné části 123, což je součtem délky H zapuštěné strany 120 po procesu zapouštění a délka ΡΓ rozšířené části 121 prstencového tenkého dílu 79 znázorněné na obr. 6 (to znamená, že L > H+H’). Jinými slovy, délka L strany vrcholové části 110 razníku 103 je uvedena takovým způsobem, že část umístěná radiálně směrem ven ze spodku 125 se nevyskytuje na opačné straně k nástrojem upevňovací části 78 zapuštěné části 123. Proto je uzpůsobena tak, aby spolehlivě utvářela rozšířenou část 121 zapuštěné části 123 a deformovanou část 130 závitové části 29. Dále množství zapuštění průbojníkem 103 a radiální tloušťka prstencového tenkého dílu 79 jsou umístěny takovým způsobem, že délka H' rozšířené části 121, rozšiřující se k přednímu konci tyče 21 matice 22 je delší než rozměr rozteče (axiálně pohyblivá vzdálenost za otáčku) závitové části 29 tyče 21. Proto by rozšířená část 121 měla být v kontaktu s nejméně jedním závitem závitové části 29 a deformovaná část 130 je utvářena v tomto jednom závitu. Zatím je obvodová šíře spodku 125 zapuštěné části 123 zakreslena pomocí W na obr. 6.

Horní upevnění znázorňuje příklad, ve kterém je délka H' rozšířené části 121 utvářena delší než rozměr rozteče (axiálně pohyblivá vzdálenost na závit) závitové části 29 tyče 21. Avšak tvořením délky H' rozšířené části 121 delší než délka „rozměru rozteče“ rozdělena „množstvím zapuštěných částí 123“. nejméně jedna rozšířená část 121 může utvářet deformovanou stranu 130. Proto lze dosáhnout minimálního efektu.

V matici 22, ve které je proces zapouštění prováděn, jak je popsáno výše, většina zapuštěných částí 123 je utvářena v prstencovém tenkém dílu 79 v obvodovém směru. Rozšířená část 121, která se rozšiřuje jako tloušťka prstencového tenkého dílu 79, roztahuje se směrem k přednímu konce tyče 21 částečně v obvodovém směru, je utvářená v každé zapuštěné části 123. Každá zapuštěná část 123 deformuje závitovou část 76, jak je znázorněno na obr. 8, aby těsně dolehla na závitovou část 29 tyče 21. V současné době, jak je znázorněno na obr. 6, rozšířená část 121 má plynule obloukovitý a vyčnívající tvar, takže obvodová střední část matice 22 vyčnívá v axiálním směru z obou stran. Dále v tyči 21, na které je proces zapouštění proveden, jak je znázorněno na obr. 8, deformovaná část 130 je utvářená na straně těsně dolehlé na zapuštěné straně 123 závitové části 29.

Jak závitová část 29 tyče 21 a závitová část 76 matice 22 je částečně deformovaná v obvodovém směru, oblast těsné přilnavosti je zvýšená a současně závity závitové části 29 a 76 jsou deformované, takže relativní rotace závitové části 29 a 76 regulovaná. Proto je matici 22 bráněno před uvolněním z tyče 21. Nicméně i v tomto stavu je možné uvolnit matici 22 deformací deformované části 130 obnovené upevněním nástroje na nástrojem upevňovací část 78 matice 22 k točení velkým točivým momentem. Točivý moment, při kterém se matice 22 začíná uvolňovat, se zvyšuje pozoruhodně v porovnání s případem, ve kterém je proces zapouštění proveden. Proto může být dosaženo dostatečného efektu uvolnění prevence.

-9CZ 307864 B6

Navíc před procesem zapouštění přichází spodní povrchová část 131 znázorněná na obr. 8 spirálového tvaru závitové části 29 tyče 21 do kontaktu s horní povrchovou částí 132 mající spirálový povrch závitové části 76 matice 22 a vytváří zbytkovou axiální sílu jako normální vrut. Když je dosaženo procesu zapouštění, závitová část 76 na pozici zapuštěné části 123 matice 22 utváří deformovanou část 130 v závitové části 29 tyče 21, jak je znázorněno na obr. 8 a přichází do kontaktu se závitovou částí 29 téměř v celé oblasti. Současně nezapuštěná část udržuje stav před zapouštěním. Proto odchylka ve zbytkové axiální síle vytvořené před a po zapouštění je potlačená, aby byla malá.

Tlumič popsaný v uvedené zveřejněné Japonské přihlášce 2007-46666 je uzpůsoben tak, aby zabránil uvolňování matice deformací vnější obvodové části matice trvale deformované spirály u přední koncové části tyče. Prostřednictvím takového uspořádání se může točivý moment potřebný k uvolnění zvýšit. Nicméně je zde třeba další zvýšení točivého momentu potřebného k uvolnění.

Kromě toho také existuje technický postup k zabránění matice od uvolňování využitím přepuštění matice s pojivý pokrytými v závitové části matice. Pokud je použita tato překrytá matice, v případě znečištění jako je zbytkové mazivo v závitové části tyče, přilnavá pevnost lepicího zástupce by mohla být nedostačující, takže točivý moment potřebný k uvolnění nemůže vzrůst. Navíc překrytá matice je sama o sobě nákladná.

Ve srovnání s tím v upevňovací metodě podle současného provedení a tlumiče nárazů využívající totéž, proces zapouštění pro utváření zapuštěné části 123 zapouštěním razníky 103 z vnějšího obvodového směruje proveden na většině míst prstencového tenkého dílu 79 utvářené na protější straně dosedací plochy 53 nástrojem upevňovací strany 78 matice 22. Při procesu zapouštění je povrchový materiál prstencového tenkého dílu 79 vyroben tak, aby se rozšířil k přednímu konci tyče 21 částečně v obvodovém směru k těsnému přilnutí k závitové části 29 tyče 21. Proto je možné zvýšit točivý moment potřebný k uvolnění, zatímco vzroste potlačení zatížení. Tudíž při vzrůstu točivého momentu potřebného k uvolnění je možné ustálit zbytkovou axiální sílu užitou na píst 17 nebo kotoučového ventil 50 a diskového ventilu 55 a k potlačení odchylky tlumicí síly.

Proces zapouštění je proveden při uspořádání většiny razníků 103 jednotně v obvodovém směru a tlačení těchto razníků 103 na prstencový tenký díl 79. Proto při změně vnitřního stavu matice 22 do stlačení zbytkového napětí, je možné vytvořit napěťovou sílu mezi tyčí 21 a maticí 22, což tvoří v pevně přilnavém stavu. Navíc je možné utvářet většinu zapuštěných částí 123 ustáleného tvaru a velikosti bez odchylky.

Kromě toho má razník 103 délku stejnou nebo větší než délka zapuštěné části 123 po procesu zapouštění prstencového tenkého dílu 79 s ohledem na axiální směr matice 22 a tyče 21. Proto může být zapuštěná část 123 těsně přilehlá na tyč 21.

Závitová část 29 tyče 21 je deformována do vlnitého tvaru částečně v obvodovém směru u zapuštěné části 123 včetně rozšířené části 121 rozšiřující se k přednímu konci tyče 21 matice 22. Proto točivý moment potřebný k uvolnění může mnohem více vzrůst.

Délka rozšířené části 121 rozšiřující se k přednímu konci tyče 21 matice 22 je delší než rozměr rozteče závitové části 29 tyče 21. Proto je možné těsné přilnutí rozšířené části 121 do závitové části 29, bez ohledu na axiálně poziční vztah závitové části 29 tyče 21 a rozšířené části 121. Proto točivý moment potřebný k uvolnění může stabilně vzrůst.

Přední kontaktní plocha 111 razníků 103, má kontaktní plochu s prstencovým tenkým dílem 79, má vydutý povrchový tvar. Proto je možné způsobit u spodku 125 zapuštěné části 123 sledování vnějšího obvodové strany 83 prstencového tenkého dílu 79. Proto je možné přenášet zatížení razníků 103 na prstencový tenký díl 79 využívající celou plochu přední kontaktní plochy 111. Proto povrchový tlak razníků 103 je využit zcela k přední kontaktní ploše 111, takže trvanlivost

- 10CZ 307864 B6 razníku 103 může být vylepšena. Dále zatížení využité na razník 103 může být také sníženo ve srovnání například s razníkem vypouklého tvaru s předním zakřiveným koncem. Mezitím jak je znázorněno na obr. 9, je také možné vytvořit přední kontaktní plochy 111 ploché, což je kontaktní plochou razníku 103. Dále jak je znázorněno na obr. 10, je také možné vytvořit přední kontaktní plochu 111, ve tvaru s vypouklým povrchem.

Navíc, pracovní podpůrná základna 100 pohybuje maticí 22 směrem k nástrojem upevňovací straně 78 axiálně v procesu zapouštění. Proto je možné usnadnit utváření rozšířené části 121 razníkem 103.

Druhé provedení

Dále, upevňovací způsob podle druhého provedení současného vynálezu a tlumiče, což je válcovité zařízení využívající totéž, bude popsána s ohledem na obr. 11 až 18 zaměřující se na rozdíly z prvního provedení. Během toho budou znaky obvyklé u prvního provedení znázorněny se stejnými názvy a stejnými číslicemi.

Ve druhém provedení je závit šroubu, na nechráněné straně závitové části 29 nekrytý prstencovým tenkým dílem 79 matice 22, deformován dále z prvního provedení. Ve druhém provedení pokud je matice našroubována v procesu šroubování, tyč 21, regulační člen 57 ventilu, diskový ventil 55, píst 17, kotoučový ventil 50 a regulační člen 52 ventilu jsou upevněny na předem určené pozici soustrojí zápustkového zařízení 91', znázorněného na obr. 11 až 13.

V porovnáním s výše popsaným zápustkovým zařízením 91, válec 152 a razník 153 jsou nainstalovány do zápustkového zařízení 91' kromě hnacího válce 102 a razníku 103 pro zapouštění prstencového tenkého dílu 79 matice 22, jak je znázorněno na obr. 12. Válec 152 a razník 153 zapouští nechráněnou stranu závitové části tyče 21 nekryté maticí 22. Jak je znázorněno na obr. 13, válec 152 a razník 153 jsou v obvodovém směru tyče 21 a matice 22 uspořádány na pozicích posunutých s ohledem na hnací válec 102 a razník 103. Konkrétně válce 152 a razníky 153 jsou uspořádány v tomto pořadí ve středech mezi hnací válce 102 a razníky 103, které sousedí navzájem v obvodovém směru tyče 21 a matice 22. Proto je nainstalováno konkrétně šest válců 152 a razníků 153.

Šest válců 152 je řízeno například hydraulickým tlakem. Válec 152 má tělo 156 a vratnou tyč 157, která se pohybuje vpřed a vzad lineárním pohybem s ohledem na tělo 156 válce. Každý z válců 152 je upevněn na tělo 156 válce upevněné na přístrojovou desku 101 s vratnou tyčí 157 čelně k tyče 21. Tyto válce 152 jsou uspořádány stejnoměrně v obvodovém směru tak, aby obklopovaly stanovenou pozici soustrojí na pozicích ve stejné vzdálenosti z pozice soustrojí tyče

21. Jinými slovy jsou válce 152 uspořádány radiálně s pozicí soustrojí jako středem.

Razník 153 má tvar kvádru. Razník 153 má rovný tvar, ve kterém je přední kontaktní plocha 161 uspořádaná vertikálně podélně, jak je znázorněno na obr. 11. Přední kontaktní plocha 161 je rozšířená tak, aby protínala obě horní plochy 162 a spodní plochy 163 razníku 153. Všechny razníky 153 jsou upevněny k vratným tyčím 157 odpovídajících válců 152 na protější straně přední kontaktní plochy 161. Ve stavu, ve kterém jsou tyto razníky upevněny na příslušné odpovídající válce 152 viz výše, přední kontaktní plochy 161 všech razníků 153 lemují nastavenou pozici tyče 21. Tyto razníky 153 jsou také uspořádány v obvodově jednotných pozicích tak, aby obklopovaly pozici tyče 21, odpovídající pozicím v axiálním směru tyče 21.

Proto v zápustkovém zařízení 9Γ, šest předních kontaktních ploch 161 průbojníků 153 je v tomto pořadí uspořádáno na stejných pozicích v axiálním směru tyče 21 v obvodově jednotných pozicích tyče 21 podpořených pracovní podpůrnou základnou 100. Přední kontaktní plochy 161 jsou souběžné se středovou osou tyče 21. Tímto udrženým stavem tvoří přední kontaktní plochy 161 všech razníků 153 přímý pohyb v radiálním směru ortogonálně ke středové ose tyče 21.

- 11 CZ 307864 B6

Kromě toho, jak je znázorněno na obr. 11, tyčí 21 a maticí 22 udržované na pozici soustrojí referenční výšky, spodek koncových částí předních kontaktních ploch 161 všech razníků 153 spojuje axiální pozice v axiálním směru tyče 21 na předem určených pozicích mezi koncovou plochou 86 prstencového tenkého dílu 79 matice 22 a čelní koncovou plochu 88a prvního konce 88 tyče 21. Dále horní koncová strana přední kontaktní plochy 161 je umístěna vzestupně z čelní koncové plochy 88a tyče 21.

V procesu zapouštění provedeném využitím zápustkového zařízení 91', tyč 21 je upevněna na pracovní podpůrnou základnu 100 znázorněnou na obr. 12 v záložním stavu, ve kterém jsou všechny razníky 103 a všechny razníky 153 umístěny na stahujících se koncích. Proto tyč 21 a matice 22 jsou uvedeny na pozici soustrojí referenční výšky. V tomto stavu, řídicí regulátor, který není znázorněn, řídí všechny hnací válce 102 souběžně ve stejné rychlosti. Souběžně s tímto jsou všechny válce 152 řízeny stejnou rychlostí. Proto razníky 103 všech stejných tvarů týkající se prvního provedení, tlačí prstencový tenký díl 79 matice 22 souběžně stejnou tlakovou silou z vnějšku v radiálním směru. Využití síly na prstencový tenký díl 79 z vnějšku v radiálním směru, prstencový tenký díl je jednotně zapuštěn směrem ke středu tyče 21. Souběžně s tímto tlačí všechny razníky 153 stejného tvaru rozšířenou část závitové části 29 tyče 21 souběžně v radiálním směru stejnou tlakovou silou z vnějšku v radiálním směru. Využitím síly na závitovou část 29 zvnějšku v radiálním směru, závitová část je zapuštěna jednotně směrem ke středu tyče 21.

Tímto procesem zapouštění jako první provedení, většina výhradně šesti zapuštěných částí 123 je utvářeno v prstencovém tenkém dílu 79 matice 22 jednotně v obvodovém směru u hnacích válců 102 a razníků 103. Tímto, jak je znázorněno na obr. 14, většina deformovaných úseků 170, které trvale deformují závit šroubu, jsou utvářeny válci 152 a razníky 153 v nechráněných částech závitu tyče 21 nekrytých prstencovým tenkým dílem 79 závitové části 29. Výhradně je utvářeno šest deformovaných částí 170. Válce 152 a razníky 153 jsou uspořádány fázemi posunutými v obvodovém směru tyče 21 s ohledem na hnací válec 102 a razník 103. Proto je deformovaný úsek 170 utvářena v obvodové pozici závitové části 29 odpovídající části, ve které zapouštění není prováděno hnacím válcem 102 a razníkem 103 prstencového tenkého dílu 79 matice 22. Jinými slovy je deformovaný úsek 170 utvářen v pozici odlišné od zapuštěné části 123 prstencového tenkého dílu 79 matice 22 v obvodovém směru tyče 21. V důsledku je většina deformovaných úseků 170 utvářena na vnějším okraji závitové části 29 tyče 21 v obvodově jednotných pozicích v intervalech v obvodovém směru. Výhradně je utvářeno šest deformovaných úseků 170. Deformovaný úsek 170 je také deformován v axiálním směru tyče 21, jak je zapuštěna směrem dovnitř v radiálním směru ke středu tyče 21. Tyto deformované úseky 170 jsou všechny rozšířené tak, aby byly souběžně v axiálním směru tyče 21.

Podle druhého provedení popsaného výše, deformovaný úsek 170, která deformuje závit šroubu je utvářen v rozšířené části závitové části 29 nekryté prstencovým tenkým dílem 79. Proto dokonce pokud se začíná deformovaný úsek 170 uvolňovat po pokusu vzrůstu točivého momentu potřebného k uvolnění jako první provedení, deformovaný úsek 170 slouží jako odpor tření proti závitové části 76 matice 22 tak, že točivý moment potřebný k uvolnění může být udržován vysoký. Současně je odpor tření zvýšen na deformovaný úsek 170, obzvláště na deformované části, ve kterých je utvářena zapuštěná část 123 závitové části 76.

Využitím síly z radiálního směru místo axiálního směru je deformovaný úsek 170 utvářen na závitové části 29. Proto může být točivý moment potřebný k uvolnění udržován dostatečně vysoký.

Deformovaný úsek 170 je utvářen v obvodové pozici závitové části 29 odpovídající části, na které není proces zapouštění prstencového tenkého dílu 79 matice 22 proveden (obvodová pozice jiná než pozice, na které je utvářena zapuštěná strana 123). Podle toho zde neexistuje žádná interference se zapouštěnou části 123 a axiální délkou tyče 21, deformovaný úsek 170 může být prodloužen. Dále může být výrobní účinnost zkvalitněna, protože zapouštění deformovaného

- 12CZ 307864 B6 úseku 170 může být zkvalitněno souběžně se zapouštěním zapuštěné části 123. Na druhé straně je možné provést zapuštění deformovaného úseku 170 po zapouštění zapuštěné části 123 souběžně. Nicméně dokonce v tomto případě je vhodnější toto provést se stejným zařízením jako je výše zmíněné zápustkové zařízení 91', protože fáze odpovídající zapuštěné části 123 a deformovaného úseku 170 se stává obtížnější při zapouštěním odlišným zařízením.

Zde, vztahy mezi úhlem natočení a točivým momentem, pokud je matice uvolněná, bylo experimentálně dosaženo pro případ, ve kterém je matice 22 upevněna ktyči 21 s předem určeným točivým momentem bez zapouštění a to prvním provedením a druhým provedením.

V případě zapouštění, jak je znázorněno na obr. 15 tečkovanou čárou XI, uvolnění nastává při rotaci matice - úhel Θ1 dokud točivý moment nepřevýší maximální točivý moment - točivý moment potřebný k uvolnění, vytvořený ze síly tření mezi samčím a samičím závitem kvůli zbytkové axiální síle a síle tření mezi ložnou plochou matice a upevněným předmětem a točivému momentu potřebnému k uvolnění, to znamená, že zbytková axiální síla je rapidně snížena. To znamená, že pokud zde neexistuje zapouštění, točivý moment potřebný k uvolnění je rapidně snížen tak, jako je snížena axiální síla.

V případě prvního provedení je zapuštěná část 123 a deformovaný úsek 130 utvářen trvalou deformací vedle výše zmíněné síly tření. Proto jak je znázorněno tučnou čarou X2 na obr. 15, maximální točivý moment potřebný k uvolnění matice 22 se vyskytuje na úhlu Θ2 větším než výše zmíněný úhel θ 1. Hodnota maximálního točivého momentu potřebného k uvolnění matice 22 se také zvyšuje než případ nezapouštění. Dále protože zapuštěná část 123 a deformovaná část 130 vytváří sílu odporu navzájem dokonce, pokud nastane uvolnění, točivý moment potřebný pro uvolnění matice není rapidně snížen jako v případě nezapouštění, ale je snížen postupně a ztrácí počáteční výpadek bránící točivému momentu (úhel Θ3). Dále pokud je matice 22 uvolněná a otáčí se, zapuštěná část 123 deformuje závitovou část 29, která není deformována spíše než deformovaná část 130. Tím síla odporu nastává postupně, jak se deformovaná závitová část 29 vrací do původního stavu stranou, která není deformovaná spíše než zapuštěná část 123 matice

22. Proto točivý moment potřebný k uvolnění (počáteční výpadek zabraňující točivému momentu) postupně roste, tak že zapuštěná část 123 se odbourává a opotřebovává (úhel Θ4) a točivý moment potřebný k uvolnění je potom snížen a mizí.

V případě druhého provedení je deformovaný úsek 170 utvářen trvalou deformací dodatečně z prvního provedení. Proto deformovaný úsek 170 slouží jako odpor proti rotaci matice 22 a točivý moment potřebný k uvolnění zahrnující počáteční výpadek zabraňující točivému momentu po uvolnění v matici 22, může vzrůst více než v prvním provedení, jak je znázorněno druhou tečkovanou řetězovou čarou X3 na obr. 15.

Ačkoli to není znázorněno, většina předních kontaktních ploch 161 razníků 153 mohou být uspořádány v podélném sklonu s ohledem na středovou linii tyče 21 tak, aby byly kolmé ke směru vedení závitové části 29. Proto, jak je znázorněno na obr. 16, deformovaný úsek 170 se rozšiřuje ve směru nakloněném s ohledem na axiální směr tyče 21 a kolmo ke směru vedení závitové části 29.

Navíc ve druhém provedení, jak je znázorněno na obr. 17, pokud většina razníků 153 zahrnuje přední kontaktní plochy 161 mající kruhové obloukovité tvary, a ty se pohybují směrem ke středu tyče 21, mohou být spojeny do prstencového tvaru. Proto je možné utvářet deformovaný úsek 170 v řadě k celému okraji závitové části 29 a vzdalovat závit ze závitové části 29.

Dále ve druhém provedení, jak je znázorněno na obr. 18, část otvoru 175 je utvářena v radiálním středu prvního konce 88 tyče 21, část otvoru 175 je zapuštěna nástrojem 176 zužujícího se tvaru tak, aby roztáhla stranu otvoru 175 a ta by měla být trvale deformovaná užitím síly na závitovou část 29 radiálně zevnitř během utvářející zužující se plochy 177 v části otvoru 175.

- 13CZ 307864 B6

Ve výše uvedených provedeních, metoda upevnění matice 22 na tyč 21 byla popsána s tlumičem nárazů využitým jako pozastavující vzpěra jako například pro automobil. To je proto, že užitná hodnota je obzvláště vysoká, protože uvolňovací síla je přidána do matice 22 pístem 17 jak se válec 11 otáčí, když je závěsná vzpěra nainstalována v přední části řízena. Nicméně upevňovací metoda současného provedení může být využita pro metodu upevnění matice ke šroubu v dalších strukturách.

Výše popsaná provedení jsou upevňovací metodou pro upevnění matice ke šroubu našroubováním. Matice je utvářena nástrojem upevněnou částí na straně ložní plochy. Prstenová úzká část je utvářena na nástrojem upevněné straně naproti ložní ploše matice. Proces zapouštění, ve kterém je většina míst úzké části zapuštěna průbojníky z vnějšího obvodového směru, je proveden tak, že povrchový materiál úzké části koluje tak, aby se rozšířil k přednímu konci šroubu částečně v obvodovém směru, aby byl úzce dodržen do závitové části šroubu. Tím je proces zapouštění pro průbojníky z vnějšího obvodového směru proveden na většině míst prstencové úzké části utvářené v nástrojem upevněné straně matice naproti ložné ploše. Proto tloušťka úzké části koluje tak, aby se rozšířila k přednímu konci šroubu částečně v obvodovém směru, aby byla úzce dodržena k závitové části šroubu. Proto je možné zvýšit točivý moment potřebný k uvolnění s potlačením zvýšení nákladů. Tím při zvýšení točivého momentu potřebného k uvolnění je možné ustálit zbytkovou axiální sílu dodanou do pístu nebo kotoučového ventilu a potlačit odchylku tlumicí síly.

Závitová část šroubu je deformovaná částečně v obvodovém směru rozšířenou částí matice rozšiřující se k přednímu konci šroubu. Proto může točivý moment potřebný k uvolnění mnohem více vzrůst.

Délka rozšířené části matice rozšiřující se k přednímu konci šroubu je delší než délka dosažená rozdělením rozměru rozteče závitové části šroubu množstvím zapuštěných částí. Proto může točivý moment potřebný k uvolnění mnohem více vzrůst.

Délka rozšířené části matice rozšiřující se k přednímu konci šroubu je delší než délka rozteče závitové části šroubu. Proto je možné úzce dodržet rozšířenou část k závitové části bez ohledu na radiální poziční vztahy závitové části a rozšířené části. Proto je možné zvýšit točivý moment potřebný k uvolnění stabilně.

Deformovaná strana s deformovaným závitem šroubu je utvářena na rozšířené straně nekryté úzkou částí závitové části. Proto točivý moment potřebný k uvolnění vzrostl a dokonce pokud začne uvolňování, točivý moment potřebný k uvolnění může být udržován vysoký, protože deformovaná část slouží jako odpor proti zapuštěné části matice.

Deformovaná část je utvářena využitím síly na závitovou část v radiálním směru. Proto je možné udržet dostatečně vysoký uvolňovací točivý moment.

Deformovaná část je utvářena na pozici v obvodovém směru závitové části odpovídající části, na které není proveden proces zapouštění úzké části. Proto zde není zásah na straně utvářené procesem zapouštění úzké části a je možné prodloužit axiální délku tyče deformované části. Dále je možné provést proces zapouštění úzké části a zpracování deformované části souběžně, takže se účinnost výroby může zkvalitnit.

V procesu zapouštění je většina průbojníků uspořádána jednotě v obvodovém směru a tyto průbojníky jsou tlačeny k úzké části. Proto je možné utvářet většinu zapuštěných částí ve stálém tvaru a velikosti bez tlačení v závislosti na obvodové pozice.

Délka průbojníku je stejná nebo větší než délka zapuštěné části po procesu zapouštění úzké části s ohledem na axiální směr. Proto je možné úzce dodržet zapuštěnou část k tyči jako celku.

- 14CZ 307864 B6

Průbojník má vydutý kontaktní povrch s úzkou částí. Proto je možné zapříčinit spodek zapuštěné části k následování vnějšího obvodu úzké části a přenést zatížení průbojníku na úzkou část využívající celou plochu přední koncové plochy. Tudíž je povrchový tlak průbojníku plně využit na přední koncovou plochu a odolnost průbojníku může být zkvalitněna.

Provedení popsané výše je zařízení válce zahrnující píst nainstalovaný kluzně ve válci s tekutinou uzavřenou uvnitř, žlábek, který je utvářen v pístu pro proudění tekutiny uvnitř, tyč, jejíž jeden konec je vložen do prstencového kotoučového ventilu pro otevírání a zavírání žlábku a pístu a další konec z téhož rozšířený směřující ven z válce a matici, která je našroubovaná to závitové části utvářené na jednom konci tyče k využití axiální síly na píst a kotoučový ventil. Nástrojem upevněná část je utvářena na straně ložné plochy matice a prstencová úzká část je utvářena na nástrojem utvářené části naproti ložné ploše. Zapuštěné části jsou utvářeny na většině míst úzké části v obvodovém směru. Rozšířená část, ve které tloušťka úzké části koluje a rozšiřuje se k přednímu konci tyče částečně v obvodovém směru, je utvářena v zapuštěné části. Rozšířená část je úzce dodržena ve závitové části tyče. Tím tloušťka úzké části plynule navazuje k prodloužení přední koncové části šroubu částečně v obvodovém směru tak, aby úzce dodržovala závitovou část šroubu, provedením procesu zapouštění, ve kterém je většina míst zapuštěna průbojníky z vnějšího obvodového směru na prstencovou úzkou část upevněné strany matice utvářené na opačné straně ložné plochy matice. Proto je možné zvýšit točivý moment potřebný k uvolnění, zatímco potlačení nákladů vzroste. Tím při vzrůstu točivého momentu potřebného k uvolnění je možné ustálit zbytkovou axiální sílu užitou na píst nebo kotoučový ventil a potlačit odchylku tlumicí síly.

Závitová část tyče lemující rozšířenou část má vlnitou deformovanou část. Proto může točivý moment potřebný k uvolnění mnohem více vzrůst.

Délka rozšířené části rozšiřující se k přednímu konci tyče matice je delší než délka dosažená rozdělením rozměru rozteče závitové části tyče množstvím zapuštěných částí. Proto může točivý moment potřebný k uvolnění mnohem více vzrůst.

Délka rozšířené části rozšiřující se k přednímu konci tyče matice je delší než rozměr rozteče závitové části tyče. Proto může točivý moment potřebný k uvolnění mnohem více vzrůst.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (14)

1. Způsob zajištění matice (22) k závitové části (29) tyče (21), kde tyč (21) zahrnuje první s vytvořenou závitovou částí (29), a druhý konec, vyznačující se tím, že se připraví matice (22) zahrnující nástrojem upevňovací část (78) vytvořenou na straně dosedací plochy (53), a dále uvedená matice (22) zahrnuje prstencový tenký díl (79) vytvořený na opačné straně k dosedací ploše (53) na nástrojem upevňovací části (78), podepře se tyč (21) na pozici druhého konce tyče (21) použitím pracovní podpůrné základny (100), která je uspořádána pohyblivě ve směru osy tyče (21), pěchuje se množství míst prstencového tenkého dílu (79) matice (22) razníky (103) z vnějšího obvodového směru ve stavu, kdy je matice (22) připevněna k závitové části (29) tyče (21), přičemž pěchování způsobuje plastickou deformaci tloušťky prstencového tenkého dílu (79) k jeho protažení směrem k prvnímu konci (88) tyče (21) částečně v osovém směru a k těsnému přilnutí k závitové části (29) tyče (21), kde zapuštěné části (123) a rozšířená část (121) jsou udělány a pak se pracovní podpůrná základna (100) a tyč (21) pohybují ve směru proti síle pružiny (115) v souladu s postupem pěchování.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že závit závitové části (29) tyče (21) se částečně deformuje v axiálním směru rozšířenou částí (121) matice (22) protahující se k prvnímu konci (88) tyče (21), přičemž deformace závitové části (29) směřuje radiálně dovnitř a axiálně k prvnímu konci (88) tyče (21).

- 15CZ 307864 B6

3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že zapuštěné části (123) se vytvářejí v rovnoměrných odstupech po obvodu matice (22), a délka rozšířené části (121) matice (22) protahující se k prvnímu konci (88) tyče (21) se vytváří delší než části obvodové délky rozteče závitové části (29) tyče (21) dosažené rozdělením zapuštěnými částmi (123).

4. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že délka rozšířené části (121) matice (22) protahující se k prvnímu konci (88) tyče (21) se vytváří delší než je rozteč závitů závitové části (29) tyče (21).

5. Způsob podle jakéhokoli z předchozích nároků 1 až 4 vyznačující se tím, že plasticky deformovaný úsek (170) s deformovaným závitem závitové části (29) tyče (21) se utváří v úseku nekrytém prstencovým tenkým dílem (79) matice (22).

6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že plasticky deformovaný úsek (170) se utváří využitím síly na závitovou část (29) tyče (21) v radiálním směru.

7. Způsob podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že se plasticky deformovaný úsek (170) utváří v místě po obvodu závitové části (29) tyče (21) odpovídající části, která zůstala mimo proces pěchování prstencového tenkého dílu (79) matice (22).

8. Způsob podle nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že se při pěchování většina razníků (103) uspořádá stejnoměrně v obvodovém směru a tyto razníky (103) jsou tlačeny do prstencového tenkého dílu (79) matice (22).

9. Způsob podle jakéhokoli z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že délka (L) razníku (103) je rovná nebo větší než délka zapuštěné části (123) po pěchování prstencového tenkého dílu (79) matice (22) z hlediska axiálního směru.

10. Způsob podle jakéhokoli z patentových nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že pro pěchování se použije razník (103) s vydutou kontaktní plochu (111) přicházející do styku s prstencovým tenkým dílem (79) matice (22).

11. Zařízení válce zahrnuje píst (17), který je nainstalován kluzně ve válci (11) s tekutinou uzavřenou uvnitř, vyznačující se tím, že v pístu (17) je vytvořen žlábek (43, 44) pro proudění tekutiny ovládatelné kotoučovým ventilem (50) a diskovým ventilem (55), které jsou uspořádány na jednom konci (88) tyče (21), přičemž její druhý konec vyčnívá směrem ven z válce (11), kde matice (22) je našroubována na závitovou část (29) vytvořenou na jednom konci (88) tyče (21) k uplatnění axiální síly na píst (17) a kotoučový ventil (50) a diskový ventil (55), přičemž nástrojem upevňovací část (78) matice (22) je na straně blíže k její dosedací ploše (53) a prstencový tenký díl (79) matice (22) vytvořený na nástrojem upevňovací části (78) je situován naproti dosedací ploše (53), a na prstencovém tenkém dílu (79), po jeho obvodu, jsou vytvořené zapuštěné části (123), kde v uvedené zapuštěné části (123) je vytvořena z tloušťky prstencového tenkého dílu (79) rozšířená část (121), která je protažena k prvnímu konci (88) tyče (21) a těsně dosedá na její závitovou část (29).

12. Zařízení podle nároku 11, vyznačující se tím, že na závitové části (29) tyče (21) lemující rozšířenou část (121) matice (22) je vytvořen vlnitý plasticky deformovaný úsek (170).

13. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že délka (H') rozšířené části (121) prstencového tenkého dílu (79) matice (22) protahující se k prvnímu konci (88) tyče (21) z matice (22) je větší než rozteč závitové části (29) tyče (21) rozdělené množstvím zapuštěných částí (123).

- 16CZ 307864 B6

14. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že délka (H') rozšířené části (121) prstencového tenkého dílu (79) matice (22) protahující se k prvnímu konci (88) tyče (21) z matice (22) je větší než rozteč závitové části (29) tyče (21).