CZ307208B6 - Způsob výroby lineárního vlákenného útvaru, který obsahuje obal tvořený polymerními nanovlákny, lineární vlákenný útvar vytvořený tímto způsobem, a textilie tvořená alespoň částečně tímto lineárním vlákenným útvarem - Google Patents

Abstract

Nejprve se na povrch nosného lineárního vlákenného útvaru (1) nanese roztok (6) nizkomolekulární epoxidové pryskyřice v aromatickém uhlovodíku, který na něm po odpařeni rozpouštědla a svént zatuhnutí vytvoří vrstvu nizkomolekulární epoxidové pryskyřice jejíž hmotnost odpovídá 2 až 15 % hmotnosti nosného lineárního vlákenného útvaru (1). Poté se k rotujícímu a/nebo balonujícimu nosnému lineárnímu vlákennému útvaru (1) přivádí nanovlákenná vlečka vytvořená zvlákňováním roztoku nebo taveniny polymeru, která se na nosný lineární vlákenný útvar (1) ve spirále navíjí a vytvoří obal. Nizkomolekulární epoxidová pryskyřice se na povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru (1) zvýšenou teplotou uvede do plastického nebo kapalného stavu, ve kterém pronikne do struktury obalu lineárního vlákenného útvaru tvořeného polymerními nanovlákny. a po svém zatuhnutí tento obal připojí k povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru (1). Vynález se týká také lineárního vlákenného útvaru připraveného tímto způsobem a textilie tvořené alespoň částečně tímto lineárním vlákenným útvarem.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby lineárního vlákenného útvaru, který obsahuje obal tvořený polymerními nanovlákny uložený na povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru, při kterém se k rotujícímu a/nebo balonujícímu nosnému lineárnímu vlákennému útvaru přivádí nanovlákenná vlečka vytvořená zvlákňováním roztoku nebo taveniny polymeru, která se na tento nosný lineární vlákenný útvar ve spirále navíjí.

Vynález se dále týká také lineárního vlákenného útvaru připraveného tímto způsobem, který obsahuje jádro tvořené nosným lineárním vlákenným útvarem, na kterém je uložený obal tvořený polymerními nanovlákny ve formě ve spirále navinuté nanovlákenné vlečky, a textilie, která je alespoň částečně tvořená takovým lineárním vlákenným útvarem.

Dosavadní stav techniky

V současné době je známá celá řada různých způsobů pro výrobu polymemích nanovláken, tj. vláken s průměrem pod 1 mikrometr, založených na různých fyzikálních principech.

Nejrozšířenějším z nich je tzv. elektrostatické zvlákňování, u kterého se polymemí nanovlákna formují silovým působením elektrostatického pole vytvořeného mezi alespoň jednou zvlákňovací elektrodou a alespoň jednou sběrnou elektrodou na roztok nebo taveninu polymeru, který/která se nachází na povrchu zvlákňovací elektrody (elektrod). Elektrostatické pole se přitom vytváří přívodem vysokého stejnosměrného napětí na zvlákňovací elektrodu (elektrody) a případně i na sběrnou elektrodu (elektrody). Nejvyšší produktivity a současně i nejvyšší rovnoměrnosti elektrostatickým zvlákňováním vytvářené vrstvy polymemích nanovláken se dosahuje při tzv. beztryskovém elektrostatickém zvlákňování, u kterého se roztok nebo tavenina polymeru zvlákňuje z povrchu alespoň jedné zvlákňovací elektrody protáhlého tvaru - např. otáčejícího se protáhlého tělesa dle EP 1673493, statické nebo ve směru své délky se pohybující struny dle EP 2173930, případně ze struny pohybující se po dráze ve tvaru kružnice dle EP 2059630, atd. Méně výhodné je pak tzv. tryskové elektrostatické zvlákňování, při kterém se využívá zvlákňovací elektroda tvořená tryskou/kapilárou, případně skupinou trysek/kapilár, ze které (kterých) se roztok nebo tavenina polymeru do elektrostatického pole vytlačuje vzduchem nebo jiným plynem. Ve všech variantách elektrostatického zvlákňování se přitom vytváří vlečka polymemích nanovláken, která se silovým působením elektrostatického pole pohybuje od zvlákňovací elektrody (elektrod) směrem ke sběrné elektrodě (elektrodám), přičemž se obvykle zachytává na vhodném podkladovém materiálu, na kterém se ukládá do plošné vrstvy.

Z EP 2931951 je pak známý způsob pro výrobu polymemích nanovláken tzv. elektrickým zvlákňováním, při kterém se využívá střídavé napětí, které se přivádí na zvlákňovací elektrodu, přičemž elektrické pole pro zvlákňování se střídavě vytváří mezi zvlákňovací elektrodou a opačně nabitými ionty vzduchu a/nebo plynu vytvořenými a/nebo přivedenými do jejího okolí.

V tomto případě vzniká, bez nutnosti použití sběrné elektrody, objemový nanovlákenný útvar vlečka, který je elektricky neutrální, a který se volně pohybuje v prostoru směrem od zvlákňovací elektrody, takže je možné ho snadno zachytit a dále zpracovat. Polymemí nanovlákna jsou v rámci tohoto útvaru uspořádaná do nepravidelné mřížkové struktury, ve které jednotlivá nanovlákna mění svůj směr v úsecích o délce jednotek mikrometrů.

Kromě toho je dále známé také tzv. „odstředivé zvlákňování“. Při něm se polymemí nanovlákna vytváří působením odstředivé síly, která vzniká při rotaci zvlákňovací hlavy, na roztok nebo

- 1 CZ 307208 B6 taveninu polymeru uložený/uloženou ve vnitřním prostoru nebo na zvlákňovací ploše této zvlákňovací hlavy. V prvním případě je zvlákňovací hlava tvořená přímo zásobníkem roztoku nebo taveniny polymeru. Její stěna je perforovaná skupinou otvorů, které mohou být navíc propojené s dutými jehlami (tryskami) - viz např. US 4348341, US 7655175, CZ 303297, US 8231378, US 1500931 nebo CA 2548745, kterými se během rotace roztok nebo tavenina polymeru protlačuje, přičemž vytváří jednotlivá vlákna. Ve druhém případě se na povrchu rotující zvlákňovací hlavy (nejčastěji ve tvaru disku nebo kónické nádoby, apod.) vytváří film roztoku nebo taveniny polymeru, který se ve formě nanovláken postupně odtrhává z její zvlákňovací hrany - viz např. US 4294783, US 4323524, US 8277711 nebo US 8303874. V obou případech se vytváří vlečka tvořená polymemími nano vlákny, která se obvykle usměrňuje proudem vzduchu k povrchu podkladového materiálu, na kterém se ukládá do plošné vrstvy.

Odstředivé síly mohou být, např. za účelem orientace vytvářených polymerních nanovláken, doplněné elektrostatickými silami - viz např. DE 102007027014, CN 101787573 nebo US 8110136.

Vzhledem k tomu, že kterýmkoliv z výše popsaných způsobů připravená polymerní nanovlákna nemají dostatečnou pevnost a mechanickou odolnost, ukládají se ihned po svém vytvoření na vhodný podkladový materiál (nejčastěji textilní) a dále se zpracovávají nebo využívají v kombinaci s tímto materiálem. V tomto smyslu navrhuje CZ PV 2015-382 výrobu lineárního vlákenného útvaru typu jádro-plášť, který obsahuje jádro tvořené nosným lineárním vlákenným útvarem, jako např. „standardní“ nití/přízí, apod., které je ovinuté nanovlákeným pásem vytvořeným elektrickým zvlákňováním roztoku polymeru způsobem dle EP 2931951. Při výrobě tohoto útvaru se objemová nanovlákenná vlečka ve zvlákňovacím prostoru přivádí k obvodu lineárního vlákenného útvaru rotujícího ve zvlákňovacím prostoru kolem vlastní osy a/nebo balonujícího, přičemž se ve formě šroubovice ukládá na jeho povrchu. Nevýhodou tohoto postupu je zejména to, že nanovlákenný obal má k nosnému lineárnímu vlákennému útvaru poměrně malou přilnavost, která je založená jen na přirozené adhezi obou materiálů, případně „utažení“ nanovlákenného pásu na povrchu nosného útvaru, a není dostatečná pro další zpracování takto vytvořeného lineárního útvaru standardními textilními technologiemi, jako např. tkaním, pletením, apod. Polymerní nanovlákna se při takovém zpracování z lineárního vlákenného útvaru strhávají a hromadí se v určitých částech vytvářené textilie - viz např. obr. 1, na kterém je fotografie tkaniny, jejíž útek je tvořený jádrovou přízí vytvořenou způsobem dle CZ PV 2015-382, která obsahuje jádro z polyesterového hedvábí o jemnosti 330 dtex, které je ve šroubovici ovinuté pásem nanovláken polyvinyl butyralu. Z této fotografie je zřejmé poškození takto vytvořeného obalu (bílé barvy), ke kterému při tkaní došlo, a náhodné nahromadění nanovláken stržených z polyesterového hedvábí (černé barvy) v určitých částech vytvářené tkaniny.

Cílem vynálezu je tak navrhnout způsob pro výrobu lineárního vlákenného útvaru typu jádroplášť, který by obsahovat obal tvořený polymemími nanovlákny uložený na povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru, a který by byl zpracovatelný standardními textilními technologiemi, jako např. tkaním, pletením, apod.

Kromě toho je cílem vynálezu také navrhnout tento lineární vlákenný útvar a plošnou textilii tvořenou alespoň částečně tímto lineárním vlákenným útvarem.

Podstata vynálezu

Cíle vynálezu se dosáhne způsobem výroby lineárního vlákenného útvaru, kteiý obsahuje obal tvořený polymemími nanovlákny uložený na povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru, při kterém se k rotujícímu a/nebo balonujícímu nosnému lineárnímu vlákennému útvaru přivádí nanovlákenná vlečka vytvořená zvlákňováním roztoku nebo taveniny polymeru, která se na tento nosný lineární vlákenný útvar ve spirále navíjí. Podstata tohoto způsobu pak spočívá v tom, že

- 2 CZ 307208 B6 před navinutím nanovlákenné vlečky se na povrch nosného lineárního vlákenného útvaru nanese 2 až 15% roztok nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice v aromatickém uhlovodíku s přídavkem alespoň 10 % jedno- až dvoufunkčního alifatického alkoholu uhlíkové řady C3 až C5, přičemž se z tohoto roztoku na povrchu nosného lineárního útvaru vytvoří vrstva nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice o hmotnosti, která odpovídá 2 až 15 % hmotnosti nosného lineárního vlákenného útvaru, a teprve poté se na nosný lineární vlákenný útvar s takto vytvořenou vrstvou nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice ve spirále navine nanovlákenná vlečka, která vytvoří obal lineárního vlákenného útvaru tvořený polymemími nanovlákny. Po jejím navinutí se nízkomolekulámí epoxidová pryskyřice na povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru zvýšenou teplotou, která je rovná nebo vyšší než teplota měknutí nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice a současně nižší než teplota měknutí materiálu polymemích nanovláken obalu, uvede do plastického nebo kapalného stavu, ve kterém pronikne do struktury obalu lineárního vlákenného útvaru tvořeného polymemími nanovlákny, a po svém zatuhnutí tento obal připojí k povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru. Připojení obalu tvořeného polymemími nanovlákny je přitom dostatečně odolné, aby umožnilo zpracování takto vytvořeného lineárního vlákenného útvaru standardními textilními technologiemi, jako např. pletením, tkaním, apod.

Ve výhodné variantě provedení se z roztoku nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice na povrchu nosného lineárního útvaru vytvoří vrstva nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice o hmotnosti, která odpovídá 2 až 5 % hmotnosti nosného lineárního vlákenného útvaru. Toto množství epoxidové pryskyřice stále dostačuje k dostatečně odolnému připojení obalu k nosnému nanovlákennému útvaru, přitom však méně ovlivňuje mechanické vlastnosti vytvářeného lineárního vlákenného útvaru.

Vhodným jednofunkčním alifatickým alkoholem uhlíkové řady C3 až C5 je např. butylalkohol. Ten se přitom v roztoku nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice s výhodou doplní dvoufunkčním butandiolem, který tvoří přechod mezi polární a nepolární látkou; poměr butylalkoholu a butandiolu je pak v rozmezí 1:9 až 9:1, s výhodou pak 3:4 až 4:3.

Pro snížení viskozity roztoku nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice a zlepšení odparu rozpouštědla zněj je možné do něj dále přidat 5 až 10 % éteru, např. propylenglykolmonoetyléteru.

Na základě experimentů se jako nejvhodnější nosný lineární vlákenný útvar jeví syntetické hedvábí o jemnosti 100 až 1500 dtex, avšak obecně lze použít v podstatě libovolná chemická vlákna, např. ve formě monofilu nebo multifilu, která jsou zpracovatelná standardními textilními technologiemi.

Kromě toho se cíle vynálezu dosáhne také lineárním vlákenným útvarem, který obsahuje jádro tvořené nosným lineárním vlákenným útvarem, na kterém je uložený obal tvořený polymemími nanovlákny ve formě ve spirále navinuté nanovlákenné vlečky, přičemž tento obal je k povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru připojený prostřednictvím vrstvy nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice, která je uložená na povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru, která má hmotnost odpovídající 2 až 15 % hmotnosti nosného lineárního vlákenného útvaru, a která částečně zasahuje do struktury obalu tvořeného polymemími nanovlákny.

Ve výhodné variantě provedení má vrstva nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice na povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru hmotnost odpovídající 2 až 5 % hmotnosti nosného lineárního vlákenného útvaru.

Nejvhodnějším nosným lineárním vlákenným útvarem je pak syntetické hedvábí o jemnosti 100 až 1500 dtex.

Cíle vynálezu se dále dosáhne také plošnou nebo prostorovou textilií libovolného typu, která je alespoň částečně tvořená lineárním vlákenným útvarem podle vynálezu.

- 3 CZ 307208 B6

Objasnění výkresů

Na přiložených výkresech je na obr. 1 fotografie tkaniny, jejíž útek je tvořený známou jádrovou přízí vytvořenou způsobem dle CZ PV 2015-382, která obsahuje jádro tvořené polyesterovým hedvábím o jemnosti 330 dtex, na kterém je uložený obal tvořený nanovlákny polyvinyl butyralu. Na obr. 2 je pak schéma jedné varianty postupu pro nanášení roztoku epoxidové pryskyřice na povrch nosného lineárního vlákenného útvaru při způsobu výroby lineárního vlákenného útvaru, který obsahuje obal tvořený polymemími nanovlákny, podle vynálezu, na obr. 3 schéma jedné varianty postupu uložení nanovlákenného obalu na nosný lineární útvar při způsobu výroby lineárního vlákenného útvaru, který obsahuje obal tvořený polymemími nanovlákny, podle vynálezu. Na obr. 4 SEM je snímek příčného řezu lineárním vlákenným útvarem podle vynálezu v první variantě provedení, který obsahuje jádro tvořené polyesterovým hedvábím o jemnosti 330 dtex, na kterém je uložený obal z nano vláken polyvinyl butyralu, při zvětšení 300x, na obr. 5 SEM snímek příčného řezu stejným lineárním vlákenným útvarem jako na obr. 4 při zvětšení lOOOx, a na obr. 6 fotografie tkaniny, jejíž útek je tvořený lineárním vlákenným útvarem dle obr. 4 a 5. Na obr. 7 je SEM snímek příčného řezu lineárním vlákenným útvarem podle vynálezu ve druhé variantě provedení, který obsahuje jádro tvořené polyesterovým hedvábím o jemnosti 330 dtex, na kterém je uložený obal z nanovláken polyvinyl butyralu, při zvětšení 300x, na obr. 8 SEM snímek příčného řezu stejným lineárním vlákenným útvarem jako na obr. 7 při zvětšení lOOOx, a na obr. 9 fotografie tkaniny, jejíž útek je tvořený lineárním vlákenným útvarem dle obr. 7 a 8. Na obr. 10 je SEM snímek příčného řezu lineárním vlákenným útvarem podle vynálezu ve třetí variantě provedení, který obsahuje jádro tvořené polyesterovým hedvábím o jemnosti 330 dtex, na kterém je uložený obal z nanovláken polyvinyl butyralu, při zvětšení 300x, na obr. 11 SEM snímek příčného řezu stejným lineárním vlákenným útvarem jako na obr. 10 při zvětšení 2000x, na obr. 12 SEM snímek příčného řezu lineárním vlákenným útvarem podle vynálezu ve čtvrté variantě provedení, nevhodné pro zpracování standardními textilními technologiemi, který obsahuje jádro tvořené polyesterovým hedvábím o jemnosti 330 dtex, na kterém je uložený obal z nanovláken polyvinyl butyralu, při zvětšení 300x, a na obr. 13 SEM snímek příčeného řezu stejným lineárním vlákenným útvarem jako na obr. 11 při zvětšení 2000x.

Příklady uskutečnění vynálezu

Způsob výroby lineárního vlákenného útvaru, který obsahuje obal tvořený polymemími nanovlákny podle vynálezu, je založený na tom, že nanovlákenná vlečka, která vzniká při výrobě polymemích nanovláken (zejména elektrostatickým, elektrickým nebo odstředivým, případně jiným zvlákňováním) se, namísto uložení na plošném podkladovém materiálu, přivádí k nosnému lineárnímu vlákennému útvam, který rotuje okolo své podélné osy a/nebo balonuje (vytváří hyperboloidický balon), a tato nanovlákenná vlečka se na něj ve spirále navíjí a vytváří na něm načechraný a prodyšný nanovlákenný obal. Požadované přilnavosti polymemích nanovláken k nosnému lineárnímu vlákennému útvam, která umožní další zpracování takto vytvořeného lineárního vlákenného útvaru, se přitom dosáhne s využitím vhodného termoplastického pojivá. Toto pojivo se předem nanese na povrch nosného lineárního vlákenného útvam, po uložení nanovláken a vytvoření nanovlákenného obalu se zvýšenou teplotou uvede do plastického nebo kapalného stavu a po svém zchladnutí a zatuhnutí připojí tento nanovlákenný obal k povrchu nosného lineárního vlákenného útvam.

Jako nosný lineární vlákenný útvar lze použít v podstatě libovolná chemická vlákna, např. ve formě monofilu nebo multifilu, která jsou díky své tuhosti a pevnosti zpracovatelná standardními textilními technologiemi (jako např. tkaním nebo pletením, apod.). Jako velmi vhodné se jeví zejména syntetické hedvábí o jemnosti 100 až 1500 dtex. Méně vhodné jsou pak staplové příze jednoduché nebo skané, u kterých může při jejich rotaci a/nebo balonování docházet k rozkrucování zákrutu a v důsledku toho ke ztrátě pevnosti.

-4CZ 307208 B6

Jako termoplastické pojivo se používá nízkomolekulámí epoxidová pryskyřice na libovolné bázi. Nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice mají přirozeně velmi malý počet reaktivních epoxidových skupin, díky čemuž se chovají jako nereaktivní termoplasty - nemusí se vytvrzovat síťujícími prostředky, zachovávají si stálou pružnost i termoplasticitu a teplota jejich měknutí (cca 80 až 100 °C) je nižší než teplota měknutí většiny polymerů, ze kterých se připravují průmyslově využitelná nanovlákna. Kromě toho je jejich výhodou také to, že mají dobrou přilnavost i k silně hydrofobním materiálům, jako např. polyesteru, polypropylenu, apod. Nízkomolekulámí pryskyřice se na nosný lineární vlákenný útvar nanáší ve formě nízkoviskózního kapalného roztoku v aromatickém uhlovodíku (např. ortho-, para- nebo metaxylenu, jejich směsi, benzenu, toluenu, apod.) s přídavkem stabilizátoru, kterým je alespoň jeden jedno- až dvoufunkění alifatický alkohol uhlíkové řady C3 až C5, který stabilizuje polární části molekul epoxidu v rozpouštědlech za vzniku stálého roztoku, který se nerozsazuje na polární a nepolární složky. V základní variantě provedení se k rozpuštění nízkomolekulámí pryskyřice používá rozpouštědlo vý systém, který obsahuje 80 až 90 % aromatického uhlovodíku (např. xylenu) a 10 až 20 % stabilizátoru (např. butylalkoholu). Ve výhodnější variantě se ke stabilizaci roztoku použije směs butylalkoholu a butandiolu, který z hlediska polámosti tvoří přechod mezi polární a nepolární látkou. Poměr těchto dvou složek je obvykle přibližně stejný - s výhodou v intervalu 3:4 až 4:3, avšak obecně se může pohybovat v intervalu 1:9 až 9:1. Ke snížení viskozity roztoku nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice a zlepšení odparu rozpouštědla je dále vhodné do rozpouštědlového systému přidat 5 až 10 % éteru, např. propylenglykolmonoetyléteru. Velmi výhodné složení rozpouštědlového systému je pak 50 až 75 % aromatického uhlovodíku (např. xylenu), 10 až 20 % butylalkoholu, 10 až 20 % butandiolu a 5 až 10 % éteru (např. propylenglykolmonoetyleteru).

Koncentrace nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice ve stálém zásobním roztoku se pak pohybuje kolem 15 %, přičemž pro nanesení na nosný lineární vlákenný útvar je možné její koncentraci (a tím i viskozitu roztoku) upravit naředěním danou rozpouštědlovou směsí na nižší hodnotu, např. až na 2 %.

Roztok nízkomolekulámí pryskyřice se pak na povrch nosného lineárního vlákenného útvaru nanáší libovolným známým způsobem, např. šlichtováním v lázni, nástřikem, klocováním nanášecím válcem, apod., přičemž díky své viskozitě ulpívá pouze na povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru a neproniká do jeho vnitřní struktury. Tento roztok se přitom na povrch nosného lineárního vlákenného útvaru nanáší v takovém množství, aby množství epoxidové pryskyřice na povrchu tohoto nosného lineárního vlákenného útvaru odpovídalo 2 až 15 %, s výhodou 2 až 5 % jeho hmotnosti. Pokud je množství epoxidové pryskyřice menší než 2 % hmotnosti nosného lineárního vlákenného útvaru, není připojení nano vlákenného obalu k povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru dostatečně odolné, pokud je množství epoxidové pryskyřice větší než 10 až 15 % hmotnosti nosného lineárního vlákenného útvaru, snižuje elasticitu nosného lineárního vlákenného útvaru a při následném uvedení do plastického nebo kapalného stavu již do značné míry zahlcuje strukturu polymemích nanovláken a vyplňuje její mezivlákenné prostory, čímž eliminuje její výhodné vlastnosti. Následným odparem rozpouštědla v sušicím zařízení se připraví nosný lineární vlákenný útvar, na jehož povrchu je uložená souvislá tenká vrstva nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice, přičemž tento útvar je, před uložením nanovlákenného obalu, možné skladovat za normálních podmínek, např. navinutý na cívce.

Na obr. 2 je pro názornost znázorněno schéma jedné příkladné varianty postupu pro nanesení roztoku nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice na nosný lineární vlákenný útvar. Nosný lineární vlákenný útvar i, který se odvíjí z předlohové cívky 2, se při něm vede přes známý rušič 3 balonu a brzdičku 4 do tzv. šlichtovací vaničky 5, pod hladinu v ní uloženého roztoku 6 nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice. Po výstupu z něj se pak nosný lineární vlákenný útvar i s roztokem nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice zachyceným na svém povrchu vede přes známé ždímací ústrojí 7 (tvořené např. dvěma válci nebo destičkami pokrytými netkanou textilií, nebo jinak) do sušicího zařízení 8 ve tvam trubice nebo kanálu, ve kterém dochází vlivem zvýšené teploty k odparu rozpouštědla a v důsledku toho k vytvoření souvislé tenké vrstvy

-5CZ 307208 B6 nízkomolekulámí pryskyřice na povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru i. Po průchodu sušicím zařízením 8 (ve znázorněné variantě provedení po dvojnásobném průchodu) se nosný lineární vlákenný útvar i se souvislou tenkou vrstvou nízkomolekulámí pryskyřice s pomocí křížového rozváděcího válce 9 navíjí na cívku 10.

Jak je však odborníkovi v oboru zřejmé, je možné tento postup různými způsoby obměnit (např. změnit dráhu nosného lineárního vlákenného útvaru I a/nebo typ sušicího zařízení 8 a/nebo počet průchodů lineárního vlákenného útvaru I tímto zařízením 8 a/nebo počet průchodů lineárního vlákenného útvaru 1 roztokem 6 nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice, vynechat některé komponenty vedení nosného lineární vlákenného útvaru I, atd.), případně nosný lineární vlákenný útvar 1 se souvislou tenkou vrstvou nízkomolekulámí pryskyřice, namísto navíjení na cívku 10, ukládat jiným způsobem, nebo ho přes známé zařízení pro rotaci a/nebo pro vyváření balonu přímo zavádět do zvlákňovací jednotky, ve které se k němu přivádí nano vlákenná vlečka, která se na něj ve spirále navíjí a vytváří na něm načechraný, prodyšný nano vlákenný obal (viz např. obr. 3). V dalších variantách lze, místo ponoření nosného lineárního vlákenného útvam i do roztoku 6 nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice, tento roztok na povrch nosného lineárního vlákenného útvam i nanášet jiným známým způsobem, např. nástřikem, klocováním nanášecím válcem, apod.

Takto předpřipravený nosný lineární vlákenný útvar i se souvislou tenkou vrstvou nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice se pro uložení nanovlákenného obalu prostřednictvím alespoň jednoho známého zařízení uvádí do rotace okolo své podélné osy a/nebo se na něm vytváří hyperboloidický balon (viz např. obr. 3), načež se kněmu (např. přímo v jednotce pro výrobu polymemích nanovláken) přivádí nanovlákenná vlečka vytvořená libovolným známým způsobem pro výrobu polymemích nanovláken (zejména elektrostatickým, elektrickým nebo odstředivým, případně jiným zvlákňováním roztoku nebo taveniny polymeru). Tato nanovlákenná vlečka se přitom v důsledku rotace a/nebo balonování nosného lineárního vlákenného útvam i kolem tohoto útvam i ovíjí ve tvaru šroubovice, a vytváří na něm načechraný, prodyšný nanovlákenný obal. Pokud je přitom rychlost ovíjení stejná jako rychlost vytváření nano vlákenné vlečky, zůstává uspořádání jednotlivých nanovláken v této vlečce stejné i po jejím ovinutí kolem nosného lineárního vlákenného útvam, pokud je rychlost ovíjení vyšší, dochází k dloužení nanovlákenné vlečky, v důsledku čehož může dojít i k určité orientaci jednotlivých nanovláken ve vytvářeném obalu (např. do spirály po obvodu nosného lineárního vlákenného útvam i) ajeho zhutnění.

Nosný lineární vlákenný útvar i se souvislou tenkou vrstvou nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice s uloženým nano vlákenným obalem se následně vystaví teplotě, která je rovná nebo vyšší než teplota měknutí dané nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice, ale současně nižší než teplota měknutí polymemích nanovláken obalu. Přitom se dosuší polymerní nanovlákna a nízkomolekulámí pryskyřice na povrchu nosného lineárního útvam se převede do plastického nebo kapalného stavu, ve kterém pronikne částečně do struktury nanovlákenného obalu. Po následném ochlazení (samovolném nebo řízeném, např. v chladicím zařízení) pak nízkomolekulámí epoxidová pryskyřice opět ztuhne a připojí nanovlákenný obal k povrchu nosného lineárního vlákenného útvam i. Tím se vytvoří lineární vlákenný útvar, který obsahuje obal tvořený polymemími nano vlákny, a který je zpracovatelný standardními textilními technologiemi, jako např. tkaním, pletením, apod. do plošných nebo prostorových textilních stmktur. Na obr. 6 a 9 jsou pro názornost fotografie tkanin, jejichž útek je tvořený lineárním vlákenným útvarem vytvořeným způsobem podle vynálezu, který obsahuje jádro z polyesterového hedvábí o jemnosti 330 dtex a načechraný obal z nanovláken polyvinyl butyralu. Z těchto fotografií je zřejmé, že poškození nanovlákenného obalu (bílé barvy), ke kterému při výrobě tkaniny došlo, je jen minimální, a ve srovnání s lineárním vlákenným útvarem připraveným postupem dle CZ PV 2015-382 (viz obr. 1), zanedbatelné.

Na obr. 3 je pak pro názornost znázorněno schéma jedné příkladné varianty postupu při ovíjení lineárního vlákenného útvam X nano vlákenným obalem a připojení tohoto nanovlákenného obalu

-6CZ 307208 B6 kjeho povrchu. Nosný lineární vlákenný útvar I se souvislou tenkou vrstvou nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice na povrchu se přitom vede do zákrutového zařízení JT, které ho uvádí do rotace okolo jeho podélné osy, a v případě excentricky uloženého neznázoměného rotačního členu, na něm vytváří hyperboloidický balon B alespoň s jednou kmitnou. Rotující a/nebo balonující nosný lineární vlákenný útvar J_ následně prochází alespoň jednou zvlákňovací jednotkou 12, ve které se libovolným známým způsobem vytváří vlečka polymemích nanovláken, která se na něj díky jeho rotaci a/nebo balonování navíjí a vytváří na něm načechraný nanovlákenný obal. Poté se nosný lineární vlákenný útvar 1 s tímto nanovlákenným obalem přivádí do fixační jednotky 13, kde se vystaví teplotě, která je rovna nebo vyšší než teplota měknutí nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice uložené na jeho povrchu a současně nižší než teplota měknutí polymemích nanovláken, v důsledku čehož se tato nízkomolekulová epoxidová pryskyřice přivádí do plastického nebo kapalného stavu, kdy proniká do části struktury nanovlákenného obalu. Po následném ochlazení, které je buď samovolné, nebo ke kterému dochází v neznázoměném chladicím zařízení, pak nízkomolekulámí epoxidová pryskyřice opět tuhne a připojuje nanovlákenný obal k povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru I. Toto připojení je přitom dostatečně odolné aby umožnilo zpracování takto vytvořeného lineárního vlákenného útvaru standardními textilními technologiemi, jako např. tkaním nebo pletením, apod. - viz výše.

Jakje však odborníkovi v oboru zřejmé, je možné tento postup různými způsoby obměnit (např. změnit dráhu nosného lineárního vlákenného útvaru 1 a/nebo počet jeho průchodů fixační jednotkou 1_3, a/nebo pro jeho rotaci použít dvě proti sobě uspořádaná zařízení pro udělování zákrutu, apod., případně v rámci obalu kombinovat dva typy polymemích nanovláken, které s liší materiálem a/nebo průměrem).

Lineární vlákenný útvar podle vynálezu obsahuje jádro tvořené chemickým vláknem nebo vlákny, na kterém je uložený nanovlákenný obal, který je k povrchu jádra připojený prostřednictvím nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice. Tento nanovlákenný obal přitom může dle potřeby obsahovat nanovlákna jednoho polymeru nebo nanovlákna více polymerů (a to ve formě směsi, nebo na sobě uložených vrstev).

Lineární vlákenný útvar podle vynálezu lze použít pro výrobu plošné nebo prostorové textilie, kde může nahradit nebo doplnit v současně době používané lineární vlákenné útvary, přičemž tato textilie může být tímto lineárním vlákenným útvarem, případně alespoň dvěma těmito lineárními vlákennými útvary (které mohou být stejné, nebo se lišit např. materiálem jádra a/nebo pláště) tvořená zcela, nebo alespoň částečně (např. v kombinaci s jiným „standardním“ vlákenným útvarem).

Výhodnou oblastí pro využití lineárního vlákenného útvaru, který obsahuje obal tvořený polymerními nano vlákny, podle vynálezu, je mj. výroba filtrů pro filtraci plynů (např. vzduchu).

Níže jsou pro názornost uvedeny konkrétní příklady přípravy lineárního vlákenného útvaru, který obsahuje nanovlákenný obal podle vynálezu. Ačkoliv jsou všechny tyto příklady založeny na použití nosného lineárního vlákenného útvaru I tvořeného syntetickým hedvábím, nanovláken připravených elektrickým zvlákňováním způsobem dle EP 2931951, a nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice ChS - Epoxy 210 (Spolchemie), je zřejmé, že stejným způsobem lze k vytvoření lineárního vlákenného útvaru využít také jiný, výše definovaný nosný lineární vlákenný útvar I (z chemického vlákna/vláken), a/nebo nanovlákna z jiného materiálu a/nebo připravená jiným způsobem zvlákňování, a/nebo jinou nízkomolekulámí epoxidovou pryskyřici, a s přihlédnutím k výše uvedenému i jiné dílčí postupy, např. pro nanesení roztoku nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice, či jiná složení rozpouštědlo vého systému, apod.

-7CZ 307208 B6

Příklad 1

Nosný lineární vlákenný útvar 1 tvořený polyesterovým hedvábím o jemnosti 330 dtex se ponořil do roztoku 7 nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice ChS - Epoxy 210 v rozpouštědlovém systému, který obsahoval 80 % xylenu a 20 % butylalkoholu. Nevýhodou tohoto roztoku bylo, že byl stabilní při teplotě 40 °C a při běžné laboratorní teplotě 20 °C časem docházelo k mírnému rozsazování pryskyřice a rozpouštědel. Slichtovací vanička 5 tak musela být temperována na teplotu alespoň 40 °C; nicméně tento roztok byl při splnění této podmínky použitelný pro vytvoření vrstvy epoxidové pryskyřice na povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru i a pro připojení nanovlákenného obalu kjeho povrchu.

Příklad 2

Nosný lineární vlákenný útvar i tvořený polyesterovým hedvábím o jemnosti 330 dtex se ponořil do roztoku 7 nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice ChS - Epoxy 210 v rozpouštědlovém systému, který obsahoval 80 % toluenu a 20 % butylalkoholu. Nevýhodou tohoto roztoku bylo, že rozpouštění nízkomolekulámí pryskyřice trvalo déle a vyžadovalo teplotu 40 °C a stálé míchání po dobu 6 hodin, a že se tento roztok po několika hodinách rozsazoval na pryskyřici a rozpouštědla; nicméně i přesto byl tento roztok při splnění výše uvedených podmínek použitelný pro vytvoření vrstvy epoxidové pryskyřice na povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru i a pro připojení nanovlákenného obalu kjeho povrchu. Pro praktické využití je výhodnější, pokud se tento roztok stabilizuje přídavkem 10 až 20 % butandiolu.

Příklad 3

Nosný lineární vlákenný útvar i tvořený polyesterovým hedvábím o jemnosti 330 dtex se ponořil do roztoku 7 nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice ChS - Epoxy 210 v rozpouštědlovém systému, který obsahoval 60 % xylenu, 20 % butylalkoholu a 20 % butandiolu. Přídavkem butandiolu se přitom odstranil nedostatek popsaný v příkladu 1 a vytvořený roztok se stabilizoval do formy pravého roztoku, který se nerozsazoval ani při nízkých teplotách. Tento roztok byl použitelný pro vytvoření vrstvy epoxidové pryskyřice na povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru i a pro připojení nanovlákenného obalu kjeho povrchu.

Příklad 4

Nosný lineární vlákenný útvar 1 tvořený polyesterovým hedvábím o jemnosti 330 dtex se ponořil do roztoku 7 nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice ChS - Epoxy 210 v rozpouštědlovém systému, který obsahoval 50 % xylenu, 20 % butylalkoholu, 20 % butandiolu a 10 % propylenglykolmonoetyléteru. Díky přídavku propylenglykolmonoetylétem se rozpouštědlový systém z vrstvy roztoku na povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru i snáze odpařoval, což umožnilo zvýšit rychlost pohybu nosného lineárního útvam při nanášení tohoto roztoku a jeho vysušování.

Příklad 5

Nosný lineární vlákenný útvar 1 tvořený polyesterovým hedvábím o jemnosti 330 dtex se ponořil do roztoku 7 nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice ChS - Epoxy 210 v rozpouštědlovém systému, který obsahoval 60 % xylenu, 20 % butylalkoholu 15 % butandiolu a 5 % propylenglykolmonoetylétem.

-8CZ 307208 B6

Poté se polyesterové hedvábí se zachyceným roztokem nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice zavedlo do horkovzdušného sušicího zařízení 8, kde se na 30 sekund vystavilo teplotě 80 až 95 °C. V něm se z roztoku nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice odstranilo rozpouštědlo a v důsledku toho se na povrchu polyesterového hedvábí vytvořila souvislá tenká vrstva nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice, jejíž množství odpovídalo 2,5 % hmotnosti polyesterového hedvábí.

Polyesterové hedvábí s takto uloženou vrstvou nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice se následně přes zákrutové zařízení JT, které na něm vytvářelo hyperboloidický balon B alespoň s jednou kmitnou, zavedlo do zvlákňovací jednotky 12, ve které se způsobem dle EP 2931951 vytvářela objemová vlečka nanovláken polyvinyl butyralu. Tato vlečka se přitom v důsledku balonování polyesterového hedvábí a jeho lineárního pohybu navinula ve šroubovici na jeho povrch a vytvořila na něm načechraný nanovlákenný obal.

Polyesterové hedvábí s uloženým nanovlákenným obalem se následně v horkovzdušné fixační jednotce 13 na 12 sekund vystavilo teplotě 80 až 95 °C. Přitom se na něm uložená nízkomolekulámí pryskyřice uvedla do kapalného stavu, a pronikla do části struktury nanovlákenného obalu. Po výstupu z fixační jednotky J_3 a samovolném zchlazení na pokojovou teplotu nízkomolekulámí epoxidová pryskyřice opět zatuhla a připojila nanovlákenný obal k povrchu polyesterového hedvábí. Na obr. 4 je SEM snímek příčného řezu takto vytvořeným lineárním vlákenným útvarem při zvětšení 300x a na obr. 5 SEM snímek příčného řezu tímto lineárním vlákenným útvarem při zvětšení lOOOx.

Tímto způsobem vytvořený lineární vlákenný útvar s nanovlákenným obalem se následně využil jako útek pro výrobu tkaniny. Osnova této tkaniny přitom byla tvořená černým polyesterovým hedvábím o jemnosti 330 dtex bez nanovlákenného obalu. Dostává útku i osnovy byla 12 nití/cm a vytvořená tkanina měla vazbu typu plátno. Fotografie takto připravené tkaniny, ze které je zřejmé, že při tkaní došlo jen k minimálnímu poškození nanovlákenného obalu (bílé barvy) je na obr. 6.

Příklad 6

Stejným způsobem jako v příkladu 5 se vytvořil lineární vlákenný útvar, který obsahoval obal tvořený nanovlákny polyvinyl butyralu. Jediným rozdílem bylo, že nízkomolekulámí epoxidová pryskyřice se na povrch polyesterového hedvábí nanesla v množství, které odpovídalo 5,7 % hmotnosti polyesterového hedvábí. Na obr. 7 je SEM snímek příčného řezu takto vytvořeným lineárním vlákenným útvarem při zvětšení 300x a na obr. 8 SEM snímek příčného řezu tímto lineárním vlákenným útvarem při zvětšení 1 OOOx.

Z takto vytvořeného lineárního vlákenného útvaru se stejným způsobem jako v příkladu 5 vytvořila tkanina. Její fotografie, ze které je zřejmé, že při tkaní došlo jen k minimálnímu poškození nanovlákenného ovinu (bílé barvy) je na obr. 9.

Příklad 7

Stejným způsobem jako v příkladu 5 se vytvořil lineární vlákenný útvar, který obsahoval obal tvořený nanovlákny polyvinyl butyralu. Jediným rozdílem bylo, že nízkomolekulámí epoxidová pryskyřice se na povrch polyesterového hedvábí nanesla v množství, které odpovídalo 6 % hmotnosti polyesterového hedvábí.

Na obr. 10 je SEM snímek příčného řezu tímto lineárním vlákenným útvarem při zvětšení 300x, na obr. 11 pak při zvětšení 2000x.

-9CZ 307208 B6

Příklad 8

Stejným způsobem jako v příkladu 5 se vytvořil lineární vlákenný útvar, který obsahoval obal tvořený nanovlákny polyvinyl butyralu. Jediným rozdílem bylo, že nízkomolekulámí epoxidová pryskyřice se na povrch polyesterového hedvábí nanesla v množství, které odpovídalo 35 % hmotnosti polyesterového hedvábí.

Na obr. 12 je SEM snímek příčného řezu tímto lineárním vlákenným útvarem při zvětšení 300x, na obr. 13 pak SEM snímek příčného řezu tímto lineárním vlákenným útvarem pri zvětšení 2000x. Z těchto SEM snímků je zřejmé, že nízkomolekulámí epoxidová pryskyřice při fixaci zahltila podstatnou část tloušťky nanovlákenného obalu. Takto vytvořený lineární útvar není díky tomu a díky své vysoké tuhosti vhodný pro zpracování standardními textilními technologiemi.

Příklad 9

Nosný lineární vlákenný útvar i tvořený polyesterovým hedvábím o jemnosti 1300 dtex se ponořil do roztoku 7 nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice ChS - Epoxy 210 v rozpouštědlovém systému, který obsahoval 60 % xylenu, 20 % butylalkoholu 15 % butandiolu a 5 % propylenglykolmonoetyléteru.

Poté se polyesterové hedvábí se zachyceným roztokem nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice zavedlo do horkovzdušného sušicího zařízení 8, kde se na 30 sekund vystavilo teplotě 80 až 95 °C. V něm se z roztoku nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice odstranilo rozpouštědlo a v důsledku toho se na povrchu polyesterového hedvábí vytvořila souvislá tenká vrstva nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice, jejíž množství odpovídalo 2,7 % hmotnosti polyesterového hedvábí.

Polyesterové hedvábí s takto uloženou vrstvou nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice se následně přes zákrutové zařízení ϋ, které na něm vytvářelo hyperboloidický balon B alespoň s jednou kmitnou, zavedlo do zvlákňovací jednotky 12, ve které se způsobem dle EP 2931951 vytvářela objemová vlečka nanovláken polyamidu 6. Tato vlečka se přitom v důsledku balonování polyesterového hedvábí a jeho lineárního pohybu navinula ve šroubovici na jeho povrch a vytvořila na něm načechraný nanovlákenný obal.

Polyesterové hedvábí s uloženým nanovlákenným obalem se následně v horkovzdušné fixační jednotce 13 na 12 sekund vystavilo teplotě 80 až 95 °C. Přitom se na něm uložená nízkomolekulámí pryskyřice uvedla do kapalného stavu, a pronikla do části struktury nanovlákenného obalu. Po výstupu z fixační jednotky 13 a samovolném zchlazení na pokojovou teplotu nízkomolekulámí epoxidová pryskyřice opět zatuhla a připojila nanovlákenný obal k povrchu polyesterového hedvábí.

Tímto způsobem vytvořený lineární vlákenný útvar s obalem tvořeným polymemími nanovlákny má využití např. pro výrobu 3D textilií, např. pro vinuté svíčkové filtry a podobné filtrační přepážky pro filtraci plynu (např. vzduchu).

Příklad 10

Stejným způsobem jako v příkladu 9 se vytvořil lineární vlákenný útvar s obalem tvořený nanovlákny polyamidu 6. Jako nosný lineární vlákenný útvar se přitom použilo polypropylenové hedvábí o jemnosti 1200 dtex.

Tímto způsobem vytvořený lineární vlákenný útvar s obalem tvořeným polymemími nanovlákny má využití např. pro výrobu 3D textilií, např. pro vinuté svíčkové filtry a podobné filtrační přepážky pro filtraci plynu (např. vzduchu).

Claims (13)

1. Způsob výroby lineárního vlákenného útvaru, který obsahuje obal tvořený polymemími nanovlákny uložený na povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru (1), při kterém se k rotujícímu a/nebo balonujícímu nosnému lineárnímu vlákennému útvaru (1) přivádí nanovlákenná vlečka vytvořená zvlákňováním roztoku nebo taveniny polymeru, která se na tento nosný lineární vlákenný útvar (1) ve spirále navíjí, vyznačující se tím, že před navinutím nano vlákenné vlečky se na povrch nosného lineárního vlákenného útvaru (1) nanese 2 až 15% roztok (6) nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice v aromatickém uhlovodíku s přídavkem alespoň 10 % jedno- až dvoufůnkčního alifatického alkoholu uhlíkové řady C3 až C5, přičemž se z tohoto roztoku po jeho zatuhnutí na povrchu nosného lineárního útvaru (1) vytvoří vrstva nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice o hmotnosti, která odpovídá 2 až 15 % hmotnosti nosného lineárního vlákenného útvaru (1), poté se na nosný lineární vlákenný útvar (1) s takto vytvořenou vrstvou nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice ve spirále navine nanovlákenná vlečka, která tak vytvoří obal lineárního vlákenného útvaru tvořený polymemími nanovlákny, načež se nízkomolekulámí epoxidová pryskyřice na povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru (1) zvýšenou teplotou, která je rovná nebo vyšší než teplota měknutí nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice a současně nižší než teplota měknutí materiálu polymemích nanovláken obalu, uvede do plastického nebo kapalného stavu, ve kterém pronikne do struktury obalu lineárního vlákenného útvaru tvořeného polymemími nanovlákny, a po svém zatuhnutí tento obal připojí k povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru (1).

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se na povrch nosného lineárního vlákenného útvaru (1) nanese 2 až 15% roztok (6) nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice v aromatickém uhlovodíku s přídavkem alespoň 10 % jedno- až dvoufunkčního alifatického alkoholu uhlíkové řady C3 až C5, který na povrchu nosného lineárního útvaru (1) zatuhne a vytvoří vrstvu nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice o hmotnosti, která odpovídá 2 až 5 % hmotnosti nosného lineárního vlákenného útvaru (1).

3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se na povrch nosného lineárního vlákenného útvaru (1) nanese 2 až 15% roztok (6) nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice v xylenu s přídavkem alespoň 10 % jedno- až dvoufunkčního alifatického alkoholu uhlíkové řady C3 až C5.

4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se na povrch nosného lineárního vlákenného útvaru (1) nanese 2 až 15% roztok (6) nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice v aromatickém uhlovodíku s přídavkem 10 až 20 % jednofunkčního alifatického alkoholu uhlíkové řady C3 až C5.

5. Způsob podle nároku 1 nebo 4, vyznačující se tím, že se na povrch nosného lineárního vlákenného útvaru (1) nanese 2 až 15% roztok (6) nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice v aromatickém uhlovodíku s přídavkem 10 až 20 % butylalkoholu.

6. Způsob podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že se na povrch nosného lineárního vlákenného útvaru (1) nanese 2 až 15% roztok (6) nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice v aromatickém uhlovodíku s přídavkem 10 až 20 % butylalkoholu, který dále obsahuje 10 až 20 % butandiolu, přičemž poměr butylalkoholu a butandiolu v něm je 1:9 až 9:1, s výhodou pak 3:4 až 4:3.

7. Způsob podle libovolného z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se na povrch nosného lineárního vlákenného útvaru (1) nanese 2 až 15% roztok (6) nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice v aromatickém uhlovodíku s přídavkem alespoň 10 % jedno- až

- 11 CZ 307208 B6 dvoufunkčního alifatického alkoholu uhlíkové řady C3 až C5, který dále obsahuje 5 až 10 % éteru.

8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že se na povrch nosného lineárního vlákenného útvaru (1) nanese 2 až 15% roztok (6) nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice v aromatickém uhlovodíku s přídavkem alespoň 10 % jedno- až dvoufunkčního alifatického alkoholu uhlíkové řady C3 až C5, který dále obsahuje 5 až 10 % propylenglykolmonoetyléteru.

9. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že 2 až 15% roztok (6) nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice v aromatickém uhlovodíku s přídavkem alespoň 10% jedno- až dvoufunkčního alifatického alkoholu uhlíkové řady C3 až C5 se nanese na povrch nosného lineárního vlákenného útvaru (1), kterým je syntetické hedvábí o jemnosti 100 až 1500 dtex.

10. Lineární vlákenný útvar, který obsahuje jádro tvořené nosným lineárním vlákenným útvarem (1), na kterém je uložený obal tvořený polymerními nano vlákny ve formě ve spirále navinuté nanovlákenné vlečky, vytvořený způsobem podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že obal je s povrchem nosného lineárního vlákenného útvaru (1) propojený prostřednictvím vrstvy nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice uložené na povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru (1), která má hmotnost odpovídající 2 až 15 % hmotnosti nosného lineárního vlákenného útvaru (1), a která částečně zasahuje do struktury obalu tvořeného polymerními nanovlákny.

11. Lineární vlákenný útvar podle nároku 10, vyznačující se tím, že vrstva nízkomolekulámí epoxidové pryskyřice na povrchu nosného lineárního vlákenného útvaru (1) má hmotnost odpovídající 2 až 5 % hmotnosti nosného lineárního vlákenného útvaru (1).

12. Lineární vlákenný útvar podle nároku 10 nebo 11, vyznačující se tím, že nosný lineární vlákenný útvar (1) je tvořený syntetickým hedvábím o jemnosti 100 až 1500 dtex.

13. Textilie tvořená lineárními vlákennými útvary, vyznačující se tím, že alespoň některé její lineární vlákenné útvary jsou lineární vlákenné útvary podle libovolného z nároků 10 až 12.