CZ307106B6 - Kombinovaný obal - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká kombinovaného obalu vytvořeného z výseku a majícího oblast předepsaného rozdělení, jak je popsáno v nárocích 1 a 8.

Dosavadní stav techniky

Z DE 20 2004 015 374 U1 je znám zásobník pro potraviny, jako mlékárenské produkty a podobně, který obsahuje kelímek a manžetu. Kelímek má plochu dna a plášťový úsek. Manžeta obklopuje minimálně část plášťového úseku kelímku. Ve své otevřené koncové oblasti má kelímek odsazený stupeň, který slouží jako doraz pro manžetu. Pod tímto stupněm je v oblasti plášťového úseku na vnější straně vytvořeno několik profilování, která slouží jako zarážky pro manžetu. Plášťový úsek kelímku je kuželovité zúžen od otevřeného konce směrem ke dnu, přičemž manžeta má naproti tomu válcový tvar, takže manžetový výsek má v rozvinutém stavu v podstatě pravoúhlý tvar. K vyrovnání mezi válcovou manžetou a kuželovité se zužujícím plášťovým úsekem je manžeta v oblasti dna ohnuta a vytváří větší zesílení.

DE 295 01 247 U1 popisuje kombinovaný obal z více materiálů, které jsou voleny přednostně z plastu a papíru. Kombinovaný obal zahrnuje stohovatelnou, zasunutelnou nádobu, která se nachází ve svinutém válci, přednostně z papíru. Tento válec je v oblasti dna opatřen ohybem a opírá se o plášť uvnitř ležící nádoby. V oblasti svého otevřeného konce má zasunutelná nádoba zvlášť vytvarovaný horní okraj, který slouží k zapečetění pečetícím kotoučem. Dále je kombinovaný obal výhodně opatřen znovu uzavíratelným víkem z plastu. Ohyb se opírá o hladkou vnější stěnu dovnitř posunutého úseku pláště zasunutelné nádoby.

DE 33 26 369 C2, resp. EP 0 102 522 B1 popisují způsob výroby kuželovitého plastového zásobníku s otvíracím okrajem odstávajícím ven, a to hlubokým tažením. Výroba tohoto kombinovaného obalu se provádí tak, že se do hlubokotažné formy hlubokotažného zařízení založí manžeta a následně je hlubokým tažením tažen kuželovitý zásobník dovnitř do manžety, tedy in-line. Hluboko tažený vnitřní díl se tímto způsobem spojuje tvarovým stykem s vnějším dílem do hotového kombinovaného obalu. Manžeta má dále ohnutí dovnitř, čímž je skryta spodní řezná hrana manžety, takže po ní dovnitř nevnikne žádná vlhkost. Dále je spodní strana manžety podchycena oběžným okrajem spodního dílu, který vyčnívá radiálně směrem ven. To vyplývá z toho, že je manžeta v hlubokotažné formě uspořádána v odpovídající axiální pozici. Při hlubokém tažení přilne hlubokotažné fólie stlačeným vzduchem těsně k vnitřní straně manžety. Pevné spojení mezi vrstvou plastu a manžetou může být ještě navíc vylepšeno vypouklinami vytvarovanými do stěny zásobníku. Tato vypouklina může také navíc ještě sloužit jako stohovací hrana u několika na sobě uspořádaných a do sebe sesazených kombinovaných obalů.

CH 693 611 A5 popisuje obdobně kombinovaný obal s prefabrikovaným plášťovým dílem z kartonu, resp. tuhého papírového materiálu, v němž je uvnitř hlubokým tažením vytvořen vnitřní zásobník. Prefabrikovaný plášťový díl se založí do hlubokotažné formy, takže vnitřní zásobník při hlubokém tažení těsně přilne k plášťovému dílu. V oblasti dna má plášťový díl dovnitř zahnuté ohnutí, které přehybovou hranou ve formě zesíleného okraje vytvoří okraj dna. Zlábek vylisovaný do kartónového materiálu ohnutí má dvě zesílení stěny, vystupující do vnitřního prostoru zásobníku. Vnitřní zásobník je hluboko tažen dovnitř do plášťového dílu tak daleko, že na jedné straně jeho tenká stěna obklopí řeznou hranu ohnutí, na druhé straně se rozprostře přes žlábkem vyprofilovanou oblast se stěnovým zesílením. Těsným přilnutím při hlubokém tažení se vytvoří dobré spojení tvarovým stykem s plášťovým dílem, které působí proti vytažení vnitřního zásobníku z plášťového dílu. Stěna dna vnitřního zásobníku je uspořádána s odstupem od okraje dna

- 1 CZ 307106 B6 zásobníku, vytvořeného ohnutím, takže část ohnutí rozkládající se od stěny dna dolů vytvoří kruhovou patku zásobníku, resp. duté dno.

EP 0 929 455 B1 popisuje způsob výroby kelímkového kombinovaného obalu, při kterém je přes vnitřní zásobník přetažena manžeta. Jako axiální fixaci má vnitřní zásobník v oblasti obou svých od sebe vzdálených konců na jedné straně zesílený okraj a na druhé straně přírubu. Mezi nimi se rozkládá manžetový vnější díl a ještě se o ně také opírá. Tím nebylo ve všech případech možné přenášet velké stohovací síly, protože v oblasti dna vnitřního zásobníku došlo v důsledku opírání manžetového vnějšího dílu k poškození přidržovacího okraje na straně dna.

Kombinovaný obal s oddělitelným plášťovým vnějším dílem je známý z EP 0 408 515 A. Vnější díl má pruh předepsaného rozdělení, rozkládající se mezi jeho koncovými oblastmi a ve směru jeho podélné osy a uspořádaný v překryvné oblasti obou konců spojených překryvným švem. Pruh předepsaného rozdělení může být uchopen a ovládán prostřednictvím uchopovacího jazýčku, čímž může být provedeno žádoucí rozdělení, aby se dal vnější díl zhotovený většinou z kartonu nebo papírového materiálu sejmout z vnitřního zásobníku.

Podstata vynálezu

Předložený vynález si klade za cíl zvýšit vlastní tuhost kombinovaného obalu a přitom navrhnout ekonomicky výhodnější výrobu takového obalu. Dále se má snížit také surovinová spotřeba drahých materiálů. Mimoto se má ale také zlepšit oddělitelnost vnějšího dílu od kelímkového vnitřního zásobníku.

Tento úkol vynálezu je řešen znaky nároku 1.

Když se v plášti zásobníku v bezprostřední přechodové oblasti vycházeje ode dna vytvoří úsek stěny posunutý vzhledem k plášti zásobníku směrem dovnitř k vytvoření kruhového přijímacího prostoru a do tohoto přijímacího prostoru se při vzájemném zasouvání vloží přehybový okraj a manžetový vnější díl se vyrobí s takovou stavební výškou, která odpovídá minimálně vzdálenosti mezi přírubou a spodní stranou dna, tak je výhodné, že jednotlivé díly k vytvoření kombinovaného obalu, totiž kelímkový vnitřní zásobník a manžetový vnější díl, jsou vyráběny odděleně a teprve krátce před plněním je manžetový vnější díl nasazen na vnitřní zásobník. Tím se docílí větší flexibility a menšího skladování, protože manžetový vnější díl může být v předurčeném počtu jednoduše sesazen s vnitřním zásobníkem v závislosti na dodávané náplni. Tím, že se manžetový vnější díl svým přehybovým okrajem vytvořeným u dna vsune do přijímacího prostoru, vytvořeného ve vnitřním zásobníku, se zamezí přítomnosti otevřené řezné hrany v oblasti dna. Mimoto je také ještě v této oblasti zvýšena stabilita celého kombinovaného obalu. Další výhoda tkví v tom, že tak je kombinovaný obal v celé své výšce celoplošně pokryt manžetovým vnějším dílem. Z toho vyplývá na jedné straně optimální přenášení zatížení ze zde otevřeného konce vnitřního zásobníku s jeho přírubou na manžetový vnější díl a na druhé straně jednotný optický dojem. Zdvižením přehybového okraje na dosedací ploše kombinovaného obalu je přenášení zatížení převzato výlučně manžetovým vnějším dílem. Vnitřní zásobník je díky vsazení do manžetového vnějšího dílu tímto vnějším dílem nesen. Dále se tím ušetří nákladně vytvářené mechanismy pro přichycení manžetového vnějšího dílu na kelímkovém vnitřním zásobníku. Tak se sníží nejen náklady na nářadí ale také náklady na logistiku.

Když se dovnitř posunutý úsek stěny pláště zásobníku, viděno v podélném řezu vnitřním zásobníkem, na každé straně posune minimálně o míru, která odpovídá tloušťce přehybového okraje, tak je výhodné, že se již předem vytvoří dostatečný přijímací prostor pro přehybový okraj. Také tím ale může být zvýšena pevnost celého kombinovaného obalu v oblasti jeho dna.

S minimálními prostředky je dosaženo optimálního přenosu sil z pláště zásobníku vnitřního zásobníku na zesílenou oblast manžetového vnějšího dílu.

-2CZ 307106 B6

Díky provedení pláště zásobníku kuželovité se zužujícímu od otevřeného konce směrem ke konci uzavřenému dnem je umožněno přímočaré vytvoření manžetového vnějšího dílu, viděno v podélném řezu kombinovaným obalem.

V oblasti přehybového okraje, zvláště pak jeho řezné hrany, je umožněn nejprve jednoduchý a lehký způsob sestavení s vnitřním zásobníkem a následně je řezná hrana převedena k dosednutí na manžetový vnější díl. Tím může být dosaženo svíracího působení, a tak mohou být přenášeny také vyšší stohovací síly z příruby přes manžetový vnější díl na dosedací plochu.

V oblasti dna je pro následující oddělení stanovena předem definovaná stohovací výška, aby se usnadnilo automatické zpracování a sestavování obou konstrukčních prvků. Navíc se tím zvýší také obvodová pevnost vnitřního zásobníku.

Díky vytvoření uchopovací komory se uživateli umožní lehčí oddělení manžetového vnějšího dílu od vnitřního zásobníku.

Vznikne tvarově stykové připevnění manžetového vnějšího dílu k vnitřnímu zásobníku, a tím může být bez vysokých dodatečných nákladů dosaženo bezvadného mechanického zajištění.

Výhodné je provedení podle tohoto vynálezu také proto, že při stejné stavební výšce manžetového vnějšího dílu může být přijímací objem vnitřního zásobníku jednoduše přizpůsoben různým plnicím objemům. Mimoto se zabrání opírání dna vnitřního zásobníku na dosedací ploše, čímž lze zamezit jeho poškození při velmi tence zvolených tloušťkách stěn.

Dále lze upustit od vytvoření dodatečné stohovací hrany ve vnitřním prostoru vnitřního zásobníku. Vytvoří se vnitřní zásobník s téměř rovným povrchem, z něhož může být náplň vyjímána ještě snadněji a především kompletně. Tím se sníží podíl zbytků ve vnitřním prostoru, čímž se také zjednoduší čištění pro následnou likvidaci a recyklaci.

Dále může být zakryta otevřená řezná hrana přehybového okraje také v oblasti otevřeného konce vnitřního zásobníku a díky tomu lze zabránit nezamýšlenému rozpadnutí při přijímání vlhkosti. Mimoto tím může být docíleno upevnění mezi jednotlivými dohromady sestavenými díly.

Dále se docílí ještě vyšší stability manžetového vnějšího dílu v oblasti dna. Tím jsou přenášeny tlakové síly vycházející z náplně přímo z vnitřního zásobníku na manžetový vnější díl, především jeho přehybový okraj, který je v oblasti dna vytvořen tuhý.

Dále se zabrání dodatečným obráběcím krokům při výrobě manžetového vnějšího dílu a navíc se ještě výrazně zlepší optický vzhled potisku. Dále se ale také dosáhne velmi vysoké vlastní pevnosti a tím možnosti přenášet vyšší tlakové síly.

Dále se dá vystačit s ještě menšími tloušťkami stěn vnitřního zásobníku, neboť podpírací funkci celého kombinovaného obalu přebírá výlučně manžetový vnější díl.

Navzdory oddělitelnému spojení je vytvořen stabilní kombinovaný obal k přijímání nejrůznějších náplní.

Dále je až do sestavení dohromady s vnitřním zásobníkem k dispozici plochý výsek. Ten lze nejen jednoduše potisknout, nýbrž má i minimální skladovací objem.

Dále může být provedeno jednoduché roztržení, resp. oddělení manžetového vnějšího dílu od vnitřního zásobníku. Tím je umožněna dokonalá recyklace.

-3 CZ 307106 B6

Dále je docíleno jednoduché možnosti oddělení manžetového vnějšího dílu od vnitřního zásobníku. Mimoto je tím umožněno odtržení manžetového vnějšího dílu v oblasti zesíleného přehybového okraje bez dodatečného poškození vnějšího dílu.

Uživateli je umožněno jednoduše provést dělení od konce nacházejícího se u dna.

Je vytvořeno nejen určité originální zajištění, nýbrž také může být celý manžetový vnější díl upevněn na vnitřním zásobníku.

Dále se uživateli usnadní obsluha při dělení, ale může se zjednodušit také výroba vnitřního zásobníku, protože uchopovací komora uspořádaná v oblasti otevřeného konce vnitřního zásobníku by mohla způsobovat problémy při jeho vyjímání z formy.

Navzdory vysokým podpěrným silám lze díky manžetovému vnějšímu dílu vystačit s minimální spotřebou materiálu pro nepropustné vytvoření vnitřního zásobníku.

Celková hmotnost kombinovaného obaluje tvořena především manžetovým vnějším dílem. Je-li tento vnější díl vytvořen například z papírového nebo kartónového materiálu, může být následně provedena jeho jednoduchá recyklace. Díky tomu, že manžetový vnější díl zcela převezme podpěrnou funkci kombinovaného obalu, vystačí se při výrobě vnitřního zásobníku s ještě menší spotřebou materiálu, především plastu. Tím se mohou ušetřit vysoké náklady a k výrobě manžetového vnějšího dílu se využijí domácí zdroje.

Může být vytvořen výsek, resp. z něho postavený manžetový, resp. plášťový vnější díl, u kterého je k dispozici stabilní překryvná oblast a přesto je možné vnější díl upevněný na vnitřním zásobníku většinou tvarovým stykem z něj sejmout za účelem oddělené likvidace odpadu. Díky odtrhávacím pruhům uspořádaným většinou několikrát po obvodu a vytvořeným jako oblasti předepsaného rozdělení je vytvořena možnost zvětšit manžetový vnější díl na jeho konci přivráceném ke dnu kombinovaného obalu odtržením odtrhávacího pruhu po obvodu natolik, že je možné jej jednoduše sejmout. Díky tomu, že se tento nebo tyto odtrhávací pruhy rozprostírají jen přes částečnou výšku vnějšího dílu, zůstává vnější díl po odtržení, resp. sejmutí zachován jako uzavřený plášť, který je pouze částečně rozdělen v oblasti vycházející ze dna. Čím kratčeji budou natrženy odtrhávací pruhy, tím déle zůstává zachována nepoškozená část vnějšího dílu.

Když je odtrhávací pruh orientován rovnoběžně s podélnou osou, tak se vyhneme příčným silám, a tak je během odtrhávání vnější díl tlačen směrem na přírubu, takže se při odtrhávání mohou použít větší síly.

Když odtrhávací pruh zahrnuje odtrhávací jazýček, tak se usnadní obsluha odtrhávacího pruhu. Odtrhávací jazýček tak může být integrální součástí odtrhávacího pruhu, nebo může také představovat samostatný, s ním spojený, konstrukční prvek.

Odtrhávací jazýček může být od zbývajícího pláště vnějšího dílu oddělen protnutím materiálu, což umožní přesné zahájení odtrhávacího pohybu.

Bezprostředně sousedící překryvná oblast ve spojení s dělicí oblastí definuje oddělovací, resp. dělicí rovinu. Tím, že je dělicí oblast vytvořena podél překrývající a venku ležící podélné strany, resp. podélné hrany výseku, může překryvná oblast sloužit také jako ovládací prvek k oddělení, resp. roztržení plášťového vnějšího dílu. Protože je dělicí oblasti mezi oběma koncovými oblastmi dodatečně přidělen ovládací prvek, je roztržení ještě více usnadněno a v závislosti na uspořádání ovládacího prvku je určen a s jistotou řízen odtrhávací pohyb.

Díky proražení uspořádanému v překrytém konci se usnadní uchopení podélné strany překrývajícího konce. Od proražení, které plně prostupuje tloušťku stěny výseku, resp. z něho vytvořeného vnějšího dílu, může být jednoduše ajistě provedeno oddělení podél předem určené dělicí roviny.

-4CZ 307106 B6

Když se proražení rozprostírá dovnitř překryvné oblasti a přitom konec výseku v oblasti pod ním ležícího proražení tvoří odtrhávací jazýček, tak se ještě více usnadní uchopení překrývajícího konce.

Když je vytvořen ovládací prvek jako odtrhávací jazýček v překrytém konci a rozprostírá se od překrývající podélné strany konce na stranu odvrácenou od podélné strany konce, tak se vytvoří ovládací prvek, který lze snadno uchopit a tím se ještě více usnadní oddělování, resp. odtrhávání plášťového vnějšího dílu.

Když je ovládací prvek uspořádán zhruba ve středu mezi oběma koncovými oblastmi vzdálenými od sebe ve směru podélné osy, tak se s centrálním uchopovacím bodem provede rovnoměrné oddělení vnějšího dílu přes celou podélnou vzdálenost.

Výhody provedení, kdy je oblast předepsaného rozdělení vytvořena jako odtrhávací pruh obíhající obvodově kolem obvodu vnějšího dílu, spočívají v tom, že se tak umožní oddělení vnějšího dílu od vnitřního zásobníku, při kterém plášťové segmenty vnějšího dílu zůstanou zachovány, aniž by se poškodily roztržením, a přesto je umožněno sejmutí vnějšího dílu z vnitřního zásobníku pro pozdější třídění.

Když je odtrhávací pruh uspořádán v koncové oblasti přivrácené ke dnu vnitřního zásobníku, tak může být zachován výškově téměř nezměněný vnější díl, který lze navzdory jeho obvodové soudržnosti sejmout z vnitřního zásobníku. Díky tomu je možné dát k dispozici například několik sejmutých vnějších dílů jako stavební prvky zejména dětem.

Když odtrhávací pruh obsahuje odtrhávací jazýček, který je přednostně uspořádán v překryvné oblasti, tak se znovu zvýší odtrhávací pohyb a tím přesnost roztržení.

Objasnění výkresů

Tento vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím konkrétních příkladů provedení znázorněných na výkresech. Na těchto výkresech v silně schematickém znázornění:

obr. I znázorňuje kombinovaný obal vytvořený podle vynálezu v pohledu a částečném řezu, obr. 2 znázorňuje detail kombinovaného obalu v oblasti dna v řezu a ve zvětšeném měřítku, obr. 3 znázorňuje detail kombinovaného obalu v oblasti otevřeného konce v řezu a ve zvětšeném měřítku, obr. 4 znázorňuje možné provedení manžetového vnějšího dílu v pohledu a ve zjednodušeném schematickém znázornění, obr. 5 znázorňuje další možné provedení manžetového vnějšího dílu v plochém stavu v pohledu shora a ve zjednodušeném schematickém znázornění, obr. 6 znázorňuje další provedení manžetového vnějšího dílu v plochém stavu v pohledu shora a ve zjednodušeném schematickém znázornění, obr. 7 znázorňuje další provedení manžetového vnějšího dílu s odtrhávacími pruhy v jeho spodní koncové oblasti ve schematicky zjednodušeném znázornění, obr. 8 znázorňuje další výsek ve složeném stavu, v pohledu, obr. 9 znázorňuje detail výseku z obr. 8 v řezu podél linie IX-IX na obr. 8,

-5 CZ 307106 B6 obr. 10 znázorňuje jiný výsek ve složeném stavu, v pohledu, obr. 11 znázorňuje jiné provedení výseku ve složeném stavu, v pohledu, obr. 12 znázorňuje další provedení kombinovaného obalu v oblasti jeho dna, v řezu, obr. 13 znázorňuje pohled zespodu na dno kombinovaného obalu podle šipky XIII z obr. 12, obr. 14 znázorňuje jiné provedení kombinovaného obalu s uzavíracím prvkem, jakož i vnějším dílem ve čtvrtinovém řezu, obr. 15 znázorňuje kombinovaný obal podle obr. 14 v pohledu shora, a obr. 16 znázorňuje možný výsek vnějšího dílu s uzavíracím prvkem podle obr. 14 a 15, v plochém stavu.

Příklady uskutečnění vynálezu

Úvodem je třeba konstatovat, že v různě popsaných příkladech provedení jsou stejné díly opatřeny stejnými vztahovými značkami, resp. stejnými názvy součástí, přičemž prohlášení obsažená v celém popisu mohou být podle smyslu přenesena na stejné díly opatřená stejnými vztahovými značkami, resp. stejnými názvy součástí. Také v popisu zvolená označení polohy, jako např. nahoře, dole, bočně atd., se vztahují na bezprostředně popisované a znázorněné obrázky a při změně polohy musí být podle smyslu přenesena na polohu novou. Dále mohou jednotlivé znaky nebo kombinace znaků z různých zobrazených a popsaných příkladů provedení představovat samostatná vynálezecká či vynálezu odpovídající řešení.

Veškerým údajům o rozsahu hodnot v tomto popisuje nutno rozumět tak, že zahrnují libovolné a všechny dílčí rozsahy z nich, např. údaji 1 až 10 je nutno rozumět tak, že v něm jsou zahrnuty všechny dílčí rozsahy vycházející ze spodní hranice 1 a horní hranice 10, tzn. veškeré dílčí rozsahy začínající spodní hranicí 1 nebo větší a končící horní hranicí 10 nebo menší, např. 1 až 1,7 nebo 3,2 až 8,1 nebo 5,5 až 10.

Na obr. 1 až 3 je zjednodušeně znázorněn kombinovaný obal 1, který v tomto příkladu provedení zahrnuje kelímkový vnitřní zásobník 2, zejména z plastového materiálu, a manžetový vnější díl 3, který obklopuje vnitřní zásobník 2. Vnitřní zásobník 2 může být vytvořen z libovolného plastového materiálu, resp. ale také z jiného hlubokotažného biologicky odbouratelného materiálu.

Vnitřní zásobník 2 má otevřený konec 5 a uzavřený konec 6, které jsou od sebe vzdáleny ve směru jeho podélné osy 4. Plnicí prostor 7 vnitřního zásobníku 2 je ohraničen pláštěm 8 zásobníku, jakož i dnem 9 a může sloužit k uložení různých potravin, mlékárenských produktů atp. Dále může mít vnitřní zásobník 2 v oblasti svého otevřeného konce 5 pláště 8 zásobníku přírubu 10 přesahující plášť 8 zásobníku směrem ven. Tato příruba 10 je s výhodou situována průběžně přes vnější obvod vnitřního zásobníku 2 a je většinou používána také jako zapečeťovací příruba k zapečetění a s tím spojenému uzavření plnicího prostoru 7 po jeho naplnění před vnějšími podmínkami okolního prostředí.

Manžetový vnější díl 3 obklopuje ve svém svinutém, resp. vzpřímeném stavu vnitřní zásobník 2 v oblasti pláště 8 zásobníku a pokrývá ho s výhodou po celém obvodu.

Zde znázorněný kombinovaný obal £ se zhotoví tak, že vnitřní zásobník 2 se vyrobí odděleně od manžetového vnějšího dílu 3 a oba konstrukční díly jsou až do závěrečné montáže, resp. do procesu plnění skladovány, resp. zpracovávány zvlášť. Tak je možné vyrábět jednotné vnitřní zásobníky 2 pro nejrůznější náplně a manžetový vnější díl 3 sesadit s vnitřním zásobníkem 2 teprve

-6CZ 307106 B6 krátce před plněním nebo také až po naplnění. Je-li vnější díl 3 vzpřímen nebo svinut do podoby pláště a sestaven jako konstrukční prvek, může být nasunut na vnitřní zásobník 2, resp. vnitřní zásobník 2 může být vsazen do manžetového vnějšího dílu 3. Nezávisle na tom by bylo ještě možné výsek k vytvoření vnějšího dílu 3 svinout přímo kolem vnitřního zásobníku 2 upnutého na trnu a potom ho spojit do podoby vnějšího dílu 3. Teprve tímto krokem se vytvoří kombinovaný obal 1. Při velmi malých tloušťkách stěn vnitřního zásobníku 2 mohou být tyto sice vyráběny odděleně od vnějších dílů 3, měly by být ale sestaveny do kombinovaného obalu 1 ještě před plněním.

Nezávisle na tom by také bylo ještě možné vytvořit z výseku nejprve manžetový vnější díl 3 a potom jej před vytvarováním vnitřního zásobníku 2 vložit do zde neznázorněné hlubokotažné formy a teprve potom začít s tvářením hlubokotažné fólie. Tento způsob je pak označován jako tzv. in-line-výroba. Tím obdržíme hned kompletní kombinovaný obal 1, který pak může být později naplněn, aniž by vznikaly dodatečné montážní náklady na sestavení vnitřního zásobníku 2 a vnějšího dílu 3.

Dále je zde ještě ukázáno, že v bezprostřední přechodové oblasti 11 od dna 9 směrem k plášti 8 zásobníku je v plášti 8 zásobníku vytvarován vzhledem k plášti 8 zásobníku dovnitř posunutý úsek 12 stěny k vytvoření kruhového přijímacího prostoru 13. V návaznosti na dovnitř posunutý úsek 12 stěny je v podélném řezu, resp. axiálním řezu vnitřním zásobníkem 2 vzhledem k podélné ose 4 vytvořeno osazení 14 přecházející, resp. vedoucí ven k plášti 8 zásobníku. Toto osazení 14 je zpravidla uspořádáno v rovině kolmé na podélnou osu 4 a vytváří stupeň orientovaný směrem ven vzhledem k plnicímu prostoru 7.

U zde kelímkově vytvořeného vnitřního zásobníku 2 jsou plášť 8 zásobníku a/nebo dovnitř posunutý úsek 12 stěny vytvořeny vzhledem k podélné ose 4 vnitřního zásobníku 2 jako kuželovité se zužující od otevřeného konce 5 směrem ke dnu 9. Přitom může být sklon pláště 8 zásobníku volen s výhodou odlišný od sklonu dovnitř posunutého úseku 12 stěny. Přednostně je sklon pláště 8 zásobníku volen menší než sklon dovnitř posunutého úseku 12 stěny. To znamená, že dovnitř posunutý úsek 12 stěny se v podélném řezu vzhledem k podélné ose 4 směrem ke dnu 9 zužuje silněji.

V návaznosti na osazení 14 přecházející k plášti 8 zásobníku, resp. vyčnívající ven má vnitřní zásobník 2, viděno v podélném řezu, na straně odvrácené od dovnitř posunutého úseku 12 stěny odskok 15 s opačným sklonem vzhledem k plášti 8 zásobníku k vytvoření stohovací hrany 16. Dále může být ještě v oblasti dovnitř posunutého úseku 12 stěny vnitřního zásobníku 2 uspořádána, resp. zformována uchopovací komora 17, schematicky zjednodušeně znázorněná v levé spodní oblasti obr. 1. Použití a význam této uchopovací komory 17 budou následně ještě podrobně popsány.

Jak teď lépe vyrozumíme ze společného pohledu na obr. 1 a 2, vykazuje manžetový vnější díl 3 dolní koncové oblasti 18 přivrácené ke dnu 9 vnitřního zásobníku 2 přednostně dovnitř ohnutý přehybový okraj 19. Tento zahnutý přehybový okraj 19 může být vyroben ohnutím úseku manžetového vnějšího dílu 3, přičemž je výhodné, když je přehybový okraj 19 při ohýbání po celém obvodu průběžně těsně přikládán k manžetovému vnějšímu dílu 3. Přehybový okraj 19 je přitom součástí výseku, z něhož se vyrábí vnější díl 3. K dosažení dodatečné stability vnějšího dílu 3 se může ukázat jako výhodné, je-li přehybový okraj 19 alespoň v některých oblastech spojen, zvláště slepen, se stěnou manžetového vnějšího dílu 3.

Nezávisle na tom by bylo ale také možné vytvořit přehybový okraj 19 jako samostatný, na výseku nezávislý konstrukční díl a ten za účelem zesílení spojit s vnějším dílem 3. Tím mohou být např. dosaženy větší rozdíly v tloušťce stěn mezi vnějším dílem 3 a přehybovým okrajem 19.

Jak již bylo dřivé popsáno, tvoří dovnitř posunutý úsek 12 stěny přijímací prostor 13 do kterého se vloží přehybový okraj 19 při zasouvání do sebe a s tím spojeném vytváření kombinovaného

-7CZ 307106 B6 obalu 1. Vzhledem k podélné ose 4 má manžetový vnější díl 3 stavební výšku 20, která odpovídá přinejmenším vzdálenosti 21 mezi přírubou 10, zvláště její spodní stranou přivrácenou ke dnu 9 a spodní stranou 22 dna 9.

Tím je umožněno podpěrné, resp. stohovací síly, které působí na kombinovaný obal 1 ve směru podélné osy 4 v oblasti příruby 10, převést přímo od příruby 10 přes manžetový vnější díl 3 na zjednodušeně znázorněnou dosedací plochu 23 kombinovaného obalu Díky tomu si lze při výrobě pláště 8 zásobníku, resp. dna 9 vystačit i s minimálními tloušťkami stěn. Vyjdeme-li od příruby 10, uskutečňuje se přenos podpěrných sil výlučně přes manžetový vnější díl 3 a jeho dolní koncovou oblast 18 na dosedací plochu 23. K docílení dostatečné těsnosti musí mít plášť 8 zásobníku, zrovna tak jako dno 9 postačující tloušťku stěny, aby bylo možné těmto požadavkům vyhovět. Přitom je ale také nutné přihlédnout k difuzním vlastnostem, resp. prostupnosti plynů, resp. vodní páry materiálem vnitřního zásobníku 2.

Jak již bylo dříve popsáno, je pro vytvoření přijímacího prostoru 13 navržen dovnitř posunutý úsek 12 stěny. Úsek 12 stěny pláště 8 zásobníku je, viděno v podélném řezu vnitřním zásobníkem 2, z každé strany posunut dovnitř směrem k podélné ose 4 minimálně o míru 24, přičemž míra 24 odpovídá minimálně právě tloušťce 25 přehybového okraje 19. Při přiměřeně úzce zvolených tolerancích může být dosaženo nejen určitého svěracího působení mezi manžetovým vnějším dílem 3 a vnitřním zásobníkem 2, nýbrž také dodatečně ještě odpovídajícího zesílení přechodové oblasti 11 ode dna 9 k plášti 8 zásobníku.

Dále je ještě také možné, že oběžná a k otevřenému konci vnitřního zásobníku 2 přivrácená koncová hrana 26 přehybového okraje 19, viděno v podélném řezu vnitřním zásobníkem 2, dosedne na osazení 14, přecházející od dovnitř posunutého úseku 12 stěny směrem k plášti 8 zásobníku. Tím se dosáhne dodatečného podepření a vyztužení pláště 8 zásobníku v tomto úseku 12 stěny. Tím se převede tlakové zatížení z hmoty náplně přes plášť 8 zásobníku přímo do manžetového vnějšího dílu 3.

Dále se může ukázat jako výhodné, jak je nejlépe vidět z obr. 2, když je na manžetovém vnějším dílu 3 v úseku odskoku 15 s opačným sklonem vytvořen, resp. na něm uspořádán alespoň jeden vroubek 27, zasahující do odskoku 15 s opačným sklonem. Tímto vroubkem 27 je možné docílit mechanického spojení k uchycení manžetového vnějšího dílu 3 na vnitřním zásobníku 2.

Na obr. 2 je dále schematicky zjednodušeně přerušovanou čarou znázorněno, že stavební výška 20 manžetového vnějšího dílu 3 je vzhledem k vnitřnímu zásobníku 2 volena tak velká, že dolní koncová oblast 18 manžetového vnějšího dílu 3 přivrácená ke dnu přesahuje dno 9. Tím je stavební výška 20 manžetového vnějšího dílu zvolena větší, než je vzdálenost 21 mezi spodní hranou příruby 10 a spodní stranou 22 dna 9, jakjiž bylo blíže popsáno u obr. 1.

Tímto přesahováním manžetového vnějšího dílu 3, zvláště jeho u dna umístěného přehybového okraje 19, se dosáhne oddělení dna 9 od dosedací plochy 23, a tedy obvodového podepření kombinovaného obalu 1 ohnutým vnějším dílem 3. Opřením přehnutého úseku přehybového okraje 19 na dosedací ploše 23 se umožní nanést potisk manžetového vnějšího dílu 3 celoplošně až k dosedací ploše 23, resp. ke dnu 9, přičemž se tím může ještě dosáhnout vyšší pevnosti a tuhosti celého kombinovaného obalu 1.

Zvětší-li se přerušovanou čarou naznačený přesah manžetového vnějšího dílu 3 v oblasti přehybového okraje 19 dále přes dno 9 ven, může se případně upustit od vytvoření, resp. uspořádání stohovací hrany 16. Podpírání při vzájemném stohování kombinovaných obalů 1 se pak může realizovat přečnívajícím přehybovým okrajem 19 prvního manžetového vnějšího dílu 3 na osazení 14 dalšího vnitřního zásobníku 2 vyčnívající směrem ven od dovnitř posunutého úseku 12 stěny.

-8CZ 307106 B6

Na obr. 3 je zjednodušeně znázorněno další provedení manžetového vnějšího dílu 3 v jeho honu' koncové oblasti 28 přivrácené k přírubě 10. Manžetový vnější díl 3 zde má další přehybový okraj 29, který může být vytvořen analogicky jako předtím popsaný přehybový okraj 19. Přehybový okraj 29 je zrovna tak přednostně ohnutý dovnitř, čímž na vnější straně manžetového vnějšího dílu přivrácené k pozorovateli nejsou přítomné žádné rušivé hrany. Přitom je ještě možné vytvořit přehybový okraj 29 ne kolem celého obvodu vnějšího dílu 3, ale jen po úsecích. K přijetí ohnutého přehybového okraje 29 má plášť 8 zásobníku další dovnitř posunutý úsek 30 stěny, který pro přehybový okraj 29 vytváří další přijímací prostor 31. Bylo by ale také možné ohnout jen další přehybový okraj 29 a od uspořádání dalšího dovnitř posunutého úseku 30 stěny a jím vytvořeného přijímacího prostoru 31 upustit. Při vyjímání vnitřního zásobníku 2 z formy může dovnitř posunutý úsek 30 stěny uspořádaný v oblasti příruby 10 způsobovat problémy, protože se tak ve vnější formě nástroje vytvoří dovnitř uskakující hrana. Sklonem pláště 8 zásobníku se ovšem může působit proti tomu.

Při spojování manžetového vnějšího dílu 3 s vnitřním zásobníkem 2 se další přehybový okraj 29 spolu s vnějším dílem 3 posune směrem k přírubě 10 tak daleko, až přehybový okraj 29 zapadne do pro tento účel vytvořeného přijímacího prostoru 31 v oblasti otevřeného konce 5 vnitřního zásobníku 2. Tím je možné docílit mechanického zajištění manžetového vnějšího dílu 3 na vnitřním zásobníku 2. I tento další přehybový okraj 29 je s výhodou při ohýbání po celém obvodu průběžně těsně přikládán k plášti, resp. stěně manžetového vnějšího dílu 3, jak již bylo předtím popsáno u prvního přehybového okraje 19. Nezávisle na tom by bylo ale také možné použít místo dovnitř posunutého úseku 30 stěny ven vyčnívajících zarážkových výstupků, sloužících k fixaci dalšího přehybového okraje 29 na plášti 8 zásobníku.

Dále by bylo také ještě možné horní přehybový okraj 29, viděno po obvodu, rozdělit na několik přehybových okrajových úseků 29', resp. několik takových přehybových okrajových úseků 29' vytvořit. Je-li uspořádáno několik přehybových okrajových úseků 29', mohou být tyto, viděno po obvodu, střídavě ohnuty, resp. přehnuty a/nebo tvarovány směrem ven pod přírubu 10, jak je zjednodušeně znázorněno přerušovanou čarou. Jsou-li uspořádány, resp. vytvarovány jen jednotlivé přehybové okrajové úseky 29' směřující ven, lze potom zcela upustit od vytvoření dovnitř posunutého úseku 30 stěny. Přitom je výhodné, resp. je vždy třeba dbát na to, aby k přírubě 10 přivrácená horní koncová oblast 28 vnějšího dílu 3 přilehla k přírubě 10, a tak bylo zajištěno nepřetržité odvádění sil do vnějšího dílu 3.

K docílení dostatečného podepření a přenosu sil je dále výhodné, když je manžetový vnější díl 3 vytvořen tak, že jeho vnitřní plocha 32 těsně přilehá k vnějšímu povrchu pláště 8 zásobníku vnitřního zásobníku 2. Z toho vyplyne nejen dostatečné statické tření mezi oběma konstrukčními díly, ale dosáhne se kolem dokola probíhajícího optimálního přenosu sil od náplně k manžetovému vnějšímu dílu 3.

Ještě lepší nosnosti kombinovaného obalu 1 je potom dosaženo, když je manžetový vnější díl 3 spojen s pláštěm 8 zásobníku vnitřního zásobníku 2 sloupnutelným, s výhodou celoplošným slepením. Pod sloupnutelným spojením, resp. slepením se rozumí spojovací prostředek mezi vzájemně přivrácenými povrchy, který zajišťuje dostatečnou soudržnost, avšak při odpojování vnějšího dílu 3 od vnitřního zásobníku 2 je lehce oddělitelný, aniž by došlo ke zničení konstrukčních dílů. Tím je zajištěna nejen dostatečná soudržnost během celé doby používání kombinovaného obalu 1, nýbrž dodatečně také umožněno ještě dokonalé oddělení manžetového vnějšího dílu 3 od vnitřního zásobníku 2, jak bude dále ještě blíže popsáno.

Na obr. 4 je ukázán manžetový vnější díl 3 před nasunutím na kelímkový vnitřní zásobník 2, resp. před spojením s vnitřním zásobníkem 2, který se má vytvarovat uvnitř něj. Tento vnější díl je již z výchozího plochého výseku svinut do pláště. Svinutím plochého výseku jsou potom k sobě přivrácené konce 33, 34 spolu spojeny ve zjednodušeně znázorněné překryvné oblasti 35. To se provede takzvaným překryvným švem. Svinutí, jakož i spojení obou konců 33, 34 se může provést např. slepením, jak je již dostatečně známo z dosavadního stavu techniky. Poukazujeme,

-9CZ 307106 B6 resp. odvoláváme se zde na EP 0 408 515 BI a příslušný popis přebíráme do této patentové přihlášky.

Dále je i zde zjednodušeně znázorněno, že minimálně na jedné podélné straně 36, 37 překryvné oblasti 35 je v manžetovém vnějším dílu 3 uspořádáno, resp. do něj vytvarováno zeslabení materiálu, jako vrub, drážka nebo zde znázorněná perforace 38. Zeslabení materiálu, jako např. perforace 38, je zjednodušeně znázorněno krátkými zalomenými čarami a může být uspořádáno, resp. vytvořeno také přímo v překryvné oblasti 35, resp. uvnitř ní. Výše popsaná perforace 38 slouží k rozdělení svinutého pláště manžetového vnějšího dílu 3. Aby se tento otevírací pohyb mohl provést jednodušeji, může být v překryvné oblasti 35 uspořádán, resp. ustanoven odtrhávací jazýček 39. U zde znázorněného příkladu provedení je odtrhávací jazýček 39 přivrácen ke dnu 9 vnitřního zásobníku 2. Díky tomu může uživatel celý kombinovaný obal 1 za jeho otevřený konec 5 tisknout dolů na dosedací plochu 23 a následně prostřednictvím odtrhávacího jazýčku 39 započít rozdělování a přitom protnout perforaci 38, aby se později mohl plášťový vnější díl 3 oddělit od vnitřního zásobníku 2.

Ke snazšímu uchopení odtrhávacího jazýčku 39, může posloužit na obr. 1 zjednodušeně znázorněná a výše popsaná uchopovací komora 17, přičemž je zde nutné zajistit jen odpovídající vzájemné vycentrování, resp. překrývající se polohu při spojování, resp. nasouvání manžetového vnějšího dílu 3 na vnitřní zásobník 2.

U dodatečně vzájemně spojených konstrukčních dílů by bylo také možné vytvořit uchopovací komoru 17 přes větší obvodovou oblast, než je obvodová délka odtrhávacího jazýčku 39, aby se vytvořila jistá tolerance při vzájemném centrování před spojením dohromady.

Je-li uchopovací komora 17 naproti tomu vytvořena jako vybrání probíhající po celém obvodě, není již vzájemné orientování obou konstrukčních dílů při zasouvání do sebe nutné.

Pro vytvoření odtrhávacího jazýčku 39 v překryvné oblasti 35 je výhodné, je-li minimálně v oblasti jedné podélné strany 36, 37 překryvné oblasti 35 uspořádáno, resp. vytvořeno zeslabení a/nebo protnutí 40 materiálu. Zeslabením materiálu rozumíme vyraženou linii, zářez, vrub a protnutím 40 materiálu řez, proseknutí nebo podobně. Protnutí 40 materiálu se rozkládá přednostně ve směru podélné strany 36, 37 a může prostoupit ještě také uvnitř ležící a ohnutý přehybový okraj 19 vnějšího dílu 3, nebo také zde může být uspořádáno zeslabení materiálu. Přednostně je ale protnutí 40 materiálu přiřazeno oběma podélným stranám 36, 37. Díky tomu mohou obě podélné strany 36, 37 sloužit jako odtrhávací oblast.

Odtrhávací jazýček 39 může být vytvořen buď jen z úseku překryvné oblasti 35 ležícího blíže k vnitřnímu zásobníku 2, nebo jen z úseku překryvné oblasti 35, který leží dále od vnitřního zásobníku 2. Bylo by ale ještě také možné, že odtrhávací jazýček 39 bude obsahovat oba přes sebe uspořádané úseky překryvné oblasti 35, a mít tak dvojnásobnou tloušťku stěny. Ohnutím přehybového okraje 19 se celková tloušťka odtrhávacího jazýčku 39 ještě dodatečně zvyšuje. Abychom tomu zabránili, resp. ji omezili, bylo by možné odstranit části překryvné oblasti 35 v oblasti odtrhávacího jazýčku 39. To se může provést již u plochého výseku nebo až v průběhu výroby vnějšího dílu 3. Tím se stane odtrhávací jazýček 39 součástí překryvné oblasti 35, resp. jí tvořeného pruhu předepsaného rozdělení, resp. odtrhávacího pruhu 45, který se zde rozprostírá po celé výšce vnějšího dílu 3 ve směru podélné osy 4.

Protože u zde znázorněného příkladu provedení je odtrhávací jazýček 39 přiřazen ke dnu 9 vnitřního zásobníku 2, jsou k němu přivrácena i protnutí 40 materiálu.

K zamezení nezamýšleného oddělení, jakož i případně k uchycení manžetového vnějšího dílu na vnitřním zásobníku 2, může být úsek oddělený protnutím 40 materiálu v prostoru překryvné oblasti 35, jako např. odtrhávací jazýček 39 spojen spojovacím prostředkem, jako např. lepidlem, s vnitřním zásobníkem 2. Toho lze dosáhnout např. zjednodušeně znázorněným lepicím bodem 41,

- 10CZ 307106 B6 který na jedné straně fixuje odtrhávací jazýček 39 pevně vzhledem k vnitřnímu zásobníku 2 a dále drží celý vnější díl 3 v jeho poloze na vnitřním zásobníku 2. Další lepicí bod 41 je naznačen také ještě ve zde horní koncové oblasti 28 vnějšího dílu 3. Ještě je třeba poukázat na to, že uspořádání alespoň jedné spojovací oblasti, jako např. lepicího bodu 41, může být provedeno a libovolně zvoleno v celém úseku překryvné oblasti 35.

Na obr. 5 je ukázán další možný a případně samostatný příklad provedení manžetového vnějšího dílu 3, přičemž pro stejné díly jsou opět použity stejné vztahové značky, resp. názvy konstrukčních součástí jako na předcházejících obrázcích 1 až 4. Pro zamezení nežádoucích opakování se odvoláváme, resp. odkazujeme na detailní popis předcházejících obr. 1 až 4.

U tohoto zde znázorněného příkladu provedení je manžetový vnější díl 3 vytvořen opět z výseku, který je v oblasti svých přivrácených konců 33, 34 spojen dohromady v překryvné oblasti 35. Dále je tento výsek přehnut podél dvou linií 42, 43 přehybu přehnut a uložen naplocho, než bude spojen s vnějším zásobníkem 2 nebo než bude vnější díl 3 postaven a založen do hlubokotažné formy k in-line-výrobě. Odtrhávací jazýček 39 může být opět přivrácen ke dnu 9 vnitřního zásobníku 2.

Nezávisle na tom by bylo ale také možné umístit odtrhávací jazýček 39 s materiálovými protnutími 40 na manžetovém vnějším dílu 3 do oblasti příruby 10 vnitřního zásobníku 2. Nadto může být ale také uspořádán, resp. vytvořen vždy jeden odtrhávací jazýček 39 jak v oblasti dna 9, tak v oblasti příruby l_0, aby se umožnilo volitelně oddělení vycházející buď jen z jedné z koncových oblastí 18, 28, nebo také oboustranné oddělení vnějšího dílu 3 od vnitřního zásobníku 2.

Na obr. 6 je znázorněn další možný a případně samostatný příklad provedení manžetového vnějšího dílu 3, resp. jeho výseku, přičemž pro stejné díly jsou opět použity stejné vztahové značky, resp. názvy konstrukčních součástí jako na předcházejících obrázcích 1 až 5. Pro zamezení nežádoucích opakování se odvoláváme, resp. odkazujeme na detailní popis předcházejících obr. 1 až 5.

U složeného a naplocho ležícího výseku k vytvoření manžetového vnějšího dílu 3 je zde v protikladu k příkladu provedení znázorněnému na obr. 5 překryvná oblast 35 umístěna na jeho okrajové oblasti. V tomto příkladu provedení tvoří první linie 42 přehybu zároveň ohraničující linii 44 překryvné oblasti 35. Dále je překryvná oblast 35 na druhé podélné straně 37 ohraničena výše popsanou perforací 38. Tím je opět pro skladování až ke spojení s vnitřním zásobníkem 2 nebo až k založení do hlubokotažné formy vytvořen rovinný vnější díl 3, který při spojování stačí jen rozložit a nasunout. Plochým výsekem pro manžetový vnější díl 3 je také výrazně zjednodušeno jeho potištění a optické uspořádání.

Dále se ukázalo jako výhodné, je-li manžetový vnější díl 3 vytvořen s takovou vlastní hmotností, která vzhledem k celkové hmotnosti kombinovaného obalu 1 leží na spodní hranici minimálně 50 %. Díky tomu, že je manžetový vnější díl 3 vyráběn z papírového nebo kartónového materiálu s nejrůznějšími plošnými hmotnostmi, může být podíl materiálu vnitřního zásobníku 2 trvale snižován. A to zvláště tehdy, když se manžetový vnější díl 3 mezi přírubou 10 a dosedací plochou 23 kombinovaného obalu 1 rozprostírá průběžně a v příčném řezu přímočaře, čímž se docílí vysoké vlastní stability kombinovaného obalu L Tak mohou být přenášeny vysoké stohovací síly.

Na obr. 7 je znázorněn další možný a případně samostatný příklad provedení manžetového vnějšího dílu 3 ve vzpřímené pozici, přičemž pro stejné díly jsou opět použity stejné vztahové značky, resp. názvy konstrukčních součástí jako na předcházejících obrázcích 1 až 6. Pro zamezení nežádoucích opakování se odvoláváme, resp. odkazujeme na detailní popis předcházejících obr. 1 až 6.

U tohoto zde zobrazeného příkladu provedení je znázorněn vzpřímený výsek k vytvoření manžetového vnějšího dílu 3 se svou překryvnou oblastí 35. Oba k sobě přivrácené konce 33, 34 se

- 11 CZ 307106 B6 svými podélnými stranami 36, 37 zde tvoří pouze spojovací oblast výseku k vytvoření plášťového, resp. manžetového vnějšího dílu 3. Přitom je předpokládáno odpovídající slepení. Všeobecně se zde jako vnější díl 3 rozumí trubicovitě vytvořený konstrukční díl, jehož prostorový může být od válcového ke kuželovitému či kónickému. Vzpřímený a dohromady složený výsek vytváří pak vnější díl 3, který v obvodovém pohledu tvoří plášť mezi koncovými oblastmi 18, 28, které jsou od sebe vzdáleny ve směru podélné osy 4. V tomto plášti, resp. v oblasti pláště má být uspořádána, resp. vytvořena minimálně jedna oblast předepsaného rozdělení, přičemž na následujících obrázcích jsou popsána její různá provedení.

Abychom přesto umožnili oddělení vnějšího dílu 3 po použití od vnitřního zásobníku 2, je navržen minimálně jeden, přednostně ale několik po obvodu rozvržených odtrhávacích pruhů 45, vycházejících z dolní koncové oblasti 18 a rozkládajících se k horní koncové oblasti 28. Tento nebo tyto odtrhávací pruhy 45 se rozprostírají pouze přes částečnou výšku 46 vnějšího dílu 3 mezi oběma koncovými oblastmi 18, 28, přednostně v rovnoběžném uspořádání vzhledem k podélné ose 4. Tím, že tento nebo tyto odtrhávací pruhy 45 jsou přiřazeny dnu 9 vnitřního zásobníku 2, resp. se rozprostírají z něho, může být obvodový rozměr v dolní koncové oblasti 18 natolik zvětšen, že lze provést jednoduché sejmutí vnějšího dílu 3 z vnitřního zásobníku 2. Při větším počtu po obvodu rozvržených odtrhávacích pruhů 45 může být po částečném oddělení vnějšího dílu 3 dosaženo ještě větší nestability, aby se vnější díl 3 dal sejmout z vnitřního zásobníku 2, na němž je většinou uchycen tvarovým spojením. To nastává v tom případě, když zde ke dnu 9 přivrácená dolní koncová oblast 18 vnějšího dílu 3 je zachycena jedním z radiálně ven vyčnívajících osazení, a tak ve spolupráci s kónickým provedením jak vnitřního zásobníku 2, tak vnějšího dílu 3 nastane vzájemné zafixování polohy obou konstrukčních dílů. Abychom ulehčili oddělení odtrhávacího pruhu 45, může mu být opět přidělen odtrhávací jazýček 39, resp. může být část odtrhávacího pruhu 45 tvořena odtrhávacím jazýčkem 39. K vytvoření odtrhávacího pruhu 45 může být v materiálu, resp. surovině k vytvoření vnějšího dílu 3 uspořádáno již dřivé popsané zeslabení materiálu, zvláště pak úhlově zarovnaná perforace 38, které usnadní oddělení vnějšího dílu 3 podél předem stanovených dělicích linií. Zeslabení materiálu tedy ohraničují odtrhávací pruh 45 z boku v jeho šířce vzhledem k jeho podélnému rozprostření.

Při tvorbě odtrhávacího jazýčku 39 se může ukázat jako výhodné, je-li od zde dolní koncové oblastí 18 přes částečný úsek částečné výšky 46 vytvořeno protnutí 40 materiálu, aby se usnadnilo ovládání, odtrhávacího jazýčku 39, resp. manipulace s ním. Protnutí 40 materiálu přerušuje jeho soudržnost se zbylým pláštěm vnějšího dílu 3. Díky němu může být po obvodu radiálně snadněji překlopen ven a následně v dalším kroku může být odtržen odtrhávací pruh 45 podél zeslabení materiálu, resp. perforace 38.

Protože zůstává výsek vnějšího dílu 3 v překryvné oblasti 35 stále slepen dohromady a odtrhávací pruh nebo pruhy 45 se rozprostírají ve směru podélné osy 4 jen na částečné výšce 46 celkové výšky vnějšího dílu 3, zůstane vnější díl 3 ve svém základním tvaru zachován, přičemž pouze částečným oddělením obvodové oblasti přivrácené ke dnu 9 se natolik sníží stabilita, že lze bez problému provést nerušené sejmutí vnitřního zásobníku 2. Dodatečně lze opět na vnitřní straně vnějšího dílu 3 uspořádat dříve popsaný přehybový okraj 19, který může případně zabránit přítomnosti otevřené řezné hrany vnějšího dílu 3.

Na obr. 8 a 9 je znázorněn další možný a případně samostatný příklad provedení manžetového vnějšího dílu 3 v obvodově sestavené, jakož i ve složené poloze přičemž pro stejné díly jsou opět použity stejné vztahové značky, resp. názvy konstrukčních součástí jako na předcházejících obrázcích 1 až 7. Pro zamezení nežádoucích opakování se odvoláváme, resp. odkazujeme na detailní popis předcházejících obr. 1 až 7.

Výsek je svými konci 33, 34 při vytvoření překryvné oblasti 35 spojen do průběžného konstrukčního dílu manžetového vnějšího dílu 3. Vně ležící konec 34 odvrácený od vnitřního zásobníku 2 a překrývající uvnitř ležící konec 33 vytváří se svou druhou podélnou stranou 37 ve směru podélné osy 4 dělicí oblast 47. V této dělicí oblasti 47 lze opět vytvořit jedno nebo více materiálových

- 12CZ 307106 B6 zeslabení, zvláště perforaci 38. Zhruba ve středu vzhledem k celkové výšce vnějšího dílu 3 ve směru jeho podélné osy 4 je v úseku stěny vnějšího dílu 3 navazujícím na překryvnou oblast 35 uspořádáno minimálně jedno proražení 48, které se rozprostírá skrz celou tloušťku stěny 49 výseku, resp. vnějšího dílu 3.

Dále je na obr. 9 schematicky naznačeno, že po odpadnutí materiálu vnějšího dílu 3 v oblasti proražení 48 je možné prstem 50, zejména palcem, uchopit druhou podélnou stranu 37 vně ležícího konce 34 a tím lze vycházeje od proražení 48 odtažením roztrhnout perforaci 38 vytvořenou po obou stranách děliči oblasti 47.

Uchopení druhé podélné strany 37 lze dále ulehčit tím, když se proražení 48 rozprostře po obvodu dovnitř překryvné oblasti 35, a tím se usnadní podchycení této části stěny. Tak lze znovu hovořit o odtrhávacím jazýčku 39. Proražení 48, případně v kombinaci s odtrhávacím jazýčkem 39, tak představuje ovládací prvek.

Na obr. 1 0 je znázorněn další možný a případně samostatný příklad provedení manžetového vnějšího dílu 3_ v poloze, kdy je spojen v překryvné oblasti, ale ponechán složený v plošném stavu, přičemž pro stejné díly jsou opět použity stejné vztahové značky, resp. názvy konstrukčních součástí jako na předcházejících obrázcích 1 až 9. Pro zamezení nežádoucích opakování se odvoláváme, resp. odkazujeme na detailní popis předcházejících obr. 1 až 9 .

Protože je toto provedení vytvořeno velmi podobně jako příklady provedení popsané na obr. 8 a 9, zabýváme se blíže jen rozdíly.

Místo výše popsaného proražení 48, je zde odtrhávací jazýček 39 ve vnějším dílu 3 vytvořen na způsob okénka adventního kalendáře, přičemž odtrhávací jazýček 39 se může vyklopit ven podél zeslabující linie 51 probíhající ve tvaru písmene U. Po obou stranách odtrhávacího jazýčku 39 směrem k oběma koncovým oblastem 18, 28 je opět podél druhé podélné strany 37 vně ležícího konce 34 vytvořena dělicí oblast 47. Tato dělicí oblast 47 může opět mít několik materiálových zeslabení, jako například perforaci 38.

Má-li být nyní celý vnější díl 3 oddělen od vnitřního zásobníku 2, musí být napřed odtržen odtrhávací jazýček 39 podél zeslabující linie 51. Protože zeslabující linie 51 končí v oblasti druhé podélné strany 37 vně ležícího konce 34, je otevírací síla při ovládání odtrhávacího jazýčku 39 převáděna do oboustranně uspořádaných dělicích oblastí 47 a vnější díl 3 se rozdělí podél perforace 38. Oba k sobě přivrácené konce 33, 34 vnějšího dílu 3 jsou opět spolu pevně spojeny.

U provedení ukázaných na obr. 8, 9 jakož i 10 není vytvořen žádný vlastní odtrhávací pruh 45, nýbrž dochází k odtržení plášťového vnějšího dílu 3 podél dělicí oblasti 47. Tato dělicí oblast 47 je orientována přednostně rovnoběžně s podélnou osou 4 a rozprostírá se přímočaře mezi oběma koncovými oblastmi 18, 28. Ovládací prvek, jako např. proražení 48 a/nebo odtrhávací jazýček 39, je přitom uspořádán zhruba ve středu mezi oběma koncovými oblastmi 18, 28 vzdálenými od sebe ve směru podélné osy 4.

Na obr. 11 je znázorněn další možný a případně samostatný příklad provedení manžetového vnějšího dílu 3 jako dohromady spojeného výseku, v naplocho ležící poloze, přičemž pro stejné díly jsou opět použity stejné vztahové značky, resp. názvy konstrukčních součástí jako na předcházejících obrázcích 1 až 10. Pro zamezení nežádoucích opakování se odvoláváme, resp. odkazujeme na detailní popis předcházejících obr. 1 až 10.

Také u tohoto zde ukázaného vnějšího dílu 3 jsou k sobě přivrácené konce 33, 34 v překryvné oblasti 35 spojeny ve formě překryvného švu. K oddělení plášťového vnějšího dílu 3 od vnitřního zásobníku 2 je zde opět navržen odtrhávací pruh 45, který se ale rozprostírá obvodově přes obvod vnějšího dílu 3. V oblasti druhé podélné strany 37 překrývajícího vně ležícího konce 34 je v úseku stěny vnějšího dílu 3 ležícím pod ním vytvořen odtrhávací jazýček 39. To může být pro

- 13CZ 307106 B6 vedeno podobně, jak již bylo popsáno výše na obr. 10, se zeslabující linii 51. K vytvoření odtrhávacího pruhu 45 se může ukázat jako výhodné, když v překryvné oblasti 35 mezi oběma podélnými stranami 36, 37 je uspořádáno jedno, přednostně ale dvě protnutí 40 materiálu rozprostírající se v obvodovém směru, aby se při odtržení odtrhávacího pruhu 45 mohla protrhnout také tato zesílená oblast.

Podél odtrhávacího pruhu 45 mohou být opět po obou jeho stranách vytvořena zeslabení materiálu, například ve formě perforaci 38.

Nezávisle na tom by bylo ale také možné vytvořit odtrhávací jazýček 39 přímo jako součást odtrhávacího pruhu 45 v překryvné oblasti 35, přičemž potom k lehčímu uchopení odtrhávacího jazýčku 39 může být opět vytvořeno proražení 48, popsané výše v souvislosti s obr. 8 a 9.

U tohoto, zde ukázaného příkladu provedení je odtrhávací pruh 45 uspořádán zhruba ve středu mezi oběma koncovými oblastmi 18, 28, viděno ve směru podélné osy 4. Nezávisle na tom by bylo ale také myslitelné uspořádání odtrhávacího pruhu 45 obvodově v dolní koncové oblasti 18 přivrácené ke dnu 9. Tato situace je naznačena čerchovanou čarou v dolní koncové oblasti 18. Tím může být oddělena ta koncová oblast vnějšího dílu 3, která se obvykle opírá o zde blíže neznázorněné osazení vnitřního zásobníku 2, a tak brání neúmyslnému oddělení vnějšího dílu 3 od vnitřního zásobníku 2.

Další možnost uspořádání odtrhávacího pruhu 45 spočívá v tom, že se vytvoří šroubovité po obvodu mezi horní koncovou oblastí 28 a dolní koncovou oblasti 18.

Na obr. 12 a 13 je znázorněn další možný připadne samostatný příklad provedení kombinovaného obalu 1, přičemž pro stejné díly jsou opět použity stejné vztahové značky, resp. názvy konstrukčních součástí jako na předcházejících obrázcích 1 až 11. Pro zamezení nežádoucích opakování se odvoláváme, resp. odkazujeme na detailní popis předcházejících obr. 1 až 11.

Oba tyto zvětšené detaily vnitřního zásobníku 2 a vnějšího dílu 3 se týkají toho příkladu provedeni, který byl již popsán v souvislosti s obr. 1 a 2. Rovina řezu pro zobrazení na obr. 12 byla zvolena tak, aby tento obrázek představoval axiální řez podélnou osou 4, jakož i překryvnou oblasti 35. Odtrhávací jazýček 39 je opět součástí překryvné oblasti 35 mezi oběma podélnými stranami 36, 37 konců 33, 34· Dále je také ještě znázorněna možnost, že u dna ležící, tedy dolní koncová oblast 18 vnějšího dílu 3 je ohnuta, příp. přehnuta a přehybový okraj 29 je vložen do výše popsaného přijímacího prostoru 13.

Pro lehčí manipulaci s odtrhávacím pruhem 45, zvláště pak s jeho odtrhávacím jazýčkem 39 může mít vnitřní zásobník 2 v oblasti dna 9 v oblasti svého obvodového podpěrného okraje 52 uchopovací komoru 17, která se zde rozprostírá v radiálním směru dna 9.

Protože se přenos zatížení a podepření celého kombinovaného obalu 1 děje od příruby 10 přes vnější díl 3 až k dosedací ploše 23 kombinovaného obalu 1, je přes tuto krátkou vzdálenost normálně dokola probíhající podpěrný okraj 52 vytvořen jako přerušený. Tak je možné snáze uchopit odtrhávací jazýček 39, a započít tak odtrhávací proces.

Na obr. 14 až 16 je znázorněn další možný a případně samostatný příklad provedení kombinovaného obalu 1, přičemž pro stejné díly jsou opět použity stejné vztahové značky, resp. názvy konstrukčních součásti jako na předcházejících obrázcích 1 až 13. Pro zamezení nežádoucích opakování se odvoláváme, resp. odkazujeme na detailní popis předcházejících obr. 1 až 11.

Kombinovaný obal 1 je u tohoto příkladu provedení tvořen opět vnitřním zásobníkem 2 a plášťovým, resp. manžetovým vnějším dílem 3. Prostorový tvar vnitřního zásobníku 2, jakož i vnějšího dílu 3 může být přitom volně zvolen. Plášťový vnější díl 3 sahá opět od příruby 10 uspořádané v oblasti otevřeného konce 5 až ke dnu 9.

- 14CZ 307106 B6

V protikladu k výše popsaným příkladům provedení je zde dolní koncová oblast 18 vnějšího dílu 3 přivrácená ke dnu 9 podepřena podpěrným osazením 53, a slouží tak k tvarovému uchycení vnějšího dílu 3 na vnitřním zásobníku 2. Toto je dostatečně známo, přičemž zde odkazujeme příkladně na EP 0 929 455 Bl. Dále může být na vnitřním zásobníku 2 v oblasti dna opět uspořádán, resp. vytvořen výše popsaný odskok 15 se stohovací hranou 16.

V levé části obr. 14 je plášťový vnější díl 3 uspořádán takovým způsobem, že překryvná oblast 35 je v oblasti axiálního, resp. podélného řezu vzhledem k podélné ose 4 uspořádána průběžně. Překryvná oblast 35 je znázorněna přes sebe uspořádanými polohami konců 33, 34 vnějšího dílu

3. Odtrhávací pruh 45 probíhá rovněž v překryvné oblasti 35 mezi oběma koncovými oblastmi 18, 28 vzdálenými od sebe ve směru podélné osy 4.

Protože se usiluje o snížení materiálové spotřeby plastu při výrobě vnitřního zásobníku 2, je také stále zmenšována síla, resp. tloušťka tvářeného fóliového pásu. Tento tvářený fóliový pás tvoří v téměř netvářeném stavu přírubu 10, takže tloušťka, resp. síla příruby 10 ve směru podélné osy 4 je dána zvolenou tloušťkou fólie. Čímž tenčeji je vytvořena příruba 10, tím obtížnější je otvírání kombinovaného obalu 1 v oblasti jeho otevřeného konce 5.

Obvykle se otevřený konec 5 uzavře zapečetěním zde zjednodušeně znázorněným uzavíracím prvkem 54. Zapečetěním uzavíracího prvku 54 v jeho okrajové oblasti k přírubě 10 se vytvoří dobře držící spojení mezi oběma konstrukčními prvky. Pro odstranění, resp. odtažení uzavíracího prvku 54 z příruby 10, má tento uzavírací prvek výhodně uchopovací jazýček 55, který přesahuje vnější okraj příruby 10. Tím může být odtrhávací proces, resp. otevírací proces známým způsobem ulehčen. Čím tenčí je tloušťka stěny příruby 10, tím větší existuje nebezpečí, že se během otevíracího procesu příruba 10 v každém případě oddělí, resp. odtrhne a tato trhlina se bude rozšiřovat do pláště 8 zásobníku, takže náplň obsažená v plnicím prostoru 7 vyteče z kombinovaného obalu 1, resp. vnikne mezi vnitřní zásobník 2 a vnější díl (3).

Abychom tomu u tence vytvořených přírub 10 zabránili, může být také v oblasti uzavíracího prvku 54 uspořádán pruh 56 předepsaného rozdělení, který se rozprostírá od uchopovacího jazýčku 55 napříč přes uzavírací prvek 54 až k naproti ležící přírubě JO. K lehčímu otevření uzavíracího prvku 54, může být od uchopovacího jazýčku 55 vytvořena přinejmenším jedna, přednostně však dvě oblasti 57 zeslabení. Při vytváření oblasti 57 zeslabení je třeba myslet na to, že na každý pád musí být zajištěno pro kapaliny nepropustné, resp. případně dokonce plynotěsné uzavření plnicího prostoru 7_ po celé ploše uzavíracího prvku 54. Pruh 56 předepsaného rozdělení pokračuje prostřednictvím dodatečně na něm uspořádaného, resp. jím tvořeného spojovacího prvku 58 jako konstrukční prvek ve tvaru pruhu přes přírubu 10 až k odtrhávacímu pruhu 45 vnějšího dílu 3. Koncový lalok 59 spojovacího prvku 58 je přitom pevně spojen s odtrhávacím pruhem 45, vytvořeným zde v překryvné oblasti 35.

Tím je možné začít odtrhávací proces uzavíracího prvku 54 od uchopovacího jazýčku 55 přes pruh 56 předepsaného rozdělení ven. Tím se umožní po následujícím odstranění zůstávajících zbytků uzavíracího prvku 54 přístup do plnicího prostoru 7. Po odpovídajícím vyjmutí náplně může pokračovat odtrhávací proces prostřednictvím pruhu 56 předepsaného rozdělení a na něm uspořádaného, resp. jím tvořeného spojovacího prvku 58 dále až k odtrhávacímu pruhu 45. Díky spojení spojovacího prvku 58 s odtrhávacím pruhem 4 5 může být také ještě oddělen vnější díl 3, a tak opět po jeho oddělení sejmut z vnitřního zásobníku 2.

Přitom je možné vytvořit uzavírací prvek 54 jako samostatný konstrukční díl s integrálně na něm uspořádaným spojovacím prvkem 58 a tuto konstrukční jednotku po naplnění plnicího prostoru 2 spojit na jedné straně s přírubou 10 a na druhé straně spojit spojovací prvek 58, zvláště pak jeho koncový lalok 59, dále s vnějším dílem 3, zejména s jeho odtrhávacím pruhem 45.

Nezávisle na tom by bylo také ještě možné vytvořit výsek k tvorbě vnějšího dílu 3 tak, že bude nejen obklopovat plášť 8 zásobníku, nýbrž na něm bude jako integrální součást uspořádán ještě

- 15 CZ 307106 B6 spojovací prvek 58 jakož i na něm uspořádaný uzavírací prvek, jak je znázorněno zjednodušeně na obr. 16.

U takovéhoto řešení z jednoho kusu je třeba myslet na to, že pro následný odtrhávací proces přechází pruh 56 předepsaného rozdělení uzavíracího prvku 54 přímo přes spojovací prvek 58 do překryvné oblasti 35 a tam je uspořádán na tom konci 33, 34, který leží blíže k vnitřnímu zásobníku 2, a druhým koncem 33, 34 je překryt. U tohoto řešení může pak spojovací prvek 58 sloužit jako uchopovací jazýček, který dále pokračuje do odtrhávacího pruhu 45, a tím opět ulehčuje odtrhávací proces.

Příklady provedení ukazují možné varianty provedení kombinovaného obalu 1, jakož i vnějšího dílu 3, přičemž je na tomto místě třeba poznamenat, že vynález se neomezuje jen na jeho speciálně uvedené varianty provedení, nýbrž naopak je možné jednotlivé varianty provedení mezi sebou také různě kombinovat, a tato možnost variací na základě technické podstaty vymezené tímto vynálezem spočívá v rámci běžné dovednosti odborníka v této oblasti. Takto jsou tedy všechny myslitelné varianty provedení, umožněné kombinacemi jednotlivých detailů zde znázorněných a popsaných variant provedení, zahrnuty do rozsahu ochrany.

Pro pořádek je konečně třeba upozornit na to, že pro lepší porozumění konstrukci kombinovaného obalu i byl obal, resp. jeho součásti znázorněny částečně mimo měřítko a/nebo zvětšeně a/nebo zmenšeně.

Úkoly, které byly základem samostatných vynálezeckých řešení, lze seznat z popisu.

Především mohou jednotlivá provedení, ukázaná na obr. 1, 2, 3; 4; 5; 6; 7; 8, 9; 10; 11; 12, 13; 14, 15, 16 tvořit předmět samostatných, vynálezu odpovídajících řešení. Příslušné vynálezu odpovídající úkoly a řešení je nutno vyčíst z detailních popisů těchto obrázků.

Claims (5)

1. Kombinovaný obal (1) zahrnující kelímkový vnitřní zásobník (2) s pláštěm (8) zásobníku a dnem (9) a manžetový vnější díl (3) obklopující vnitřní zásobník (2) kolem jeho pláště (8) zásobníku, přičemž plášť (8) zásobníku vnitřního zásobníku (2) je vytvořen jako kuželovité se zužující od otevřeného konce (5), vykazujícího přírubu (10) směrem ven přesahující plášť (8) zásobníku, směrem ke konci (6) uzavřenému dnem (9), přičemž podélná osa (4) se rozprostírá mezi otevřeným koncem (5) a uzavřeným koncem (6), a přičemž vnější díl (3) má koncové oblasti (18, 28) vzdálené od sebe ve směru podélné osy (4), mezi nimiž vnější díl (3) po obvodu tvoří plášť, přičemž tyto koncové oblasti (18, 28) vzhledem k podélné ose (4) vymezují stavební výšku (20) pláště, a přičemž vnější díl (3) je vytvořen z výseku, a k sobě přivrácené konce (33, 34) pláště jsou přitom navzájem spojeny v překryvné oblasti (35), a je uspořádána alespoň jedna oblast předepsaného rozdělení vytvořená v plášti vnějšího dílu (3), která je vytvořena jako odtrhávací pruh (45) a ve své šířce je ohraničena materiálovými zeslabeními, jako například perforacemi (38), přičemž odtrhávací jazýček (39) je tvořen částí odtrhávacího pruhu (45), vyznačující se tím , že vnitřní zásobník (2) je vytvořen z hlubokotažné fólie a příruba (10) je vytvořena jako zapečeťovací příruba, ke dnu (9) přivrácená dolní koncová oblast (18) vnějšího dílu (3) je zachycena jedním z radiálně ven vyčnívajících osazení a oblast předepsaného rozdělení se rozprostírá přes celou výšku vnějšího dílu (3) ve směru podélné osy (4), přičemž materiálová zeslabení jsou alespoň v oblasti podélných stran (36, 37) překryvné oblasti (35) vytvarovány v manžetovém vnějším dílu (3), a odtrhávací pruh (45) a odtrhávací jazýček (39) jsou součásti překryvné oblasti (35), přičemž odtrhávací jazýček (39) je přivrácen dnu (9) vnitřního zásobníku (2), a alespoň v

- 16CZ 307106 B6 oblasti odtrhávacího jazýčku (39) odtrhávacího pruhu (45) v plášti (8) zásobníku vnitřního zásobníku (2) je vytvořena uchopovací komora (17).

2. Kombinovaný obal (1) podle nároku 1, vyznačující se tím, že odtrhávací jazýček (39) je, viděno v podélném směru odtrhávacího pruhu (45), od zbývajícího pláště vnějšího dílu (3) oddělen protnutím (40) materiálu.

3. Kombinovaný obal (1) podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že na odtrhávacím pruhu (45) je v oblasti homí koncové oblasti (28) uspořádán další odtrhávací jazýček (39).

4. Kombinovaný obal (1) podle nároku 1, vyznačující se tím, že manžetový vnější díl (3) v dolní koncové oblasti (18) přivrácené ke dnu (9) vnitřního zásobníku (2) vykazuje dovnitř ohnutý přehybový okraj (19).

5. Kombinovaný obal (1) podle nároku 1, vyznačující se tím, že manžetový vnější díl (3) svojí vnitřní plochou (32) těsně přilehá k vnějšímu povrchu pláště (8) zásobníku vnitřního zásobníku (2).

6. Kombinovaný obal (1) podle nároku 1, vyznačující se tím, že manžetový vnější díl (3) se s pláštěm (8) zásobníku vnitřního zásobníku (2) spojí sloupnutelným, s výhodou celoplošně vytvořeným slepením.

7. Kombinovaný obal (1) podle nároku 1, vyznačující se tím, že manžetový vnější díl (3) se vytvoří s takovou hmotností, která vzhledem k celkové hmotnosti kombinovaného obalu (1) leží v rozmezí se spodní hranicí minimálně 50 %.

8. Kombinovaný obal (1) zahrnující kelímkový vnitřní zásobník (2) s pláštěm (8) zásobníku a dnem (9) a manžetový vnější díl (3) obklopující vnitřní zásobník (2) kolem jeho pláště (8) zásobníku, přičemž plášť (8) zásobníku vnitřního zásobníku (2) je vytvořen jako kuželovité se zužující od otevřeného konce (5), vykazujícího přírubu (10) směrem ven přesahující plášť (8) zásobníku, směrem ke konci (6) uzavřenému dnem (9), přičemž podélná osa (4) se rozprostírá mezi otevřeným koncem (5) a uzavřeným koncem (6), a přičemž vnější díl (3) má koncové oblasti (18, 28) vzdálené od sebe ve směru podélné osy (4), mezi nimiž vnější díl (3) po obvodu tvoří plášť, přičemž tyto koncové oblasti (18, 28) vzhledem k podélné ose (4) vymezují stavební výšku (20) pláště, a přičemž vnější díl (3) je vytvořen z výseku, a k sobě přivrácené konce (33, 34) pláště jsou přitom navzájem spojeny v překryvné oblasti (35), a je uspořádána alespoň jedna oblast předepsaného rozdělení vytvořená v plášti vnějšího dílu (3), vyznačující se tím, že tato alespoň jedna oblast předepsaného rozdělení je vytvořena jako odtrhávací pruh (45) a tento odtrhávací pruh (45) je přitom ve své šířce ohraničen materiálovými zeslabeními, jako například perforacemi (38), a že odtrhávací pruh (45) je vzhledem k překryvné oblasti (35) uspořádán od ní obvodově vzdálen, přičemž odtrhávací pruh (45) se rozkládá od první, ke dnu (9) vnitřního zásobníku (2) přivrácené dolní koncové oblasti (18), přes částečnou výšku (46) směrem k homí koncové oblasti (28).

9. Kombinovaný obal (1) podle nároku 8, vyznačující se tím, že odtrhávací pruh (45) je orientován rovnoběžně s podélnou osou (4).

10. Kombinovaný obal (1) podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že na odtrhávacím pruhu (45) je uspořádán odtrhávací jazýček (39) pro oddělení odtrhávacího pruhu (45).

11. Kombinovaný obal (1) podle nároku 10, vyznačující se tím, že odtrhávací jazýček (39) je uspořádán v dolní koncové oblasti (18) přivrácené dnu (9) vnitřního zásobníku (2).

12. Kombinovaný obal (1) podle nároku 10, vyznačující se tím, že odtrhávací jazýček (39) pro oddělení odtrhávacího pruhu (45) je tvořen částí odtrhávacího pruhu (45).

- 17CZ 307106 B6

13. Kombinovaný obal (1) podle nároku 10, vyznačující se tím, že odtrhávací jazýček (39) je, viděno v podélném směru odtrhávacího pruhu (45), od zbývajícího pláště vnějšího dílu (3) oddělen protnutím (40) materiálu.

5 14. Kombinovaný obal (1) podle nároku 12, vyznačující se tím, že odtrhávací jazýček (39) je, viděno v podélném směru odtrhávacího pruhu (45), od zbývajícího pláště vnějšího dílu (3) oddělen protnutím (40) materiálu.