CZ2010772A3 - Zpusob výroby kombinovaného obalu a pláštového vnejšího dílu - Google Patents

Abstract

Vynález se týká zpusobu výroby kombinovaného obalu (1), pri nemž se od sebe oddelene vyrábejí kelímkový vnitrní zásobník (2) a manžetový vnejší díl (3) obklopující vnitrní zásobník (2) kolem plášte (8) zásobníku. Na vnejším dílu (3) se v koncové oblasti (18) privrácené ke dnu (9) vnitrního zásobníku (2) vytvorí prehybový okraj (19). Následne se vnitrní zásobník (2) a vnejší díl (3) zasunou vzájemne do sebe. V plášti (8) zásobníku se v prechodové oblasti (11) vycházeje ode dna (9) vytvorí úsek (12) steny posunutý vzhledem k plášti (8) zásobníku dovnitr k vytvorení kruhového prijímacího prostoru (13), do kterého se pri vzájemném zasouvání vloží prehybový okraj (19). Vnejší díl (3) se vyrobí se stavební výškou (20), která odpovídá minimálne vzdálenosti mezi prírubou (10) vnitrního zásobníku (2) a spodní stranou (22) dna (9). Vynález se také týká pláštového vnejšího dílu (3) s predem stanovenu oblastí predepsaného rozdelení.

Description

Vynález se týká způsobu výroby kombinovaného obalu, kombinovaného obalu, jakož i vnějšího dílu k vytvoření kombinovaného obalu, vytvořeného z výseku a majícího oblast předepsaného rozdělení, jak je popsáno v nárocích 1, 28, 29, 33 a 38.

Dosavadní stav techniky

Z DE 20 2004 015 374 01 je znám zásobník pro potraviny, jako mlékárenské produkty a podobně, který obsahuje kelímek a manžetu. Kelímek má plochu dna a plášťový úsek. Manžeta obklopuje minimálně část plášťového úseku kelímku. Ve své otevřené koncové oblasti má kelímek odsazený stupeň, který slouží jako doraz pro manžetu. Pod tímto stupněm je v oblasti plášťového úseku na vnější straně vytvořeno několik profilování, která slouží jako zarážky pro manžetu. Plášťový úsek kelímku je kuželovité zúžen od otevřeného konce směrem ke dnu, přičemž manžeta má naproti tomu válcový tvar, takže manžetový výsek má v rozvinutém stavu v podstatě pravoúhlý tvar. K vyrovnání mezi válcovou manžetou a kuželovité se zužujícím plášťovým úsekem je manžeta v oblasti dna ohnuta a vytváří větší zesílení.

93195a.rtf

- 2 DE 295 01 247 UI popisuje kombinovaný obal z vice materiálů, které jsou voleny přednostně z plastu a papíru. Kombinovaný obal zahrnuje stohovatelnou, zasunutelnou nádobu, která se nachází ve svinutém válci, přednostně z papíru. Tento válec je v oblasti dna opatřen ohybem a opírá se o plášť uvnitř ležící nádoby. V oblasti svého otevřeného konce má zasunutelná nádoba zvlášť vytvarovaný horní okraj, který slouží k zapečetěni pečetícím kotoučem. Dále je kombinovaný obal výhodně opatřen znovu uzaviratelným víkem z plastu. Ohyb se opírá o hladkou vnější stěnu dovnitř posunutého úseku pláště zasunutelné nádoby.

DE 33 26 369 C2, resp. EP 0 102 522 Bl popisuji způsob výroby kuželovitého plastového zásobníku s otvíracím okrajem odstávajícím ven, a to hlubokým tažením. Výroba tohoto kombinovaného obalu se provádí tak, že se do hlubokotažné formy hlubokotažného zařízeni založí manžeta a následně je hlubokým tažením tažen kuželovitý zásobník dovnitř do manžety, tedy inline. Hluboko tažený vnitřní díl se tímto způsobem spojuje tvarovým stykem s vnějším dílem do hotového kombinovaného obalu. Manžeta má dále ohnutí dovnitř, čímž je skryta spodní řezná hrana manžety, takže po ní dovnitř nevnikne žádná vlhkost. Dále je spodní strana manžety podchycena oběžným okrajem spodního dílu, který vyčnívá radiálně směrem ven. To vyplývá z toho, že je manžeta v hlubokotažné formě uspořádána v odpovídající axiální pozici. Při hlubokém tažení přilne hlubokotažné folie stlačeným vzduchem těsně k vnitřní straně manžety. Pevné spojení mezi vrstvou plastu a manžetou může být ještě navíc vylepšeno vypouklinami vytvarovanými do stěny zásobníku. Tato vypouklina může také navíc ještě sloužit jako stohovací hrana u několika na sobě uspořádaných a do sebe sesazených kombinovaných obalů.

93195a.rtf

- 3 CH 693 611 A5 popisuje obdobně kombinovaný obal s prefabrikovaným plášťovým dílem z kartonu, resp. tuhého papírového materiálu, v němž je uvnitř hlubokým tažením vytvořen vnitřní zásobník. Prefabrikovaný plášťový díl se založí do hlubokotažné formy, takže vnitřní zásobník při hlubokém tažení těsně přilne k plášťovému dílu. V oblasti dna má plášťový díl dovnitř zahnuté ohnutí, které přehybovou hranou ve formě zesíleného okraje vytvoří okraj dna. Žlábek vylisovaný do karbonového materiálu ohnutí má dvě zesíleni stěny, vystupující do vnitřního prostoru zásobníku. Vnitřní zásobník je hluboko tažen dovnitř do plášťového dílu tak daleko, že na jedné straně jeho tenká stěna obklopí řeznou hranu ohnutí, na druhé straně se rozprostře přes žlábkem vyprofilovanou oblast se stěnovým zesílením. Těsným přilnutím při hlubokém taženi se vytvoří dobré spojení tvarovým stykem s plášťovým dílem, které působí proti vytaženi vnitřního zásobníku z plášťového dílu. Stěna dna vnitřního zásobníku je uspořádána s odstupem od okraje dna zásobníku, vytvořeného ohnutím, takže část ohnuti rozkládající se od stěny dna dolů vytvoří kruhovou patku zásobníku, resp. duté dno.

EP 0 929 455 B1 popisuje způsob výroby kelímkového kombinovaného obalu, při kterém je přes vnitřní zásobník přetažena manžeta. Jako axiální fixaci má vnitřní zásobník v oblasti obou svých od sebe vzdálených konců na jedné straně zesílený okraj a na druhé straně přírubu. Mezi nimi se rozkládá manžetový vnější díl a ještě se o ně také opírá. Tím nebylo ve všech případech možné přenášet velké stohovací síly, protože v oblasti dna vnitřního zásobníku došlo v důsledku opíráni manžetového vnějšího dílu k poškození přidržovacího okraje na straně dna.

93195a.rtf

- 4 Kombinovaný obal s oddělitelným plášťovým vnějším dílem je známý z EP 0 408 515 A. Vnější díl má pruh předepsaného rozdělení, rozkládající se mezi jeho koncovými oblastmi a ve směru jeho podélné osy a uspořádaný v překryvné oblasti obou konců spojených překryvným švem. Pruh předepsaného rozdělení může být uchopen a ovládán prostřednictvím uchopovacího jazýčku, čímž může být provedeno žádoucí rozdělení, aby se dal vnější díl zhotovený většinou z kartonu nebo papírového materiálu sejmout z vnitřního zásobníku.

Podstata vynálezu

Předložený vynález si klade za cíl zvýšit vlastní tuhost kombinovaného obalu a přitom navrhnout ekonomicky výhodnější výrobu takového obalu. Dále se má snížit také surovinová spotřeba drahých materiálů. Mimoto se má ale také zlepšit oddělitelnost vnějšího dílu od kelímkového vnitřního zásobníku.

Tento úkol vynálezu je řešen postupem podle znaků nároku 1. Výhodné je přitom, že jednotlivé díly k vytvoření kombinovaného obalu, totiž kelímkový vnitřní zásobník a manžetový vnější díl, jsou vyráběny odděleně a teprve krátce před plněním je manžetový vnější díl nasazen na vnitřní zásobník. Tím se docílí větší flexibility a menšího skladování, protože manžetový vnější díl může být v předurčeném počtu jednoduše sesazen s vnitřním zásobníkem v závislosti na dodávané náplni. Tím, že se manžetový vnější díl svým přehybovým okrajem vytvořeným u dna vsune do přijímacího prostoru, vytvořeného ve vnitřním zásobníku, se zamezí přítomnosti otevřené řezné hrany v oblasti dna.

93195a.rtf

Mimoto je také ještě v této oblasti zvýšena stabilita celého kombinovaného obalu. Další výhoda tkví v tom, že tak je kombinovaný obal v celé své výšce celoplošně pokryt manžetovým vnějším dílem. Z toho vyplývá na jedné straně optimální přenášení zatížení ze zde otevřeného konce vnitřního zásobníku s jeho přírubou na manžetový vnější díl a na druhé straně jednotný optický dojem. Zdvižením přehybového okraje na dosedací ploše kombinovaného obalu je přenášení zatíženi převzato výlučně manžetovým vnějším dílem. Vnitřní zásobník je díky vsazeni do manžetového vnějšího dílu tímto vnějším dílem nesen. Dále se tím ušetří nákladně vytvářené mechanismy pro přichyceni manžetového vnějšího dílu na kelímkovém vnitřním zásobníku. Tak se sníží nejen náklady na nářadí ale také náklady na logistiku.

U postupových kroků zvolených v nároku 2 je výhodné, že se již předem vytvoří dostatečný přijímací prostor pro přehybový okraj. Také tím ale může být zvýšena pevnost celého kombinovaného obalu v oblasti jeho dna.

Dále je také výhodný postup podle znaků uvedených v nároku 3, protože se tím s minimálními prostředky dosáhne optimálního přenosu sil z pláště zásobníku vnitřního zásobníku na zesílenou oblast manžetového vnějšího dílu.

Další výhodný postup je popsán v nároku 4, díky kterému je umožněno přímočaré vytvoření manžetového vnějšího dílu, viděno v podélném řezu kombinovaným obalem.

Výhodná je také varianta způsobu podle nároků 5 nebo 6, protože se tím umožní v oblasti přehybového okraje, zvláště pak jeho řezné hrany, nejprve jednoduchý a lehký způsob sestavení s vnitřním zásobníkem a následně je řezná hrana

93195a.rtf

- 6 převedena k dosednuti na manžetový vnější díl. Tím může být dosaženo svíraciho působení, a tak mohou být přenášeny také vyšší stohovací síly z příruby přes manžetový vnější díl na dosedaní plochu.

U postupových kroků zvolených v nároku 7 je výhodné, že v oblasti dna je tak pro následující oddělení stanovena předem definovaná stohovací výška, aby se usnadnilo automatické zpracování a sestavování obou konstrukčních prvků. Navíc se tím zvýší také obvodová pevnost vnitřního zásobníku.

Dále je výhodný postup podle znaků uvedených v nároku 8, protože se tím uživateli umožní lehčí oddělení manžetového vnějšího dílu od vnitřního zásobníku.

Další výhodný postup je popsán v nároku 9, díky němuž vznikne tvarově stykové připevnění manžetového vnějšího dílu k vnitřnímu zásobníku. Tím může být bez vysokých dodatečných nákladů dosaženo bezvadného mechanického zajištění.

Výhodná je také varianta způsobu podle nároku 10, protože při stejné stavební výšce manžetového vnějšího dílu může být přijímací objem vnitřního zásobníku jednoduše přizpůsoben různým plnicím objemům. Mimoto se zabrání opírání dna vnitřního zásobníku na dosedací ploše, čímž lze zamezit jeho poškození při velmi tence zvolených tloušťkách stěn.

Dále je výhodný postup podle znaků uvedených v nároku 11, protože díky němu lze upustit od vytvořeni dodatečné stohovací hrany ve vnitřním prostoru vnitřního zásobníku. Vytvoří se vnitřní zásobník s téměř rovným povrchem, z něhož

93195a.rtf

- 7 může být náplň vyjímána ještě snadněji a především kompletně. Tím se sníží podíl zbytků ve vnitřním prostoru, čímž se také zjednoduší čištění pro následnou likvidaci a recyklaci.

U postupových kroků zvolených v nároku 12 je výhodné, že tak může být zakryta otevřená řezná hrana přehybového okraje také v oblasti otevřeného konce vnitřního zásobníku a díky tomu lze zabránit nezamýšlenému rozpadnutí při přijímání vlhkosti. Mimoto tím může být docíleno upevnění mezi jednotlivými dohromady sestavenými díly.

Dále je výhodný postup podle znaků uvedených v nároku 13, protože tím se docílí ještě vyšší stability manžetového vnějšího dílu v oblasti dna. Tím jsou přenášeny tlakové síly vycházející z náplně přímo z vnitřního zásobníku na manžetový vnější díl, především jeho přehybový okraj, který je v oblasti dna vytvořen tuhý.

Další výhodný postup je popsán v nároku 14, kterým se zabrání dodatečným obráběcím krokům při výrobě manžetového vnějšího dílu a navíc se ještě výrazně zlepší optický vzhled potisku. Dále se ale také dosáhne velmi vysoké vlastní pevnosti a tím možnosti přenášet vyšší tlakové síly.

U postupových kroků zvolených v nároku 15 je výhodné, že se dá vystačit s ještě menšími tloušťkami stěn vnitřního zásobníku, neboť podepírací funkci celého kombinovaného obalu přebírá výlučně manžetový vnější díl.

Dále je výhodný postup podle znaků uvedených v nároku 16, protože je tak navzdory oddělitelnému spojení vytvořen stabilní kombinovaný obal k přijímání nejrůznějších náplní.

93195a.rtf

- 8 Další výhodný postup je popsán v nároku 17, protože až do sestavení dohromady s vnitřním zásobníkem je k dispozici plochý výsek. Ten lze nejen jednoduše potisknout, nýbrž má i minimální skladovací objem.

Další výhodné postupové kroky jsou popsány v nárocích 18 až 21, protože tak může být provedeno jednoduché roztrženi, resp. oddělení manžetového vnějšího dílu od vnitřního zásobníku. Tím je umožněna dokonalá recyklace.

Dále je výhodný postup podle znaků uvedených v nárocích 22 a 23, protože tak je docíleno jednoduché možnosti odděleni manžetového vnějšího dílu od vnitřního zásobníku. Mimoto je tím umožněno odtrženi manžetového vnějšího dílu v oblasti zesíleného přehybového okraje bez dodatečného poškození vnějšího dílu.

Další výhodný postup je popsán v nároku 24, protože se tak uživateli jednoduše umožni provést dělení od konce nacházejícího se u dna.

Výhodná je také varianta způsobu podle nároku 25, protože se tak vytvoří nejen určité originální zajištění, nýbrž také může být celý manžetový vnější díl upevněn na vnitřním zásobníku.

U postupových kroků zvolených v nároku 26 je výhodné, že se tak uživateli ještě podstatně usnadni obsluha při dělení. Dále se tím ale může zjednodušit také výroba vnitřního zásobníku, protože uchopovací komora uspořádaná v oblasti otevřeného konce vnitřního zásobníku by mohla způsobovat problémy při jeho vyjímáni z formy.

93195a.rtf

- 9 Dále je výhodný postup podle znaků uvedených v nároku 27, protože tak lze navzdory vysokým podpěrným silám díky manžetovému vnějšímu dílu vystačit s minimální spotřebou materiálu pro nepropustné vytvoření vnitřního zásobníku.

Úkol vynálezu je ale také samostatně řešen znaky nároku 28. Výhody plynoucí z kombinace znaků tohoto nároku spočívají v tom, že je tak vytvořen kombinovaný obal, jehož celková hmotnost je tvořena především manžetovým vnějším dílem. Je-li tento vnější díl vytvořen například z papírového nebo karbonového materiálu, může být následně provedena jeho jednoduchá recyklace. Díky tomu, že manžetový vnější díl zcela převezme podpěrnou funkci kombinovaného obalu, vystačí se při výrobě vnitřního zásobníku s ještě menší spotřebou materiálu, především plastu. Tím se mohou ušetřit vysoké náklady a k výrobě manžetového vnějšího dílu se využijí domácí zdroje.

Úkol vynálezu je ale také samostatně řešen znaky nároku 29. Výhody plynoucí z kombinace znaků tohoto nároku spočívají v tom, že tak může být vytvořen výsek, resp. z něho postavený manžetový, resp. plášťový vnější díl, u kterého je k dispozici stabilní překryvná oblast a přesto je možné vnější díl upevněný na vnitřním zásobníku většinou tvarovým stykem z něj sejmout za účelem oddělené likvidace odpadu. Díky odtrhávacim pruhům uspořádaným většinou několikrát po obvodu a vytvořeným jako oblasti předepsaného rozdělení je vytvořena možnost zvětšit manžetový vnější díl na jeho konci přivráceném ke dnu kombinovaného obalu odtržením odtrhávacího pruhu po obvodu natolik, že je možné jej jednoduše sejmout. Díky tomu, že se tento nebo tyto odtrhávací pruhy rozprostírají jen přes částečnou výšku

93195a.rtf

- 10 vnějšího dílu, zůstává vnější díl po odtržení, resp. sejmutí zachován jako uzavřený plášť, který je pouze částečně rozdělen v oblasti vycházející ze dna. Čím kratčeji budou natrženy odtrhávaní pruhy, tím déle zůstává zachována nepoškozená část vnějšího dílu.

Možné je také provedeni podle nároku 30, jímž se vyhneme příčným silám, a tak je během odtrhávání vnější díl tlačen směrem na přírubu, takže se při odtrhávání mohou použít větší síly.

Další výhodné provedení je popsáno v nároku 31, protože se tak usnadni obsluha odtrhávaciho pruhu. Odtrhávací jazýček tak může být integrální součástí odtrhávaciho pruhu, nebo může také představovat samostatný, s nim spojený, konstrukční prvek.

Možné je ale také provedeni podle nároku 32, protože se tak umožní přesné zahájení odtrhávaciho pohybu.

Úkol vynálezu může být ale také specificky řešen znaky nároku 33. Výhody plynoucí z kombinace znaků tohoto nároku spočívají v tom, že tím bezprostředně sousedící překryvná oblast ve spojení s dělicí oblastí definuje oddělovací, resp. dělicí rovinu. Tím, že je dělicí oblast vytvořena podél překrývající a venku ležící podélné strany, resp. podélné hrany výseku, může překryvná oblast sloužit také jako ovládací prvek k oddělení, resp. roztrženi plášťového vnějšího dílu. Protože je dělicí oblasti mezi oběma koncovými oblastmi dodatečně přidělen ovládací prvek, je roztrženi ještě více usnadněno a v závislosti na uspořádání ovládacího prvku je určen a s jistotou řízen odtrhávací pohyb.

93195a.rtf

- 11 Možné je ale také provedení podle nároku 34, protože se tak uspořádaným proražením usnadní uchopeni podélné strany překrývajícího konce. Od proraženi, které plně prostupuje tloušťku stěny výseku, resp. z něho vytvořeného vnějšího dílu, může být jednoduše a jistě provedeno oddělení podél předem určené dělicí roviny.

Možné je ale také provedení podle nároku 35, kterým se ještě více usnadní uchopení překrývajícího konce.

Další výhodné provedení je popsáno v nároku 36, protože se tak vytvoří ovládací prvek, který lze snadno uchopit a tím se ještě více usnadní oddělování, resp. odtrháváni plášťového vnějšího dílu.

Výhodné je ale také provedeni podle nároku 37, protože se tak s centrálním uchopovacím bodem provede rovnoměrné odděleni vnějšího dílu přes celou podélnou vzdálenost.

Úkol vynálezu je ale také samostatně řešen znaky nároku 38. Výhody plynoucí z kombinace znaků tohoto nároku spočívají v tom, že se tak umožni oddělení vnějšího dílu od vnitřního zásobníku, při kterém plášťové segmenty vnějšího dílu zůstanou zachovány, aniž by se poškodily roztržením, a přesto je umožněno sejmutí vnějšího dílu z vnitřního zásobníku pro pozdější tříděni.

Výhodné další provedení je popsáno v nároku 39, protože tak může být zachován výškově téměř nezměněný vnější dil, který lze navzdory jeho obvodové soudržnosti sejmout z vnitřního zásobníku. Díky tomu je možné dát k dispozici

93195a.rtf

- 12 například několik sejmutých vnějších dílů jako stavební prvky zejména dětem.

Konečně je také výhodné provedení popsané v nároku 40, protože se tak znovu zvýší odtrhávaci pohyb a tím přesnost roztržení.

Přehled obrázků na výkresech

Tento vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím konkrétních příkladů provedení znázorněných na výkresech. Na těchto výkresech v silně schematickém znázorněni:

obr. 1 znázorňuje kombinovaný obal vytvořený podle vynálezu v pohledu a částečném řezu obr. 2 znázorňuje detail kombinovaného obalu v oblasti dna v řezu a ve zvětšeném měřítku, obr. 3 znázorňuje detail· kombinovaného obalu v oblasti otevřeného konce v řezu a ve zvětšeném měřítku, obr. 4 znázorňuje možné provedení manžetového vnějšího dílu v pohledu a ve zjednodušeném schematickém znázornění, obr. 5 znázorňuje další možné provedení manžetového vnějšího dílu v plochém stavu v pohledu shora a ve zjednodušeném schematickém znázorněni,

93195a.rtf

obr. 6	znázorňuje další provedení manžetového vnějšího dílu v plochém stavu v pohledu shora a ve zjednodušeném schematickém znázornění,
obr. 7	znázorňuje další provedeni manžetového vnějšího dílu s odtrhávacími pruhy v jeho spodní koncové oblasti ve schematicky zjednodušeném znázornění,
obr. 8	znázorňuje další výsek ve složeném stavu, v pohledu,
obr. 9	znázorňuje detail výseku z obr. 8 v řezu podél linie IX-IX na obr. 8,
obr. 10	znázorňuje jiný výsek ve složeném stavu, v pohledu,
obr. 11	znázorňuje jiné provedení výseku ve složeném stavu, v pohledu,
obr. 12	znázorňuje další provedeni kombinovaného obalu v oblasti jeho dna, v řezu,
obr. 13	znázorňuje pohled zespodu na dno kombinovaného obalu podle šipky XIII z obr. 12,
obr. 14	znázorňuje jiné provedení kombinovaného obalu s uzavíracím prvkem, jakož i vnějším dílem ve čtvrtinovém řezu,
obr. 15	znázorňuje kombinovaný obal podle obr. 14 v pohledu shora, a

93195a.rtf

- 14 obr. 16 znázorňuje možný výsek vněj šiho dílu s uzavíracím prvkem podle obr. 14 a 15, v plochém stavu.

Příklady provedení vynálezu

Úvodem je třeba konstatovat, že v různě popsaných příkladech provedení jsou stejné díly opatřeny stejnými vztahovými značkami, resp. stejnými názvy součástí, přičemž prohlášení obsažené v celém popisu mohou být podle smyslu přenesena na stejné díly opatřené stejnými vztahovými značkami, resp. stejnými názvy součásti. Také v popisu zvolená označeni polohy, jako např. nahoře, dole, bočně atd. , se vztahují na bezprostředně popisované a znázorněné obrázky a při změně polohy musí být podle smyslu přenesena na polohu novou. Dále mohou jednotlivé znaky nebo kombinace znaků z různých zobrazených a popsaných příkladů provedení představovat samostatná vynálezecká či vynálezu odpovídající řešení.

Veškerým údajům o rozsahu hodnot v tomto popisu je nutno rozumět tak, že zahrnují libovolné a všechny dílčí rozsahy z nich, např. údaji 1 až 10 je nutno rozumět tak, že v něm jsou zahrnuty všechny dílčí rozsahy vycházející ze spodní hranice 1 a horní hranice 10, tzn. veškeré dílčí rozsahy začínající spodní hranicí 1 nebo větší a končící horní hranicí 10 nebo menší, např. 1 až 1,7 nebo 3,2 až 8,1 nebo 5,5 až 10.

Na obr. 1 až 3 je zjednodušeně znázorněn kombinovaný obal 1, který v tomto příkladu provedeni zahrnuje kelímkový vnitřní zásobník 2, zejména z plastového materiálu, a

93195a.rtf

- 15 manžetový vnější díl 3, který obklopuje vnitřní zásobník 2. Vnitřní zásobník 2 může být vytvořen z libovolného plastového materiálu, resp. ale také z jiného hlubokotažného biologicky odbouratelného materiálu.

Vnitřní zásobník 2 má otevřený konec 5 a uzavřený konec 6, které jsou od sebe vzdáleny ve směru jeho podélné osy 4. Plnicí prostor 7 vnitřního zásobníku 2 je ohraničen pláštěm 8 zásobníku, jakož i dnem 9 a může sloužit k uložení různých potravin, mlékárenských produktů atp. Dále může mít vnitřní zásobník 2 v oblasti svého otevřeného konce 5 pláště 8 zásobníku přírubu 10 přesahující plášť 8 zásobníku směrem ven. Tato příruba 10 je s výhodou situována průběžně přes vnější obvod vnitřního zásobníku 2 a je většinou používána také jako pečetní příruba k zapečetění a s tím spojenému uzavření plnicího prostoru 7 po jeho naplnění před vnějšími podmínkami okolního prostředí.

Manžetový vnější díl 3 obklopuje ve svém svinutém, resp. vzpřímeném stavu vnitřní zásobník 2 v oblasti pláště 8 zásobníku a pokrývá ho s výhodou po celém obvodu.

Zde znázorněný kombinovaný obal 1 se zhotoví tak, že vnitřní zásobník 2 se vyrobí odděleně od manžetového vnějšího dílu 3 a oba konstrukční díly jsou až do závěrečné montáže, resp. do procesu plnění skladovány, resp. zpracovávány zvlášť. Tak je možné vyrábět jednotné vnitřní zásobníky 2 pro nejrůznější náplně a manžetový vnější díl 3 sesadit s vnitřním zásobníkem 2 teprve krátce před plněním nebo také až po naplnění. Je-li vnější díl 3 vzpřímen nebo svinut do podoby pláště a sestaven jako konstrukční prvek, může být nasunut na vnitřní zásobník 2, resp. vnitřní zásobník 2 může být vsazen do manžetového vnějšího dílu 3.

93195a.rtf

- 16 Nezávisle na tom by bylo ještě možné výsek k vytvoření vnějšího dílu 3 svinout přímo kolem vnitřního zásobníku 2 upnutého na trnu a potom ho spojit do podoby vnějšího dílu 3. Teprve tímto krokem se vytvoří kombinovaný obal 1. Při velmi malých tloušťkách stěn vnitřního zásobníku 2 mohou být tyto sice vyráběny odděleně od vnějších dílů 3, měly by být ale sestaveny do kombinovaného obalu 1 ještě před plněním.

Nezávisle na tom by také bylo ještě možné vytvořit z výseku nejprve manžetový vnější díl 3 a potom jej před vytvarováním vnitřního zásobníku 2 vložit do zde neznázorněné hlubokotažné formy a teprve potom začít s tvářením hlubokotažné folie. Tento způsob je pak označován jako tzv. inline-výroba. Tím obdržíme hned kompletní kombinovaný obal 1, který pak může být později naplněn, aniž by vznikaly dodatečné montážní náklady na sestavení vnitřního zásobníku 2 a vnějšího dílu 3.

Dále je zde ještě ukázáno, že v bezprostřední přechodové oblasti 11 od dna 9 směrem k plášti 8 zásobníku je v plášti 8 zásobníku vytvarován vzhledem k plášti 8 zásobníku dovnitř posunutý úsek 12 stěny k vytvoření kruhového přijímacího prostoru 13. V návaznosti na dovnitř posunutý úsek 12 stěny je v podélném řezu, resp. axiálním řezu vnitřním zásobníkem 2 vzhledem k podélné ose 4 vytvořeno osazení 14 přecházející, resp. vedoucí ven k plášti 8 zásobníku. Toto osazení 14 je zpravidla uspořádáno v rovině kolmé na podélnou osu 4 a vytváří stupeň orientovaný směrem ven vzhledem k plnicímu prostoru 7.

U zde kelímkově vytvořeného vnitřního zásobníku 2 jsou plášť 8 zásobníku a/nebo dovnitř posunutý úsek 12 stěny vytvořeny vzhledem k podélné ose 4 vnitřního zásobníku 2

93195a.rtf

- 17 jako kuželovité se zužující od otevřeného konce 5 směrem ke dnu 9. Přitom může být sklon pláště 8 zásobníku volen s výhodou odlišný od sklonu dovnitř posunutého úseku 12 stěny. Přednostně je sklon pláště 8 zásobníku volen menší než sklon dovnitř posunutého úseku 12 stěny. To znamená, že dovnitř posunutý úsek 12 stěny se v podélném řezu vzhledem k podélné ose 4 směrem ke dnu 9 zužuje silněji.

V návaznosti na osazení 14 přecházející k plášti 8 zásobníku, resp. vyčnívající ven má vnitřní zásobník 2, viděno v podélném řezu, na straně odvrácené od dovnitř posunutého úseku 12 stěny odskok 15 s opačným sklonem vzhledem k plášti 8 zásobníku k vytvoření stohovací hrany 16. Dále může být ještě v oblasti dovnitř posunutého úseku 12 stěny vnitřního zásobníku 2 uspořádána, resp. zformována uchopovací komora 17, schematicky zjednodušeně znázorněná v levé spodní oblasti obr. 1. Použití a význam této uchopovací komory 17 budou následně ještě podrobně popsány.

Jak teď lépe vyrozumíme ze společného pohledu na obr. 1 a 2, vykazuje manžetový vnější díl 3 v koncové oblasti 18 přivrácené ke dnu 9 vnitřního zásobníku 2 přednostně dovnitř ohnutý přehybový okraj 19. Tento zahnutý přehybový okraj 19 může být vyroben ohnutím úseku manžetového vnějšího dílu 3, přičemž je výhodné, když je přehybový okraj 19 při ohýbání po celém obvodu průběžně těsně přikládán k manžetovému vnějšímu dílu 3. Přehybový okraj 19 je přitom součástí výseku, z něhož se vyrábí vnější díl 3. K dosažení dodatečné stability vnějšího dílu 3 se může ukázat jako výhodné, je-li přehybový okraj 19 alespoň v některých oblastech spojen, zvláště slepen, se stěnou manžetového vnějšího dílu 3.

93195a.rtf

- 18 Nezávisle na tom by bylo ale také možné vytvořit přehybový okraj 19 jako samostatný, na výseku nezávislý konstrukční díl a ten za účelem zesílení spojit s vnějším dílem 3. Tím mohou být např. dosaženy větší rozdíly v tloušťce stěn mezi vnějším dílem 3 a přehybovým okrajem 19.

Jak již bylo dříve popsáno, tvoří dovnitř posunutý úsek 12 stěny přijímací prostor 13, do kterého se vloží přehybový okraj 19 při zasouváni do sebe a s tím spojeném vytvářeni kombinovaného obalu 1. Vzhledem k podélné ose 4 má manžetový vnější díl 3 stavební výšku 20, která odpovídá přinejmenším vzdálenosti 21 mezi přírubou 10, zvláště její spodní stranou přivrácenou ke dnu 9 a spodní stranou 22 dna 9.

Tím je umožněno podpěrné, resp. stohovací síly, které působí na kombinovaný obal 1 ve směru podélné osy 4 v oblasti příruby 10, převést přímo od příruby 10 přes manžetový vnější díl 3 na zjednodušeně znázorněnou dosedací plochu 23 kombinovaného obalu 1. Díky tomu si lze při výrobě pláště 8 zásobníku, resp. dna 9 vystačit i s minimálními tloušťkami stěn. Vyjdeme-li od příruby 10, uskutečňuje se přenos podpěrných sil výlučně přes manžetový vnější díl 3 a jeho koncovou oblast 18 na dosedací plochu 23. K docílení dostatečné těsnosti musí mít plášť 8 zásobníku, zrovna tak jako dno 9 postačující tloušťku stěny, aby bylo možné těmto požadavkům vyhovět. Přitom je ale také nutné přihlédnout k difuzním vlastnostem, resp. prostupnosti plynů, resp. vodní páry materiálem vnitřního zásobníku 2.

Jak již bylo dříve popsáno, je pro vytvoření přijímacího prostoru 13 navržen dovnitř posunutý úsek 12 stěny. Úsek 12 stěny pláště 8 zásobníku je, viděno

93195a.rtf

- 19 v podélném řezu vnitřním zásobníkem 2, z každé strany posunut dovnitř směrem k podélné ose 4 minimálně o míru 24, přičemž míra 24 odpovídá minimálně právě tloušťce 25 přehybového okraje 19. Při přiměřeně úzce zvolených tolerancích může být dosaženo nejen určitého svěracího působení mezi manžetovým vnějším dílem 3 a vnitřním zásobníkem 2, nýbrž také dodatečně ještě odpovídajícího zesílení přechodové oblasti 11 ode dna 9 k plášti 8 zásobníku.

Dále je ještě také možné, že oběžná a k otevřenému konci vnitřního zásobníku 2 přivrácená koncová hrana 26 přehybového okraje 19, viděno v podélném řezu vnitřním zásobníkem 2, dosedne na osazení 14, přecházející od dovnitř posunutého úseku 12 stěny směrem k plášti 8 zásobníku. Tím se dosáhne dodatečného podepření a vyztužení pláště 8 zásobníku v tomto úseku 12 stěny. Tím se převede tlakové zatíženi z hmoty náplně přes plášť 8 zásobníku přímo do manžetového vnějšího dílu 3.

Dále se může ukázat jako výhodné, jak je nejlépe vidět z obr. 2, když je na manžetovém vnějším dílu 3 v úseku odskoku 15 s opačným sklonem 15 vytvořen, resp. na něm uspořádán alespoň jeden vroubek 27, zasahující do odskoku 15 s opačným sklonem 15. Tímto vroubkem 27 je možné docílit mechanického spojení k uchycení manžetového vnějšího dílu 3 na vnitřním zásobníku 2.

Na obr. 2 je dále schematicky zjednodušeně přerušovanou čarou znázorněno, že stavební výška 20 manžetového vnějšího dílu 3 je vzhledem k vnitřnímu zásobníku 2 volena tak velká, že koncová oblast 18 manžetového vnějšího dílu 3 přivrácená ke dnu přesahuje dno 9. Tím je stavební výška 20 manžetového

93195a.rtf

- 20 vnějšího dílu zvolena větší, než je vzdálenost 21 mezi spodní hranou příruby 10 a spodní stranou 22 dna 9, jak již bylo blíže popsáno u obr. 1.

Tímto přesahováním manžetového vnějšího dílu 3, zvláště jeho u dna umístěného přehybového okraje 19, se dosáhne odděleni dna 9 od dosedací plochy 23, a tedy obvodového podepření kombinovaného obalu 1 ohnutým vnějším dílem 3. Opřením přehnutého úseku přehybového okraje 19 na dosedací ploše 23 se umožní nanést potisk manžetového vnějšího dílu 3 celoplošně až k dosedací ploše 23, resp. ke dnu 9, přičemž se tím může ještě dosáhnout vyšší pevnosti a tuhosti celého kombinovaného obalu 1.

Zvětší-li se přerušovanou čarou naznačený přesah manžetového vnějšího dílu 3 v oblasti přehybového okraje 19 dále přes dno 9 ven, může se případně upustit od vytvoření, resp. uspořádáni stohovací hrany 16. Podpírání při vzájemném stohování kombinovaných obalů 1 se pak může realizovat přečnívajícím přehybovým okrajem 19 prvního manžetového vnějšího dílu 3 na osazeni 14 dalšího vnitřního zásobníku 2 vyčnívající směrem ven od dovnitř posunutého úseku 12 stěny.

Na obr. 3 je zjednodušeně znázorněno další provedení manžetového vnějšího dílu 3 v jeho horní koncové oblasti 28 přivrácené k přírubě 10. Manžetový vnější díl 3 zde má další přehybový okraj 29, který může být vytvořen analogicky jako předtím popsaný přehybový okraj 19. Přehybový okraj 29 je zrovna tak přednostně ohnutý dovnitř, čímž na vnější straně manžetového vnějšího dílu 3 přivrácené k pozorovateli nejsou přítomné žádné rušivé hrany. Přitom je ještě možné vytvořit přehybový okraj 29 ne kolem celého obvodu vnějšího dílu 3, ale jen po úsecích. K přijeti ohnutého přehybového okraje 29

93195a.rtf

- 21 má plášť 8 zásobníku další dovnitř posunutý úsek 30stěny, který pro přehybový okraj 29 vytváří další přijímací prostor 31. Bylo by ale také možné ohnout jen další přehybový okraj 29 a od uspořádáni dalšího dovnitř posunutého úseku 30 stěny a jím vytvořeného přijímacího prostoru 31 upustit. Při vyjímání vnitřního zásobníku 2 z formy může dovnitř posunutý úsek 30 stěny uspořádaný v oblasti příruby 10 způsobovat problémy, protože se tak ve vnější formě nástroje vytvoří dovnitř uskakující hrana. Sklonem pláště 8 zásobníku se ovšem může působit proti tomu.

Při spojování manžetového vnějšího dílu 3 s vnitřním zásobníkem 2 se další přehybový okraj 29 spolu s vnějším dílem 3 posune směrem k přírubě 10 tak daleko, až přehybový okraj 29 zapadne do pro tento účel vytvořeného přijímacího prostoru 31 v oblasti otevřeného konce 5 vnitřního zásobníku 2. Tím je možné docílit mechanického zajištění manžetového vnějšího dílu 3 na vnitřním zásobníku 2. I tento další přehybový okraj 29 je s výhodou při ohýbání po celém obvodu průběžně těsně přikládán k plášti, resp. stěně manžetového vnějšího dílu 3, jak již bylo předtím popsáno u prvního přehybového okraje 19. Nezávisle na tom by bylo ale také možné použít místo dovnitř posunutého úseku 30 stěny ven vyčnívajících zarážkových výstupků, sloužících k fixaci dalšího přehybového okraje 29 na plášti 8 zásobníku.

Dále by bylo také ještě možné horní přehybový okraj 29, viděno po obvodu, rozdělit na několik přehybových okrajových úseků 29', resp. několik takových přehybových okrajových úseků 29' vytvořit. Je-li uspořádáno několik přehybových okrajových úseků 29', mohou být tyto, viděno po obvodu, střídavě ohnuty, resp. přehnuty a/nebo tvarovány směrem ven pod přírubu 10, jak je zjednodušeně znázorněno přerušovanou

93195a.rtf

- 22 čarou. Jsou-li uspořádány, resp. vytvarovány jen jednotlivé přehybové okrajové úseky 29' směřující ven, lze potom zcela upustit od vytvoření dovnitř posunutého úseku 30 stěny. Přitom je výhodné, resp. je vždy třeba dbát na to, aby k přírubě 10 přivrácená koncová oblast 28 vnějšího dílu 3 přilehla k přírubě 10, a tak bylo zajištěno nepřetržité odvádění sil do vnějšího dílu 3.

K docílení dostatečného podepření a přenosu sil je dále výhodné, když je manžetový vnější díl 3 vytvořen tak, že jeho vnitřní plocha 32 těsně přilehá k vnějšímu povrchu pláště 8 zásobníku vnitřního zásobníku 2. Z toho vyplyne nejen dostatečné statické třeni mezi oběma konstrukčními díly, ale dosáhne se kolem dokola probíhajícího optimálního přenosu sil od náplně k manžetovému vnějšímu dílu 3.

Ještě lepší nosnosti kombinovaného obalu 1 je potom dosaženo, když je manžetový vnější díl 3 spojen s pláštěm 8 zásobníku vnitřního zásobníku 2 sloupnutelným, s výhodou celoplošným slepením. Pod sloupnutelným spojením, resp. slepením se rozumí spojovací prostředek mezi vzájemně přivrácenými povrchy, který zajišťuje dostatečnou soudržnost, avšak při odpojování vnějšího dílu 3 od vnitřního zásobníku 2 je lehce oddělitelný, aniž by došlo ke zničení konstrukčních dílů. Tím je zajištěna nejen dostatečná soudržnost během celé doby používání kombinovaného obalu 1, nýbrž dodatečně také umožněno ještě dokonalé oddělení manžetového vnějšího dílu 3 od vnitřního zásobníku 2, jak bude dále ještě blíže popsáno.

Na obr. 4 je ukázán manžetový vnější díl 3 před nasunutím na kelímkový vnitřní zásobník 2, resp. před spojením s vnitřním zásobníkem 2, který se má vytvarovat

93195a.rtf uvnitř něj. Tento vnější díl je již z výchozího plochého výseku svinut do pláště. Svinutím plochého výseku jsou potom k sobě přivrácené konce 33, 34 spolu spojeny ve zjednodušeně znázorněné překryvné oblasti 35. To se provede takzvaným překryvným švem. Svinutí, jakož i spojení obou konců 33, 34 se může provést např. slepením, jak je již dostatečně známo z dosavadního stavu techniky. Poukazujeme, resp. odvoláváme se zde na EP 0 408 515 Bl a příslušný popis přebíráme do této patentové přihlášky.

Dále je i zde zjednodušeně znázorněno, že minimálně na jedné podélné straně 36, 37 překryvné oblasti 35 je v manžetovém vnějším dílu 3 uspořádáno, resp. do něj vytvarováno zeslabení materiálu, jako vrub, drážka nebo zde znázorněná perforace 38. Zeslabení materiálu, jako např. perforace 38, je zjednodušeně znázorněno krátkými zalomenými čarami a může být uspořádáno, resp. vytvořeno také přímo v překryvné oblasti 35, resp. uvnitř ní. Výše popsaná perforace 38 slouží k rozdělení svinutého pláště manžetového vnějšího dílu 3. Aby se tento otevírací pohyb mohl provést jednodušeji, může být v překryvné oblasti 35 uspořádán, resp. ustanoven odtrhávací jazýček 39. U zde znázorněného příkladu provedení je odtrhávací jazýček 39 přivrácen ke dnu 9 vnitřního zásobníku 2. Díky tomu může uživatel celý kombinovaný obal 1 za jeho otevřený konec 5 tisknout dolů na dosedací plochu 23 a následně prostřednictvím odtrhávacího jazýčku 39 započít rozdělování a přitom protnout perforaci 38, aby se později mohl plášťový vnější díl 3 oddělit od vnitřního zásobníku 2.

Ke snazšímu uchopení odtrhávacího jazýčku 39, může posloužit na obr. 1 zjednodušeně znázorněná a výše popsaná uchopovací komora 17, přičemž je zde nutné zajistit jen

93195a.rtf odpovídající vzájemné vycentrování, resp. překrývající se polohu při spojování, resp. nasouvání manžetového vnějšího dílu 3 na vnitřní zásobník 2.

U dodatečně vzájemně spojených konstrukčních dílů by bylo také možné vytvořit uchopovací komoru 17 přes větší obvodovou oblast, než je obvodová délka odtrhávacího jazýčku 39, aby se vytvořila jistá tolerance při vzájemném centrování před spojením dohromady.

Je-li uchopovací komora 17 naproti tomu vytvořena jako vybrání probíhající po celém obvodě, není již vzájemné orientováni obou konstrukčních dílů při zasouváni do sebe nutné.

Pro vytvoření odtrhávacího jazýčku 39 v překryvné oblasti 35 je výhodné, je-li minimálně v oblasti jedné podélné strany 36, 37 překryvné oblasti 35 uspořádáno, resp. vytvořeno zeslabeni a/nebo protnuti 40 materiálu. Zeslabením materiálu rozumíme vyraženou linii, zářez, vrub a protnutím 40 materiálu řez, proseknutí nebo podobně. Protnutí 40 materiálu se rozkládá přednostně ve směru podélné strany 36, 37 a může prostoupit ještě také uvnitř ležící a ohnutý přehybový okraj 19 vnějšího dílu 3, nebo také zde může být uspořádáno zeslabení materiálu. Přednostně je ale protnutí 40 materiálu přiřazeno oběma podélným stranám 36, 37. Diky tomu mohou obě podélné strany 36, 37 sloužit jako odtrhávaní oblast.

Odtrhávací jazýček 39 může být vytvořen buď jen z úseku překryvné oblasti 35 ležícího blíže k vnitřnímu zásobníku 2, nebo jen z úseku překryvné oblasti 35, který leží dále od vnitřního zásobníku 2. Bylo by ale ještě také možné, že

93195a.rtf

-25odtrhávací jazýček 39 bude obsahovat oba přes sebe uspořádané úseky překryvné oblasti 35, a mít tak dvojnásobnou tloušťku stěny. Ohnutím přehybového okraje 19 se celková tloušťka odtrhávacího jazýčku 39 ještě dodatečně zvyšuje. Abychom tomu zabránili, resp. ji omezili, bylo by možné odstranit části překryvné oblasti 35 v oblasti odtrhávacího jazýčku 39. To se muže provést již u plochého výseku nebo až v průběhu výroby vnějšího dílu 3. Tím se stane odtrhávací jazýček 39 součástí překryvné oblasti 35, resp. jí tvořeného pruhu předepsaného rozdělení, resp. odtrhávacího pruhu 45, který se zde rozprostírá po celé výšce vnějšího dílu 3 ve směru podélné osy 4.

Protože u zde znázorněného příkladu provedení je odtrhávací jazýček 39 přiřazen ke dnu 9 vnitřního zásobníku 2, jsou k němu přivrácena i protnutí 40 materiálu.

K zamezení nezamýšleného oddělení, jakož i případně k uchycení manžetového vnějšího dílu na vnitřním zásobníku 2, může být úsek oddělený protnutím 40 materiálu v prostoru překryvné oblasti 35, jako např. odtrhávací jazýček 39 spojen spojovacím prostředkem, jako např. lepidlem, s vnitřním zásobníkem 2. Toho lze dosáhnout např. zjednodušeně znázorněným lepicím bodem 41, který na jedné straně fixuje odtrhávací jazýček 39 pevně vzhledem k vnitřnímu zásobníku 2 a dále drží celý vnější díl 3 v jeho poloze na vnitřním zásobníku 2. Další lepicí bod 41 je naznačen také ještě ve zde horní koncové oblasti 28 vnějšího dílu 3. Ještě je třeba poukázat na to, že uspořádání alespoň jedné spojovací oblasti, jako např. lepicího bodu 41, může být provedeno a libovolně zvoleno v celém úseku překryvné oblasti 35.

93195a.rtf

Na obr. 5 je ukázán další možný a případně samostatný příklad provedení manžetového vnějšího dílu 3, přičemž pro stejné díly jsou opět použity stejné vztahové značky, resp. názvy konstrukčních součástí jako na předcházejících obrázcích 1 až 4 . Pro zamezení nežádoucích opakování se odvoláváme, resp. odkazujeme na detailní popis předcházejících obr. 1 až 4.

□ tohoto zde znázorněného příkladu provedení je manžetový vnější díl 3 vytvořen opět z výseku, který je v oblasti svých přivrácených konců 33, 34 spojen dohromady v překryvné oblasti 35. Dále je tento výsek přehnut podél dvou linií 42, 43 přehybu přehnut a uložen naplocho, než bude spojen s vnějším zásobníkem 2 nebo než bude vnější díl 3 postaven a založen do hlubokotažné formy k inline-výrobě. Odtrhávaci jazýček 39 může být opět přivrácen ke dnu 9 vnitřního zásobníku 2.

Nezávisle na tom by bylo ale také možné umístit odtrhávaci jazýček 39 s materiálovými protnutími 40 na manžetovém vnějším dílu 3 do oblasti příruby 10 vnitřního zásobníku 2. Nadto může být ale také uspořádán, resp. vytvořen vždy jeden odtrhávaci jazýček 39 jak v oblasti dna 9, tak v oblasti příruby 10, aby se umožnilo volitelně oddělení vycházející buď jen z jedné z koncových oblastí 18, 28, nebo také oboustranné oddělení vnějšího dílu 3 od vnitřního zásobníku 2.

Na obr. 6 je znázorněn další možný a připadne samostatný příklad provedení resp. jeho výseku, přičemž pro stejné vztahové značky, resp. jako na předcházejících obrá manžetového vnějšího dílu 3, stejné díly jsou opět použity názvy konstrukčních součástí zcích 1 až 5. Pro zamezení

93195a.rtf nežádoucích opakování se odvoláváme, resp. odkazujeme na detailní popis předcházejících obr. 1 až 5.

U složeného a naplocho ležícího výseku k vytvoření manžetového vnějšího dílu 3 je zde v protikladu k příkladu provedení znázorněnému na obr. 5 překryvná oblast 35 umístěna na jeho okrajové oblasti. V tomto příkladu provedení tvoří linie 42 přehybu zároveň ohraničující linii 44 překryvné oblasti 35. Dále je překryvná oblast 35 na druhé podélné straně 37 ohraničena výše popsanou perforací 38. Tím je opět pro skladování až ke spojení s vnitřním zásobníkem 2 nebo až k založení do hlubokotažné formy vytvořen rovinný vnější díl 3, který při spojování stačí jen rozložit a nasunout. Plochým výsekem pro manžetový vnější díl 3 je také výrazně zjednodušeno jeho potištění a optické uspořádání.

Dále se ukázalo jako výhodné, je-li manžetový vnější díl 3 vytvořen s takovou vlastní hmotností, která vzhledem k celkové hmotnosti kombinovaného obalu 1 leží na spodní hranici minimálně 50 %. Díky tomu, že je manžetový vnější díl 3 vyráběn z papírového nebo karbonového materiálu s nejrůznějšími plošnými hmotnostmi, může být podíl materiálu vnitřního zásobníku 2 trvale snižován. A to zvláště tehdy, když se manžetový vnější díl 3 mezi přírubou 10 a dosedací plochou 23 kombinovaného obalu 1 rozprostírá průběžně a v příčném řezu přímočaře, čímž se docílí vysoké vlastní stability kombinovaného obalu 1. Tak mohou být přenášeny vysoké stohovací síly.

Na obr. 7 je znázorněn další možný a případně samostatný příklad provedení manžetového vnějšího dílu 3 ve vzpřímené pozici, přičemž pro stejné díly jsou opět použity

93195a.rtf stejné vztahové značky, resp. názvy konstrukčních součástí jako na předcházejících obrázcích 1 až 6. Pro zamezení nežádoucích opakování se odvoláváme, resp. odkazujeme na detailní popis předcházejicích obr. 1 až 6.

U tohoto zde zobrazeného přikladu provedení je znázorněn vzpřímený výsek k vytvoření manžetového vnějšího dílu 3 se svou překryvnou oblastí 35. Oba k sobě přivrácené konce 33, 34 se svými podélnými stranami 36, 37 zde tvoří pouze spojovací oblast výseku k vytvořeni plášťového, resp. manžetového vnějšího dílu 3. Přitom je předpokládáno odpovídající slepení. Všeobecně se zde jako vnější díl 3 rozumí trubicovitě vytvořený konstrukční díl, jehož prostorový může být od válcového ke kuželovitému či kónickému. Vzpřímený a dohromady složený výsek vytváří pak vnější díl 3, který v obvodovém pohledu tvoří plášť mezi koncovými oblastmi 18, 28, které jsou od sebe vzdáleny ve směru podélné osy 4. V tomto plášti, resp. v oblasti pláště má být uspořádána, resp. vytvořena minimálně jedna oblast předepsaného rozdělení, přičemž na následujících obrázcích jsou popsána její různá provedení.

Abychom přesto umožnili oddělení vnějšího dílu 3 po použiti od vnitřního zásobníku 2, je navržen minimálně jeden, přednostně ale několik po obvodu rozvržených odtrhávacích pruhů 45, vycházejících z dolní koncové oblasti 18 a rozkládajících se k horní koncové oblasti 28. Tento nebo tyto odtrhávací pruhy 45 se rozprostírají pouze přes částečnou výšku 46 vnějšího dílu 3 mezi oběma koncovými oblastmi 18, 28, přednostně v rovnoběžném uspořádání vzhledem k podélné ose 4. Tím, že tento nebo tyto odtrhávací pruhy 45 jsou přiřazeny dnu 9 vnitřního zásobníku 2, resp. se rozprostírají z něho, může být obvodový rozměr ve spodní

93195a.rtf

-29koncové oblasti 18 natolik zvětšen, že lze provést jednoduché sejmutí vnějšího dílu 3 z vnitřního zásobníku 2. Při větším počtu po obvodu rozvržených odtrhávacích pruhů 45 může být po částečném oddělení vnějšího dílu 3 dosaženo ještě větší nestability, aby se vnější dil 3 dal sejmout z vnitřního zásobníku 2, na němž je většinou uchycen tvarovým spojením. To nastává v tom případě, když zde ke dnu 9 přivrácená koncová oblast 18 vnějšího dílu 3 je zachycena jedním z radiálně ven vyčnívajících osazení, a tak ve spolupráci s kónickým provedením jak vnitřního zásobníku 2, tak vnějšího dílu 3 nastane vzájemné zafixování polohy obou konstrukčních dílů. Abychom ulehčili odděleni odtrhávacího pruhu 45, může mu být opět přidělen odtrhávací jazýček 39, resp. může být část odtrhávacího pruhu 45 tvořena odtrhávacim jazýčkem 39. K vytvoření odtrhávacího pruhu 45 může být v materiálu, resp. surovině k vytvoření vnějšího dílu 3 uspořádáno již dříve popsané zeslabení materiálu, zvláště pak úhlově zarovnaná perforace 38, které usnadni oddělení vnějšího dílu 3 podél předem stanovených dělicích linií. Zeslabení materiálu tedy ohraničují odtrhávací pruh 45 z boku v jeho šířce vzhledem k jeho podélnému rozprostření.

Při tvorbě odtrhávacího jazýčku 39 se může ukázat jako výhodné, je-li od zde spodní koncové oblasti 18 přes částečný úsek částečné výšky 46 vytvořeno protnutí 40 materiálu, aby se usnadnilo ovládání, odtrhávacího jazýčku 39, resp. manipulace s ním. Protnutí 40 materiálu přerušuje jeho soudržnost se zbylým pláštěm vnějšího dílu 3. Diky němu může být po obvodu radiálně snadněji překlopen ven a následně v dalším kroku může být odtržen odtrhávací pruh 45 podél zeslabení materiálu, resp. perforace 38.

93195a.rtf

Protože zůstává výsek vnějšího dílu 3 v překryvné oblasti 35 stále slepen dohromady a odtrhávací pruh nebo pruhy 45 se rozprostírají ve směru podélné osy 4 jen na částečné výšce 46 celkové výšky vnějšího dílu 3, zůstane vnější díl 3 ve svém základním tvaru zachován, přičemž pouze částečným oddělením obvodové oblasti přivrácené ke dnu 9 se natolik sníží stabilita, že lze bez problému provést nerušené sejmutí vnitřního zásobníku 2. Dodatečně lze opět na vnitřní straně vnějšího dílu 3 uspořádat dříve popsaný přehybový okraj 19, který může případně zabránit přítomnosti otevřené řezné hrany vnějšího dílu 3.

Na obr. 8 a 9 je znázorněn další možný a případně samostatný příklad provedení manžetového vnějšího dílu 3 v obvodově sestavené, jakož i ve složené poloze přičemž pro stejné díly jsou opět použity stejné vztahové značky, resp. názvy konstrukčních součástí jako na předcházejících obrázcích 1 až Ί. Pro zamezení nežádoucích opakování se odvoláváme, resp. odkazujeme na detailní popis předcházejících obr. 1 až 7.

Výsek je svými konci 33, 34 při vytvoření překryvné oblasti 35 spojen do průběžného konstrukčního dílu manžetového vnějšího dílu 3. Vně ležící konec 34 odvrácený od vnitřního zásobníku 2 a překrývající uvnitř ležící konec 33 vytváří se svou podélnou stranou 37 ve směru podélné osy 4 dělicí oblast 47. V této dělicí oblasti 47 lze opět vytvořit jedno nebo více materiálových zeslabení, zvláště perforaci 38. Zhruba ve středu vzhledem k celkové výšce vnějšího dílu 3 ve směru jeho podélné osy 4 je v úseku stěny vnějšího dílu 3 navazujícím na překryvnou oblast 35 uspořádáno minimálně jedno proražení 48, které se

93195a.rtf rozprostírá skrz celou tloušťku stěny 49 výseku, resp. vnějšího dílu 3.

Dále je na obr. 9 schematicky naznačeno, že po odpadnutí materiálu vnějšího dílu 3 v oblasti proraženi 48 je možné prstem 50, zejména palcem, uchopit podélnou stranu 37 vně uspořádaného konce 34 a tím lze vycházeje od proražení 48 odtažením roztrhnout perforaci 38 vytvořenou po obou stranách dělicí oblasti 47.

Uchopení podélné strany 37 lze dále ulehčit tím, když se proražení 48 rozprostře po obvodu dovnitř překryvné oblasti 35, a tím se usnadní podchycení této části stěny. Tak lze znovu hovořit o odtrhávacim jazýčku 39. Proražení 48, případně v kombinaci s odtrhávacim jazýčkem 39, tak představuje ovládací prvek.

Na obr. 10 je znázorněn další možný a případně samostatný příklad provedení manžetového vnějšího dílu 3 v poloze, kdy je spojen v překryvné oblasti, ale ponechán složený v plošném stavu, přičemž pro stejné díly jsou opět použity stejné vztahové značky, resp. názvy konstrukčních součástí jako na předcházejících obrázcích 1 až 9. Pro zamezení nežádoucích opakování se odvoláváme, resp. odkazujeme na detailní popis předcházejících obr. 1 až 9.

Protože je toto provedení vytvořeno velmi podobně jako příklady provedení popsané na obr. 8 a 9, zabýváme se blíže jen rozdíly.

Místo výše popsaného proražení 48, je zde odtrhávací jazýček 39 ve vnějším dílu 3 vytvořen na způsob okénka adventního kalendáře, přičemž odtrhávací jazýček 39 se může

93195a.rtf

- 32 vyklopit ven podél zeslabující linie 51 probíhající ve tvaru písmene U. Po obou stranách odtrhávacího jazýčku 39 směrem k oběma koncovým oblastem 18, 28 je opět podél podélné strany 37 konce 34 vytvořena dělicí oblast 47. Tato dělicí oblast 47 může opět mít několik materiálových zeslabení, jako například perforaci 38.

Má-li být nyní celý vnější díl 3 oddělen od vnitřního zásobníku 2, musí být napřed odtržen odtrhávaci jazýček 39 podél zeslabující linie 51. Protože zeslabující linie 51 končí v oblasti podélné strany 37 konce 34, je otevírací síla při ovládání odtrhávacího jazýčku 39 převáděna do oboustranně uspořádaných dělicích oblastí 47 a vnější díl 3 se rozdělí podél perforace 38. Oba k sobě přivrácené konce 33, 34 vnějšího dílu 3 jsou opět spolu pevně spojeny.

U provedení ukázaných na obr. 8, 9 jakož i 10 není vytvořen žádný vlastní odtrhávaci pruh 45, nýbrž dochází k odtržení plášťového vnějšího dílu 3 podél dělicí oblasti 47. Tato dělicí oblast 47 je orientována přednostně rovnoběžně s podélnou osou 4 a rozprostírá se přímočaře mezi oběma koncovými oblastmi 18, 28. Ovládací prvek, jako např. proražení 48 a/nebo odtrhávaci jazýček 39, je přitom uspořádán zhruba ve středu mezi oběma koncovými oblastmi 18, 28 vzdálenými od sebe ve směru podélné osy 4.

Na obr. 11 je znázorněn další možný a případně samostatný příklad provedení manžetového vnějšího dílu 3 jako dohromady spojeného výseku, v naplocho ležící poloze, přičemž pro stejné díly jsou opět použity stejné vztahové značky, resp. názvy konstrukčních součástí jako na předcházejících obrázcích 1 až 10. Pro zamezení nežádoucích

93195a.rtf opakováni se odvoláváme, resp. odkazujeme na detailní popis předcházejících obr. 1 až 10.

Také u tohoto zde ukázaného vnějšího dílu 3 jsou k sobě přivrácené konce 33, 34 v překryvné oblasti 35 spojeny ve formě překryvného švu. K odděleni plášťového vnějšího dílu 3 od vnitřního zásobníku 2 je zde opět navržen odtrhávací pruh 45, který se ale rozprostírá obvodově přes obvod vnějšího dílu 3. V oblasti podélné strany 37 překrývajícího konce 34 je v úseku stěny vnějšího dílu 3 ležícím pod ním vytvořen odtrhávací jazýček 39. To může být provedeno podobně, jak již bylo popsáno výše na obr. 10, se zeslabující linií 51. K vytvoření odtrhávaciho pruhu 45 se může ukázat jako výhodné, když v překryvné oblasti 35 mezi oběma podélnými stranami 36, 37 je uspořádáno jedno, přednostně ale dvě protnutí 40 materiálu rozprostírající se v obvodovém směru, aby se při odtržení odtrhávaciho pruhu 45 mohla protrhnout také tato zesílená oblast.

Podél odtrhávaciho pruhu 45 mohou být opět po obou jeho stranách vytvořena zeslabeni materiálu, například ve formě perforací 38.

Nezávisle na tom by bylo ale také možné vytvořit odtrhávací jazýček 39 přímo jako součást odtrhávaciho pruhu 45 v překryvné oblasti 35, přičemž potom k lehčímu uchopení odtrhávaciho jazýčku 39 může být opět vytvořeno proražení 48, popsané výše v souvislosti s obr. 8 a 9.

U tohoto, zde ukázaného příkladu provedení je odtrhávací pruh 45 uspořádán zhruba ve středu mezi oběma koncovými oblastmi 18, 28, viděno ve směru podélné osy 4. Nezávisle na tom by bylo ale také myslitelné uspořádání

93195a.rtf

- 34 odtrhávacího pruhu 45 obvodově v koncové oblasti 18 přivrácené ke dnu 9. Tato situace je naznačena čerchovanou čarou v dolní koncové oblasti 18. Tím může být oddělena ta koncová oblast vnějšího dílu 3, která se obvykle opírá o zde blíže neznázorněné osazení vnitřního zásobníku 2, a tak brání neúmyslnému oddělení vnějšího dílu 3 od vnitřního zásobníku 2.

Další možnost uspořádání odtrhávacího pruhu 45 spočívá v tom, že se vytvoří šroubovité po obvodu mezi horní koncovou oblasti 28 a dolní koncovou oblastí 18.

Na obr. 12 a 13 je znázorněn další možný případně samostatný příklad provedeni kombinovaného obalu 1, přičemž pro stejné díly jsou opět použity stejné vztahové značky, resp. názvy konstrukčních součástí jako na předcházejících obrázcích 1 až 11. Pro zamezení nežádoucích opakování se odvoláváme, resp. odkazujeme na detailní popis předcházejících obr. 1 až 11.

Oba tyto zvětšené detaily vnitřního zásobníku 2 a vnějšího dílu 3 se týkají toho příkladu provedení, který byl již popsán v souvislosti s obr. 1 a 2. Rovina řezu pro zobrazení na obr. 12 byla zvolena tak, aby tento obrázek představoval axiální řez podélnou osou 4, jakož i překryvnou oblasti 35. Odtrhávaní jazýček 39 je opět součástí překryvné oblasti 35 mezi oběma podélnými stranami 36, 37 konců 33, 34. Dále je také ještě znázorněna možnost, že u dna ležící, tedy dolní koncová oblast 18 vnějšího dílu 3 je ohnuta, příp. přehnuta a přehybový okraj 29 je vložen do výše popsaného přijímacího prostoru 13.

93195a.rtf

- 3b Pro lehčí manipulaci s odtrhávacím pruhem 45, zvláště pak s jeho odtrhávacím jazýčkem 39 může mít vnitřní zásobník 2 v oblasti dna 9 v oblasti svého obvodového podpěrného okraje 52 uchopovací komoru 17, která se zde rozprostírá v radiálním směru dna 9.

Protože se přenos zatížení a podepření celého kombinovaného obalu 1 děje od příruby 10 přes vnější díl 3 až k dosedací ploše 23 kombinovaného obalu 1, je přes tuto krátkou vzdálenost normálně dokola probíhající podpěrný okraj 52 vytvořen jako přerušený. Tak je možné snáze uchopit odtrhávací jazýček 39, a započít tak odtrhávací proces.

Na obr. 14 až 16 je znázorněn další možný a případně samostatný příklad provedení kombinovaného obalu 1, přičemž pro stejné díly jsou opět použity stejné vztahové značky, resp. názvy konstrukčních součástí jako na předcházejících obrázcích 1 až 13. Pro zamezení nežádoucích opakování se odvoláváme, resp. odkazujeme na detailní popis předcházejících obr. 1 až 11.

Kombinovaný obal 1 je u tohoto příkladu provedení tvořen opět vnitřním zásobníkem 2 a plášťovým, resp. manžetovým vnějším dílem 3. Prostorový tvar vnitřního zásobníku 2, jakož i vnějšího dílu 3 může být přitom volně zvolen. Plášťový vnější díl 3 sahá opět od příruby 10 uspořádané v oblasti otevřeného konce 5 až ke dnu 9.

V protikladu k výše popsaným příkladům provedení je zde koncová oblast 18 vnějšího dílu 3 přivrácená ke dnu 9 podepřena podpěrným osazením 53, a slouží tak k tvarovému uchycení vnějšího dílu 3 na vnitřním zásobníku 2. Toto je dostatečně známo, přičemž zde odkazujeme příkladně na EP 0

24S3195a.rtf

- 3 6 929 455 Bl. Dále může být na vnitřním zásobníku 2 v oblasti dna opět uspořádán, resp. vytvořen výše popsaný odskok 15 se stohovací hranou 16.

V levé části obr. 14 je plášťový vnější díl 3 uspořádán takovým způsobem, že překryvná oblast 35 je v oblasti axiálního, resp. podélného řezu vzhledem k podélné ose 4 uspořádána průběžně. Překryvná oblast 35 je znázorněna přes sebe uspořádanými polohami konců 33, 34 vnějšího dílu 3. Odtrhávaci pruh 45 probíhá rovněž v překryvné oblasti 35 mezi oběma koncovými oblastmi 18, 28 vzdálenými od sebe ve směru podélné osy 4.

Protože se usiluje o snížení materiálové spotřeby plastu při výrobě vnitřního zásobníku 2, je také stále zmenšována síla, resp. tloušťka tvářeného foliového pásu. Tento tvářený foliový pás tvoří v téměř netvářeném stavu přírubu 10, takže tloušťka, resp. síla příruby 10 ve směru podélné osy 4 je dána zvolenou tloušťkou folie. Čímž tenčeji je vytvořena příruba 10, tím obtížnější je otvírání kombinovaného obalu 1 v oblasti jeho otevřeného konce 5.

Obvykle se otevřený konec 5 uzavře zapečetěním zde zjednodušeně znázorněným uzavíracím prvkem 54. Zapečetěním uzavíracího prvku 54 v jeho okrajové oblasti k přírubě 10 se vytvoří dobře držící spojení mezi oběma konstrukčními prvky. Pro odstranění, resp. odtažení uzavíracího prvku 54 z příruby 10, má tento uzavírací prvek výhodně uchopovací jazýček 55, který přesahuje vnější okraj příruby 10. Tím může být odtrhávaci proces, resp. otevírací proces známým způsobem ulehčen. Čím tenčí je tloušťka stěny příruby 10, tím větší existuje nebezpečí, že se během otevíracího procesu příruba 10 v každém případě oddělí, resp. odtrhne a

93195a.rtf

- 37 tato trhlina se bude rozšiřovat do pláště 8 zásobníku, takže náplň obsažená v plnicím prostoru 7 vyteče z kombinovaného obalu 1, resp. vnikne mezi vnitřní zásobník 2 a vnější díl 3.

Abychom tomu u tence vytvořených přírub 10 zabránili, může být také v oblasti uzavíracího prvku 54 uspořádán pruh 56 předepsaného rozdělení, který se rozprostírá od uchopovacího jazýčku 55 napříč přes uzavírací prvek 54 až k naproti ležící přírubě 10. K lehčímu otevření uzavíracího prvku 54, může být od uchopovacího jazýčku 55 vytvořena přinejmenším jedna, přednostně však dvě oblasti 57 zeslabení. Při vytváření oblasti 57 zeslabení je třeba myslet na to, že na každý pád musí být zajištěno pro kapaliny nepropustné, resp. případně dokonce plynotěsné uzavření plnicího prostoru 7 po celé ploše uzavíracího prvku 54. Pruh 56 předepsaného rozdělení pokračuje prostřednictvím dodatečně na něm uspořádaného, resp. jím tvořeného spojovacího prvku 58 jako konstrukční prvek ve tvaru pruhu přes přírubu 10 až k odtrhávacímu pruhu 45 vnějšího dílu 3. Koncový lalok 59 spojovacího prvku 58 je přitom pevně spojen s odtrhávacim pruhem 45, vytvořeným zde v překryvné oblasti 35.

Tím je možné začít odtrhávací proces uzavíracího prvku 54 od uchopovacího jazýčku 55 přes pruh 56 předepsaného rozdělení ven. Tím se umožní po následujícím odstranění zůstávajících zbytků uzavíracího prvku 54 přístup do plnicího prostoru 7. Po odpovídajícím vyjmutí náplně může pokračovat odtrhávací proces prostřednictvím pruhu 56 předepsaného rozdělení a na něm uspořádaného, resp. jím tvořeného spojovacího prvku 58 dále až k odtrhávacímu pruhu 45. Díky spojení spojovacího prvku 58 s odtrhávacim pruhem

93195a.rtf

- 38 45 může být také ještě oddělen vnější díl 3, a tak opět po jeho oddělení sejmut z vnitřního zásobníku 2.

Přitom je možné vytvořit uzavírací prvek 54 jako samostatný konstrukční díl s integrálně na něm uspořádaným spojovacím prvkem 58 a tuto konstrukční jednotku po naplnění plnicího prostoru 7 spojit na jedné straně s přírubou 10 a na druhé straně spojit spojovací prvek 58, zvláště pak jeho koncový lalok 59, dále s vnějším dílem 3, zejména s jeho odtrhávacím pruhem 45.

Nezávisle na tom by bylo také ještě možné vytvořit výsek k tvorbě vnějšího dílu 3 tak, že bude nejen obklopovat plášť 8 zásobníku, nýbrž na něm bude jako integrální součást uspořádán ještě spojovací prvek 58 jakož i na něm uspořádaný uzavírací prvek, jak je znázorněno zjednodušeně na obr. 16.

U takovéhoto řešení z jednoho kusu je třeba myslet na to, že pro následný odtrhávací proces přechází pruh 56 předepsaného rozdělení uzavíracího prvku 54 přímo přes spojovací prvek 58 do překryvné oblasti 35 a tam je uspořádán na tom konci 33, 34, který leží blíže k vnitřnímu zásobníku 2, a druhým koncem 33, 34 je překryt. U tohoto řešeni může pak spojovací prvek 58 sloužit jako uchopovací jazýček, který dále pokračuje do odtrhávacího pruhu 45, a tím opět ulehčuje odtrhávací proces.

Příklady provedeni ukazují možné varianty provedení kombinovaného obalu 1, jakož i vnějšího dílu 3, přičemž je na tomto místě třeba poznamenat, že vynález se neomezuje jen na jeho speciálně uvedené varianty provedení, nýbrž naopak je možné jednotlivé varianty provedení mezi sebou také různě kombinovat, a tato možnost variací na základě technické

24S3195a.rtf

- 39 podstaty vymezené tímto vynálezem spočívá v rámci běžné dovednosti odborníka v této oblasti. Takto jsou tedy všechny myslitelné varianty provedení, umožněné kombinacemi jednotlivých detailů zde znázorněných a popsaných variant provedení, zahrnuty do rozsahu ochrany.

Pro pořádek je konečně třeba upozornit na to, že pro lepší porozumění konstrukci kombinovaného obalu 1 byl tento obal, resp. jeho součásti znázorněny částečně mimo měřítko a/nebo zvětšeně a/nebo zmenšeně.

Úkoly, které byly základem samostatných vynálezeckých řešeni, lze seznat z popisu.

Především mohou jednotlivá provedení, ukázaná na obr. 1, 2, 3; 4; 5; 6; 7; 8, 9; 10; 11; 12, 13; 14, 15, 16 tvořit předmět samostatných, vynálezu odpovídajících řešení. Příslušné vynálezu odpovídající úkoly a řešení je nutno vyčíst z detailních popisů těchto obrázků.

Zastupuje:

Dr. Otakar Švorčík v.r.

93195a.rtf

- 40 JUDr. Otakar Švorčík advokát 120 00 Praha 2, Málkova 2

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (40)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob výroby kombinovaného obalu (1) , při němž se od sebe odděleně vyrábějí kelímkový vnitřní zásobník (2), především z plastu, s pláštěm (8) zásobníku, dnem (9) a přírubou (10), přesahující plášť (8) zásobníku v oblasti jeho otevřeného konce (5) směrem ven, a manžetový vnější díl (3), obklopující vnitřní zásobník (2) kolem jeho pláště (8) zásobníku, na manžetovém vnějším dílu (3) se v koncové oblasti (18) přivrácené ke dnu (9) vnitřního zásobníku (2) vytvoří přehybový okraj (19) a následně se vnitřní zásobník (2) a manžetový vnější díl (3) zasunou vzájemně do sebe, aby vznikl kombinovaný obal (1), vyznačující se tím, že v plášti (8) zásobníku se v bezprostřední přechodové oblasti (11) vycházeje ode dna (9) vytvoří úsek (12) stěny posunutý vzhledem k plášti (8) zásobníku směrem dovnitř k vytvoření kruhového přijímacího prostoru (13) a do tohoto přijímacího prostoru (13) se při vzájemném zasouváni vloží přehybový okraj (19) a manžetový vnější díl (3) se vyrobí s takovou stavební výškou (20), která odpovídá minimálně vzdálenosti (21) mezi přírubou (10) a spodní stranou (22) dna (9).
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že dovnitř posunutý úsek (12) stěny pláště (8) zásobníku, viděno v podélném řezu vnitřním zásobníkem (2), se na každé straně posune minimálně o míru (24), která odpovídá tloušťce (25) přehybového okraje (19).
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že oběžná a k otevřenému konci (5) vnitřního zásobníku (2) přivrácená koncová hrana (26) přehybového okraje (19),

   24 93195a.rtf

   - 41 viděno v podélném řezu vnitřním zásobníkem (2), dosedne na osazení (14), přecházející od dovnitř posunutého úseku (12) stěny směrem k plášti (8) zásobníku.
4. 4. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vy z n a č u j i c i se tím, že plášť (8) zásobníku a dovnitř posunutý úsek (12) stěny se vzhledem k podélné ose (4) vnitřního zásobníku (2) vytvoří jako kuželovité se zužující od otevřeného konce (5) směrem ke dnu (9).
5. 5. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že sklon pláště (8) zásobníku se zvolí odlišný od sklonu dovnitř posunutého úseku (12) stěny.
6. 6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že sklon pláště (8) zásobníku se zvolí menší než sklon dovnitř posunutého úseku (12) stěny.
7. 7. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že viděno v podélném řezu vnitřním zásobníkem (2) se v návaznosti na osazení (14) přecházející k plášti (8) zásobníku vytvoří na straně odvrácené od dovnitř posunutého úseku (12) stěny odskok (15) s opačným sklonem, než má plášť (8) zásobníku, za účelem vytvořeni stohovací hrany (16) .
8. 8. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že v oblasti dovnitř posunutého úseku (12) stěny vnitřního zásobníku (2) se vytvoří uchopovací komora (17) .
9. 9. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že na manžetovém vnějším dílu (3) se v úseku odskoku (15) s opačným

   24 93195a.rtf

   - 42 sklonem vytvoří alespoň jeden vroubek (27)zasahující do odskoku (15) s opačným sklonem.
10. 10. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že stavební výška (20) manžetového vnějšího dílu (3) se vzhledem k vnitřnímu zásobníku (2) zvolí tak velká, že ke dnu přivrácená koncová oblast (18) manžetového vnějšího dílu (3) přesahuje dno (9).
11. 11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že při vzájemně nastehovaných kombinovaných obalech (1) dosedá ke dnu přivrácená koncová oblast (18) prvního manžetového vnějšího dílu (3) na osazení (14) druhého vnitřního zásobníku (2), přecházející od posunutého úseku (12) stěny až k plášti (8) zásobníku.
12. 12. Způsob podle některého z předcházejicích nároků, vyznačující se tím, že na manžetovém vnějším dílu (3) v koncové oblasti (28) přivrácené k přírubě (10) vnitřního zásobníku (2) se ohne další přehybový okraj (29) a k přijetí tohoto dalšího přehybového okraje (29) se vytvoří další dovnitř posunutý úsek (30) stěny, kterým se vytvoří další přijímací prostor (31).
13. 13. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že přehybový okraj (19, 29) se při ohýbání po celém obvodu průběžně přiléhavě přikládá k manžetovému vnějšímu dílu (3).
14. 14. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že manžetový vnější díl (3) se, viděno v podélném řezu, mezi přírubou (10) a dnem (9) vytvoří přímočaře.

    24 93195a.rtf

    - 4 3 -
15. 15. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že manžetový vnější díl (3) se vytvoří tak, aby jeho vnitřní plocha (32) těsně přiléhala k plášti (8) zásobníku vnitřního zásobníku (2).
16. 16. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že manžetový vnější díl (3) se s pláštěm (8) zásobníku vnitřního zásobníku (2) spojí sloupnutelným slepením.
17. 17. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že manžetový vnější díl (3) se před nasunutím na kelímkový vnitřní zásobník (2) z původního plochého výseku svine do pláště a k sobě přivrácené konce (33, 34) se spolu spojí v překryvné oblasti (35) .
18. 18. Způsob podle nároku 17, vyznačující se tím, že v překryvné oblasti (35) se v manžetovém vnějším dílu (3) vytvoří minimálně jedno zeslabení materiálu, jako například perforace ( 38) .
19. 19. Způsob podle nároku 17 nebo 18, vyznačující se tím, že minimálně na jedné podélné straně (36, 37) překryvné oblasti (35) se v manžetovém vnějším dílu (3) vytvoří zeslabení materiálu, jako například perforace (38).
20. 20. Způsob podle některého z nároků 17 až 19, vyznačující se tím, že při výrobě manžetového vnějšího dílu (3) se výsek přehne podél dvou linií (42, 43) přehybu a k sobě přivrácené konce (33, 34) se spojí v překryvné oblasti (35) .

    24 93195a.rtf
21. 21. Způsob podle některého z nároků 17 až 20, vyznačující se t í m , že jedna z linii (42, 43) přehybu tvoří zároveň ohraničující linii (44) překryvné oblasti (35) a že překryvná oblast (35) je na druhé podélné straně (37) ohraničena perforací (38).
22. 22. Způsob podle některého z nároků 17 až 21, vyznačující se tím, že minimálně v oblasti jedné podélné strany (36, 37) překryvné oblasti (35) se vytvoří zeslabení nebo protnutí (40) materiálu, které se rozkládá ve směru podélné strany (36, 37) a je také uspořádáno na ohnutém přehybovým okraji (19, 29) nebo ho prostupuje.
23. 23. Způsob podle nároku 22, vyznačující se tím, že zeslabení nebo protnutí materiálu (40) se vytvoří na obou podélných stranách (36, 37) překryvné oblasti (35) a oddělený úsek překryvné oblasti (35) vytvoří odtrhávací jazýček (39).
24. 24. Způsob podle nároku 22 nebo 23, vyznačující se tím, že zeslabení nebo protnutí materiálu (40) je přiřazeno ke dnu (9) vnitřního zásobníku (2).
25. 25. Způsob podle některého z nároků 22 až 24, vyznačující se tím, že oddělený úsek překryvné oblasti (35) se spojí s vnitřním zásobníkem (2) spojovacím prostředkem, např. lepidlem.
26. 26. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že oddělený úsek překryvné oblasti (35), resp. odtrhávací jazýček (39) se uspořádá v překryté poloze s uchopovací komorou (17) vnitřního zásobníku (2).

    24 93195a.rtf

    - 4 5 -
27. 27. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že manžetový vnější díl (3) se vytvoří s takovou hmotností, která vzhledem k celkové hmotnosti kombinovaného obalu (1) leží minimálně na spodní hranici minimálně 50 %.
28. 28. Kombinovaný obal (1) obsahující kelímkový vnitřní zásobník (2) s pláštěm (8) zásobníku a dnem (9) a manžetový vnější díl (3) obklopující vnitřní zásobník (2) kolem jeho pláště (8) zásobníku, vyznačující se tím, že manžetový vnější díl (3) má takovou hmotnost, která vzhledem k celkové hmotnosti kombinovaného obalu (1) leží na spodní hranici minimálně 50 %.
29. 29. Manžetový vnější díl (3), který je sestavitelný s kelímkovým vnitřním zásobníkem (2) do kombinovaného obalu (1), u kterého je vnější díl (3) vytvořen z výseku spojením konců (33, 34) v překryvné oblasti (35), přičemž vnější díl (3) má koncové oblasti (18, 28) vzdálené od sebe ve směru podélné osy (4) a je uspořádána minimálně jedna oblast předepsaného rozdělení vytvořená v plášti vnějšího dílu (3), vyznačující se tím, že tato minimálně jedna oblast předepsaného rozdělení je vytvořena jako odtrhávaci pruh (45) a tento odtrhávaci pruh (45) je přitom ve své šířce ohraničen materiálovými zeslabeními, jako například perforacemi (38), a že odtrhávaci pruh (45) je vzhledem k překryvné oblasti (35) uspořádán od ní obvodově vzdálen, přičemž odtrhávaci pruh (45) se rozkládá od první, ke dnu (9) vnitřního zásobníku (2) přivrácené koncové oblasti (18) přes částečnou výšku (46) směrem k další koncové oblasti (28).

    24 93195a.rtf
30. 30. Vnější díl (3) podle nároku 29, vyznačující se tím, že odtrhávací pruh (45) je orientován rovnoběžně s podélnou osou (4).
31. 31. Vnější díl (3) podle nároku 29 nebo 30, vyznačující se tím, že odtrhávací pruh (45) zahrnuje odtrhávací jazýček (39) .
32. 32. Vnější díl (3) podle nároku 31, vyznačující se tím, že odtrhávací jazýček (39) je, viděno v podélném rozprostření odtrhávacího pruhu (45), od zbývajícího pláště vnějšího dílu (3) oddělen protnutím (40) materiálu.
33. 33. Manžetový vnější díl (3), který je sestavitelný s kelímkovým vnitřním zásobníkem (2) do kombinovaného obalu (1), u kterého je vnější díl (3) vytvořen z výseku spojením konců (33, 34) v překryvné oblasti (35), přičemž vnější díl· (3) má koncové oblasti (18, 28) vzdálené od sebe ve směru podélné osy (4) a je uspořádána minimálně jedna oblast předepsaného rozdělení vytvořená v plášti vnějšího dílu (3), vyznačující se tím, že tato oblast předepsaného rozděleni je vytvořena podél podélné strany (37) překrývajícího a vně ležícího konce (34) jako dělicí oblast (47) v překrytém konci (33), přičemž mezi oběma koncovými oblastmi (18, 28) je uspořádán ovládací prvek.
34. 34. Vnější díl podle nároku 33, vy z n a č u j í c í se tím, že ovládací prvek zahrnuje proražení (48) vytvořené v překrytém konci (33), které se rozprostírá od podélné strany (37) překrývajícího konce (34) na stranu odvrácenou od podélné strany (36) konce (33).

    24 93195a.rtf
35. 35. Vnější díl (3) podle nároku 34, vyznačující se tím, že proražení (48) se rozprostírá dovnitř překryvné oblasti (35) a přitom konec (34) výseku v oblasti pod ním ležícího proražení (48) tvoří odtrhávací jazýček (39).
36. 36. Vnější díl (3) podle nároku 33, vyznačující se tím, že je vytvořen ovládací prvek jako odtrhávací jazýček (39) v překrytém konci (33) a rozprostírá se od překrývající podélné strany (37) konce (34) na stranu odvrácenou od podélné strany (36) konce (33).
37. 37. Vnější díl (3) podle některého z nároků 33 až 36, vyznačující se tím, že ovládací prvek je uspořádán zhruba ve středu mezi oběma koncovými oblastmi (18, 28) vzdálenými od sebe ve směru podélné osy (4).
38. 38. Manžetový vnější díl (3), který je sestavitelný s kelímkovým vnitřním zásobníkem (2) do kombinovaného obalu (1), u kterého je vnější díl (3) vytvořen z výseku spojením konců (33, 34) v překryvné oblasti (35), přičemž vnější díl (3) má koncové oblasti (18, 28) vzdálené od sebe ve směru podélné osy (4) a je uspořádána minimálně jedna oblast předepsaného rozdělení vytvořená v plášti vnějšího dílu (3), vyznačující se tím, že tato oblast předepsaného rozdělení je vytvořena jako odtrhávací pruh (45) obíhající obvodově kolem obvodu vnějšího dílu (3).
39. 39. Vnější díl (3) podle nároku 38, vyznačující se tím, že odtrhávací pruh (45) je uspořádán v koncové oblasti (18) přivrácené ke dnu (9) vnitřního zásobníku (2).

    24 93195a.rtf
40. 40. Vnější díl (3) podle nároku 38 nebo 39, vyznačující se tím, že odtrhávací pruh (45) obsahuje odtrhávací jazýček (39), který je přednostně uspořádán v překryvné oblasti (35).