CZ306062B6

CZ306062B6 - Sendvičová hydroizolace a způsob aplikace sendvičové hydroizolace

Info

Publication number: CZ306062B6
Application number: CZ2011-166A
Authority: CZ
Inventors: ourek Pavel Ĺ
Original assignee: ourek Pavel Ĺ
Priority date: 2011-03-28
Filing date: 2011-03-28
Publication date: 2016-07-20
Also published as: SK500272012U1; DE202012101113U1; SK6472Y1; CZ2011166A3

Abstract

Sendvičová hydroizolace zahrnující měkčenou PVC fólii (1) v pevném spojení s plastem pokrytými klempířskými prvky (7) je opatřena nejméně jedním nátěrem (81; 82; 83; 84) z nátěrové hmoty na bázi vodní disperze akrylátového polymeru, případně obsahující fermež. Počet nátěrů (81; 82; 83; 84) odpovídá stavu střešní krytiny. Výsledná tloušťka jednoho nátěru (81; 82; 83; 84) je od 0,10 do 0,60 mm. Vnější poslední povrchový nátěr (81; 82; 83; 84) odráží více než 90 % slunečního záření. Plošná hmotnost první nátěrové hmoty je 0,2 až 0,3 kg na 1 m.sup.2.n., druhé nátěrové hmoty je 0,2 až 0,4 kg na 1 m.sup.2.n., třetí či čtvrté nátěrové hmoty je v rozmezí 0,4 až 1,0 kg na 1 m.sup.2.n.. Do druhého nátěru (82) může být vložena technická tkanina (9) se základní osnovní mřížkou o tloušťce 0,2 až 0,3 mm. Do první nátěrové hmoty může být vložena technická tkanina (92) netkaná, tloušťky 0,1 až 0,2 mm. Způsob aplikace sendvičové hydroizolace se provádí celoplošně, případně lokálně na povrch měkčené PVC fólie (1). Každá další nátěrová hmota se aplikuje buď bezprostředně na předchozí nátěrovou hmotu, nebo s maximální prodlevou do 24 hodin. Poslední vnější nátěrová hmota obsahuje 1 až 20 % hmotn. alespoň jedné látky ze skupiny, zahrnující oxid křemičitý, oxid titaničitý, oxid zinečnatý a bílý vápenec, s velikostí částic menší než 0,1 mm, takže vnější poslední nátěr (81; 82; 83; 84) odráží více než 80 % slunečního tepelného záření.

Description

Sendvičová hydroizolace a způsob aplikace sendvičové hydroizolace

Oblast techniky

Vynález se týká sendvičové hydroizolace, obsahující hydroizolační měkčenou PVC fólii v pevném spojení s plastem pokrytými klempířskými prvky, na střechách zejména plochých a střechách s mírným sklonem, splňujících podmínku volného odtoku dešťové vody z jejich povrchu a podmínku přímého přístupu vzduchu k jejich povrchu. Hydroizolační systém obsahuje nejméně jeden nátěr z nátěrové hmoty na bázi vodní disperze. Počet nátěrů odpovídá stavu střešní krytiny. Výsledná tloušťka jednoho nátěru je od 0,10 do 0,60 mm.

Dosavadní stav techniky

Jsou známé různé typy střech, sedlové, pultové, ploché či atypické. Podle těchto typů střech jsou používány střešní krytiny k danému typu střech určené.

Na převážně ploché nebo pultové střechy se jako hydroizolační krytiny používají převážně bitumenové pásy nebo systémy měkčených hydroizolačních PVC fólií. Systém PVC fólií zahrnuje mimo vlastní měkčenou hydroizolační PVC fólii dále klempířské prvky, mikroventilační odvětrávací komínky, odtokové guly, podkladovou technickou tkaninu, kotvicí prvky, atp.

Samotná měkčená hydroizolační PVC fólie má životnost cca 15 až 20 let, v závislosti na intenzitě slunečního svitu a na vlivu různých škodlivých látek, mezi něž např. patří asfalt, bitumen, živočišné a rostlinné tuky, benzin, nafta a topný olej, UV záření a tepelné záření. Po skončení životnosti této měkčené hydroizolační PVC fólie, musí být tato PVC fólie ze střechy sňata a nahrazena novou. Použitá PVC fólie se doposud nezpracovává, proto musí být skládkována nebo spalována, čímž je zatěžováno životní prostředí.

V CZ PV 1992 -1803 A3 z 12. 6. 1992 je popsána nová hydroizolační vrstva aplikovaná na asfaltové krytiny střech s popisem její přípravy a jejího použití. Po smísení 3 objemových dílů akrylátového jednosložkového tmelu na bázi vodné disperze kopolymerů esterů kyseliny akrylátové a styrenu, s 1 až 1,5 objemovými díly vody, při teplotě 20 °C/4mm, se takto připravená směs aplikuje na podkladový materiál, tj. asfaltovou krytinu střechy, přičemž se do tohoto základního materiálu vloží tkanina se skleněnými vlákny RECO a po zakotvení této výztuže se nanese ještě jedna vrstva základního nátěru. Po zaschnutí se nanese finální nátěr obdobného objemového poměru a uvedených složek. Vynález uvádí jako výhodu zlepšení odolnosti povrchu asfaltového pásu vůči vodě, a též, že hydroizolační vrstva vykazuje elastičnost a přizpůsobuje se dilatačním pohybům střešní krytiny při změnách teplot.

V CZ PV 1992 - 1793 A3 z 16. 9. 1992 je popsán způsob přípravy a aplikace hydroizolačního tmelu, zejména na bitumenové krytiny střech. Základní složky tmelu jsou o shodné jako ve výše citovaném dokumentu. V tomto případě se však smíchá disperze na bázi akrylátu a styrenu s vodou, a to 140 až 160 objemových dílů, přidá se 125 až 235 objemových dílů plniva na bázi minerálních oxidu, dále 7 až 13 objemových dílů změkčovadla na bázi ftalátů, 3,5 až 6,5 objemových dílů pyrogenního oxidu křemičitého, 7 až 13 objemových dílů syntetických či přírodních olejů. Následně se smísí 3 až 3,5 objemových dílů a 1 až 2 objemovými díly vody a vytvořená směs se po homogenizaci aplikuje na bitumenovou střešní krytinu. Účelem vynálezu je zlepšení povrchu bitumenových pásů, použitím hydroizolačních tmelů.

Lze předpokládat, že společnou nevýhodou obou citovaných technických řešení je skutečnost, že povrchové úprava neakceptuje ohřátí tepelného povrchu vyvolané slunečním zářením, přičemž vznikají tlaky vodních par novým povrchem zabudované vody, které mohou za určitých okolností vyvolat deformace střešního pláště. Není nám známo, že by toto řešení bylo realizováno.

-1 CZ 306062 B6

CS AO 264 982, priority 23. 12 1987 původců K. Jakubíček a Š. Truchlík o názvu „Strešná krytina“ je popsána střešní krytina tvořená funkčními vrstvami s výztužnou vložkou, která obsahuje alespoň jednu nu vrstvu na bázi styren-3 etylhexyakrylátového kopolymeru. V příkladných provedeních je použita vodní disperze a mj., též chlorkaučuk nebo cement, vrchní vrstva je na bázi chlorkaučuku nebo styren-2-etyl-hexakrylátu, vrstvy mají celkovou tloušťku 3,5 až 6 mm. Nevýhodou řešení je, že nátěry/nástřiky se provádí na betonový podklad, a vrstvy mají penetrační funkci. Textilie z juty nebo polyamidu se vkládá celoplošně.

CS AO 264 775, priority 13. 11. 1987, původců M. Staněk, J. Havránek, P. Lízal, J. Mikša, Z. Nevosád, o názvu „Způsob regenerace a opravy hydroizolace“. Tento působ se provádí směsnými správkovými kompozicemi, které obsahují vodou ředitelné a polymerující, fixující a pasivní regenerační kompozice spolu smísitelné v hmotnostním poměru 1 : 20 a jsou nanášené formou penetrací a stěrek a/nebo opakovaným nátěrem, z nichž první má charakter penetrace, v úhrnném množství do 6 kg.m ². S výhodou vodou ředitelná kompozice obsahuje mj., epoxidovou pryskyřici. Nevýhodou je aplikace nátěrů na asfaltový poklad, na opravu střechy se používá penetrace epoxyakrylátové pryskyřice a plošně se vkládá textilie.

CS AO 264 193, priority 5. 11. 1987, původců K, Jakubíček, M. Dimun, oba SK, o názvu „Spósob výroby povlakovej strešnej krytiny“ popisuje nanášení více vrstev na bázi 35 syntetických živic, ve vodní disperzi a vkládáním výztužné textilní vložky. Na poslední vrstvu se využívá chlorkaučuk. Nevýhodou je, že řešení se využívá na betonové podklady, využívá penetrace vrstev, a celoplošně se vkládá výztužná vložka, v příkladě provedení z juty.

CZ PV 1991-3419.B, priority 12. 11. 1993, přihlašovatele Z. Piňos, o názvu „Hydroizolační krycí prvek a způsob jeho výroby“ používá vícevrstvého nátěru, mj. polyakrylátových disperzí plněných portlandským cementem, do něhož je vnořena tkanina ze skelného vláknitého materiálu. Do vrstvy opačné od položky se používá anorganické pojivo o zrnitosti 0,1 až 5 mm, zejména portlandský cement, bílý cement, pigmenty a jiná anorganická plniva, přídavkem jsou písky, drcené písky, břidlice, antuky, drcená žula, drcená rula a vápenec. Nevýhodou je opět nátěr na asfaltovou lepenku, celoplošné vložení skelné tkaniny, a poměrně vysoká zrnitost anorganického plniva. Vhledem k řešení je i zde nutno využít penetrace vrstev.

CZ 280 108, priority 25. 4. 1988, majitelů K. Jakubíček, M. Dimun, oba SK, o názvu „Monolitická strešná krytina s výstužnou textilnou vložkou“, popisuje spolupůsobící vrstvy, nanesením penetrační vrstvy a nejméně jedné vrstvy laku tloušťky do 3 mm, na bázi polyvinylaromatického homopolymerů akydové živice a/nebo silikonové sloučeniny, na vyztuženou ztuhnutou vrstvu vodní disperze polyvinylacetátu, vinylchloridu, nebo jejich kopolymerů. Nevýhodou je použití penetračních vrstev a celoplošné textilní vložky, např. z bavlny.

GB 1 60 295, priority 15. 3. 1977, majitele Hatfordshire County Council, GB, o názvu „Zlepšení vztahující se k zastřešení“ stýká způsobu prodloužení životnosti plochých střech pomocí vrstvy lehčené plastové pěny in-situ, např. polyuretanu, která je chráněna před škodlivým slunečním zářením vrstvou vermikulitu a cementu, bitumenu drti a třísek. Nevýhodou je použití poměrně silné vrstvy lakového benzinu 25 až 35 mm, s penetračním účinkem. Řešení je určeno pro asfaltové podklady.

US 2008/0 209 825 AI, priority 1. 3. 2007, přihlašovatele D. H. Smith, o názvu „Systém měnící barvu na stavbách a způsob“ se týká způsobu ohřívání nebo chlazení spodní struktury, obsahující základní vrstvu nad spodní konstrukcí k vytvoření první bezešvé membrány, kde základní vrstva je přizpůsobena odrážet sluneční záření. Nátěrový systém obsahuje první bezešvou membránu s materiálem odrážejícím sluneční záření, druhou bezešvou membránu souvislou s první membránou. Druhá membrána obsahuje materiál měnící barvu nad základní vrstvou, průhledný nad teplotou prvního přechodu, což umožňuje propuštění slunečního záření k první membráně a opakní pod teplotou druhého přechodu a tím absorpci záření. Systém může obsahovat třetí membránu, která je průhledná. Ochranná vrstva obsahuje fluorovaný polyuretan. Nátěrový systém může mít

-2CZ 306062 B6 různou tloušťkou membrán. Mezi základní vrstvou odrazného materiálu a konstrukcí může být a termochromickou vrstvou, v podstatě průhledná nad první teplotou přechodu a v podstatě opakní pod druhou teplotou přechodu, která může být opařena ochrannou vrstvou proti povětmosti. V textu jsou zmíněny oxidy kovů k získání bílé barvy, ale i jiné barvy či odstínu měnící stupen účinnosti. Dále jsou v textu zmíněny „hliníkové pigmenty, keramické částice, sklo, keramické nebo polymemí mikrokuličky, plnicích pigmenty s nízkou vodivostí jako jsou vypálená hlína, záření odrážející oxidy kovů jako železitý nebo titaničitý nebo oxid stříbrný, jejich kombinace, stejně jako jiný materiál nebo kombinace materiálů nebo přídavků, které se zúčastní odrazu slunečního záření a/nebo emitující absorbovanou energii ze základní vrstvy. Podstatné řešení je, že sluneční záření odrážející vrstva je aplikována ve spodu jakožto základní vrstva. Její odrazivost se zřejmě neprojeví přímo, protože je pokryta dalšími vrstvami.

Podstata technického řešení

Uvedené nevýhody se odstraní nebo omezí u sendvičové hydroizolace podle tohoto vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že obsahuje hydroizolační měkčenou PVC fólii v pevném spojení s plastem pokrytými klempířskými prvky a v pevném spojení s plastem pokrytými střešními prvky, je na svém povrchu očištěna, odmaštěna a je opatřena nátěrem. Každý nátěr je na bázi vodní disperze akrylátového kopolymeru, případně obsahující fermež. Poslední vnější nátěrová hmota na bázi vodní disperze akrylátového polymeru obsahuje fermež, a 1 až 20 % hmotn. alespoň jedné látky ze skupiny, zahrnující oxid křemičitý, oxid titaničitý, oxid zinečnatý a bílý vápenec, s velikostí částic menší než 0,1 mm, takže vnější poslední nátěr odráží více než 80 % slunečního tepelného záření.

Je výhodné, když plošná hmotnost aplikace první nátěrové hmoty pro první nátěr je v rozmezí 0,2 až 0,3 kg na 1 m², druhé nátěrové hmoty pro druhý nátěr je v rozmezí 0,2 až 0,4 kg na 1 m², a třetí nátěrové hmoty pro třetí nátěr je v rozmezí 0,4 až 1,0 kg na 1 m². Nátěry pod vrchním a posledním nátěrem mohou být tmavší, protože na ne nebude působit přímo sluneční záření. Plošná hmotnost nátěrů se zvyšuje směrem k vnějšímu poslednímu nátěru, a definovaná výsledná tloušťka všech nátěrů se ukázala jako optimální z důvodů krystalizace nátěrové hmoty. Vodní disperze na bázi akrylátu umožňuje případné mírné ředění nátěrové hmoty vodou.

Dále je výhodné, když nejméně do jednoho nátěru se vkládá technická textilie, která může být tkaná nebo netkaná. Tkaná technická textilie má základní osnovní mřížku o tloušťce 0,2 až 0,3 mm. Netkaná technická textilie má tloušťku 0,1 až 0,2 mm. Technické textilie se vkládají zejména lokálně na poškozená místa PVC fólie nebo pro zpevnění prvního nátěru.

Předmětem vynálezu je též způsob aplikace sendvičové hydroizolace, zahrnující hydroizolační systém, obsahující hydroizolační měkčené PVC fólie v pevném spojení s plastem pokrytými klempířskými prvky a střešní krytiny, splňující podmínku volného odtoku dešťové vody z jejich povrchu a podmínku přímého přístupu vzduchu k jejich povrchu. Podstatou tohoto způsobu podle vynálezu je, že se provádí celoplošně, případně lokálně, na povrch měkčené fólie z PVC pevně spojené s plastem pokrytými klempířskými prvky, a to na očištěný a odmaštěný povrch měkčené fólie z PVC pevně spojené s plastem pokrytými klempířskými prvky, při minimální teplotě 10 °C, jak na povrchu střešní hydroizolace, tak okolního vzduchu, a při maximální teplotě 30 °C, jak na povrchu střešní hydroizolace, tak okolního vzduchu. Aplikuje se nejméně jeden ochranný nátěr z nátěrové hmoty na bázi vodní disperze akrylátového polymeru^ případně obsahující fermež, přitom počet nátěrů odpovídá stavu střešní krytiny s měkčenou PVC fólií v pevném spojení s plastem pokrytými klempířskými prvky. Každá další nátěrová hmota se aplikuje buď bezprostředně na předchozí nátěrovou hmotu, nebo s maximální prodlevou do 24 hodin, kdy se nechá postupně vysychat a krystalizovat s ohledem na uvedené rozmezí teplot. Na očištěný a odmaštěný povrch měkčené fólie PVC pevně spojené s plastem pokrytými klempířskými prvky, se aplikuje první díl nátěrové hmoty pro první nátěr v množství 0,2 až 0,3 kg na 1 m², případně se na první nátěr aplikuje druhý díl nátěrové hmoty pro druhý nátěr v množství 0,2 až 0,4 kg na 1 m², a pří

-3CZ 306062 B6 padne na druhý nátěr se aplikuje třetí díl nátěrové hmoty v množství 0,4 až 1,0 kg na 1 m², která přednostně odráží více než 80 % slunečního tepelného záření. Do první nátěrové hmoty se s výhodou v případě většího poškození podkladu může vložit netkaná technická tkanina o tloušťce 0,1 až 0, 2 mm, např. polyesterová technická tkanina. Do druhého nátěru se může vložit technická tkanina se základní osnovní mřížkou o tloušťce 0,2 až 0,3 mm pro zvýšení pevnosti celého hydroizolačního systému.

Hlavní výhodou předloženého vynálezu je, že hydroizolační systém chrání hydroizolační PVC fólie opatřené ochranným nátěrem v jedné či více vrstvách odolávající škodlivým vlivům a vlivu slunečního, tepelného a UV záření, čímž se životnost celého hydroizolačního systému násobí v násobcích. Poslední vrchní nátěr odráží více než 80 % slunečního záření, takže tato poslední vrchní vrstva je světlá až zářivě bílá a nátěrová hmota obsahuje komponenty, které markantně zlepšují odolnost proti slunečnímu záření, např. oxidy titanu, křemíku, hliníku, zinku, bílý uhličitan vápenatý atp. Speciální fermež dlouhodobě udržuje elasticitu nátěrů. Hydroizolační systém při dodržení předepsané technologie odpovídá požadavkům na protipožární odolnost Cl celého hydroizolačního systému předepsanou příslušnými normami.

Problémem stárnutí měkčených PVC fólií a jejich renovací a prodloužení životnosti, se doposud nikdo nezabýval. Není nám známo, že by na střešních hydroizolačních systémech z měkčených PVC fólií byly prováděny účinné opravy, které dokáží životnost hydroizolačního systému z měkčených PVC fólií a z plastem potažených klempířských prvků, stabilizovat a násobit. Hydroizolační systém v sendvičové úpravě podle tohoto vynálezu prochází pouze svým vnitřním stárnutím. Jeho životnost za předpokladu hydroizolační bezpečnosti tak může být násobná oproti stávajícímu stavu, kdy se životnost předpokládá 15 až 20 let. Životnost hydroizolačního systému podle tohoto vynálezu záleží samozřejmě také na tom, jak bude prováděna následná údržba v rámci oživovacích nátěrů, za dobu cca jedenkrát za 5 až 6 let oživovací nátěr. Provádění hydroizolačních nátěrů podle tohoto vynálezu a při havarijních opravných stavech, bylo dlouhodobě ověřeno ve zkušebním provozu a přírodních podmínkách. Byly též prováděny výpočty tepelné zátěže povrchu střešních krytin bez ochranných nátěrů na PVC fólii a s těmito nátěry. Tyto výpočty a simulace jednoznačně potvrdily význam světlých až zářivě bílých finálních nátěrů.

Vodou ředitelné ochranné nátěrové systémy vyrobené na bázi akrylátových polymerů jsou systémy s minimální ekologickou zátěží. Např. výrobek AKROJAS ST má platná osvědčení značek Ekologicky šetrných výrobků, udělených Ministerstvem životního prostředí České republiky.

Na střechách pouze České republiky je v současné době cca minimálně 10 milionů m² hydroizolačních systémů měkčených PVC fólií, které ani v současné době nemají zpracovatele a jejich střešní sutě se ukládají na skládkách, případně spalují. Nové řešení, pokud by se realizovalo na všechny tyto neopravené systémy měkčených PVC fólií na střešních krytinách, potom by se plocha cca 10 milionů m² znamenala až 25 milionů tun ušetřených odpadů a energií na jejich výrobu, za předpokladu, že by ochranný sendvičový systém podle tohoto vynálezu životnost střešní hydroizolace pouze zdvojnásobil.

V současné době cena na aplikaci nátěrů podle vynálezu nepřevyšuje jednu třetinu ceny nového, komplexně zhotoveného střešního hydroizolačního systému.

Požární bezpečnost střešního hydroizolačního systému s použitím ochranné nátěrové hmoty vyrobené na bázi akrylátových polymerů se nemění, a zůstává v kategorii Cl pro samozhášivé výrobky podle příslušných norem.

-4CZ 306062 B6

Objasnění výkresů

Vynález řešení je dále podrobně popsán na příkladných provedeních, znázorněných na připojených výkresech, které představují sendvičovou hydroizolaci na střešní krytině obr. 1 v základním uspořádání na nové a stárnutím nepoškozené střešní hydroizolační PVC fólii v pevném spojení s plastem pokrytými klempířskými prvky, obr. 2 ve zlepšeném uspořádání na částečně poškozené povrchy střešní hydroizolační PVC fólii v pevném spojení s plastem pokrytými klempířskými prvky, obr. 3 v uspořádání na poškozené povrchy střešní hydroizolační PVC fólii v pevném spojení s plastem pokrytými klempířskými prvky.

obr. 4 v základním uspořádání s plastovými odvětrávacími komínky.

Příklady uskutečnění vynálezu

Pro systém sendvičové hydroizolace podle tohoto vynálezu obecně platí, že je určen pouze pro střechy, splňující podmínky volného odtoku dešťové vody z jejich povrchu a podmínku přímého přístupu vzduchu k jejich povrchu. To znamená, že povrch střechy nemá na povrchu pochozí dlažbu, umělý trávník, kačírek a podobně. Dále, systém této sendvičové hydroizolace je určen pro převážně rovinné střechy nebo střechy pultové.

Všechny tyto střechy jsou na svém povrchu poktyty hydroizolačním systém měkčených PVC fólií v pevném spojení s plastem potaženými klempířskými prvky. Plastem potaženými klempířské prvky slouží pro koncové uchycovací prvky měkčené PVC fólie, např. na okrajích střechy, na okapnicích, zavětrovacích lištách, kotvicích lištách, krycích lištách, atp.

Další podmínkou pro aplikaci systém hydroizolační vrstvy podle tohoto vynálezu je, že povrch měkčené PVC fólie musí být dokonale očištěn a odmaštěn, případné prohlubně, kde se může držet voda, se musí vyrovnat, korodující a jinak narušeného kovového mechanického kotvení měkčené PVC fólie musí být zkontrolováno a opraveno.

Před vlastní aplikací systému sendvičové hydroizolace, se tedy provádí komplexní kontrola stavu celého hydroizolačního systému měkčených PVC fólií a na jejím základě se rozhodne o vhodné způsobu opravy a aplikaci sytému sendvičové hydroizolace.

Příklad 1 (Obr. 1)

Konkrétní příkladné provedení aplikace systému sendvičové hydroizolace je znázorněno na obr. 1.

K opravě je určena střešní hydroizolační krytina tvořená základní hydroizolační vrstvou z měkčené PVC fólie 1, která pokrývá betonovou mazaninu 2 a atikové zdivo 3. Pod betonovou mazaninou 2 je uložena tepelná izolace 4, která je i na čele betonové stropnice 5. Na atikovém zdivu 2 jsou ukotveny mechanické kotvy 6, kterými jsou upevněny plastem pokryté klempířské prvky 7, na něž je horkovzdušně přivařena měkčená PVC fólie j_.

Na popsané střešní hydroizolaci s měkčenou PVC fólií 1 se provedla komplexní prohlídka jejího stavu. Při této kontrole bylo zjištěno, že stav této střešní hydroizolace je ve velmi dobrém technickém stavu, bez známek povrchové oxidace PVC fólie 1 plastem potažených klempířských

-5CZ 306062 B6 prvků 7 a bez známek fleků ztráty změkčovadel na povrchu měkčené PVC fólie L Kontrolou bylo zjištěno, že střešní hydroizolační systém je zhotoven v souladu s předepsanou technologií montáže, přičemž stáří tohoto střešního systému je maximálně 8 až 10 let.

Na tento střešní hydroizolační systém byl aplikován ochranný nátěr podle tohoto vynálezu ve třech vrstvách nátěrů 81, 82, 83, na bázi akrylátových polymerů ve vodném prostředí. Pro nátěrovou hmotu byly zvoleny výrobky ze skupiny; Akrojas® , AKROJAS® ST výrobce Pavel Šourek - ARCON, CZ; SANAKRYL®TOP, SANAKRYL® UV výrobce AUSTIS, a.s., CZ; TEBAPLAST, výrobce Barvy a Laky Hostivař as. Nátěrová hmota může být na bázi vodné disperze styren-akrylátového kopolymeru s obsahem nad 40 % hmotn. styrenakrylátového kopolymeru a nad 40 % hmotn. vody, případně s obsahem fermeže 3 až 7 % hmotn. s výhodou 5 % hmotn.

Poslední vnější nátěrová hmota obsahuje 1 až 20% hmotn, s výhodou 10 % hmotn. alespoň jedné ze skupiny látek, zahrnující oxid křemičitý; oxid titaničitý, oxid zinečnatý, bílý vápenec, s výhodou v mleté formě a s velikostí částic menšíc než 0,1 mm. Poslední nátěrová hmota má při natírání viskozitu takovou, aby se sama roztěkala a vytvořila tak hladký povrch. Tyto sluneční tepelné záření přídavky, např. titanová běloba, také likvidují rostlinné zárodky, které mají snahu se zachytit na povrchu hydroizolačního systému.

Nátěry 81, 82, 83 se aplikují v přírodním prostředí, přičemž je nutno dodržovat předem pro tento účel vytvořený technologický postup.

Teplota prostředí pro realizaci tří vrstev ochranného nátěru 81, 82, 83 je následující:

a) +10 °C je minimální teplota povrchu střešní hydroizolace,

b) +10 °C je minimální teplota okolního vzduchu,

c) +30 °C je maximální teplota, jak pro teplotu povrch střešní hydroizolace, tak i pro teplotu okolního vzduchu.

Podmínkou kvality aplikace je, že při realizace tří vrstev ochranných nátěrů 81, 82, 83 musí pozvolna vysychat a krystalizovat, s ohledem na výše uvedené teploty. Ochranný nátěr 81, 82, 83 vyrobený na bázi akrylátového polymeru nesmí zmrznout, jinak dojde k jeho znehodnocení. Skladování tohoto typu nátěrové hmoty se doporučuje při minimální teplotě do +5 °C. Ochranný nátěr 81, 82, 83 je nutno aplikovat tak, aby byl chráněn před nepřízní počasí, jako je mlha, rosa, déšť, až do doby pokud ochranný nátěr nezaschne. Při nepřízni počasí, pokud by nátěrová hmota nebyla zaschlá, hrozilo by vyplavení disperze nátěru 81, 82, 83 a poškození celé aplikace.

Na střešní hydroizolaci zhotovené z měkčené PVC fólie 1 a plastem potažených klempířských prvků 7 se aplikuje celoplošně první ochranná vrstva 81 nátěrové hmoty na bázi akrylátových kopolymeru ředěných vodou. Hmotnost nátěrové hmoty pro první nátěr 81 se aplikuje v množství cca 0,20 až 0,30 /m². Aplikace této nátěrové hmoty se provádí tak, že do povrchu měkčené PVC fólie 1 a plastem potažených klempířských prvků 7 se nátěrová hmota vtírá, např. pod mechanickým tlakem za pomoci nátěrového kartáče s přírodní žíní, a to z důvodu, aby se nátěrová hmota vetřela do pórů měkčené PVC fólie 1. První nátěrová hmota může být odstínu tmavšího, s ohledem na případné teploty okolního vzduchu minimálně 10 °C a svitu slunce, kdy lépe schne.

Realizace druhého nátěru 82 se provádí též celoplošně na první nátěr 81 na nejdéle do 24 hodin po skončení první aplikace, případně okamžitě po zaschnutí první nátěru 81, a to z toho důvodu, že spady nečistot mohou vytvářet emulzní filmy, zejména mastnost, které mohou zhoršovat přilnavost následné vrstvy druhého nátěru 82. Hmotnost ochranné nátěrové hmoty se aplikuje v množství 0, 20 až 0,40 kg/m². Tato druhá nátěrová hmota se nanáší např. kartáčem z přírodních žíní, případně bezvzduchovým tlakovým stříkacím zařízením, protože se dá předpokládat, že zaschlý první nátěr 81 je převážně rovinný. I druhá nátěrová hmota může být tmavšího odstínu, pokud není povrchovou vrstvou, a pokud teploty okolního vzduchu jsou minimálně cca 10 °C.

-6CZ 306062 B6

Po zaschnutí druhého nátěru 82 se aplikuje buď ihned, nebo nejdéle do 24 hodin, z důvodu výše uvedených, třetí nátěrová hmota pro získání finálního povrchového třetího nátěru 83, v množství 0,50 až 0,80 kg/m². Finální třetí nátěr 83 se liší od obou předchozích nátěrů 81, 82 světlým odstínem, s přídavkem stabilizátoru UV, a to v případě, že nátěry 81, 82 byly provedeny v tmavším 5 odstínu. V případě aplikace za vyšších teplot je vhodné všechny tři nátěry 81, 82, 83 aplikovat ve světlejším odstínu, a to z důvodu zpomalení vysychání nátěrové hmoty. Aplikaci poslední nátěrové hmoty je možno provádět např. tlakovým stříkáním, nebo nátěrovým kartáčem z přírodních žíní. Přírodní žíně lépe drží nátěrovou hmotu, dobře se s nimi roztírá nátěrová hmota v pravidelné vrstvě a též se dobře vymývají od zbytků nátěrových hmot.

Rozhodnou podmínkou pro kvalitu ochranného nátěru jako celku je množství doporučené nátěrové hmoty na 1 m², což zlepšuje i dlouhodobou životnost. Při vyšší spotřebě ochranné nátěrové hmoty krystalizuje nátěr 81, 82, 83 do podoby pružné a odolné tzv. „plastizolové vrstvy“.

Finální povrchový třetí nátěr 83 s titanovou bělobou, či zinkovou bělobou, nebo oxidem horečnatým či oxidem hlinitým, nebo jemně mletým kalcinovaným pazourkem, musí mít obzvláště hladký povrch, který' musí být uhlazen, aby nepohlcoval, ale odrážel sluneční tepelné záření, a to více než 90 % slunečního záření. Proto musí být viskozita finálního povrchového v tomto případě třetího nátěru 83 volena tak, aby se disperze volně roztěkala a utvářela hladký povrch bez pohlcu20 jících dutin. Tento vnější povrchový nátěr je světlý až zářivě bílý, což má své opodstatnění. Tento odstín eliminuje škodlivé účinky slunečního záření, tepelného záření, a s přídavkem případného UV filtru, též omezuje vliv UV záření. Ochranný nátěr 81, 82, 83 jakožto celek též eliminuje škodlivé chemické vlivy působící na hydroizolační systém měkčených PVC fólií las plastem potaženými klempířských prvků 7, jak je uvedeno na přikladu dle následující tabulky.

Vliv chemických látek	Odolnost	Změna odolnosti měkčené PVC fólie vůči níže uvedeným vlivům chemických látek, po aplikaci ochranného nátěru na bázi akrylátových kopolymerů
Asfalt	není odolný	je odolný
Bitumen	není odolný	je odolný
živočišné a rostlinné tuky	nejsou odolné	jsou odolné
oxidanty železa	nejdou odolné	jsou odolné
nafta, topný olej	záleží na podmínkách	jsou odolné
Benzín	Částečné odoiný	za podmínky provádění oživovacích nátěrů
sluneční záření + UV záření	v životnosti hydroizolační bezpečnosti 12 až 14 let	1 x za 5 až 6 let je dlouhodobě odolný

V případě potřeby je možnost provedení oživovacích nátěrů 81, 82, 83 na vrchní nátěr 83, což je možno provádět jedenkrát za 5 až 6 let, aby nedocházelo k degradaci povrchu nátěru 83.

Po zaschnutí vykazoval první nátěr 81 tloušťku cca 0,22 mm, druhá nátěr 82 cca 0, 32 mm a třetí nátěr 83 0,48 mm.

Příklad 2 (Obr. 2)

Příkladné konkrétní provedení střešní hydroizolace odpovídá předchozímu provedení s tím rozdílem, že jsou aplikovány tři nátěry 81. §2. 83, přičemž do druhého nátěru 82 se vkládá technická 40 tkanina 9.

Při kontrole střešního hydroizolačního systému měkčené PVC fólie 1 a plastem potažených klempířských prvků 7 byl zjištěn stav, který vykazoval oxidaci povrchu měkčené PVC fólie j_ s lokálními místy ztráty změkčovadel. Tato ztvrdlá místa se projevují tím, že vystupuje na povrch technická vložka, a dochází ke změně barvy měkčené PVC fólie 1, zpravidla až na světle šedou až bílou. Tento stav střešní hydroizolace v praxi obvykle odpovídá 10 až 12 letům užívání.

Poškozená místa se označí, a tato místa budou zpevněna vloženou technickou tkaninou 9 o tloušťce cca 0,3 mm, do druhého nátěru 8L

Ochranné nátěry 81, 82, 83 na bázi nátěrových hmot kopolymerů akrylátu ve vodním prostředí se aplikují shodně jako v předchozím příkladném provedení.

Po zaschnutí základního prvního nátěru 81, se pokládá na tento nátěr 81 technická polyesterovou tkanina 9 se základní osnovní mřížkou, a to tak, že její okraj se uchytí do druhé nátěrové hmoty, následně se technická tkanina 9 rovná, aby se neshmovala, v okrajích se překládá přes sebe např. cca 5 cm. Druhá nátěrová hmota se aplikuje přes technickou tkaninu 9. Po zaschnutí druhého nátěru 82 s technickou tkaninou 9 se aplikuje finální světlá třetí vnější nátěrová hmota pro získání třetího nátěru 83.

Celková tloušťka prvního nátěru 81 byla cca 0,22 mm, druhého nátěru 82 byla 0,48 mm a třetího nátěru 83 celkem 0,32 mm.

Příklad 3 (Obr. 3)

Při kontrole stavu střešní hydroizolace bylo zjištěno, že je v havarijním stavu se závažnými a početnými hydroizolačními poruchami, kterými do střešního pláště a střešní konstrukce zatéká. Nápravu je možno sice provést, ale jen s krátkodobou, časově omezenou životností, na další 1 až 3 roky, a po tuto dobu je možno oddálit rekonstrukci celého střešního hydroizolačního systému.

U těchto typů závažných a obtížně opravitelných hydroizolačních poruch ve střešní krytině, se tam, kde nelze překlenout trhliny v PVC fólii 1 běžnou polyesterovou technickou tkaninou 9 se základní osnovní mřížkou, použijeme polyamidovou netkanou technickou tkaninu 92 o tloušťce cca 0,10 až 0,20 mm. Netkaná textilní tkanina 92 se používá proto, že nátěrová hmota přes ni neprotéká. Rozdíl v pokládce je ten, že netkaná technická tkanina 92 se vkládá lokálně do poškozených míst hydroizolačních poruch, a to do mokré první nátěrové hmoty. Technická netkaná tkanina 92, položená na první nátěrovou hmotu, se do této tkaniny 9 zatlačí ručně např. molitanovým válečkem, a následně se technická tkanina 9 přetírá nátěrovou hmotou, a to tak, aby došlo ke spojení obou nátěrových hmot přes technickou tkaninu. Po zaschnutí se aplikují další nátěry 81, 82, 83, 84 celoplošně. V tomto případě je vhodné zvolit vyšší hmotnost nátěrových hmot na m² z důvodů pevnostních, např. 0,40 až 0,50 kg/m² pro první nátěrovou hmotu, a u druhé nátěrové hmoty v množství 0,40 až 0,80 kg na m² a u třetí a čtvrté finální nátěrové hmoty 0,20 až 0,30 kg/m².

Tloušťka prvního nátěru 81 byla cca 0,32 mm, druhého nátěru 82 cca 0,40 mm, třetího nátěru 83 cca 0,22 mm a čtvrtého nátěru 84 cca 0,2 mm.

-8CZ 306062 B6

Příklad 4 (Obr. 4)

Na obr. 4 je znázorněn příklad hydroizolačního systému měkčené PVC fólie 1, který má v ploše do PVC fólie 1 zabudované další střešní prvky 78, jako například ventilační komínky 10 a jim podobné detaily, jako např. ventilační prvky jiných tvarů, nebo PVC hromosvodné držáky (neznázoměné na obr. 4), plastové odtokové vpuste 11, které jsou zhotoveny z měkčených PVC fólií

1.

Aplikace nátěrových hmot je obdobná, jako v příkladu 1 ve třech nátěrech 81, 82, 83, kdy každá z vrstev nátěrů 81, 82, 83 má hmotnost cca 0,15 kg nátěrové hmoty na m². Nátěrové hmoty se aplikují celoplošně včetně na ventilačních komínků 10.

Uvedená konkrétní příkladná provedení nejsou vyčerpávající, a jsou možné jiné aplikace systému sendvičové hydroizolace v rozsahu patentových nároků.

Průmyslová využitelnost

Technické řešení je určeno pro střešní krytiny, přednostně rovinné, které tvoří systémy měkčených PVC fólií 1 v pevném spojení s plastem potaženými klempířskými prvky 7, pokryté jedním nebo více nátěry' 81, 82, 83, 84.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Sendvičová hydroizolace, zahrnuje hydroizolační měkčenou PVC fólii (1) v pevném spojení s plastem pokrytými klempířskými prvky (7), na střechách zejména plochých a střechách s mírným sklonem, splňující podmínku volného odtoku dešťové vody z jejich povrchu a podmínku přímého přístupu vzduchu k jejich povrchu, a hydroizolační měkčená PVC fólie (1) obsahuje nejméně jeden nátěr (81; 82; 83; 84) z nátěrové hmoty na bázi vodní disperze, počet nátěrů (81; 82; 83) odpovídá stavu střešní krytiny, výsledná tloušťka jednoho nátěru (81; 82; 83; 84) je od 0,10 do 0,60 mm, vyznačující se tím, že nátěrová hmota pro každý nátěr (81; 82; 83; 84) je na bázi vodní disperze akrylátového kopolymeru, případně obsahující fennež, přičemž poslední vnější nátěrová hmota na bázi vodní disperze akrylátového polymeru obsahuje fermež, a 1 až 20 % hmotn. alespoň jedné látky ze skupiny, zahrnující oxid křemičitý, oxid titaničitý, oxid zinečnatý a bílý vápenec, s velikostí částic menší než 0.1 mm.
2. Sendvičová hydroizolace podle nároku 1, vyznačující se tím, že plošná hmotnost aplikace první nátěrové hmoty pro první nátěr (81) je v rozmezí 0,2 až 0,3 kg na l m².
3. Sendvičová hydroizolace podle nároku 1, vyznačující se tím, že plošná hmotnost aplikace druhé nátěrové hmoty pro druhý nátěr (82) je v rozmezí 0,2 až 0,4 kg na 1 m².
4. Sendvičová hydroizolace podle nároku 1, vyznačující se tím, že plošná hmotnost aplikace třetí nátěrové hmoty pro třetí nátěr (83) či čtvrté nátěrové hmoty pro čtvrtý nátěr (84) je v rozmezí 0,4 až 1,0 kg na 1 m².
5. Sendvičová hydroizolace podle nároku 1, vyznačující se tím, že

-9.

do druhého nátěru (82) je vložena tkaná technická tkanina (91), buď lokálně na poškozená místa PVC fólie (1) nebo celoplošně pro zpevnění druhého nátěru (82), přičemž tloušťka této tkané technické tkaniny (91) je 0,2 až 0,3 mm.
6. Sendvičová hydroizolace podle nároku 1, vyznačující se tím, že do první nátěrové hmoty, zejména lokálně na poškozená místa PVC fólie (1) nebo pro zpevnění prvního nátěru (81) je vložena netkaná technická tkanina (92) o tloušťce 0,1 až 0,2 mm.
7. Způsob aplikace sendvičové hydroizolace, zahrnující hydroizolační měkčenou PVC fólii (1) v pevném spojení s plastem pokrytými klempířskými prvky (7), na plochých střechách a střechách s mírným sklonem, splňující podmínku volného odtoku dešťové vody z jejich povrchu a podmínku přímého přístupu vzduchu k jejich povrchu, a obsahující nejméně jeden nátěr (81; 82, 83; 84) z nátěrové hmoty na bázi vodní disperze, počet nátěrů (81; 82; 83) odpovídá stavu střešní krytiny, výsledná tloušťka jednoho nátěru (81; 82; 83; 84) je od 0,10 do 0,60 mm, podle nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že způsob aplikace se provádí celoplošně, případně lokálně, na povrch měkčené fólie z PVC (1) pevně spojené s plastem pokrytými klempířskými prvky (7), a na očištěný a odmaštěný povrch měkčené fólie z PVC (1) pevně spojené s plastem pokrytými klempířskými prvky (7), při minimální teplotě 10 °C jak na povrchu střešní hydroizolace, tak okolního vzduchu, a při maximální teplotě 30 °C jak na povrchu střešní hydroizolace, tak okolního vzduchu, se aplikuje nejméně jeden ochranný nátěr (81; 82; 83) z nátěrové hmoty na bázi vodní disperze akrylátového polymeru, případně obsahující fermež, počet nátěrů (81; 82; 83) odpovídá stavu střešní krytiny s měkčenou PVC fólií (1) v pevném spojení s plastem pokrytými klempířskými prvky (7), přičemž každá další nátěrová hmota se aplikuje buď bezprostředně na předchozí nátěrovou hmotu, nebo s maximální prodlevou do 24 hodin, kdy se nechá postupně vysychat a krystalizovat s ohledem na uvedené rozmezí teplot.
8. Způsob aplikace sendvičové hydroizolace podle nároku 7, vyznačující se tím, že celoplošně, případně lokálně na povrch měkčené fólie z PVC (1) pevně spojené s plastem pokrytými klempířskými prvky (7), a na očištěný a odmaštěný povrch měkčené fólie z PVC (1) pevně spojené s plastem pokrytými klempířskými prvky (7), se aplikuje první nátěrová hmota pro první nátěr (81) v množství 0,2 až 0,3 kg na 1 m², případně se na první nátěr (81) aplikuje druhá nátěrová hmota pro druhý nátěr (82) v množství 0,2 až 0,4 kg na 1 m², a případně na druhý nátěr (82) se aplikuje třetí nátěrová hmota, případně čtvrtá nátěrová hmota, obě v množství 0,4 až 1,0 kg na 1 m², přičemž poslední vnější nátěrová hmota obsahuje 1 až 20 % hmotn. alespoň jedné látky ze skupiny, zahrnující oxid titaničitý, oxid zinečnatý a bílý vápenec, s velikostí částic menší než 0,1 mm, takže vnější poslední nátěr (81; 82; 83, 84) odráží více než 80 % slunečního tepelného záření.
9. Způsob aplikace sendvičové hydroizolace podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že v případě poškozené PVC fólie zejména lokálně na poškozená místa PVC fólie (1) nebo pro zpevnění nátěru se do první nátěrové hmoty vloží technická tkanina (92) netkaná, o tloušťce 0,1 až 0,2 mm, a/nebo do druhého nátěru (82) se vloží technická tkanina (91) se základní osnovní mřížkou o tloušťce