CZ302991B6 - Zpusob katalytické redukce nitrobenzenu na anilin v kapalné fázi - Google Patents

Zpusob katalytické redukce nitrobenzenu na anilin v kapalné fázi Download PDF

Info

Publication number
CZ302991B6
CZ302991B6 CZ20100979A CZ2010979A CZ302991B6 CZ 302991 B6 CZ302991 B6 CZ 302991B6 CZ 20100979 A CZ20100979 A CZ 20100979A CZ 2010979 A CZ2010979 A CZ 2010979A CZ 302991 B6 CZ302991 B6 CZ 302991B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
nitrobenzene
hydrogenation
zone
aniline
reaction
Prior art date
Application number
CZ20100979A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ2010979A3 (cs
Inventor
Pašek@Josef
Petrisko@Miroslav
Original Assignee
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Vysoká škola chemicko-technologická v Praze filed Critical Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Priority to CZ20100979A priority Critical patent/CZ2010979A3/cs
Priority to EP11194216A priority patent/EP2471768A1/en
Publication of CZ302991B6 publication Critical patent/CZ302991B6/cs
Publication of CZ2010979A3 publication Critical patent/CZ2010979A3/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07CACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C209/00Preparation of compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton
    • C07C209/30Preparation of compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton by reduction of nitrogen-to-oxygen or nitrogen-to-nitrogen bonds
    • C07C209/32Preparation of compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton by reduction of nitrogen-to-oxygen or nitrogen-to-nitrogen bonds by reduction of nitro groups
    • C07C209/36Preparation of compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton by reduction of nitrogen-to-oxygen or nitrogen-to-nitrogen bonds by reduction of nitro groups by reduction of nitro groups bound to carbon atoms of six-membered aromatic rings in presence of hydrogen-containing gases and a catalyst

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)

Abstract

Zpusob hydrogenace nitrobenzenu na anilin v kapalné fázi spocívá v tom, že hydrogenace se provádí ve dvou reakcních zónách, pricemž v první zóne se pracuje pri teplote 150 až 250 .degree.C a koncentrace nitrobenzenu se udržuje na úrovni 0,05 až 0,5 % hmotn. a smes z 1. zóny se hydrogenuje ve druhé zóne pri teplote 50 až 100 .degree.C na zbytkovou koncentraci nitrobenzenu maximálne 10 ppm.

Description

(57) Anotace:
Způsob hydrogenace nitrobenzenu na anilin v kapalné fází spočívá v tom, že hydrogenace se provádí ve dvou reakčních zónách, přičemž v první zóně se pracuje při teplotě 150 až 250 °C a koncentrace nitrobenzenu se udržuje na úrovni 0,05 až 0,5 % hmotn. a směs z 1. zóny se hydrogenuje ve diuhé zóně při teplotě 50 až 100 °C na zbytkovou koncentraci nitrobenzenu maximálně 10 ppm.
to m
σ>
σ>
CN co
N
O
Způsob katalytické redukce nitrobenzenu na anilín v kapalné fázi
Oblast techniky
Vynález se týká nového způsobu výroby anilinu hydrogenací nitrobenzenu v kapalné fázi.
Dosavadní stav techniky
Anilin se vyrábí především katalytickou redukcí nitrobenzenu vodíkem, aminace fenolu byla sice průmyslově realizována, nerozšířila se však. Hydrogenace nitrobenzenu se uskutečňuje několika velmi se lišícími procesy. Procesy je možné rozdělit na dvě velké skupiny, hydrogenací nitrobenzenu v plynné fázi a hydrogenací nitrobenzenu v kapalné fázi. Vynález se zabývá hydrogenací is nitrobenzenu v kapalné fázi s použitím katalyzátorů na bází palladia a platiny nebo jejich kombinace.
Asi 85 % anilinu se dnes spotřebuje na výrobu tzv. 4,4'-methylendianilinu (MDA), který je meziproduktem pro výrobu polyuretanových hmot. Na druhém místě ve spotřebě anilinu je výro20 ba gumárenských chemikálií (10 až 12 %), ostatní spotřeba anilinu na výrobu barviv, farmaceutických produktů nebo pesticidů představuje dohromady jen 2 až 3 %.
Palladium a platina na nosičích jsou pro hydrogenací nitrobenzenu vysoce aktivní katalyzátory.
Vztaženo na hmotnost kovu jsou Pd a Pt asi o 3 řády aktivnější než nikl. S Pd a Pt katalyzátory 25 probíhá hydrogenace nitrobenzenu dost rychle již při teplotě kolem 30 °C a přitom naprosto selektivně. Konkurenceschopný průmyslový proces však musí vyrábět páru s využitím velkého reakčního tepla hydrogenace nitrobenzenu ΔΗ = -530 kj/mol nitrobenzenu, což vyžaduje reakční teplotu nejméně 150 °C, lépe teplotu vyšší. Čím vyšší je reakční teplota tím může být tlak produkované páry vyšší, což rozšiřuje možnosti aplikace takové páry. Při teplotě nad 100 °C však Pd i Pt v malé míře katalyzují hydrogenací anilinu do jádra a meziprodukt této hydrogenace cyklohexylidenimin je zdrojem vzniku mnoha následných produktů, jako jsou cyklohexylamin, cyklohexanon, cyklohexanol, N-cyklohexylidenanílín, fenylcyklohexylamin aj. Přitom se požaduje, aby výtěžek anilinu na nitrobenzen byl nejméně 99,5 %. Dalším problémem je, že se zejména cyklohexanol separuje od anilinu dosti obtížně.
Podle patentu US 3 499 034 (priorita 1966) jsou aromatické nitro-, dinitro- a nitrochlorderiváty hydrogenovány v autoklávu při 80 až 200 °C a tlaku vodíku 13 až 80 bar za přítomnosti Pt nebo Pd katalyzátoru, přičemž koncentrace nezreagované nitrolátky je nižší než 0,5 %, nejlépe 0,02 až 0,2 %, Produkt odtahovaný z autoklávu může být přímo použit pro další chemické zpracování.
Při vyšší koncentraci nitrolátky než 0,5 % se tvoří dehtovité látky, jejichž meziprodukty jsou azo- a azoxylátky. Proces je zaměřen především na přípravu diaminů, v příkladech se nevyskytuje příprava anilinu. Obsah nitrolátky v hydrogenátu v uvedených příkladech byl i méně než 0,01 %.
V dalším patentu firmy E. I. Du Pont de Nemours and company (US 4 185 036, priorita 1977) je chráněna hydrogenace směsi monon itro látek s dinitro- nebo nitroaminolátkami s použitím katalyzátorů na bázi kovů VIII. skupiny periodického systému při teplotě 75 až 225 °C a tlaku 0,33 až 5,3 MPa. Patentem jsou též chráněny katalyzátory obsahující vedle aktivního kovu 0,1 až 10 % železa, niklu nebo chrómu. Pokud se hydrogenuje samotná nitroaminosloučenina nebo dinitrolát50 ka vzniká více dehtovitých látek, t několik procent. Proces je zaměřen na přípravu diaminosloučenin.
Podle japonského patentu 50 157 79 se selektivita hydrogenace nitrobenzenu zvyšuje přídavkem triethanolaminu. V patentu firmy Mitsui Toatsu Chemicals (ΕΡ0 476 404 A2, priorita 1990) se uvádí, že se pri hydrogenací nitrobenzenu (NB) tvoří tím více vedlejších produktů hydrogenace
- 1 CZ 302991 B6 anilinu do jádra, čím méně nitrobenzenu je v reakční směsi. Patent chrání proces hydrogenace NB na Pt nebo Pd katalyzátorech pri 150 až 250 °C, pri kterém se vytvořený anilin a voda odpařují z reaktoru, přičemž v kapalné reakční směsi je méně než 0,01 % NB a do reakční směsi se přidává sloučenina zinku a do vodíku se přidává 1 až 500 ppm oxidu uhelnatého. Bez přídavku CO destiluje z reaktoru anilin obsahující více jak 200 ppm cyklohexanu. více než 1000 ppm cyklohexanu, více než 100 ppm cyklohexylidenanilinu a více než 20 ppm nitrobenzenu. Ještě horší výsledky se dostanou, pukud se do reaktoru nadávkuje zinečnatá sůl. Jak zinečnatá sůi, tak CO snižují rozsah hydrogenace anilinu do jádra. Při kombinace obou příměsí je obsah nitrobenzenu v destilátu nižší než 10 ppm a obsah všech organických nečistot je pod 100 ppm. Uvádí se, že obsah nitrobenzenu v kapalné reakční směsi je pod 0,01 %, podle rovnovážných dat musí být pro dosažení koncentrace nitrobenzenu v destilátu 10 ppm koncentrace v kapalině max. 20 ppm.
Jiný patent Mitsui Toatsu Chemicals (EP 0458 006 Al, priorita 1990) se liší tím, že se nepoužívá přídavek CO a selektivita hydrogenace se zlepšuje přídavkem zinečnaté soli a karbonátu nebo b i karbonátu alkalického kovu. V příkladech obou patentů se pracuje za tlaku 0,5 MPa, pri kterém se z reakční směsi může vydestilovat voda a anilin pri nepříliš velkém přebytku vodíku. Proces je ovšem komplikován problémy se separací zinečnatých solí a karbonátů z reakční směsi.
Patent BASF (US 6 350 911 Bl, priorita 1998) chrání přípravu aminů hydrogenaci nitrolátek ve vertikálním reaktoru, ve kterém se mísí vodík s kapalinou v ejektorové trysce, do které kapalina cirkuluje ze spodu reaktoru pomocí čerpadla. Tryskaje umístěna ve vrchní části reaktoru. V reaktoru jsou umístěny jako chladicí elementy Fieldovy trubky. V příkladu je uvedena hydrogenace nitrobenzenu s katalyzátorem Pt na aktivním uhlím obsahujícím něco hydroxidu železitého pri tlaku 3 MPa a teplotě 180 °C s výtěžkem nad 99,5 %. Obsah nitrobenzenu v odtahovaném anilinu byl maximálně 10 ppm, obsah feny lcyklohexy lam inu byl maximálně 0,1 %, obsah cyklohexanonu a cyklohexanolu byl nižší, konkrétní údaj není uveden. Obsah katalyzátoru v reakční směsi byl 2 %. Zdá se, že platina je z hlediska hydrogenace anilinu do jádra selektivnější než Pd, nicméně i podle patentu BASF je obsah těchto vedlejších produktů dost vysoký. Proces je zaměřen především na hydrogenaci dinitrotoluenů, kde je nebezpečí hydrogenace do jádra podstatně menší.
Je zřejmé, že vysoká selektivita hydrogenace nitrobenzenu na anilin vyžaduje modifikovaný platinový katalyzátor, pri použití Pd se hydrogenace do jádra musí blokovat příměsemi, jako jsou zinečnaté soli, karbonáty alkalických kovů, CO nebo organické báze.
Podstata vynálezu
Tyto problémy odstraňuje způsob hydrogenace nitrobenzenu na anilin v kapalné fázi na katalyzátorech na bázi Pd nebo Pt event. jejich směsi při tlaku 1 až 5 MPa, ve kterém se hydrogenace NB provádí ve dvou následných reakčních zónách, přičemž v 1. zóně, která se blíží reaktoru - mísiči, se pracuje při 150 až 250 °C a koncentrace nitrobenzenu v reakční směsi je udržována na úrovni 0,05 až 0,5 % hmotn. a směs z 1. zóny se dále hydrogenuje ve 2. zóně, která se blíží pístovému toku při teplotě 50 až 100 °C až na zbytkovou koncentraci nitrobenzenu max. 10 ppm.
Přes 99 % nitrobenzenu zreaguje v 1. zóně při teplotě 150 až 250 °C, s výhodou 180 až 210 °C. Reakční teplo uvolněné v 1. zóně se využije k výrobě páry o tlaku 0,3 až 2,0 MPa. Hydrogenaci anilinu do jádra se v 1. zóně zabraňuje přítomností 0,05 až 0,5 % nitrobenzenu, s výhodou 0,1 až 0,3 %. Ve druhé zóně pak se stejným suspendovaným katalyzátorem nitrobenzen doreaguje s vodíkem pri nízké teplotě 50 až 100 °C, při které se anilin hydrogenuje do jádra jen s nepatrnou rychlostí. Nitrobenzen obsažený v reakční směsi odcházející z první reakční zóny by bylo sice možné z reakční směsi oddělit účinnou rektifikací, spotřebovalo by se na to však velmi mnoho tepla. Je proto výhodné, aby konečná reakční směs obsahovala maximálně 10 ppm nitrobenzenu a z takové reakční směsi se rektifikací celkem snadno získá čistý anilin s obsahem pod i ppm nitrobenzenu.
-2CZ 302991 B6
Podle našeho zjištění při koncentraci nitrobenzenu v desetinách procenta (l. zóna) se hydrogenace NB řídí kinetikou blízkou nultému řádu vůči koncentraci nitrobenzenu. Reakční rychlost hydrogenace v 1. zóně tedy závisí na koncentraci nitrobenzenu jen málo, avšak při velmi nízké koncentraci nitrobenzenu se hydrogenace řídí kinetikou s řádem vůěi nitrobenzenu kolem 0,7. Proto se musí 2. reakční zóna blížit reaktoru s pístovým tokem.
Je účelné, aby 1. zóna pracovala jako reaktor - mísič, tj. tak, aby v reaktoru byla střední koncentrace nitrobenzenu v mezích 0,05 až 0,5 %, Přítomnost nitrobenzenu zabraňuje svou silnou sorpcí na katalyzátoru hydrogenaci anilinu do jádra, na druhé straně pri vyšší koncentraci nitrobenzenu vznikají výše molekulární látky, které mohou dezaktivovat katalyzátor. Pro první zónu je tedy reaktor blížící se pístovému toku nevhodný. S výhodou se první zóna realizuje v tzv. lift reaktoru, který je tvořen cirkulační smyčkou, ve které cirkulaci s rychlostí 100 až 200 mVt nastřikovaného nitrobenzenu obstarává průtok vodíku na principu pumpy mamutky. Principem cirkulace je rozdíl hustot ve vzestupné a sestupné části smyčky, který je způsoben přítomností bublin plynu ve vzestupné části. Tímto jednoduchým způsobem 1. zónou cirkuluje více jak lOOkrát tolik reakční směsi nežli je množství nastřikovaného nitrobenzenu a značná část nastřikovaného nitrobenzenu v kapalině ihned zreaguje. Tak rychlá cirkulace se sice dá zajistit pomocí odstředivého čerpadla, je to však nevýhodné a čerpadlo navíc může poškodit katalyzátor a samo může být katalyzátorem poškozeno.
Druhá zóna musí pracovat v režimu blížícímu se reaktoru s pístovým tokem, s výhodou 2. zóna odpovídá kaskádě čtyř až osmi mísičů. S výhodou se kaskáda mísiěů realizuje probublávanou souproudou věží s děrovanými přepážkami, přičemž poměr výšky a průměru věže je 50 až 150 a počet přepážek 5 až 20, případně je druhá zóna tvořena souproudou kaskádou probublávaných věží o počtu členů 2 až 4, přičemž každá z věží je opatřena jednou až třemi přepážkami.
Pd a Pt katalyzátory mohou na rozdíl od niklových katalyzátorů pracovat v systému, který obsahuje dvě kapalné fáze, fázi anilinovou a fázi vodnou. Nicméně i zde je výhodné, aby reakční směs byla jednofázová a reakční voda se proto odstraňuje odpařením do přebytečného vodíku, který cirkuluje první reakční zónou. Stačí udržovat koncentraci vody v reakční směsi do 4,5 %.
Obsah katalyzátoru v reakční směsi musí být takový aby zajistil dostatečnou rychlost hydrogenace nitrobenzenu v obou reakčních zónách. Přesné složení katalyzátoru není předmětem vynálezu, katalyzátory na bázi Pd nebo Pt eventuálně jejich směsi mohou být upraveny přídavkem dalších kovů, jako je železo nebo měď. Potřebná koncentrace katalyzátoru závisí na jeho aktivitě, tedy především na koncentraci drahého kovu na nosiči. Vhodné jsou katalyzátory s obsahem drahého kovu 1 až 5 %. Pro ekonomiku výroby anilinu je důležité že Pt je 3 až 4 x dražší než Pd a přitom má aktivitu pro hydrogenaci nitrobenzenu 2 až 3x nižší. Potřebná koncentrace katalyzátoru (včetně nosiče) je 0,05 až 0,3 % počítáno na reakční směs. Koncentrace katalyzátoru je tedy velmi nízká a pri dostatečné turbulenci katalyzátor nezanáší výměnnou plochu vyvíječe páry. Po výstupu reakční směsi ze 2. reakční zóny se katalyzátor separuje některým ze známých postupů, přičemž se většina separovaného katalyzátoru recykluje do l. reakční zóny a jen malá část katalyzátoru se ze systému odvádí a nahrazuje se čerstvým katalyzátorem.
Rychlost hydrogenace v 1. a 2. zóně je možno částečně ovlivnit reakční teplotou, pokud je to nutné, je možné do 2. reakční zóny přidávat něco katalyzátoru.
Použitý tlak není kritický, s výhodou se však pracuje pri tlaku 2 až 3 MPa, protože vodík vyráběný parním reformingem uhlovodíků nebo parciální oxidací ropných zbytků má právě tento tlak. Za tohoto pracovního tlaku se dá reakční voda z 1. reakční zóny odstranit do cirkulujícího vodíku, jehož množství je zároveň přiměřené aplikaci lift reaktoru, tj. zajišťuje potřebnou cirkulaci kapalné reakční směsi.
Varianta procesu podle vynálezu s aplikací lift reaktoru je znázorněna na přiloženém obrázku 1. Popis se vztahuje k obrázku. Do spodu lift reaktoru 1 se přivádí vodík z kompresoru 6. Před kom-3 CZ 302991 B6 presor se přidává ze sítě stechiometrický vodík (proud B). Do spodu lift reaktoru se dále dávkuje suspenze (proud C) čerstvého a recyklovaného katalyzátoru v anilinu nebo ve vodě. Poněkud výše se do lift reaktoru přivádí nitrobenzen (proud A), který se předehřívá reakční směsí odcházející z 1. zóny, tj. z lift reaktoru ve výměníku 7.
Vodík způsobuje intenzivní cirkulaci reakční směsi smyčkou lift reaktoru. Rychlost cirkulace je více než 1 OOnásobkem množství nastřikovaného nitrobenzenu. Vodík nasycený vodou a anilinem při reakční teplotě kolem 190 °C a tlaku 2 MPa se odlučuje v odlučovači 2, chladí se výměnou tepla ve výměníku 3 a dále v chladiči 4 a odloučí se od zkondenzované kapaliny v odlučovači 5. io Vodík se pak recykluje kompresorem 6 do lift reaktoru. Potřebná rychlost cirkulace kapaliny se dosáhne při rychlosti vodíku včetně odpařených látek vztažené na celý průřez lift reaktoru 0,5 až
1,0 m/s. Zkondenzovaná kapalina je tvořena vrstvou anilinu a vrstvou anilinové vody a separuje se ve fázovém děliči. Anilinová vrstva obsahuje něco nitrobenzenu a přidává se do 2. reakční zóny.
Na sestupné větvi smyčky lift reaktoru je vyvíječ páry 8, ve kterém se vyrábí pára o tlaku 6 bar a reakční směs se ochladí o 10 až 13 °C.
Část cirkulující směsi obsahující kolem 0,2 % nitrobenzenu se ochladí z teploty 175 až 180 °C na teplotu 80 °C výměnou tepla s nitrobenzenem ve výměníku 7 a zavádí se do spodu reaktoru 9 druhé reakční zóny. Do spodu druhého reaktoru se též zavádí relativně malé množství vodíku od kompresoru 6. Druhá reakční zóna je tvořena probublávanou věží 9 s osmi děrovanými přepážkami, které omezují axiální promíchávání. Ve 2. reakční zóně nitrobenzen doreaguje na koncentraci kolem 5 ppm, při teplotě 80 °C a tlaku 2 MPa. Z reakční směsi se oddělí katalyzátor některým z běžných způsobů 10 a většina separovaného katalyzátoru se vrací do 1. reakční zóny, eventuálně do spodu reaktoru 2. zóny. Surový anilin (proud D) zbavený katalyzátoru se čistí běžným způsobem rektifíkací na sérii kolon. Část separovaného katalyzátoru se ze systému vyvádí (proud E) a nahrazuje se čerstvým katalyzátorem (proud C).
Příklad provedení vynálezu
Do průtočného autoklávu s míchadlem s objemem zadržovaného kapaliny 500 ml a celkovým objemem 1 litr se nastřikovalo za 1 h:
200 g nitrobenzenu
0,5 g katalyzátoru 3 % Pd na aktivním uhlí s obsahem 3 % Fe2O3 ve formě suspenze v anilinu 15 ml vodíku o tlaku 2 MPa,
V autoklávu, který reprezentuje 1. reakční zónu, se chlazením udržovala teplota 190 °C. Přebytečný vodík odcházející z autoklávu se ochladí a zkondenzovaná kapalina se rozdělila na vodnou a anilinovou fázi. V autoklávu se udržovala koncentrace nitrobenzenu v rozmezí 0,1 až 0,3 % množstvím nastřikovaného katalyzátoru.
Z autoklávu se odváděla reakční směs při udržování hladiny v autoklávu do 2. reakční zóny, která je tvořena trubkou s temperačním pláštěm, kteiý udržuje teplotu 80 °C. Druhou zónu tvoří trubka s vnitřním průměrem 20 mm o výšce 3 m, která má 6 děrovaných přepážek. Do spodu 2. zóny se přivádí při tlaku 2 MPa 0,5 mol vodíku/h.
Z vrchu trubky odcházela reakční směs, přičemž po filtraci surový anilin obsahoval 3 % vody, 5 ppm nitrobenzenu a 200 ppm produktů hydrogenace anilinu do jádra. Rektifíkací takového anilinu byl získán anilin s obsahem pod 1 ppm NB, 5 ppm cyklohexylamínu, 30 ppm cyklohexanolu a 5 ppm fenolu.

Claims (6)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    5 1. Způsob hydrogenace nitrobenzenu na anilin v kapalné fázi na katalyzátorech na bázi Pd nebo Pt eventuálně jejich směsi při tlaku 1 až 5 MPa, vyznačený tím, že se hydrogenace nitrobenzenu provádí ve dvou následných reakčních zónách, přičemž v 1. zóně, která se blíží reaktoru - mísiči, se pracuje při 150 až 250 °C a koncentrace nitrobenzenu v reakční směsi je udržována na úrovni 0,05 až 0,5 % hmotn. a směs z 1. zóny se dále hydrogenuje ve 2. zóně, která io se blíží pístovému toku při teplotě 50 až 100 °C až na zbytkovou koncentraci nitrobenzenu maximálně 10 ppm.
  2. 2, Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že se v 1. reakční zóně odvádí reakční teplo hydrogenace nitrobenzenu do vroucí vody a vyrábí se pára o tlaku 0,3 až 2,0 MPa.
  3. 3. Způsob podle nároků 1 a 2, vyznačený tím, ževl, reakční zóně cirkuluje směs s rychlostí 100 až 200 m3/t nastrikovaného nitrobenzenu v cirkulační smyčce, přičemž cirkulaci obstarává průtok vodíku na principu pumpy mamutky.
    20
  4. 4. Způsob podle nároků 1 a 2, vyznačený tím, ževl. reakční zóně se hydrogenace provádí v probublávané věži s vnitřní cirkulací.
  5. 5. Způsob podle nároků 1 a 2, vyznačený tím, že v 2. reakční zóně se hydrogenace provádí v souproudé věži s děrovanými přepážkami, přičemž poměr výšky a průměru věže je 50
    25 až 150 a počet přepážek je 5 až 20.
  6. 6. Způsob podle nároků 1 a 2, vyznačený tím, že v 2. reakční zóně se hydrogenace provádí v souproudé kaskádě probublávaných věží o počtu členů 2 až 4, přičemž každá z věží je opatřena jednou až třemi přepážkami.
CZ20100979A 2010-12-29 2010-12-29 Zpusob katalytické redukce nitrobenzenu na anilin v kapalné fázi CZ2010979A3 (cs)

Priority Applications (2)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20100979A CZ2010979A3 (cs) 2010-12-29 2010-12-29 Zpusob katalytické redukce nitrobenzenu na anilin v kapalné fázi
EP11194216A EP2471768A1 (en) 2010-12-29 2011-12-19 A method for the catalytic reduction of nitrobenzene to aniline in the liquid phase

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20100979A CZ2010979A3 (cs) 2010-12-29 2010-12-29 Zpusob katalytické redukce nitrobenzenu na anilin v kapalné fázi

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ302991B6 true CZ302991B6 (cs) 2012-02-08
CZ2010979A3 CZ2010979A3 (cs) 2012-02-08

Family

ID=45445796

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20100979A CZ2010979A3 (cs) 2010-12-29 2010-12-29 Zpusob katalytické redukce nitrobenzenu na anilin v kapalné fázi

Country Status (2)

Country Link
EP (1) EP2471768A1 (cs)
CZ (1) CZ2010979A3 (cs)

Cited By (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CN119896926A (zh) * 2023-10-27 2025-04-29 中国石油化工股份有限公司 一种苯胺和环己胺联产装置

Families Citing this family (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
EP3102559B1 (en) * 2014-02-06 2019-08-07 Chematur Technologies AB Method for hydrogenation of aromatic nitrocompounds for the production of aromatic amines, and a system therefore
CN114901629A (zh) * 2020-01-06 2022-08-12 陶氏环球技术有限责任公司 用于再活化贵金属-铁催化剂并进行化学反应的方法
CN113943223B (zh) * 2020-07-18 2024-06-25 万华化学(宁波)有限公司 一种低苯酚生成量的硝基苯液相加氢制苯胺的方法
CN119161254A (zh) * 2023-06-19 2024-12-20 万华化学集团股份有限公司 一种硝基苯液相加氢制苯胺的方法

Citations (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JP2007204388A (ja) * 2006-01-31 2007-08-16 Sumitomo Chemical Co Ltd 反応熱の回収方法
JP2008222623A (ja) * 2007-03-12 2008-09-25 Sumitomo Chemical Co Ltd 液相反応の反応停止方法

Family Cites Families (7)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3499034A (en) 1966-08-01 1970-03-03 Du Pont Hydrogenation of aromatic nitro compounds
US4185036A (en) 1973-12-28 1980-01-22 E. I. Du Pont De Nemours And Company Hydrogenation of mixed aromatic nitrobodies
JPS61223174A (ja) 1985-03-28 1986-10-03 Sumitomo Metal Ind Ltd 合金化溶融亜鉛めつき鋼板の製造方法
JP2801358B2 (ja) 1990-05-15 1998-09-21 三井化学株式会社 高純度アニリンの製造方法
JP2801381B2 (ja) 1990-09-18 1998-09-21 三井化学株式会社 高純度アニリンの製造法
US6350911B1 (en) 1998-12-12 2002-02-26 Basf Aktiengesellschaft Method for producing amines
JP5045124B2 (ja) * 2006-01-31 2012-10-10 住友化学株式会社 反応制御方法

Patent Citations (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JP2007204388A (ja) * 2006-01-31 2007-08-16 Sumitomo Chemical Co Ltd 反応熱の回収方法
JP2008222623A (ja) * 2007-03-12 2008-09-25 Sumitomo Chemical Co Ltd 液相反応の反応停止方法

Non-Patent Citations (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Title
Applied Catalysis A: General 286 (2005) 167û174; Effect of oxidant treatment of date pit active carbons used as... *
Catalysis Today 37 (1997) 121-136; Catalytic syntheses of aromatic amines *

Cited By (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CN119896926A (zh) * 2023-10-27 2025-04-29 中国石油化工股份有限公司 一种苯胺和环己胺联产装置

Also Published As

Publication number Publication date
EP2471768A1 (en) 2012-07-04
CZ2010979A3 (cs) 2012-02-08

Similar Documents

Publication Publication Date Title
TWI442971B (zh) 氫化有機化合物之連續方法及反應器
RU2202537C2 (ru) Водосодержащий толуилендиамин, пригодный для хранения или транспортировки в жидком виде, способ его получения и способ получения толуилендиизоцианата
JP5599130B2 (ja) トルエンジイソシアネートの製造方法
KR20090104866A (ko) 이소시아네이트의 제조 방법
CZ302991B6 (cs) Zpusob katalytické redukce nitrobenzenu na anilin v kapalné fázi
CN101768083A (zh) 制备苯二甲胺的方法
KR940008912B1 (ko) 고순도 아닐린의 제조방법
US9365503B2 (en) Process for the preparation of isocyanates in the gas phase
US6894193B2 (en) Method for hydrogenating liquid organic compounds
US7453012B2 (en) Continuous process for the hydrogenation of nitriles or nitro compounds to amines
JP5283895B2 (ja) ジニトロトルエンの接触水素化によるトルエンジアミンの製造方法
US7465832B2 (en) Method of producing xylylenediamine
CA2356560A1 (en) Low pressure amine reactor
SK281236B6 (sk) Spôsob čistenia zmesi vody a e-kaprolaktámu
KR101106334B1 (ko) 액체 프탈로니트릴을 연속적으로 수소화시켜디아미노크실렌을 제조하는 방법
US11814339B2 (en) Method for preparing isocyanate in gaseous phase
KR100754755B1 (ko) 방향족 아민의 제조방법
CN104513123B (zh) 一种苯和环己烯液相烷基化合成环己基苯的方法
JP2013525463A (ja) 気相におけるイソシアネートの製造方法
WO2012018310A1 (en) Process for the production of highly pure dicyclohexylamine from by-products resulting from the producton of cyclohexylamine
KR20080033480A (ko) 프탈로니트릴의 연속 수소화에 의한 크실릴렌디아민의 제조방법
UA54835A (uk) Спосіб одержання аніліну
HK1118800A (en) Process for the preparation of toluenediamines by catalytic hydrogenation of dinitrotoluenes
PL211715B1 (pl) Sposób wytwarzania toluilenodiaminy z dinitrotoluenu

Legal Events

Date Code Title Description
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20181229