CZ302898A3

CZ302898A3 - Uzavíratelné víko pro nápojovou plechovku

Info

Publication number: CZ302898A3
Application number: CZ19983028A
Authority: CZ
Inventors: Lutz Strube
Original assignee: Schmalbach-Lubeca Ag
Priority date: 1996-04-02
Filing date: 1997-04-02
Publication date: 2000-05-17
Also published as: CZ297259B6; WO1997036793A1; PL328963A1; DE59702456D1; PL186632B1; EP0892742B1; PT892742E; ES2153190T3; GR3035087T3; AU2633697A; EP0892742A1; DK0892742T3; ATE196886T1; DE19613256B4; DE19613256A1

Description

Uzavíratelné víko pro nápojovou plechovku

Vynález se týká víka pro nápojovou plechovku, tak jak se obvykle vyrábějí z plechu.

IlQSjaxadni_._sj

Takovéto víkem uzavíratelné nápojové plechovky jsou na trhu v různých -formách provedení. Existují provedení, u nichž je ve ví kovem dnu uvažován vyseknutý vylévací otvor s roztrhnutelným uzávěrem otvoru. U jiných forem provedení je ve víkovém dnu uvažována vtlačitelná oblast ohraničená vrypovou nebo vrubovou čárou, která může být z víka vytržena nebo do něho zatlačena pomocí pákoví té záběrové spony, aby se uvolnil vylévací otvor. Vtlačitelná oblast může být vytvořena uvolnitelně zcela z plochy víka, nebo s ním může být trvale spojena, to znamená že může být vytvořena neztratitelně.

Problém u takovýchto nápojových plechovek spočívá v tom, že v případech, kdy se obsah nevyprázdní najednou, nemohou být opět dostatečně těsně uzavřeny. To by ale bylo žádoucí, jestliže by měl být obsah bez znatelné ztráty kvality odebírán po částech v určitých odstupech.

Úkolem vynálezu je navrhnout pro běžné nápojové Plechovky víko, které umožní plechovku po prvotním odebrání částečného množství nápoje dostatečně těsně opět zavřít, aby potom v pozdější době mohl být bez znatelné ztráty kvality odebrán další díl nebo zbytek nápoje.

···· · · ·· ·· ·· • ·

V dalším provedení má být toto víka vytvořeno zejména pro případ, že se vylévací otvor uvolní teprve vylomením vrypové nebo vrubové čáry.

První část tohoto úkolu je řešena víkem podle nároku 1...

Všechny prvky ze strany víka, sloužící k opětnému uzavření, leží uvnitř okraje víka (“válu), takže víko může být použito k uzavření běžných plechovek. Pomocí záběrových, popřípadě protějších záběrových prvků na vnitřní straně válu a vnější straně uzávěru, které lze přivést do a mimo záběr pomocí relativního pootočení uzavíracího prvku a víka, se dá vytvořit dostatečně vysoká zavírací síla k těsnému opětovnému uzavření vylévacího otvoru.

Obzvláště vhodné jsou přitom podle typu bajonetového uzávěru pracující a vytvořené záběrové, popřípadě protější záběrové prvky.

Zátkovítý uzávěr může tak jako víko sestávat z kovu. Může být ale vyroben i z jiného, tvarově tuhého materiálu.

Výhodné provedení víka podle vynálezu se získá podle nároku 4. U tohoto provedení může být dosažena obzvláště vysokých uzavíracích sil a tím obzvláště bezpečné těsnicí •funkce při opětovném zavírání otvoru. Oblast jádrové stěny válu smočená při vylévání nápoje (nárok 12, 13) může být při opětovném uzavírání zcela zakryta uzavíracím prvkem (nárok 5), přičemž vyztužená okrajová oblast obklopuje uzavírací zátku, která přiléhá na horní okraj válu (hřeben) s tahovým napětím.

Obzvláštní výhoda provedení podle nároku 6 nebo nároku • · · 4 4 4 4 4 4 4 4 « · 4 4 4 · 444 · ··· 4 4 » · · · >_ •Τ’ · 4 4 4 4

4 4 4 4¼ 4 4 4 · 4 4 spočívá v tom, že tato provedení se hodí zejména pro víka, u kterých je vylévací otvor uvolňován teprve prolomením vrypové nebo vrubové čáry. Přitom může být k řízenému prolomení a uvolnění otvoru využíváno relativního otočného pohybu bajonetově do sebe zapadajích záběrových a protějších záběrových prvků. Prolamovací proces přitom vyžaduje jen velmi malé nároky na sílu, protože otočným pohybem a tvarovým záběrem relativně vůči sobě se otáčejících dílů se dosáhne značného zesílení síly.

Uspořádání příslušného tlačného prvku na uzavíracím dnu a příslušné tlačné plochy (nárok 7) na víkovém dnu přenáší nepatrné kroutící momenty na velkou axiální tlačnou sílu na vrypovou nebo vrubovou čáru za účelem jejich prolomení.

Počet tlačných prvků a tlačných ploch může být různý, přinejmenším mohou být uvažovány dva. Výhodně mohou být vůči sobě uspořádány tři tlačné prvky a tlačné plochy, které potom vůči sobě párově stojí přibližně v úhlu 120° (±30°) na spodní straně uzavíracího prvku a na horní straně víkového dna. Jestliže jsou segmenty s prstencovou drážkou uspořádány ve víkovém dnu se stoupajícím základem (nárok 17, 20), tak mohou být příslušné bodové vačky na uzavíracím dnu uzavíracího prvku vedeny v segmentech s prstencovou drážkou, a při otáčení uzavíracího prvku se vykonávají plynule stále větší síly k vylomení na vylamovací úsek víkového dna.

V klidovém stavu (neotevřená poloha) leží vačky uzavíracího prvku v nejhlubších oblastech prstencových segmentů.

Maximální a současně plynule začínající síly se při vylamovacím pohybu dosáhne tehdy, jestliže nejhlubsí úsek segmentu s prstencovou drážkou leží blízko nebo bezprostředně proti kloubovému místu, které je vytvořeno • ·

4444 4444 » 4 4 4 4 4 4 4 4 4444 4 » · — 4 Δ · —- 4 44 4 • 4 44 44 44 44 mezi vylamovací oblastí víkového dna a zbytkem víkového dna, mimo segmenty s prstencovou drážkou, avšak uvnitř jádrové stěny (nárok 19).

Vyvýšená řídicí vačka může být ve víkovém dnu uspořádána mezi segmenty s prstencovou drážkou, aby se při otočném pohybu dosáhlo velkého úhlu vychýlení otevírací oblasti (nárok IQ).. V prstencové drážce na dnu uzavíracího prvku leží po obvodu ve velkém úhlu mezi sebou s odstupem uspořádané vylamovací vačky na uzavíracím dnu (nárok 17,

18), aby vytvořily segmenty s prstencovou drážkou a do nich zapadající vyvýšené vylamovací vačky. Jestliže všechny vačky mají v uzavíracím dnu stejnou výšku ve směru k víkovému dnu víka a segmenty s prstencovou drážkou mají ve víkovém dnu vždy stejný průběh stoupání, je stříhací otevírací síla při otočném pohybu uzavírací hlavice vykonávána v úhlových odstupech na vylamovací úsek víkového dna tak, že se bezpečně vylomí podél vrubové čáry.

Dosud popsaného bezpečného vylamovacího účinku na vrubovou čáru se dosáhne při znatelném úhlu otočení, který odpovídá délce segmentů s prstencovou drážkou ve víkovém dnu. Znatelný otočný pohyb vytváří při malém axiálním přesazení vylamovacího úseku víkového dna vysokou otevírací sílu, přičemž vačky v uzavíracím dnu spolupracují s průběhem stoupání segmentů s prstencovou drážkou ve víkovém dnu. Po uskutečněném vylomení nedochází k žádným velkým axiálním silám, místo toho má vylomená otevírací oblast vykývnout v dalekém úhlu směrem dolů (pod rovinu víkového dna), aby se dosáhlo plného uvolnění vylévacího otvoru. Toho se dosáhne tím, že zmíněná doplňková řídicí vačka ve víkovém dnu, která ukazuje směrem ven, spolupracuje s jednou z vylamovacích • · · · « · • · · · · · · • · 4 · 4 • · 4

44 • 4 9 4 — 4 5· — ¹ • · ·· ·»· ·» vaček na dnu uzávěru, přičemž vylamovací vačka ukazuje směrem dolů. Jestliže je řídicí vačka uspořádána ve ví kovem dnu blízka kloubu (nárok 21), tak může spolupráce vaček (řídicí vačky a vylamovací vačky) vytvarovaných v protikladných směrech umožňovat daleký úhel vykývnutí, jen při krátkém úhlu natočení.

Otevírací pohyb je tedy rozdělen do obvodově silného otočného pohybu s axiálně malým účinkem k vylomení a obvodově krátkou cestou při vzájemném klouzání nebo dotýkání se zmíněného vychylovacího páru vaček ke znatelnému vykývnutí se značnou axiální cestou pro uvolnění otvoru.

Při zavádění uzavírací hlavice do prstencového válu, jehož vnitřní stěnou je jádrová stěna, nemá být ještě způsobeno žádné vylomení, zatímco ve směru otevíracího pohybu nejsou mezi axiálně směrovanými zaváděcími kanálky pro záběrové prvky na válcové vnitřní stěně uzávěru a prvním segmentem s prstencovou drážkou uvažovány žádné tlačné prvky nebo protitlačné prvky způsobující otevření, spíše je při výrobě pomocí teprve pozdějšího vytvarování vaček na dnu uzávěru zajištěno, že se může k uzavření uzávěru s víkem uskutečnit počáteční malý zaváděcí úhel, aniž by se vždy provedl vylamovací účinek na vylamovací oblast. K tomu účelu jsou vylamovací vačky uspořádané na dnu uzávěru teprve po nasazení uzávěru a jeho uzavření na vikovém dnu natvaravány tak, že každá z těchto vaček přilehne v korespondujícím nejhlubším místě segmentů s prstencovou drážkou, což je výhodné za zmíněnou řídicí vačkou na vikovém dnu.

U zjednodušené výroby může být v uzavíracím dnu umístěna po obvodě probíhající prstencová drážka, která je směrována od víkového dna takže se umožní vsazení

4949 4» 44 44 44 44 • · · · 4 4 4 4 44 ·

4*4 9 4 4 4 4 4 44

4 4 4 4.4 494 4 444 4 4

44 4 —4 O 4 ~~ 4 44 4

9 W4 4 4 O 9* 9» a počáteční pootočení o uzavírací úhel sigma «Τ) a teprve potom jsou v obvodové drážce na uzavíracím dnu vytvarovány vylamovací vačky k víkovému dnu, ale nemají ještě žádný účinek, protože zabírají do nejhlubších míst segmentů s prstencovou drážkou.

Vynález je dále blíže popsán a vysvětlen na příkladech jeho provedení pomocí připojených výkresů, které znázorňují na obr. 1 v perspektivní odsazené poloze a v řezu první příklad provedení víka s uzávěrem JJ22, na obr. 2 obměněný tvar provedení víka podle obr. 1 s jiným uzávěrem 125, na obr. 3 v řezu víko podle obr. 2 během prolamování vrypové nebo vrubové čáry 1.2L4. ve víkovém dnu 11_1, na obr. 4 pohled na víko podle obr. 1 bez příslušného uzavíracího prvku, na obr. 5 příklad víka s více než dvěmi, zde s třemi obloukovítými prohloubeninámi liZa, IJJh., 1Λ2π, rovnoměrně rozděleně vytvořenými uvnitř jádrové stěny Ifičs. a šikmo narůstajícími, na obr. 6 k obr. 5 korespondující uzavírací prvek 125. rovněž s třemi obvodově po délce se rozprostírající mi uchycovacími drážkami JJLáa, JJJáh., l_L&c., se vždy mezi nimi uspořádanými bodovými vačkami 151a, 1515,

151c k záběru do obloukovítých prohloubenin 117 podle obr.

5, a na obr. 7 sestavený stav, při vsazení uzávěru 125. do jádrové stěny 1125 víka podle obr. 5, přičemž je znázorněn uzavřený stav, u něhož vačky 151a ze strany uzávěru přiléhají do nejhlubších míst obloukovítých prohloubenin

117b víka, bezprostředně nebo blízko kloubu 1421.

• · · · • · • β • ·

Víko JJ2LL je výhodně zhotoveno z plechu. Má okrajovou oblast 101r.., která může být obvyklým způsobem trvale spojena s okrajem tradiční nápojové plechovky. Víko má kotoučovité ví kové dno 113.. které je obklopeno válcovou stěnou 106 (jádrová stěna). Ve víkovém dnu 111 je vylomitelná oblast, ohraničená u znázorněného příkladu kruhovou vrubovou nebo vrypovou čárou 103..

Na patě jádrové stěny 106. je uvažován vroubek 109 ·, otevřený k ose víka (dovnitř), který má znatelnou radiální hloubku. Na horním okraji se napojuje na jádrovou stěnu 106.

zaoblení 107 víka. Jádrová stěna, zaoblení víka jako hřeben a vnější vrstva 106a. stěny, sousedící s jádrovou stěnou 106, vytvářejí val ležící kolem vylévacího otvoru, který je směrem vzhůru vyvýšen. Ve svém průměru je menší oproti průměru okraje a má se svou vnitřní jádrovou stěnou o něco větší průměr než má vylamovací úsek 103 víkového dna 1X1.

Na předem určených ohraničených obvodových oblastech jádrové stěny 106 má tato s osou víka přibližně paralelní a vůči ose ven otevřené kanálky nebo prahloubeniny 108.. Ty jsou vůči zaoblení 10Z víka a vůči vroubku 102 otevřené ven, tedy vždy v axiálním směru.

Ve víkovém dnu 111 jsou v obvodovém směru uvažovány ohraničené obloukovité prohloubeniny (nebo vroubky) 117, které mají na jednom ze svých konců tlačné plochy 118, vůči rovině víkového dna šikmo narůstající.

Víku je přiřazen uzavírací prvek 102., který sestává z relativně tuhého materiálu, zejména z plechu, ale může sestávat i jiného materiálu, jako je například plast.

• · · · • · • · »·· · · · · 9 * ·· « · 9 9 9 „ 9 999 9 99 9 9 · • · 9 sUzavírací prvek má válcovou stěnu 112 odpovídající jádrové stěně 106, na kterou vně navazuje radiálně směrem ven vyčnívající okrajová příruba 113, jejíž okraj je vyztužen svinutím 114. Na základě válcové stěny 112. jsou uvažována, rozděleně ve směru obvodu, radiálně směrem ven vyčnívající žebra 115.. Dále má uzávěr 102 dno (nebo plochu dna) 110, ve kterém jsou vytlačeny obloukovité, směrem dolů vyčnívající tlačné prvky 116« Radiální rozměr, obvodová délka, počet a vzájemný odstup žeber 115 odpovídají radiální hloubce, obvodovému rozměru, počtu a odstupu kanálkovitých prohloubenin 10S. v jádrové stěně 106 víka.

Je zřejmé, že obvodový vroubek 10? pracuje jako záběrový prvek a žebra 115 jako protější záběrový prvek bajonetově vytvořeného uzávěru. Jak naznačuje šipka 115., je uzavírací prvek 102 ve znázorněné relativní poloze vůči víku 101 do něho vtlačován, dokud se žebra 115 nedostanou do roviny vroubku 109. Otáčením uzavíracího prvku 102 vůči víku

101 zabírají díly tvarově do sebe.

Světlý odstup 122 mezi žebry .11.5 a okrajovou přírubou 113 uzavíracího prvku 102 je menší než odstup 123. mezi zaoblením 107 hřebenu a činnou (horní) hranou vroubku 102., takže v uzavřeném stavu přiléhá okrajová příruba 1.1,3. za předpětí na zaoblení 107 víka, a tak vytváří spolehlivé utěsnění prostoru obklopeného jádrovou stěnou 106.

Je zřejmé, že u víka 101 s uzavíracím prvkem 102 působí •funkce, které mohou být použity již pro případ těsnicího opětného uzavření vylévacího otvoru, při kterém je vylévací otvor ve víkovém dnu 111 při výrobě předražen, tedy nepotřebuje být nejdříve vylomen ··♦· • Φ φφ φ φ φ φ φφφ • · · * Ο» — Φ φ Φ Φ ·· · Φ φφ ·» ·φ φ ·

Výhodné je však použití víka ve znázorněném tvaru.

Jestliže je podle šipky 119 uzavírací prvek 102 do víka zatlačen a oba díly jsou nepatrně relativně vůči sobě pootočeny ve směru otáčení, takže způsobí slabé uzavření, přilehne žebrovitý tlačný prvek 116 do obloukovité prohloubeniny 117, aniž by tlačný prvek lló. vykonal na víkové dno 111 zmínky zasluhující tlak. Jestliže se však uzavírací prvek 102. pootočí vůči víku 101 o 180°, posunou se tlačné prvky 116. na šikmých tlačných plochách 118 víkového dna, které jsou pokračováním obloukovitých vroubků HZ, a vykonají stoupající axiální tlak na víkové dno. Tento tlak stačí k tomu, aby vrubová čára 103 způsobila prolomení, přičemž otočením a vačkovým účinkem tlačných prvků Há na konci 180° ~ pootočení se prolomitelná oblast překlopí téměř celá ve směru y. do vnitřku plechovky. K tomuto účelu má vrubová čára, jak bude později blíže vysvětleno, odpovídající, jako kloubová čára 140 působící přerušení.

Počet tlačných prvků Hó. a tlačných ploch 118. může být různý, zejména mohou být uvažovány (alespoň) dvě. Mohou být uvažovány párově. Přiměřeně k tomu platí to samé pro bajonetové záběrové prvky 113 s příslušnými kanálky 108. v jádrové stěně 103.

Není bezpodmínečně nutné, aby vrubová čára 103 probíhala koncentricky s jádrovou stěnou 106.

U tvaru provedení podle obr. 2 je víko 101 vytvořeno stejným způsobem jako u tvaru provedení podle obr. 1.

Uzavírací prvek 125. se liší od uzavíracího prvku 102 jiným vytvořením okrajové příruby 154, 132. a jejím vyztužením.

Uzavírací, prvek 125 má na základě své válcové stěny 138. jako protější záběrové prvky alespoň dvě radiálně směrem ven ···* ·· ·· ·* ·· * · • · · · · · · · · · · • · « · · · ··· · ··« · · • ·· · _· 1 ff| _ · ·· · vyčnívající žebra 155. Na horním konci válcové stěny 158 se nejdříve napojuje rovná okrajová příruba 159, která je vně nepatrně zahnutá dolů, a nakonec je směrem nahoru a dovnitř u 134. svinuta. Ve dnu 136 je uvažován alespoň jeden tlačný prvek 157 ve tvaru obloukovitého žebra.

Funkce provedení podle obr. 2 je prakticky stejná s funkcí provedení podle obr. 1.

Obr. 5 znázorňuje počáteční vylamovací proces po relativním pootočení (alfa) uzavíracího prvku 125. vůči víku 101 o 90° oproti poloze podle obr. 2, sloužící k zavedení uzavíracího prvku. Je poznat, že tlačný prvek

157 je přes šikmou plochu 118 posunut na rovinu víkového dna

111, přičemž víkové dno se podél vrubové čáry prolomí.

Vztahovou značkou 105. je označena vylomitelná oblast víkového dna 111, zatímco vztahovou značkou 104 je označen vznikající vylévací otvor.

Obr. 4 znázorňuje možné vzájemné přiřazení kanálků 106 a 108' a prohloubenin 117 a 117' se vždy navazující tlačnou plochou 118. a 118'. Dále lze u 103a. poznat zahnuté konce přerušené vrubové čáry 103., čímž v oblasti 140 zůstává trvalé spojení mezi prolorní telnou oblastí 105 a víkovým dnem ULl, které slouží současně jako kloubová čára při prolomení a vykývnutí vylamovací ho úseku 105. dna.

Pro odborníka je zřejmé, že bajonetové záběrové a protější záběrové prvky mezi oběma díly 101 a 102, popřípadě 125, mohou být také zaměněny. Přiměřeně totéž také platí pro tlačné prvky 116, 157 a tlačné plochy 118Obr. 5 znázorňuje pohled na víkové dno podle obr. 4.

Zde jsou uvažovány obloukovité prohloubeniny 117a, 117b.,

117c, které, vycházeje od nejhlubšího místa vůči rovině • 1¾ ··· ·

-“••14 — · víkového dna 111, narůstají, a vytvářejí tlačné plochy 118 (a, b, c) . Zaváděcí kanálky 108, 108' jsou vzhledem k obr. 4 znázorněny jen na poloze přesazené o 90^ΰ. Na obr. 5 není obloukovitá prohloubenina 117b už bezprostředně vytvořena v napojení na zaváděcí kanálek 108, nýbrž je příslušně přesazena, jestliže jsou dva zaváděcí kanálky vytvořeny na obvodě jádrové stěny 106. symetricky, a jestliže jsou uvnitř této jádrové stěny uvažovány ve víkovém dnu 111 tři po obvodě rozdělené obloukovité prohloubeniny 117.

Může být vytvořeno i více než tři obloukovité prohloubeniny; počet tří takovýchto prvků představuje z hlediska -funkce a nákladů optimum.

Obr. 6 znázorňuje uzávěr 125. s uspořádáním tlačných prvků 116 jako tlačných vaček 151a, 1515, 151c., zatímco mezi těmito tlačnými vačkami je vytvořena obvodová drážka 116a-.

1165, 116cObr. 7 znázorňuje složený stav v půdorysném pohledu, přičemž příslušná tlačná vačka 151 přilehne vždy do obloukovité prohloubeniny HZ ve víkovém dnu 1j1. Okrajová příruba víka zde není znázorněna, naproti tomu jsou znázorněny přetočení žeber 155, 135', která jsou nejdříve vsazena přes kanálky 108, 108' v axiálním směru a potom znázorněna přesazena o úhel přibližně 45°.

Vycházeje z uzavírací polohy na obr. 7, může být vylamováno (směr pootočení +<*) nebo uzavřený stav otevírán (směr pootočení -«) za účelem odebrání obsahu plechovky po odejmutí zátky 125«

Stav znázorněný na obr. 7 je uzavřeným stavem, u kterého ještě od uzavíracích vaček 151a, 1515., 151c dna nedošlo k žádnému vylamovacímu účinku. Tento uzavřený stav • · φ φ φ φ φ φ φφ φ • Φφ φφφφ φφφφ ♦ Φ Φ «U-Φ 1 «υφφ Φ ΦΦΦ Φ Φ φφφφ ® ^Α 4r φ φφφ se nezíská přímo vsazením uzávěru podle obr. 6 do víkového dna podle obr. 5, nýbrž vsazením uzávěru 125 podle obr, 6 bez vyražených vylamovacích vaček 151a., 1513, 151c, spíše je jen opatřen po obvodě probíhající kruhovou drážkou l_16a,

133, 113c.. Potom nedojde ke kolizi s řídicí vačkou 130. na obr. 7 a obr. 5,. která je zavedena k rozšíření dráhy vykývnutí. Teprve po vsazení uzávěru opatřeného jen jednou, směrem nahoru (od víkového dna 111 ven) směrovanou drážkou

133, 1133, 113c, jsou vylamovací vačky 151a, 1513, 151c vytvořeny invertováním tvářecího směru zmíněné drážky tak, že tyto zapadnou do prohloubenin 117a, 117b, 1123» vždy na nejhlubším místě, což je vhodné v případě vylamovací vačky

151a přímo za řídicí vačkou 150. Vyznačený úhel (sigma) činí přibližně 30° a odpovídá pootočení uzávěru 123 ve válu W, který na obr. 6, obr. 7, obr. 5 není blíže znázorněn, k uzavření uzávěru 125 na jádrové stěně 103 válu W,. 0 tento úhel je potom také prohloubenina 117b a příslušná vačka 151a z pravidla symetrie přeložena o 120° u třech uspořádaných tlačných vaček/šikmých ploch, takže je dosaženo uspořádání jen přibližně 120°.

Jestliže se uzávěr 123, vycházeje z obr. 7, přetočí ve směru +<£, tak dojde k vylamóvacímu účinku na úhlu přibližně 60° , v tahu šikmých drážek 117a, .1.1,7 b., 117c. Potom je uzávěr dále pootočen o úhel přibližně 150°, dokud se vačky 151c nesetkají s řídicími vačkami 150. na víkovém dnu, aby vylamovanému prolamovacímu úseku dodaly značný výkyvný úhel, jen při krátkém otáčecím pohybu, který odpovídá polovině šířky vaček 1507151c. Velká síla není pro tento výkyvný pohyb nutná, takže je postačující krátký úhel pootočení. Spolupráce zmíněného páru vaček 150., 151c. nastává přitom *

-·,ι:

4« ·· • »4 * * 44 • 4 4 4 4 · · ještě k časovému bodu, při kterém jsou uzavírací příčka 153. a její protilehlý analagon 155' uzavřeny v jádrové stěně 106, takže je dáno opětné uložení pro sílu vznikající při vykývnutí.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

Víko, v podstatě z plechu, s víkovým dnem (111), obklopeným válcovou stěnou, zejména jádrovou stěnou (106), a okrajem (101r) víka určeným ke spojení s okrajem nápojové plechovky, jakož i s uvolnitelným vylévacím otvorem (104) ve víkovém dnu (111), vyznačující se uzavíracím prvkem (102; 125) uzavírajícím těsně vylévací otvor (104), který lze přivést záběrovými prvky (109), uvažovanými na víkovém dnu (111) nebo na jádrové stěně (106), mima, popřípadě do tvarového otáčecího záběru, (115, 135, 108, 108',

109, << ) , k uvolnění, popřípadě těsnému uzavření vylévacího otvoru (104).

Víko podle nároku 1, vyznačující se t í m, že záběrové prvky (109) a na uzavíracím prvku (102; 125) odpovídající protější záběrové prvky (115,

135) jsou vytvořeny podle typu prvků bajonetového uzávěru, a dají se přivést do, popřípadě mimo záběr.

Víko podle nároku 1 nebo
2, vyznačující se t í m, že uzavírací prvek (102) sestává z tvarově tuhého materiálu, zejména z kovu.

Víko podle některého z nároků 1 až
3, nacujici t í m, že (a) jádrová stěna (106) je opatřena jako záběrovým prvkem k ose víka (101) otevřeným, kruhovým vroubkem nebo drážkou (109);

·««· ·· ·· ·· 99 99

9 9 9 9 9 9 · · · « · «·· · Λ * · 9 9 99

9 9 · Μ 1 t SL· · ♦ 9 9 9 9 9 « · · · fJ-Mť 9 9 9 ·

99 99 99 99 99 99 <b) jsou uvažovány alespoň dva v obvodovém směru v odstupu uspořádané, vůči ose víka ven otevřené a ve směru osy probíhající kanálky (108, 108'), k axiálně směrovanému záběrových prvků (115;

s odpovídajícím tvarem, počtem a obvodovým odstupem, a navazujícímu otočnému uzavření («) protějších záběrových prvků v drážce nebo vroubku zasunutí protějších

135), vytvořených (109)
4, vyznačující se prvek (102) má vyztuženou okrajovou

125, 134, 130), která v uzavřeném axiálním předpětím zaoblení (107)

107; W) obklopujícího vylévací otvor e směrem ven na horní okraj jádrové

Víko podle nároku t í m, že uzavírací oblast (113, 114;

stavu přesahuje s hřebenu válu (106, (104), napojující s stěny (106),
6. Víko podle nároku 4 nebo 5, u něhož je vylévací otvor (104) určen pralomitelnou oblastí (105) víkového dna (111), ohraničenou vrubovou nebo vrypovou čárou (103), a uzavírací prvek (102; 125) je vytvořen (137, 117;

151a, 151b, 151c, 117a, 117b, 117c) ze strany dna (136,

110) k prvotnímu prolomení vrubové nebo vrypové čáry (103) a k prvotnímu uvolnění vylévacího otvoru (104).
7. Víko podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím,že (a) uzavírací prvek (102; 125) má na vyztužené okrajové oblasti (113, 114) válcovou oblast (112) stěny, ve které <·«· φ* φφ φφ ·· φ* φφφ φφφφ φ · φ · φ·· φφφφ φ φ φφ « φ φφφ φ φφφ φ φφφ φ φ φ φφ « ·1 Α _ · · Φ Φ φφ φφ φ··^ φφ ·♦ φφ jsou vytvořeny protější záběrové prvky (115,

135) , a která ústí v uzavíracím dnu (110, 136;

151a, 151b, 151c), (b) na víkovém dnu (111) nebo na uzavíracím dnu (110,

136) jsou uspořádány alespoň jeden axiálně přečnívající tlačný prvek (116, 137), a (c) na uzavíracím dnu (110, 136) nebo na víkovém dnu (111) alespoň jedna v obvodovém směru narůstající tlačná plocha (Í1S; 117a, 117b, 117c; 118a, 118b,

118c) vůči sobě tak, ze při relativním otočení víka (101) a uzavíracího prvku (102, 125) způsobí tlačný prvek posunutím na tlačné ploše vrubové nebo vrypové čáry (103) prolomení, aby se vylévací otvor uvolni 1.

Víko podle nároku 7, vyznačující se t í m, že prolamovací oblast (105) víkového dna (111) je, přes kloubovou čáru (140) - tvořenou přerušením vrypové, popřípadě vrubové čáry (103) - neztrati tel ně spojena se zbytkem víkového dna (111), a při zatlačení je vykývnutelná pod rovinu víkového dna.

Víko podle nároku 7 nebo
8, vyznačující se tím, že tlačné prvky (116, 137; 151a, 117b;

151b, 117c, 151c, 117a), popřípadě tlačné plochy (118), (a) jsou uspořádány vždy párově a přibližně vzájemně diametrálně ležíce proti sobě; nebo (b) v úhlu přibližně 120°, přičemž jeden z prvků nebo ploch je posunut o malý zaváděcí úhel (C) mezi 10° a 30° oproti 120* - pravidelné poloze.

φφφφ ·· φφ φφ ·· ·» • · · φφφφ Φ··· φφφ φφφ· φφφφ • Φ Φ Φ Φ 4 ·* ΦΦΦΦ ΦΦΦ« · φ φ φ · “· Π “ · · φ φ φφ ·· φφ φφ φφ ··

10. Víko podle některého z nároků 7 až 9, vyznačující se tím, že díl (111,110), opatřený narůstajícími tlačnými plochami (118), má na konci každé tlačné plochy prohloubeními (117), ve které je před prolomením vrypové nebo vrubové čáry (103) vždy uchycen tlačný prvek (116) jiného dílu (110,

111) .

11. Víko podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že v neuzavřeném stavu víka má uzavírací prvek (102, 125) mezi okrajovým úsekem (113, 139) a protějším záběrovým prvkem (115,

135) světlý axiální odstup (122), který je menší, než světlý axiální odstup (123) mezi zaoblením (107) víka navazujícím vně na jádrovou stěnu (106) a záběrovou drážkou nebo vroubkem (109) uspořádaným v jádrové stěně (106).

12. Víko podle některého z předcházejících nároků, u něhož je jádrová stěna (106) vnitřní stěnou prstencového válu (W) obklopujícího vyvýšeně vylévací otvor (104), který je vytvořen ze dvou s odstupem mezi sebou uspořádaných plechových vrstev (106, 106a) a je spojujícího hřebenu.

13. Víko podle nároku 12, u něhož má prstencový val (W) průměr, který je o něco větší než vylévací otvor (104), ale znatelně až značně menší než je průměr okraje <101r) víka (101) ···· '44 44 44 ·♦ 44 • •4 4 44 4 4 44 4

444 4444 «4 4«

4 4 ·«·,<. 444 4 444 4 4

4 4·4~··1β~· 44 4

44 44 44 44 44 44

14« Víko podle některého z předcházejících nároků, u něhož jsou všechny uzavírací prvky (108, 109, 115; 135, 108,

109) pro uzávěr (10S

125) uspořádány uvnitř prstencového válu (W).

15. Víko podle nároku 14, u něhož mají uzavírací prvky axiálně směrované (119) vodicí dráhy (108, 108') a obvodově (<6) orientované uzavírací příčky (109, 115,

135) .

16. Víko podle některého z předcházejících nároků, u něhož uzávěr není uvnitř mezi svou válcovou oblastí (112,

138) stěny vyplněn a směrem nahoru je otevřený.

17. Víko podle některého z předcházejících nároků u něhož, (a) jsou na dnu (110, 136) uzavírací zátky (102, 125) uspořádány tři v odstupu orientované obvodové segmenty (116a, 116b, 116c) prstencových drážek, mezi nimiž je vždy jako tlačný prvek uvažována vyvýšená vačka, zejména bodového tvaru (151a, 151b,

151c);

(b) sou vždy k uchycení tři korespondující

117b, 117c).

na víkovém dnu (111, 105) víka j jedné z vaček (151) vytvořeny obloukovité prohloubeniny (117a,

18. Víko podle nároku 17, u něhož je na víkovém dnu (110,

105) uvažována v pokračování, ale přesazené vůči obloukovitým prohloubeninám (117), vyvýšená řídicí vačka (150), k dalece směrovanému vykývnutí vylamovacího úseku (105) při dotyku s jedním z tlačných

9999 »· 99 99 ·· ··
9 9 9 9 99 9 9 99 9

9 9 9 9 9 9 9 «9 9*

9 9 9 9 9 4 9Κ 99 9 9 9999 9

9999 1-1-9 9 999

99 99 99 99 99 99 prvků - vaček (151c), přičemž obě vačky (151c, jsou určeny k vyvýšení na sobě.

150)

19. Víko podle některého z předcházejících nároků, u něhož je kloubová čára (140) vylamovacího úseku (105) víkového dna blízko konce jedné z obloukovítých prohloubenin (117), která zde má nejhlubší bod, aby se ve směru otočného pohybu (oO vaček (151a) uzavíracího dna (136), vedených v této obloukovité prohloubenině (117b), stal plašší, než tlačná plocha nebo tlačná čára (118b).

20. Víko podle nároku 19, u něhož jsou všechny obloukovité prohloubeniny (117) podél svého obvodového rozměru vytvořeny s nárůstem.

21. Víko podle nároku 18 nebo 19, u něhož je řídicí vačka (150) uspořádána blízko kloubové čáry, ke spolupůsobení s jedním z tlačných prvků - vaček (151a, b, c) při otočném pohybu (o¹-) uzávěru (102, 125) po dosaženém prolomení prolamovacího úseku (105) k silnému vykývnutí prolomeného úseku (105) pod rovinu víkového dna (111).