CZ297259B6 - Víko pro nápojové plechovky - Google Patents

Abstract

Víko (101) pro nápojové plechovky, s okrajem (101r) urceným ke spojení s okrajem nápojové plechovky, s vnitrním dnem (111), s válcovitou vnitrní stenou (106) svisle obklopující dno (111) uvnitr okraje (101r), a s uvolnitelným vylévacím otvorem (104)ve dnu (111), kde vylévací otvor (104) je vymezenvylamovací oblastí (105) dna (111) ohranicenou vrubovou nebo vrypovou linií (103), jehoz podstatou je, ze má uzavírací prvek (102, 125) s plochým dnem (110, 136) umísteným nad dnem (111), který tesneuzavírá vylévací otvor (104) a má ve dnu (110, 136) vytvoreny prostredky pro prvotní vylomení vrubové nebo vrypové linie (103) k prvotnímu uvolnení vylévacího otvoru (104) relativním otácením vuci víku (101), pricemz uzavírací prvek (102, 125) je upraven pro uvedení zmíneným relativním otácením mimo záber s alespon jedním na stene (106) upraveným záberovým prvkem (109) pro druhotné uvolnení nebo uzavrení vylévacího otvoru (104) na tvarove pevné záberové dráze.

Description

Oblast techniky

Vynález se tyká víka pro nápojové plechovky, tak jak se obvykle vyrábějí z plechu.

Dosavadní stav techniky

Takovéto víkem uzavíratelné nápojové plechovky jsou na trhu v různých formách provedení. Existují provedení, u nichž je ve víkovém dnu uvažován vyseknutý vylévací otvor s roztrhnutelným uzávěrem otvoru. U jiných forem provedení je ve víkovém dnu uvažována vtlačitelná oblast ohraničená vrypovou nebo vrubovou čárou, která může být z víka vytržena nebo do něho zatlačena pomocí pákovité záběrové spony, aby se uvolnil vylévací otvor. Vtlačitelná oblast může být vytvořena zcela uvolnitelně z plochy víka, nebo s ním může být trvale spojena, to znamená že může být vytvořena neztratitelně.

Problém u takovýchto nápojových plechovek spočívá v tom, že v případech, kdy se obsah nevyprázdní najednou, nemohou být opět dostatečně těsně uzavřeny. To by ale bylo žádoucí, jestliže by měl být obsah bez znatelné ztráty kvality odebírán po částech v určitých odstupech.

Úkolem vynálezu je navrhnout pro běžné nápojové plechovky víko, které umožní plechovku po prvotním odebrání částečného množství nápoje dostatečné těsně opět zavřít, aby potom v pozdější době mohl být bez znatelné ztráty kvality odebrán další díl nebo zbytek nápoje.

Dále má být toto víko vytvořeno zejména pro případ, že se vylévací otvor uvolní teprve vylomením vrypové nebo vrubové čáry.

Podstata vynálezu

První část tohoto úkoluje řešena víkem podle nároku 1.

Všechny prvky ze strany víka, sloužící k opětnému uzavření, leží uvnitř okraje víka (válu), takže víko může být použito k uzavření běžných plechovek. Pomocí záběrových, popřípadě protějších záběrových prvků na vnitřní straně válu a vnější straně uzávěru, které lze přivést do a mimo záběr pomocí relativního pootočení uzavíracího prvku a víka, se dá vytvořit dostatečně vysoká zavírací síla k těsnému opětovnému uzavření vylévacího otvoru.

Obzvláště vhodné jsou přitom podle typu bajonetového uzávěru pracující a vytvořené záběrové, popřípadě protější záběrové prvky.

Zátkovitý uzávěr může tak jako víko sestávat z kovu. Může být ale vyroben i z jiného, tvarově tuhého materiálu.

Výhodné provedení víka podle vynálezu se získá podle nároku 4. II tohoto provedení může být dosaženo obzvláště vysokých uzavíracích sil a tím obzvláště bezpečné těsnicí funkce při opětovném zavírání otvoru. Oblast jádrové stěny válu smočená při vylévání nápoje (nárok 12, 13) může být při opětovném uzavírání zcela zakryta uzavíracím prvkem (nárok 5), přičemž vyztužená okrajová oblast obklopuje uzavírací zátku, která přiléhá na horní okraj válu (hřeben) s tahovým napětím.

Obzvláštní výhoda provedení podle nároku 6 nebo nároku 7 spočívá v tom, že tato provedení se hodí zejména pro víka, u kterých je vylévací otvor uvolňován teprve prolomením vrypové nebo vrubové čáry. Přitom může být k řízenému prolomení a uvolnění otvoru využíváno relativního otočného pohybu bajonetově do sebe zapadajících záběrových a protějších záběrových prvků. Prolamovací proces přitom vyžaduje jen velmi malé nároky na sílu, protože otočným pohybem a tvarovým záběrem relativně vůči sobě se otáčejících dílů se dosáhne značného zesílení síly.

Uspořádání příslušného tlačného prvku na uzavíracím dnu a příslušné tlačné plochy (nárok 7) na víkovém dnu přenáší nepatrné kroutící momenty na velkou axiální tlačnou sílu na vrypovou nebo vrubovou čáru za účelem jejich prolomení.

Počet tlačných prvků a tlačných ploch může být různý, přinejmenším mohou být uvažovány dva. Výhodně mohou být vůči sobě uspořádány tři tlačné prvky a tlačné plochy, které potom vůči sobě párově stojí přibližně v úhlu 120° (±30°) na spodní straně uzavíracího prvku a na horní straně víkového dna. Jestliže jsou segmenty s prstencovou drážkou uspořádány ve víkovém dnu se stoupajícím základem (nárok 17, 20), tak mohou být příslušné bodové vačky na uzavíracím dnu uzavíracího prvku vedeny v segmentech s prstencovou drážkou, a při otáčení uzavíracího prvku se vykonávají plynule stále větší síly k vylomení na vylamovací úsek víkového dna. V klidovém stavu (neotevřená poloha) leží vačky uzavíracího prvku v nejhlubších oblastech prstencových segmentů.

Maximální a současně plynule začínající síly se při vylamovacím pohybu dosáhne tehdy, jestliže nejhlubší úsek segmentu s prstencovou drážkou leží blízko nebo bezprostředné proti kloubovému místu, které je vytvořeno mezi vylamovací oblastí víkového dna a zbytkem víkového dna, mimo segmenty s prstencovou drážkou, avšak uvnitř jádrové stěny (nárok 19).

Vyvýšená řídicí vačka může být ve víkovém dnu uspořádána mezi segmenty s prstencovou drážkou, aby se při otočném pohybu dosáhlo velkého úhlu vychýlení otevírací oblasti (nárok 18). V prstencové drážce na dnu uzavíracího prvku leží po obvodu ve velkém úhlu mezi sebou s odstupem uspořádané vylamovací vačky na uzavíracím dnu (nárok 17, 18), aby vytvořily segmenty s prstencovou drážkou a do nich zapadající vyvýšené vylamovací vačky. Jestliže všechny vačky mají v uzavíracím dnu stejnou výšku ve směru k víkovému dnu a segmenty s prstencovou drážkou mají ve víkovém dnu vždy stejný průběh stoupání, je stříhací otevírací síla při otočném pohybu uzavírací hlavice vykonávána v úhlových odstupech na vylamovací úsek víkového dna tak, že se bezpečně vylomí podél vrubové čáry.

Dosud popsaného bezpečného vylamovacího účinku na vrubovou čáru se dosáhne při znatelném úhlu otočení, kteiý odpovídá délce segmentů s prstencovou drážkou ve víkovém dnu. Znatelný otočný pohyb vytváří při malém axiálním přesazení vylamovacího úseku víkového dna vysokou otevírací sílu, přičemž vačky v uzavíracím dnu spolupracují s průběhem stoupání segmentů s prstencovou drážkou ve víkovém dnu. Po uskutečněném vylomení nedochází k žádným velkým axiálním silám, místo toho má vylomená otevírací oblast vykývnout v dalekém úhlu směrem dolů (pod rovinu víkového dna), aby se dosáhlo plného uvolnění vylévacího otvoru. Toho se dosáhne tím, že zmíněná doplňková řídicí vačka ve víkovém dnu, která ukazuje směrem ven, spolupracuje s jednou z vylamovacích vaček na dnu uzávěru, přičemž vylamovaní vačka je tvarována směrem dolů. Jestliže je řídicí vačka uspořádána ve víkovém dnu blízko kloubu (nárok 21), tak může spolupráce vaček (řídicí vačky a vylamovací vačky) vytvarovaných v protikladných směrech umožňovat daleký úhel vykývnutí, jen při krátkém úhlu natočení.

Otevírací pohyb je tedy rozdělen do obvodově silného otočného pohybu s axiálně malým účinkem k vylomení a obvodově krátkou cestou při vzájemném klouzání nebo dotýkání se zmíněného vychylovacího páru vaček ke znatelnému vykývnutí se značnou axiální cestou pro uvolnění otvoru.

Při zavádění uzavírací hlavice do prstencového válu, jehož vnitřní stěnou je jádrová stěna, nemá být ještě způsobeno žádné vylomení, zatímco ve směru otevíracího pohybu nejsou mezi axiálně směrovanými zaváděcími kanálky pro záběrové prvky na válcové vnitřní stěně uzávěru a prvním

-2CZ 297259 B6 segmentem s prstencovou drážkou uvažovány žádné tlačné prvky nebo protitlačné prvky způsobující otevření, spíše je při výrobě pomocí teprve pozdějšího vytvarování vaček na dnu uzávěru zajištěno, že se může k uzavření uzávěru s víkem uskutečnit počáteční malý zaváděcí úhel, aniž by se vždy provedl vylamovací účinek na vylamovací oblast. K tomu účelu jsou vylamovací vačky uspořádané na dnu uzávěru teprve po nasazení uzávěru a jeho uzavření na víkovém dnu natvarovány tak, že každá z těchto vaček přilehne v korespondujícím nejhlubším místě segmentů s prstencovou drážkou, což je výhodné za zmíněnou řídicí vačkou na víkovém dnu.

U zjednodušené výroby může být v uzavíracím dnu umístěna po obvodě probíhající prstencová drážka, která je směrována od víkového dna, takže se umožní vsazení a počáteční pootočení o uzavírací úhel sigma (σ) a teprve potom jsou v obvodové drážce na uzavíracím dnu vytvarovány vylamovací vačky k víkovému dnu, ale nemají ještě žádný účinek, protože zabírají do nejhlubších míst segmentů s prstencovou drážkou.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále blíže popsán a vysvětlen na příkladech jeho provedení pomocí připojených výkresů, které znázorňují na obr. 1 v perspektivní odsazené poloze a v řezu první příklad provedení víka s uzávěrem, na obr. 2 obměněný tvar provedení víka podle obr. 1 s jiným uzávěrem, na obr. 3 v řezu víko podle obr. 2 během prolamování vrypové nebo vrubové čáry ve víkovém dnu, na obr. 4 pohled na víko podle obr. 1 bez příslušného uzavíracího prvku, na obr. 5 příklad víka s více než dvěma, zde s třemi obloukovitými prohloubeninami, rovnoměrně rozděleně vytvořenými uvnitř jádrové stěny a šikmo narůstajícími, na obr. 6 k obr. 5 korespondující uzavírací prvek, rovněž s třemi obvodově po délce se rozprostírajícími uchycovacími drážkami, se vždy mezi nimi uspořádanými bodovými vačkami k záběru do obloukovitých prohloubenin podle obr. 5, a na obr. 7 sestavený stav, při vsazení uzávěru do jádrové stěny víka podle obr. 5, přičemž je znázorněn uzavřený stav, u něhož vačky ze strany uzávěru přiléhají do nejhlubších míst obloukovitých prohloubenin víka, bezprostředně nebo blízko kloubu.

Příklady provedení vynálezu

Víko 101 je výhodně zhotoveno z plechu. Má okrajovou oblast 101 r, která může být obvyklým způsobem trvale spojena s okrajem tradiční nápojové plechovky. Víko 101 má kotoučovité víkové dno 111, které je obklopeno válcovou stěnou 106 (jádrová stěna). Ve víkovém dnu 111 je vylomitelná oblast, ohraničená u znázorněného příkladu kruhovou vrubovou nebo vrypovou čárou 103.

Na patě jádrové stěny 106 je uvažován vroubek 109, otevřený k ose víka (dovnitř), který má znatelnou radiální hloubku. Na horním okrají se napojuje na jádrovou stěnu 106 zaoblení 107 víka. Jádrová stěna 106, zaoblení 107 jako hřeben a vnější vrstva 106a stěny, sousedící s jádrovou stěnou 106, vytvářejí val ležící kolem vylévacího otvoru, který je směrem vzhůru vyvýšen. Ve svém průměru je menší oproti průměru okraje a má se svou vnitřní jádrovou stěnou o něco větší průměr než má vylamovací úsek 105 víkového dna 111.

Na předem určených ohraničených obvodových oblastech jádrové stěny 106 má tato s osou víka 101 přibližně paralelní a vůči ose ven otevřené kanálky nebo prohloubeniny 108. Ty jsou vůči zaoblení 107 víka a vůči vroubku 109 otevřené ven, tedy vždy v axiálním směru.

Ve víkovém dnu 111 jsou v obvodovém směru uvažovány ohraničené obloukovité prohloubeniny (nebo vroubky) 117, které mají na jednom se svých konců tlačné plochy 118, vůči rovině víkového dna 111 šikmo narůstající.

-3CZ 297259 B6

Víku 101 je přiřazen uzavírací prvek 102, který sestává z relativně tuhého materiálu, zejména z plechu, ale může sestávat i z jiného materiálu, jako je například plast. Uzavírací prvek 102 má válcovou stěnu 112 odpovídající jádrové stěně 106, na kterou vně navazuje radiálně směrem ven vyčnívající okrajová příruba 113, jejíž okraj je vyztužen svinutím 114. Na základě válcové stěny 112 jsou uvažována, rozděleně ve směru obvodu, radiálně směrem ven vyčnívající žebra 115. Dále má uzávěr 102 dno (nebo plochu dna) 110, ve kterém jsou vytlačeny obloukovité, směrem dolů vyčnívající tlačné prvky 116. Radiální rozměr, obvodová délka, počet a vzájemný odstup žeber 115 odpovídají radiální hloubce, obvodovému rozměru, počtu a odstupu kanálkovitých prohloubenin 108 v jádrové stěně 106 víka 101.

Je zřejmé, že obvodový vroubek 109 pracuje jako záběrový prvek a žebra 115 jako protější záběrový prvek bajonetově vytvořeného uzávěru. Jak naznačuje šipka 119, je uzavírací prvek 102 ve znázorněné relativní poloze vůči víku 101 do něho vtlačován, dokud se žebra 115 nedostanou do roviny vroubku 109. Otáčením uzavíracího prvku 102 vůči víku 101 zabírají díly tvarově do sebe.

Světlý odstup 122 mezi žebry 115 a okrajovou přírubou 113 uzavíracího prvku 102 je menší než odstup 123 mezi zaoblením 107 hřebenu a činnou (horní) hranou vroubku 109, takže v uzavřeném stavu přiléhá okrajová příruba 113 za předpětí na zaoblení 107 víka 101, a tak vytváří spolehlivé utěsnění prostoru obklopeného jádrovou stěnou 106.

Je zřejmé, že u víka 101 s uzavíracím prvkem 102 působí funkce, které mohou být použity již pro případ těsnicího opětného uzavření vylévacího otvoru, při kterém je vylévací otvor ve víkovém dnu 111 při výrobě předražen, tedy nepotřebuje být nejdříve vylomen.

Výhodné je však použití víka 101 ve znázorněném tvaru. Jestliže je podle šipky 119 uzavírací prvek 102 do víka 101 zatlačen a oba díly jsou nepatrně relativně vůči sobě pootočeny ve směru a, otáčení, takže způsobí slabé uzavření, přilehne žebrovitý tlačný prvek 116 do obloukovité prohloubeniny 117, aniž by tlačný prvek 116 vykonal na víkové dno 111 zmínky zasluhující tlak. Jestliže se však uzavírací prvek 102 pootočí vůči víku 101 o 180°, posunou se tlačné prvky 116 na šikmých tlačných plochách 118 víkového dna 111, které jsou pokračováním obloukovitých vroubků 117. a vykonají stoupající axiální tlak na víkové dno 111. Tento tlak stačí k tomu, aby vrubová čára 103 způsobila prolomení, přičemž otočením a vačkovým účinkem tlačných prvků 116 na konci 180° - pootočení se prolomitelná oblast překlopí téměř celá ve směru y do vnitřku plechovky. K tomuto účelu má vrubová čára, jak bude později blíže vysvětleno, odpovídající, jako kloubová linie 140 působící přerušení.

Počet tlačných prvků 116 a tlačných ploch 118 může být různý, zejména mohou být uvažovány (alespoň) dvě. Mohou být uvažovány párově. Přiměřeně k tomu platí to samé pro bajonetové záběrové prvky 115 s příslušnými kanálky 108 v jádrové stěně 106.

Není bezpodmínečně nutné, aby vrubová čára 103 probíhala koncentricky s jádrovou stěnou 106.

U provedení podle obr. 2 je víko 101 vytvořeno stejným způsobem jako u tvaru provedení podle obr. 1. Uzavírací prvek 125 se liší od uzavíracího prvku 102 jiným vytvořením okrajové příruby 134, 139 a jejím vyztužením. Uzavírací prvek 125 má na základě své válcové stěny 138 jako protější záběrové prvky alespoň dvě radiálně směrem ven vyčnívající žebra 135. Na horním konci válcové stěny 138 se nejdříve napojuje rovná okrajová příruba 139, která je vně nepatrně zahnutá dolů, a nakonec je směrem nahoru a dovnitř u 134 svinuta. Ve dnu 136 je uvažován alespoň jeden tlačný prvek 137 ve tvaru obloukovitého žebra.

Funkce provedení podle obr. 2 je prakticky stejná s funkcí provedení podle obr. 1.

Obr. 3 znázorňuje počáteční vylamovací proces po relativním pootočení a (alfa) uzavíracího prvku 125 vůči víku 101 o 90° oproti poloze podle obr. 2, sloužící k zavedení uzavíracího prvku 125. Je zřejmé, že tlačný prvek 137 je přes šikmou plochu 118 posunut na rovinu víkového dna

-4CZ 297259 B6

111, přičemž víkové dno 111 se podél vrubové čáry prolomí. Vztahovou značkou 105 je označena vylomitelná oblast víkového dna 111, zatímco vztahovou značkou 104 je označen vznikající vylévací otvor.

Obr. 4 znázorňuje možné vzájemné přiřazení kanálků 108 a 108' a prohloubenin 117 a 117' se vždy navazující tlačnou plochou 118 a 118'. Dále lze seznat zahnuté konce 103a přerušené vrubové čáry 103, čímž v oblasti 140 zůstává trvalé spojení mezi prolomitelnou oblastí 105 a víkovým dnem 111, které slouží současně jako kloubová čára při prolomení a vykývnutí vylamovací ho úseku 105 dna.

Pro odborníka je zřejmé, že bajonetové záběrové a protější záběrové prvky mezi oběma díly 101 a 102, popřípadě 125, mohou být také zaměněny. Přiměřeně totéž také platí pro tlačné prvky 116, 137, a tlačné plochy 118.

Obr. 5 znázorňuje pohled na víkové dno podle obr. 4. Zde jsou uvažovány obloukovité prohloubeniny 117a, 117b, 117c, které, vycházeje od nejhlubšího místa vůči rovině víkového dna 111, narůstají, a vytvářejí tlačné plochy 118 (a,b,c). Zaváděcí kanálky 108, 108' jsou vzhledem k obr. 4 znázorněny jen na poloze přesazené o 90°. Na obr. 5 není obloukovitá prohloubenina 117b už bezprostředně vytvořena v napojení na zaváděcí kanálek 108, nýbrž je příslušně přesazena, jestliže jsou dva zaváděcí kanálky 108 vytvořeny na obvodě jádrové stěny 106 symetricky, a jestliže jsou uvnitř této jádrové stěny 106 uvažovány ve víkovém dnu 111 tri po obvodě rozdělené obloukovité prohloubeniny 117.

Může být vytvořeno i více než tři obloukovité prohloubeniny; počet tří takovýchto prvků představuje z hlediska funkce a nákladů optimum.

Obr. 6 znázorňuje uzávěr 125 s uspořádáním tlačných prvků 116 jako tlačných vaček 151a, 151b, 151c, zatímco mezi těmito tlačnými vačkami je vytvořena obvodová drážka 116a, 116b, 116c.

Obr. 7 znázorňuje složený stav v půdorysném pohledu, přičemž příslušná tlačná vačka 151 přilehne vždy do obloukovité prohloubeniny 117 ve víkovém dnu 111. Okrajová příruba víka zde není znázorněna, naproti tomu jsou znázorněna přetočení žeber 135, 135'. která jsou nejdříve vsazena přes kanálky 108, 108' v axiálním směru a potom znázorněna přesazena o úhel přibližně 45°.

Vycházeje z uzavírací polohy na obr. 7, může být vylamováno (směr pootočení +a) nebo uzavřený stav otevírán (směr pootočení -a) za účelem odebrání obsahu plechovky po odejmutí zátky 125.

Stav znázorněný na obr. 7 je uzavřeným stavem, u kterého ještě od uzavíracích vaček 151a, 151b, 151c dna nedošlo k žádnému vylamovacímu účinku. Tento uzavřený stav se nezíská přímo vsazením uzávěru podle obr. 6 do víkového dna podle obr. 5, nýbrž vsazením uzávěru 125 podle obr. 6 bez vyražených vylamovacích vaček 151a, 151b, 151c, spíše je jen opatřen po obvodě probíhající kruhovou drážkou 116a, 116b, 116c. Potom nedojde ke kolizi s řídicí vačkou 150 na obr. 7 a obr. 5, která je zavedena k rozšíření dráhy vykývnutí. Teprve po vsazení uzávěru opatřeného jen jednou, směrem nahoru (od víkového dna 111 ven) směrovanou drážkou 116a, 116b, 116c, jsou vylamovací vačky 151a, 151b, 151c vytvořeny invertováním tvářecího směru zmíněné drážky tak, že tyto zapadnou do prohlubní 117a. 117b, 117c, vždy na nejhlubším místě, což je vhodné v případě vylamovací vačky 151a přímo za řídicí vačkou JL50. Vyznačený úhel σ (sigma) činí přibližné 30° a odpovídá pootočení uzávěru 125 ve válu w, který na obr. 6, obr. 7, obr. 5 není blíže znázorněn, k uzavření uzávěru 125 na jádrové stěně 106 válu w. O tento úhel oje potom také prohlubeň 117b a příslušná vačka 151a z pravidla symetrie přeložena o 120° u třech uspořádaných tlačných vaček/šikmých ploch, takže je dosaženo uspořádání jen přibližně 120°.

Jestliže se uzávěr 125 vycházeje z obr. 7 přetočí ve směru +a, tak dojde k vylamovacímu účinku na úhlu přibližně 60°, v tahu šikmých drážek 117a, 117b, 117c. Potom je uzávěr dále pootočen o úhel přibližně 150°, dokud se vačky 151c nesetkají s řídicími vačkami 150 na víkovém dnu, aby vylamovanému prolamovacímu úseku dodaly značný výkyvný úhel, jen při krátkém otáčecím pohybu, který odpovídá polovině šířky vaček 150, 151c. Velká síla není pro tento výkyvný pohyb nutná, takže je postačující krátký úhel pootočení. Spolupráce zmíněného páru vaček 150, 151c nastává přitom ještě k časovému bodu, při kterém jsou uzavírací příčka 135 a její protilehlý analogon 135' uzavřeny v jádrové stěně 106, takže je dáno opětné uložení pro sílu vznikající při vykývnutí.

Claims (21)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Víko pro nápojové plechovky, z plechu, s okrajem (lOlr) určeným ke spojení s okrajem nápojové plechovky, s vnitřním dnem (111), s válcovitou vnitřní stěnou (106) svisle obklopující dno (111) uvnitř okraje (10lr), a s uvolnitelným vylévacím otvorem (104) ve dnu (111), kde vylévací otvor (104) je vymezen vylamovací oblastí (105) dna (111) ohraničenou vrubovou nebo vrypovou linií (103), vyznačující se tím, že má uzavírací prvek (102, 125) s plochým dnem (110, 136) umístěným nad dnem (111), který těsně uzavírá vylévací otvor (104) a má ve dnu (110, 136) vytvořeny prostředky pro prvotní vylomení vrubové nebo vrypové linie (103) k prvotnímu uvolnění vylévacího otvoru (104) relativním otáčením vůči víku (101), přičemž uzavírací prvek (102, 125) je upraven pro uvedení zmíněným relativním otáčením mimo záběr s alespoň jedním na stěně (106) upraveným záběrovým prvkem (109) pro druhotné uvolnění nebo uzavření vylévacího otvoru (104) na tvarově pevné záběrové dráze.
2. 2. Víko podle nároku 1, vyznačující se tím, že na uzavíracím prvku (102, 125) je upraven záběrový prvek (115, 135) protější k záběrovému prvku (109), přičemž tyto záběrové prvky (109, 115, 135) tvoří bajonetový uzávěr.
3. 3. Víko podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že uzavírací prvek (102, 125) sestává z tvarově pevného materiálu, zejména z kovu.
4. 4. Víko podle nároku 1, vyznačující se tím, že stěna (106) je opatřena záběrovým prvkem (109) ve tvaru obvodové drážky nebo vroubku, a alespoň dvěma obvodovými, v odstupu od sebe uspořádanými, směrem k ose víka (101) otevřenými a ve směru této osy probíhajícími prohlubněmi (108, 108') pro zavedení uzavíracího prvku (102,125) v axiálním směru a jeho následné otočení na záběrové dráze v rozsahu úhlu (a) k jeho zajištění.
5. 5. Víko podle nároku 4, vyznačující se tím, že uzavírací prvek (102, 125) má okrajovou oblast, tvořenou přírubou (113, 139) vyztuženou svinutím (114, 134), která v uzavřeném stavu přesahuje s axiálním předpětím přes hřebenové zaoblení (107) válu (W) víka (101) obsahujícího ještě stěnu (106) a obklopujícího vylévací otvor (104), přičemž toto hřebenové zaoblení (107) navazuje na horní okraj stěny (106) směrem od osy víka (101).
6. 6. Víko podle nároku 1, vyznačující se tím, že stěna (106) je vnitřní jádrovou stěnou.
7. 7. Víko podle nároku 1,vyznačující se tím, že uzavírací prvek (102, 125) je opatřen na vyztuženou okrajovou oblast navazující válcovou stěnou (112, 138), v níž je vytvořen záběrový prvek (115, 135) a která přechází do dna (110, 136), přičemž na dnu (111) nebo dnu (110, 136) je v obvodovém směru upraven alespoň jeden axiálně vyčnívající tlačný prvek (116, 137) a přičemž na dnu (110, 136) nebo na dnu (111) je uspořádána alespoň jedna protilehlá v obvodo

   - 6 CZ 297259 B6 vém směru axiálně stoupající tlačná oblast tvořená prohlubní (117, 117', 117a, 117b, 117c) a tlačnou plochou (118, 118', 118b) tak, že při relativním otočení víka (101) a uzavíracího prvku (102, 125) způsobí tlačný prvek (116, 136) najetím na tlačnou plochu vrubové nebo vrypové linie (103) prolomení linie (103) pro prvotní uvolnění vylévacího otvoru (104).
8. 8. Víko podle nároku 7, vyznačující se tím, že prolomená linie (103) vymezuje vylamovací oblast (105) dna (111), která je přes kloubovou linii (140), tvořenou nepřerušenou částí vrubové nebo vrypové linie (103), neoddělitelně spojena se dnem (111) a je při axiálním tlaku výkyvná pod rovinu dna (111).
9. 9. Víko podle nároku 7 nebo 8, vyznačuj ící se t í m , že tlačné prvky (116, 137) a protilehlé tlačné oblasti jsou uspořádány v páru a vzájemně diametrálně proti sobě nebo v úhlovém rozmezí 120°, přičemž jeden z prvků (116,137) nebo oblastí je posunut o zaváděcí úhel (δ) mezi 10 a 30° oproti poloze dané rozmezím 120°.
10. 10. Víko podle nároku 7, vy znač u j í cí se t í m , že dno (111) nebo dno (110, 136) opatřené šikmou tlačnou plochou (118, 118', 118b) má na konci každé tlačné plochy (118,118', 118b) prohlubeň (117, 117', 117a, 117b, 117c) pro uložení tlačného prvku (116, 137) druhého dna (110, 136) nebo dna (111) před prolomením vrubové nebo vrypové linie (103).
11. 11. Víko podle nároku 1, vyznačující se tím, že v nezajištěném stavu má uzavírací prvek (102, 125) mezi okrajovou přírubou (113, 139) a protějším záběrovým prvkem (115, 135) axiální odstup (122), který je menší než axiální odstup (123) mezi hřebenovým zaoblením (107) na horním konci stěny (106) a záběrovým prvkem (109) ve stěně (106).
12. 12. Víko podle nároku 1,vyznačující se tím, že stěna (106) je vnitřní stěnou prstencového válu (W) obklopujícího axiálně vylévací otvor (104), přičemž tento val (W) je vytvořen ze dvou s odstupem mezi sebou uspořádaných stěn (106, 106a) a je spojujícího hřebenového zaoblení (107).
13. 13. Víko podle nároku 12, vyznačující se tím, že prstencový val (W) má průměr o něco větší než průměr vylévacího otvoru (104) avšak značně menší než průměr okraje (10 lr) víka (101).
14. 14. Víko podle některého z předcházejících nároků 12 nebo 13, vy z na č u j í cí se t í m , že všechny záběrové prvky pro uzavírací prvek (102, 125) jsou uspořádány uvnitř prstencového válu (W).
15. 15. Víko podle nároku 14, vyznačující se tím, že záběrové prvky mají axiálně směrované vodicí prohlubně (108, 108') a obvodově orientované záběrové prvky (109, 115, 135) na záběrové dráze v rozsahu úhlu (a).
16. 16. Víko podle nároku 1 nebo 7, vyznačující se tím, že uzavírací prvek (102, 125) je uvnitř válcové stěny (112, 138) nevyplněný a je směrem nahoru otevřený.
17. 17. Víko podle nároku 1 nebo 7, vy zn ač u j ící se t í m , že ve dnu (110, 136) uzavíracího prvku (102, 125) jsou v odstupu uspořádány tři obvodově orientované prstencové drážkové tlačné prvky (116a, 116b, 116c), mezi nimiž je vždy upravena vyvýšená vačka (151a, 151b, 151c), zejména bodového tvaru, jakožto tlačná část a na dnu (111) jsou vždy pro příjem jedné z vaček (151a, 151b, 151c) vytvořeny tři obvodově orientované korespondující prohlubně (117a, 117b, 117c).
18. 18. Víko podle nároku 17, vy z n a č uj í c í se t í m , že na dnu (111) je uspořádána v pokračování avšak přesazené vůči prohlubním (117a, 117b, 117c) vyvýšená řadicí vačka (150) k vykývnutí vylamovacího úseku (105) při svém styku s jednou z vyvýšených vaček (151c), při

    -7CZ 297259 B6 čemž obě vačky (151c, 150) jsou výškově směrovány vzájemně k sobě.
19. 19. Víko podle nároků 8 a 17, v y z n a č u j í c í se t í m , že kloubová linie (140) vylamovací oblasti (105) dna (111) je uspořádána u konce tlačné oblasti u jedné z prohlubní (117b), která

    5 tvoří jej í nej h lubší bod, aby ve směru otočného pohybu vačky (151 a) dna (13 6) na záběrové dráze v rozsahu úhlu (a), vedené v tlačné oblasti s prohlubní (117b), oblast (105) byla plošší než tlačná plocha (118b).
20. 20. Víko podle nároku 19, vyznačující se tím, že všechny obloukovité prohlubně ίο (117a, 117b, 117c) jsou podél svého obvodu vytvořeny se stoupáním.
21. 21. V íko podle nároku 17, vyznačující se tím, že řídicí vačka (150) je uspořádána u kloubové linie (140), ke spolupůsobení s jednou z tlačných vaček (151a, 151b, 151c) při otočném pohybu uzávěru (102, 125) na záběrové dráze v rozsahu úhlu (a) po provedeném prolomení

    15 vylamovací oblasti (150) k velkému vykývnutí vylomeného úseku (105) pod rovinu dna (111).