CZ301156B6 - Zpusob výroby stenových prvku, zarízení pro výrobu stenových prvku a bednicí prvek - Google Patents

Abstract

Otocný stul (1) mající navzájem v úhlu nosné plochy (3, 4) se uvede do pracovní polohy, kde se jedna z nosných ploch (3) ustaví vodorovne a druhá nosná plocha (4) v úhlu k ní, nejspodnejší vnejší vrstva (11) se usporádá na nosnou plochu (3), aby priléhala k nosné ploše (3). Vnejší vrstva (11) priléhá k jednomu nebo více vyrábeným stenovým prvkum, má jeden nebo více výrezu pro distancní prvky a/nebo ochranné prvky (49). Distancní prvky a/nebo ochranné prvky (49) zasahují do meziprostoru pro nosnou vrstvu (12). Na vnitrní stranu vnejší vrstvy (11) se uloží armatury (14, 15, 16) a distancní prvky (17) tak, že meziprostor zustává volný pro beton a armatury (14, 15, 16), a opatrí se pokrytím (13). Meziprostor mezi vnejší vrstvou (11) a pokrytím (13) se na úzkých stranách ohranicí bednicími prvky (20). Druhá vrstva (42) stenového prvku vnejší vrstvy a nosná vrstva se usporádají na vrstve (41) spodního stenového prvku podle predchozích kroku a konstrukce dalších vrstev (43, 44, 45, 46, 47, 48) stenových prvku pokracují až se vytvorí sloupec (10). Horní vrstva (48) stenového prvku se prekryje prítlacnou deskou (7), která se pritlací smerem k sestave nosné plochy (3), pripevní se k otocnému stolu (1) pri trvajícím stlacování sloupce (10). Otocný stul (1) se otocí o 90.degree. okolo težište otocného stolu (1) tak, aby otevrené úzké strany smerovaly nahoru a zprístupnovaly odpovídající meziprostory. Meziprostory odpovídajících vrstev (41 až 48) stenových prvku se shora naplní tekutým betonem. Po vytvrzení betonu se prítlacná deska (7) uvolní z prítlacné polohy a stenové prvky se po jednom zvednou a prenesou od nosné plochy (4) stenových prvku. Je

Description

Způsob výroby stěnových prvků, zařízení pro výrobu stěnových prvků a bednící prvek

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby velkoplošných stěnových prvků (panelů), které se skládají nejméně ze dvou vrstev - vnější vrstvy a nosné či střední vrstvy - a vnitřního příslušenství a které slouží ke stavbě budov, jako jsou zejména energeticky úsporné domy. Vynález se týká také zařízení pro realizací způsobu výroby velkoplošných stěnových prvků vyráběných způsobem podle vynálezu a bednění použitého ve způsobu podle vynálezu.

Dosavadní stav techniky

Způsoby a zařízení pro výrobu stěnových prvků (panelů) pro stavbu budov jsou známy. Vhodné zařízení je popsáno například v patentové přihlášce WO 96/24476. Zařízení tvoří vodorovně upevněný stůl, na kterém se vyrábí stěnové prvky. Bývá pravidlem, že bednění nebo licí prostor, ve kterém se stěnový prvek formuje, je součástí stolu. Na pracovní desce takových stolů bývá obvykle místo pouze pro jediný velkoplošný stěnový prvek; stěnové prvky mohou mít totiž délku 20 metrů i více. V zařízeních a způsobech podle dosavadního stavu techniky je vodorovné nejen bednění (uzávěr), ale i betonové jádro či betonová část stěnového prvku. Protože je z hlediska produktivity žádoucí oddělit operaci konstrukce bednění od operace vytvrzování betonu, je efektivní výroba tedy možná jen s použitím množství výrobních stolů. Kvůli již zmíněným značným rozměrům stěnových prvků je nutné pro masovou výrobu standardizovaných stěnových prvků postavit rozlehlé výrobní haly, čímž se nezanedbatelně zvyšují výrobní náklady.

Švýcarský dokument CH 441 096 popisuje způsob a zařízení pro výrobu plochých betonových prvků, kde se vodorovně položená forma nejprve naplní betonem, postaví se do svislé polohy a doplní se betonem tak, aby se dosáhlo hladkého povrchu po obou stranách. Před vyjmutím vyrobeného prvku se forma otočí zpět do vodorovné polohy.

Problematickým u tohoto způsobu a zařízení zůstává vyjímání stěnových prvků z formy, často dochází k jejich poškození. Poškození výrobků je třeba odstraňovat v dodatečných výrobních operacích, čímž se také zvyšují výrobní náklady. V případě známého zařízení se také ukázalo, že je obtížné naložit vyrobený stěnový prvek na přepravní prostředek bez poškození. Problém spočívá, mimo jiné, ve hmotnosti dokončeného stěnového prvku, kjejímuž zvládnutí je při zvedání z vodorovné polohy potřeba komplikovaných zdvihacích mechanismů.

Cílem vynálezu je přinést způsob a zařízení snižující značně zmetkovitost výrobků a výrobní náklady.

Podstata vynálezu

Cíle vynálezu se dosáhne překvapivě jednoduše způsobem výroby stěnových prvků, které obsahují alespoň dvě vrstvy, a to vnější vrstvu a nosnou nebo střední vrstvu, a armatury pro vnější a vnitřní stěny a pro stropy budov, který spočívá v tom, že zahrnuje následující kroky:

a) otočný stůl, vytvořený jako velký čtverec se dvěma nosnými plochami uspořádanými navzájem v úhlu pro výrobu stěnových prvků, se uvede do pracovní polohy, ve které se jedna z nosných ploch ustaví vodorovně jako pracovní plocha a druhá nosná plocha se uspořádá v úhlu k nijako opěrná plocha stěnových prvků;

b) nejspodnější vnější vrstva se uspořádá na nosné ploše tak, že přiléhá k nosné ploše stěnového prvku; vnější vrstva tak přiléhá k jednomu nebo více vyráběným stěnovým prvkům

-1CZ 301156 B6 a má jeden nebo více výřezů, do kterých se vkládají distanční prvky a/nebo ochranné prvky pro prvky oken, dveří nebo jiných otvorů, přičemž distanční prvky a/nebo ochranné prvky zasahují do meziprostoru, který je upraven pro nosnou vrstvu;

c) na vnitřní stranu vnější vrstvy se uloží armatury a distanční vložky tak, že meziprostor zůstává volný pro beton a armatury, a opatří se pokrytím;

d) meziprostor mezi vnější vrstvou a pokrytím se na úzkých stranách, které jsou kolmé k nosné ploše stěnového prvku, ohraničí příslušnými bednícími prvky;

e) pokrytí představuje buď druhou vnější vrstvu pro spodní vrstvené uspořádání stěnových prvků, v tomto případě jsou stěnové prvky tvořeny v podstatě třemi vrstvami, nebo pokrytí je již součástí druhého vrstveného uspořádání vyráběných stěnových prvků, v tomto případě spodní stěnový prvek/prvky jsou tvořeny dvěma vrstvami;

f) druhé vrstvené uspořádání stěnového prvku vnější vrstvy a nosná vrstva se uspořádají na vrstvené uspořádání spodního stěnového prvku podle kroků c), d) a konstrukce dalších vrstvených uspořádání stěnových prvků pokračují až se vytvoří sloupec;

g) horní vrstvené uspořádání stěnového prvku se překryje krycí deskou, která se přitlačí směrem k sestavě nosné plochy silou a připevní se k otočnému stolu při trvajícím stlačování sloupce;

h) otočný stůl se otočí o 90° v podstatě okolo těžiště zatíženého otočného stolu tak, aby otevře25 né úzké strany směřovaly nahoru a zpřístupňovaly odpovídající meziprostory;

i) meziprostory odpovídajících vrstvených uspořádání stěnových prvků se shora naplní tekutým betonem;

j) po vytvrzení betonu se krycí deska uvolní z přítlačné polohy a stěnové prvky se po jednom zvednou a přenesou od nosné plochy stěnových prvků.

Výhodná a přednostní provedení způsobu tvoří předmět, závisle nárokovaný.

Zařízení podle vynálezu zahrnuje sklopný stůl, jehož dvě pracovní polohy svírají určitý úhel. Na vnitřní stranu jedné pracovní plochy se na sebe naskládají stěnové prvky. Sloupec stěnových prvků se opírá o vnitrní stranu druhé pracovní plochy. Na vrchní stranu sloupce se přitiskne kryt nebo přítlačná deska. Otočením sklopného stolu o 90° zaujmou předtím vodorovně stěnové prvky polohu svislou a meziprostory stěnových prvků je možné vyplnit betonem. Po vytvrzení betonu se získá množství velkoplošných stěnových prvků, které stojí jeden vedle druhého a které lze použít pro stavbu vnějších i vnitřních stěn a podlah a stropů budov.

V přednostním provedení je sklopný stůl otočně uchycen v nosném zařízení. Pro snadné sklápění sklopného stolu se ukázalo být výhodné, aby otočné závěsy v zařízení podle vynálezu umožňova45 ly sklápění stolu v podstatě okolo jeho těžiště. Předejde se tak vzniku nežádoucích momentů, které vedou k destabilizaci stolu a tudíž by se musely stejně vykompenzovat. Navíc lze při uložení stolu v těžišti sklopné zařízení do požadované polohy natočit snadno a s vynaložením podstatně menší energie. Zařízení podle vynálezu tudíž vyžaduje pro sklápění stolu jen nízkopříkonové otáčecí zařízení a navzdory velkým zatížením je možné stůl sklopit i ručně. Ruční obsluha září50 zení podle vynálezu je umožněna pro případ poruchy motorem ovládaného otáčecího zařízení.

Jak bylo popsáno již v patentové přihlášce DE 197 33 755, stěnové prvky se vyrábí jeden na druhém tak, že již vyrobený stěnový prvek se použije jako výchozí plocha pro prvek následující. To mimo jiné znamená, že v průběhu sestavování stěnových prvků se pracovní výška pro obsluhu zařízení postupně zvyšuje. Aby tyto změny pracovní výšky neovlivňovaly produktivitu práce, je sklopný stůl vybaven zdvihacím zařízením, které umožňuje stůl zdvihnout nebo spustit na předem definovanou úroveň. Sklopný stůl podle vynálezu lze dále spustit do jámy, která bude popsána dále, takže plnění stěnových prvků betonem lze provádět přímo z výstupního hrdla mixovaeího vozidla, aniž je nutné použít čerpadlo betonu. Zdvihací mechanismus je s výhodou uchycen rovněž v těžišti sklopného stolu, čímž se předejde vzniku nežádoucích bočních sil.

V dalším provedení zařízení podle vynálezu zahrnuje již zmíněnou jámu, ve které je uloženo nosné zařízení. Jáma v podstatě slouží ke snižování pracovní úrovně sklopného stolu v průběhu výroby sloupce stěnových prvků. Možnost snadného nastavení pracovní výšky sklopného stolu ío nahrazuje lešení a podobné konstrukce, s jejichž manipulací jsou vždy spojena určitá bezpečnostní rizika. Z hlediska bezpečnosti při práci se dále ukázalo být výhodné, aby se alespoft část operace otáčení sklopného stolu prováděla v jámě. Značně se tím sníží možnost úrazu obsluhujícího personálu při sklápění naloženého stolu. Odborníkům je jistě také zřejmé, že se takovým provedením dosáhne i další úspory potřebné plochy pracoviště výroby stěnových prvků, protože odpadnou nutně značně rozlehlé prostory, které je nutné při sklápění stolu z bezpečnostních důvodů zahradit.

Kvůli zmenšení velikosti jámy se ukázalo být výhodné, aby se po vyrobení sloupce stěnových prvků stůl otáčel a z jámy zvedla synchronizovaně. V takovém případě je šířka jámy, v závislosti na její hloubce, dána prakticky pouze délkou úhlopříčky čela sklopného stolu.

V praxi se dále ukázalo, že zejména v průběhu vytvrzování betonu stěnových prvků je nutné zajistit naprostou rovinnost povrchu, na kterém stěnové prvky při schnutí stojí. Jinak může dojít k prakticky neodstranitelné deformaci hotového výrobku. Proto zařízení podle vynálezu zahrnuje také zvláštní podpěru, která odpovídá velikosti vyráběných stěnových prvků a je výhodně umístěna na dně jámy. Jako podpěra byly v zařízení podle vynálezu vyzkoušeny a ověřeny nosníky o průřezu dvojného T, které prochází po celé délce stěnového prvku a ve svislém směru mají odchylku od roviny menší než 9 mm. Pro v podstatě rovnoměrné podepření zatíženého sklopného stolu je výhodné umístit pod konstrukční plochu nebo opěrnou plochu rovnoběžně nejméně tri nosníky o průřezu dvojného T. Kvůli rovnoměrnému zatížení nosníků je jeden nosník uložen v rohu sklopného stolu, druhý ve středu a třetí na konci konstrukční plochy otočného stolu.

Pro sklopný stůl podle vynálezu lze použít podpěry až o délce 22 m, takže lze snadno vyrábět i značně dlouhé stěnové prvky. Lze například vyrábět stěnové prvky o délce podpěry, které poslouží ke stavbě budovy o výšce odpovídající této délce.

Pružnost výroby na zařízení podle vynálezu je dále zvýšena tím, že obě plochy, které tvoří otočný stůl, lze použít podle potřeby buď jako konstrukční plochu nebo opěrnou plochu. To může být výhodné například v situacích, kdy uspořádání pracoviště předepisuje směr přístupu k otočnému stolu. Sklopný stůl se skládá ze tri navzájem spojených konstrukcí z profilových nosníků. Základním prvkem konstrukce sklopného stolu je profilový nosník, jehož dvě části jsou svařené do pravého úhlu. K volným ramenům jsou upevněny prodlužující zesílené profily. Prodloužená ramena slouží jako opěrné plochy pro vyráběné stěnové prvky. Otočný stůl lze ve složeném, či nesestaveném, stavu snadno naložit a přepravit ve standardním otevřeném kontejneru. Profilové nosníky použité při konstrukci stolu zajišťují dostatečnou stabilitu i při maximálních zatíženích.

Dalším vhodným zdokonalením zařízení podle vynálezu je jeho opatření krycím zařízením, které se upevní k otočnému stolu a které zajišťuje přitlačení jednoho nebo více stěnových prvků naskládaných na sebe na konstrukční ploše k sklopnému stolu. Tlakové spojení stěnových prvků a otočného stolu nejen že zajišťuje stěnové prvky na otočném stole, takže při otáčení otočného stolu nehrozí nebezpečí jejich uvolnění, ale zároveň brání bednění stěnových prvků v bočním pohybu při zalévání betonem po ustavení stěnových prvků do svislé polohy. Ukázalo se, že pro dosažení optimální rovinnosti stěnových prvků je nutné kompenzovat tlak betonu na bednění krycím zařízením, které je schopné vyvinout tlak odpovídající dané hmotnosti na plochu asi

1500 kg/m².

Sklopný stůl umožňuje vyrobit všechny stěny nebo panely pro rodinný dům v jedné nebo dvou dávkách. Značné množství jednorázově zpracovaného betonu umožňuje vypustit jinak obvyklé parní ohřívače betonu, kterými se urychluje vytvrzování při výrobě jednotlivých panelů obvyk5 lým způsobem. Teplo uvolněné v průběhu vytvrzování betonu se totiž díky objemu sloupce stěnových prvků nemůže tak snadno rozptýlit do okolí a postačí k dosažení požadované zvýšené vytvrzovací teploty. Aby se krajní stěny ve sloupci nemohly z volné strany ochlazovat, opatří se tlustou tepelně izolační vrstvou. První izolační vrstva se položí na konstrukční plochu před prvním stěnovým prvkem a poslední stěnový prvek ve sloupci se překryje druhou izolační vrstvou.

Nový způsob výroby velkoplošných stěnových prvků podle vynálezu zahrnuje i požadavek na zahrnutí tepelně izolačních vnějších vrstev do vlastního výrobku. Tepelně izolační vrstvy tvoří bednění betonového jádra velkoplošných stěnových prvků. Konkrétně, mezi dvě izolační vrstvy, které budou tvořit povrchy budoucího stěnového prvku, se vloží vhodné distanční vložky - beto15 nové stojiny, které vrstvy udržují v patřičné vzdálenosti. Prostor ohraničený tepelně izolačními vrstvami a betonovými stojinami se vyplní betonovým jádrem. Pevnost v tlaku tepelně izolačních vrstev není velká, proto musí mít distanční vložky poměrně velkou styčnou plochu s izolačními vrstvami. Vhodné distanční vložky o průřezu písmene U popisuje například EP 0 299 353. Vložka má dvě pásníce a stojinu. Při stlačení sloupce stěnových prvků se pásnice mírně zatlačí do tepelně izolačních vrstev, takže po otočení sloupce o 90° a naplnění betonem vložky drží v požadované poloze. Není proto třeba spoléhat se na pevnost pojivá, které se naneslo mezí pásnici distanční vložky a tepelně izolační vrstvu v průběhu sestavování sloupce a které slouží zejména k dobrému přilnutí obou konstrukčních prvků. To mimo jiné znamená, že při výrobě velkoplošných stěnových prvků je možné střídat dvouvrstvé a třívrstvé prvky.

Kritickým místem je při stavbě budov z velkoplošných stěnových prvků spojení mezi stěnami nebo podlahami. Velkoplošné stěnové prvky, které na sebe v rozích navazují, jsou opatřeny rohovým úkosem a navíc spojovacím prostorem, který v obou případech tvoří drážka procházející podélně úkosem. Do drážky zasahují smyčky ocelové výztuže (armatury), které ve spojova30 cím prostoru tvoří oka, do kterých se po sesazení obou stěn zasune spojovací tyč z konstrukční oceli. Poté se spojovací prostor vyplní litým betonem, takže armatura jednoho stěnového prvku přes spojovací prostor pokračuje do druhého stěnového prvku. Vynález se zabývá i výrobou spojovacích prostorů a armovacích smyček.

Vedle spojování stěn pomocí rohových úkosů je možné stěny spojovat i na tupo, tj. například v případě, kdy se úzká strana jednoho stěnového prvku spojuje se širokou stranou druhého. Jako v předchozím případě se i u spoje na tupo armovací smyčky spojí příčnou tyčí a spojovací dutina se vyplní litým betonem. Aby se nenarušil hladký průběh výroby stěnových prvků, jsou armovací smyčky na široké straně stěnového prvku zahnuty do roviny stěnového prvku. Po vyrobení stěno40 vého prvku a před jeho montáží se zahnuté smyčky nebo oka narovnají tak, aby vyčnívaly z roviny široké strany stěnového prvku a umožnily spojení s armovacími smyčkami úzké strany přiléhajícího stěnového prvku.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále popsán s odkazy na doprovodné výkresy, na nichž:

Na obr. 1 je perspektivní pohled na sloupec stěnových prvků na otočném stole;

Na obr. 2 je pohled na sloupec velkoplošných stěnových prvků dle obr. 1 ve směru šipky II, kde so kryt je v činné poloze a sloupec je stlačený;

Na obr. 3 je částečně odkrytý detail;

Na obr. 4 je řez stěnovým prvkem podél zahnuté armovací smyčky;

Na obr. 5 je pohled na sloupec stěnových prvků na otočném nebo sklopném stole otočeném do polohy pro lití betonu;

Na obr. 6 je schématický pohled na zatížení podle vynálezu, ve kterém je sklopný stůl uložen v nosném zařízení, které se nachází v jímce;

Na obr. 7 je schématický pohled na zařízení podle vynálezu, sklopný stůl je znázorněn při různých natočeních.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je zobrazen otočný stůl L který je vyroben z dohromady svařených profilových nosníků 2b. Na ramena nosné konstrukce jsou přiváženy plechy, které tvoří nosné plochy 3 a 4. Otočný stůl i dále zahrnuje pevnou čelní stěnu 5 a pohyblivou koncovou čelní stěnu 6, která je rovnoběžná s Čelní stěnou 5 a lze ji přesouvat směrem buď k, nebo od čelní stěny 5 na blízkém konci sklopného stolu 1. Zařízení je dále opatřeno horní stěnou nebo přítlačnou deskou 7. Vznikne tak prostor ohraničený plochami a stěnami 3, 4, 5, 6 a 7, zbývající strana 8 zůstane otevřená. Součástí otočného stolu I jsou dále hydraulické válce (nejsou na obr. 1 zobrazeny), s pomocí kterých lze stůl nastavit do v podstatě dvou hlavních poloh. Na obr. 1 je otočný stůl I zobrazen v konstrukční poloze, ve které je nosná plocha 3 vodorovná a dále se bude nazývat konstrukční plocha. Druhou polohou je poloha licí (viz obr. 5), ve které je nosná plocha 4 vodorovná a plocha 3 je svislá.

Další součástí otočného stolu I může být hydraulické zdvihací a spouštěcí zařízení, pomoci kterého se nastavuje vhodná pracovní výška v průběhu konstrukce sloupce 10 stěnových prvků dle obr, 1. Alternativou ke zdvihacímu a spouštěcímu zařízení může být svisle nastavitelná pracovní plošina, která usnadní obsluze sestavování sloupce stěnových prvků.

Při konstrukci sloupce 10 stěnových prvků se na konstrukční nosnou plochu 3 položí nejprve panel z pevné pěny, který bude tvořit vnější vrstvu li spodního stěnového prvku, příslušné úzké strany panelu se přitom opírají o nosnou plochu 4 a stěnu 5. Pokud je vyráběný stěnový prvek menší než délka stolu i, položí se jako spodní vrstva vedle sebe více pěnových panelů, které budou tvořit vnější vrstvy H více stěnových prvků. Pěnová vnější vrstva H může mít jedno nebo více vybrání, do kteiých se vloží distanční prvky a/nebo ochranné prvky 49 pro okna, dveře a jiné otvory. Distanční prvky a ochranné prvky přesahují do střední vrstvy 12. která leží nad vrstvou

JJ.· Střední vrstva 12 se později vyplní betonem, a proto se na ni někdy odkazuje jako na nosnou vrstvu. Veškeré vnitřní vybavení stěnového prvku se uloží do střední vrstvy. Vnitřním vybavením se rozumí armatura 14 (obr. 2), a armatury 15 a 16 tvořené topnou nebo chladicí smyčkou 15, a trubkami 16 a případně i potrubí a kabeláž. Mezi vnitřní vybavení patří i distanční prvky 17, které určují tloušťku střední vrstvy 12. Distanční prvky 17 se v přednostním provedení skládají z opěrných konců 18, které mohou mít tvar pásnic nebo disků, spojených spojovacím dílem 19 ve tvaru stojiny nebo sloupku. Distanční prvky se pojivém přilepí na příslušný pěnový panel do mezer mezi armaturou tak, aby vznikl rošt umožňující vložit mezi pásnice další vnitřní armatury 15,16.

Střední vrstva 12 se shora uzavře pokrytím 13 a ze stran prodlouženým bednícím prvkem 20, který vytvoří i vhodný spojovací povrch pro spojení se sousedním stěnovým prvkem při stavbě budovy. V příkladném provedení na obr. 3 tvoří bednící prvek 20 bednící trubka 21, která má řadu příčných štěrbin 22 a přivařená podélná žebra 23, která zajišťují patřičnou polohu bednící trubky 21 vzhledem k vrstvě 12. Bednící trubka 21 dle obr, 3 se vyrovná tak, aby na úzké straně střední vrstvy 12 vznikl úkos. Bednění 20 má také středící tyč 24 s uzávěrem 25 a výstupky 26, so které jsou v pravidelných rozestupech přivařeny podél středící tyče 24.

Výstupky 26 slouží spolu s příčnými štěrbinami 22 k vyrovnání spojovací armatury 27, která má v zobrazeném provedení tvar smyček z konstrukční oceli. Smyčky armatuiy 22 mají háky 28 a v prostoru trubky 21 tvoří oka 29. Poté, co se smyčky prostrčí příčnými štěrbinami 22, se štěrbiny uzavřou lepicí páskou tak, aby jimi nemohl proniknout beton. Podél úzké strany vyráběného stěnového prvku se vytvoří celá řada takových smyček. Bednící prvek 20 se může použít pro oddělení úzkých stran dvou sousedních panelů ve stejné vrstvě, kdy smyčky 27 jsou položeny zrcadlově podél dělicí roviny a překrývají se svými oky. Středící tyč 24 je poté možné vložit nebo vyjmout otočením o 180° a mírným posunutím v axiálním směru.

Na obr. 3 je zobrazena také další část 30 armatury v podobě smyčky. V poloze stolu dle obr. 5 přesahuje tato část 30 vzhůru z obrysu stěnového prvku a slouží jako závěsné oko pro zdvihnutí ío hotového stěnového prvku po nalití a vytvrzení betonu. Každý stěnový prvek má nejméně dvě taková závěsná oka, která leží ve stejných vzdálenostech od vypočteného těžiště stěnového prvku. Hotový stěnový prvek je tak možné zdvihat a spouštět s pomocí rozpěmého nosníku, který je nesen jeřábem.

Na obr. 4 je ukázána další armovací část 31 ve tvaru smyčky nebo třmenu. Ocelová armovací část 31 tvořená smyčkou se skládá z háku 32 a zahnutého oka 33. Háky se zavěsí za armaturu J_4 tak, aby zahnutá oka 33 ležela v pokrytí 13- Pokiytí 13 tvoří například dřevotříska (Heraklit), která pokrývá střední vrstvu 12 a obsahuje výřez 34 pro zahnuté oko 33.

Řada zahnutých armovacích částí 31 tvořených smyčkami je ve střední vrstvě 12 rozmístěna podél přímky, ve které se stěnový prvek bude stýkat s příčnou stěnou. V průběhu stavby budovy se zahnutá oka 33 pákou narovnají tak, aby přesahovala za rovinu pokrytí 13- Poté se narovnanými oky 33 a oky 29 příčné stěny prostrčí armovací tyč a spára mezí oběma stěnami se zalije betonem.

Vrstvy 11. 12 a 13 (viz obr. 1) přísluší jediné vrstvě 41 stěnového prvku, jehož konstrukce byla popsána výše. Na vrstvě 41 lze obdobným způsobem sestavit vrstvu 42 a způsob může pokračovat dále vrstvami 43 až 48. Jednotlivé vrstvy se mohou, pokud je to potřeba, oddělit separační fólií. Ve vrstvách 44 až 44 jsou jako vnější vrstva použity tlusté pěnové panely, to znamená, že tyto stěnové prvky budou použity na vnější stěny. Vrstvy 45 až 48 jsou určeny pro výrobu vnitřních příček. Všechny stěnové prvky mohou obsahovat výřezy pro okenní nebo dveřní otvoiy, do kterých se při výrobě vloží výplň z tuhé pěny a/nebo ochranný prvek. Rozumí se, že se do výřezu může vložit celé okno nebo jen jeho rám, které se v průběhu lití betonu chrání pevnou pěnou. Pokud, jak je ukázáno na obr. 1, není homí vrstva úplná, použije se opět výplň, kterou se sloupec zarovná. Sloupec stěnových prvků však nemusí být uspořádán stejně jako na obr. 1, kde jsou vnější stěny dole a vnitřní příčky nahoře. Pěnové vrstvy vnějších stěn 43 a 44 mají lepší tepelnou izolaci než vrstvy vnitřních příček a proto je výhodné, aby vrstvy 43 a 44 byly nahoře a bránily úniku tepla při odlévání betonu. Ze stejných důvodů lze použít také pěněné výplně trojúhelníkového průřezu, které se přiloží k bednícímu prvku 20 podél zkosených hran stěnového prvku tak, aby měl sloupec tvar kvádru.

Na rozdíl od vrstvy 12 není vrstva H opatřena úkosem, takže když se dvě stěny setkají v rohu budovy, vznikne spára, která se vyplní vhodnou výplní z pevné pěny. Ponechání trojúhelníkových výplní na úzkých stranách vnějších stěn usnadňuje konstrukci sloupce stěnových prvků na otočném stole. Je samozřejmě možné použít i spojitý úkos po celé délce strany, potom je ale nezbytné vyplnit prostor doplňkového úhlu tak, aby vznikly vrstvy s kolmými koncovými rovinami, tj. aby měly vrstvy tvar kvádru.

Po sestavení sloupce se podle okolností se na nosné plochy 3 a 9 položí čelní stěna 6, na sloupec

W se umístí přítlačná deska 7. Přítlačnou deskou 7 se sloupec stlačí a pásy 50 (viz obr. 2 a 5) stáhne dohromady. Přítlačnou desku lze k otočnému stolu I připevnit schématicky naznačenými šrouby 51_. Prostor okolo sloupce j0 stěnových prvků se tak až na stranu 8, která zůstane otevřená, uzavře.

Po stlačení stěnových prvků ve sloupci 10 se otočný stůl 1 otočí o 90° a přesune se do licí polohy, která je ukázána na obr. 5. Poté se hadicí 55 volný prostor zalije betonem. Beton zateče do meziprostorů ve vrstvách 44 až 48 stěnových prvků, které jsou nyní ve svislé poloze, a zcela je vyplní.

Aby se usnadnilo unikání vzduchových bublin, je možné stolem otřásat. Po určité době, po vytvr5 zení betonu, se sejme přítlačná deska 7 a jednotlivé velkoplošné stěnové prvky je možné pomocí rozpěmého nosníku a jeřábu ve svislé poloze odebrat. Vázací prostředek se provleče závěsnými oky tak, aby bylo jejich zatížení při zvedání stěnového prvku stejné. Stejným způsobem je možné stěnové prvky usadit na místo s milimetrovou přesností bez naklánění, což je při stavbě budov zvláště významné.

io

Na obr. 6 je boční pohled na zařízení podle vynálezu. Otočný stůl i je otočně zavěšený na nosném zařízení 65 v prostoru Šachty 7L Pracovní prostor 72, tj. prostor, odkud obsluha skládá na pracovní desce otočného stolu i stěnové prvky do sloupce, se podle potřeby nachází vpravo nebo vlevo nad jámou. Rozumí se, že závěsy se nachází na obou koncích sklopného stolu. Otoč15 ný stůl i zahrnuje dvě nosné plochy 3 a 4, které spolu svírají pravý úhel. V zobrazeném příkladě tvoří základní prvek 2a otočného stolu 1 dva profilové nosníky, které jsou navzájem pevně svařeny tak, aby svíraly pravý úhel. K těmto nosníkům se v průběhu konstrukce otočného stolu připevní, například přiván, zesílené profilové nosníky 2b, které prodlužují volné konce ramen úhlu. Nosné plochy 3 a 4 mají v podstatě stejné rozměry a obě lze v závislosti na poloze otočného stolu 1 použít bud’ jako konstrukční nosnou plochu 3 (ve vodorovné poloze) nebo jako opěrnou nosnou plochu 4 (ve svislé poloze), takže při pohledu od čela zobrazeného zařízení lze stěnové prvky na otočný stůl I dávat zprava i zleva. Otočný stůl I je na obou koncích otočně zavěšen (viz obr. 1) na teleskopickém pístu 63, který je veden vodicím hřídelem 62. Závěs je přes profilované vzpěry 65 ukotven k pravoúhlému základnímu prvku 2a tak, aby se dosáhlo statického zajištění závěsu. Čelní stěny 5 a 6 (obr. 1), které jsou upevněny na přední a zadní straně otočného stolu i, mají v zobrazeném provedení přídavné zpevňující profily. Pomocí výše popsaného zdvihacího zařízení 68 lze sklopný stůl, zejména příslušnou pracovní plochu, snadno a rychle nastavit do požadované výšky vhodné pro skládání vrstev stěnových prvků. Pracovní výšku otočného stolu 1 tak lze udržovat v průběhu konstrukce sloupce stěnových prvků v předem definovaném rozmezí, což přispívá k ergonomii pracoviště. Nová pracovní plocha je v zobrazeném příkladě dána vždy homí stranou právě sestaveného stěnového prvku. Ukázalo se, že v podstatě optimální pracovní výškou je 0,9 m. Uložení otočného stolu I na teleskopickém pístu 63 zdvihacího zařízení je podle vynálezu provedeno tak, aby byl otočný stůl 1 zavěšen v těžišti 64. Potom hmotnost otočného stolu i spočívá v podstatě na zdvihacím zařízení 68 a boční síly od nežádoucích momentů prakticky neexistují. Dle obr. 1 je vodicí hřídel 62 částí nosného zařízení 60, které tvoří množství navzájem propojených nosných vzpěr 61, kterými je vodicí hřídel staticky zajištěn.

Na obr. 6 je dále zobrazeno otáčecí zařízení 67 pro otočení otočného stolu I například do licí polohy. Toto zařízení mimo jiné zahrnuje polokruhový otáčecí prvek, který je upevněn k čelu sklopného stolu a jehož osa prochází těžištěm 64, v němž je uchycen teleskopický píst 63 a kterým prochází těžnice otočného stolu i. Na otáčecí ústrojí 69 působí na jedné straně část otáčecího ústrojí 68a, kterou je hydraulický píst, který je při svém vratném pohybu, tj. prodlužování a zkracování pístu, veden otáčecím prvkem otáčecího ústrojí 69. Působiště 66 hydraulického válce otáčecího ústrojí 68a na otáčecím prvku otáčecího ústrojí 69 se pohybuje po kruhové dráze nebo části kruhové dráhy, která je dána poloměrem otáčecího prvku. Otočný stůl L upevněný k otáčecímu prvku otáčecího ústrojí 69. se tak otáčí okolo osy těžiště 64. Otáčení nebo sklápění otočného stolu 1 okolo těžiště 64 je výhodné zejména proto, že pro otáčení není nutná komplikovaná soustava hydraulických válců ani při značném zatížení otočného stolu 1. Za určitých okolností je možné i ruční sklopení sklopného stolu 1, všechny nežádoucí momenty, které by jej znemožňovaly, jsou totiž navzájem vykompenzovány.

Další součástí zařízení podle vynálezu ukázaného na obr, 6 je podpěrný prostředek 70, který tvoří tri rovnoběžné nosníky o průřezu dvojného T, které v zobrazeném příkladě podpírají pracovní nosnou plochu 3, která je plochou konstrukční. Podpěrné prvky 70 jsou velmi přesné, na délce

24 m mají dovolenou nerovnost ve svislém směru pouze 9 mm. Tato odchylka je mnohem menší než přesnosti vyžadované při stavbě budov. Podpěrný prvek slouží především k zabránění deformací stěnových prvků po zalití betonem a v průběhu vytvrzování, kdy prvky spočívají pouze na svých úzkých hranách. T nosníky jsou rozmístěny následovně: první T nosník v místě pravého úhlu otočného stolu 1 (v místě, kde se spojují obě nosné plochy 3 a 4), druhý v místě spoje mezi pravoúhlým profilem 2a a prodloužením ramen 2b a poslední T nosník na konci pracovní nosné plochy nebo konstrukční nosné plochy 3. Takové rozmístění zaručuje v podstatě rovnoměrnou distribuci zatížení.

Na obr. 7 je výše popsané provedení otočného stolu I v různých polohách la až fd. Dle obr. 1 se io otočný stůl 1 otáčí v šachtě proti směru hodinových ručiček tak, že pracovní nosná plocha 3, která byla původně vodorovná, zaujme po ukončení otáčení polohu svislou. Je zřejmé, že otáčecí zařízení umí víc, než jen otočit pracovní plochy o 90° předem definovaným způsobem. Pomocí otočného zařízení lze otočný stůl 1 natočit do prakticky libovolné polohy. Otáčivý pohyb může, jak je ukázáno na obr. 7 a bylo popsáno výše, proběhnout zcela v prostoru jámy. Bylo ale také vysvětleno, že může být výhodné při zdvihání stolu z jámy synchronizovat otáčivý a posuvný pohyb. Při takovém způsobu zdvihání otočného stolu I může být šachta užší, způsob je bezpečnější a zařízení otočného stolu I se může ukládat v šachtě, čímž se uspoří místo.

Prostor šachty 71 má v přednostním provedení šířku 5,3 m a hloubku 3,1 m. Tato velikost se osvědčila při výše zmíněném synchronizovaném otáčivém a posuvném pohybu při vyjímání otočného stolu 1 z šachty. Navíc k udržování vhodné pracovní výšky při konstrukci sloupce stěnových prvků umožňuje zařízení podle vynálezu spustit „na hrany“ otočené stěnové prvky do šachty 71 ještě před zalitím betonem, takže k naplnění stěnových prvků lze přímo použít konvenční mixovací vozidlo a není potřeba zvláštního čerpadla.

Na obr. 6 a 7 není zobrazeno krycí ústrojí, které pomocí působení tlaku oproti pracovní ploše otočného stolu 1 udržuje stěnové prvky v jednom bloku. Přítlak jednak brání posunu jednotlivých vrstev stěnových prvků v průběhu otáčení otočného stolu 1 z konstrukční do licí polohy a po zalití betonem brání posunutí bednění stěnových prvků pod tlakem betonu. Kryt musí umožnit vyvinout tlak asi 14,7 kPa tj. 1,5 t/m².

Claims (27)

35 PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob výroby stěnových prvků, které obsahují alespoň dvě vrstvy (11, 12), vnější vrstvu (11) a nosnou nebo střední vrstvu (12), a armatury (14, 15, 16), pro vnější a vnitřní stěny a pro

40 stropy budov, vyznačující se tím, že zahrnuje následující kroky:

a) otočný stůl (1), vytvořený jako velký čtverec se dvěma nosnými plochami (3, 4) uspořádanými navzájem v úhlu pro výrobu stěnových prvků, se uvede do pracovní polohy, ve které se jedna z nosných ploch (3) ustaví vodorovně jako pracovní plocha a druhá nosná plocha (4) je uspořádaná v úhlu k nijako opěrná plocha stěnových prvků;

45 b) nejspodnější vnější vrstva (11) se uspořádá na nosnou plochu (3) tak, že přiléhá k nosné ploše stěnového prvku; vnější vrstva (11) tak přiléhá k jednomu nebo více vyráběným stěnovým prvkům a má jeden nebo více výřezů, do kterých se vkládají distanční prvky a/nebo ochranné prvky (49) pro prvky oken, dveří nebo jiných otvorů, přičemž distanční prvky a/nebo ochranné prvky (49) zasahují do meziprostoru, kterýje upraven pro nosnou vrstvu (12);

50 c) na vnitřní stranu vnější vrstvy (11) se uloží armatury (14, 15, 16) a distanční prvky (17) tak, že meziprostor zůstává volný pro beton a armatury (14,15,16), a opatří se pokrytím (13);

d) meziprostor mezi vnější vrstvou (11) a pokrytím (13) se na úzkých stranách, které jsou kolmé k nosné ploše (4) stěnového prvku, ohraničí příslušnými bednícími prvky (20);

e) pokrytí (13) představuje buď druhou vnější vrstvu pro spodní vrstvu (41) stěnových prvků, v tomto případě jsou stěnové prvky tvořeny v podstatě třemi vrstvami, nebo pokrytí (13) je již součástí druhé vrstvy (42) vyráběných stěnových prvků, v tomto případě spodní stěnový prvek/prvky jsou tvořeny dvěma vrstvami;

s f) druhá vrstva (42) stěnového prvku vnější vrstvy a nosná vrstva se uspořádají na vrstvě (41) spodního stěnového prvku podle kroků c), d) a konstrukce dalších vrstev (43, 44,45, 46,47, 48) stěnových prvků pokračují až se vytvoří sloupec (10);

g) horní vrstva (48) stěnového prvku se překryje přítlačnou deskou (7), která se přitlačí směrem k sestavě nosné plochy (3) silou a připevní se k otočnému stolu (1) pri trvajícím stlačování io sloupce (10);

h) otočný stůl (1) se otočí o 90° v podstatě okolo těžiště zatíženého otočného stolu tak, aby otevřené úzké strany směřovaly nahoru a zpřístupňovaly odpovídající meziprostoiy;

i) meziprostory odpovídajících vrstev (41 až 48) stěnových prvků se shora naplní tekutým betonem;

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že vkládání distančních prvků (17) se provádí za použití pojivá mezi distanční prvek (17) a odpovídající vnější vrstvu.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že přítlačná síla působící na sloupec (10) je dostatečná pro sevření distančních prvků (17) mezi jejich vnější vrstvou (11) a pokrytím (13) tak, aby snesly nárazové síly vtékajícího betonu, která se vyskytne a také hydrostatický tlak tekutého betonu.

4. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 3, v y z n a č u j í c í se tím, že vrstvy (41,42,43, 44,45,46,47, 48) stěnových prvků se ve sloupci (10) navzájem oddělí separační fólií.

5. Způsob podle jednoho z nároků laž4, vyznačující se tím, že alespoň některé

30 z vrstev (41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48) stěnových prvků se opatří silným pěnovým panelem jako vnější vrstvou (11) pro vytvoření stěnových prvků pro vnější stěny.

6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že tenká obvodová vrstva se uspořádá jako vnější vrstva (11) každého stěnového prvku pro vnitřní stranu budovy.

7. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že každá vrstva (41 až 48) se sestaví do formy sendviče se dvěma vnějšími vrstvami a střední vrstvou.

8. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že se upraví prosto40 rove výplně za účelem dokončení sloupce (10) do tvaru kvádru.

9. Způsob podle jednoho z nároků laž8, vyznačující se tím, že bednící prvky, přiléhající k vnější straně sloupce (10), se chrání před průchodem tepla upravenými pěnovými bloky.

10. Zařízení pro výrobu stěnových prvků podle způsobu podle nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje otočný stůl (1) vytvořený jako velký čtverec s nosnými plochami (3, 4) uspořádanými v úhlu k sobě navzájem, z nichž jedna plocha představuje pracovní nosnou plochu (3) a druhá nosná

50 plocha (4) představuje opěrnou plochu stěnových prvků, přičemž otočný stůl (l) je otočně zavěšen na nosném zařízení (60);

otáčecí zařízení (67) pro pohyb otočným stolem (t) do pracovní polohy, v níž je pracovní plocha vodorovná, a do licí a vykládací polohy, v níž je pracovní plocha svislá, a že zařízení dále zahrnuje přítlačnou desku (7) pro spojení pomocí tlaku jednoho nebo několika stěnových prvků uspořádaných ve sloupci na pracovní ploše.

11. Zařízení podle nároku 10, vyznačující se tím, že úhel mezi pracovní nosnou plochou (3) a nosnou plochou (4) stěnových prvků je pravý úhel.

12. Zařízení podle nároku 10 nebo 11, vyznačující se tím, že otočný stůl (1) má ío pevnou čelní stěnu (5), která je kolmá k pracovní nosné ploše (3) a nosné ploše (4) stěnových prvků.

13. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že je dále opatřeno snímatelnou čelní stěnou (6), která je uspořádána pro uložení na otočném stole (1) rovnoběžně s pevnou čelní

14. Zařízení podle některého z předcházejících nároků 10 až 13, vyznačující se tím, že je opatřeno zdvihacím zařízením (68) pro zdvihání a spouštění nosných ploch (3, 4).

20

15. Zařízení podle některého z předcházejících nároků 10ažl4, vyznačující se tím, že otočný stůl (1) je otočně zavěšen v těžišti (64) na nosném zařízení (60).

15 stěnou (5).

15 j) po vytvrzení betonu se přítlačná deska (7) uvolní z přítlačné polohy a stěnové prvky se po jednom zvednou a přenesou od nosné plochy (4) stěnových prvků.

16. Zařízení podle některého z předcházejících nároků 10 až 15, vyznačující se tím, že otočný stůl (1) zahrnuje otáčecí ústrojí (68a, 69) pro otáčení nosných ploch (3,4).

17. Zařízení podle některého z předcházejících nároků 10 až 16, vyznačující se tím, že zařízení zahrnuje šachtu (71) pro spuštění otočného stolu (1).

18. Zařízení podle některého z předcházejících nároků 10 až 17, vyznačující se tím, 30 že nosné plochy (3, 4) jsou použitelné postupně jako pracovní plocha nebo nosná plocha stěnového prvku.

19. Zařízení podle některého z předcházejících nároků 10 až 18, vyznačující se tím, že nosné plochy (3,4) sestávají z pevně svařených úhlových nosných profilů.

20. Zařízení podle některého z předcházejících nároků 10 až 19, vyznačující se tím, že vyztužené profily vytvářejí přírubu na nosných profilech pro prodloužení nosných ploch (3,4).

21. Zařízení podle některého z předcházejících nároků 10až20, vyznačující se tím, 40 že přítlačná deska (7) pro přítlačné spojení udržuje stěnové prvky uspořádané ve sloupci na pracovní ploše přítlačným tlakem přednostně 14,7 kPa.

22. Zařízení podle některého z předcházejících nároků 10až21, vyznačující se tím, že zařízení obsahuje podpěrný prostředek (70) pro podepření otočného stolu (1).

23. Zařízení podle nároku 22, vy z n ač u j í cí se t í m, že podpěrný prostředek (70) přednostně zahrnuje nosník ve tvaru dvojitého T a má odchylku od svislice v podstatě menší než 9 mm.

50

24. Zařízení podle některého z předcházejících nároků 10až23, vyznačující se tím, že nosné plochy (3,4) jsou přednostně maximálně 22 m dlouhé, s výhodou 12 m až 14 m dlouhé.

25. Bednící prvek pro použití způsobu podle nároků 1 až 9, přičemž bednící prvek se vyznačuje tím, že zahrnuje trubku (21) s podélnými žebry (23) a příčnými štěrbinami (22), které jsou uspořádány pod určitými úhly vzhledem k ose trubky (21), přičemž příčné štěrbiny (22) jsou uspořádány v odstupech od sebe pro zadržení spojovací armatury (27), která zasahuje částečně do meziprostoru vrstvy stěnového prvku pro vyplnění betonem a vytvarování vnějšku oblasti meziprostoru do smyčky tak, že se vytvoří oko (29).

26. Bednící prvek podle nároku 25, vyznačující se tím, že je opatřen středící tyčí (24), přičemž středící tyč (24) je uspořádána pro prostrčení středem trubky (21) a oky (29) spojovací armatury (27), pro držení ve vycentrované poloze.

ío

27. Bednící prvek podle nároku 26, vyznačující se tím, že propojovací výstupky (26) bednícího prvku jsou uspořádány na středící tyči (24), a jsou upraveny pro další držení spojovací armatury (27).