CZ299455B6 - Montážní díl protiplamenového uzáveru a usporádání protiplamenového uzáveru - Google Patents

Abstract

Montážní díl protiplamenového uzáveru sestává z prvku (2) s více mezerami pro uhašení plamene vstupujícího na povrch prvku (2), k jehož povrchu je alespon v urcených bodech pevne privaren distancní prvek (5). Usporádání protiplamenového uzáveru (1) sestává z alespon dvou ve smeru proudení horlavéhoplynu za sebou umístených montážních prvku protiplamenového uzáveru (1) pro protékání horlavého plynu po sobe prvky (2), protiplamenového uzáveru (1)a z alespon jednoho distancního prvku (5) mezi prvky (2) protiplamenového uzáveru (1) pro vytvorenímeziprostoru mezi navzájem sousedícími prvky (2) protiplamenového uzáveru (1)

Description

Montážní díl protiplamenového uzávěru a uspořádání protiplamenového uzávěru

Oblast techniky

Vynález se týká montážního dílu protiplamenového uzávěru s prvkem s více mezerami pro uhašení plamene vstupujícího na povrch prvku a uspořádání protiplamenového uzávěru s alespoň dvěma ve směru proudění hořlavého plynu za sebou umístěnými těmito montážními prvky protiplamenového uzávěru.

Dosavadní stav techniky

K ochraně proti explozím, detonacím a stálému hoření se používají průniku plamene bránicí armatury s tak zvaným protiplamenovým uzávěrem, který zabraňuje rozvinutí plamene explozemi, detonacemi nebo stálým hořením. Je známo množství různých konstrukcí protiplamenových uzávěrů, které se v podstatě mohou zařadit do kategorie statických suchých, statických mokrých a dynamických protiplamenových uzávěrů.

Velký podíl dnes používaných průniku plamene bránicích armatur je opatřen statickými suchými protiplamenovými uzávěry. Přitom se jedná o prvky, u nichž se používá poznatek, že plameny nejsou reaktivní, při dodržení odpovídajících hraničních rozměrů, v úzkých mezerách a tím nastává jejich zhášení. Zhašení plamene se přitom zpravidla docílí vnitřním kontaktem plamene s chladnými stěnami, například vedením plamene úzkou mezerou.

Takovéto protiplamenové uzávěry se mohou provést jako síta s malými oky, desková zabezpečení, slinuté kovy, kuličkové zásypy a jako tak zvané páskové zabezpečení. Podstatné je, že k zabezpečení zvolené mezery protiplamenového uzávěru mohou být udržovány reprodukovatelné ve velmi úzkých tolerančních rozmezích. Proto se dnes nyní převážně používají pásková zabezpečení, která se zhotoví střídáním hladkého a vlnitého pásku. Vlnitý pásek je opatřen přímým nebo vlevo, nebo vpravo směřujícím šikmým zvlněním, které definuje velikost mezery. Tato leží v rozsahu 0,2 až maximálně 1,5 mm podle explozní směsi.

Podle typu průniku plamene bránicí armatury (zabezpečení proti explozi, detonaci, respektive stálému hoření) se do kompletní protiplamenového uzávěru sestavují jako prvky protiplamenového uzávěru dva, tři nebo více kotoučů páskového zabezpečení v kombinaci ke zvýšení mechanické pevnosti s obvodovou klecí.

Takovýto protiplamenový uzávěr je zveřejněn například v EP 0 375 455 A2. Je zde uvedena průniku plamene bránicí armatura s protiplamenovým uzávěrem sestávající ze čtyř ve směru proudění hořlavého plynu za sebou umístěných prvků protiplamenového uzávěru. Mezi jednotlivými prvky protiplamenového uzávěru jsou vytvořeny úzké meziprostory, které zásobují expanzní zóny pro plyn v mezerách a vedou k turbulentnímu proudění plynu. Meziprostory se vytváří pomocí distančních prvků mezi prvky protiplamenového uzávěru.

Obvyklé distanční prvky jsou obvykle při montáži protiplamenového uzávěru z více vrstev volně položeny mezi prvky protiplamenového uzávěru. Distanční prvky jsou přitom například tvořeny z uzavřeného trojúhelníkového nebo mnohoúhelníkového nebo smyčce podobného drátěného prstence.

Zejména u protiplamenových uzávěrů s většími průměry umožňují běžné rozpěrky jen nedostatečnou pevnost. Při demontáži, respektive čištění se mohou relativně drahé prvky protiplamenového uzávěru snadno poškodit. Při silných zatíženích, zejména při nestabilních detonacích,

-1 CZ 299455 B6 se prvky protiplamenového uzávěru při použití obvyklých rozpěrek deformují, takže se redukuje meziprostor mezi navzájem sousedícími prvky protiplamenového uzávěru.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu proto je vytvořit zlepšený protiplamenový uzávěr shora uvedeného typu.

Úkol se vyřeší montážním dílem protiplamenového uzávěru se znaky hlavního nároku tím, že io k povrchu prvku je alespoň v určených bodech pevně přivařen distanční prvek.

Pomocí pevného spojení distančního prvku s prvkem protiplamenového uzávěru se podstatně zvýší mechanická pevnost prvků protiplamenového uzávěru, takže se mohou také prvky protiplamenového uzávěru s většími rozměry, například až k 1600 mm, montovat, demontovat, dopravovat a čistit bez mechanického poškození.

Přednostně nastává připojení distančních prvků bodově, například pomocí bodového svařování, takže se zbytečně nezmenšuje povrch prvku protiplamenového uzávěru, určený pro průchod plynu a tekutiny.

Distanční prvky jsou přednostně tvarovány tak, že tvoří po celém povrchu příslušného prvku páskového zajištění rozmístěné dosedací body, takže se při zatížení tlakem zabraňuje průhybu páskového zajištění. Na rozdíl od toho nabízí stávající distanční prvky jen nerovnoměrně rozmístěné dosedací plochy, které proto zčásti vytváří dosedací body jen ve vnější obvodové oblasti prvků protiplamenového uzávěru.

Zvláště je výhodné, když jsou dosedací body distančního prvku rozděleny na povrchu příslušného prvku protiplamenového uzávěru rovnoměrně. Distanční prvek proto může být například mřížkovitý.

Distanční prvky mohou být vytvořeny z mřížkoviny z drátů, drátěného pletiva a/nebo kruhových tyčí.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je v následujícím blíže popsán pomocí přiložených výkresů. Na výkresech znázorňuje:

obr. 1 pohled na kompletní protiplamenový uzávěr se třemi ve směru proudění hořlavého plynu za sebou umístěnými prvky protiplamenového uzávěru a bodově přivařeným distančním prvkem v řezu, obr. 2 pohled na prvek protiplamenového uzávěru s bodově přivařeným distančním prvkem v řezu, obr. 3 půdorys prvku protiplamenového uzávěru z obr. 2, obr. 4 půdorys distančního prvku, který je vytvořen z drátěného pletiva, obr. 5 pohled na distanční prvek z drátěného pletiva z obr. 4 v řezu, obr. 6 pohled na prvek protiplamenového uzávěru s bodově přivařeným distančním prvkem z drátěného pletiva, obr. 7 půdorys prvku protiplamenového uzávěru s bodově přivařeným distančním prvkem z drátěného pletiva z obr. 6,

-2CZ 299455 B6 obr. 8 výřez půdorysu prvku protiplamenového uzávěru v podobě provedení prvku páskového zabezpečení, obr. 9 pohled na stávající protiplamenový uzávěr v řezu se třemi ve směru proudění hořlavého plynu za sebou uspořádanými prvky protiplamenového uzávěru a nestejnoměrně dimenzovanými distančními prvky na vnějším a vnitřním obvodu prvků protiplamenového uzávěru, obr. 10 půdorys a pohled v řezu na distanční prvek ve tvaru trojúhelníka, obr. 11 půdorys a pohled v řezu na distanční prvek ve tvaru smyčky a obr. 12 pohled v řezu na protiplamenový uzávěr se třemi ve směru proudění hořlavého plynu za sebou umístěnými prvky protiplamenového uzávěru, které jsou deformovány tlakem.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je patrný protiplamenový uzávěr 1 se třemi ve směru proudění hořlavého plynu za sebou umístěnými prvky 2a, 2b, 2c protiplamenového uzávěru i, které jsou vestavěny do obvodové klece 3. Obvodová klec 3 je dvoudílná, takže se prvky 2a, 2b, 2c protiplamenového uzávěru 1 mohou snadno montovat a později k výměně a čištění demontovat. Oba díly obvodové klece 3 jsou navzájem uchyceny pomocí šroubového spoje 4.

Je známo, že mezi dvěma navzájem sousedícími prvky 2a, 2b, 2c protiplamenového uzávěru i je vytvořen pomocí distančních prvků 5 meziprostor.

Když vstoupí na zpravidla kruhový povrch protiplamenového uzávěru i plamen, je pomocí více mezer v prvcích 2a, 2b, 2c protiplamenového uzávěru i tak silně ochlazen, že nastane uhašení.

Pomocí meziprostoru se vedle toho zajišťuje turbulentní proudění, které podporuje ochlazení a uhašení plamene.

Na obr. 2 je patrný pohled v řezu na montážní díl protiplamenového uzávěru 1 s prvkem 2 protiplamenového uzávěru i, na jehož povrchu je umístěn distanční prvek 5. Podle vynálezu je distanční prvek 5 pevně připojen k povrchu prvku 2 protiplamenového uzávěru i, přednostně pomocí bodových svárů 6. Tímto způsobem je montážní díl protiplamenového uzávěru i stabilizován a zabraňuje se mechanickému poškození při montáži nebo čištění a rovněž deformaci montážního dílu protiplamenového uzávěru i při vzniku detonační vlny.

Na obr. 3 je patrný montážní díl protiplamenového uzávěru I z obr. 2 v půdoryse. Je zřetelné, že distanční prvek 5 sestává z více rovnoběžných tyčí, které jsou umístěny navzájem v odstupu a tvoří rovnoměrně po celém povrchu prvku 2 protiplamenového uzávěru 1 rozdělené opěrné body pro sousední montážní díl protiplamenového uzávěru 1. Tím se účinně zabraňuje průhybu prvku 2 protiplamenového uzávěru i při zatížení tlakem, zejména při vzniku detonační vlny.

Na obr. 4 je patrná výhodná podoba provedení distančního prvku 5, který je tvořen drátěnou mřížkou. Na bodech křížení drátěné mřížky je distanční prvek 5 bodově přivařen k sousednímu prvku 2 protiplamenového uzávěru I, jaké je patrná v pohledu v řezu na obr. 5 a 6.

Na obr. 7 je patrný půdorys prvku 2 protiplamenového uzávěru i s distančním prvkem 5 v tvaru drátěné mřížky, který má rovnoměrně na každém druhém bodu křížení bodový svar 6 s prvkem 2 protiplamenového uzávěru i.

Na obr. 8 je patrný prvek 2 protiplamenového uzávěru i v podobě provedení jako prvek pásko50 vého zabezpečení v řezu v půdorysu. Prvek páskového zabezpečení je vytvořen z hladkého pásku 7 a pod ním ležícího zvlněného pásku 8, které jsou spirálovitě vinuty. Hladký pásek 7 a zvlněný pásek 8 jsou přibližně 10 mm široké.

-3CZ 299455 B6

Zvlnění na zvlněném pásku 8 definuje šířku mezery. Šířka mezery SW leží podle média, pro které je prvek páskového zabezpečení koncipován, v rozmezí méně než 0,2 mm až maximálně 1,5 mm.

Na obr. 9 je patrný obvyklý protiplamenový uzávěr i se třemi ve směru proudění hořlavého plynu za sebou umístěnými prvky 2a, 2b, 2c protiplamenového uzávěru I, které jsou vestavěny do obvodové klece 3. Na rozdíl od protiplamenového uzávěru I podle vynálezu jsou distanční prvky 5 mezi prvky 2a, 2b, 2c protiplamenového uzávěru i volně vloženy a dosedají na povrchu ío příslušného prvku 2a, 2b, 2c protiplamenového uzávěru i jen nerovnoměrně.

Obr. 10 znázorňuje podobu provedení obvyklého trojúhelníkového distančního prvku 9, který je volně vkládán mezi prvky 2 protiplamenového uzávěru i. Ze znázornění v řezu je patrné, že trojúhelníkový distanční prvek 9 je vytvořen z kruhového drátu.

Na obr. 11 je patrná jiná podoba provedení obvyklého smyčkového distančního prvku 10, který je rovněž volně vkládán mezi prvky 2 protiplamenového uzávěru 1 a na povrch příslušného prvku 2 protiplamenového uzávěru 1 dosedá nerovnoměrně. Ze zobrazení v řezu je patrné, že rovněž smyčkový distanční prvek 10 je vytvořen z kruhového drátu a dosedací plocha je umístěna na povrchu příslušného prvku 2 protiplamenového uzávěru i nerovnoměrně.

Jak je patrné ze zobrazení v řezu protiplamenového uzávěru 1 pod tlakovým zatížením, například při detonaci, nastává za tlakového zatížení deformace prvků 2a, 2b protiplamenového uzávěru I, takže se přemostí meziprostor mezi prvky 2a, 2b, 2c protiplamenového uzávěru 1. Tím může dojít k průniku plamene. Na rozdíl od na obr. 1 znázorněného protiplamenového uzávěru 1 s rovnoměrně po celém povrchu příslušného prvku 2 protiplamenového uzávěru I dosedajícím distančním prvkem 5 je možný průhyb prvků 2a, 2b protiplamenového uzávěru 1, protože běžné distanční prvky 9, 10 tvoří jen dílčí oporu pro příslušný prvek 2a, 2b, 2c protiplamenového uzávěru i. Při připojení trojúhelníkového distančního prvku 9 z obr. 10 se nalézají dosedací body nevýhodně dokonce jen ve vnější obvodové oblasti prvku 2 protiplamenového uzávěru J_.

Použitím stejnoměrně po celém povrchu příslušného prvku 2 protiplamenového uzávěru i dosedajícího distančního prvku 5 se zvýší stabilita montážního dílu protiplamenového uzávěru i a zajistí se konstantní meziprostor mezi navzájem sousedícími montážními díly protiplamenového uzávěru I také při zatížení tlakem.

Claims (8)

1. 40 PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Montážní díl protiplamenového uzávěru s prvkem (2) s více mezerami pro uhašení plamene vstupujícího na povrch prvku (2), vyznačující se tím, žek povrchu prvku (2) je

   45 alespoň v určených bodech pevně přivařen distanční prvek (5).
2. 2. Montážní díl protiplamenového uzávěru podle nároku 1, vyznačující se tím, že distanční prvek (5) tvoří na celém povrchu prvku (2) rozmístěné dosedací body pro vytvoření zvýšeného odporu proti průhybu prvků (2) při tlakovém zatížení.
3. 3. Montážní díl protiplamenového uzávěru podle nároku 2, vyznačující se tím, že dosedací body distančního prvku (5) jsou rozděleny na povrchu příslušného prvku (2) rovnoměrně.

   -4CZ 299455 B6
4. 4. Montážní díl protiplamenového uzávěru podle nároku 3, vyznačující se tím, že distanční prvek (5) je vytvořen mřížkovitý.
5. 5 5. Montážní díl protiplamenového uzávěru podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že distanční prvek (5) je tvořen mřížkovinou z drátů, nebo drátěného pletiva.
6. 6. Montážní díl protiplamenového uzávěru podle jednoho z nároků laž5, vyznačující se tím, že distanční prvek (5) je tvořen z kruhových tyčí.
7. 7. Montážní díl protiplamenového uzávěru podle jednoho z nároků lažó, vyznačující se t í m , že distanční prvek (5) je k povrchu prvku (2) bodově přivařen.
8. 8. Uspořádání protiplamenového uzávěru (1) s alespoň dvěma ve směru proudění hořlavého 15 plynu za sebou umístěnými montážními prvky protiplamenového uzávěru (1) podle jednoho z předcházejících nároků pro protékání hořlavého plynu po sobě prvky (2) protiplamenového uzávěru (1) a s alespoň jedním distančním prvkem (5) mezi prvky (2) protiplamenového uzávěru (1) pro vytvoření meziprostoru mezi navzájem sousedícími prvky (2) protiplamenového uzávěru (1).