CZ298910B6

CZ298910B6 - Vyvíjec plynu

Info

Publication number: CZ298910B6
Application number: CZ20012838A
Authority: CZ
Inventors: Saso@Takashi; Tanaka@Koji
Original assignee: Nippon Kayaku Kabushiki-Kaisha
Priority date: 1999-02-05
Filing date: 2000-02-04
Publication date: 2008-03-12
Also published as: EP1155927A4; CZ20012838A3; EP1155927A1; DE60026969D1; WO2000046078A1; KR100459589B1; KR20010101424A; DE60026969T2; EP1155927B1; US6929284B1

Abstract

Vyvíjec (X1 až X7) plynu zahrnuje krátkou válcovitou skrín (1), pricemž skrín (1) má vzduchotesný prostor (S) rozdelený do množství spalovacích komor(3, 4). V každé ze spalovacích komor (3, 4) je upraveno plyn vyvíjející cinidlo (6) pro vyvíjení plynu vysoké teploty prostrednictvím jeho spalování.Ve skríni (1) je usporádáno množství roznetek (8,9) pro individuální zapalování a spalování plyn vyvíjejících cinidel (6) v príslušných spalovacích komorách (3, 4). Jedna nebo více roznetek (8, 9) je umístena výstredne ke stredové ose (a) skríne (1). Zapalovací plameny príslušných výstredných roznetek (8, 9) jsou rízeny k šírení se kolem stredovéosy (a) skríne (1). Výstredné roznetky (8, 9) mají množství zapalovacích otvoru (38a, 48a, 58a). Príslušné zapalovací otvory (38a, 48a, 58a) jsou vytvoreny k šírení zapalovacích plamenu kolem stredové osy (a) skríne (1).

Description

Předložený vynález se týká zařízené k nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku pro automobily, přičemž konkrétně se týká vyvíječe plynu, zahrnujícího krátkou válcovitou skříň, přičemž má vzduchotěsný prostor rozdělený do množství spalovacích komor, přičemž v každé ze spalovacích komor je upraveno plyn vyvíjející činidlo pro vyvíjení plynu vysoké teploty proto střednictvím jeho spalování, ve skříni je uspořádané množství roznětek pro individuální zapalování a spalování plyn vyvíjejících činidel v příslušných spalovacích komorách, přičemž jedna nebo více roznětek je umístěna výstředně ke středové ose skříně, a zapalovací plameny příslušných výstředných roznětek jsou řízeny k šíření se kolem středové osy skříně.

Dosavadní stav techniky

V úvodu uvedený vyvíječ plynuje známý z EP-A-787630.

Další vyvíječ plynu rychlé nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku, jehož účelem je ochrana řidiče a dalších pasažérů automobilu proti účinkům nárazu způsobeného kolizí automobilu, je začleněný do modulu bezpečnostního nafukovacího vaku nainstalovaného ve volantu nebo na přístrojové desce vozidla. Tento vyvíječ plynu okamžitě, v odezvě na identifikační nárazový signál vysílaný v případě kolize snímačem nárazu, vyvíjí velké množství plynu vysoké tep25 loty.

Jedno provedení takového vyvíječe plynu pro rychlé nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku je příkladně znázorněné na obr. 25. Tento vyvíječ plynu zahrnuje skříň 100 se zdvojenou válcovou strukturou, sestávající z horního skříňového dílu 101 a spodního skříňového dílu 102 ve formě uzavíracích vík. Skříň 100 vykazuje konstrukční uspořádání, ve kterém je uvnitř skříně 100, prostřednictvím uvedení příslušných koncových okrajů vnitřních a vnějších válcových částí horního skříňového dílu 101 a spodního skříňového dílu 102 do vzájemného opěrného dosednutí a spojení svařením třením, vytvořený vzduchotěsný prostor S. Do tohoto vzduchotěsného prostoru S skříně 100 jsou postupně po sobě od vnitřní válcové části směrem k vnější válcové části uložené plyn vyvíjející činidlo 103 a válcový filtrační člen 104. Ve vnitřní válcové části je uspořádaná roznětka 105, zažehovaná a uváděná do činnosti v odezvě na identifikační nárazový signál vysílaný při identifikaci kolize snímačem nárazu, a zápalné činidlo 106, zapalované zažehnutím prostřednictvím roznětky 105.

Ve vyvíječi plynuje roznětka 105 v odezvě na identifikační nárazový signál vysílaný při identifikaci kolize automobilu snímačem nárazu zažehnuta za účelem zapálení zápalného činidla 106. Plamen zápalného činidla 106 prostupuje skrze zapalovací otvory 107 vytvořené ve vnitřní válcové části do vzduchotěsného prostoru S, přičemž zapaluje a zajišťuje spalování plyn vyvíjejícího činidla 103, v důsledku čehož dochází k okamžitému vyvíjení velkého množství plynu vysoké teploty. Uvedené velké množství plynu vysoké teploty proudí do filtračního členu 104, ve kterém se podrobuje odstraňování v něm obsažených nečistot spalování a současnému ochlazování, a odtud prostřednictvím výstupních otvorů 101a pro vyprazdňování plynu vytvořených v horním skříňovém dílu 101 bezprostředně do bezpečnostního nafukovacího vaku. Prostřednictvím tohoto velkého množství nečistot zbaveného plynu, vyprazdňovaného z příslušných výstupních otvorů

101a pro vyprazdňování plynu, dochází k prudkému nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku.

Ve vyvíječi plynu podle stavu techniky dochází v případě zažehnutí roznětky 105, které se uskutečňuje v odezvě na identifikační nárazový signál vysílaný snímačem nárazu, k okamžitému vy55 víjení velkého množství nečistot zbaveného plynu a jeho následného vyprazdňování za prudkého

-1 CZ 298910 B6 nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku bez ohledu na charakter kolize automobilu nebo na okamžitou polohu usazení řidiče. Proto v případě, kdy je řidič usazený v těsné blízkosti k volantu, stejně tak jako v případě kolize automobilu při nízké rychlosti, musí řidič snášet účinek nárazu bezpečnostního nafukovacího vaku způsobeného jeho prudkým nafukováním. Výsledkem je problém spočívající v tom, že bezpečnostní nafukovací vak nemůže dostatečně prokázat svojí základní ochrannou funkci.

Podstata vynálezu

Vzhledem k uvedeným skutečnostem je proto cílem předloženého vynálezu, poskytnout vyvíječ plynu, který umožňuje vykonávat základní ochrannou funkci bezpečnostního nafukovacího vaku prostřednictvím pozvolného nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku v počátečním stádiu a poté jeho prudkým nafukováním, nebo prostřednictvím rovnoměrného vyprazdňování nečistot zbaveného plynu po celém obvodu skříně.

Tento úkol je řešen vyvíječem plynu, zahrnujícím krátkou válcovitou skříň, přičemž skříň má vzduchotěsný prostor rozdělený do množství spalovacích komor, přičemž v každé ze spalovacích komor je upraveno plyn vyvíjející činidlo pro vyvíjení plynu vysoké teploty prostřednictvím jeho spalování, ve skříni je uspořádáno množství roznětek pro individuální zapalování a spalování plyn vyvíjejících činidel v příslušných spalovacích komorách, přičemž jedna nebo více roznětek je umístěna výstředně ke středové ose skříně, a zapalovací plameny příslušných výstředních roznětek jsou řízeny k šíření se kolem středové osy skříně. Podle vynálezu mají výstředné roznětky množství zapalovacích otvorů a příslušné zapalovací otvory jsou vytvořeny k šíření zapalovacích plamenů kolem středové osy skříně.

Výhodné provedení podle vynálezu spočívá v tom, že množství zapalovacích otvorů umožňuje zapalovacím plamenům výstředných roznětek šířit se do příslušných spalovacích komor.

Další výhodné provedení podle vynálezu spočívá v tom, že výstředné roznětky jsou překryté zapalovacími víčky, vytvořenými s příslušnými zapalovacími otvory.

Další výhodné provedení podle vynálezu spočívá vtom, že množství zapalovacích otvorů se otevírá do příslušných spalovacích komor zapalovacími plameny roznětek.

Další výhodné provedení podle vynálezu spočívá v tom, že všechny z příslušných zapalovacích otvorů jsou vytvořeny k šíření zapalovacích plamenů kolem středové osy skříně.

Další výhodné provedení podle vynálezu spočívá v tom, že všechny z výstředných roznětek jsou překryty zapalovacími víčky šálkovitého tvaru.

Přehled obrázků na výkresech

Předložený vynález bude dále podrobně popsán a objasněn na základě konkrétních příkladů jeho jednotlivých provedení ve spojení s připojenou výkresovou dokumentací, ve které představuje:

obr.l provedení vyvíječe plynu používaného ve spojení s bezpečnostním nafukovacím vakem pro sedadlo řidiče podle předloženého vynálezu, znázorněné v řezu, obr. 2 řez vyvíječem plynu z obr. 1, vedený rovinou A-A, obr. 3 strukturu vnitřního válcového prvku, znázorněnou ve zvětšeném perspektivním pohledu,

-2CZ 298910 B6 obr. 4 (a) až 4 (c) v jednotlivých pohledem drátěné síťové pletivo a zvlněný válcový drát, ze kterých se zhotovují filtrační člen,

obr. 5 5	první modifikované provedení vyvíječe plynu používaného ve spojení s bezpečnostním nafukovacím vakem pro sedadlo řidiče podle předloženého vynálezu, znázorněné v řezu,
obr. 6	řez vyvíječem plynu z obr. 5, vedený rovinou B-B,
ío obr, 7	druhé modifikované provedení vyvíječe plynu používaného ve spojení s bezpečnostním nafukovacím vakem pro sedadlo řidiče podle předloženého vynálezu, znázorněné v řezu,
obr. 8 15 obr. 9	řez vyvíječem plynu z obr. 7, vedený rovinou C-C, třetí modifikované provedení vyvíječe plynu používaného ve spojení s bezpečnostním nafukovacím vakem pro sedadlo řidiče podle předloženého vynálezu, znázorněné v řezu,

obr. 10 čtvrté modifikované provedení vyvíječe plynu používaného ve spojení s bezpečnostním

	nafukovacím vakem pro sedadlo řidiče podle předloženého vynálezu, znázorněné v řezu,
obr. 11 25 obr. 12	řez vyvíječem plynu z obr. 10, vedený rovinou D-D, páté modifikované provedení vyvíječe plynu používaného ve spojení s bezpečnostním nafukovacím vakem pro sedadlo řidiče podle předloženého vynálezu, znázorněné v řezu,
30 obr. 13	řez vyvíječem plynu z obr. 12, vedený rovinou E-E,
obr. 14	strukturou výstředně uspořádané roznětky, znázorněnou ve zvětšeném řezu,
obr. 15 35 obr. 16	roznětku z obr. 14, znázorněnou ve zvětšeném perspektivním pohledu, šesté modifikované provedení vyvíječe plynu používaného ve spojení s bezpečnostním nafukovacím vakem pro sedadlo řidiče podle předloženého vynálezu, znázorněné v řezu,
40 obr. 17	sedmé modifikované provedení vyvíječe plynu používaného ve spojení s bezpečnostním nafukovacím vakem pro sedadlo řidiče podle předloženého vynález, znázorněné v řezu,
obr. 18 45 obr. 19	řez vyvíječem plynu z obr. 17, vedený rovinou F-F, modifikované provedení výstředně uspořádané roznětky, znázorněné ve zvětšeném řezu,
obr. 20 50 obr. 21	roznětku z obr. 19, znázorněnou ve zvětšeném perspektivním pohledu, osmé modifikované provedení vyvíječe plynu používaného ve spojení s bezpečnostním nafukovacím vakem pro sedadlo řidiče podle předloženého vynálezu, znázorněné v řezu,
55 obr. 22	řez vyvíječem z obr. 21, vedený rovinou G-G,

-3 CZ 298910 B6 obr. 23 (a) až 23 (c) v jednotlivých pohledem plechovou mřížovinu, ze které se zhotovuje vnitřní válcový prvek, obr. 24 plechovou mřížovinu z obr. 23, znázorněnou v roztaženém stavu, a obr. 25 provedení vyvíječe plynu používaného ve spojení s bezpečnostním nafukovacím vakem pro sedadlo řidiče podle stavu techniky.

Příklady provedení vynálezu

Vyvíječ XI až X7 plynu podle předloženého vynálezu se používá především pro nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku upraveného v poloze sedadla řidiče. Vyvíječ plynu XI až X7 podle vynálezu zahrnuje skříň i, jejíž vnitřní prostor je rozdělený na množství spalovacích komor 3, 4, a plyn vyvíjející činidlo 6, uložené v každé z těchto spalovacích komor 3, 4 se prostřednictvím zapálení příslušným množstvím roznětek 8, 9 spaluje tak, že je možné průběh rozvinování bezpečnostního nafukovacího vaku regulovat. Ve vyvíječi XI až X7 plynu podle vynálezu je nečistot zbavený plyn, vyvíjený spalováním plynu vyvíjejícího činidla 6 prostřednictvím jeho zapálení výstředně uspořádanou roznětkou 8, 9, způsobilý se rovnoměrně vyprazdňovat z příslušných výstupních otvorů pro vyprazdňování plynu, což je důsledkem použití konstrukčního uspořádání, ve kterém je jedna nebo více příslušných roznětek 8, 9 uspořádaných výstředně vzhledem k ose a skříně i.

Dále bude na základě obr. 1 až 24 připojené výkresové dokumentace podrobně popsána jednotlivá provedení vyvíječe XI až X7 plynu určeného pro použití ve spojení s bezpečnostním nafukovacím vakem upraveným v poloze sedadla řidiče.

Vyvíječ XI plynu, znázorněný na obr. 1 a 2, umožňuje regulaci průběhu rozvinování bezpečnost30 ního nafukovacího vaku a je schopný zajistit vyprazdňování nečistot zbaveného plynu rovnoměrně po celém obvodu vnější válcové části 15 z příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu na základě strukturního uspořádání vnitřního válcového prvku 2. Vyvíječ XI plynu zahrnuje z hlediska výšky nízkou skříň I válcové konfigurace, vnitřní válcový prvek 2, uložený ve skříni 1, přepažovací prvek 5 pro rozdělování vnitřního prostoru vnitřního válcového prvku 2 na dvě části, a to horní spalovací komoru 3 a spodní spalovací komoru 4 a dále plyn vyvíjející činidlo 6 a filtrační člen 7, uložené a odpovídající způsobem uspořádané v každé z uvedených spalovacích komor 3,4 a dvě roznětky 8, 9 pro na sobě nezávislé zapalování a spalování plyn vyvíjejícího činidla 6 nacházejícího se v příslušných spalovacích komorách 3, 4.

Skříň 1 vykazuje zdvojenou válcovou strukturu, v jejímž vnitřku je prostřednictvím horního skříňového dílu 10 a spodní skříňového dílu 11 vytvořený vzduchotěsný prostor S. Horní skříňový díl 10 tvoří horní uzavírací víko 12, vnější válcový vystupující úsek 13, vybíhající z vnějšího obvodového okraje horního uzavíracího víka 12, vnitřní válcový vystupující úsek 14, vybíhající ze středové oblasti horního uzavíracího víka 12 do vzduchotěsného prostoru S, přičemž tyto sou45 části jsou zhotovené ze slitiny hliníku nebo podobného materiálu a vytvořené odlitím v jediném integrálním celku. Spodní skříňový díl Π. tvoří krátká vnější válcová část 15 válcové konfigurace, spodní uzavírací víko 16 deskovité konfigurace, určené pro uzavření spodního koncového okraje vnější válcové části 15, a protáhlá vnitřní válcová část 17, vybíhající ze středové oblasti spodního uzavíracího víka 16 do vzduchotěsného prostoru S, přičemž tyto součásti jsou, podobně jako v předcházejícím případě, zhotovené ze slitiny hliníku nebo podobného materiálu a vytvořené odlitím v jediném integrálním celku.

V oblasti horního koncového okraje vnější válcové části 15 je vytvořeno množství výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu, ústících do vzduchotěsného prostoru S. Uvedené výstupní otvory 15a pro vyprazdňování plynu jsou, jak může být seznatelné z obr. 2, uspořádané v předem

-4CZ 298910 B6 stanovených vzájemných rozestupech v obvodovém směru skříně I. Tyto výstupní otvory 15a pro vyprazdňování plynu jsou překryté a uzavřené prostřednictvím protržitelné lamely 21, nalepené na vnitřním povrchu vnější válcové části 15. Protržitelná lamela 21 je vytvořená z tenké koncové fólie, například hliníková fólie, a její funkcí je prevence proti nežádoucímu vnikání vlhkosti do skříně i a nastavení vnitřního tlaku vyvíječe XI plynu během spalování. V oblasti horního koncového okraje protáhlé vnitřní válcové části Π je vytvořeno množství zapalovacích otvorů 17a, ústících do vzduchotěsného prostoru S. Uvedené zapalovací otvory 17a jsou uspořádané v předem stanovených vzájemných rozestupech v obvodovém směru skříně 1.

ío Spodní uzavírací víko 16 je vytvořené v jediném integrálním celku s krátkou vnitřní válcovou částí 18, kteráje vůči ose a skříně I uspořádaná výstředně. Krátká vnitřní válcová část 18 vystupuje mezi vnější válcovou částí 15 a protáhlou vnitřní válcovou částí 17 do vnitřního prostoru skříně 1. Velikost délky, ve které krátká vnitřní válcová část 18 vystupuje do vnitřního prostoru skříně 1, je menší než velikost délky vnější válcové části 15, zatímco velikost délky, ve které do vnitřního prostoru skříně 1, je menší než velikost délky vnější válcové části 15, zatímco velikost délky, ve které do vnitřního prostoru skříně 1 vystupuje protáhlá vnitřní válcová část 17, se shoduje s velikostí délky vnější válcové části 15. Ve vnějším obvodovém okraji spodního uzavíracího víka 16 je upravená po celé jeho délce se rozkládající a radiálně vně z vnější válcové části 15 vystupující přírubová válcová část 19. Tato přírubová válcová část 19 je na svém horním konco20 vém okraji opatřená boční přírubou 20, přičemž tato boční příruba 20 je vyhnutá do horizontálního uspořádání tak, že vzhledem k vnější válcové části 15 vystupuje radiálně směrem vně. Prostřednictvím této boční příruby 20 se vyvíječ XI plynu připevňuje k držáku modulu bezpečnostního nafukovacího vaku.

Skříň 1 vykazuje zdvojenou válcovou strukturu, ve které jsou příslušné horní a spodní koncové okraje vnější válcové části 15 a protáhlé vnitřní válcové části 17 uzavřené prostřednictvím příslušných uzavíracích vík 12, 16. Konkrétně řečeno, spodní koncový okraj vnějšího válcového vystupujícího úseku 13 horního skříňového dílu 10 dosedá čelně na horní koncový okraj vnější válcové části 15 a spodní koncový okraj vnitřního válcového vystupujícího úseku 14 dosedá čelně na horní koncový okraj protáhlé vnitřní válcové části 17 a za tohoto stavu se příslušné spodní a horní koncové okraje navzájem spojí svařením (např. svařováním třením). V důsledku toho se vnitřní prostor skříně I rozdělí na prstencovitý vzduchotěsný prostor S a vnitřní úložný prostor SI. Uvedený prstencovitý vzduchotěsný prostor S je uspořádaný mezi vnějším válcovým vystupujícím úsekem 13 a vnější válcovou částí 15 na jedné straně a vnitřním válcovým vystupu35 jícím úsekem 14 a protáhlou vnitřní válcovou částí 17 na straně druhé, a uvedený vnitřní úložný prostor SI je uspořádaný uvnitř vnitřního válcového vystupujícího úseku 14 a protáhlé vnitřní válcové části 17.

Vzduchotěsný prostor S, vytvořený ve skříni l, je v axiálním směru této skříně 1 prostřednictvím vnitřního válcového prvku 2 a přepažovacího prvku 5 rozdělený na dvě spalovací komory 3, 4, a to na horní spalovací komoru 3 a na spodní spalovací komoru 4. Vnitřní válcový prvek 2, tvarováním zpracovaný do válcově tvarovaného profilu, je uložený mezi vnější válcovou částí 15 a krátkou vnitřní válcovou částí 18 a uspořádaný vůči vnitřnímu válcovému vystupujícímu úseku 14 a protáhlé vnitřní válcové části 17 koaxiálně. Vnitřní válcový prvek 2 se rozkládá od spodního uzavíracího víka 16 do blízkosti horního uzavíracího víka 12. Horní koncový okraj vnitřního válcového prvku 2 je překrytý prostřednictvím uzavíracího prvku 22, který je nalisováním uložený na vnějším obvodu protáhlé vnitřní válcové části 17. Za tohoto stavu vnitřní válcový prvek 2 rozděluje vzduchotěsný prostor S ve skříni I na prstencovitý prostor S2 pro průchod plynu, uspořádaný mezi vnější válcová částí 15 a vnitřním válcovým prvkem 2, a na prstencovitý spalovací prostor S3, uspořádaný mezi protáhlou vnitřní válcovou částí 17 a vnitřním válcovým prvkem 2. Vnitřní válcový prvek 2 je opatřený množstvím otvorů S2 pro průchod plynu, které zajišťují vzájemné průtokové spojení mezi prostorem S2 pro průchod plynu a spalovacím prostorem S3. Uvedené otvory 2a pro průchod plynu jsou ve vnitřním válcovém prvku 2, jak může být seznatelné z obr. 2, uspořádané v axiálním a v obvodovém směru. Počet otvorů 2a pro průchod plynu opatřených v dílčí obvodové oblasti δ vnitřního válcového prvku 2 nacházející se nejblíže vhle-5 CZ 298910 B6 dem ke krátké vnitřní válcové části 18 je menší než počet těchto otvorů 2a pro průchod plynu ve zbývající obvodové oblasti ε, nacházející se ve vzdálenosti od krátké vnitřní válcové části 18. V důsledku toho vnitřní válcový prvek 2 vykazuje strukturu, jejíž propustnost plynu v dílčí obvodové oblasti δ, nacházející se nejblíže vzhledem ke krátké vnitřní válcové části 18, je nižší než ve zbývající obvodové oblasti ε.

Vnitřní válcový prvek 2 je zhotovený z tenkého ocelového plochého materiálu opatřeného průchozími otvory (například děrovaného plechu), zpracovaného a upraveného tak, že počet otvorů 2a pro průchod plynu nacházejících se v dílčí obvodové oblasti δ vnitřního válcového prvku 2 je, ío jak může být seznatelné z obr. 3, menší než počet těchto otvorů 2a pro průchod plynu nacházejících se ve zbývající obvodové oblasti ε. Vnitřní válcový prvek 2 je vytvořený tvarováním a lisováním tenkého ocelového plochého děrovaného materiálu do válcového tvarového profilu a následným spojením příslušných konců k sobě navzájem za použití některého, pro uvedený účel vhodného postupu spojování, například bodového svařování.

Mezí horním uzavíracím víkem 12 a spodním uzavíracím víkem 16 je ve vnitřním válcovém prvku 2 uložený přepažovací prvek 5, který je uspořádaný v podstatě paralelně s uvedenými horním uzavíracím víkem 12 a spodním uzavíracím víkem 16. Při tomto uspořádání rozděluje přepažovací prvek 5 spalovací prostor S3 ve vnitřním válcovém prvku 2 v axiálním směru skříně

1 na dvě spojovací komory 3, 4, a to na horní spalovací komoru 3 a na spodní spalovací komoru

4. Přepažovací prvek 5 je prostřednictvím v jeho středové oblasti upravené průchozí díry 24 nalícovaný a uložený na vnějším obvodu protáhlé vnitřní válcové části 17, přičemž je tento přepažovací prvek 5 současně umístěný čelně proti krátké vnitřní válcové části 18 na horní straně této krátké vnitřní válcové části 18. Za tohoto stavu je protáhlá vnitřní válcová část 17 uspořádána tak, že prochází skrze spodní spalovací komoru 4 a skrze přepažovací prvek 5, a vystupuje do horní spalovací komory 3. Naproti tomu, krátká vnitřní válcová část 18 je uspořádaná tak, že vystupuje do spodní spalovací komory 4. V každé z uvedených spalovacích komor 3, 4 je uložené plyn vyvíjející činidlo 6, a kolem tohoto plyn vyvíjející činidla 6 je v každé z těchto spalovacích komor 3, 4 uspořádaný filtrační člen 7.

Filtrační člen 7, uspořádané v příslušných spalovacích komorách 3, 4, jsou vytvarované do válcového tvarového profilu, který je volně uložený do vnitřního válcového prvku 2. Filtrační člen 7, nacházející se v horní spalovací komoře 3, je uložený ve vnitřním válcovém prvku 2 a uspořádaný v poloze, ve které je ve vzájemném styku s (a rozkládá se mezi) přepažovacím prvkem 5 a uzavíracím prvkem 22. Filtrační člen 7, nacházející se ve spodní spalovací komoře 4, je uložený ve vnitřním válcovém prvku 2, a uspořádaný v poloze, ve které je ve vzájemném styku s (a rozkládá se mezi) přepažovacím prvkem 5 a spodním uzavíracím víkem J_6. Každý filtrační člen 7 je s výhodou vytvořený, s nízkými náklady, tvarovým lisováním drátěného síťového pletiva, znázorněného na obr. 4 (a) nebo splétáním zvlněného válcovaného drátu, znázorněného na obr. 4 (b) do válcového tvarového profilu, který je znázorněný na obr. 4 (c).

Ve spodní spalovací komoře 4 je mezi plyn vyvíjejícím činidlem 6 a přepažovacím prvkem 5, a ve vzájemném styku s přepažovacím prvkem 5 uspořádaný pružný tlumicí prvek 25. První pružný tlumicí prvek 25 slouží k zabraňování nežádoucí destrukce plyn vyvíjejícího činidla 6 na prach, způsobované vibracemi a otřesy, a zároveň slouží jako tepelný izolátor pro potlačování přestupu tepla mezi spalovacími komorami 3, 4. Vzhledem ktomu je jako první pružný tlumicí prvek 25 výhodné použít elastický materiál, například takový, jakoje keramický vláknitý materiál používaný pro účely tepelné izolace. V horní spalovací komoře 3 je mezi plyn vyvíjejícím činidlem 6 a uzavíracím prvkem 22, a ve vzájemném styku s uzavíracím prvkem 22, uspořádaný druhý pružný tlumicí prvek 26. Tento druhý pružný tlumicí prvek 26 slouží k zabraňování nežádoucí destrukce plyn vyvíjejícího činidla 6 na prach, způsobované vibracemi a otřesy.

Jako materiál pro vytvoření druhého pružného tlumicího prvku 26 je výhodné použít elastický materiál, například takový, jako je silikonový kaučuk nebo silikonová pěnová hmota. Rovněž tak

-6CZ 298910 B6 je možné, jako materiál pro vytvoření druhého pružného tlumicího prvku 26, použít keramický vláknitý materiál používaný pro účely tepelné izolace.

Příslušné roznětky 8, 9 jsou jednotlivě a na sobě nezávisle uložené jedna ve vnitřním úložném prostoru Sl a druhá v krátké vnitřní válcové části 18. Příslušné roznětky 8, 9 jsou vzduchotěsně uložené v kuželovitých úložných osazeních 27, upravených v příslušných vnitřních válcových částech 17, 18 prostřednictvím utěsňovacích prvků. Uvedené roznětky 8, 9 jsou upevněné a napevno utemované prostřednictvím ohnutí na nich opatřených temovacích prvků 28 směrem dovnitř k vrcholovým okrajům příslušných vnitřních válcových částí 17, 18. Roznětka 8 je orienio tována čelně proti podpůrnému zápalnému činidlu 29, které se nachází ve vnitřním úložném prostoru Sk Toto podpůrné zápalné činidlo 29 je umístěné v horním uzavíracím víku 12 horního skříňového dílu 10, a z hlediska jeho polohy je uspořádané tak, že těsně přiléhá k příslušným zapalovacím otvorům 17a. Tyto roznětky 8, 9 jsou uváděné do činnosti na základě a v odezvě na identifikační nárazový signál vysílaný v případě kolize automobilu snímačem nárazu.

Za tohoto stavu je roznětka 8, umístěná v protáhlé vnitřní válcové části 17, uspořádaná v ose a skříně i, a slouží k zapalování podpůrného zápalného činidla 29 a v důsledku toho spalování podpůrného zápalného činidla 29 a generování zapalovacího plamene, který skrze zapalovací otvory 17a prostupuje do horní spalovací komory 3. Roznětka 9, umístěná v krátké vnitřní válcové části

18, vystupuje do spodní spalovací komory 4, je uspořádaná v poloze, která je vzhledem k ose a skříně 1 excentrická a nachází se v blízkosti dílčí obvodové oblasti δ vnitřního válcového prvku 2.

Dále bude popsáno a objasněno uvádění vyvíječe XI plynu do činnosti a jeho funkční činnost.

V okamžiku, kdy je snímačem nárazu identifikována kolize automobilu, dojde prostřednictvím uvedení do činnosti pouze roznětky 8 k zažehnutí a zapálení podpůrného zápalného činidla 29. Vytvořený zapalovací plamen podpůrného zápalného činidla 29. Vytvořený zapalovací plamen podpůrného zápalného činidla 29 proniká v radiálním směru skrze zapalovací otvory 17a do hor30 ní spalovací komory 3 a šíří se v celém rozsahu obvodového směru skříně L V důsledku rovnoměrného spalování plyn vyvíjejícího činidla 6, způsobeného prostřednictvím tohoto zapalovacího plamene, dochází k vyvíjení plynu vysoké teploty. V této době je prostřednictvím tepelně izolační funkce prvního pružného tlumicího prvku 25 potlačen, nebo alespoň eliminován na minimální míru, přestup tepla vyvíjeného spalováním v horní spalovací komoře 3 a současně je zabráněno zapálení plyn vyvíjejícího činidla 6 umístěného ve spodní spalovací komoře 4.

Plyn vysoké teploty, vyvíjený v horní spalovací komoře 3, proudí v celém rozsahu obvodového směru skříně I, prostupuje do filtračního členu 7, ve kterém se podrobuje odstraňování v něm obsažených nečistot spalování a současného ochlazování, a odtud dále proudí skrze otvory 2a pro průchod plynu ve vnitřním válcovém prvku 2 ven do prostoru S2 pro průchod plynu. Vzhledem k tomu, že spalování plyn vyvíjejícího činidla 6 v horní spalovací komoře 3 pokračuje, dochází ke zvyšování tlaku ve skříni I na předem stanovenou hodnotu a při jejím překročení k porušení protržitelné lamely 21 a nečistot zbavený plyn, který rovnoměrně prochází do prostoru S2 pro průchod plynu, se prostřednictvím výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu vyprazdňuje do bezpečnostního nafukovacího vaku. V důsledku toho se bezpečnostní nafukovací vak začíná pozvolna rozvinovat a nafukovat malým množstvím nečistot zbaveného plynu, vyvíjeného pouze v horní spalovací komoře 3.

Poté, jakmile je po krátkém časovém intervalu od zahájení spalování plyn vyvíjejícího činidla 6 v horní spalovací komoře 3 uvedená do činidla 6 v horní spalovací komoře 3 uvedená do činnosti roznětka 9, dojde k iniciovanému zapálení plyn vyvíjejícího činidla 6 umístěného ve spodní spalovací komoře 4, je zahájeno spalování a v důsledku toho vyvíjení plynu vysoké teploty. Spalování ve spalovací komoře 4 je zahájeno ze stavu, kdy se spalování plyn vyvíjejícího činidla 6 kolem roznětky 9 uskutečňuje lokálně. Spalování postupuje v obvodovém směru skříně 1 a v průběhu času se postupně přeměňuje na celkové spalování ve spodní spalovací komoře 4 plyn vysoké tep-7CZ 298910 B6 loty vyvíjený kolem roznětky 9 proniká do filtračního členu 7 pouze v oblasti přilehlé k roznětce 9.

Po průchodu plynu vysoké teploty skrze filtrační člen 7 je množství plynu, které vystupuje do prostoru S2 pro průchod plynu, prostřednictvím dílčí obvodové oblasti δ vnitřního válcového prvku 2 omezeno tak, že většina plynu, která pronikla do filtračního plynu 7 protéká dále v obvodovém směru filtračního členu 7. K uvedené skutečnosti dochází proto, že plyn vysoké teploty, který vstoupil do filtračního členu 7 a prostupuje skrze něj, naráží na vnitřní obvodovou plochu vnitřního válcového prvku 2 a v důsledku malého počtu otvorů 2a pro průchod plynu, nacházejíio cích se v příslušné dílčí obvodové oblasti δ vnitřního válcového prvku 2, se kterou tento plyn přichází do vzájemného styku, mění směr svého protékání. V důsledku toho, a to dokonce i v případě, kdy se spalování v počáteční fázi spalování uskutečňuje lokálně pouze v oblasti kolem roznětky 9, je možné zajistit distribuování plynu vysoké teploty v obvodovém směru filtračního členu 7 a tím docílit rovnoměrné protékání nečistot zbaveného plynu do prostoru S2 pro průchod plynu.

Nečistot zbavený plyn, vyvíjený ve spodní spalovací komoře 4 a protékající do prostoru S2 pro průchod plynuje rovnoměrně vyprazdňován kolem vnější válcové části 15 z příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu.

Vzhledem k uvedenému se pozvolné rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku přeměňuje na prudké rozvinování a nafukování velkým množstvím nečistot zbaveného plynu, vyprazdňovaného za tohoto stavu z obou spalovacích komor 3, 4. Souhrnně řečeno, v počáteční fázi nafukování je zahájeno pozvolné rozvinování a nafukování bezpečnostního nafu25 kovacího vaku prostřednictvím malého množství plynu, k jehož vyvíjení dochází pouze v horní spalovací komoře 3. Poté, po uplynutí krátkého časového intervalu od zahájení počáteční fáze rozvinování a nafukování a po iniciaci spalování v další, spodní spalovací komoře 4, se rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku přeměňuje na prudce probíhající rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku prostřednictvím velkého množství plynu vyvíjeného současně v obou spalovacích komorách 3, 4. Bezpečnostní nafukovací vak se nafukuje hladce a rovnoměrně nečistot zbaveným plynem, který je rovnoměrně vyprazdňovaný v příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu po celém obvodu vnější válcové části 15.

Při zahájení spalování v horní spalovací komoře 3 protéká část vyvíjeného plynu vysoké teploty prostřednictvím prostoru S2 pro průchod plynu do spodní spalovací komory 4 a naopak. Vzhledem ktomu, že se plyn vysoké teploty, protékající do spodní spalovací komory 4, během, jeho pronikání z prostoru S2 pro průchod plynu do spodní spalovací komoiy 4 při zahájení a v počáteční fázi spalování ochlazuje prostřednictvím jeho průchodu skrze vnitřní válcový prvek 2 a filtrační člen 7, není tento plyn schopný zajistit samovolné zažehnutí a zapálení plyn vyvíjejícího činidla 6, které se nachází v této spodní spalovací komoře 4. Nicméně, v průběhu spalování plyn vyvíjejícího činidla 6 v horní spalovací komoře 3 dochází k postupnému zvyšování teploty filtračního členu 7 ve spodní spalovací komoře 4 tak, že do této spodní spalovací komory 4 pronikající plyn může po určité době způsobit samovolné zažehnutí a následné zapálení plyn vyvíjejí45 čího činidla 6 i ve spodní spalovací komoře 4. Vzhledem k uvedené skutečnosti je proto nezbytné, že účelem docílení iniciovaného zažehnutí a spalování příslušného plyn vyvíjejícího činidla 6 v příslušných spalovacích komorách 3, 4 prostřednictvím příslušných roznětek 8, 9 v krátkém časovém intervalu, načasovat samovolné zapálení plyn vyvíjejícího činidla 6 ve spodní spalovací komoře 4 tak, aby doba nezbytná pro samovolné zažehnutí plyn vyvíjejícího činidla 6 prostřed50 nictvím příslušného množství tepla plynu vysoké teploty pronikajícího do spodní spalovací komory 4 byla delší než krátký časový interval, ve kterém dochází k iniciaci příslušné roznětky 8, 9.

Iniciace a postupné uvádění jednotlivých roznětek 8, 9 do činnosti nemusí být nezbytně nutně uskutečňováno v uvedeném krátkém časovém intervalu a toto uvádění příslušných roznětek 8, 9

-8CZ 298910 B6 do činnosti, respektive délku uvedeného časového intervalu je možné s výhodou volit podle charakteru kolize automobilu.

Pro účely ilustrace: V případě vysoce nebezpečné kolize automobilu, například takové jako přímý čelní náraz nebo bočně čelní náraz při vysoké rychlosti, jsou příslušné roznětky 8, 9 uvedeny do činnosti zároveň za současného okamžitého prudkého rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku velkým množstvím plynu vyvíjeného v obou spalovacích komorách 3, 4. V případě středně nebezpečné kolize jsou příslušné roznětky 8, 9 uvedeny do činnosti jednotlivě, v krátkém časovém intervalu po sobě, za pozvolného rozvinování a nafukování bezpečio nostního nafukovacího vaku malým množstvím vyvíjeného plynu v počáteční fázi nafukování a poté, po příslušném krátkém časovém intervalu, za prudkého rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku velkým množstvím vyvíjeného plynu. V případě méně nebezpečné kolize je uváděna do činnosti pouze roznětka 8 a plyn vyvíjející činidlo 6 nacházející se v horní spalovací komoře 3 je zapáleno zprostředkovaně. V tomto případě dochází pouze k pozvolnému rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku prostřednictvím malého množství vyvíjeného plynu, které pro úplné rozvinutí spotřebuje relativně velkou dobu.

Jak již bylo v souladu s vyvíječem XI plynu uvedeno shora, je prostřednictvím uvádění příslušných roznětek 8, 9 do činnosti postupně po sobě v krátkém časovém intervalu možné provádět regulaci nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku tak, že se tento bezpečnostní nafukovací vak v počáteční fázi nafukování nafukuje pozvolna malým množstvím plynu vyvíjeném pouze v horní spalovací komoře 3 a poté se, v následné fázi, nafukuje prudce velkým množstvím plynu, k jehož vyvíjení dochází v obou spalovacích komorách 3, 4. To znamená, že množství plynu, které se vyprazdňuje do bezpečnostního nafukovacího vaku, je možné regulovat ve dvou krocích.

Ve spojení spopsaným provedením vyvíječe XI plynu je tedy možné, vzhledem ktomu, že vyprazdňování plynu z příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu po celém obvodu vnější válcové části 15 může být prováděno rovnoměrně, docílit rovnoměrné a hladké rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku i v případě, kdy jsou příslušné roz30 nětky 8, 9 tak, aby bylo možné regulovat jednotlivé fáze nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku, uspořádané vzhledem k ose a skříně i výstředně.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem nemusí pasažér na sedadle řidiče dokonce ani v případě, kdy sedí v těsné blízkosti volantu, snášet účinek nárazu bezpečnostního nafukovacího vaku způsobovaného jeho prudkým rozvinováním a nafukováním v počáteční fázi nafukování nebo účinek nerovnoměrného rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku, v důsledku čehož může být zajištěno spolehlivé vykonávání základní ochranné funkce bezpečnostního nafukovacího vaku.

Přestože vyvíječ XI plynu vykazuje funkci spočívající v tom, že se vyvíjený plyn z příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu vyprazdňuje rovnoměrně po celém obvodu vnější válcové části 15 prostřednictvím zvolení a opatření příslušného počtu otvorů 2a pro průchod plynu ve vnitřním válcovém prvku 2, je rovněž tak možné stejnou funkci docílit prostřednictvím nastavení otevření a zprůchodnění příslušných otvorů 2a pro průchod plynu. To znamená, že v případě, kdy se počet nebo otevření a zprůchodnění otvorů 2a pro průchod plynu opatřených v obvodové oblasti ε vnitřního válcového prvku 2, zvětšuje se zvětšující se vzdáleností od roznětky 9, je možné v počáteční fázi spalování spolehlivě docílit distribuování vyvíjeného plynu v celém rozsahu obvodového směru skříně i.

Dále bude popsáno konstrukční uspořádání vyvíječe X2 plynu, znázorněného na obr. 5 a 6.

Vyvíječ X2 plynu v provedení podle obr. 5 a 6 umožňuje řízené ovládání průběhu rozvinování bezpečnostního nafukovacího vaku a je schopný zajistit rovnoměrné vyprazdňování nečistot zbaveného plynu z příslušných výstavních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu po celém obvodu vnější válcové části 15 prostřednictvím použitého strukturního uspořádání příslušných výstupních

-9CZ 298910 B6 otvorů 15a pro vyprazdňování plynu ve vnější válcové části 15. Na obr. 5 a 6 jsou součásti vyvíječe plynu, které se shodují se součástmi provedení podle obr. 1 a 2, z důvodu vyhnutí se opakování jejich již jednou uvedeného popisu, označené stejnými vztahovými značkami.

Z obr. 5 a 6 může být seznatelné, že počet příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu vytvořených v dílčí obvodové oblasti a vnější válcové části 15 nacházející se nejblíže vzhledem k roznětce 9, která je umístěna v krátké vnitřní válcové části 18, je menší než počet těchto otvorů 15a pro vyprazdňování plynu se zbývající obvodové oblasti β vnější válcové části 15 nacházející se ve vzdálenosti od roznětky 9. Počet výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování io plynu vytvořených ve zbývající obvodové oblasti β vnější válcové části 15 se zvyšuje se zvětšováním se vzdálenosti od roznětky 9, přičemž počet těchto výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu je největší v oblasti orientované čelně proti krátké vnitřní válcové části 18, nahlíženo přes protáhlou vnitřní válcovou část 17. V důsledku toho je propustnost plynu skrze příslušné výstupní otvory 15a pro vyprazdňování plynu, vytvořené ve vnější válcové části 15, ve srovnání s propustností plynu zbývající obvodové oblasti β, v dílčí obvodové oblasti α nacházející se nejblíže vzhledem k roznětce 9, která je umístěna v krátké vnitřní válcové části 18, nižší. V kombinaci s touto vnější válcovou částí 15 se použije vnitřní válcový prvek 2 opatřený rovnoměrně vytvořenými a v předem stanovených vzájemných rozestupech v jeho axiálním a obvodovém směru uspořádanými otvory 2a pro průchod plynu.

Dále bude popsáno a objasněno uvádění vyvíjeěe X2 plynu do činnosti a jeho funkční činnost.

V okamžiku, kdy je snímačem nárazu identifikována kolize automobilu v odezvě na identifikační nárazový signál uvedena do příslušné činnosti pouze roznětka 8, vstupuje v horní spalovací komoře 3 vyvíjený plyn vysoké teploty do filtračního členu 7, kde se podrobuje odstraňování v něm obsažených nečistot spalování a současnému ochlazování, rovnoměrně vystupuje do prostoru S2 pro průchod plynu a poté, podobně jako v případě provedení podle obr. 1, se začíná vyprazdňovat do bezpečnostního nafukovacího vaku. Za tohoto stavu se bezpečnostní nafukovací vak začíná pozvolna rozvinovat a nafukovat malým množstvím nečistot zbaveného plynu, jehož vyvíjení se uskutečňuje pouze v horní spalovací komoře 3.

Poté, jakmile se po krátkém časovém intervalu od započetí spalování plyn vyvíjejícího činidla 6 v horní spalovací komoře 3 uvede do činnosti roznětka 9, je iniciováno spalování plyn vyvíjejícího činidla 6 ve spodní spalovací komoře 4, v důsledku čehož se rozvinování a nafukování bez35 pečnostního nafukovacího vaku přeměňuje, podobně jako v případě provedení podle obr. 1, na prudké rozvinování a nafukování prostřednictvím velkého množství nečistot zbaveného plynu vyprazdňovaného z obou spalovacích komor 3, 4.

V této fázi plyn vysoké teploty, vyvíjený v oblasti kolem roznětky 9 ve spodní spalovací komoře

4, prostupuje skrze filtrační člen 7 a vnitřní válcový prvek 2 z oblasti nacházející se v blízkosti roznětky 9, v tomto filtračním členu 7 a ve vnitřním válcovém prvku 2 se podrobuje odstraňování v něm obsažených nečistot spalování a současnému ochlazování, a vystupuje do prostoru S2 pro průchod plynu. Nečistot zbavený plyn po svém vstupu do uvedeného prostoru S2 pro průchod plynu naráží na vnitřní obvodovou stěnu vnější válcové části 15, v důsledku čehož se směr prou45 dění plynu mění na axiální nebo obvodový směr prostoru S2 pro průchod plynu, a plyn postupuje směrem k příslušným výstupním otvorům 15a pro vyprazdňování plynu ve vnější válcové části J_5. Vzhledem k tomu, že je počet výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu vytvořených v dílčí obvodové oblasti a vnější válcové části 15 malý, je množství plynu, které se vyprazdňuje skrze výstupní otvory 15a pro vyprazdňování plynu z této dílčí obvodové oblasti a do bezpeč50 nostního nafukovacího vaku, omezeno a zbývající plyn postupuje dále v obvodovém směru prostoru S2 pro průchod plynu. V důsledku toho je možné, a to i v případě, kdy se v počáteční fázi spalování ve spodní spalovací komoře 4 spalování uskutečňuje lokálně v oblasti kolem roznětky 9, docílit prostřednictvím uspořádaného počtu výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování

-10CZ 298910 B6 plynu ve vnější válcové části 15 a jejich provedení vyprazdňování plynu z příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu rovnoměrně po celém obvodu vnější válcové části 15.

Při použití vyvíječe X2 plynu je možné, podobně jako v případě vyvíječe XI plynu v provedení podle obr. 1, bezpečnostní nafukovací vak prostřednictvím vhodné volby délky příslušného krátkého časového intervalu mezi uvedením jednotlivých roznětek 8, 9 do činnosti nafukovat podle charakteru kolize automobilu. Kromě toho je možné prostřednictvím nastavení otevření a zprůchodnění příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu bez ohledu na jejich počet zajistit, že propustnost plynu skrze dílčí obvodovou oblast pt je nižší než skrze zbývající obvodoio vou oblast fy

Jak již bylo v souladu s vyvíječem X2 plynu uvedeno shora, tj. že je schopný jednoduchým způsobem zajistit řízené ovládání nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku, a že je, podobně jako v případě provedení podle obr. 1, schopný zajistit rovnoměrné a hladké probíhající nafuko15 vání bezpečnostního nafukovacího vaku, může být základní ochranná funkce bezpečnostního nafukovacího vaku vykonávána spolehlivě.

Dále bude popsáno konstrukční uspořádání vyvíječe X3 plynu, znázorněného na obr. 7 a 8.

Vyvíječ X3 plynu v provedení podle obr. 7 a 8 umožňuje řízené ovládání průběhu rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku a je schopný zajistit rovnoměrné vyprazdňování nečistot zbaveného plynu z příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu po celém obvodu vnější válcové části 15 prostřednictvím použité struktury filtračního členu 7. Na obr. 7 a 8 jsou součásti vyvíječe X3 plynu, které se shodují se součástmi provedení podle obr. 1 a 2, z důvodu vyhnutí se opakování jejich již jednou uvedeného popisu, označené stejnými vztahovými značkami.

Podle obr. 7 a 8 vykazuje filtrační člen 7 strukturu, jejíž propustnost plynu skrze spodní spalovací komoru 4 se mění v obvodovém směru skříně i. Tento filtrační člen 7 vykazuje strukturu, ve kterém je průchod plynu skrze dílčí obvodovou oblast φ nacházející se nejblíže vzhledem k roznětce 9, která je umístěná v krátké vnitřní válcové části 18, mnohem obtížnější než průchod plynu skrze zbývající obvodovou oblast σ nacházející se ve vzdálenosti od roznětky 9.

Zbývající obvodová oblast σ filtračního členu 7 vykazuje strukturu, ve které se propustnost plynu zvyšuje se zvětšováním se vzdálenosti od roznětky 9, přičemž tato propustnost je nejvyšší v oblasti orientované čelně proti krátké vnitřní válcové části 18, nahlíženo přes protáhlou vnitřní válcovou část 17.

Jako struktura filtračního členu 7 se pro uvedený účel použije struktura, která vykazuje rovno40 měrné a pravidelné uspořádání průchozích otvorů, které bude dále označováno jako „mezerovitost“, zajištěných prostřednictvím drátěného síťového pletiva nebo splétaného zvlněného válcovaného drátu (viz obr.4), ze kterého je tento filtrační člen 7 vytvořený, a ve kterém se počet jednotlivých vrstev drátěného síťového pletiva nebo splétaného zvlněného válcového drátu zvyšuje tak, že tloušťka dílčí obvodové oblasti φ v radiálním směru je větší než tloušťka ve zbývající obvodové oblasti σ a vnitřní průměr dílčí obvodové oblasti φ je menší, nebo struktura, ve které se tloušťka filtračního členu 7 v radiálním směru nemění a ve které je drátěné síťové pletivo nebo splétaný zvlněný válcový drát zhuštěn tak, že mezerovitost dílčí obvodové oblasti φ je nižší než mezerovitost ve zbývající obvodové oblasti σ, a nebo další podobné struktury. V důsledku toho je propustnost plynu skrze filtrační člen 7 v dílčí obvodové oblasti φ nacházející se nejblíže vzhle50 dem k roznětce 9, která je umístěna v krátké vnitřní válcové části j_8 ve spodní spalovací komoře 4, nižší než propustnost plynu ve zbývající obvodové oblasti σ.

Skříň 1 je vytvořená odlitím vnější válcové části 15 s horním uzavíracím víkem 12 a s koaxiálně uspořádaným vnitřním válcovým vystupujícím úsekem M v jediném integrálním celku jako horní

- 11 CZ 298910 B6 skříňový díl 10 a tvoří zdvojenou válcovou strukturu, ve které jsou příslušné horní koncové okraje vnější válcová části 15 a příslušné spodní protáhlé vnitřní válcové části 17 uzavřené prostřednictvím příslušného uzavíracího víka 12, 16, načež se spodní koncový okraj konce vnější válcové části 15 horního skříňového dílu 10 uloží čelně na horní koncový okraj vnějšího válcového vystu5 puj ícího úseku 13 spodního uzavíracího víka 16, spodní koncový okraj vnitřního válcového vystupujícího úseku 14 na horní koncový okraj protáhlé vnitřní válcové části 17, a za tohoto stavu se příslušné koncové okraje spojí dohromady prostřednictvím svařování (například prostřednictvím svařování třením). V kombinaci s touto skříní 1 se použije vnitřní válcový prvek 2 opatřený rovnoměrně vytvořenými a v předem stanovených vzájemných rozestupech vjeho axiálním ío a obvodovém směru uspořádanými otvory 2a pro průchod plynu.

Dále bude po psáno a objasněno uvádění vyvíječe X3 plynu do činnosti a jeho funkční činnost.

Poté je, jakmile se po krátkém časovém intervalu od započetí spalování plyn vyvíjejícího činidla v horní spalovací komoře 3 uvede do činnosti roznětka 9, iniciováno spalování plyn vyvíjejícího činidla 6 ve spodní spalovací komoře 4, v důsledku čehož se rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku z pozvolného přeměňuje, podobně jako v případě provedení podle obr. 1, na prudké rozvinování a nafukování prostřednictvím velkého množství nečistot zbaveného plynu vyprazdňovaného z obou spalovacích komor 3, 4.

V této fázi plyn vysoké teploty, vyvíjený v oblasti kolem roznětky 9 ve spodní spalovací komoře 4, proudí a vstupuje do filtračního členu 7 v dílčí obvodové oblasti <J) nacházející se v blízkosti roznětky 9. Vzhledem k tomu, že uspořádání filtračního členu 7 vykazuje strukturu, ve které je průchod plynu skrze dílčí obvodovou oblast <J) mnohem obtížnější než skrze zbývající obvodovou oblast σ, bude větší část plynu vysoké teploty, která nemůže vstupovat do filtračního členu 7 v dílčí obvodové oblasti fy proudit v obvodovém směru postupně dále od roznětky 9. Poté plyn vysoké teploty postupně protéká skrze zbývající obvodovou oblast σ filtračního členu 7 a současně stále proudí dále ve směru od roznětky 9. Zbývající postupující plyn vysoké teploty, který nemůže protékat skrze příslušný úsek zbývající obvodové oblasti σ, proudí dále a postupuje do filtračního členu 7 v úseku zbývající obvodové oblasti σ, který se nachází ve velké vzdálenosti od roznětky 9. Vzhledem k tomu je možné, a to i v případě, kdy spalování v počáteční fázi spalování probíhá lokálně v oblasti kolem roznětky 9 ve spodní spalovací komoře 4, prostřednictvím příslušné struktury filtračního členu 7 distribuovat plyn vysoké teploty v obvodovém směru skříně 1. Výsledkem je možnost zajištění rovnoměrného vyprazdňování plynu z příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu přes prostor S2 pro průchod uspořádaný ve vnitřní stra45 ně vnější válcové části 15.

Při použití vyvíječe X3 plynu může být, podobně jako v případě vyvíječe XI plynu v provedení podle obr. 1, bezpečnostní nafukovací vak prostřednictvím vhodné volby délky příslušného krátkého časového intervalu mezi uvedením jednotlivých roznětek 8, 9 do činnosti nafukovaný podle charakteru kolize automobilu.

Jak již bylo v souladu s vyvíječem X3 plynu uvedeno shora, tj. že je schopný jednoduchým způsobem zajistit řízené ovládání nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku, a že je, podobně jako v případě provedení podle obr. 1, schopný zajistit rovnoměrné a hladce probíhající nafuko- 12CZ 298910 B6 vání bezpečnostního nafukovacího vaku, může být při použití tohoto vyvíječe plynu základní ochranná funkce bezpečnostního nafukovacího vaku vykonávána spolehlivě.

V provedení vyvíječe X3 plynu podle obr. 7 a 8 je rovněž tak možné, přestože je filtrační člen 7 uspořádaný příslušným způsobem v každé spalovací komoře 3, 4, jednotlivě, vytvořit filtrační člen 7 pro obě spalovací komory 3, 4 vylisováním v jediném integrálním kusu, což je příkladně znázorněno na obr. 9.

Podle obr. 9 je filtrační člen 7 uložený ve vnitřním válcovém prvku 2 tak, že se rozkládá od spodío ního uzavíracího víka 16 až k uzavíracímu prvku 22, přičemž je v dílčí obvodové oblasti <J) filtračního členu 7 opatřený stupňovým osazením 7a vystupujícím radiálně směrem dovnitř a rozkládajícím se od spodního uzavíracího víka 1_6 nad horní stranu roznětky 9. Při tomto uspořádání rozděluje filtrační člen 7 a vnitřní válcový prvek 2 vzduchotěsný prostor S na prostor S2 pro průchod plynu a spalovací prostor S3. Spalovací prostor S3 je kromě toho prostřednictvím přepažo15 vacího prvku 5, uloženého ve filtračním členu 7., rozdělený na dvě spalovací komory 3, 4, a to na horní spalovací komoru 4. Tento přepažovací prvek je vzhledem k roznětce 9, kteráje umístěna v krátké vnitřní válcové části 18, uspořádána čelně proti jejímu hornímu konci a zároveň tak, že se jeho vnější obvodový okraj nachází ve vzájemném záběrovém styku se stupňovým osazením 7a filtračního členu 7. V každé z uvedených spalovacích komor 3, 4 je uložené plyn vyvíjející činidlo 6.

Jak již bylo uvedeno shora, je v případě, kdy je filtrační člen 7 pro příslušné spalovací komory 3, 4 vytvořený v jediném integrálním kusu, ve srovnání s filtračními členy 7 uspořádanými v každé z příslušných spalovacích komor 3, 4 jednotlivě, možné zredukovat počet pro kompletaci vyvíje25 če X3 plynu nezbytných součástí a tím snížit výrobní náklady. Kromě toho je možné, a to i v případě, kdy spalování v počáteční fázi spalování probíhá lokálně v oblasti kolem roznětky 9 ve spodní spalovací komoře 4, prostřednictvím struktury filtračního členu 7 distribuovat vyvíjený plyn vysoké teploty v obvodovém směru skříně I. V důsledku uvedených skutečností je pak možné z příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu před prostor S2 pro průchod plynu uspořádaný na vnitřní straně vnější válcové části 15 zajistit rovnoměrné vyprazdňování plynu.

Dále bude popsáno konstrukční uspořádání vyvíječe X4 plynu, znázorněného na obr. 10 a 11.

V provedení vyvíječe X4 plynu podle obr. 10 a 11 je skříň 1 vytvořena tak, že vykazuje jednoduchou válcovou strukturu a příslušné roznětky 8, 9 jsou vzhledem k ose a této skříně i uspořádané výstředně. Tento vyvíječ X4 plynu umožňuje řízené ovládání průběhu rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku aje schopný zajistit rovnoměrné vyprazdňování nečistot zbaveného plynu z příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu po celém obvodu vnější válcové části 15 prostřednictvím použité struktury filtračního členu 7. Na obr. 10 a 11 jsou součásti vyvíječe X4 plynu, které se shodují se součástmi provedení podle obr. 1 a 2, z důvodu vyhnutí se opakování jejich již jednou uvedeného popisu označené stejnými vztahovými značkami.

Podle obr. 10 a 11 vykazuje skříň 1 jednoduchou válcovou strukturu, ve které je mezi horním skříňovým dílem 10 a spodním skříňovým dílem 11 vytvořený vzduchotěsný prostor S. Horní skříňový díl 10 vykazuje vnější válcovou část 15 a horní uzavírací víko 12 pro uzavírání horního koncového okraje vnější válcové části 15, přičemž uvedené vnější válcová část 15 a horní uzavírací víko 12 jsou zhotovené ze slitiny hliníku nebo podobného materiálu a vytvořené odlitím v jediném integrálním celku. Spodní skříňový díl 11 vykazuje spodní uzavírací víko 16, vnější válcový vystupující úsek 13 vybíhající z bočního obvodového okraje spodního uzavíracího víka 16, a přírubovou válcovou část 19 rozkládající se radiálně podél bočního obvodového okraje vnějšího válcového vystupujícího úseku 13 z vnějšího obvodového okraje spodního uzavíracího víka 16. Spodní uzavírací víko 16, vnější válcový vystupující úsek J_3, a přírubová válcová část

-13CZ 298910 B6 jsou zhotovené ze slitiny hliníku nebo podobného materiálu a vytvořené odlitím v jediném integrálním celku.

Protáhlá vnitřní válcová část T7 a krátká vnitřní válcová část 18 jsou vytvořené odlitím v jediném integrálním celku se spodním uzavíracím víkem 16 tak, že ze spodního uzavíracího víka 16 vystupují ve směru proti vnější válcové části 15 a jsou vzhledem k ose skříně 1 uspořádané výstředně v radiálním směru.

Zároveň jsou uvedené vnitřní válcové části 17, 18 vzhledem k ose a skříně i uspořádané ío symetricky. Protáhlá vnitřní válcová část T7 je vytvořená tak, že její výška je o něco menší než výška vnější válcové části 15. Krátká vnitřní válcová část 18 je zase vytvořená tak, že je kratší než protáhlá vnitřní válcová část Γ7.

Podle obr. 10 a 11 vykazuje skříň 1 jednoduchou válcovou strukturu, ve které jsou příslušné hor15 ní a spodní koncové okraje vnější válcové části 15 uzavřené prostřednictvím příslušných uzavíracích vík 12,16 tak, že se spodní koncový okraj vnější válcové části 15. horního skříňového dílu 10 uloží čelně na horní koncový okraj vnějšího válcového vystupujícího úseku 13 spodního skříňového dílu U a za tohoto stavu se příslušné koncové okraje spojí dohromady prostřednictvím svařování, například prostřednictvím svařování třením. V důsledku toho se ve skříni 1 vytvo20 ří vzduchotěsný prostor S.

Vzduchotěsný prostor S, vytvořený ve skříni 1, je prostřednictvím vnitřního válcového prvku 2, který je umístěný mezi příslušnými vnitřními válcovými částmi 17, 18 s vnější válcovou částí 15, rozdělený na prstencovitý prostor S2 pro průchod plynu a spalovací prostor S3. Tento prstenco25 vitý prostor S2 pro průchod plynu je uspořádaný mezi vnitřním válcovým prvkem 2 a vnější válcovou částí 15, zatímco spalovací prostor S3 je uspořádaný ve vnitřním prostoru vnitřního válcového prvku 2. Vnitřní válcový prvek 2 se rozkládá od spodního uzavíracího víka 16 do blízkosti horního uzavíracího víka 12, přičemž horní koncový okraj vnitřního válcového prvku 2 je překrytý prostřednictvím uzavíracího prvku 30. Spalovací prostor S3 je prostřednictvím přepa30 žovacího prvku 5 rozdělený na dvě spalovací komory 3, 4. Přepažovací prvek 5 je uložený ve vnitřním válcovém prvku 2 mezi horním uzavíracím víkem 12 a spodním uzavíracím víkem 16 a uspořádaný tak, že je s uvedenými uzavíracími víky 12, 16 v podstatě paralelní. Kromě toho je přepažovací prvek 5 opatřený průchozí dírou 31, která je vzhledem ke středové oblasti uspořádaná výstředně, a prostřednictvím nalícovaného uložení uvedenou průchozí dírou 31 na protáhlou vnitřní válcovou část 17 umístěný čelní proti krátké vnitřní válcové části 18 tak, že dosedá na horní stranu této krátké vnitřní válcové části 18. Protáhlá vnitřní válcová část 17 je uspořádaná tak, že prochází skrze spodní spalovací komoru 4 a skrze přepažovací prvek 5 a vystupuje do horní spalovací komory 3. Naproti tomu je krátká vnitřní válcová část 18 uspořádaná tak, že vystupuje do spodní spalovací komory 4.

V každé ze spalovacích komor 3, 4 je uložené příslušné plyn vyvíjejícího činidlo 6 a filtrační člen 7 je uspořádaný tak, že příslušné plyn vyvíjející činidlo 6 obklopuje.

Filtrační člen 7 vykazuje strukturu, jejíž propustnost plynu ve spodní spalovací komoře 4 se mění v obvodovém směru skříně i. Konkrétně řečeno, filtrační člen 7 vykazuje strukturu, ve které je procházení plynu skrze dílčí obvodovou oblast φ nacházející se nejblíže vzhledem ke každé vnitřní válcové části 17, 18 mnohem obtížnější než procházení plynu skrze zbývající obvodovou oblast σ nacházející se ve vzdálenosti od příslušné vnitřní válcové části 17, 18.

Zbývající obvodovou oblast σ každého filtračního členu 7 je vytvořená tak, že její propustnost plynu se zvyšuje se zvětšováním se vzdálenosti od příslušné vnitřní válcové části 17, 18. Struktura filtračního členu 7 je vytvořená tak, že vykazuje v dílčí obvodové oblasti φ větší počet jednotlivých vrstev drátěného síťového pletiva nebo splétaného zvlněného válcovaného drátu, v důsledku čehož je tloušťka této dílčí obvodové oblasti φ v radiálním směru větší než tloušťka ve zbýva-14CZ 298910 B6 jící obvodové oblasti σ a vnitřní průměr této dílčí obvodové oblasti <J) je menší než průměr ve zbývající obvodové oblasti σ. Kromě toho může být struktura filtračního členu 7 vytvořená prostřednictvím zpracování struktury materiálu jako je drátěné síťové pletivo nebo splétaný zvlněný válcový drát jeho zhušťováním tak, že mezerovitost dílčí obvodové oblasti <|> je nižší než mezero5 vitost ve zbývající obvodové oblasti σ. V důsledku toho je propustnost plynu skrze příslušný filtrační člen 7 v dílčí obvodové oblasti φ nacházející se nejblíže vzhledem k příslušné vnitřní válcové části 17, 18 v příslušné spalovací komoře 3, 4 nižší než propustnost plynu ve zbývající obvodové oblasti σ.

ίο Roznětky 8, 9 jsou jednotlivě uložené a připevněné utemováním jednotlivě na příslušné vnitřní válcové části 17,18. Roznětka 8, umístěná v protáhlé vnitřní válcové části 17, vystupuje do horní spalovací komory 3 a nachází se v blízkosti vzhledem ke zbývající obvodové oblasti σ filtračního členu 7.

Naproti tomu roznětka 9 je umístěná v krátké vnitřní válcové části 18, vystupuje do spodní spalovací komory 4, je uspořádána ve vzájemném styku s pružným tlumicím prvkem 25 a nachází se v blízkosti vzhledem k dílčí obvodové oblasti <J> filtračního členu 7.

Dále bude popsáno a objasněno uvádění vyvíječe X4 plynu do činnosti a jeho funkční činnost.

V okamžiku, kdy je snímačem nárazu identifikována kolize automobilu v odezvě na identifikační nárazový signál uvedena do příslušné činnosti pouze roznětka 8, vstupuje v horní spalovací komoře 3 vyvíjený plyn vysoké teploty do filtračním členu 7, kde se podrobuje odstraňování v něm obsažených nečistot spalování a současnému ochlazování, rovnoměrně vystupuje do pro25 storu S2 pro průchod plynu a poté, podobně jako v případě provedení podle obr. 1, se začíná vyprazdňovat do bezpečnostního nafukovacího vaku. Za tohoto stavu se bezpečnostní nafukovací vak začíná pozvolna rozvinovat a nafukovat malým množstvím nečistot zbaveného plynu, jehož vyvíjení se uskutečňuje pouze v horní spalovací komoře 3.

V této fázi dochází k zahájení spalování v horní spalovací komoře 3, při kterém je plyn vyvíjející činidlo 6 spalováno lokálně v oblasti kolem roznětky 8. Probíhající spalování postupuje v obvodovém směru skříně I a postupně se přeměňuje na celkové spalování. Vzhledem k uvedenému plyn vysoké teploty, vyvíjený v počáteční fázi spalování v oblasti kolem roznětky 8 v horní spalovací komoře 3, vstupuje do filtračního členu 7 v dílčí obvodové oblasti <J) nacházející se v blíz35 kosti této roznětky 8. Nicméně však, vzhledem k tomu, že procházení plynu skrze dílčí obvodovou oblast (j) filtračního členu 7 je mnohem obtížnější než procházení plynu skrze zbývající obvodovou oblast σ, bude velké množství plynu vysoké teploty, které z uvedeného důvodu nemůže vstupovat do filtračního členu 7 v dílčí obvodové oblasti <Jb proudit v obvodovém směru postupně dále od roznětky 8. Plyn vysoké teploty postupně protéká skrze zbývající obvodovou oblast_a filtračního členu 7 a současně stále proudí dále ve směru od roznětky 8. Zbývající postupující plyn vysoké teploty, který nemůže prostupovat skrze příslušný úsek zbývající obvodové oblasti σ, proudí dále a vstupuje do filtračního členu 7 v úseku zbývající obvodové oblasti σ, který se nachází ve velké vzdálenosti od roznětky 8. V důsledku toho je možné, a to i v případě, kdy spalování v počáteční fázi spalování probíhá lokálně v oblasti kolem roznětky 8 ve spodní spalo45 vací komoře 3, prostřednictvím příslušné struktury filtračního členu 7 distribuovat plyn vysoké teploty v obvodovém směru skříně L Proto je možné zajistit rovnoměrné vyprazdňování plynu z příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu přes prostor S2 pro průchod plynu uspořádaný na vnitřní straně vnější válcové části 15.

Poté, jakmile se po krátkém časovém intervalu od započetí spalování plyn vyvíjejícího činidla 6 v horní spalovací komoře 3 uvede do činnosti roznětka 9, je iniciováno spalování plyn vyvíjejícího činidla 6 ve spodní spalovací komoře 4, v důsledku čehož se rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku z pozvolného přeměňuje, podobně jako v případě provedení

-15 CZ 298910 B6 podle obr. 1, na prudké rozvinování a nafukování prostřednictvím velkého množství nečistot zbaveného plynu vyprazdňovaného z obou spalovacích komor 3, 4.

V této fázi je plyn vysoké teploty, vyvíjený v oblasti kolem roznětky 9 ve spodní spalovací komoře 4, distribuovaný v obvodovém směru skříně 1 a vstupuje do filtračního členu 7, který vykazuje strukturu podobnou struktuře filtračního členu v horní spalovací komoře 3. V důsledku toho je možné, a to i v případě, že spalování v počáteční fázi spalování ve spodní spalovací komoře 4 probíhá v oblasti kolem roznětky 9 lokálně, zajistit, aby vyprazdňování plynu procházejícího skrze prostor S2 pro průchod plynu, který je uspořádaný na vnitřní straně vnější válcové ío části 15, z příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu bylo rovnoměrné.

Při použití vyvíječe X4 plynu může být, podobně jako v případě vyvíjeěe XI plynu v provedení podle obr. 1, bezpečnostní nafukovací vak, prostřednictvím vhodné volby délky příslušného krátkého časového intervalu mezi uvedením jednotlivých roznětek 8, 9 do činnosti, nafukovaný podle charakteru kolize automobilu.

Jak již bylo v souladu s vyvíječem X4 plynu uvedeno shora, tj. že je schopný jednoduchým způsobem zajistit řízené ovládání nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku, a že je, podobně jako v případě provedení podle obr. 1, schopný zajistit rovnoměrné a hladce probíhající nafu20 kování bezpečnostního nafukovacího vaku, může být při použití tohoto vyvíječe X4 plynu základní ochranná funkce bezpečnostního nafukovacího vaku vykonávána spolehlivě.

V provedení vyvíječe X4 plynu je možné použít skříň i zhotovenou z nerezové oceli. Skříň J_ vykazuje jednoduchou válcovou strukturu sestávající z horního skříňového dílu J_0 a spodního skříňového dílu 11, přičemž tyto skříňové díly JO, 11 jsou zhotovené z nerezové oceli a vytvořené lisováním. Horní skříňový díl 10, sestávající z horního uzavíracího víka 12 a vnější válcové části 15, je zhotovený z nerezové oceli a vytvořený lisováním v jediném integrálním celku. Spodní skříňový díl 11, sestávající ze spodního uzavíracího víka 16 a přírubové válcové části 19, je rovněž zhotovený z nerezové oceli a vytvořený lisováním v jediném integrálním celku.

V důsledku uvedených skutečností má skříň I, ve srovnání se skříněmi zhotovenými ze slitiny hliníku nebo podobného materiálu a vytvořenými tlakovým litím, strukturu vykazující vynikající odolnost proti působení vysokých teplot a vynikající odolnost proti působení tlaku. Na spodním uzavíracím víku 16 jsou odděleně opatřené příslušné vnitřní válcové části 17, J_8 uspořádané tak, že každá vystupuje do příslušné spalovací komory 3, 4. Skříň 1, zhotovená z nerezové oceli a vytvořená shora popsaným způsobem, vykazuje vynikající odolnost jak proti působení vysokých teplota, tak i proti působení tlaku, v důsledku čehož je možné ve spojení s touto skříní 1 namísto obvykle používaného plyn vyvíjejícího činidla 6 obsahujícího azidy, použít plyn vyvíjející činidlo 6 prosté azidů. Plyn vyvíjející činidlo 6 prosté azidů vykazuje schopnost, která, ve srovnání s plyn vyvíjejícími činidly 6 obsahujícími azidy, zajišťuje snadné vyvíjení plynu o vyso40 ké teplotě a vysokém tlaku. Vzhledem ktomu je možné, přestože se v případě použití plyn vyvíjejícího činidla 6 prostého azidů vyžaduje, aby skříň 1 vyvíječe plynu X4 vykazovala vynikající vlastnostmi týkající se odolnosti proti působení vysokých teplot a odolnosti proti působení tlaku, shora popsanou skříň i s jednoduchou válcovou strukturou, zhotovenou z nerezového ocelového plochého materiálu, ve spojení s plyn vyvíjejícím činidlem 6 prostým azidů klidně a bez obav použít.

Dále bude popsáno konstrukční uspořádání vyvíječe X5 plynu, znázorněného na obr. 12 a 13.

Vyvíječ X5 plynu v provedení podle obr. 12 a 13 umožňuje řízené ovládání průběhu rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku aje schopný zajistit rovnoměrné vyprazdňování nečistot zbaveného plyny z příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu prostřednictvím regulace zažehování a působení zapalovacího plamene výstředně uspořádané roznětky 9. Vyvíječ X5 plynu vykazuje skříň i se zdvojenou válcovou strukturou podobnou struktuře skříně i v provedení podle obr. 1 a 2. Na obr. 12 a 13 jsou součástí vyvíječe X5 plynu, které se shodují

-16CZ 298910 B6 se součástmi provedení podle obr. 1 a 2, z důvodu vyhnutí se opakování jejich již jednou uvedeného popisu, označené stejnými vztahovými značkami.

Podle obr. 12 a 13 je výstředně uspořádaná roznětka 9 uložena v krátké vnitřní válcové části 18, a její vystupující úsek 9a vystupuje do spodní spalovací komory 4. Vystupující úsek 9a roznětky 9 obsahuje zápalné činidlo, které se zažehuje a spaluje v odezvě na identifikační nárazový signál, např. elektrický signál, vysílaný snímačem nárazu, a je překrytý prostřednictvím miskovitého zapalovacího víčka 38 roznětky 9, které slouží k regulaci směru pronikání zapalovacího plamene.

io Jak může být seznatelné z obr. 14, je zapalovací víčko 38 roznětky 9 uložené v krátké vnitřní válcové části 18 nalisováním a opatřené dvěma zapalovacími otvory 38a, které umožňují pronikání zapalovacího plamene generovaného víčkem 38 a vystupujícím úsekem 9a roznětky 9 je vytvořený prostor S5 pro šíření plamene.

Prostor S5 pro šíření plamene je nad vystupujícím úsekem 9a roznětky 9 otevřený prostřednictvím příslušných zapalovacích otvorů 38, které umožňují zapalovacímu plameni, narážejícímu na dno 38b zapalovacího víčka 38, pronikat z tohoto prostoru S5 pro šíření plamene do spodní spalovací komory 4 (viz obr. 14). Příslušné zapalovací otvory 38a jsou vytvořené ve dvou polohách L, M situovaných bočně proti protáhlé vnitřní válcové části 17, resp. bočně vzhledem k ose skříně 1, na opačných stranách spojovací přímky c, vedené mezi osami a, b příslušných vnitřních válcových částí 17, 18 jako hraničními body této přímky, a příkladně znázorněným na obr. 13 a 15.

Jinak řečeno, osy zapalovacích otvorů 38a, uspořádaných v příslušných polohách L, M, se vychá25 zeje z osy b krátké vnitřní válcové části 18 vzhledem ke spojovací přímce c rozevírají v opačných směrech v úhlech gl, g2 tak, že zapalovací plamen může pronikat v úhlech gl, g2 tak, že rozevírají v opačných směrech v úhlech gl, q2 tak, že zapalovací plamen může pronikat mezi protáhlou vnitřní válcovou částí 17 a filtračním členem 7 a postupovat kolem této protáhlé vnitřní válcové části 17, resp. osy a skříně 1, do vzdálenosti od roznětky 9. Přestože je výhodné, jestliže jsou úhly gl, g2, navzájem stejné, v důsledku čehož může zapalovací plamen roznětky 9 pronikat a postupovat kolem protáhlé vnitřní válcové části 17, resp. osy a skříně 1, rovnoměrně, je možné uvedené úhly gl, g2 nastavit tak, aby docházelo k rovnoměrnému spalování veškerého, v příslušném prostoru se nacházejícího plyn vyvíjejícího činidla 6.

Výsledkem popsaného uspořádání je intenzívní pronikání a postupování zapalovacího plamene, vytvářeného roznětkou 9, kolem osy a skříně 1 a dále ve směru od roznětky 9, které umožňují zapalovací otvory 38a upravené v zapalovacím víčku 38 roznětky 9 a jehož účelem je zapalování a spalování plyn vyvíjejícího činidla 6 ve spodní spalovací komoře 4.

Ve spojení s tímto vyvíječem X5 plynu se použije vnitřní válcový prvek 2 opatřený otvory 2a pro průchod plynu, uspořádanými v předem stanovených vzájemných rozestupech v axiálním směru a v obvodovém směru.

Dále bude popsáno a objasněno uvádění vyvíječe X5 plynu do činnosti ajeho funkční činnost.

V okamžiku, kdy je snímačem nárazu identifikována kolize automobilu v odezvě na identifikační nárazový signál je uvedena do příslušné činnosti pouze roznětka 8, vstupuje v horní spalovací komoře 3 vyvíjený plyn vysoké teploty do filtračního členu 7, kde se podrobuje odstraňování v něm obsažených nečistot spalování a současnému ochlazování, rovnoměrně vystupuje do proso storu S2 pro průchod plynu a poté, podobně jako v případě provedení podle obr. 1, se začíná vyprazdňovat do bezpečnostního nafukovacího vaku. Za tohoto stavu se bezpečnostní nafukovací vak začíná pozvolna rozvinovat a nafukovat malým množstvím nečistot zbaveného plynu, jehož vyvíjení se uskutečňuje pouze v horní spalovací komoře 3.

-17CZ 298910 B6

Poté, jakmile se po krátkém časovém intervalu od započetí spalování plyn vyvíjejícího činidla 6 v horní spalovací komoře 3 uvede do činnosti roznětka 9, zapalovací plamen roznětky 9 intenzivně proniká skrze příslušné zapalovací otvory 38a a postupuje kolem protáhlé vnitřní válcové části 17 a dále ve směru od roznětky 9 za současného spalování plyn vyvíjejícího činidla 6, v důsledku čehož dochází k vyvíjení plynu vysoké teploty. V této fázi se zahajuje spalování plyn vyvíjejícího činidla 6 ve spodní spalovací komoře 4, které probíhá nejdříve v okolí roznětky 9 a kolem protáhlé vnitřní válcové části 17 ve vzdálenosti od roznětky 9, načež okamžitě postupuje dále v obvodovém směru skříně i a probíhá ve stále rozsáhlejší oblasti a postupně se přeměňuje na celkové spalování. Proto je možné obejít nerovnoměrné a lokální spalování v přilehlém okolí roz10 nětky 9 a zajistit okamžitou přeměnu spalování na celkové spalování. V důsledku toho je možné ve spodní spalovací komoře 4 v oblasti kolem osy a skříně I docílit rovnoměrné vyvíjení plynu vysoké teploty.

Poté plyn vysoké teploty, vyvíjený v horní spalovací komoře 3, protéká v obvodovém směru skříně i a postupně vstupuje do filtračního členu 7, kde se podrobuje odstraňování v něm obsažených nečistot spalování a současnému ochlazování, ze kterého skrze příslušné otvory 2a pro průchod plynu ve vnitřním válcovém prvku 2 rovnoměrně vystupuje do prostoru S2 pro průchod plynu. Vzhledem k tomu, že nečistot zbavený plyn vstupuje do prostoru S2 pro průchod plynu rovnoměrně, vyprazdňuje se rovněž rovnoměrně, prostřednictvím výstupních otvorů 15a pro vy20 prazdňování plynu ve vnější válcové části 15, do bezpečnostního nafukovacího vaku a přeměňuje pozvolné nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku na jeho prudké rozvinování a nafukování velkým množstvím nečistot zbaveného plynu vyprazdňování z obou spalovacích komor 3, 4.

Prostřednictvím vyvíječe X5 plynu, podobně jako v případě vyvíječe XI plynu v provedení podle obr. 1, může být bezpečnostní nafukovací vak, prostřednictvím vhodné volby délky příslušného krátkého časového intervalu mezi uvedením jednotlivých roznětek 8, 9 do činnosti, nafukovaný podle charakteru kolize automobilu.

Jak již bylo v souladu s vyvíječem X5 plynu uvedeno shora, je možné, podobně jako v případě provedení z obr. 1, provádět regulaci nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku jednoduchým způsobem.

V provedení vyvíječe X5 plynuje prostřednictvím regulace zažehování a působení zapalovacího plamene výstředně uspořádané roznětky 9 za účelem okamžité přeměny lokálního spalování na celkové spalování v oblasti kolem osy skříně 1 možné zajistit rovnoměrné vyprazdňování nečistot zbaveného plynu z výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu do bezpečnostního nafukovacího vaku. Proto je možné bezpečnostní nafukovací vak rozvinovat a nafukovat rovnoměrně a hladce.

Přestože bylo ve spojení s vyvíječem X5 plynu použito zapalovací víčko 38 roznětky 9, které je opatřené dvěma zapalovacími otvory 38a, je rovněž tak možné použít zapalovací víčko 38 se třemi nebo více zapalovacími otvory 38a. Příslušné zapalovací otvory 38a jsou přitom uspořádané tak, aby bylo dosaženo rovnoměrné spalování veškerého, v příslušném prostoru se nacházejícího plyn vyvíjejícího činidla 6.

Vyvíječ X5 plynu vykazuje uspořádání, ve kterém je vnitřní prostor vnitřního válcového prvku 2 prostřednictvím přepažovacího prvku 5 rozdělený na dvě spalovací komory 3, 4 a to na horní spalovací komoře 3 a spodní spalovací komoru 4. Kromě toho vyvíječ X5 plynu vykazuje uspořádání, ve kterém jsou plyn vyvíjející činidlo 6 a filtrační členy 7 uspořádané v každé z uvedených spalovacích komor 3, 4.

Nicméně, ve spojení s tímto provedením vyvíječe X5 plynu může být rovněž tak použito uspořádání znázorněné na obr. 16. v provedení vyvíječe X5 plynu podle obr. 16 je spalovací prostor S3, nacházející se ve filtračním členu 7, který je vytvořený vylisováním v jediném integrálním celku pro obě spalovací komory 3,4 a takto vytvořený je uložený do vnitřního válcového prvku 2, pro-18CZ 298910 B6 střednictvím přepažovacího prvku 5 rozdělený na dvě spalovací komory 3, 4, a to na horní spalovací komoru 3 a spodní spalovací komoru 4. Poté se do příslušných spalovacích komor 3, 4 uloží plyn vyvíjející činidlo 6. V případě použití filtračního členu 7, vytvořeného v jediném integrálním celku pro obě spalovací komory 3, 4, je možné ve srovnání s použitím jednotlivých filtračních členů 7 uspořádaných v každé příslušné spalovací komoře 3, 4 jednotlivě, redukovat počet součástí potřebných ke kompletaci vyvíječe X5 plynu a tím snížit výrobní náklady.

Dále bude popsáno konstrukční uspořádání vyvíječe X6 plynu, znázorněného na obr. 17 a 18.

io Vyvíječ X6 plynu v provedení podle obr. 17 a 18 umožňuje řízené ovládání průběhu rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku a je schopný zajistit rovnoměrné vyprazdňování nečistot zbaveného plynu z příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu prostřednictvím regulace zažehování a působení zapalovacího plamene příslušných výstředně uspořádaných roznětek 8, 9. Tento vyvíječ X6 plynu vykazuje skříň i se zdvojenou válcovou strukturou podobnou struktuře skříně J_ v provedení podle obr. 10 a 11, a součástí vyvíječe X6 plynu z obr. 17 a 18, které se shodují se součástmi provedení podle obr. 10 a 11, jsou označené stejnými vztahovými značkami. V provedení vyvíječe X6 plynuje použita roznětka 9 s konstrukčním uspořádáním podobným konstrukčnímu uspořádání roznětky 9 použité ve spojení s provedením podle obr.12 a 13.

Podle obr. 17 a 18 je výstředně uspořádaná roznětka 8 uložená v protáhlé vnitřní válcové části 17, a její vystupující úsek 8a vystupuje do horní spalovací komory 3. Vystupující úsek 8a roznětky 8 obsahuje zápalné činidlo, které se zažehuje a spaluje v odezvě na identifikační nárazový signál, např. elektrický signál, vysílaný snímačem nárazu, a je překrytý prostřednictvím miskovitého zapalovacího víčka 48 roznětky 8, které složí k regulaci působení a směru pronikání zapalovacího plamene. Zapalovací působení a směru pronikání zapalovacího plamene. Zapalovací víčko 48 roznětky 8 je uložené na protáhlé vnitřní válcové části J/7. Podobně jako v případě provedení podle obr. 14 je mezi zapalovacím víčkem 48 a vystupujícím úsekem 8a roznětky 8 vytvořený prostor S5 pro šíření plamene. Zapalovací víčko 48 je opatřené dvěma zapalovacími otvory 48a, které umožňují pronikání zapalovacího plamene generovaného roznětkou 8 do horní spalovací komory 3. Prostor S5 pro šíření plamene je nad vystupujícím úsekem 8a roznětky 8 otevřený prostřednictvím příslušných zapalovacích otvorů 48a, které umožňují zapalovacímu plameni, narážejícímu na dno 48b zapalovacího víčka 48 roznětky 8, pronikat z tohoto prostoru S5 pro šíření plamene do horní spalovací komory 3 (viz obr. 14). Příslušné zapalovací otvory 48a jsou vytvoře35 né ve dvou polohách N, P, situovaných bočně vzhledem k ose skříně i na opačných stranách přímé linie spojovací přímky e, vedené mezi osou a skříně i a osud d protáhlé vnitřní válcové části 17 jako hraničními body této přímky, a příkladně znázorněných na obr. 18. Jinak řečeno, osy zapalovacích otvorů 48a, uspořádaných v příslušných polohách N, P, se vycházeje z osy d protáhlé vnitřní válcové části 17 vzhledem ke spojovací přímce e rozevírají v opačných směrech v úhlech q3, q4 tak že zapalovací plamen může pronikat mezi filtračním členem 7 a kolem osy a skříně 1 a postupovat do vzdálenosti od roznětky 8. Přestože je výhodné, jestliže jsou úhly q3, q4 navzájem stejné, v důsledku čehož může zapalovací plamen roznětky 8 pronikat a postupovat kolem osy a skříně i rovnoměrně, je možné uvedené úhly q3, q4 nastavit tak, aby docházelo k rovnoměrnému spalování veškerého, v příslušném prostoru se nacházejícího plyn vyvíjejícího činidla 6.

Roznětka 8 je umístěna v poloze, která je vzhledem k ose a skříně I uspořádaná výstředně. Tato roznětka 8 zapaluje a zajišťuje prostřednictvím jí generovaného zapalovacího plamene, který intenzivně proniká skrze zapalovací otvory 48a opatřené v zapalovacím víčku 48 roznětky 8 a postupuje kolem osy a skříně 1 dále ve směru od roznětky 8, spalování plyn vyvíjejícího činidla 6 uloženého v horní spalovací komoře 3.

Vystupující úsek 9a roznětky 9 je, podobně jako v případě provedení podle obr. 12 a 13, překrytý prostřednictvím zapalovacího víčka 38 roznětky 9. Také tato roznětka 9 je umístěna v poloze, která je vzhledem k ose a skříně i uspořádaná výstředně. Roznětka 9 zapaluje a zajišťuje pro-19CZ 298910 B6 střednictvím jí generovaného zapalovacího plamene, který intenzivně proniká skrze zapalovací otvory 38a opatřené v zapalovacím víčku 38 roznětky 9 a postupuje kolem osy a skříně I dále ve směru od roznětky 9, spalování plyn vyvíjejícího činidla 6 uloženého ve spodní spalovací komoře 4.

Dále bude popsáno a objasněno uvádění vyvíječe X6 plynu do činnosti a jeho funkční činnost.

V okamžiku, kdy je snímače nárazu identifikována kolize automobilu, dojde k uvedení do činnosti pouze roznětky 8. Zapalovací plamen roznětky 8 intenzivně proniká skrze příslušné zapaloío vací otvory 48a a postupuje kolem osy a skříně i dále ve směru od roznětky 8, přičemž zapaluje a spaluje plyn vyvíjející činidlo 6 za vyvíjení plynu vysoké teploty. V této fázi je zahájeno spalování plyn vyvíjejícího činidla 6 v horní spalovací komoře 3, které probíhá nejdříve v okolí roznětky 8 a v oblasti kolem osy a skříně i ve vzdálenosti od roznětky 8, načež okamžitě postupuje dále v obvodovém směru skříně 1, probíhá ve stále rozsáhlejší oblasti a postupně se přeměňuje na celkové spalování. Za tohoto stavu je možné obejít a vyhnout se nerovnoměrnému a lokálnímu spalování v přilehlém okolí roznětky 8 a docílit okamžitou přeměnu spalování na celkovém spalování. V důsledku toho je možné v horní spalovací komoře 3 a oblasti kolem osy a skříně i zajistit rovnoměrné vyvíjení plynu vysoké teploty.

Plyn vysoké teploty, vyvíjený v horní spalovací komoře 3, protéká v celém rozsahu obvodového směru skříně I a postupně vstupuje do filtračního členu 7, v tomto filtračním členu 7 se podrobuje odstraňování v něm obsažených nečistot spalování a současnému ochlazování, a odtud prostupuje skrze otvory 2a pro průchod plynu ve vnitřním válcovém prvku 2 do prostoru S2 pro průchod plynu. Vzhledem ktomu, že spalování plyn vyvíjejícího činidla 6 v horní spalovací komoře 3 pokračuje, dochází ke zvyšování tlaku ve skříni i na předem stanovenou hodnotu a při jejím překročení k porušení protržitelné lamely 21 tak, že se nečistot zbavený plyn, který rovnoměrně prochází do prostoru S2 pro průchod plynu, prostřednictvím výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu vyprazdňuje do bezpečnostního nafukovacího vaku. V důsledku toho se bezpečnostní nafukovací vak začíná pozvolna rozvinovat a nafukovat malým množstvím nečistot zbaveného plynu, vyvíjeného pouze v horní spalovací komoře 3 a vyprazdňovaného rovnoměrně z příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu.

Poté, jakmile je po krátkém časovém intervalu od zahájení spalování plyn vyvíjejícího činidla 6, v horní spalovací komoře 3 uvedena do činnosti roznětka 9, proniká v roznětce 9 generovaný zapalovací plyn skrze příslušné zapalovací otvory 48a a intenzivně postupuje kolem osy a skříně 1 dále ve směru od této roznětky 9, přičemž zapaluje a spaluje plyn vyvíjející činidlo 6 za vyvíjení plynu vysoké teploty. V tomto okamžiku se spalování ve spodní spalovací komoře 4 okamžitě přeměňuje na celkové spalovací podobné spalování, které probíhá v horní spalovací komoře 3.

Za tohoto stavu je tedy možné v horní spalovací komoře 3 v oblasti kolem osy a skříně 1 zajistit rovnoměrné vyvíjení plynu vysoké teploty.

Plyn vysoké teploty, vyvíjený v horní spalovací komoře 4, protéká v celém rozsahu obvodovém směru skříně I a postupně vstupuje do filtračního členu 7, v tomto filtračním členu 7 se podrobu45 je odstraňování v něm obsažených nečistot spalování a současnému ochlazování, a odtud prostupuje skrze otvory 2a pro průchod plynu ve vnitřním válcovém prvku 2 do prostoru S2 pro průchod plynu. Vzhledem k tomu, že nečistot zbavený plyn vstupuje do prostoru S2 pro průchod plynu rovnoměrně, vyprazdňuje se, rovněž rovnoměrně, prostřednictvím výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu ve vnější válcové části 15 do bezpečnostního nafukovacího vaku, což ve svém důsledku způsobuje prudké rozvinování a nafukování tohoto bezpečnostního nafukovacího vaku velkým množstvím nečistot zbaveného plynu, vyprazdňovaného najednou z obou spalovacích komor 3, 4.

Jak již bylo v souladu s vyvíjeěem X6 plynu uvedeno shora, tj. že je schopný jednoduchým způ55 sobem zajistit řízené ovládání nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku, a že je, podobně

-20CZ 298910 B6 jako v případě provedení podle obr. 11 a 13, schopný zajistit rovnoměrné a hladce probíhající nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku, může být při použití tohoto vyvíječe X6 plynu základní ochranná funkce bezpečnostního nafukovacího vaku vykonávána spolehlivě. Při použití vyvíječe X6 plynu může být, podobně jako v případě vyvíječe XI plynu v provedení podle obr. 1 a 2, bezpečnostní nafukovací vak, prostřednictvím vhodné volby délky příslušného krátkého časového intervalu mezi uvedením jednotlivých roznětek 8, 9 do činnosti, nafukovaný podle charakteru kolize automobilu.

Přestože byla ve spojení s vyvíječem X6 plynu popsána regulace působení zapalovacího plamene ío příslušných výstředně uspořádaných roznětek 8, 9 prostřednictvím uložení zapalovacích víček 38, na tyto roznětky 8, 9, může být ve spojení s tímto vyvíječem X6 plynu roznětky tak použita struktura příkladně znázorněná na obr. 19. Podle obr. 19 je vystupující úsek 9a, resp. 8a výstředně uspořádané roznětky 9, resp. 8 opatřený miskovitým zapalovacím víčkem 58 se dvěma zapalovacími otvory 58a, kteréjsou uzavřené prostřednictvím pryskyřičného těsnicího uzávěru 59 nali15 sovaného na vnitřní obvod zapalovacího víčka 58 roznětky 8, 9. Do vnitřního prostoru pryskyřičného těsnicího uzávěru 59 je uloženo zápalné činidlo k zapalování a generování plamene v odezvě na identifikační nárazový signál, např. elektrický signál, vysílaný snímačem nárazu. Příslušné polohy L, Μ; Ν, P příslušných otvorů 58a roznětky 9, resp. 8 se rozevírají na obě strany v úhlech ql, q2; q3, q4, v souladu s příkladným znázorněním na obr. 20. V okamžiku porušení pryskyřič20 ného těsnicího uzávěru 59 prostřednictvím zapalovacího plamene generovaného v zapalovacím víčku 58 roznětky 8, 9 dojde k zprůchodnění otvorů 58a a jejich otevření se do spalovací komory 4, 3, což ve svém důsledku umožňuje pronikání zapalovacího plamene ven a jeho postupování kolem osy a skříně 1. Počet těchto zapalovacích otvorů 58a není nikterak omezený pouze na dva, takže mohou být tři a nebo i více.

Roznětka 9, 8 může rovněž tak vykazovat uspořádání, ve kterém je vystupující úsek 9a, 8a roznětky 9, 8 vytvořen jako uzavřené opláštěné těleso, ve kterém je uložené zápalné činidlo a které je opatřeno množstvím porušitelných drážek vytvořených z vnitřní nebo z vnější strany uzavřeného opláštěného tělesa. Porušitelné drážky jsou uspořádané v příslušných polohách L, Μ; Ν, P roznětky 9, 8 a vytvořené tak, že mají tenčí stěnu než zbývající část tělesa, a jejich zprůchodnění do spalovací komory 4, 3 se uskutečňuje v podstatě stejně jako v případě zapalovacích otvorů 58a. tj, prostřednictvím působení zapalovacího plamene generovaného v roznětce 9, 8. Výsledkem uvedeného opatření je možnost regulace pronikání zapalovacího plamene roznětky 9, 8, aby se šířil kolem osy a skříně 1.

Dále bude popsáno konstrukční uspořádání vyvíječe X7 plynu, znázorněného na obr. 21 a 22.

Vyvíječ X7 plynu v provedení podle obr. 21 a 22 umožňuje řízené ovládání průběhu rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku a je schopný zajistit rovnoměrné vyprazdňování nečistot zbaveného plynu z příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu prostřednictvím struktury filtračního členu 7 a prostřednictvím regulace zažehování a působení zapalovacího plamene výstředně uspořádané roznětky 9. Tento vyvíječ X7 plynu vykazuje skříň I se zdvojenou válcovou strukturou podobnou struktuře skříně i v provedení podle obr. 7 a 8, a součástí vyvíječe X7 plynu z obr. 21 a 22, které se shodují se součástmi provedení podle obr. 7 a 8, jsou označené stejnými vztahovými značkami. V provedení vyvíječe X7 plynu je použita roznětka 9 s konstrukčním uspořádáním podobným konstrukčnímu uspořádání roznětky 9 použité ve spojení s provedením podle obr. 12 a 13.

Filtrační člen 7, znázorněný na obr. 21 a 22, který je umístěn ve spodní spalovací komoře 4, a který je podobný filtračnímu členu 7 v provedení podle obr. 7 a 8, vykazuje strukturu, ve které je procházení plynu skrze dílčí obvodovou oblast φ nacházející se nejblíže vzhledem k roznětce 9, která je umístěna v krátké vnitřní válcové části 18, mnohem obtížnější než procházení plynu skrze zbývající obvodovou oblast δ nacházející se ve vzdálenosti od roznětky 9. Vystupující úsek 9a roznětky 9 je překrytý, podobně jako v případě provedení podle obr. 12 a 13, prostřednictvím miskovitého zapalovacího víčka 38. V tomto provedení je roznětka 9 uspořádána výstředně

-21 CZ 298910 B6 vzhledem k ose a skříně i a v důsledku toho způsobuje, že její zapalovací plamen proniká skrze zapalovací otvory 38a v zapalovacím víčku 38 roznětky 9 a intenzivně postupuje kolem osy a skříně I dále ve směru od roznětky 9 za současného zapalování a spalování plyn vyvíjejícího činidla 6 ve spodní spalovací komoře 4.

Dále bude popsáno a objasněno uvádění vyvíječe X7 plynu do činnosti a jeho funkční činnost.

V okamžiku, kdy je snímačem nárazu identifikována kolize automobilu v odezvě na identifikační nárazový signál uvedena do příslušné činnosti pouze roznětka 8, vstupuje v horní spalovací ío komoře 3 vyvíjený plyn vysoké teploty do filtračního členu 7, kde se podrobuje odstraňování v něm obsažených nečistot spalování a současnému ochlazování, rovnoměrně vystupuje do prostoru S2 pro průchod plynu a poté, podobně jako v případě provedení podle obr. 1, se začíná vyprazdňovat do bezpečnostního nafukovacího vaku. Za tohoto stavu se bezpečnostní nafukovací vak začíná pozvolna rozvinovat a nafukovat malým množstvím nečistot zbaveného plynu, jehož vyvíjení se uskutečňuje pouze v horní spalovací komoře 3.

Poté, jakmile je po krátkém časovém intervalu od zahájení spalování plyn vyvíjejícího činidla v horní spalovací komoře 3 uvedena do činnosti roznětka 9, proniká v roznětce 9 generovaný zapalovací plamen skrze příslušné zapalovací otvory 38a zapalovacího víčka 38 roznětky 9 a intenzivně postupuje kolem osy a skříně i dále ve směru od této roznětky 9, přičemž zapaluje a spaluje plyn vyvíjející činidlo 6 za vyvíjení plynu vysoké teploty. Vzhledem k tomu, že se spalování ve spodní spalovací komoře 4 okamžitě přeměňuje na celkové spalování, podobně jako v případě provedení podle obr. 12, je možné ve spodní spalovací komoře 4 v oblasti kolem osy a skříně 1 zajistit rovnoměrné vyvíjení plynu vysoké teploty.

Plyn vysoké teploty, vyvíjený ve spodní spalovací komoře 4, vstupuje do a protéká skrze filtrační člen 7 z dílčí obvodové oblasti (j) nacházející se nejblíže vzhledem k roznětce 9. Z filtračního členu 7 uvedený plyn vysoké teploty vystupuje v celém rozsahu obvodového směru skříně I do prostoru S2 pro průchod plynu a skrze tento prostoru S2 pro průchod plynu se prostřednictvím příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu, podobně jako v případě provedení podle obr. 7, rovnoměrně vyprazdňuje po celém obvodu vnější válcové části 15.

Prostřednictvím vyvíječe X7 plynu, podobně jako v případě vyvíječe XI plynu v provedení podle obr. 1, může být bezpečnostní nafukovací vak, prostřednictvím vhodné volby délky příslušného krátkého časového intervalu mezi uvedením jednotlivých roznětek 8, 9 do činnosti, nafukovaný podle charakteru kolize automobilu.

Jak již bylo v souladu s vyvíječem X7 plynu uvedeno shora, umožňuje tento vyvíječ plynu snadné provádění regulace rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku. Při použití vyvíječe X7 plynu je možné, vzhledem k tomu, že se spalování veškerého plyn vyvíjejícího činidla 6 uskutečňuje prostřednictvím regulace působení zapalovacího plamene roznětky 9, a že prostřednictvím struktury filtračního členu 7 dochází k distribuování plynu vysoké teploty v obvodovém směru skříně j_, docílit spolehlivé a rovnoměrné vyprazdňování nečistot zbaveného plynu z příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu.

V uspořádání vyvíječů XI až X6 podle předloženého vynálezu je použito některé z následujících opatření: struktura otvorů 2a pro průchod plynu ve vnitřním válcovém prvku 2, struktura výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu ve vnější válcové části 2 skříně i, struktura filtračního členu 7, a regulace působení zapalovacích plamenů výstředně uspořádaných roznětek 8, 9.

Prostřednictvím kombinace těchto opatření je možné docílit rovnoměrné vyprazdňování nečistot zbaveného plynu z příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu po celém obvodu vnější válcové části 15.

V uspořádání vyvíječů XI až X7 plynu, přestože v navrhovaných provedeních je vymezení dvou spalovacích komor 3, 4 provedeno prostřednictvím kombinace vnitřního válcového prvku 2

-22CZ 298910 B6 a přepažovacího prvku 5, je rovněž tak možné namísto kombinace vnitřní válcový prvek 2 a filtrační člen 7 pro vymezení dvou spalovacích komor 3, 4, použít pouze filtrační člen 7 a příslušné rozdělení jeho vnitřního prostoru prostřednictvím přepažovacího prvku 5, aniž by bylo nutné na tento filtrační člen 7 instalovat vnitřní válcový prvek 2.

V uspořádání vyvíječů XI až X7 plynu, přestože v navrhovaných provedeních jsou příslušné spalovací komory 3, 4 prostřednictvím prostoru S2 pro průchod plynu upravené ve vzájemném průtokovém spojení, je rovněž tak možné, prostřednictvím uložení přepažovacího prvku 5 přímo do vnější válcové části J_5, vytvoří navzájem neprodyšně odizolované spalovací komory 3, 4.

V uspořádání vyvíječů XI až X7 plynuje rovněž tak možné vymezit prostřednictvím příslušného množství přepažovacích prvků 5 příslušné množství spalovacích komor 3,4 a každou z takto vytvořených spalovacích komor 3, 4 opatřit roznětkou 8, 9, v důsledku čehož je možné ve spojení s takto uspořádaným vyvíječem XI až X7 plynu provádět vícestupňovou regulaci nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku.

Ačkoliv každý ze shora uvedených vyvíječů XI až X7 plynu vykazuje dvě nebo více spalovacích komor 3, 4, a dvě nebo více roznětek 8, 9 není předložený vynález omezený pouze na tato provedení a pro uvedení cíle mohou být rovněž tak využity vyvíječe XI až X7 plynu s následujícími uspořádáními.

Jedním z takových uspořádání je uspořádání, ve kterém je ve skříni i vyvíječe XI až X7 vytvořena jedna spalovací komora 3,4, ve které je plyn vyvíjející činidlo 6 uložené ve spalovací komoře 3, 4 zapalováno a spalováno prostřednictvím jedné roznětky 8, 9, a ve kterém je uvedená roz25 nětka uspořádaná výstředně vzhledem k ose a skříně 1. Dalším použitelným uspořádáním je uspořádání, ve kterém je ve skříni I vytvořena jedna spalovací komora 3, 4 ve které je plyn vyvíjející činidlo 6 uložené ve spalovací komoře 3, 4 zapalováno a spalováno prostřednictvím množství roznětek 8, 9, a ve kterém je jedna nebo více uvedených roznětek 8, 9 uspořádaných výstředně vzhledem k ose a skříně i. V takových uspořádáních vyvíječů XI až X7 plynu je možné za použití struktur popsaných ve spojení s obr. 1 až 20 docílit rovnoměrné vyprazdňování nečistot zbaveného plynu z příslušných výstupních otvorů 15a pro vyprazdňování plynu.

Přestože byly vyvíječe XI až X7 plynu popsány ve spojení s nafukováním bezpečnostního nafukovacího vaku určeného pro sedadlo řidiče, je rovněž tak možné předložený vynález aplikovat svyvíječi XI až X7 plynu pro nafukování bezpečnostních nafukovacích vaků určených pro sedadlo pasažéra podle řidiče nebo pro ochranu proti boční srážce. Vyvíječ XI až X7 plynu pro nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku pro sedadlo pasažéra vedle řidiče nebo pro ochranu proti boční srážce zahrnuje válcovou skříň i podlouhlé konfigurace.

Kromě toho může být v provedeních vyvíječů X2 až X7 plynu vnitřní válcový prvek 2 vytvořený z plechové mřížoviny, znázorněné na obr. 23 (a) až 23 (c).

Tato plechová mřížovina vykazuje, jak může být seznatelné z obr. 23 (b), množství otvorů 2a pro průchod plynu, které jsou vytvořené prostřednictvím rovnoměrného roztažení základního plošné45 ho materiálu 63 opatřeného velkým počtem průchozích zářezů 63a uspořádaných, jak může být seznatelné z obr. 23 (a), v předem stanovených vzájemných rozestupech.

Vnitřní válcový prvek 2 je vytvořený tvarováním plechové mřížoviny mající předem stanovené délky a předem stanovené šířky do válcového tvarové profilu s následným zafixováním přísluš50 ných konců plechové mřížoviny k sobě navzájem prostřednictvím některého z postupů spojování, například bodováním svažování, viz znázornění na obr. 23 (c). Základní plošný materiál 63 je zhotovený z tabulové nerezové oceli, která vykazuje vynikající odolnost proti působení vysokých teplot a proti působení tlaku, nebo z ocelového plechu podobné jakosti.

-23 CZ 298910 B6

V případě, kdy je vnitřní válcový prvek 2 vytvořený z plechové mřížoviny, je každý průchozí zářez 63a vytvořený v takovém tvarovém profilu, ve kterém je jeden jeho okraj vyhnutý směrem na vnější a směrem na vnitřní obvodovou stranu o vzdálenost označenou jako výška h vzhledem k povrchové rovině K základního plošného materiálu 63, viz příkladné znázornění na obr. 24, čehož se dociluje zpracováním roztahování ve směru šipek naznačovaných na obr. 23 (a).

Uvedeným roztahováním a vybíháním příslušných úseků příslušných průchozích zářezů 63a z vnějšího obvodu vnitřního válcového prvku 2 o výšku h je ve vnitřním válcovém prvku 2 vytvořeno množství otvorů 2a pro průchod plynu, otevírajících se v obvodovém směru a rozkládajíio cích se v axiálním směru. Příslušné otvory 2a pro průchod plynu jsou navzájem spojené v obvodovém směru.

Při použití vnitřního válcového prvku 2 vytvořeného z plechové mřížoviny, a to i v případě jeho roztažení a deformace působením vysokého tlaku a ovlivněný působením vysoké teploty vyvíje15 ného plynu prostřednictvím spalování plyn vyvíjejícího činidla 6 v příslušných spalovacích komorách 3, 4, může vyvíjený plyn, díky vybíhání příslušných úseků průchozích zářezů 63a o výšku h nad vnitřní a vnější obvod, stále a bez větších překážek procházet směrem k příslušným výstupním otvorům 15a pro vyprazdňování plynu, vybíhajících z množství otvorů 2a pro průchod plynu. Proto z plechové mřížoviny, a to i tehdy, kdy se vnitřní válcový prvek 2 nachází ve vzájemném styku s vnitřním obvodovým povrchem vnější válcové části 15, je možné docílit na vnitřním obvodovém povrchu vnější válcové části 15 vytvoření prstencovitého prostoru, přičemž tento prostor může být využitý jako prostor S2 pro průchod plynu.

Průmyslová využitelnost

Jak již bylo popsáno shora, je vyvíječ XI až X7 plynu podle předloženého vynálezu vhodný a použitelný pro nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku sedadla řidiče.

Claims

1. Vyvíječ plynu, zahrnujícího krátkou válcovitou skříň (1), přičemž skříň (1) má vzduchotěsný prostor (S) rozdělený do množství spalovacích komor (3, 4), přičemž v každé ze spalovacích komor (3, 4) je upraveno plyn vyvíjející činidlo (6) pro vyvíjení plynu vysoké teploty prostřednictvím jeho spalování, ve skříni (1) je uspořádané množství roznětek (8, 9) pro individuální

40 zapalování a spalování plyn vyvíjejících činidel (6) v příslušných spalovacích komorách (3, 4), přičemž jedna nebo více roznětek (8, 9) je umístěna výstředně ke středové ose (a) skříně (1), a zapalovací plameny příslušných výstředních roznětek (8, 9), jsou řízeny k šíření se kolem středové osy (a) skříně (1), vyznačující se tím, že výstředné roznětky (8, 9) mají množství zapalovacích otvorů (38a, 48a, 58a) a tím, že příslušné zapalovací otvory (38a, 48a, 58a) jsou

45 vytvořeny k šíření zapalovacích plamenů kolem středové osy (a) skříně (1).

2. Vyvíječ plynu podle nároku 1, vyznačující se tím, že množství zapalovacích otvorů (38a, 48a), umožňuje zapalovacím plamenům výstředných roznětek (8, 9), šířit se do příslušných spalovacích komor (3, 4).

3. Vyvíječ plynu podle nároku 2, vyznačující se tím, že výstředné roznětky (8, 9) jsou překryté zapalovacími víčky (38, 48), vytvořenými s příslušnými zapalovacími otvory (38a, 48a).

-24CZ 298910 B6

4. Vyvíječ plynu podle nároku 1, vyznačující se tím, že množství zapalovacích otvorů (58a) se otevírá do příslušných spalovacích komor (3, 4), zapalovacími plameny roznětek (8,9).

5 5. Vyvíječ plynu podle kteréhokoliv z nároků 2 až 4, vyznačující se tím, že všechny z příslušných zapalovacích otvorů (38a, 48a, 58a) jsou vytvořeny k šíření zapalovacích plamenů kolem středové osy (a) skříně (1).

6. Vyvíječ plynu podle nároku 3, vyznačující se tím, že všechny z výstředných ío roznětek (8, 9) jsou překryty zapalovacími víčky (38, 48) šálkovitého tvaru.