CZ299416B6

CZ299416B6 - Vyvíjec plynu

Info

Publication number: CZ299416B6
Application number: CZ20023388A
Authority: CZ
Inventors: Saso@Takashi; Tanabe@Fujio; Tanaka@Koji
Original assignee: Nippon Kayaku Kabushiki-Kaisha
Priority date: 2000-03-13
Filing date: 2001-03-12
Publication date: 2008-07-16
Also published as: AU2001281460A1; JP2012086839A; JP5226853B2; DE60119088T2; CZ20023388A3; WO2001068415A1; JP5008809B2; EP1266807A4; DE60119088D1; TW487662B; US6899351B2; US20030030259A1; EP1266807A1; EP1266807B1

Abstract

Vyvíjec (D1 až 12) plynu zahrnuje válcovitou skrín (1); plyn vyvíjející cinidla (7), naplnená ve skríni (1), pro vyvíjení plynu spalováním; množství zapalovacích prostredku (8, 9) pro šlehání plamenudo skríne (1) pro spálení plyn vyvíjejících cinidel (7) naplnených ve skríni (1), pricemž alespon jeden ze zapalovacích prostredku (8, 9) je vzhledemk ose (a) skríne (1) usporádaný excentricky; a alespon jeden podpurný prostredek (10, 11) pro umožnení šírení plamenu alespon jednoho zapalovacího prostredku (8, 9), usporádaného v excentrickém umístení, v obvodovém a v radiálním smeru skríne (1), ve kterém je alespon jeden podpurný prostredek (10,11) upraven rozkládaje se v obvodovém a radiálnímsmeru vzhledem ke skríni (1) a ve kterém alespon jeden podpurný prostredek (10, 11) je upraven nad plyn vyvíjejícími cinidly (7) a je v prímém nebo neprímém kontaktu s plyn vyvíjejícími cinidly (7) ve spalovací komore (3, 4).

Description

Předložený vynález se tyká vyvíječe plynu, který se používá pro rozvinování a nafukování airbagu ochranného systému vozidla.

Dosavadní stav techniky

Vyvíječ plynu, který za účelem ochrany cestujících v automobilu proti účinkům nárazu způsobeného kolizí tohoto vozidla prudce rozvinuje a nafukuje airbag, je namontovaný ve volantu, na přístrojové desce nebo podobně. Tento vyvíječ plynu vyvíjí, zapálením a spalováním plyn vyví15 jejících činidel v něm obsažených plameny zapalovacího prostředku zažehovaného působením elektrického proudu, rychle velké množství plynu.

Standardní vyvíječ plynu pracuje v režimu prudkého rozvinování a nafukování airbagu vždy, kdy dojde k automobilové nehodě bez ohledu na polohu cestujícího ve vozidle při sezení (normální poloha při sezení nebo neobvyklá poloha při sezení, například skloněná poloha a podobně). Uvedená skutečnost může představovat problém spočívající v tom, že v případě, kdy cestující ve vozidle zaujímá při sezení neobvyklou polohu, ve které se nachází v blízkosti volantu a podobně, nemůže airbag zajišťovat svou základní funkci ochrany cestujícího ve vozidle.

Za účelem vyřešení tohoto problému byl navržen a vyvinut takzvaný měkký režim nafukování, který se aplikuje v kombinaci s vyvíječem plynu používaným k rozvinování a nafukování airbagu sedadla spolucestujícího. Navržený vyvíječ plynu je konstrukčně vytvořený tak, že jeho podlouhlá válcovitá skříň je přepažením rozdělená na dvě spalovací komory, a že se kromě toho spalování plyn vyvíjejících činidel naplněných v uvedených spalovacích komorách uskutečňuje nezávisle na sobě prostřednictvím dvou zapalovacích prostředků. Tyto zapalovací prostředky jsou ke skříni připevněné na jejích axiálních koncích.

Zapalovací prostředky jsou uváděné do činnosti s takovým časovým zpožděním, že se v počáteční fázi nafukování airbag rozvinuje a nafukuje pozvolna prostřednictvím malého množství plynu vyvíjeného v první spalovací komoře, a následně se rozvinuje a nafukuje prudce prostřednictvím velkého množství plynu vyvíjeného v jednotlivých spalovacích komorách. Takto je možné zajistit řízené ovládané rozvinování a nafukování airbagu.

Popsaný měkký režim nafukování je rovněž tak možné případně aplikovat v kombinaci s vyvíje40 čem plynu používaným k rozvinování a nafukování airbagu sedadla řidiče.

Vzhledem k tomu, že je vyvíječ plynu airbagu sedadla řidiče obvykle namontovaný v omezeném prostoru ve volantu vozidla, je nezbytné, aby tento vyvíječ vykazoval krátkou válcovitou skříň. Vzhledem k tomu, že je v omezeném prostoru volantu současně uložený i vlastní airbag, je kro45 mě toho nezbytné, aby tento airbag překrýval skříň vyvíječe plynu na jednom z jejích axiálních konců. Z tohoto důvodu se pro vyvíječ plynu airbagu sedadla řidiče využívá konstrukční uspořádání, ve kterém je příslušný zapalovací prostředek ve skříni nainstalovaný na jejím druhém axiálním konci tak, že se nachází na straně opačné vzhledem k uspořádání vlastního airbagu.

Výsledkem toho je, že v případě, kdy se v kombinaci s vyvíječem plynu airbagu sedadla řidiče aplikuje měkký režim nafukování, se pro tento vyvíječ plynu airbagu sedadla řidiče použije konstrukční uspořádání, ve kterém je jeho skříň rozdělená přepažením na dvě spalovací komory, a ve kterém jsou v této skříni, na jejím opačném axiálním konci, nainstalované dva zapalovací prostředky. V tomto provedení se, při aktivování zapalovacích prostředků za účelem jejich zažehnutí

-1 CZ 299416 B6 s přiměřeným časovým zpožděním, airbag v počáteční fázi nafukování rozvinuje a nafukuje pozvolna, prostřednictvím malého množství plynu vyvíjeného v první spalovací komoře, načež se rozvinuje a nafukuje prudce, prostřednictvím velkého množství plynu vyvíjeného v jednotlivých spalovacích komorách.

Při aplikaci měkkého režimu nafukování v kombinaci s vyvíječem plynu airbagu sedadla řidiče musí být jeden nebo více zapalovacích prostředků z důvodu jeho/jejich nainstalování do skříně vyvíječe na jejím opačném konci uspořádáno v odsazení vzhledem k ose této skříně.

Výsledkem tohoto uspořádání dochází ve spalovací komoře, ve které je/jsou zapalovací prostředek nebo prostředky uspořádané excentricky, k lokálnímu přerušování spalování právě v důsledku tohoto excentrického uspořádání zapalovacího prostředku nebo prostředků. Uvedená skutečnost může způsobovat problémy spočívající v tom, že za tohoto stavu není možné zajistit rovnoměrné vyvíjení plynu po celém obvodu skříně a tím ani jeho rovnoměrné vyprazdňování do airbagu, což může ve svém důsledku způsobovat neúplné rozvinování a nafukování tohoto airbagu, a což může ve svém důsledku vést k podstatné degradaci základní ochranné funkce airbagu, tj. ochrany cestujícího v automobilu proti účinkům nárazu způsobeného kolizi tohoto vozidla.

US 6032979 objasňuje vícestupňový vyvíječ plynu, obsahující skříň, určující první komoru, která obsahuje první materiál plyn vyvíjejícího činidla. První komora určuje druhou komoru obsahující druhý materiál plyn vyvíjejícího činidla a mající otvor upravený k otevření pro uvedení druhé komory do činného spojení s první komorou. Vyvíječ plynu také zahrnuje první zapalovací prostředek v činném spojení s první komorou a druhý zapalovací prostředek v činném spojení s druhou komorou.

Podstata vynálezu

Cílem předloženého vynálezu je proto poskytnout vyvíječ plynu, který umožňuje, prostřednict30 vím podpůrného prostředku, šíření plamenů zapalovacího prostředku v obvodovém a v radiálním směru skříně tak, že okamžitě přeměňuje spalování plyn vyvíjejících činidel na hromadné spalování těchto plyn vyvíjejících činidel, v důsledku čehož se tímto spalováním vyvíjený plyn vyprazdňuje rovnoměrně do airbagu.

Výše uvedený cíl vynálezu je řešen vyvíječem plynu, který zahrnuje: válcovitou skříň; plyn vyvíjející činidla, naplněná ve skříni, pro vyvíjení plynu spalováním; množství zapalovacích prostředků pro šlehání plamenů do skříně pro spálení plyn vyvíjejících činidel naplněných ve skříni, přičemž alespoň jeden ze zapalovacích prostředků je vzhledem k ose skříně uspořádaný excentricky; a alespoň jeden podpůrný prostředek pro umožnění šíření plamenů alespoň jednoho zapa40 lovacího prostředku, uspořádaného v excentrickém umístění, v obvodovém a v radiálním směru skříně, ve kterém je alespoň jeden podpůrný prostředek upraven rozkládaje se v obvodovém a radiálním směru vzhledem ke skříni a ve kterém alespoň jeden podpůrný prostředek je upraven nad plyn vyvíjejícími činidly a je v přímém nebo nepřímém kontaktu s plyn vyvíjejícími činidly ve spalovací komoře.

V souladu se shora uvedeným vyvíječem plynu se spalování ve skříni tohoto vyvíječe prostřednictvím plamenů chrlených přímo z každého zapalovacího prostředku a plamenů šířených podpůrným prostředkem rozšiřuje okamžitě přes veškeré ve skříni obsažené plyn vyvíjející činidlo. Díky tomuto opatření neexistuje v blízkosti zapalovacího prostředku uspořádaného ve skříni excentricky žádné částečné spalování. Za tohoto stavu se může plyn vyvíjet rovnoměrně v celém vnitřním objemu skříně vyvíječe.

Kromě toho může být v případě, kdy je množství zapalovacích prostředků zažehováno působením elektrického proudu s velmi malým časovým zpožděním mezi jednotlivými zažehnutími,

-2CZ 299416 B6 zajištěno vícestupňové řízené ovládání rozvinování, při kterém se rozvinování a nafukování airbagu uskutečňuje v počáteční fázi pozvolna, prostřednictvím malého množství vyvíjeného plynu, a následně prudce, prostřednictvím velkého množství vyvíjeného plynu.

Výhodné provedení je vyznačeno tím, že plyn vyvíjející činidla jsou naplněna v množství spalovacích komor rozdělených ve skříni pro vytvoření plynu spalováním, přičemž je v něm upraven alespoň jeden podpůrný prostředek, rozkládající se v obvodovém a radiálním směru vzhledem ke spalovací komoře, mající alespoň jeden excentricky uspořádaný zapalovací prostředek, a alespoň jeden podpůrný prostředek je uspořádán nad plyn vyvíjejícími činidly a je v přímém nebo nepří10 mém kontaktu s plyn vyvíjejícími činidly v příslušné spalovací komoře.

V souladu se shora uvedeným vyvíječem plynu se spalování ve skříni tohoto vyvíječe prostřednictvím plamenů chrlených přímo z každého zapalovacího prostředku a plamenů šířených podpůrným prostředkem, rozšiřuje okamžitě přes veškeré ve skříni obsažené činidlo vyvíjející plyn.

Díky tomuto opatření neexistuje v blízkosti zapalovacího prostředku uspořádaného v každé z příslušných spalovacích komor excentricky žádné částečné spalování. Za tohoto stavu se může plyn vyvíjet rovnoměrně v celém vnitřním objemu skříně vyvíječe.

Kromě toho může být v případě, kdy je množství zapalovacích prostředků působením elektrické20 ho proudu zažehováno s velmi malým časovým zpožděním mezi jednotlivými zažehnutími, zajištěno vícestupňové řízené ovládání rozvinování, při kterém se nafukování a rozvinování airbagu uskutečňuje v počáteční fázi pozvolna prostřednictvím malého množství plynu vyvíjeného v jedné spalovací komoře, a následně prudce prostřednictvím velkého množství plynu vyvíjeného ve všech spalovacích komorách současně.

Je možné použít vyvíječ plynu, který zahrnuje krátkou válcovitou skříň, přepažovací desku pro rozdělení vnitřního prostoru skříně jeho přepažením na dvě spalovací komory, horní a spodní, filtrační vložku nainstalovanou v každé ze spalovacích komor, plyn vyvíjející činidla naplněná uvnitř příslušných filtračních vložek, dva zapalovací prostředky pro zapálení a spalování plyn vyvíjejících činidel naplněných ve spalovacích komorách, a dva podpůrné prostředky pro šíření plamenů vystupujících ze zapalovacích prostředků uspořádaných ve spalovacích komorách, v daném pořadí.

Je rovněž tak možné akceptovat skříň, která vykazuje buď dvoukomorovou válcovou konstrukci nebo jednokomorovou válcovou konstrukci. Ve skříni s dvoukomorovou válcovou konstrukcí jsou horní konce a spodní konce vnějšího válcového pouzdra a vnitřního válcového pouzdra uzavřené prostřednictvím dvou krycích desek. Ve skříni s jednokomorovou válcovou konstrukcí jsou horní konce a spodní konce vnějšího válcového pouzdra a vnitřního válcového pouzdra také uzavřené prostřednictvím dvou krycích desek.

Podpůrné prostředky jsou v množství spalovacích komor uspořádané tak, že se jednotlivě rozkládají obvodově a radiálně vzhledem ke skříni vyvíječe; tak, že se jednotlivě nacházejí v přímém nebo v nepřímém styku s plyn vyvíjejícími činidly naplněnými ve spalovacích komorách; a tak, že jsou jednotlivě zapalovány plameny chrlenými ze zapalovacích prostředků.

V souladu se shora uvedeným vyvíječem plynu mohou být jednotlivé podpůrné prostředky zapalovány plameny chrlenými ze zapalovacích prostředků. Tyto plameny se pak, prostřednictvím podpůrných prostředků šíří v obvodovém a v radiálním směru skříně, a následně zapalují plyn vyvíjející činidla nacházející se ve styku s těmito podpůrnými prostředky. Takto se spalování v jednotlivých spalovacích komorách rozšiřuje okamžitě přes veškeré plyn vyvíjející činidlo obsažené ve skříni. Může být použitý podpůrný prostředek, který je zhotovený přímo z podpůrného hořlavého činidla a zpracovaný do deskovitého prvku ve tvaru kotouče nebo prstence.

V tomto případě se příslušné podpůrné hořlavé činidlo nachází v přímém styku s plyn vyvíjejícím činidlem. Je rovněž tak možné použít i další provedení podpůrného prostředku, ve kterém je

-3 CZ 299416 B6 podpůrné hořlavé činidlo naplněné v podpůrném žlábku opatřeném v přepažovací desce, kterýžto podpůrný žlábek je neprodyšně uzavřený tak, že s podpůrným hořlavým činidlem tvoří nedílný celek. V tomto případě se podpůrné hořlavé činidlo nachází uspořádané v nepřímém styku s plyn vyvíjejícím činidlem.

Další výhodné provedení je vyznačeno tím, že alespoň jeden podpůrný prostředek obsahuje podpůrný prostor ústící do spalovací komory a rozkládající se v obvodovém a radiálním směru skříně, aby do něj mohly šlehat plameny ze zapalovacího prostředku.

ίο V souladu se shora uvedeným vyvíječem plynu se plameny zapalovacího prostředku šíří v obvodovém a v radiálním směru skříně do a skrz podpůrný prostor, v důsledku čehož se spalování v jednotlivých spalovacích komorách rozšiřuje okamžitě přes veškeré v nich obsažené plyn vyvíjející činidlo.

Další výhodné provedení je vyznačeno tím, že podpůrný prostor je uzavřen tlumicím prvkem; a tlumicí prvek má množství podpůrných otvorů.

V souladu se shora uvedeným vyvíječem plynu jsou plameny zapalovacího prostředku šířené v obvodovém a v radiálním směru skříně do a skrze podpůrný prostor, a chrlené přes podpůrné otvory do příslušné spalovací komory, v důsledku čehož se spalování v jednotlivých spalovacích komorách rozšiřuje okamžitě přes veškeré v nich obsažené plyn vyvíjející činidlo.

Navíc je, vzhledem k tomu, že v každé spalovací komoře je upravený tlumicí prvek, který je uspořádaný tak, že uzavírá podpůrný prostor, zabráněno rozmělňování plyn vyvíjejících činidel na prášek v důsledku působení chvění a vibrací a jejich vnikání do podpůrného prostoru.

Jiné výhodné provedení je vyznačeno tím, že alespoň jeden podpůrný prostředek obsahuje podpůrné hořlavé činidlo obsahující samovzněcovací výbušnou směs. Podpůrný prostředek zahrnuje podpůrné hořlavé činidlo obsahující samovzněcovací výbušnou směs. V souladu s tímto provede30 ním vyvíječe plynu se podpůrný prostředek vzněcuje a zapaluje samočinně působením tepla a plamenů chrlených ze zapalovacího prostředku, kteréžto plameny se šíří v obvodovém a v radiálním směru skříně.

Další výhodné provedení je vyznačeno tím, že příslušná spalovací komora je rozdělena do horní a spodní komory.

Další výhodné provedení je vyznačeno tím, že alespoň jeden podpůrný prostředek dále obsahuje podpůrné hořlavé činidlo.

Další výhodné provedení je vyznačeno tím, že jeden z podpůrných prostředků obsahuje podpůrný prostor ústící do spalovací komory a rozkládající se v obvodovém a radiálním směru skříně, aby do něj mohly šlehat plameny ze zapalovacího prostředku.

Další výhodné provedení je vyznačeno tím, že plyn vyvíjející činidla jsou naplněna v množství spalovacích komor rozdělených ve skříni pro vytvoření plynu spalováním, přičemž podpůrný prostor je otevřený do příslušné spalovací komory.

Další výhodné provedení je vyznačeno tím, že alespoň jeden podpůrný prostředek je v přímém nebo nepřímém kontaktu s plyn vyvíjejícími činidly v příslušné spalovací komoře a alespoň jeden podpůrný prostředek je uspořádaný k přijetí plamenů chrlených z příslušného zapalovacího prostředku z množství zapalovacích prostředků.

Další výhodné provedení je vyznačeno tím, že podpůrný prostor je uzavřen tlumicím prvkem a tlumicí prvek má množství podpůrných otvorů.

-4CZ 299416 B6

Další výhodné provedení je vyznačeno tím, že podpůrné hořlavé činidlo obsahuje samovzněcovací výbušnou směs.

Vyvíječ plynu zahrnuje válcovitou skříň, zapalovací prostředek pro zapálení a spalování plyn vyvíjejících činidel naplněných ve skříni, a podpůrný prostředek umožňující šíření plamenů zapalovacího prostředku v obvodovém a v radiálním směru skříně a takto zajišťující spalování plyn vyvíjejících činidel naplněných v této skříni.

Až doposud se vyvíječ plynu pracující se shora zmiňovaným měkkým režimem nafukování airbagu volí s ohledem na charakter jeho použití ve vozidle. Shora uvedený vyvíječ plynu, ve kterém mohou být ve skříni vyvíječe naplněná plyn vyvíjející činidla zapalovaná prostřednictvím jednoho jediného zapalovacího prostředku, není do rozsahu použití tohoto měkkého režimu nafuková20 ní zahrnuty. Rovněž tak skříň, použitá pro tento účel, nemusí vykazovat jen a pouze jednokomorovou válcovou konstrukci, ale může mít i vícekomorovou válcovou konstrukci, zahrnující dvoukomorovou válcovou konstrukci a tříkomorovou válcovou konstrukci. Stejně tak může ve skříni těchto typů vyvíječů plynu docházet k lokálnímu spalování plyn vyvíjejících činidel a tím i k výskytu neúplného rozvinování a nafukování airbagu. S ohledem na shora uvedené skutečnosti se proto v provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu využije takové konstrukční uspořádání, ve kterém mohou být plameny vystupující ze zapalovacího prostředku šířené v obvodovém a v radiálním směru skříně v celém jejím vnitřním prostoru prostřednictvím podpůrného prostředku.

Díky tomuto uspořádání se spalování ve skříni vyvíječe plynu rozšiřuje prostřednictvím plamenů chrlených přímo z roznětky a plamenů šířených podpůrným prostředkem okamžitě přes veškeré v této skříni obsažené plyn vyvíjející činidlo. Proto je možné docílit rovnoměrné vyprazdňování vyvíjeného plynu do airbagu.

Vyvíječ plynu zahrnuje podpůrný prostředek uspořádaný ve spalovací komoře válcovité skříně tak, že se plameny vystupující ze zapalovacího prostředku mohou šířit v obvodovém a v radiálním směru skříně, čímž je zajištěno spalování plyn vyvíjejícího činidla naplněného v této spalovací komoře.

Až doposud se vyvíječ plynu pracující se shora zmiňovaným měkkým režimem nafukování airbagu volí s ohledem na charakter jeho použití ve vozidle. Shora uvedený vyvíječ plynu, ve kterém může být plyn vyvíjející činidlo naplněné ve spalovací komoře zapalované prostřednictvím jednoho jediného zapalovacího prostředku, není do rozsahu použití tohoto měkkého režimu nafukování zahrnuty. Rovněž tak skříň, použitá pro tento účel, nemusí nutně vykazovat jen a pouze jednokomorovou válcovou konstrukci, ale může mít i vícekomorovou válcovou konstrukci, zahrnující dvoukomorovou válcovou konstrukci a tříkomorovou válcovou konstrukci. Stejně tak může ve skříni těchto typů vyvíječů plynu docházet k lokálnímu spalování plyn vyvíjejících činidel a tím i k výskytu neúplného rozvinování a nafukování airbagu. S ohledem na shora uvedené skutečnosti se proto v provedení vyvíječe plynu využije takové konstrukční uspořádání, ve kte50 rém může být jeho spalovací komora vybavená podpůrným prostředkem a ve kterém mohou být plameny vystupující ze zapalovacího prostředku prostřednictvím tohoto podpůrného prostředku šířené v obvodovém a v radiálním směru skříně v celém jejím vnitřním prostoru.

-5 CZ 299416 B6

Díky tomuto uspořádání se spalování ve spalovací komoře rozšiřuje prostřednictvím plamenů chrlených přímo z roznětky a plamenů šířených podpůrným prostředkem okamžitě přes veškeré v této spalovací komoře obsažené plyn vyvíjející činidlo. Proto je možné docílit rovnoměrné vyprazdňování vyvíjeného plynu do airbagu.

V souladu se shora uvedeným vyvíječem plynu, a to dokonce i v případě, kdy je zapalovací prostředek uspořádány excentricky vzhledem k ose skříně, nedochází k výskytu žádného lokálního spalování v blízkosti roznětky (zapalovací prostředek) uspořádané ve skříni excentricky. Spalování se navíc rozšiřuje okamžitě přes veškeré ve skříni obsažené plyn vyvíjející činidlo.

Ve vyvíječi plynu zahrnuje podpůrný prostředek podpůrné hořlavé činidlo obsahující samovzněcovací výbušnou směs. V souladu s tímto provedením vyvíječe plynu se podpůrný prostředek vzněcuje a zapaluje samočinně působením tepla a plamenů chrlených ze zapalovacího prostředku, kteréžto plameny se šíří v obvodovém a v radiálním směru skříně.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude vysvětlen prostřednictvím připojených výkresů, ve kterých představuje:

obr. 1 pohled na první provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněného v osovém řezu;

obr. 2 pohled na provedení vyvíječe plynu z obr. 1, znázorněný v řezu vedeném rovinou A-A;

obr. 3 pohled na druhé provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněný v osovém řezu;

obr. 4 pohled na provedení vyvíječe plynu z obr. 3, znázorněný v řezu vedeném rovinou B-B;

obr. 5 pohled na třetí provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněný v osovém řezu;

obr. 6 pohled na provedení vyvíječe plynu z obr. 5, znázorněný v řezu vedeném rovinou C-C;

obr. 7 pohled na provedení vyvíječe plynu z obr. 5, znázorněný v řezu vedeném rovinou E-E;

obr. 8 pohled na čtvrté provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněný v osovém řezu;

obr. 9 pohled na páté provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněný v osovém řezu;

obr. 10 pohled na provedení vyvíječe plynu z obr. 9, znázorněný v řezu vedeném rovinou F-F;

obr. 11 pohled na šesté provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněný v osovém řezu;

obr. 12 pohled na provedení vyvíječe plynu z obr. 11, znázorněný v řezu vedeném rovinou G-G;

obr. 13 pohled na sedmé provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněný v osovém řezu;

obr. 14 pohled na provedení vyvíječe plynu z obr. 13, znázorněný v řezu vedeném rovinou H-H;

-6CZ 299416 B6 obr. 15 pohled na provedení vyvíječe plynu z obr. 13, znázorněný v řezu vedeném rovinou I-I;

obr. 16 pohled na osmé provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněný v osovém řezu;

obr. 17 pohled na provedení vyvíječe plynu z obr. 16, znázorněný v řezu vedeném rovinou J-J;

obr. 18 pohled na deváté provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněný ío v osovém řezu;

obr. 19 pohled na provedení vyvíječe plynu z obr. 18, znázorněný v řezu vedeném rovinou K-K;

obr. 20 pohled na desáté provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněný v osovém řezu;

obr. 21 pohled na provedení vyvíječe plynu z obr. 20, znázorněný v řezu vedeném rovinou L-L;

obr. 22 pohled na jedenácté provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněný v osovém řezu; a obr. 23 pohled na dvanácté provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, znázorněný v osovém řezu.

Příklady provedení vynálezu

Dále bude uvedený podrobný popis jednotlivých provedení vyvíječe Dl až D12 plynu podle předloženého vynálezu.

Vyvíječ Dl až D12 plynu podle předloženého vynálezu je určený a navržený pro rozvinování a nafukování airbagu sedadla řidiče. Ve vyvíječi Dl až D12 plynu podle předloženého vynálezu se plameny vystupující ze zapalovacího prostředku 8, 9, 38, 39, 78 šíří prostřednictvím podpůrných prostředků 10, 11, 40, 41, 80 v obvodovém a v radiálním směru skříně 1, 31, 71 tak, že hoření a spalování příslušného plyn vyvíjejícího činidla 7, 37, 77 může probíhat okamžitě v celém jeho objemu, což ve svém důsledku zajišťuje rovnoměrné vyprazdňování vyvíjeného plynu do airbagu.

Dále budou jednotlivě podrobně popsaná určitá provedení vyvíječe Dl až D12 plynu podle před40 loženého vynálezu, která jsou pro tento účel rozdělená na dva základní typy. Podle tohoto rozdělení představují jeden typ vyvíječe Dl až D8 plynu, ve kterých je zapálení a spalování plyn vyvíjejících činidel 7, 37 zajištěno prostřednictvím množství zapalovacích prostředků 8, 8, 38, 39 (viz obr. 1 až 17). Druhý typ pak představují vyvíječe D9 až D12 plynu, ve kterých je zapálení a spalování plyn vyvíjejících činidel 77 zajištěno prostřednictvím jednoho jediného zapalovacího prostředku 78 (viz obr. 18 až 23).

Vyvíječ Dl plynu, znázorněný na obr. 1 a 2, je určený a navržený pro řízené ovládání rozvinování a nafukování airbagu. Tento vyvíječ Dl plynu zahrnuje krátkou válcovitou skříň i, nosný prvek 2 filtrační vložky 6 uložený ve skříni 1, prstencový přepažovací člen 5 pro rozdělení vnitř50 ního prostoru skříně i jeho přepažením na dvě spalovací komory 3, 4, fdtrační vložky 6 nainstalované ve spalovacích komorách 3, 4, plyn vyvíjející činidlo 7 naplněné v každé z uvedených spalovacích komor 3, 4, zapalovací prostředky 8, 9 pro šlehání plamene do uvedených spalovacích komor 3, 4, v uvedeném pořadí a nezávisle na sobě, podpůrné prostředky 10, _H_ podporující

-7CZ 299416 B6 šíření plamenů chrlených ze zapalovacích prostředků 8, 9, v uvedeném pořadí a nezávisle na sobě.

Skříň i vykazuje dvoukomorovou válcovou konstrukci tvořenou horním skříňovým dílem 12 a spodním skříňovým dílem 13. Tato skříň 1 je konstrukčně uspořádaná tak, že je možné horní skříňový díl J_2 a spodní skříňový díl 13 navzájem spojovat prostřednictvím svařování na tupo (například svařováním třením), v důsledku čehož je možné vnější válcové pouzdro 14 a vnitřní válcové pouzdro 15 uzavřít prostřednictvím dvou krycích desek 16, 17. Vnitřní prostor skříně 1 je rozdělený jeho přepažením na uzavřený prostor S (prstencovitý prostor), který se vytvoří mezi io vnějším válcovým pouzdrem 14, a úložný prostor Sl, který se vytvoří ve vnitřním prostoru vnitřního válcového pouzdra 1_5.

Vnější válcové pouzdro 14 skříně 1 je opatřené množstvím otvorů 14a pro vyprazdňování plynu, jejichž funkcí je zajištění průtokového spojení mezi uzavřeným prostorem S a vnitřním prosto15 rem airbagu. Otvory 14a pro vyprazdňování plynu jsou ve vnějším válcovém pouzdru 14 vytvořené na straně horní krycí desky 16 a uspořádané v obvodovém směru skříně 1 ve vzájemném odstupu od sebe o předem stanovenou vzdálenost. Otvory 14a pro vyprazdňování plynu jsou uzavřené prostřednictvím tlakem porušitelné lamely 18 nebo porušitelných lamel 18, upevněných přilepením na vnitřním obvodovém povrchu vnějšího válcového pouzdra 14. Porušitelná lamela

18 je vytvořená z kovové fólie, například z hliníkové fólie, a slouží jako ochrana proti vnikání vlhkosti a k nastavování vnitřního tlaku ve skříni i. Vnitřní válcové pouzdro 15 je opatřené množstvím otvorů 15a pro vedení plamene, jejichž funkcí je zajištění průtokového spojení mezi uzavřeným prostorem S a úložným prostorem Sl. Otvory 15a pro vedení plamene jsou ve vnitřním válcovém pouzdru 15 vytvořené na straně horní krycí desky 16 a uspořádané v obvodovém směru skříně 1 ve vzájemném odstupu od sebe o předem stanovenou vzdálenost.

Ve společném celku se spodní krycí deskou 17 skříně 1 je vytvořené krátké vnitřní válcové pouzdro 19, které je na ní uspořádané tak, že vystupuje do uzavřeného prostoru S. Krátké vnitřní válcové pouzdro 19 je upravené mezi vnějším válcovým pouzdrem 14 a vnitřním válcovým pouzdrem 15, a současně uspořádané excentricky v radiálním směru a vně vzhledem k ose a skříně 1. Spodní krycí deska 17 je opatřená přírubovým válcovým hrdlem 20 rozkládajícím se z vnějšího obvodového okraje spodní krycí desky Γ7 podél bočního povrchu vnějšího válcového pouzdra 14 na straně jeho vnějšího průměru směrem k horní krycí desce 16. K obvodové přírubě 21 tohoto přírubového válcového hrdla 20 je připevněný držák nebo ekvivalentní prostředky pro uchyceni modulu airbagu, zahrnujícího airbag a kryt airbagu.

V uzavřeném prostoru S skříně 1 je umístěný válcovitý nosný prvek 2 filtrační vložky 6. Nosný prvek 2 filtrační vložky 6 je zhotovený například tvarováním kovového materiálu, například děrovaného plochého materiálu, výhodně děrovaného plechu, nebo plechové mřížoviny, např.

tahokovu, do válcového tvarového uspořádání. Nosný prvek 2 filtrační vložky 6 je uspořádaný v prostoru mezi vnějším válcovým pouzdrem 14 a krátkým vnitřním válcovým pouzdrem 19, a rozkládá se od spodní krycí desky T7 do blízkosti horní krycí desky 16. Horní konec nosného prvku 2 filtrační vložky 6 je překrytý a uzavřený prostřednictvím prstencové krycí desky 22 uložené na vnějším obvodovém povrchu vnitřního válcového pouzdra 15. Nosný prvek 2 filtrační vložky 6, spodní krycí deska 17 a prstencová krycí deska 22 rozdělují uzavřený prostor S jeho přepažením na prstencovitý prostor S2 pro průchod plynu, nacházející se na straně vnějšího válcového pouzdra 14, a prstencovitý spalovací prostor S3, nacházející se na straně vnitřního válcového pouzdra 15. Kromě toho je nosný prvek 2 filtrační vložky 6 opatřený množstvím otvorů 2a pro průchod plynu, jejichž funkcí je zajištění průtokového spojení mezi prostorem S2 pro prů50 chod plynu a spalovacím prostorem S3.

Mezi vnitřním obvodovým povrchem nosného prvku 2 filtrační vložky 6 a vnějším obvodovým povrchem vnitřního válcového pouzdra 15 je, v podstatě rovnoběžně s krycími deskami 16, 17, nainstalovaná přepažovací deska 5, která rozděluje spalovací prostor S3 jeho přepažením v přes-8CZ 299416 B6 ně stanoveném objemovém poměru na dvě, tj. horní a spodní, spalovací komory 3, 4. Umístění přepažovací desky 5 se stanovuje v závislosti na poloze horního konce krátkého vnitřního válcového pouzdra 19.

Ve spalovacích komorách 3, 4 jsou jednotlivě nainstalované filtrační vložky 6. Tyto filtrační vložky 6 je možné zhotovit za vynaložení nízkých výrobních nákladů například tvarováním jemně splétaného drátěného pletiva nebo kovového drátěného materiálu vytvořeného ze zvlněného drátu do válcovitého tvarového uspořádání. Filtrační vložky 6 jsou uspořádané v prostoru mezi nosným prvkem 2 filtrační vložky 6 a krátkým vnitřním válcovým pouzdrem 19. Jedna z filtračních vložek 6 se rozkládá od prstencového přepažovacího členu 5 k prstencové krycí desce 22, nacházející se v horní spalovací komoře 3, a druhá filtrační vložka 6 se rozkládá od spodní krycí desky 17 ke straně prstencového přepažovacího členu 5 přivrácené do spodní spalovací komory 4.

Ve spalovacích komorách 3, 4 jsou v prostoru na vnitřních obvodových stranách filtračních vložek 6 naplněná plyn vyvíjející činidla 7, která prostřednictvím jejich spalování vyvíjejí plyn vysoké teploty. Naplněné množství plyn vyvíjejících činidel 7 se nastavuje předem tak, aby byla zajištěna možnost řízeného ovládání rozvinování a nafukování airbagu.

Ve vnitřním válcovém pouzdru 15 a v krátkém vnitřním válcovém pouzdru 19 jsou v uvedeném pořadí uspořádané zapalovací prostředky 8, 9. Zapalovací prostředek 8 zahrnuje roznětku 23 a podpůrné hořlavé činidlo 24. Roznětkou 23 je například roznětka elektrického typu, která se zažehuje průtokem elektrického proudu skrze ní v odezvě na identifikační signál kolize vozidla přijímaný ze snímače nárazu. Roznětka 23 je na spodní krycí desce 17 uložená tak, že vystupuje do úložného prostoru Sl vnitřního válcového pouzdra J_5. Roznětka 23 je k tomuto vnitřnímu válcovému pouzdru 15 připevněná prostřednictvím lemovacích úchytných patek 25 vybíhajících ze spodní krycí desky 17 do úložného prostoru Sl vnitřního válcového pouzdra 15. Ve vnitřním válcovém pouzdru 1_5 je na straně horní krycí desky 16 a prostřednictvím mezery odděleně od roznětky 23 naplněné podpůrné hořlavé činidlo 24. Uvedené uspořádání zapalovacího prostředku

8 umožňuje zapálení podpůrného hořlavého činidla 24 prostřednictvím zažehnutí roznětky 23 a následné šlehání plamenů zapáleného podpůrného hořlavého činidla 24 do spalovací komory 3 skrze otvory 15a pro vedení plamene, což ve svém důsledku zajišťuje zapálení a spalování plyn vyvíjejícího činidla 7 naplněného v této spalovací komoře 3.

Zapalovací prostředek 9 je tvořený pouze roznětkou 26. Touto roznětkou 26 je například roznětka elektrického typu, která se zažehuje průtokem elektrického proudu skrze ní v odezvě na identifikační signál kolize vozidla přijímaný ze snímače nárazu. Roznětka 26 je v krátkém vnitřním válcovém pouzdru 19 uspořádaná tak, že vystupuje do spalovací komory 4. Roznětka 26 je ke krátkému vnitřnímu válcovému pouzdru 19 připevněná prostřednictvím lemovacích úchytných patek 27 vybíhajících z tohoto krátkého vnitřního válcového pouzdra 19 do vnitřního prostoru spalovací komory 4. Roznětka 26 je uspořádaná excentricky v radiálním směru a vně vzhledem k ose a skříně i. Po zažehnutí tato roznětka 26 šlehá plameny směrem k přepažovacímu členu 5 a do prostoru obklopujícího osu a skříně 1 a zajišťuje tak zapálení a spalování plyn vyvíjejícího činidla 7 naplněného ve spalovací komoře 4.

Podpůrné prostředky 10, 11 zahrnují podpůrná hořlavá činidla zpracovaná do desek ve tvaru kruhových prstenců. Je výhodné, jestliže se jako podpůrná hořlavá činidla použijí výbušné směsi na bázi organických sloučenin obsahujících dusík, představující palivo se samovzněcovací funkcí. Pro uvedené účely optimální výbušnou směsí na bázi organických sloučenin obsahujících dusík, použitou jako palivo se samovzněcovací funkcí, představuje výbušná směs, která obsahuje následně uvedenou směs a pojivá, která se k této směsi přidávají. Shora zmiňovaná explozivní směs obsahuje organické sloučeniny na bázi tetrazolu, oxidační činidla obsahující jako základní složku nitrát, modifikátor hoření zahrnující jednoduchou kovovou substanci jako například zirkon Zr, hafnium Hf, molybden Mo, wolfram W, mangan Mn, nikl Ni a železo Fe, nebo jejich

-9CZ 299416 B6 oxidy, nebo jejich simíky. Vzhledem k tomu, zeje možné tato podpůrná hořlavá činidla zapalovat prostřednictvím zapalovacích prostředků 8, 9, mohou se jejich plameny okamžitě šířit v obvodovém a v radiálním směru skříně h Navíc, vzhledem k tomu, že k zapalování podpůrných hořlavých činidel může v případě, kdy je vyvíječ Dl plynu vystavený působení plamenů hořícího vozidla a podobně, docházet účinkem působení vysoké teploty, například teploty, která není menší než 200 °C, těchto plamenů samočinně, se zapálení podpůrných hořlavých činidel uskuteční ještě předtím než dojde vlivem působení vysoké teploty ke snížení pevnosti a poškození vyvíječe Dl plynu. Proto musí být zapálení a spalování plyn vyvíjejícího činidla 7 zajištěné tak, aby k němu docházelo ještě před poškozením nebo zničením skříně i vyvíječe Dl plynu, ío Podpůrné prostředky 10, 11 jsou v uvedeném pořadí uspořádané v každé ze spalovacích komor 3,

4.

Podpůrný prostředek 10 je uložený na vnitřním obvodovém povrchu filtrační vložky 6 a umístěný mezi prstencovou krycí deskou 22 a plyn vyvíjejícím činidlem 7 v podstatě rovnoběžně s tou15 to prstencovou krycí deskou 22. Podpůrný prostředek PO zcela překrývá plyn vyvíjející činidlo 7 naplněné ve spalovací komoře 3 jak v obvodovém směru, tak i v radiálním směru skříně 1 a je uspořádaný v přímém styku s tímto plyn vyvíjejícím činidlem 7. Plameny šlehané zapalovacím prostředkem 8 se šíří do prostoru kolem osy a skříně i a vnitřního válcového pouzdra 15 a odtud, prostřednictvím otvorů 15a pro vedení plamene, vně směrem do vnějšího válcového pouzdra J_4.

Podpůrný prostředek 11 je uložený mezi vnitřním obvodovým povrchem filtrační vložky 6 a vnějším obvodovým povrchem vnitřního válcového pouzdra 15 a uspořádaný mezi prstencovým přepažovacím členem 5 a roznětkou 26 v podstatě rovnoběžně s tímto prstencovým přepažovacím členem 5. Podpůrný prostředek _N zcela překrývá vše, co se ve spalovací komoře 4 nachází jak v obvodovém směru, tak i v radiálním směru skříně laje uspořádaný jednak v přímém styku s horním koncem roznětky 26 umístěné excentricky vzhledem k ose a skříně 1, a jednak v přímém styku s plyn vyvíjejícím činidlem 7 naplněným v této spalovací komoře 4. Výsledkem toho je, že se plameny šlehané roznětkou 26 šíří do prostoru kolem osy a skříně 1 a odtud směrem k vnějšímu válcovému pouzdru 14.

Dále bude popsána činnost vyvíječe Dl plynu.

V případě detektování kolize vozidla snímačem nárazu protéká skrze roznětku 23 elektrický proud, v důsledku čehož dochází k jejímu zažehnutí a následnému zapálení podpůrného hořlavého činidla 24. Plameny podpůrného hořlavého činidla 24 jsou pak prostřednictvím otvorů 15a pro vedení plamene šlehané do spalovací komory 3 a současně zapalují jak plyn vyvíjející činidlo 7, tak i podpůrný prostředek 10 nacházející se v této spalovací komoře 3. Výsledkem je převádění působení plamenů roznětky 23 na podpůrné hořlavé činidlo podpůrného prostředku 10 ajejich šíření v obvodovém a v radiálním směru skříně 1_. Toto působení zajišťuje spalování plyn vyvíjejícího činidla 7 ve spalovací komoře 3 za současného vyvíjení plynu vysoké teploty. Spalo40 vání ve spalovací komoře 3 se prostřednictvím plamenů šlehaných do spalovací komory 3 a plamenů šířených podpůrným prostředkem 10 rozšiřuje okamžitě přes veškeré plyn vyvíjející činidlo 7 obsažené v této spalovací komoře 3.

Plyn vysoké teploty vyvíjený ve spalovací komoře 3 protéká do a skrze filtrační vložku 6 za úče45 lem zachycování v něm obsažených nečistot spalování, a jeho ochlazování. Poté plyn protéká skrze otvory 2a pro průchod plynu do prostoru S2 pro průchod plynu za účelem docílení jeho rovnoměrného rozdělení v tomto prostoru S2 pro průchod plynu. Současně pokračuje spalování ve spalovací komoře 3. Při dosažení předem stanovené hodnoty vnitřního tlaku ve skříni 1 dojde k rozlomení porušitelné lamely 1_8. Nato se nečistot zbavený plyn, který je rovnoměrně rozdělený v prostoru S2 pro průchod plynu, skrze otvory 14a pro vyprazdňování plynu vyprazdňuje do vnitřního prostoru airbagu.

Následkem toho se airbag začíná pozvolně, prostřednictvím malého množství plynu vyvíjeného pouze ve spalovací komoře 3 rozvinovat a nafukovat.

-10CZ 299416 B6

Následně, s velmi malým časovým zpožděním od zahájení spalování ve spalovací komoře 3, protéká elektrický proud skrze roznětku 26. Plameny šlehané roznětkou 26 se šíří jednak kolem krátkého vnitřního válcového pouzdra 19, v důsledku čehož dochází k zapálení a následnému spalo5 vání plyn vyvíjejícího činidla 7 naplněného ve spalovací komoře 4, a současně směrem k podpůrnému prostředku 11, v důsledku čehož dochází k zapálení podpůrného hořlavého činidla podpůrného prostředku 11. Výsledkem je převádění působení plamenů roznětky 26 na podpůrné hořlavé činidlo podpůrného prostředku 11 a jejich šíření v obvodovém a v radiálním směru skříně i. Toto působení zajišťuje spalování plyn vyvíjejícího činidla 7 naplněného ve spalovací komoře 4 za i o současného vyvíjení plynu vysoké teploty.

Spalování ve spalovací komoře 4 se prostřednictvím plamenů šlehaných z roznětky 26 přímo do spalovací komory 4 a plamenů šířených podpůrným prostředkem 11 okamžitě rozšiřuje jak v obvodovém, tak i v radiálním směru skříně i. V důsledku toho se spalování ve spalovací komo15 ře 4 rozšiřuje okamžitě přes veškeré v této spalovací komoře 4 obsažené plyn vyvíjející činidlo 7.

Výsledkem toho je, že ve spalovací komoře 4 v blízkosti excentricky uspořádané roznětky 26 nedochází k výskytu žádného dílčího spalování. Takto může být ve vnitřním prostoru skříně i docíleno rovnoměrné vyvíjení plynu.

Plyn vysoké teploty vyvíjený ve spalovací komoře 4 protéká do a skrze filtrační vložku 6 za účelem zachycování v něm obsažených nečistot spalování a jeho ochlazování. Poté tento plyn protéká do prostoru S2 pro průchod plynu za účelem docílení jeho rovnoměrného rozdělení, odkud se rovnoměrně, skrze otvory 14a pro vyprazdňování plynu, vyprazdňuje do airbagu. Nás25 ledně se airbag rozvinuje a nafukuje prudce prostřednictvím velkého množství nečistot zbaveného plynu vyprazdňovaného z obou spalovacích komor 3, 4.

Výsledkem toho je, že se airbag v počáteční fázi nafukování rozvinuje a nafukuje pozvolna prostřednictvím malého množství plynu vyvíjeného pouze v jedné spalovací komoře 3, načež se, po velmi malém časovém zpoždění, tento airbag rozvinuje a nafukuje prudce prostřednictvím velkého množství plynu vyvíjeného v obou spalovací komorách 3, 4 současně.

Kromě toho se airbag prostřednictvím skrze otvory 14a pro vyprazdňování plynu rovnoměrně vyprazdňovaného plynu rozvinuje a nafukuje hladce a bez jakéhokoliv výskytu neúplného roz35 vinování a nafukování.

V provedeních, ve kterých jsou roznětky 23, 26 zapalovacích prostředků 8, 9 zažehované působením elektrického proudu, není aplikace velmi malého časového zpoždění mezi zažehnutím jednotlivých roznětek 23, 26 vždy nezbytně nutná. Režim zpoždění se volí podle situace vhodně tak, aby vyhovoval charakteru kolize vozidla.

Pro ilustraci: v případě vysoce kritické kolize vozidla, například takové jako je frontální srážka nebo přímá čelní srážka, při velmi vysoké rychlosti, se roznětky 23, 26 zažehují působením elektrického proudu současně tak, že rozvinování a nafukování airbagu se může uskutečňovat prudce prostřednictvím velkého množství plynu vyvíjeného v obou spalovacích komorách 3, 4 současně.

V případě středně kritické kolize vozidla se roznětky 23, 26 zažehují působením elektrického proudu s velmi malým časovým zpožděním mezi zažehnutím jednotlivých roznětek 23, 26 tak, že k rozvinování a nafukování airbagu může v počáteční fázi docházet prostřednictvím malého množství plynu, načež po uplynutí velmi malé doby, se může tento airbag rozvinovat a nafukovat prostřednictvím velkého množství plynu. A nakonec, v případě mírně kritické kolize se působením elektrického proudu zažehuje například pouze jedna roznětka 23, přičemž se rozvinování a nafukování airbagu může uskutečňovat prostřednictvím malého množství plynu pozvolna v poměrně dlouhém časovém intervalu.

- 11 CZ 299416 B6

Takto je v souladu s provedením vyvíječe Dl plynu podle předloženého vynálezu, možné volbou režimu zažehování zapalovacích prostředků 8, 9 v odezvě na charakter kolize vozidla nastavovat množství plynu vyprazdňovaného do airbagu, což ve svém důsledku umožňuje rozvinováni a nafukování airbagu řízené ovládat.

Díky uspořádání podpůrných prostředků Π), ]_f pro zesilování a šíření plamenů zapalovacích prostředků 8, 9 v obvodovém a v radiálním směru skříně 1 se může spalování plyn vyvíjejícího činidla 7 ve spalovacích komorách 3, 4 okamžitě rozšířit v celém jejich objemu. V souladu s tím může být docíleno rovnoměrné vyprazdňování příslušného množství plynu skrze otvory 14a pro ío vyprazdňování plynu do airbagu.

V důsledku toho, a to dokonce i v případě, kdy je zapalovací prostředek 9 ve skříni 1 uspořádaný excentricky v radiálním směru a vně vzhledem k ose a této skříně 1, může být docíleno hladké rozvinování a nafukování celého airbagu bez jakéhokoliv výskytu neúplného rozvinování a nafu15 kování.

Dále bude, s odvoláním na obr. 3 a 4, blíže popsaný vyvíječ D2 plynu.

Vyvíječ D2 plynu, znázorněný na obr. 3 a 4, vykazuje ve srovnání se shora popsaným vyvíječem

Dl plynu odlišné konstrukční uspořádání. Ve vyvíječi D2 plynu jsou podpůrný prostředek 11 a prstencový přepažovací člen 5 vytvořené ve společném celku. Na obr. 3 a 4 jsou proto stejnými vztahovými značkami označené ty konstrukční součásti, které se shodují s konstrukčními součástmi znázorněnými na obr. 1 a 2. Jejich podrobný popis je z uvedeného důvodu vypuštěn.

Ve vyvíječi D2 plynu, znázorněném na obr. 3 a 4, je podpůrné hořlavé činidlo podpůrného prostředku H naplněné ve vnitřku prstencového přepažovacího členu 5 tak, že s ním tvoří společný celek. Pro tento účel je v prstencovém přepažovacím členu 5 vytvořený prstencový podpůrný žlábek 28, do kterého se plní uvedené podpůrné hořlavé činidlo.

Podpůrný žlábek 28 je vytvořený tak, že se nachází proti hornímu konci roznětky 26 zapalovacího prostředku 9 a rozkládá se podél vnějšího obvodového povrchu vnitřního válcového pouzdra 15 obklopujícího osu a skříně 1. Kromě toho je tento podpůrný žlábek 28 vytvořený tak, že je v předem stanovené šířce t rozevření otevřený do spalovací komory 4, a že v předem stanovené hloubce vystupuje do spalovací komory 3. Uvnitř podpůrného žlábku 28 prstencového přepažo35 vacího členu 5, který se rozkládá v obvodovém a v radiálním směru skříně 1, je uložené podpůrné hořlavé činidlo podpůrného prostředku 11. Podpůrný žlábek 28 s naplněným podpůrným prostředkem ii je neprodyšně uzavřený prostřednictvím kovové lamely 29 připevněné přilepením na prstencovém přepažovacím členu 5. Kovová lamela 29 je vytvořená z kovové fólie, například z hliníkové fólie, a vykazuje prstencovité tvarové uspořádání. Kovová lamela 29 podpůrný žlábek 28 uzavírá ze strany vnitřního prostoru spalovací komory 4. Působení plamenů šlehaných z roznětky 26 způsobuje porušení této kovové lamely 29, což ve svém důsledku umožňuje zapálení podpůrného hořlavého činidla podpůrného prostředku J_U Podpůrné hořlavé činidlo podpůrného prostředku 11 se takto, v důsledku uspořádání kovové lamely 29, nachází v nepřímém styku s plyn vyvíjejícím činidlem 7.

Dále bude popsána činnost vyvíječe D2 plynu.

Při zažehnutí roznětky 23 působením elektrického proudu v odezvě na detekování kolize vozidla, se spalování ve spalovací komoře 3 prostřednictvím plamenů šlehaných do spalovací komory 3 a plamenů šířených podpůrným prostředkem 10, stejně jako v případě vyvíječe Dl plynu popsaného ve spojení s obr. 1 a 2, okamžitě rozšiřuje přes veškeré v této spalovací komoře 3 obsažené plyn vyvíjející činidlo 7. Plyn vysoké teploty vyvíjený ve spalovací komoře 3 se během jeho procházení skrze filtrační vložku 6 podrobuje procesu zachycování v něm obsažených nečistot spalování a ochlazování. Poté se tento plyn rovnoměrně rozděluje v prostoru S2 pro průchod ply- 12CZ 299416 B6 nu. A nakonec se takto rovnoměrně rozdělený plyn vyprazdňuje do airbagu. Následkem tohoto vyprazdňování se airbag začíná pozvolna, prostřednictvím malého množství nečistot zbaveného plynu vyvíjeného v pouze jedné spalovací komoře 3, rozvinovat a nafukovat.

Následně se, po uplynutí velmi malé doby od zahájení spalování ve spalovací komoře 3, působením elektrického proudu zažehne roznětka 26. Plameny vystupující z roznětky 26 jsou šlehané jednak do prostoru kolem krátkého vnitřního válcového pouzdra 19, přičemž dochází k zapálení a následnému spalování plyn vyvíjejícího činidla 7 nacházejícího se ve spalovací komoře 4, a současně směrem k prstencovému přepažovacímu členu 5, v důsledku jejichž působení dochází ío k porušení kovové lamely 29. Tím dojde k zapálení podpůrného hořlavého činidla podpůrného prostředku 11. Výsledkem je převádění působení plamenů roznětky 26 na podpůrné hořlavé činidlo podpůrného prostředku JJ a jejich šíření v obvodovém a v radiálním směru skříně J. Následně dochází ke spalování plyn vyvíjejícího činidla 7 ve spalovací komoře 4 a tím k vyvíjení plynu vysoké teploty v této spalovací komoře 4. Působení plamenů převáděné na podpůrné hořla15 vé činidlo podpůrného prostředku 11 postupuje díky uspořádání podpůrného žlábku 28 kolem vnějšího obvodového povrchu vnitřního válcového pouzdra 15 tak, že se od horního konce roznětky 26 rozšiřuje na opačnou stranu prostoru nacházejícího se mezi vnitřním válcovým pouzdrem 15 a filtrační vložkou 6. Tloušťka kovové lamely 29 je stanovená tak, aby k jejímu porušení došlo prostřednictvím účinku spalování podpůrného hořlavého činidla.

V souladu s tím se spalování ve spalovací komoře 4 prostřednictvím plamenů šlehaných z roznětky 26 přímo do spalovací komory 4 a plamenů šířených skrze podpůrný prostředek 11 a podpůrný žlábek 28 prstencového přepažovacího členu 5 okamžitě rozšiřují v obvodovém a v radiálním směru skříně J. Poté se spalování rozšiřuje přes veškeré plyn vyvíjející činidlo 7.

Následkem toho nedochází ve spalovací komoře 4 v blízkosti excentricky uspořádané roznětky 26 k žádnému částečnému spalování. Takto může docházet k rovnoměrnému vyvíjení plynu v celém objemu skříně J_.

Plyn vysoké teploty vyvíjený ve spalovací komoře 4 protéká do filtrační vložky 6. Při průchodu skrze tuto filtrační vložku 6 se plyn vysoké teploty podrobuje procesu zachycování v něm obsažených nečistot spalování a ochlazování. Po rovnoměrném rozdělení plynu vysoké teploty v prostoru S2 pro průchod plynu se tento plyn vyprazdňuje do vnitřního prostoru airbagu. Za tohoto stavu se airbag rozvinuje a nafukuje prudce prostřednictvím velkého množství nečistot zbavené35 ho plynu vyprazdňovaného současně z obou spalovacích komor 3, 4.

V případě vyvíječe D2 plynu je, stejně jako v případě vyvíječe Dl plynu, možné rozvinování a nafukování airbagu v odezvě na charakter kolize vozidla řízené ovládat prostřednictvím volby režimu velmi malého časového zpoždění mezi zažehnutím jednotlivých roznětek 23. 26.

Takto je, v souladu s vyvíječem D2 plynu podle předloženého vynálezu, stejně tak jako v případě vyvíječe Dl plynu, možné rozvinování a nafukování airbagu řízené ovládat a zajistit tak hladké rozvinování a nafukování celého airbagu bez jakéhokoliv výskytu neúplného rozvinování a nafukování.

Dále bude, s odvoláním na obr. 5 až 7, uvedený bližší popis vyvíječe D3 plynu.

Ve vyvíječi D3 plynu, znázorněném na obr. 5 až 7, je podpůrný prostředek JJ opatřený podpůrným žlábkem 28 a tlumicím prvkem 30. Na obr. 5 až 7 jsou proto stejnými vztahovými značkami označené ty konstrukční součásti, které se shodují s konstrukčními součástmi znázorněnými na obr. 3 a 4. Jejich podrobný popis je z uvedeného důvodu vypuštěn.

Ve vyvíječi D3 plynu podle obr. 5 až 7 může být v podpůrném prostředku Ji prostřednictvím tlumicího prvku 30 a podpůrného žlábku 28, ve kterém není uložené podpůrné hořlavé činidlo,

-13 CZ 299416 B6 vytvořený podpůrný prostor S6. Tlumicí prvek 30 je uspořádaný ve spalovací komoře 4 a upravený mezi prstencovým přepažovacím členem 5 a plyn vyvíjejícím činidlem 7. Tlumicí prvek 30 dosedá na prstencový přepažovací člen 5 tak, že ze strany spalovací komory 4 uzavírá vnitřní prostor podpůrného žlábku 28. Tlumicí prvek 30 takto, spolu s podpůrným žlábkem 28, zajišťuje vytvoření prstencovitého podpůrného prostoru S6. Tento prstencovitý podpůrný prostor S6 se rozkládá podél vnějšího obvodového povrchu vnitřního válcového pouzdra 15. obklopujícího osu a skříně i a vykazuje tvarové uspořádání podpůrného žlábku 28. Horní konec roznětky 26 je uložený v tlumicím prvku 30 tak, že je čelně přivrácený podpůrnému prostoru S6. Tlumicí prvek 30 je opatřený množstvím podpůrných otvorů 30a, v důsledku čehož je podpůrný prostor S6 otevřelo ný směrem do spalovací komory 4. Uvedené podpůrné otvory 30a jsou uspořádané po celé délce prstencovitého podpůrného prostoru S6 a zajišťují tak průtokové spojení mezi tímto podpůrným prostorem S6 a spalovací komorou 4. Průměr každého podpůrného otvoru 30a je stanovený tak, aby nemohlo skrz ně docházet ke vnikání plyn vyvíjejícího činidla 7 do podpůrného prostoru S6.

Funkcí tlumicího prvku 30 je jednak zabránit rozmělňování plyn vyvíjejícího činidla 7 na prášek v důsledku působení chvění a vibrací, a jednak zabránit vnikání plyn vyvíjejícího činidla 7 do podpůrného prostoru S6. Kromě toho tento tlumicí prvek 30 slouží jako tepelně izolační materiál, který zajišťuje potlačování přestupu tepla mezi jednotlivými spalovacími komorami 3, 4. Vzhledem k uvedeným skutečnostem se jako materiály pro vytvoření tlumicího prvku 30 s výho20 dou použijí keramické plošné materiály s tepelně izolačními vlastnostmi, například keramické vláknité desky a podobně, nebo elastické materiály, například silikonová pěnová hmota a podobně.

Dále bude popsána činnost vyvíječe D3 plynu.

V případě detekování kolize vozidla prostřednictvím snímače nárazu a následném zažehnutí roznětky 23 v odezvě na příslušný signál působením elektrického proudu se spalování ve spalovací komoře 3 prostřednictvím plamenů šlehaných do spalovací komory 3 a plamenů šířených podpůrným prostředkem 10, stejně jako v případě vyvíječe Dl plynu popsaného ve spojení s obr. 1 a 2, okamžitě rozšiřuje přes veškeré plyn vyvíjející činidlo 7 obsažené v této spalovací komoře 3. Plyn vysoké teploty vyvíjený ve spalovací komoře 3 se během svého průchodu skrze filtrační vložku 6 podrobuje procesu zachycování v něm obsažených nečistot spalování a ochlazování. Poté se tento plyn rovnoměrně rozděluje v prostoru S2 pro průchod plynu. A nakonec se takto rovnoměrně rozdělený plyn vyprazdňuje do airbagu. Následkem tohoto vyprazdňování se airbag začíná pozvolna, prostřednictvím malého množství nečistot zbaveného plynu vyvíjeného pouze v jedné spalovací komoře 3, rozvinovat a nafukovat.

Následně je, po uplynutí velmi malého časového zpoždění od zahájení spalování ve spalovací komoře 3, působením elektrického proudu zažehnuta roznětka 26. Plameny vystupující z roznět40 ky 26 jsou šlehané do prstencovitého podpůrného prostoru S6, pak se šíří skrze podpůrný prostor S6 v obvodovém a v radiálním směru skříně 1, načež jsou skrze podpůrné otvory 30a tlumicího prvku 30 šlehané do spalovací komory 4. Důsledkem působení těchto plamenů je zapálení a následné spalování plyn vyvíjejícího činidla 7 nacházejícího se ve spalovací komoře 4 za vyvíjení plynu vysoké teploty v této spalovací komoře 4. Působení plamenů šlehaných do podpůrného prostoru S6 postupuje kolem vnějšího obvodového povrchu vnitřního válcového pouzdra 15 a díky tvarovému uspořádání podpůrného prostoru S6 tak, že se od horního konce roznětky 26 rozšiřuje na opačnou stranu prostoru nacházejícího se mezi vnitřním válcovým pouzdrem 15 a filtrační vložkou 6.

V souladu s tím se spalování ve spalovací komoře 4 prostřednictvím plamenů vystupujících z roznětky 26 a šlehaných skrze podpůrné otvory 30a tlumicího prvku 30 šíří skrze podpůrný prostor S6 a okamžitě rozšiřuje v obvodovém a v radiálním směru skříně J_. Poté se spalování rozšiřuje přes veškeré v této spalovací komoře 4 obsažené plyn vyvíjející činidlo 7.

- 14CZ 299416 B6

V důsledku toho nedochází ve spalovací komoře 4 v blízkosti roznětky 26 uspořádané v excentrickém umístění k žádnému částečnému spalování. Takto může docházet k rovnoměrnému vyvíjení plynu v celém objemu skříně 1.

Plyn vysoké teploty vyvíjený ve spalovací komoře 4 protéká do filtrační vložky 6, ve které se podrobuje procesu zachycování v něm obsažených nečistot spalování a ochlazování. Po rovnoměrném rozdělení plynu vysoké teploty v prostoru S2 pro průchod plynu se tento plyn vyprazdňuje do vnitřního prostoru airbagu. Za tohoto stavu se airbag rozvinuje a nafukuje prudce prostřednictvím velkého množství nečistot zbaveného plynu vyprazdňovaného současně z obou spalo lovacích komor 3, 4.

V případě vyvíječe D3 plynu je, stejně jako v případě vyvíječe Dl plynu, možné rozvinování a nafukování airbagu, v odezvě na charakter kolize vozidla, řízené ovládat prostřednictvím volby režimu velmi malého časového zpoždění mezi zažehnutím roznětek 23, 26.

Takto je, v souladu s vyvíječem D3 plynu podle předloženého vynálezu, stejně tak jako v případě vyvíječe Dl plynu, možné rozvinování a nafukování airbagu řízené ovládat a zajistit tak hladké rozvinování a nafukování celého airbagu bez jakéhokoliv výskytu neúplného rozvinování a nafukování.

Kromě toho je, vzhledem k tomu, že konstrukční uspořádání vyvíječe D3 plynu umožňuje vytvoření podpůrného žlábku 28 vystupujícího do spalovací komory 3 v prstencovém přepažovacím členu 5, a že zároveň umožňuje uložení horního konce roznětky 26 do podpůrného prostoru S6 podpůrného žlábku 28, možné redukovat velikost axiální délky skříně 1 a tím zajistit vyvíječ D3 plynu malé velikosti.

Ve vyvíječích Dl až D3 plynu jsou podpůrné prostředky 10, 11 v uvedeném pořadí uložené ve spalovacích komorách 3, 4. Nicméně, jak může být seznatelné z obr. 8, je možné použít i další konstrukční uspořádání. Podle obr. 8 je tak podpůrný prostředek 11 uložený pouze ve spalovací komoře 4, ve které je zapalovací prostředek 9 uspořádaný v excentrickém umístění.

Ve vyvíječi D4 plynu podle obr. 8 je možné rozvinování a nafukování airbagu, stejně jako v případě vyvíječe Dl plynu, řízené ovládat v odezvě na charakter kolize vozidla. Plameny vystupující z roznětky 26 se ve spalovací komoře 4, stejně jako v případě vyvíječů Dl až D3 ply35 nu, mohou šířit v obvodovém a v radiálním směru skříně 1 prostřednictvím podpůrného prostředku 11. Takto se spalování okamžitě rozšiřuje přes veškeré plyn vyvíjející činidlo 7. V důsledku toho může být zajištěno hladké rozvinování a nafukování celého airbagu bez jakéhokoliv výskytu neúplného rozvinování a nafukování.

Dále bude, s odvoláním na obr. 9 a 10, uvedený bližší popis vyvíječe D5 plynu.

Vyvíječ D5 plynu, který je znázorněný na obr. 9 a 10, se ve srovnání s vyvíječem Dl plynu liší v následujícím opatření. Skříň 31 tohoto vyvíječe D5 plynu vykazuje jednokomorovou válcovou konstrukci a každý ze zapalovacích prostředků 38, 39 je uspořádaný v excentrickém umístění vzhledem k ose a této skříně 31.

Vyvíječ D5 plynu podle obr. 9 a 10 zahrnuje krátkou válcovitou skříň 31, prstencový přepažovací člen 35 pro rozdělení vnitřního prostoru skříně 31 jeho přepažením na dvě spalovací komory 33, 34, příslušné filtrační vložky 36 uložené ve skříni 31, plyn vyvíjející činidla 37 naplněná v příslušných spalovacích komorách 33, 34, zapalovací prostředky 38, 39 pro šlehání, v uvedeném pořadí, plamenů do spalovacích komor 33, 34, a podpůrné prostředky 40, 44 pro šíření, v uvedeném pořadí, plamenů zapalovacích prostředků 38, 39.

-15 CZ 299416 B6

Skříň 31 vykazuje jednokomorovou válcovou konstrukci, která je tvořená horním skříňovým dílem 42 a spodním skříňovým dílem 43.

Uvedený horní skříňový díl 42 a spodní skříňový díl 43 skříně 31 jsou navzájem spojené svařo5 váním na tupo, například svařováním třením, v důsledku čehož jsou horní konec a spodní konec vnějšího válcového pouzdra 44, uzavřené, v uvedeném pořadí, prostřednictvím dvou krycích desek 46, 47. Tím se ve vnitřním prostoru skříně 31 vytvoří uzavřený prostor S.

Vnější válcové pouzdro 44 skříně 31 je opatřené množstvím otvorů 44a pro vyprazdňování plyío nu, jejichž funkcí je zajištění průtokového spojení mezi uzavřeným prostorem S a vnitřním prostorem airbagu. Otvory 44a pro vyprazdňování plynu jsou ve vnějším válcovém pouzdru 44 vytvořené na straně horní krycí desky 46 a jsou uspořádané v obvodovém směru skříně 31 ve vzájemném odstupu od sebe o předem stanovenou vzdálenost. Tyto otvory 44a pro vyprazdňování plynu jsou uzavřené prostřednictvím tlakem porušitelné lamely 48 nebo porušitelných lamel

48, upevněných přilepením na vnitřním obvodovém povrchu vnějšího válcového pouzdra 44.

Porušitelná lamela 48 je vytvořená z kovové fólie, například z hliníkové fólie. Základní funkcí porušitelné lamely 48 je ochrana proti vnikání vlhkosti do skříně a nastavování vnitřního tlaku ve skříni 31.

Dvě, protáhlé vnitřní válcové pouzdro 45 a krátké vnitřní válcové pouzdro 49 jsou vytvořená na a ve společném celku na spodní krycí desce 47 skříně 31 tak, že z ní vystupují do uzavřeného prostoru S. Příslušná vnitřní válcová pouzdra 45, 49 jsou uspořádaná excentricky v radiálním směru a vně tak, že jsou umístěná asymetricky vzhledem k ose a skříně 3T Příkladem dalších možných provedení může být uspořádání, ve kterém jsou příslušná vnitřní válcová pouzdra 45,

49 vzhledem k ose a skříně 31 umístěná symetricky. Na vnějším obvodovém okraji spodní krycí desky 47 je upravené přírubové válcové hrdlo 50, které je vytvořené tak, že se rozkládá podél bočního povrchu vnějšího válcového pouzdra 44 na straně jeho vnějšího průměru směrem k horní krycí desce 46. K obvodové přírubě 51 tohoto přírubového válcového hrdla 50 je připevněný držák nebo ekvivalentní prostředky pro uchycení modulu airbagu, zahrnujícího airbag a kryt airbagu.

Kolem vnějšího obvodového povrchu protáhlého vnitřního válcového pouzdra 45 je v podstatě rovnoběžně s krycími deskami 46, 47 nainstalovaný prstencový přepažovací člen 35. Tento prstencový přepažovací člen 35, spolu s vnějším válcovým pouzdrem 44 a krycími deskami 46,

47, rozděluje uzavřený prostor S jeho přepažením v přesně stanoveném objemovém poměru na dva, horní oddělený prostor S4 a spodní oddělený prostor S5.

Oddělené prostory S4, S5 jsou navzájem spojené prostřednictvím prostoru nacházejícího se mezi vnějším obvodem prstencového přepažovacího členu 35 a vnitřním obvodovým povrchem vnější40 ho válcového pouzdra 44.

V oddělených prostorech S4, S5 jsou, jednotlivě, nainstalované filtrační vložky 36. Každá z těchto filtračních vložek 36 může být zhotovená například tvarováním jemně splétaného drátěného pletiva, ploché drátěné rohože nebo kovového drátěného materiálu vytvořeného ze zvlněného drátu do válcovitého tvarového uspořádání. Takto je filtrační vložku 36 možné zhotovit při nízkých výrobních nákladech. Každá z filtračních vložek 36 je uspořádaná v prostoru mezi vnějším válcovým pouzdrem 44 a krátkým vnitřním válcovým pouzdrem 49. Jedna z těchto filtračních vložek 36, která je umístěná v horním odděleném prostoru S4, se rozkládá od prstencového přepažovacího členu 35 do blízkosti horní krycí desky 46. Druhá filtrační vložka 36, nacházející se ve spodním odděleném prostoru S5, se rozkládá od spodní krycí desky 47 k prstencovému přepažovacímu členu 35. Filtrační vložka 36, která je umístěná v horním odděleném prostoru S4, je na svém horním konci uzavřená prostřednictvím krycí desky 52. Filtrační vložka 36 a prstencový přepažovací člen 35, spolu s krycí deskou 52. rozdělují uvedené oddělené prostory S4, S5 jejich přepažením na prstencovitý prostor S2 pro průchod plynu, nacházející se na straně vnějšího vál- 16CZ 299416 B6 cového pouzdra 44, a na dvě spalovací komory 33, 34, nacházející se na straně vnitřních válcových pouzder 45, 49.

V každé spalovací komoře 33, 34 je naplněné plyn vyvíjející činidlo 37, které prostřednictvím jeho spalování zajišťuje vyvíjení plynu vysoké teploty. Plnicí množství plyn vyvíjejícího činidla 37 se stanovuje předem tak, aby bylo možné řízené ovládat rozvinování a nafukování airbagu.

Ve vnitřních válcových pouzdrech 45, 49 jsou v uvedeném pořadí nainstalované zapalovací prostředky 38, 39. Každý ze zapalovacích prostředků 38, 39 sestává pouze, v uvedeném pořadí, ío z roznětky 53, 54. Každá roznětka 53, 54 je elektrického typu, zažehující se působením elektrického proudu v odezvě na identifikační signál kolize vozidla přijímaný ze snímače nárazu.

Každá roznětka 53, 54 je uspořádaná v příslušném vnitřním válcovém pouzdru 45, 49 tak, že vystupuje do příslušné spalovací komory 33, 34 a je k příslušnému vnitřnímu válcovému pouzdru 45, 49 připevněná prostřednictvím lemovacích úchytných patek 55 vybíhajících z vnitřních válcových pouzder 45, 49 do spalovací komory 33, 34· Každý zapalovací prostředek 38, 39 je uspořádaný v radiálně vně excentrickém umístění vzhledem k ose a skříně 31. Každý z těchto zapalovacích prostředků 38, 39 šlehá plameny směrem ke krycí desce 52 nebo k prstencovému přepažovacímu členu 35 a do prostoru kolem vnějšího obvodového povrchu příslušného protáhlého nebo krátkého vnitřního válcového pouzdra 45, 49. V důsledku toho dochází k zapálení a následnému spalování plyn vyvíjejících činidel 37 naplněných ve spalovacích komorách 33, 34.

Ve spalovacích komorách 33, 34 jsou v uvedeném pořadí uložené podpůrné prostředky 40, 44. Podpůrný prostředek 40 tvoří kruhový deskový prvek zhotovený z podpůrného hořlavého činidla a je uložený na a podél vnitřního obvodového povrchu filtrační vložky 36. Podpůrný prostředek 40 je umístěný mezi zapalovacím prostředkem 38 a krycí deskou 52 a uspořádaný v podstatě rovnoběžně s touto krycí deskou 52. Podpůrný prostředek 40 je přivrácený k čelnímu povrchu horního konce roznětky 53, která je uspořádaná v excentrickém umístění, a rozkládá se v obvodovém a v radiálním směru skříně 31, v důsledku čehož se nachází v přímém styku s plyn vyvíje30 jícím činidlem 37 naplněným ve spalovací komoře 33. Podpůrný prostředek 40 šíří plameny šlehané z roznětky 53 kolem osy a skříně 31 a směrem k vnějšímu válcovému pouzdru 44.

Podpůrný prostředek 41 tvoří prstencový deskový prvek zhotovený z podpůrného hořlavého činidla a je uložený mezi vnitřním obvodovým povrchem filtrační vložky 36 a vnějším obvodo35 vým povrchem protáhlého vnitřního válcového pouzdra 45. Podpůrný prostředek 41 je umístěný mezi prstencovým přepažovacím členem 35 a zapalovacím prostředkem 39 a uspořádaný v podstatě rovnoběžně s tímto prstencovým přepažovacím členem 35. Podpůrný prostředek 41 je umístěný ve styku s čelním povrchem horního konce roznětky 54, která je uspořádaná excentricky, a nachází se v přímém styku s plyn vyvíjejícím činidlem 37 naplněným ve spalovací komoře

34. Kromě toho se podpůrný prostředek 44 rozkládá v obvodovém a v radiálním směru a šíří plameny šlehané z roznětky 54 kolem osy a skříně 31 a směrem k vnějšímu válcovému pouzdru 44. Stejně jako v případě vyvíječe Dl plynu se jako podpůrné hořlavé činidlo s výhodou použije výbušná směs, která jako palivo se samovzněcovací funkcí zahrnuje organickou sloučeninu obsahující dusík.

Činnost tohoto vyvíječe D5 plynu bude snadno pochopitelná a odvoditelná na základě skutečností popsaných ve spojení s vyvíjeěi Dl až D4 plynu.

Vzhledem k tomu, že je vyvíječ D5 plynu uspořádaný tak, že skříň 31 vykazuje jednokomorovou válcovou konstrukci, je konstrukční provedení tohoto vyvíječe D5 plynu, ve srovnání s provedením s dvoukomorovou válcovou konstrukcí, která je použitá ve vyvíječích Dl až D4 plynu, zjednodušené. V důsledku uvedené skutečnosti je možné docílit snížení výrobních nákladů. Skříň 31 s výhodou zahrnuje skříňové díly 42, 43 zhotovené z plochého materiálu z ušlechtilé nerezové oceli za použití tvarového lisování. Skříň 31 vyvíječe D5 plynu zhotovená z ušlechtilé

- 17CZ 299416 B6 nerezové oceli je, ve srovnání se skříní zhotovenou z hliníkové slitiny nebo podobného materiálu, z hlediska její odolnosti proti působení vysokých teplot a odolnosti proti namáhání tlakem mnohem kvalitnější. V případě použití skříně 31 s vynikající odolností proti působení vysokých teplot a s vynikající odolností proti namáhání tlakem je možné jako plyn vyvíjející činidlo 37 použít plyn vyvíjející činidla 37 prostá azidů, která se v současné době ve stále větší míře využívají jako náhrada až doposud používaných plyn vyvíjejících činidel na bázi azidů. Vzhledem k tomu, že plyn vyvíjející činidla 37 prostá azidů vykazují, ve srovnání s plyn vyvíjejícími činidly na bázi azidů, schopnost snadno vyvíjet plyn vysoké teploty a vysokého tlaku, je nezbytné použít skříň 31 s vysokou odolností proti působení vysokých teplot a s vysokou odolností proti ío namáhání tlakem. Tento požadavek může být snadno zajištěn použitím skříně 31 vykazující jednokomorovou válcovou konstrukci, která je zhotovená z plochého materiálu z ušlechtilé nerezové oceli nebo jejích ekvivalentů.

Dále bude, s odvoláním na obr. 11 a 12, uvedený bližší popis vyvíječe D6 plynu.

Vyvíječ D6 plynu, který je znázorněný na obr. 11 a 12, se ve srovnání s vyvíječem D5 plynu liší v následujícím opatření. Ve vyvíječi D6 plynu jsou podpůrný prostředek 41 a prstencový přepažovací člen 35 vytvořené ve společném celku. Na obr. 11 a 12 jsou proto stejnými vztahovými značkami označené ty konstrukční součásti, které se shodují s konstrukčními součástmi znázor20 něnými na obr. 9 a 10. Jejich podrobný popis je z uvedeného důvodu vypuštěn.

Ve vyvíječi D6 plynu, znázorněném na obr. 11 a 12, je podpůrné hořlavé činidlo podpůrného prostředku 44 naplněné ve vnitřku prstencového přepažovacího členu 35 tak, že s tímto prstencovým přepažovacím členem 35, podrobně popsaným již ve spojení s obr. 3 a 4, tvoří nedílný celek. Pro tento účel je v prstencovém přepažovacím členu 35 vytvořený prstencový podpůrný žlábek 58, který se naplní podpůrným hořlavým činidlem a poté neprodyšně uzavře prostřednictvím kovové lamely 29. Tento podpůrný žlábek 58 je uspořádaný tak, že leží proti hornímu konci roznětky 54 zapalovacího prostředku 39 a rozkládá se podél vnějšího obvodového povrchu protáhlého vnitřního válcového pouzdra 45 umístěného obvodově kolem osy a skříně 31. Konstruk30 ční uspořádání zbývajících součástí vyvíječe plynuje stejné jako konstrukční uspořádání těchto součástí popsané ve spojení s obr. 9 a 10.

Činnost vyvíječe D6 plynuje odvoditelná a zcela pochopitelná na základě skutečností popsaných ve spojení s vyvíječi Dl až D4 plynu.

Vyvíječ D7 plynu, který je znázorněný na obr. 13 až 15, se ve srovnání s vyvíječem D6 plynu liší v následujícím opatření. Ve vyvíječi D7 plynu jsou podpůrný prostředek 40 a krycí deska 52 vytvořené ve společném celku. Konstrukční uspořádání zbývajících součástí vyvíječe D7 plynu je stejné jako konstrukční uspořádání těchto součástí popsané ve spojení s obr. 11 a 12.

Na obr. 13 až 15 jsou proto stejnými vztahovými značkami označené ty konstrukční součásti, které se shodují s konstrukčními součástmi znázorněnými na obr. 11 a 12. Jejich podrobný popis je z uvedeného důvodu vypuštěn.

Činnost vyvíječe D7 plynu bude snadno pochopitelná a odvoditelná na základě skutečnosti popsaných ve spojení s vyvíječi D5, D6 plynu.

Další vyvíječ D8 plynu, který je znázorněný na obr. 16 a 17, se ve srovnání s vyvíječem D7 plynu liší v následujícím opatření. Ve vyvíječi D8 plynu zahrnuje podpůrný prostředek 41 podpůrný žlábek 58 a tlumicí prvek 60. Na obr. 16 a 17 jsou proto stejnými vztahovými značkami označené ty konstrukční součásti, které se shodují s konstrukčními součástmi znázorněnými na obr. 13 až 15. Jejich podrobný popis je z uvedeného důvodu vypuštěn.

Jak již bylo uvedeno ve spojení s obr. 5 až 7, je prstencovitý podpůrný prostor S6 tvořící podpůrný prostředek 44 vytvořený prostřednictvím tlumicího prvku 60 a podpůrného žlábku 58 a ne-18CZ 299416 B6 obsahuje žádné v něm naplněné podpůrné hořlavé činidlo. Tlumicí prvek 60 je uložený mezi prstencovým přepažovacím členem 35 a plyn vyvíjejícím činidlem 37 naplněným ve spalovací komoře 34· Tlumicí prvek 60 dosedá na prstencový přepažovací člen 35 tak, že ze strany spalovací komory 34 uzavírá vnitřní prostor podpůrného žlábku 58. Prstencovitý podpůrný prostor S6 je takto vymezený tlumicím prvkem 60 a vnitřním povrchem podpůrného žlábku 58. Tento podpůrný prostor S6 se rozkládá podél vnějšího obvodového povrchu protáhlého vnitřního válcového pouzdra 45 obklopujícího prostor kolem osy a skříně 31 a vykazuje tvarové uspořádání podpůrného žlábku 58. Horní konec roznětky 54 je v tlumicím prvku 60 uložený tak, že je čelně přivrácený do podpůrného prostoru S6. Tlumicí prvek 60 je opatřený množstvím podpůrných ío otvorů 60a, které jsou uspořádané takovým způsobem, který umožňuje otevření podpůrného prostoru S6 do spalovací komory 34· Tyto podpůrné otvory 60a jsou uspořádané podél prstencovitého podpůrného prostoru S6 a zajišťují průtokové spojení mezi tímto podpůrným prostorem S6 a spalovací komorou 34· Průměr každého podpůrného otvoru 60a je nastavený tak, aby plyn vyvíjející činidlo 37 skrz ně nemohlo vnikat do podpůrného prostoru S6. Jak již bylo zmíněno shora v souvislosti s vyvíječem D3 plynu, je jako materiály pro vytvoření tlumicího prvku 60 výhodné použít keramické plošné materiály s tepelně izolačními vlastnostmi, například keramické vláknité desky a podobně, nebo elastické materiály, například silikonová pěnová hmota a podobně.

Činnost vyvíječe D8 plynu bude snadno pochopitelná a odvoditelná na základě skutečností popsaných ve spojení s vyvíječi D3, D6 plynu.

Dále bude, s odvoláním na obr. 18 a 19, uvedený podrobný popis vyvíječe D9 plynu.

Vyvíječ D9 plynu, který je znázorněný na obr. 18 a 19, se ve srovnání s vyvíjeěi Dl až D8 plynu liší v následujícím opatření. Ve vyvíječi D9 plynuje pro zapalování plyn vyvíjejícího činidla 77 použitý pouze jeden jediný zapalovací prostředek 78, kterýžto zapalovací prostředek 78 je uspořádaný excentricky vzhledem k ose a skříně 71.

Vyvíječ D9 plynu, který je znázorněný na obr. 18 a 19, zahrnuje krátkou válcovitou skříň 71, filtrační vložku 76 nainstalovanou v této skříni 71, plyn vyvíjející činidlo 77 naplněné v této skříni 71, zapalovací prostředek 78 pro šlehání plamene do uvedené skříně 71, a podpůrný prostředek 80 pro šíření plamenů zapalovacího prostředku 78.

Skříň 71 vykazuje jednokomorovou válcovou konstrukci, která je tvořená horním skříňovým dílem 82 a spodním skříňovým dílem 83, Uvedené skříňové díly 82, 83 této skříně 71 jsou navzájem spojené svařováním na tupo, například svařováním třením, v důsledku čehož mohou být horní a spodní konce vnějšího válcového pouzdra 84 uzavřené, v uvedeném pořadí, prostřednictvím horní krycí desky 86 a spodní krycí desky 87. Tím se ve vnitřním prostoru skříně 71 vytvoří uzavřený prostor S.

Vnější válcové pouzdro 84 skříně 21 je opatřené množstvím otvorů 84a pro vyprazdňování plynu, jejichž funkcí je zajištění průtokového spojení mezi uzavřeným prostorem S a vnitřním prostorem airbagu. Otvory 84a pro vyprazdňování plynu jsou ve vnějším válcovém pouzdru 84 vytvořené na straně horní krycí desky 86 a jsou uspořádané v obvodovém směru skříně 71 ve vzájemném odstupu od sebe o předem stanovenou vzdálenost. Každý otvor 84a pro vyprazdňování plynu je uzavřený prostřednictvím tlakem porušitelné lamely 88, upevněné přilepením na vnitřním obvodovém povrchu vnějšího válcového pouzdra 84. Porušitelná lamela 88 je vytvořená z kovové fólie, například z hliníkové fólie. Funkcí této porušitelné lamely 88 je ochrana proti vnikání vlhkosti a nastavování vnitřního tlaku skříně 71.

Protáhlé vnitřní válcové pouzdro 85 je vytvořené ve společném celku na spodní krycí desce 87 skříně 71 tak, že vystupuje do uzavřeného prostoru S. Protáhlé vnitřní válcové pouzdro 85 je uspořádané excentricky v radiálním směru a vně vzhledem k ose a skříně 21· Na vnějším obvo- 19CZ 299416 B6 dovém okraji spodní krycí desky 87 je upravené přírubové válcové hrdlo 90, které je vytvořené tak, že se rozkládá podél bočního povrchu vnějšího válcového pouzdra 84 směrem k horní krycí desce 86. K obvodové přírubě 91 tohoto přírubového válcového hrdla 90 je připevněný držák nebo ekvivalentní prostředky pro uchycení modulu airbagu, zahrnujícího airbag a kryt airbagu.

V uzavřeném prostoru S skříně 71 je nainstalovaná filtrační vložka 76. Tuto filtrační vložku 76 je možné zhotovit například tvarováním jemně splétaného drátěného pletiva nebo kovového drátěného materiálu vytvořeného ze zvlněného drátu do válcovitého tvarového uspořádání, v důsledku čehož je možné filtrační vložku 76 získat za vynaložení nízkých výrobních nákladů. Filtrační vložka 76 je uspořádaná koaxiálně s osou a skříně 7J_ a rozkládá se od spodní krycí desky 87 do blízkosti horní krycí desky 86. Horní konec filtrační vložky 76 je překrytý a uzavřený další krycí deskou 92. Filtrační vložka 76, spolu se spodní krycí deskou 87 a krycí deskou 92, rozděluje uzavřený prostor S jeho přepažením na prstencovitý prostor S2 pro průchod plynu, nacházející se na straně vnějšího válcového pouzdra 84, a na spalovací komoru 75, nacházející se na straně protáhlého vnitřního válcového pouzdra 85. V krycí desce 92 je vytvořený prstencový podpůrný žlábek 73 pro uložení podpůrného hořlavého činidla. Podpůrný žlábek 73 je vytvořený v excentrickém umístění vzhledem k ose a skříně 71 a čelně přivrácený k hornímu konci zapalovacího prostředku 78. Tento podpůrný žlábek 73 je v předem stanovené šířce t rozevření otevřený do spalovací komory 75 a v předem stanovené hloubce vystupuje směrem ke straně horní krycí desky 86. Plyn vyvíjející činidlo 77, jehož spalováním se vyvíjí plyn vysoké teploty, je naplněné ve spalovací komoře 75.

V protáhlém vnitřním válcovém pouzdru 85 je nainstalovaný zapalovací prostředek 78. Tento zapalovací prostředek 78 je tvořený pouze roznětkou 93. Roznětka 93 je elektrického typu, zaže25 hující se působením elektrického proudu v odezvě na identifikační signál detekující kolizi vozidla, přijímaný ze snímače nárazu. Roznětka 93 je uložená v protáhlém vnitřním válcovém pouzdru 85 tak, že vystupuje do prostoru spalovací komory 75. Roznětka 93 je připevněná prostřednictvím lemovacích úchytných patek 94 vybíhajících z protáhlého vnitřního válcového pouzdra 85 do spalovací komory 75.

Zapalovací prostředek 78 je uspořádaný excentricky v radiálním směru a vně vzhledem k ose a skříně 71. Tento zapalovací prostředek 78 chrlí plameny směrem ke krycí desce 92 a obklopujícímu prostoru kolem protáhlého vnitřního válcového pouzdra 85, čímž zajišťuje zapálení a následné spalování plyn vyvíjejícího činidla 77 naplněného ve spalovací komoře 75.

Ve spalovací komoře 75 je upravený podpůrný prostředek 80, který zahrnuje podpůrné hořlavé činidlo. Stejně jako v případě vyvíječe Dl plynu se jako podpůrné hořlavé činidlo podpůrného prostředku 80 s výhodou použije výbušná směs, která jako palivo se samovzněcovací funkcí zahrnuje organickou sloučeninu obsahující dusík. Podpůrné hořlavé činidlo podpůrného pro40 středku 80 je uložené uvnitř podpůrného žlábků 73 krycí desky 92 tak, že se rozkládá v obvodovém a v radiálním směru spalovací komory 75. Podpůrný žlábek 73 obsahující v něm uložené podpůrné hořlavé činidlo podpůrného prostředku 80 je neprodyšně uzavřený prostřednictvím kovové lamely 74 připevněné přilepením ke krycí desce 92. Kovová lamela 74 tvoří prstencový deskový prvek zhotovený z kovové fólie, například hliníkové fólie, a uzavírá podpůrný žlábek 73 ze strany spalovací komory 75. Kovová lamela 74 je vytvořená tak, že působení plamenů šlehaných roznětkou 93 způsobuje její porušení, v důsledku čehož může dojít k zapálení podpůrného hořlavého činidla podpůrného prostředku 80. Podpůrný prostředek 80 se takto, v důsledku uspořádání kovové lamely 74 ve spalovací komoře 75, nachází v nepřímém styku s plyn vyvíjejícím činidlem 77.

Dále bude popsána činnost vyvíječe D9 plynu.

V případě detekování kolize vozidla prostřednictvím snímače nárazu je v odezvě na příslušný signál působením elektrického proudu zažehnuta roznětka 93. Plameny roznětky 93 jsou šlehány

-20CZ 299416 B6 směrem k obklopujícímu prostoru kolem protáhlého vnitřního válcového pouzdra 85, v důsledku čehož je zajištěno zapálení a následné spalování plyn vyvíjejícího činidla 77, a současně směrem ke krycí desce 92, v důsledku čehož dochází k porušení kovové lamely 74 a následnému zapálení podpůrného hořlavého činidla podpůrného prostředku 80. Takto je působení plamenů roznětky

93 převáděné na podpůrné hořlavé činidlo podpůrného prostředku 80 a šířené v obvodovém a v radiálním směru skříně 7L Současně je zapáleno a následně spalováno plyn vyvíjející činidlo 77 za vyvíjení plynu vysoké teploty. Působení plamenů převáděné na podpůrné hořlavé činidlo podpůrného prostředku 80 postupuje, díky jeho uspořádání, skrze celou délku podpůrného žlábku 73 a je šířené od horního konce roznětky 93 na stranu opačnou vzhledem k jejímu excentrickému umístění. Tloušťka kovové lamely 74 je stanovena tak, aby kjejímu porušení došlo prostřednictvím účinku spalování podpůrného hořlavého činidla.

Takto se spalování ve spalovací komoře 75 prostřednictvím plamenů šlehaných roznětkou 93 přímo do spalovací komory 75 a plamenů šířených skrze podpůrný žlábek 73 krycí desky 92 a pod15 půrný prostředek 80 okamžitě rozšiřuje v obvodovém a v radiálním směru skříně 71. Poté se spalování ve spalovací komoře 75 rozšiřuje v celém jejím objemu a zasahuje veškeré plyn vyvíjející činidlo 77.

Takto se ve spalovací komoře 75, v blízkosti excentricky uspořádaného zapalovacího prostředku

78, nevyskytuje žádné lokální spalování a může tak docházet k rovnoměrnému vyvíjení plynu v celém objemu skříně 71. Za tohoto stavu může být zajištěno hladké a rovnoměrné rozvinování a nafukování airbagu prostřednictvím velkého množství plynu vyvíjeného ve spalovací komoře 75 aniž by docházelo k jakémukoliv výskytu neúplného rozvinování a nafukování.

Kromě toho je vyvíječ D9 plynu vzhledem k tomu, že vykazuje skříň 71 s jednokomorovou válcovou konstrukcí, stejně jako v případě vyvíječe D5 plynu, přednostně vhodný pro použití v kombinaci s plyn vyvíjejícími činidly 77 prostými azidů.

Další vyvíječ D10 plynu, který je znázorněný na obr. 20 a 21, se ve srovnání s vyvíječem D9 plynu liší v následujícím opatření. Prstencovitý podpůrný prostor S6, tvořící podpůrný prostředek, jev tomto případě vytvořený prostřednictvím tlumicího prvku 70 a podpůrného žlábku 73 a neobsahuje žádné v něm naplněné podpůrné hořlavé činidlo. Jako podpůrný prostředek se použije konstrukce, která se shoduje s konstrukcí podpůrného prostředku 41 použitého ve spojení se shora popsaným vyvíječem D8 plynu. Konstrukční uspořádání zbývajících součástí vyvíječe

D10 plynu je stejné jako konstrukční uspořádání těchto součástí popsané ve spojení s obr. 18 a 19. Na obr. 20 až 21 jsou proto stejnými vztahovými značkami označené ty konstrukční součásti, které se shodují s konstrukčními součástmi znázorněnými na obr. 18 a 19. Tlumici prvek 70 je opatřený množstvím podpůrných otvorů 70a uspořádaných tak, že umožňují otevření podpůrného prostoru S6 do spalovací komory 75. Tyto podpůrné otvory 70a jsou uspořádané podél prstenco40 vitého podpůrného prostoru S6. Jak již bylo zmiňováno shora v souvislosti s vyvíječem D3 plynu, lze jako materiály pro vytvoření tlumicího prvku 70 výhodně použít keramické plošné materiály s tepelně izolačními vlastnostmi, například keramické vláknité desky a podobně, nebo elastické materiály, například silikonová pěnová hmota a podobně.

Činnost podpůrného prostředku vyvíječe D10 plynu se shoduje s činností podpůrného prostředku 11 vyvíječe D8 plynu. Plameny šlehané roznětkou 93 se skrze podpůrný prostor S6 šíří v obvodovém a v radiálním směru skříně 21· Spalování ve spalovací komoře 75 se takto rozšiřuje v celém jejím objemu a zasahuje veškeré v ní naplněné plyn vyvíjející činidlo.

Další vyvíječ Dl 1 plynu, který je znázorněný na obr. 22, se ve srovnání s vyvíječem D9 plynu liší v následujícím opatření. Zapalovací prostředek 78 je uspořádaný koaxiálně s osou a skříně 71 a podpůrný prostředek 80 není součástí krycí desky 92. Provedení podpůrného prostředku 80 a krycí desky 92, použité pro tento vyvíječ Dl 1 plynu, se shoduje s provedením podpůrného prostředku 10 a krycí desky 52 použitým pro shora popsané vyvíječe D5, D6 plynu. Konstrukční

-21 CZ 299416 B6 uspořádání zbývajících součástí vyvíječe Dli plynuje stejné jako konstrukční uspořádání těchto součástí popsané ve spojení s obr. 18 a 19. Na obr. 22 jsou proto stejnými vztahovými značkami označené ty konstrukční součásti, které se shodují s konstrukčními součástmi znázorněnými na obr. 18 a 19.

Činnost vyvíječe Dl 1 plynu se shoduje s činností vyvíječe D9 plynu.

Nakonec bude popsán vyvíječ D12 plynu znázorněný na obr. 23, který se ve srovnání s vyvíječem Dl plynu liší v následujícím opatření.

Skříň 1 vyvíječe D12 plynu, znázorněného na obr. 23, není opatřená ani krátkým vnitřním válcovým pouzdrem 19 ani prstencovým přepažovacím členem 5 pro rozdělení spalovacího prostoru S3 uvnitř filtrační vložky 6 a vykazuje pouze jediný zapalovací prostředek 8 pro zapalování plyn vyvíjejícího činidla 7 a pouze jedinou spalovací komoru 95. Konstrukční uspořádání zbývajících součástí vyvíječe D12 plynu je stejné jako konstrukční uspořádání těchto součástí popsané ve spojení s obr. 1. Na obr. 23 jsou proto stejnými vztahovými značkami označené ty konstrukční součásti, které se shodují s konstrukčními součástmi znázorněnými na obr. 1. Jejich podrobný popis je z uvedeného důvodu vypuštěn.

Činnost vyvíječe D12 plynuje následující. Při detektování kolize vozidla prostřednictvím snímače nárazu dojde v odezvě na příslušný signál k zažehnutí roznětky 23 a poté k zapálení podpůrného hořlavého činidla 24. Plameny podpůrného hořlavého činidla 24 jsou šlehané skrze otvory 15a pro vedení plamene do spalovací komory 95. Tyto plameny zajišťují jednak zapálení a následné spalování plyn vyvíjejícího činidla 7, a současně zapálení podpůrného hořlavého činidla podpůrného prostředku 10. Působení plamenů šlehaných roznětkou 23 je takto převáděné na podpůrné hořlavé činidlo podpůrného prostředku 10 a šíří se v obvodovém a v radiálním směru spalovací komory 95, v důsledku čehož dochází ke spalování plyn vyvíjejícího činidla 7 za vyvíjení plynu vysoké teploty. Spalování ve spalovací komoře 95 se takto, prostřednictvím plamenů šlehaných do spalovací komory 95 a plamenů šířených podpůrným prostředkem 10, okamžitě rozšiřuje v celém jejím objemu a zasahuje veškeré plyn vyvíjející činidlo 7.

Vzhledem k tomu se ve spalovací komoře 95 nevyskytuje žádné částečné spalování a může tak docházet k rovnoměrnému vyvíjení plynu v celém objemu skříně J_. Takto může rozvinování a nafukování airbagu probíhat hladce a rovnoměrně prostřednictvím velkého množství plynu vyvíjeného ve spalovací komoře 95 a bez toho, že by docházelo k jakémukoliv výskytu neúplného rozvinování a nafukování.

Ve vyvíječích Dl až D12 plynu podle předloženého vynálezu je možné jednotlivé, v nich použité a ve spojení s nimi popsané specifické podpůrné prostředky 10, 11, 40, 41, 80 navzájem zaměňo40 vat a nahrazovat.

V případě podpůrného prostředku JJ), 11, 44, 41, 80 deskového typu, zahrnujícího deskový prvek prstencového a kruhového uspořádání, může být optimální schopnost podporovat spalování plyn vyvíjejících činidel 7 docílena prostřednictvím vhodného měnění jeho tloušťky. Optimální množ45 štvi podpůrného hořlavého činidla 24 pro podporu spalování plyn vyvíjejících činidel 7 a optimální podpůrný prostor S6 pro šíření a převádění plamenů šlehaných roznětkou 23, 26 je možné docílit prostřednictvím vhodné volby rozměrů, například šířky a hloubky podpůrného žlábku 28 prstencového přepažovacího členu 5, 35 nebo velikosti krycí desky 46, 47 ve skříni J, 31. Kromě toho je možné schopnost podpůrného prostředku JO, JJ, 40, 41, 80 podporovat šíření spalování obměňovat prostřednictvím vhodného měnění jednotlivých složek podpůrného hořlavého činidla 24.

Co se týče uspořádání podpůrného prostředku JO, 11, 40, 41, 80, není vždy nezbytně nutné, aby se tento rozkládal kolem celého obvodu skříně 1, 31. Podpůrný prostředek 10, JT, 40, 41, 80 pro

-22CZ 299416 B6 šíření plamenů šlehaných ze zapalovacích prostředků 8, 9, 38, 39, 78 v obvodovém a v radiálním směru skříně i, 31 může být vytvořený v jakémkoli tvarovém uspořádání. Takto může podpůrný prostředek 10, H, 40, 41, 80 vykazovat například uspořádání ve tvaru U.

Kromě toho může být podpůrný prostor S6 podpůrného prostředku 10, 11, 40, 41, 80 tvořený, namísto kombinace podpůrný žlábek 28, 58, 73 a tlumicí prvek 30, 60, 70, pouze vnitřním prostorem podpůrného žlábku 28, 58, 73.

Ačkoliv jsou ve spojení s vyvíječi Dl až D8 plynu podle předloženého vynálezu popsané a znázorněné spalovací komory 3, 4; 33, 34 konstrukčně vytvořené tak, že jsou mezi sebou vzájemně propojené prostřednictvím prostoru S2 pro průchod plynu, není jejich provedení omezené pouze na toto uspořádání. Takto mohou být spalovací komory 3, 4; 33, 34 vytvořené například tak, že jsou vůči sobě navzájem uzavřené prostřednictvím prstencového přepažovacího členu 5, 35 uloženého na vnitřním obvodu vnějšího válcového pouzdra 14, 44. V provedení, ve kterém jsou spalovací komory 3, 4; 33, 34 uspořádané ve vzájemném průtokovém spojení, může být plyn vysoké teploty vyvíjený v jedné z těchto spalovacích komor 3, 4; 33, 34 zaváděný skrze uvedený prostor S2 pro průchod plynu a filtrační vložky 6 do druhé spalovací komory 3, 4; 33, 34 za účelem podpory spalování plyn vyvíjejícího činidla 7 obsaženého v této spalovací komoře 3, 4; 33, 34.

Ačkoliv jsou ve znázorněných vyvíječích Dl až D8 plynu dvě, horní a spodní, spalovací komory 3, 4; 33, 34 vytvořené prostřednictvím jediného prstencového přepažovacího členu 5, 35, může být v kombinaci s předloženým vynálezem alternativně použité konstrukční uspořádání, ve kterém jsou prostřednictvím použití dvou nebo více prstencových přepažovacích členů 5, 35 vytvořené víceúrovňové spalovací komory 3, 4; 33, 34. V tomto alternativním provedení je možné, prostřednictvím zapalovacích prostředků 8, 9, 38, 39 nainstalovaných v uvedených víceúrovňových spalovacích komorách 3, 4; 33, 34, vždy jeden zapalovací prostředek 8, 9, 38, 39 v každé spalovací komoře 3, 4; 33, 34, zajistit vícestupňové řízené ovládané rozvinování a nafukování airbagu.

Navíc, ačkoliv je ve znázorněných vyvíječích Dl až D8 plynu vnitřní prostor skříně i, 31 rozdělený jeho přepažením na množství spalovacích komor 3, 4; 33, 34, je v kombinaci s předloženým vynálezem možné alternativně použít konstrukční provedení, ve kterém vnitřní prostor skříně i, 31, namísto jeho rozdělení přepažením, vykazuje jedinou spalovací komoru 3, 4; 33, 34 a pro zapálení a spalování v ní obsaženého plyn vyvíjejícího činidla 7 se použije množství zapalovacích prostředků 8, 9, 38, 39. V tomto alternativním provedení jsou jeden nebo dva nebo více zapalovacích prostředků 8, 9, 38, 39 ve spalovací komoře 3, 4; 33, 34 nainstalované v umístěních uspořádaných v odsazení vůči ose a skříně 1, 31_.

Průmyslová využitelnost

Vyvíječ Dl až D12 plynu podle předloženého vynálezu poskytuje okamžité hladké rozvinování a nafukování airbagu prostřednictvím plynu vyprazdňovaného rovnoměrně kolem celého obvodu bez výskytu jakéhokoliv neúplného rozvinování a nafukování, což umožňuje zajistit, aby airbag sloužil svému základnímu účelu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

5 1. Vyvíječ plynu, zahrnující:

válcovitou skříň (1);

plyn vyvíjející činidla (7), naplněná ve skříni (1), pro vyvíjení plynu spalováním;

množství zapalovacích prostředků (8, 9) pro šlehání plamenů do skříně (1) pro spálení plyn vyvíjejících činidel (7) naplněných ve skříni (1), přičemž alespoň jeden ze zapalovacích prostředků (8, 9) je vzhledem k ose (a) skříně (1) uspořádaný excentricky; a

15 alespoň jeden podpůrný prostředek (10, 11) pro umožnění šíření plamenů alespoň jednoho zapalovacího prostředku (8, 9), uspořádaného v excentrickém umístění, v obvodovém a v radiálním směru skříně (1), ve kterém je alespoň jeden podpůrný prostředek (10, 11) upraven rozkládaje se v obvodovém

20 a radiálním směru vzhledem ke skříni (1) a ve kterém alespoň jeden podpůrný prostředek (10, 11) je upraven nad plyn vyvíjejícími činidly (7) a je v přímém nebo nepřímém kontaktu s plyn vyvíjejícími činidly (7) ve spalovací komoře (3,4).
2. Vyvíječ plynu podle nároku 1, ve kterém plyn vyvíjející činidla (7) jsou naplněna v množství spalovacích komor (3, 4) rozdělených ve skříni (1) pro vytvoření plynu spalováním;

ve kterém je upraven alespoň jeden podpůrný prostředek (10, 11), rozkládající se v obvodovém

30 a radiálním směru vzhledem ke spalovací komoře (3, 4), mající alespoň jeden excentricky uspořádaný zapalovací prostředek (8, 9) a ve kterém alespoň jeden podpůrný prostředek (10, 11) je uspořádán nad plyn vyvíjejícími činidly (7) a je v přímém nebo nepřímém kontaktu s plyn vyvíjejícími činidly (7) v příslušné spalovací

35 komoře (3, 4).
3. Vyvíječ plynu podle nároku 2, ve kterém alespoň jeden podpůrný prostředek (10, 11) obsahuje podpůrný prostor (S6) ústící do spalovací komory (3, 4) a rozkládající se v obvodovém a radiálním směru skříně (1), aby do něj mohly šlehat plameny ze zapalovacího prostředku (8, 9).
4. Vyvíječ plynu podle nároku 3, ve kterém je podpůrný prostor (S6) uzavřen tlumicím prvkem (30); a tlumicí prvek (30) má množství podpůrných otvorů (30a).
5. Vyvíječ plynu podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, ve kterém alespoň jeden podpůrný prostředek (10, 11) obsahuje podpůrné hořlavé činidlo (24) obsahující samovzněcovací výbušnou směs.
6. Vyvíječ plynu podle nároku 2, ve kterém je příslušná spalovací komora (3, 4) rozdělena do

50 horní a spodní komory.

-24CZ 299416 B6

Ί. Vyvíječ plynu podle nároku 3, ve kterém alespoň jeden podpůrný prostředek (10, 11) dále obsahuje podpůrné hořlavé činidlo (24).
8. Vyvíječ plynu podle nároku 1, ve kterém alespoň jeden z podpůrných prostředků (10, 11) 5 obsahuje podpůrný prostor (S6) ústící do spalovací komory (3, 4) a rozkládající se v obvodovém a radiálním směru skříně (1), aby do něj mohly šlehat plameny ze zapalovacího prostředku (8, 9).
9. Vyvíječ plynu podle nároku 8, ve kterém plyn vyvíjející činidla (7) jsou naplněna v množství spalovacích komor (3, 4) rozdělených ve skříni (1) pro vytvoření plynu spalováním;

ve kterém je podpůrný prostor (S6) otevřený do příslušné spalovací komory (3, 4).
10. Vyvíječ plynu podle nároku 9, ve kterém alespoň jeden podpůrný prostředek (10,
11) je v přímém nebo nepřímém kontaktu s plyn vyvíjejícími činidly (7) v příslušné spalovací komoře (3,

15 4) a alespoň jeden podpůrný prostředek (10, 11) je uspořádaný k přijetí plamenů chrlených z příslušného zapalovacího prostředku (8, 9) z množství zapalovacích prostředků (8, 9).

20 11. Vyvíječ plynu podle nároku 9, ve kterém je podpůrný prostor (S6) uzavřen tlumicím prvkem (30); a tlumicí prvek (30) má množství podpůrných otvorů (30a).

25
12. Vyvíječ plynu podle nároku 9, ve kterém je příslušná spalovací komora (3, 4) rozdělena do horní a spodní komory.
13. Vyvíječ plynu podle nároku 8 nebo 9, ve kterém alespoň jeden podpůrný prostředek (10, 11) dále obsahuje podpůrné hořlavé činidlo (24).
14. Vyvíječ plynu podle nároku 13, ve kterém podpůrné hořlavé činidlo (24) obsahuje samovzněcovací výbušnou směs.