CZ20032043A3 - Vyvíječ plynu - Google Patents

Vyvíječ plynu Download PDF

Info

Publication number
CZ20032043A3
CZ20032043A3 CZ20032043A CZ20032043A CZ20032043A3 CZ 20032043 A3 CZ20032043 A3 CZ 20032043A3 CZ 20032043 A CZ20032043 A CZ 20032043A CZ 20032043 A CZ20032043 A CZ 20032043A CZ 20032043 A3 CZ20032043 A3 CZ 20032043A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
gas
housing
outlet openings
cooling
combustion chamber
Prior art date
Application number
CZ20032043A
Other languages
English (en)
Inventor
Takashi Saso
Manabu Hisada
Tsuyokazu Nishimura
Koji Tanaka
Original Assignee
Nippon Kayaku Kabushiki-Kaisha
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Nippon Kayaku Kabushiki-Kaisha filed Critical Nippon Kayaku Kabushiki-Kaisha
Publication of CZ20032043A3 publication Critical patent/CZ20032043A3/cs

Links

Classifications

    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B60—VEHICLES IN GENERAL
    • B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
    • B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
    • B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
    • B60R21/26—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow
    • B60R21/268—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using instantaneous release of stored pressurised gas
    • B60R21/272—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using instantaneous release of stored pressurised gas with means for increasing the pressure of the gas just before or during liberation, e.g. hybrid inflators
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B60—VEHICLES IN GENERAL
    • B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
    • B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
    • B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
    • B60R21/26—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow
    • B60R21/264—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using instantaneous generation of gas, e.g. pyrotechnic
    • B60R21/2644—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using instantaneous generation of gas, e.g. pyrotechnic using only solid reacting substances, e.g. pellets, powder
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B60—VEHICLES IN GENERAL
    • B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
    • B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
    • B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
    • B60R21/20—Arrangements for storing inflatable members in their non-use or deflated condition; Arrangement or mounting of air bag modules or components
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B60—VEHICLES IN GENERAL
    • B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
    • B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
    • B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
    • B60R21/26—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B60—VEHICLES IN GENERAL
    • B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
    • B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
    • B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
    • B60R21/26—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow
    • B60R21/263—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using a variable source, e.g. plural stage or controlled output
    • B60R2021/2633—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using a variable source, e.g. plural stage or controlled output with a plurality of inflation levels
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B60—VEHICLES IN GENERAL
    • B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
    • B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
    • B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
    • B60R21/26—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow
    • B60R21/264—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using instantaneous generation of gas, e.g. pyrotechnic
    • B60R21/2644—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using instantaneous generation of gas, e.g. pyrotechnic using only solid reacting substances, e.g. pellets, powder
    • B60R2021/2648—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using instantaneous generation of gas, e.g. pyrotechnic using only solid reacting substances, e.g. pellets, powder comprising a plurality of combustion chambers or sub-chambers

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Fluid Mechanics (AREA)
  • Air Bags (AREA)
  • Feeding, Discharge, Calcimining, Fusing, And Gas-Generation Devices (AREA)

Description

Předložený vynález se týká vyvíječe plynu pro aktuální situaci přizpůsobivý bezpečnostní nafukovací vak, umožňujícího regulovat rozvinování nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku spalováním plyn vyvíjejícího činidla ve skříni vyvíječe za použití množství roznětek.
Dosavadní stav techniky
Za účelem zajistit ochranu cestujících v automobilu před účinky kolize, je upravený vyvíječ plynu pro okamžité rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku, který tvoří součást modulu bezpečnostního nafukovacího vaku, nainstalovaného ve volantu nebo přístrojové desce tohoto automobilu. Tento vyvíječ plynu se zapaluje elektricky, prostřednictvím řídící jednotky, roznětkou (zapalovacími prostředky), která zajišťuje spalování plyn vyvíjejícího činidla za vyvíjení velkého množství plynu.
Bez ohledu na polohu cestujícího při sedění ve vozidle (normální poloha při sedění nebo netypická poloha pří sedění, například shýbnutá poloha s ohnutými zády a podobně) a rychlost (akcelerace) automobilu v okamžiku kolize, se standardní vyvíječ plynu vždy nachází ve stavu okamžitého rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku.
86366(86366a) • · ·
Vzhledem k tomu je tudíž velmi obtížné, zajistit rozvinování bezpečnostního nafukovacího vaku v závislosti na poloze cestujícího při sedění a rychlosti (akceleraci) automobilu v okamžiku kolize a navíc existuje obava, že základní funkce bezpečnostního nafukovacího vaku, tj . ochrana cestujícího proti účinků kolize, bude nevyhovující.
V nedávné době byl navržen a vyvinut vyvíječ plynu pro aktuální situaci přizpůsobivý bezpečnostní nafukovací vak, který je schopný rozvinovat bezpečnostní nafukovací vak v závislosti na poloze cestujícího při sedění ve vozidle a rychlosti (akceleraci) automobilu v okamžiku kolize, například vyvíječ plynu, který je konstrukčně vytvořený tak, že, v počáteční fázi své činnosti, zajišťuje pozvolné rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku.
Režim pozvolného nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku v počáteční fázi je známý ve spojení s vyvíječem plynu pro rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku pro sedadlo spolucestujícího (měkký nafukovač).
Tento vyvíječ plynu má protáhlou válcovitou skříň, jejíž vnitřní prostor je přepažením rozdělený na dvě spalovací komory, které jsou naplněné plyn vyvíjejícím činidlem, a plyn vyvíjející činidlo naplněné ve spalovacích komorách se zapaluje jednotlivě prostřednictvím dvou roznětek (zapalovacích prostředků).
Příslušné roznětky (zapalovací prostředky) se přitom uvádí do funkční činnosti (zapalují) s časovým odstupem a plyn vyvíjející činidlo naplněné ve spalovacích komorách se spaluje následně po sobě. Takto se nejdříve, v počáteční fázi nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku, vyvíjí
86366 (86366a) ···
• · · · · · • · • · · · • · · • · ···· · · · malé množství plynu pouze v jedné spalovací komoře, které způsobuje pozvolné rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku, a poté se v příslušných spalovacích komorách vyvíjí velké množství plynu, které způsobuje prudké rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku.
Vzhledem k uvedenému je možné vhodnou volbou režimu funkční činnosti (zapalování) každé roznětky regulovat rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku v závislosti na poloze cestujícího při sedění a rychlosti (akceleraci) automobilu v okamžiku kolize.
Ve vyvíječi plynu s protáhlou válcovitou skříní je však, bohužel, možné příslušné roznětky uspořádat pouze v ose skříně na obou jejích koncích, zatímco ve vyvíječi plynu s roznětkou uspořádanou pouze na jedné straně válcovité skříně, například ve vyvíječi plynu pro sedadlo řidiče, je roznětka umístěná v excentrickém umístění vzhledem k ose skříně. Množství vyprazdňovaného plynu se v tomto na vyvíječi plynu stává tudíž, v závislosti polohovém umístění každé roznětky, v obvodovém směru skříně nestejné a nerovnoměrné.
Podstata wnálezn
Cílem předloženého vynálezu je proto poskytnout vyvíječ plynu, který umožňuje regulovat množství vyprazdňovaného plynu pro nafukovacího rozvinovaní vaku a a nafukování bezpečnostního zajitit, že množství plynu vyprazdňovaného ze skříně vyvíječe je rovnoměrně rozložené v obvodovém směru této skříně.
86366(86366a) ·· ···· » · · • · · ·
Za účelem vyřešit shora uvedený cíl vyvíječ plynu podle předloženého vynálezu zahrnuje: válcovitou skříň; plyn vyvíjející činidlo pro vyvíjení plynu jeho spalováním, které je naplněné v množství spalovacích komor vytvořených rozdělením skříně a opatřených výstupními otvory; a množství zapalovacích prostředků pro zapalování plyn vyvíjejícího činidla v příslušných spalovacích komorách plamenem šířeným do těchto spalovacích komor s tím, že alespoň jedny zapalovací prostředky jsou uspořádané v excentrickém umístění vzhledem k ose skříně, a že na výstupní straně výstupních otvorů ve spalovací komoře se zapalovacími prostředky uspořádanými v excentrickém umístění je vytvořený uzavřený prostor pro hromadění vyvíjeného plynu vyprazdňovaného z příslušných výstupních otvorů, a že se plyn po průchodu skrze tento uzavřený prostor vyprazdňuje skrze otvor pro vyprazdňování plynu vytvořeného ve skříni.
Množství těchto aby nedocházelo
V tomto vyvíječi plynu prochází plyn vyvíjený v příslušných spalovacích komorách skrze výstupní otvory vytvořené v těchto spalovacích komorách, výstupních otvorů se volí tak, k nerovnoměrnému vyprazdňování plynu ze spalovacích komor vyvíječe. Díky tomuto opatření je tudíž možné množství plynu, které prošlo skrze výstupní otvory, řízené ovládat tak, aby bylo v obvodovém směru skříně stejné a rovnoměrné. Množství spalováním vyvíjeného plynu, které se řízené ovládá průchodem skrze uvedené výstupní otvory, se hromadí v prostoru vytvořeném pro tento účel ve skříni vyvíječe. Přitom se současně zvyšuje tlak plynu v tomto prostoru, načež se plyn najednou vyprazdňuje skrze otvor pro vyprazdňování plynu.
Vzhledem k tomu, že se příslušné množství spalováním
86366 (86366a) • · · · vyvíjeného plynu může vyprazdňovat rovnoměrně v obvodovém směru skříně, je možné bezpečnostní nafukovací vak rozvinovat a nafukovat rovnoměrně.
Dále vyvíječ plynu podle předloženého vynálezu spočívá v tom, že na vnitřní obvodové straně výstupních otvorů je opatřený ochlazovací/filtrační člen, a že mezi tímto ochlazovacím/filtračním členem a výstupními otvory je vytvořený prostor pro rovnoměrné rozmísťování vyvíjeného plynu.
V tomto provedení vyvíječe plynu je příslušný ochlazovací/filtrační člen opatřený v každé spalovací komoře a díky tomuto uspořádání ochlazovacích/filtračních členů je možné zachycovat v plynu obsažené nečistoty spalování, ochlazovat plyn vyvíjený v každé spalovací komoře a následně vyprazdňovat nečistot zbavený plyn z každé z uvedených spalovacích komor.
Ještě dále vyvíječ plynu podle předloženého vynálezu spočívá v tom, že ochlazovací/filtrační člen je opatřený na vnější obvodové straně výstupních otvorů.
V tomto provedení vyvíječe plynu nemusí být ochlazovací/filtrační člen opatřený v každé ze spalovacích komor, ale je, naopak, opatřený pouze na vnitřní obvodové straně otvoru pro vyprazdňování plynu skříně vyvíječe.
Toto uspořádání umožňuje zjednodušit konstrukční uspořádání vyvíječe a tím snížit jeho výrobní náklady. Kromě toho je, protože je ochlazovací/filtrační člen umístěný na vnější obvodové straně výstupních otvorů, zvýšena účinnost spalování.
86366 (86366a) • ···· • · • · · · ··»♦
Dále vyvíječ plynu podle předloženého vynálezu zahrnuje zadržovací vyvíjeného komory.
prvek pro potlačování prostupování plynu v jedné spalovací komoře do druhé spalovací /·.
Plyn vyvíjený spalováním plyn vyvíjejícího činidla v jedné spalovací komoře, obsahující nečistoty spalování, prostupuje skrze výstupní otvory vytvořené ve spalovací komoře a hromadí se v prostoru vytvořeném ve skříni. Přitom existuje možnost, že tento plyn a v něm obsažené nečistoty spalování mohou procházet skrze výstupní otvory vytvořené ve druhé spalovací komoře a vnikat do druhé spalovací komory, a v důsledku toho, vzhledem k přítomnosti plyn vyvíjejícího činidla, iniciovat v této druhé spalovací komoře vyvíjení plynu. Tato v případě, kdy se požaduje v příslušných spalovacích komorách s časovým odstupem, nevýhodu. Opatřením tohoto vyvíječe plynu zadržovacím prvkem se zabrání vyvolávání vyvíjení plynu ve druhé spalovací komoře, což ve svém důsledku umožní realizovat v příslušných spalovacích komorách vyvíjení plynu s časovým odstupem a tím účelně nastavovat množství vyprazdňovaného plynu.
skutečnost představuje režim vyvíjení plynu
V provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu, ve kterém je ochlazovací/filtrační člen opatřený na vnější obvodové straně výstupních otvorů, je tento ochlazovací/filtrační člen umístěný tak, že rozděluje uzavřený prostor na samostatné uzavřené prostory, které jsou uspořádané ve vzájemném průtokovém spojení s příslušnými, k nim přičleněnými výstupními otvory.
Uspořádáním ochlazovacího/filtračního členu v uzavřeném
86366 (86366a) ·· ···· ···· prostoru tak, že tento prostor rozděluje na samostatné uzavřené prostory obklopující příslušné, k nim přičleněné výstupní otvory vytvořené v příslušných spalovacích komorách, je možné potlačit prostupování plynu vyvíjeného spalováním v jedné spalovací komoře včetně v něm obsažených nečistot do druhé spalovací komory a zabránit tak, aby plyn vyvíjený spalováním v jedné spalovací komoře vyvolával vyvíjení plynu ve druhé spalovací komoře.
Dále je, ve vyvíječi plynu podle předloženého vynálezu, otvor pro vyprazdňování plynu vytvořený tak, aby zajišťoval rovnoměrné vyprazdňování plynu ve směru kolmém na osu skříně a v obvodovém směru, a že velikost plochy otvoru pro vyprazdňování plynu je větší než součet velikostí ploch příslušných výstupních otvorů.
Toto provedení vyvíječe plynu vzhledem k tomu, že se vyvíjený plyn může vyprazdňovat rovnoměrně ve směru kolmém na osu skříně a v obvodovém směru, umožňuje rovnoměrné rozvinování bezpečnostního nafukovacího vaku. Kromě toho toto provedení, protože je velikost plochy otvoru pro vyprazdňování plynu větší než součet velikostí ploch výstupních otvorů, zajišťuje, že nedojde k přetlakování skříně, a umožňuje použít menší tloušťky skříně a tím vyrábět rozměrově menší a hmotnostně lehčí vyvíječ plynu.
V dalším provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu je k alespoň jednomu z výstupních otvorů připojený uzavírací prvek.
Díky tomuto uspořádání je možné zabránit vnikání plynu vyvíjeného v jedné spalovací komoře do druhé spalovací komory.
86366 (86366a) ·♦ 4··· ·· 4444
V dalším provedení vyvíječe plynu podle předloženého
vynálezu uzavírací je k otvoru pro prvek. vyprazdňování plynu připojený
Díky tomuto uspořádání je možné zabránit vnikání vody,
vlhkosti a podobně do spalovacích komor a zvlhnutí plyn
vyvíjejícího činidla v těchto spalovacích komorách obsaženého. Kromě toho umožňuje nastavovat vnitřní tlak ve vyvíječi plynu.
Přehled obrázků na výkresech
Předložený vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím konkrétních příkladů provedení znázorněných na výkresech, na kterých představuje:
• obr. 1 první provedení vyvíječe znázorněné v příčném řezu; plynu podle vynálezu
4 obr. 2 další provedení vyvíječe znázorněné v příčném řezu; plynu podle vynálezu
obr. 3 další provedení vyvíječe znázorněné v příčném řezu; plynu podle vynálezu
obr. 4 další provedení vyvíječe znázorněné v příčném řezu; plynu podle vynálezu
obr. 5 další provedení vyvíječe znázorněné v příčném řezu; plynu podle vynálezu
86366 (86366a)
4·4· • 4 · · · 4 · · ·· 444·
4 4 • ••4 4 4 4 4 · ··· · • 4 4 4 9 • · · · • · ··
obr. 6 další provedení vyvíječe plynu znázorněné v příčném řezu; a podle vynálezu
obr. 7 další provedení vyvíječe plynu znázorněné v příčném řezu. podle vynálezu
Příklady provedení vynálezu
Přestože bude předložený vynález dále popsán
v souvislosti s určitými přednostními provedeními, není úmyslem tohoto popisu omezit jeho rozsah pouze na tato popsaná provedení. Naopak, záměrem tohoto popisu je obsáhnout a pokrýt všechny alternativy, modifikace a ekvivalenty takových provedení, které spadají do podstaty a nárokovaného rozsahu předloženého vynálezu tak, jak je tento definovaný v připojených patentových nárocích.
Následně budou, ve spojení s připojenými výkresy, popsána konkrétní provedení vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu.
[První provedení]
Obr. 1 představuje, v pohledu v příčném řezu, první provedení vyvíječe Pl plynu podle předloženého vynálezu. Vyvíječ Pl plynu slouží k rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku pro sedadlo řidiče. Vyvíječ Pl plynu zahrnuje skříň 1, první, druhý a třetí přepažovací prvek 15a, 15b a 23, první a druhý ochlazovací/filtrační člen 6 a 7, první a druhou roznětku 4 a 5, a první a druhý vnitřní válcový prvek 8 a 9.
86366 (86366a) ·· 4··· • · · • · ·· • · ·«··
Skříň 1 je krátké válcovité těleso vykazující, nahlíženo ve vertikálním směru, horní stěnu a dolní stěnu. Osa válcovité skříně 1 je na obr. 1 označená vztahovou značkou 0.
Skříň 1_ je tvořená vrchním skříňovým dílem 2 a spodním skříňovým dílem 3. Vrchní skříňový díl 2 a spodní skříňový díl 3 jsou navzájem spojené svařením, svařením tlakem nebo podobně. Výsledkem je uzavření skříně 1.
Vrchní skříňový díl 2 vykazuje horní část 2a ve formě v podstatě kotoučové desky a boční část 2b ve formě v podstatě válcového tělesa vystupujícího z obvodového okraje horní části 2a a rozkládajícího se vertikálně směrem dolů. Na boční části 2b je, v obvodovém směru, opatřené množství otvorů 14 pro vyprazdňování plynu. Otvory 14 pro vyprazdňování plynu jsou vytvořené ve směru kolmém na osu 0 skříně 1. Jako celek vykazuje vrchní skříňový díl 2 tvar nízké nádoby, jejíž otevřená strana je orientovaná směrem dolů.
Spodní skříňový díl 3 vykazuje dolní část 3a ve formě v podstatě kotoučové desky, boční část 3b ve formě v podstatě válcového tělesa, vystupujícího z obvodového okraje dolní části 3a a rozkládajícího se vertikálně směrem nahoru, a přírubovou část 3c, opatřenou na horním konci válcové boční části 3b. Přírubová část 3c vystupuje vně z válcové boční části ve směru v podstatě kolmém na osu 0 skříně 1. V dolní části 3a jsou, v excentrickém umístění vzhledem k ose 0 skříně, vytvořené první a druhá díra 51 a
52. Jako celek vykazuje spodní skříňový díl 3 tvar nízké nádoby, jejíž otevřená strana je orientovaná směrem nahoru.
86366 (86366a)
·· ···· ·· ··«·
Horní část 2a a boční část 2b vrchního skříňového dílu 2 tvoří, v uvedeném pořadí, horní stěnu a vrchní boční stěnu skříně 1, zatímco dolní část 3a a boční část 3b spodního skříňového dílu 3 tvoří, v uvedeném pořadí, dolní stěnu a spodní boční stěnu skříně 1.
K přírubové části 3c je připevněný držák modulu bezpečnostního nafukovacího vaku (není znázorněný).
Vnitřní prostor skříně je přepažením prostřednictvím prvního, druhého a třetího přepažovacího prvku 15a, 15b a 23 rozdělený na dvě, první a druhou, spalovací komory 41 a 42, uspořádané nad sebou ve směru osy 0 skříně. Druhý přepažovací prvek 15b tvoří společně s prvním přepažovacím prvkem 15a první spalovací komoru 41, zatímco třetí přepažovací prvek 23 tvoří společně s prvním přepažovacím prvkem 15a druhou spalovací komoru 42. Kromě toho druhý přepažovací prvek 15b společně se třetím přepažovacím prvkem 23 tvoří uzavřený prostor A, oddělený od první spalovací komory 41 a od druhé spalovací komory 42.
Druhý přepažovací prvek 15b vykazuje tvar válcového tělesa a je opatřený množstvím výstupních otvorů 12, vytvořených v obvodovém směru. Mezi vnější obvodovou stranou druhého přepažovacího prvku 15b a vnitřní obvodovou stranou boční části 2b vrchního skříňového dílu 2 je vytvořený uzavřený prostor A prstencovitého tvaru.
První přepažovací prvek 15a vykazuje tvar kotoučové desky, jejíž průměr se v podstatě shoduje s průměrem druhého přepažovacího prvku 15b. První přepažovací prvek 15a a druhý přepažovací prvek 15b mohou být vytvořené odděleně, nicméně,
86366 (86366a) *'# ·<·«· ·· ··»· v popisovaném provedení jsou první přepažovací prvek 15a a druhý přepažovací prvek 15b vytvořené v nedílném celku. Jako celek tvoří uvedené přepažovací prvky nízkou přepažovací misku 15, jejíž otevřená strana je orientovaná směrem nahoru. První přepažovací prvek 15a a druhý přepažovací prvek 15b tvoří, v uvedeném pořadí, dno a boční stěnu přepažovací misky 15. Vnitřní prostor přepažovací misky 15 tvoří první spalovací komoru 41.
Přepažovací miska 15 musí být z důvodu zajištění vytvoření uzavřeného prostoru A prstencového tvaru mezi boční částí 2b vrchního skříňového dílu a boční částí 15b přepažovací misky 15, po uložení této přepažovací misky 15 do vrchního skříňového dílu 2, menší než vrchní skříňový díl 2.
Třetí přepažovací prvek 23 vykazuje tvar prstencové přepažovací desky, která je v obvodovém směru opatřená množstvím průchozích otvorů. Třetí přepažovací prvek 23 přiléhá ke koncovému okraji boční části 2b vrchního skříňového dílu 2 a k dolní straně prvního přepažovacího prvku 15a tak, že společně s prvním přepažovacím prvkem 15a tvoří druhou spalovací komoru 42.
První přepažovací prvek 15a je, v excentrickém umístění vzhledem k ose 0 skříně 1, opatřený vydutou částí 48 a dírou 49. Uvedená vydutá část 43 se při nahlížení z vnější strany přepažovací misky 15 jeví jako vydutá struktura. Naproti tomu, při nahlížení z vnitřní strany přepažovací misky 15, se tato vydutá část jeví jako vypuklá struktura.
Vydutá část 48 přepažovací misky 15 je dostatečně velká pro zavedení druhé roznětky 5 zespoda, neboli, jinak řečeno,
86366 (86366a)
- 13 - • 4 «4«« • · · · * • ··· · ' » 99 * 9 9 9
* » · * · • t · > 9999 999 ff« 9 9 9 • 9 9 • · ff ·
z vnější strany přepažovací misky 15. Její velikost musí postačovat pro umístění alespoň části dutinky 17 druhé roznětky 5 do vyduté části £8. Díra 49 je zase dostatečně velká pro zavedení první roznětky 4 a umístění části její dutinky 17 do vnitřního prostoru přepažovací misky 15.
Pro účely instalace roznětek 4 a 5 do skříně _1 by hloubka vyduté části 48 a umístění díry 49 měly být volené tak, aby příslušné dutinky 17 roznětek 4 a 5 byly ve svém umístění vyrovnané a uspořádané ve v podstatě stejné výšce.
Kolem vnitřní stěny horní části 2a vrchního skříňového dílu 2 je uspořádané talířovité uzavírací víko 18,. Uzavírací víko 18 tvoří společně se druhým přepažovacím prvkem 15b, prostřednictvím jejich vzájemného spojení svařením nebo svařením tlakem, první spalovací komoru 41.
Ve vnitřním prostoru přepažovací misky 15 je uspořádaný první vnitřní válcový prvek 8. Za tohoto stavu se mezi vnitřní stěnou druhého přepažovacího prvku 15b a vnější stěnou prvního vnitřního válcového prvku 8 vytvoří prostor SI prstencového tvaru.
Dále je ve vnitřním prostoru prvního vnitřního válcového prvku 8, kolem jeho vnitřní obvodové stěny, uspořádaný první prstencový ochlazovací/filtrační člen 6. Vnitřek prvního prstencového ochlazovacího/filtračního členu 6 je naplněný plyn vyvíjejícím činidlem 1S. Vnitřní prostor prvního prstencového ochlazovacího/filtračního členu 6 v podstatě tvoří první spalovací komoru 41.
Přemísťování prvního ochlazovacího/filtračního členu 6 směrem dovnitř zabraňují výstupky 46 a 47, opatřené na
86366 (86366a) ···· ··· »· · ·· ·· prvním přepažovacím prvku 15a a na uzavíracím víku .18. Díky tomuto opatření jsou první vnitřní válcový prvek 8 a první vnitřní ochlazovací/filtrační člen 6 každý uspořádaný v předem stanoveném umístění ve vnitřním prostoru skříně 1.
Výstupky 46 a 47 ovlivňují a zajišťují polohu prvního ochlazovacího/f iltračního členu 6. a nutí veškerý plyn vyvíjený spalováním plyn vyvíjejícího činidla 16 obsaženého v první spalovací komoře 41 procházet skrze první ochlazovací/filtrační člen 6. Tyto výstupky 46 a 47 jsou totiž schopné zabraňovat prostupování plynu vyvíjeného spalováním plyn vyvíjejícího činidla 16 skrze štěrbinu mezi prvním ochlazovacím/f iltračním členem 6. a prvním přepažovacím prvkem 15a a skrze štěrbinu mezi prvním ochlazovacím/filtračním členem 6 a uzavíracím víkem 18 a takto zajistit, aby veškerý plyn procházel skrze první ochlazovací/filtrační člen 6.
První vnitřní válcový prvek 8 je opatřený množstvím otvorů 10 pro průchod plynu, skrze které prochází vystupujíc z prvního ochlazovacího/filtračního členu 6. Otvory 10 pro průchod plynu v podstatě průtokově spojují první spalovací komoru 41 s prstencovitým prostorem Sl. První vnitřní válcový prvek 8 je zhotovený tvarováním například pórovitého kovového plátu (děrovaný plech), plechové mřížovány a podobných materiálů, do válcového tvaru. Výška prvního vnitřního válcového prvku 8 se rozkládá od prvního přepažovacího prvku 15a do bodu v blízkosti uzavíracího víka
18.
První vnitřní válcový prvek 8 je připevněný k vnější obvodové stěně prvního ochlazovacího/filtračního členu 6. Při vyvíjení plynu v první spalovací komoře 41 první vnitřní
86366 (86366a) • · • · · · • · · · · · válcový prvek 8 podepírá ochlazovací/filtrační člen 6 tak, zaj išťuje první že zabraňuje rozpínání tohoto prvního ochlazovacího/filtračního členu 6 v důsledku působení sil generovaných při vyvíjení plynu směrem vně.
Výška prvního ochlazovacího/filtračního členu rozkládá od prvního přepažovacího prvku 15a do v blízkosti uzavíracího víka 18. Tento ochlazovací/filtrační člen 6 může být, při se bodu první nízkých muže nákladech, zhotovený lisováním například spleteného drátu s jemnými oky, materiálu kovového plošného pletiva, nebo zvlněného válcovaného drátu do válcového tvaru.
Spalováním plyn vyvíjejícího činidla 16 naplněného v prvním ochlazovacím/filtračním členu 6 se vyvíjí plyn vysoké teploty. Naplněné množství plyn vyvíjejícího činidla se volí tak, aby umožňovalo a zajišťovalo řízené ovládání rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku.
Ve vnitřním prostoru boční části 3b spodního skříňového dílu 3 je uspořádaný druhý vnitřní válcový prvek _9. Ve vnitřním prostoru tohoto druhého vnitřního válcového prvku 9 je zase, kolem jeho vnitřní obvodové stěny, uspořádaný druhý prstencový ochlazovací/filtrační člen 7. Mezi druhým ochlazovacím/filtračním členem 7 a prvním přepažovacím prvkem 15a je uložený třetí přepažovací prvek 23. Mezi vnitřní obvodovou stěnou boční části 3b spodního skříňového dílu 3 a vnější obvodovou stěnou druhého vnitřního válcového prvku 9 je vytvořený prostor S2 prstencovitého tvaru. Prstencovitý prostor S2 prostřednictvím množství výstupních otvorů 13 opatřených ve třetím přepažovacím prvku 23 v průtokovém spojení s uzavřeným prostorem A.
86366 (86366a) • · · · · · ·· ♦ · · · · • · · · · ·
Vnitřní prostor druhého ochlazovacího/filtračního členu 7 je naplněný plyn vyvíjejícím činidlem 16. Za tohoto stavu tvoří, v podstatě, vnitřní prostoru druhého prstencového ochlazovacího/filtračního členu 7 druhou spalovací komoru 42.
Přemísťování druhého ochlazovacího/filtračního členu 7 směrem dovnitř zabraňují výstupky 53 a 54, vytvořené, v uvedeném pořadí, na dolní části 3a spodního skříňového dílu a na prvním přepažovacím prvku 15a. Díky tomuto opatření jsou druhý vnitřní válcový prvek 9 a druhý ochlazovací/filtrační člen 7 každý uspořádaný v předem stanoveném umístění ve vnitřním prostoru skříně 1.
Výstupky 53 a 54 ovlivňují a zajišťují polohu druhého ochlazovacího/filtračního členu 7 a nutí veškerý plyn vyvíjený spalováním plyn vyvíjejícího činidla 16 obsaženého ve druhé spalovací komoře 42 procházet skrze druhý ochlazovací/filtrační člen 7. Tyto výstupky 53 a 54 jsou totiž schopné zabraňovat prostupování plynu vyvíjeného spalováním plyn vyvíjejícího činidla 16 skrze štěrbinu mezi druhým ochlazovacím/filtračním členem 7 a prvním přepažovacím prvkem 15a a skrze štěrbinu mezi druhým ochlazovacím/filtračním členem 7 a spodním skříňovým dílem 3 a takto zajistit, aby veškerý plyn procházel skrze druhý ochlazovací/filtrační člen 7.
Druhý vnitřní válcový prvek 9 je opatřený množstvím otvorů 11 pro průchod plynu, skrze které prochází plyn vystupující z druhého ochlazovacího/filtračního členu 7. Otvory 11 pro průchod plynu v podstatě průtokově spojují druhou spalovací komoru 42 s prstencovitým prostorem S2. Druhý vnitřní válcový prvek 9 je zhotovený tvarováním
86366 (86366a) • · · <
• · · například pórovitého kovového plátu (děrovaný plech), plechové mřížoviny a podobných materiálů do válcového tvaru.
Výška druhého vnitřního válcového prvku 9 se rozkládá od dolní části 3a spodního skříňového dílu do bodu v blízkosti prvního přepažovacího prvku 15a.
Druhý vnitřní válcový prvek 9 je připevněný k vnější obvodové stěně druhého ochlazovacího/filtračního členu 7. Při vyvíjení plynu ve druhé spalovací komoře 42 druhý vnitřní válcový prvek 9 podepírá a zajišťuje druhý ochlazovací/filtrační člen 7 tak, že zabraňuje rozpínání tohoto druhého ochlazovacího/filtračního členu 7 v důsledku působení sil generovaných při vyvíjení plynu směrem vně.
Výška druhého ochlazovacího/filtračního členu 7 se rozkládá od dolní části 3a spodního skříňového dílu do bodu v blízkosti prvního přepažovacího prvku 15a. Tento druhý ochlazovací/filtrační člen 7 může být, při nízkých nákladech, zhotovený lisováním například spleteného drátu s jemnými oky, materiálu kovového plošného pletiva, nebo zvlněného válcovaného drátu do válcového tvaru.
Spalováním plyn vyvíjejícího činidla 16 naplněného v prvním ochlazovacím/filtračním členu 7 se vyvíjí plyn vysoké teploty. Naplněné množství plyn vyvíjejícího činidla se volí tak, aby umožňovalo a zajišťovalo řízené ovládání rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku.
Kromě toho je z důvodu uvolnění veškerého tlaku ze skříně 1 během vyprazdňování vyvíjeného plynu výhodné, jestliže je celkový součet velikostí ploch všech otvorů 14 pro vyprazdňování plynu zvolený větší než celkový součet velikostí ploch všech výstupních otvorů.
86366 (86366a) ···· ► · ·
4·· • · · · · ·
4 ·4· · » · 4 ► 4 4 · ·
První a druhá roznětka 4 a 5 jsou, v uvedeném pořadí, uložené v první a ve druhé díře 51 a 52, které jsou vytvořené v dolní části 3a spodního skříňového dílu 3 a prochází skrze první a druhý držák 19 a 20 pro uložení roznětek.
Příslušnými, prvním a druhým, držáky 19 a 20 jsou válcovitá pouzdra opatřená sedly pro uložení příslušné roznětky. Po nainstalování příslušné, první nebo druhé, roznětky 4 a 5 do příslušného sedla se lemovací okolky 43 a 44, jednotlivě opatřené na prvním a druhém držáku 19 a 20, zalemují k první nebo ke druhé roznětce 4 a 5, výsledkem čehož je připevnění roznětek do jim přičleněných, prvního nebo druhého, držáků 19 a 20.
První i druhá roznětka 4 a 5 vykazuje miskovitou dutinku 17, ve které se, v obou případech, nachází můstkový obvod a zápalný materiál. Uvedené, první a druhá, roznětky 4 a 5 zapalují, jednotlivě, plyn vyvíjející činidlo 16 naplněné v příslušných, první a druhé, spalovacích komorách 41 a 42.
První a druhý držák 19 a 20 se uloží do příslušné první a druhé díry 51 a 52 tak, že vystupují z vnitřní stěny spodního skříňového dílu 3 do vnitřního prostoru skříně. Jejich dolní části jsou spojené s příslušnou první a druhou dírou 51 a 52 svařením a podobně, výsledkem čehož je připevnění prvního a druhého držáku 19 a 20 ke skříni 1 vyvíj eče.
Horní část prvního držáku 19 se uloží do díry 49 prvního přepažovacího prvku 15a. Poté se lemovací okolek 45
86366 (86366a) _ 1 Q _ ·· ···· ·· ···· ·· ··..
· · · ······ • · ·· ·· · ·· · • · · · · · ·«· · • · · · · ···· ···♦··♦ ·· « ·· ·· držáku zalemuje k vnitřní stěně přepažovací misky 15. Výsledkem je upevnění dutinky 17 první roznětky 4 v první spalovací komoře 41.
Ve druhé spalovací komoře 42 je dutinka 17 druhé roznětky 5 umístěná ve vyduté části 48 přepažovací misky 15.
Jako první a druhá roznětka 4 a 5 jsou v tomto případě použité zapalovací prostředky typu s kolíkovými vývody. Kolíkové vývody 21 a 22 zapalovacích prostředků typu s kolíkovými vývody se připojí k externímu konektoru, není znázorněný, prostřednictvím kterého se do můstkového obvodu umístěného v miskovité dutince 17 přivádí elektrická energie, která způsobuje zapálení zápalného materiálu obsaženého v dutince 17.
Jako první a druhou roznětku 4 a 5 je rovněž tak možné použít zapalovací prostředky typu s kabelovými vývody.
U zapalovacích prostředků typu s kabelovými vývody jsou namísto kolíkových vývodů 21 a 22 použité kabelové vývody. Tyto kabelové vývody vystupují vně ze skříně vyvíječe a k jejich volným koncům je připojený konektor, který je součástí vyvíječe plynu. Připojením tohoto konektoru k vnějšímu konektoru, který je součástí příslušného vybavení automobilu, se roznětky připojí k řídící jednotce neznázorněného ovládacího systému vyvíječe plynu.
Takto vytvořený vyvíječ Pl plynu se nainstaluje do modulu bezpečnostního nafukovacího vaku zabudovaného ve volantu automobilu. Přitom se bezpečnostní nafukovací vak, není znázorněný, připevní k přírubové části 3c spodního skříňového dílu tak, aby vyprazdňovaný plyn mohl procházet skrze otvory 14 pro vyprazdňování plynu do bezpečnostního
36366 (86366a) • ·
999 nafukovacího vaku a současně překrýval vrchní skříňový díl 2 vyvíječe PÍ plynu.
První a druhá roznětka 4 a 5 vyvíječe PÍ plynu jsou jednotlivě připojené k neznázorněnému vnějšímu konektoru, který je součástí ovládacího systému vyvíječe plynu, výsledkem čehož je jejich spojení s řídící jednotkou ovládacího systému vyvíječe plynu.
Řídící jednotka zahrnuje detekční snímač, například snímač akcelerace, pro detektování kolize automobilu, zesilovací obvod průchodu proudu do první a druhé roznětky 4 a 5, ochranný kondenzátor a budicí obvod roznětky, respektive podobných zapalovacích prostředků, a je řízená prostřednictvím mikropočítače.
Dále bude objasněná pracovní činnost popsaného vyvíječe PÍ plynu ve spojení s řídící jednotkou.
V případě, kdy detekční snímač kolize detekuje kolizi automobilu, se aktivuje budicí obvod roznětky spojený se druhou roznětkou 5, elektrický proud se zavádí pouze do této druhé roznětky 5 a způsobuje tak její zapálení. V důsledku toho se zapálí a následně spaluje plyn vyvíjející činidlo 16 naplněné ve druhé spalovací komoře 42 za vyvíjení plynu vysoké teploty.
Plyn vysoké teploty vyvíjený ve druhé spalovací komoře 42 proudí do a prostupuje skrze druhý ochlazovací/filtrační člen 7. Po průchodu skrze druhý ochlazovací/filtrační člen, ve kterém je podrobený zachycování v něm obsažených nečistot spalování a ochlazování, prochází plyn skrze otvory 11 pro průchod plynu opatřené ve druhém vnitřním válcovém prvku 9 a
86366 (86366a) • · · · · · · • ··· · · · ι · • · · · · 9 ··· • ···· ··« ···· ··· ·· φ Μ prostupuje do prstencovitého prostoru S2. V tomto· prstencovitém prostor S2 se plyn hromadí a rovnoměrně rozprostírá. Takto rovnoměrně, do celého prostoru rozprostřený plyn pak prochází skrze výstupní otvory 13 opatřené ve třetím přepažovacím prvku 23 a prostupuje do uzavřeného prostoru A.
Za tohoto stavu mohou výstupní otvory 13 řízené ovládat vyprazdňované množství spalováním vyvíjeného plynu prostupujícího do uzavřeného prostoru A tak, že tento plyn bude rovnoměrně rozprostřený v obvodovém směru skříně 1. Kromě toho je ve druhé spalovací komoře 42, díky ovládání vyprazdňovaného množství spalováním vyvíjeného plynu prostupujícího skrze výstupní otvory 13, možné docílit stabilní spalování v této spalovací komoře naplněného plyn vyvíjejícího činidla 16.
Plyn, který prostoupil do uzavřeného prostoru A, se zde hromadí. Poté se, po zvýšení jeho tlaku v uzavřeném prostoru A na určitou hodnotu, tento plyn, najednou a rovnoměrně v obvodovém směru skříně 1, vyprazdňuje skrze otvory 14 pro vyprazdňování plynu ze skříně vyvíječe. Výsledkem je zahájení rovnoměrného rozvinování bezpečnostního nafukovacího vaku. V této fázi pracovní činnosti vyvíječe se, vzhledem k tomu, že se uskutečňuje spalování pouze plyn vyvíjejícího činidla 16 naplněného ve druhé spalovací komoře 42, bezpečnostní nafukovací vak rozvinuje a nafukuje pozvolna.
V návaznosti, s malým časovým odstupem, se po spálení plyn vyvíjejícího činidla ve druhé spalovací komoře 42, elektrickým proudem prostřednictvím budicího obvodu roznětky ovládaného mikropočítačem řídící jednotky, aktivuje a zapálí
86366 (86366a)
- '22 »· • · ··* · první roznětka 4. Její plamen se šíří do první spalovací komory 41 a způsobuje zapálení a následné spalování v ní naplněného plyn vyvíjejícího činidla 16 za vyvíjení plynu vysoké teploty.
Plyn vysoké teploty vyvíjený v první spalovací komoře 41 proudí do a prostupuje skrze první ochlazovací/filtrační člen 6, ve kterém je podrobený procesu zachycování obsažených nečistot spalování a ochlazování, do uzavřeného prostoru Sl. Poté plyn nahromaděný v uzavřeném prostoru Sl prostupuje skrze výstupní otvory 12 opatřené ve druhém přepažovacím prvku 15b do uzavřeného prostoru A.
Také za tohoto stavu mohou výstupní otvory 12 řízené ovládat vyprazdňované množství plynu vyvíjeného spalováním prostupujícího do uzavřeného prostoru A tak, že tento plyn bude rovnoměrně rozprostřený v obvodovém směru skříně 1. Kromě toho je v první spalovací komoře 41, díky ovládání vyprazdňovaného množství spalováním vyvíjeného plynu prostupujícího skrze výstupní otvory 12, možné docílit stabilní spalování v této první spalovací komoře naplněného, plyn vyvíjejícího činidla 16.
Plyn z první spalovací komory 42, který prostoupil do uzavřeného prostoru A, se zde hromadí a spojuje s plynem přivedeným ze druhé spalovací komory 42.
Poté tlak plynu v uzavřeném prostoru A dále naroste a plyn se najednou, okamžitě a rovnoměrně v obvodovém směru skříně 1, vyprazdňuje skrze otvory 14 pro vyprazdňování plynu ze skříně vyvíječe. Výsledkem je prudké a rovnoměrné rozvinování bezpečnostního nafukovacího vaku. V této pracovní fázi vyvíječe se vzhledem k tomu, že se plyn
86366 (86366a)
9« 9999
9999 • 9999 999« 9999 9·· ·· · φφ vyvíjený v první spalovací komoře 41 a plyn vyvíjený ve druhé spalovací komoře 42 nahromaděné v uzavřeném prostoru A spojují dohromady a v důsledku toho se skrze otvory 14 pro vyprazdňování plynu vyprazdňuje velké množství plynu, bezpečnostní nafukovací rozvinuje a nafukuje prudce.
Ve shora popsaném vyvíječi PÍ plynu, protože je ochlazovací/filtrační člen opatřený v každé ze spalovacích komor a protože příslušný ochlazovací/filtrační člen provádí zachycování nečistot spalování obsažených v plynu vyvíjeném v příslušné spalovací komoře a ochlazování vyvíjeného plynu, je možné docílit vyprazdňování nečistot zbaveného plynu.
Kromě toho je v případě, kdy je z důvodu uvolnění veškerého tlaku ze skříně 1 během vyprazdňování vyvíjeného plynu celkový součet velikostí ploch všech otvorů 14 pro vyprazdňování plynu větší než celkový součet velikostí ploch všech výstupních otvorů, možné udržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, které prochází skrze výstupní otvory 12 a 13, a množstvím plynu, které prochází skrze otvory 14 pro vyprazdňování plynu, a zajistit hladké vyprazdňování. V důsledku toho je možné při výrobě vyvíječe plynu použít menší tloušťku skříně 1 a tím umožnit vyrábět rozměrově malý a lehký vyvíječ plynu.
Co se týče pořadí uvádění první a druhé roznětky 4 a 5 do funkční činnosti, může být jako první, přestože byla ve shora popsaném příkladném provedení jako první do funkční činnosti uvedená druhá roznětka 5, do funkční činnosti uvedená první roznětka 4. Kromě toho není vždy nezbytně nutné uvádět roznětky 4 a 5 do funkční činnosti s malým časovým odstupem, nýbrž je rovněž tak i možné do funkční činnosti uvádět obě roznětky současně, přičemž příslušný
86366 (86366a)
4·«· • 4 • 4 ···· ·· 4··4
.. . · • 4 4 4 4 4
režim je možné vhodně volit v závislosti na typu kolize automobilu.
Například, v případě vysoce nebezpečné kolize automobilu, například takové jako je čelní srážka vozidel a čelní náraz vozidla, jsou obě elektricky aktivované roznětky 4 a 5 uvedené do funkční činnosti a zapálené současně. Bezpečnostní nafukovací vak se pak rozvinuje a nafukuje prudce prostřednictvím celkového množství plynu vyvíjeného v obou spalovacích komorách 41 a 42, tedy velkého množství plynu.
V případě kolize středního stupně nebezpečností jsou roznětky 4 a 5 elektricky aktivované, uvedené do funkční činnosti a zapálené s malým časovým odstupem. V počáteční fázi rozvinování bezpečnostního nafukovacího vaku se tento rozvinuje a nafukuje pozvolna prostřednictvím malého množství plynu, načež se, po krátkém časovém intervalu, rozvinuje a nafukuje prudce prostřednictvím velkého množství plynu.
V případě lehké kolize se elektricky aktivuje, uvede do funkční činnosti a zapálí například pouze jedna jediná roznětka. Bezpečnostní nafukovací vak se pak rozvinuje a nafukuje pozvolna prostřednictvím malého množství plynu po poměrně dlouhý časový interval.
Za tohoto stavu je prostřednictvím časově řízeného zapalování jednotlivých roznětek 4 a 5 možné nastavovat vyprazdňované množství spalováním vyvíjeného plynu. Výsledkem je možnost regulace rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku. Kromě toho je, díky existenci více výstupních otvorů 12 a 13 příslušně
86366 (86366a) •4 ♦·<· • ··· • · opatřených ve spalovacích komorách 41 a 42, možné řízené ovládat vyprazdňované množství spalováním vyvíjeného plynu a hromadit spalováním vyvíjený plyn ještě před jeho vyprazdňováním skrze otvory 14 pro vyprazdňování plynu ·· ···>
• 4 ·· v uzavřeném prostoru A.
A. Výsledkem tohoto hromadění a rozložení plynu je z hlediska množství obvodově rovnoměrné vyprazdňování plynu do bezpečnostního nafukovacího vaku.
Kromě toho, přestože jsou ve shora popsaném příkladném provedení vyvíječe plynu použité dvě spalovací komory a dvě roznětky, může být skříň vyvíječe přepažením rozdělená na jakýkoliv jiný počet spalovacích komor, kterýžto počet odpovídá počtu použitých roznětek. Příslušný počet použitých roznětek se může určovat v závislosti na použití vyvíječe plynu a okolním prostředí.
[Druhé provedení]
Obr. 2 představuje, v pohledu v příčném řezu, druhé provedení vyvíječe P2 plynu podle předloženého vynálezu. V souvislosti s tímto provedením budou dále popsané pouze znaky, které jsou, ve srovnání s provedením vyvíječe PÍ plynu znázorněného na obr. 1, odlišné s tím, že znaky shodné se znaky uvedených provedení podle obr. 1 jsou vynechány.
Vyvíječ P2 plynu zahrnuje skříň 60, první a druhý přepažovací prvek 61a a 61b, první a druhý ochlazovací/filtrační člen 6 a 7, první a druhou roznětku 4 a 5, a první a druhý vnitřní válcový prvek 8 a 9.
Skříň 60 je krátké válcovité těleso vykazující, nahlíženo ve vertikálním směru, vrchní díl 62, spodní díl 63
86366 (86366a)
- 26 99 9999 ·* • · · » « «
999 999 • 9 9 9 9 9 9 · 9 9 « ······· «· a ·· ·ν··
9 9
9 9 •9 9 • 9 9 9
9 9 9 a boční díl 64 válcového tvaru. Uvedené, vrchní díl 62, spodní díl 63 a boční díl 64, jsou svařením nebo svařením tlakem spojené se druhým přepažovacím prvkem 61b, výsledkem čehož je vytvoření uzavřené skříně 60. Osa válcovité skříně 60 je na obr. 2 označená vztahovou značkou 0.
Vrchní díl 62 sestává z v podstatě kotoučové desky 62a a příruby 62b, opatřené kolem celého obvodu kotoučové desky 62a. Příruba 62b představuje v podstatě vertikálně, směrem dolů z obvodového okraje kotoučové desky 62a vystupující výběžek. Na vnitřní stěně vrchního dílu 62 je opatřený výstupek 46, stejný jako v provedení podle obr. 1, který slouží k zachycení a udržování prvního ochlazovacího/filtračního členu 6.
Spodní díl 63 sestává z v podstatě kotoučové desky 63a a příruby 63b, opatřené kolem celého obvodu kotoučové desky 63a. Příruba 63b představuje v podstatě vertikálně, směrem nahoru z obvodového okraje kotoučové desky 63a vystupující výběžek. Na vnitřní stěně spodního dílu 63 je opatřený výstupek 53, stejný jako v provedení podle obr. 1, který slouží k zachycení a udržování druhého ochlazovacího/filtračního členu 7. Ve spodním dílu 63 jsou, v excentrickém umístění vzhledem k ose 0, vytvořené první a druhá díra 51 a 52. Uvedené, první a druhá, díry 51 a 52 představují díry určené pro uložení první a druhé roznětky 4 a 5, stejně jako v případě první a druhé díry 51 a 52 v provedení podle obr. 1.
Průměr vrchního dílu 62 se shoduje s průměrem spodního dílu 63.
Vrchní díl 62 a spodní díl 63 jsou svým příslušným,
86366 (86366a) ··>· » 4 • 4 44
4 • 4
444 44*
4* 4444
4 4
4« • 49
4 4
4 » * «494 • · ·
4 4
4 4 • 4 4 4 • 4 44 spodním a horním, koncem nasunuté do druhého válcového přepažovacího prvku 61b, který bude blíže popsaný dále, načež se příruby 62b a 63b spojí s vnitřní obvodovou stěnou tohoto druhého válcovitého přepažovacího prvku 61b svařením nebo svařením tlakem.
Průměr vnitřní obvodové stěny bočního dílu 64 musí být dostatečně velký tak, aby bylo mezi vnější obvodovou stěnou druhého válcovitého přepažovacího prvku 61b a uvedenou vnitřní obvodovou stěnou zajištěno vytvoření uzavřeného prostoru. Druhý válcovitý přepažovací prvek 61b se vloží do bočního dílu 64. Poté se horní a dolní koncový úsek 64a a 64b bočního dílu 64 zahnou směrem ke druhému přepažovacímu prvku 61b tak, že jsou dotlačené a svírají, v uvedeném pořadí, horní a dolní konec druhého válcovitého přepažovacího prvku 61b a současně zajišťují vytvoření uzavřeného prostoru A. Uvedené, horní a dolní, konce druhého válcovitého přepažovacího prvku 61b se, v uvedeném pořadí, spojí s horním a dolním koncovým úsekem 64a a 64b bočního dílu 64 svařením nebo svařením tlakem. Vzdálenější konce -horního a dolního koncového úseku 64a a 64b dosedají, v uvedeném pořadí, na vrchní díl 62 a spodní díl 63.
Boční díl 64 je, v obvodovém směru, opatřený množstvím otvorů 14 pro vyprazdňování plynu. Tyto otvory 14 pro vyprazdňování plynu jsou vytvořené ve směru kolmém na osu 0 válcovité skříně 60. Kromě toho je boční díl 64, v umístění pod otvory 14 pro vyprazdňování plynu, opatřená příruba 64a. Příruba 64a vystupuje vně ve směru v podstatě kolmém na osu 0 skříně 60. K této přírubě 64a se připevňuje držák (není znázorněný) modulu bezpečnostního nafukovacího vaku nebo podobné prostředky.
86366 (86366a)
28' • ·
Vnitřní prostor skříně je přepažením prostřednictvím prvního a druhého přepažovacího prvku 61a a 61b rozdělený na dvě, první a druhou, spalovací komory 41 a 42, které jsou, nahlíženo ve směru osy 0 skříně, uspořádané nad sebou. Druhý přepažovací prvek 61b tvoří společně s prvním přepažovacím prvkem 61a první a druhou spalovací komoru 41 a 42. Kromě toho druhý přepažovací prvek 61b tvoří uzavřený prostor A, oddělený od první spalovací komory 41 a od druhé spalovací komory 42.
Druhý přepažovací prvek 61b má tvar válcového tělesa. Průměr vnitřního obvodu tohoto druhého přepažovacího prvku 61b se v podstatě shoduje s průměrem vnějšího obvodu vrchního dílu 62 a spodního dílu 63 skříně.
Horní část druhého přepažovacího prvku je, v obvodovém směru, opatřená množstvím výstupních otvorů 12 pro první spalovací komoru 41. Podobně je dolní část druhého přepažovacího prvku, v obvodovém směru, opatřená množstvím výstupních otvorů 13 pro první spalovací komoru 42. Všechny tyto výstupní otvory 12 a 13 jsou vytvořené ve směru kolmém na osu 0 skříně. Mezi vnější obvodovou stěnou druhého přepažovacího prvku 61b a vnitřní obvodovou stěnou bočního členu 64 je vytvořený prstencovitý uzavřený prostor A.
První přepažovací prvek 61a vykazuje tvar kotoučové desky, jejíž průměr se v podstatě shoduje s vnitřním průměrem druhého přepažovacího prvku 61b. První přepažovací prvek 61a je v podstatě shodný s prvním přepažovacím prvkem 15a. Další znaky přepažovacího prvku, které jsou jiné než dále popsané znaky, jsou shodné se znaky prvního přepažovacího prvku 15a provedení podle obr. 1. Na protilehlých stěnách prvního přepažovacího prvku 61a jsou
86366 (86366a)
opatřené výstupky 47 a 154, stejné jako v provedení podle na obr. 1, pro zachycení a udržování prvního a druhého ochlazovacího/filtračního členu 6 a 7. V nedílném celku s prvním přepažovacím prvkem 61a je vytvořený držák 19, který je shodný s prvním držákem 19 provedení podle obr. 1. Nicméně, stejně tak jako v případě provedení podle obr. 1, mohou být držák 19 a první přepažovací prvek 61a vytvořené i odděleně.
První přepažovací prvek 61a se nasune do druhého přepažovacího prvku 61b, načež se s druhým přepažovacím prvkem 61b spojí v předem stanovené poloze mezi výstupními otvory 12 pro první spalovací komoru a výstupními otvory 13 pro druhou spalovací komoru.
Dále, první přepažovací prvek 61a a druhý přepažovací prvek 61b mohou být vytvořené i odděleně, nicméně, v popisovaném provedení jsou tyto prvky vytvořené v nedílném celku.
První přepažovací prvek 61a je, v excentrickém umístění vzhledem k ose 0 skříně 60, opatřený vydutou částí 48, stejnou jako v provedení podle obr. 1.
Ve vnitřním prostoru první spalovací komory opatřený první vnitřní válcový prvek 8, stejný jako v provedení podle obr. 1. Mezi vnitřní obvodovou stěnou druhého přepažovacího prvku 61b a vnější obvodovou stěnou prvního vnitřního válcového prvku 8 je vytvořený prstencovitý prostor Sl. Tento prstencovitý prostor SI je prostřednictvím výstupních otvorů 12 opatřených ve druhém přepažovacím prvku 61b v průtokovém spojení s uzavřeným prostorem A.
86366 (86366a)
30' • · · ·
9 · · · ·
• 9 · ·· 9 ·· • 9 · · · ·
9 9 9 · 9 ·
9 9 9 9 9 9
9 9 9 9
Dále je ve vnitřním prostoru prvního vnitřního válcového prvku 8, kolem jeho vnitřní obvodové stěny, uspořádaný první vnitřní ochlazovací/filtrační člen 6, stejný jako v provedení podle obr. 1. Vnitřní prostor prvního ochlazovacího/filtračního členu 6 je, naplněný stejným plyn vyvíjejícím činidlem 16, stejným jako v provedení podle obr. 1. Vnitřní prostor prvního ochlazovacího/filtračního členu 6 takto v podstatě tvoří první spalovací komorou 41. Výška prvního vnitřního válcového prvku 8 se rozkládá od prvního přepažovacího prvku 61a do bodu v blízkosti příruby 62b vrchního dílu 62. Výška prvního ochlazovacího/filtračního členu 6 se rozkládá od prvního přepažovacího prvku 61a do bodu v blízkosti vrchního dílu 62.
Ve vnitřním prostoru druhé spalovací komory 42 je opatřený druhý vnitřní válcový prvek 9, stejný jako v provedení podle obr. 1. Dále je ve vnitřním prostoru druhého vnitřního válcového prvku 9, kolem jeho vnitřní obvodové stěny, uspořádaný druhý vnitřní ochlazovací/filtrační člen 7, stejný jako v provedení podle obr. 1.
Mezi vnitřní obvodovou stěnou druhého přepažovacího prvku 61b a vnější obvodovou stěnou druhého vnitřního válcového prvku 9 je vytvořený prstencovítý prostor 52. Tento prstencovítý prostor S2 je prostřednictvím výstupních otvorů 13 opatřených ve druhém přepažovacím prvku 61b v průtokovém spojení s uzavřeným prostorem A.
Vnitřní prostor druhého ochlazovacího/filtračního členu 7 je naplněný plyn vyvíjejícím činidlem 16, stejným
86366 (86366a) jako v provedení podle obr. 1. Vnitřní prostor druhého ochlazovacího/filtračního členu 7 takto v podstatě tvoří druhou spalovací komoru 41.
Výška druhého vnitřního válcového prvku 9 se rozkládá od spodního dílu 63 přepažovacího prvku ochlazovacího/filtračního do bodu
61a.
se blízkosti
Výška prvního druhého zase rozkládá od členu _ spodního dílu 63 do bodu v blízkosti prvního přepažovacího prvku 61a.
Kromě toho je z důvodu uvolnění veškerého tlaku ze skříně 60 během vyprazdňování vyvíjeného plynu výhodné, jestliže je celkový součet velikostí ploch všech otvorů 14 pro vyprazdňování plynu zvolený větší než celkový součet velikostí ploch všech výstupních otvorů.
[Třetí provedení]
Obr. 3 představuje, v pohledu v příčném řezu, třetí provedení vyvíječe P3 plynu podle předloženého vynálezu. V souvislosti s tímto provedením budou dále popsané pouze znaky, které jsou, ve srovnání s provedeními vyvíječů PÍ a P2 plynu znázorněnými na obr. 1 a 2, odlišné s tím, že znaky shodné se znaky uvedených provedení podle obr. 1 a 2 jsou vynechány.
Vyvíječ P3 plynu zahrnuje skříň 70, první a druhý přepažovací prvek 71a a 71b, ochlazovací/filtrační člen 6, první a druhou roznětku 4 a 5, a vnitřní válcový prvek 8.
Skříň 70 je krátké válcovité těleso vykazující,
86366 (86366a) • · « V V « · · w 9 9 9 • · · · · · ·*· « • ···· ···· ······· · · · · 9 9 9 nahlíženo ve vertikálním směru, horní stěnu a dolní stěnu. Osa válcovité skříně 70 je na obr. 3 označená vztahovou značkou 0. Skříň 70 sestává z vrchního skříňového dílu 72 a spodního skříňového dílu 73. Vrchní skříňový díl 72 a spodní skříňový díl 73 jsou navzájem spojené svařením nebo svařením tlakem, čehož výsledkem je uzavření skříně 70.
Vrchní skříňový díl 72 vykazuje horní část 72a ve formě v podstatě kotoučové desky, zešikmenou část 72b, vystupující z deskové horní části 72a a rozkládající se pozvolna šikmo směrem dolů, a boční část 72c ve formě v podstatě válcového tělesa, vystupující z okraje zešikmené části 72b a rozkládající se v podstatě směrem dolů ve vertikálním směru. Na boční části 72c je, v obvodovém směru, opatřené množství otvorů 14 pro vyprazdňování plynu. Otvory 14 pro vyprazdňování plynu jsou vytvořené ve směru kolmém na osu 0 válcovité skříně 70. Jako celek vykazuje vrchní skříňový díl 72 tvar nízké nádoby, jejíž otevřená strana je orientovaná směrem dolů a vykazující mezi dnem a boční stěnou zešikmený přechod.
Spodní skříňový díl 73 vykazuje dolní část 73a ve formě v podstatě kotoučové desky, zešikmenou část 73b, vystupující z deskové dolní části 73a a rozkládající se pozvolna směrem nahoru, boční část 73c ve formě v podstatě válcového tělesa, vystupující z okraje zešikmené části 73b a rozkládající se v podstatě vertikálně směrem nahoru, a přírubovou část 73d, opatřenou na horním konci válcové boční části 73c.
Průměr horní části 72a vrchního skříňového dílu se shoduje s průměrem dolní části 73a spodního skříňového dílu. přírubová část 73d se z válcové boční části rozkládá vně ve směru v podstatě kolmém na osu 0 skříně 70. V dolní části
86366 (86366a) ♦ · · ·
73a jsou, v excentrickém umístění vzhledem k ose 0 skříně, vytvořené první a druhá díra 51 a 52. Uvedené, první a druhá, díry 51 a 52 představují díry určené pro uložení první a druhé roznětky 4 a 5, stejně jako v případě první a druhé díry 51 a 52 v provedení podle obr. 1.
Jako celek vykazuje spodní skříňový díl 73 skříně 70 tvar nízké nádoby, jejíž otevřená strana je orientovaná směrem nahoru. Horní část 72a, boční část 72c a zešikmená část 72b vrchního skříňového dílu 72 tvoří, v uvedeném pořadí, horní stěnu, vrchní boční stěnu a roh mezi horní stěnou a vrchní boční stěnou skříně. Dolní část 73a, boční část 73c a kuželová zešikmená část 73b spodního skříňového dílu 73 tvoří, v uvedeném pořadí, dolní stěnu, spodní boční stěnu a roh mezí dolní stěnou a spodní boční stěnou skříně 70. K přírubové části 73d se připevňuje držák modulu bezpečnostního nafukovacího vaku (není znázorněný).
Na vnitřní straně vrchního skříňového dílu 72 je na rozhraní horní části 72a a zešikmené části 72b opatřený souvisle, v obvodovém směru probíhající osazený úsek 74a, vystupující směrem dovnitř. Na tomto osazeném úseku 74a je opatřený souvisle v obvodovém směru probíhající výstupek 75a, vystupující směrem dolů.
Na vnitřní straně spodního skříňového dílu 73 je na rozhraní dolní části 73a a zešikmené části 73b opatřený souvisle v obvodovém směru probíhající osazený úsek 74b, vystupující směrem dovnitř. Osazený úsek 74b je uspořádaný v protilehlém uspořádaní vůči osazenému úseku 74a vrchního skříňového dílu 72. Na osazeném úseku 74b je opatřený souvisle v obvodovém směru probíhající výstupek 75b, vystupující směrem nahoru. Výstupek 75b je uspořádaný
86366 (86366a) • · • · · · · · • · • · ·· v protilehlém umístění vůči výstupku 75a vrchního skříňového dílu 72.
Osazený úsek 74a a osazený úsek 74b jsou upravené za účelem přesného vymezení polohy druhého přepažovacího prvku 71b ve vnitřním prostoru skříně 70,. Kromě toho je funkcí osazených úseků 74a a 74b zabraňovat prostupování vyvíjeného plynu skrze štěrbinu mezi horní částí 72a a druhým přepažovacím prvkem 71b a skrze štěrbinu mezi dolní částí 73a a druhým přepažovacím prvkem 71b.
Výstupky 75a a 75b jsou upravené za účelem přesného vymezení polohy ochlazovacího/filtračního členu 6 ve vnitřním prostoru skříně 70. Výstupky 75a a 75b jsou vzhledem k vnitřním okrajům osazených úseků 74a a 74b uspořádané v dostatečné vzdálenosti tak, aby mezi druhým přepažovacím prvkem 71b a ochlazovacím/filtračním členem 6 zajistily vytvoření uzavřeného prostoru A. Kromě toho tyto výstupky 75a a 75b zabraňují prostupování plynu skrze štěrbiny mezi ochlazovacím/filtračním členem 6 a příslušnou zešikmenou částí 72b a 73b, aniž by procházely skrze ochlazovací/filtrační člen 6.
Vnitřní prostor skříně 70 je přepažením prostřednictvím prvního a druhého přepažovacího prvku 71a a 71b rozdělený na dvě, první a druhou, spalovací komory 41 a 42, uspořádané nad sebou ve směru osy 0 skříně.
Druhý přepažovací prvek 71b tvoří společně s prvním přepažovacím prvkem 71a první spalovací komoru 41 a druhou spalovací komoru 42. Kromě toho druhý přepažovací prvek 71b tvoří uzavřený prostor A, oddělený od první spalovací komory 41 a od druhé spalovací komory 42.
86366 (86366a) • · ·· ·· ··« ·
Druhý přepažovací prvek 71b má tvar válcového tělesa, a jeho výška se rozkládá od vnitřní stěny horní části 72a do bodu v blízkosti vnitřní stěny dolní části 73a. Průměr vnějšího obvodu druhého přepažovacího prvku 71b se v podstatě shoduje s průměrem každého z vydutých úseků vytvořených prostřednictvím osazených úseků částí 74a a 74b skříně. Každý z konců druhého přepažovacího prvku 71b je uložený prostřednictvím v příslušném z vydutých úseků vytvořených osazených úseků 74a a 74b.
V horní části druhého přepažovacího prvku 71b je, v obvodovém směru, opatřené množství výstupních otvorů 12 pro první spalovací komoru 41. Podobně je v dolní části druhého přepažovacího prvku 71b, rovněž v obvodovém směru, opatřené množství výstupních otvorů 13 pro první spalovací komoru 42. Všechny výstupní otvory 12 a 13 jsou vytvořené ve směru kolmém na osu 0 skříně.
První přepažovací prvek 71a vykazuje tvar kotoučové desky, jejíž průměr se v podstatě shoduje s vnitřním průměrem druhého přepažovacího prvku 71b. V prvním přepažovacím prvku 71a je, v excentrickém umístění vzhledem k ose 0 skříně 70.' opatřená díra 76. Tato díra 76 je dostatečně velká pro zavedení první roznětky 4 a umístění části její dutinky 17 do vnitřního prostoru první spalovací komory 41.
V díře 76 je upravený držák 19, stejný jako první držák 19 v provedení podle obr. 1, který je vytvořený v nedílném celku s prvním přepažovacím prvkem 71a. Nicméně, stejně tak jako v případě provedení podle obr. 1, mohou být v tomto provedení držák 19 a první přepažovací prvek 71a vytvořené
86366 (86366a)
4444
4444 • •4 ·· 4 4 4 4
444 4 4 4 4 4 4 • 44444 444 4
4444 4444
4444444 44 4 44 44 odděleně.
První deskový přepažovací prvek 71a je opatřený přírubou 77, vystupující z jeho obvodového koncového okraje směrem nahoru.
První přepažovací prvek 71a se zasune do druhého přepažovacího prvku 71b tak, že příruba 77 prvního přepažovacího prvku 71a přiléhá k vnitřní obvodové stěně druhého přepažovacího prvku 71b v předem stanovené poloze mezi výstupními otvory 12 pro první spalovací komoru a výstupními otvory 13 pro druhou spalovací komoru.
Kolem části vnějšího obvodu druhého přepažovacího prvku 71b je uspořádaný ochlazovací/filtrační člen _6. Tento ochlazovací/filtrační člen 6, zachycený a udržovaný v příslušné poloze prostřednictvím výstupků 75a a 75b, je umístěný tak, že zajišťuje mezi vnější obvodovou stěnou druhého přepažovacího prvku 71b a vnitřní obvodovou stěnou ochlazovacího/filtračního členu 6 vytvoření uzavřeného prostoru A. Pro vytvoření tohoto ochlazovacího/filtračního členu se použije stejný materiál jako pro vytvoření ochlazovacího/filtračního členu β provedení podle obr. 1.
Kolem části vnějšího obvodu ochlazovacího/filtračního členu 6 je uspořádaný vnitřní válcový prvek 8. Tento vnitřní válcový prvek 8 je opatřený množstvím otvorů 10 pro průchod plynu, skrze které prochází plyn procházející skrze a vystupující z ochlazovacího/filtračního členu 6. Průměr vnitřního válcového prvku 8 je stanovený tak, aby bylo mezi vnější obvodovou stěnou vnitřního válcového prvku 8 a vnitřní obvodovou stěnou boční části skříně 70 zajištěno vytvoření prstencovitého prostoru SI pro rovnoměrné
86366 (86366a)
4444 44 4444 ·· ···· • · 4 · · · · · 4
4444 44 4 44 4 • 44444 444 4 • 44·* 4 4 4 4
4444444 44 4 44 44 rozmísťování spalováním vyvíjeného plynu. Tento prstencovitý prostor Sl je prostřednictvím otvorů 10 pro průchod plynu vnitřního válcového prvku 8 v průtokovém spojení s uzavřeným prostorem A. Pro vytvoření vnitřního válcového prvku se použije stejný materiál jako pro vytvoření vnitřního válcového prvku 8 provedení podle obr. 1.
Výška vnitřního válcového prvku 8 a výška ochlazovacího/filtračního členu 6 se rozkládají z bodu v blízkosti jedné zešikmené části 72b do bodu v blízkosti druhé zešikmené části 73b.
Příslušné, první a druhá, spalovací komory 41 a 42, vytvořené ve vnitřním prostoru druhého přepažovacího prvku 71b, jsou naplněné plyn vyvíjejícím činidlem 16, stejným jako v provedení podle obr. 1.
Kromě toho je z důvodu uvolnění veškerého tlaku ze skříně 70 během vyprazdňování vyvíjeného plynu výhodné, jestliže je celkový součet velikostí ploch všech otvorů 14 pro vyprazdňování plynu zvolený větší než celkový součet velikostí ploch všech výstupních otvorů.
Ve vyvíječi P3 plynu podle třetího provedení je ochlazovací/filtrační člen 6, na rozdíl od shora popsaných, prvního a druhého, provedení, uspořádaný na vnější straně výstupních otvorů 12 a 13. Vzhledem k tomu není tudíž nutné opatřit ochlazovacím/filtračním členem každou ze spalovacích komor 41 a 42, naopak, v tomto provedení může být opatřený pouze jeden jediný ochlazovací/filtrační člen 6. Dále je mezi vnitřní obvodovou stěnou ochlazovacího/filtračního členu 6 a vnější obvodovou stěnou druhého přepažovacího prvku 71b vytvořený uzavřený prostor A pro dočasné
86366 (86366a) • · « « 9· ····· ··« · • · · » · · · · · ···· ··· ·· 4 · · ·· zadržování plynu vyprazdňovaného jak ze spalovací komory 41, tak i ze spalovací komory 42. Kromě toho je také, mezi vnější obvodovou stěnou ochlazovacího/filtračního členu 6 a boční částí 72c vrchního skříňového dílu 72, vytvořený prostor Sl pro rovnoměrné rozmísťování plynu.
Ve vyvíječi P3 plynu podle třetího provedení prochází plyn vyvíjený spalováním plyn vyvíjejícího činidla 16 naplněného v jednotlivých spalovacích komorách 41 a 42 skrze příslušné výstupní otvory 12 a 13, a vystupuje do uzavřeného prostoru A. Po průchodu plynu skrze příslušné výstupní otvory 12 a 13 plní tento plyn uzavřený prostor A, načež prostupuje skrze ochlazovací/filtrační člen 6 a rovnoměrně, v obvodovém směru, se vyprazdňuje skrze otvory 14 pro vyprazdňování plynu vytvořené ve směru kolmém na osu 0 skříně 70. Tento proces, protože plyn vyvíjený v jednotlivých spalovacích komorách 41 a 42 prostupuje skrze ochlazovací/filtrační člen 6 až po určité časové prodlevě v uzavřeném prostoru A, umožňuje dostatečně účinné ochlazování vyvíjeného plynu a zachycování v něm obsažených nečistot spalování.
[Čtvrté provedení]
Obr. 4 představuje, v pohledu v příčném řezu, čtvrté provedení vyvíječe P4 plynu podle předloženého vynálezu. V souvislosti s tímto provedením budou dále popsané pouze znaky, které jsou, ve srovnání s provedeními vyvíječů Pl, P2 a P3 plynu znázorněnými na obr. 1, 2 a na obr. 3, odlišné s tím, že znaky shodné se znaky uvedených provedení podle obr. 1, 2 a 3 jsou vynechány.
86366 (86366a) •4 44»« • 4 4 ·>* 4 «444
4 « ··» * » 4 4 » 4 4 4 4 4 • >444 ·44« ···· 44» 44 4 »« 4·
Vyvíječ Ρ4 plynu zahrnuje skříň 80, první a druhý přepažovací prvek 81a a 81b, ochlazovací/filtrační člen 6, první a druhou roznětku 4 a 5.
Skříň 80 je krátké válcovité těleso vykazující, nahlíženo ve vertikálním směru, horní stěnu a dolní stěnu. Osa válcovité skříně 80 je na obr. 3 označená vztahovou značkou 0. Skříň 80 sestává z vrchního skříňového dílu 82 a spodního skříňového dílu 83.
Vrchní skříňový díl 82 vykazuje horní část 82a ve formě kotoučové desky, osazenou část 82b, vystupující směrem dolů z deskové horní části 82a, a boční část 82c ve formě válcovitého tělesa, vystupující z obvodového okraje osazené části 82b a rozkládající se v podstatě směrem dolů ve vertikálním směru.
Jako celek vykazuje vrchní skříňový díl 82 tvar nízké nádoby, jejíž otevřená strana je orientovaná směrem dolů a vykazuje mezi dnem a boční stěnou osazený úsek.
Spodní skříňový díl 83 vykazuje dolní část 83a ve formě v podstatě kotoučové desky, osazenou část 83b, vystupující směrem dolů z deskové dolní části 83a, boční část 83c ve formě válcového tělesa, vystupující z obvodového okraje osazené části 83b a rozkládající se v podstatě vertikálně směrem nahoru, a přírubovou část 83d, opatřenou na horním konci válcové boční části 83c. Jako celek vykazuje spodní skříňový díl 83 skříně 80 tvar nízké nádoby, jejíž otevřená strana je orientovaná směrem nahoru.
Přírubová část 83d se z osazené části rozkládá vně ve směru v podstatě kolmém na osu 0 skříně 80. V dolní části
86366 (86366a) ·· ···· ·· ···· ·· ···· ··· · · ··· · ···· ·· · ·· · • · · · · · ··· · • · · · · ···· ······· · · · ·· ··
83a jsou, v excentrickém umístění vzhledem k ose 0 skříně, vytvořené první a druhá díra 51 a 52. Uvedené, první a druhá, díry 51 a 52 představují díry určené pro uložení první a druhé roznětky 4 a 5, stejně jako v případě první a druhé díry 51 a 52 v provedení podle obr. 1.
Horní část 82a, boční část 82c a osazená část 82b vrchního skříňového dílu tvoří, v uvedeném pořadí, horní stěnu, vrchní boční stěnu a roh skříně mezi horní stěnou a vrchní boční stěnou. Dolní část 83a, boční část 83c a osazená část 83b spodního skříňového dílu 83 tvoří, v uvedeném pořadí, dolní stěnu, spodní boční stěnu a roh skříně 80 mezi dolní stěnou a spodní boční stěnou. K přírubové části 83d je připevněný držák (není znázorněný) modulu bezpečnostního nafukovacího vaku nebo podobné prostředky.
Průměr horní části 82a vrchního skříňového dílu se shoduje s průměrem dolní části 83a spodního skříňového dílu. Osazené části 82b a 83b tvoří na vnitřní straně vrchního skříňového dílu a spodního skříňového dílu proti sobě navzájem protilehlé vyduté úseky 82d a 83e. Druhý přepažovací prvek 81b vykazuje tvar válcového tělesa, a průměr jeho vnějšího obvodu se v podstatě shoduje s vnitřním průměrem každého vydutého úseku 82d a 83e. Konce druhého přepažovacího prvku 81b jsou, jednotlivě, uložené ve vydutých úsecích 82d a 83e. Druhý přepažovací prvek 81b je takto sevřený mezi vrchním skříňovým dílem 82 a spodním skříňovým dílem 83, načež se horní a dolní koncové úseky tohoto přepažovacího prvku 81b k uvedeným dílům připevní, například svařením nebo nalisováním, výsledkem čehož je vytvoření uzavřené skříně 80.
86366 (86366a) • · · · · · · · · ···· ··· f · ♦ ♦ M
Prostor mezi vzdálenějším koncem boční části 82c vrchního skříňového dílu 82 a vzdálenějším koncem boční části 83c spodního skříňového dílu 83 tvoří otvor 14 pro vyprazdňování plynu, rozkládající se v obvodovém směru. Tento otvor 14 pro vyprazdňování plynu je vytvořený ve směru kolmém na osu 0 skříně 80.
Osazené části 82b a 83b jsou upravené za účelem přesného vymezení polohy druhého přepažovacího prvku 81b ve skříni 80.. Kromě toho osazené části 82b a 83b zabraňují prostupování plynu skrze štěrbinu mezi horní částí 82a a druhým přepažovacím prvkem 81b a skrze štěrbinu mezi dolní částí 83a a druhým přepažovacím prvkem 81b.
Vnitřní prostor skříně 80 je přepažením prostřednictvím prvního přepažovacího prvku 81a a druhého přepažovacího prvku 81b rozdělený na dvě, první a druhou, spalovací komory 41 a 42 uspořádané nad sebou ve směru osy 0 skříně. Druhý přepažovací prvek 81b tvoří společně s prvním přepažovacím prvkem 81a první a druhou spalovací komoru 41 a 42. Kromě toho druhý přepažovací prvek 81b tvoří uzavřený prostor A, oddělený od první a od druhé spalovací komory 41 a 42. V uvedených, první a druhé, spalovacích komorách 41 a 42 je naplněné stejné plyn vyvíjející činidlo 16 jako v případě provedení podle obr. 1.
Výška druhého přepažovacího prvku 81b se rozkládá od vnitřní stěny horní části 82a do bodu v blízkosti vnitřní stěny dolní části 83a. Horní část druhého přepažovacího prvku 81b je, v obvodovém směru, opatřená množstvím výstupních otvorů 12 pro první spalovací komoru 41. Dolní část druhého přepažovacího prvku 81b je zase, rovněž v obvodovém směru, opatřená množstvím výstupních otvorů 13
86366 (86366a) • « · · • · pro druhou spalovací komoru 42. Všechny výstupní otvory 12 a jsou vytvořené ve směru kolmém na osu 0 skříně.
První přepažovací prvek 81a vykazuje tvar kotoučové desky, jejíž průměr je v podstatě stejný jako vnitřní průměr druhého přepažovacího prvku 81b. V prvním přepažovacím prvku 81a je, v excentrickém umístění vzhledem k ose 0 skříně 80, vytvořená díra. V této díře je vytvořená krátká úložná dutinka 84, vystupující směrem dolů. Spodní konec této úložné dutinky 84 je spojený s držákem 19, který je shodný s prvním držákem 19 provedení podle obr. 1. Úložná dutinka 84, do které je nasunutá první roznětka 4, je dostatečně velká pro uložení alespoň části dutinky roznětky a zápalného činidla 85., které se takto nacházejí na straně první spalovací komory. Zápalné činidlo 85 je v úložné dutince 84 naplněné kolem dutinky 17 roznětky.
Ve zde popisovaném čtvrtém provedení vyvíječe plynu jsou první přepažovací prvek 81a, úložná dutinka 84 a první držák 19 vytvořené v nedílném celku. Alternativně mohou být první přepažovací prvek 81a, úložná dutinka 84 a první držák 19 vytvořené i odděleně, přičemž do společného celku jsou neprodyšně spojené zalemováním, svařením nebo podobně.
Obvodový okrajový úsek prvního deskového přepažovacího prvku 81a je opatřený přírubou 86, vystupující směrem nahoru. První přepažovací prvek 81a se nasune do druhého přepažovacího prvku 81b, a příruba 86 se připevní k vnitřní obvodové stěně druhého přepažovacího prvku 81b v předem stanovené poloze mezi výstupními otvory 12 pro první spalovací komoru a výstupními otvory 13 pro druhou spalovací komoru.
86366 (86366a) • · · · · ·
Druhá roznětka 5 na straně druhé spalovací komory 42 je, společně s druhým držákem 20, překrytá úložným pouzdrem 87. Toto úložné pouzdro 87 má tvar válcového tělesa s horní stěnou, na jehož válcové boční stěně je opatřený otvor 87a. V úložném pouzdru 87 je kolem dutinky 17 druhé roznětky 5 naplněné zápalné činidlo 85.
Na vnější straně výstupních otvorů 12 a 13 je uspořádaný ochlazovací/filtrační člen 6. Pro vytvoření tohoto ochlazovacího/filtračního členu je použitý stejný materiál jako pro vytvoření ochlazovacího/filtračního členu 6 provedení podle obr. 1. Ochlazovací/filtrační člen 6 je upevněný mezi osazenou částí 82b vrchního skříňového dílu 82 a osazenou částí 83b spodního skříňového dílu 83. Výška ochlazovacího/f iltračního členu 6 se rozkládá od osazené části 82b vrchního skříňového dílu do bodu v blízkosti osazené části 83b spodního skříňového dílu 83.
Délka osazených částí 82b a 83b a tloušťka ochlazovacího/filtračního členu 6 se volí tak, aby bylo mezi vnitřní obvodovou stěnou ochlazovacího/filtračního členu 6 a druhým přepažovacím prvkem 81b zajištěno vytvoření uzavřeného prostoru A. Kromě toho je, z důvodu zajištění vytvoření a udržování uzavřeného prostoru A, příslušné umístění ochlazovacího/filtračního členu 6 tak, aby se tento ochlazovací/filtrační člen nepřemísťoval směrem do vnitřního prostoru skříně, vymezené prostřednictvím úložných prvků 89. Těmito úložnými prvky 89 jsou prstence, z nichž každý vykazuje příčný průřez ve tvaru „L, a které překrývají obvodový okraj ochlazovacího/filtračního členu 6 na jeho vnitřní straně. Úložné prvky 89 slouží k uložení ochlazovacího/filtračního členu 6 a zabraňují jeho poškození následkem působení plynu vyprazdňovaného z výstupních
86366 (86366a) ·· · · • · · · · · ·· ·*·· • · • · ·· otvorů. Kromě toho je funkcí úložných prvků 89 zajistit, aby veškerý spalováním vyvíjený plyn vyprazdňovaný z výstupních otvorů 12 a 13 procházel skrze ochlazovací/filtrační člen 6. Plyn, který prostoupil skrze ochlazovací/filtrační člen 6, se vyprazdňuje skrze otvor 14 pro vyprazdňování plynu, vytvořený mezi vrchním skříňovým dílem 82 a spodním skříňovým dílem 83.
Ve výstupních otvorech 12 a 13 první a druhé spalovací komory 41 a 42, vytvořených ve druhém přepažovacím prvku 81b, jsou opatřené zadržovací prvky, které tyto výstupní otvory 12 a 13 první a druhé spalovací komory překrývají. Jakmile tlak v první a ve druhé spalovací komoře 41 a 42 přesáhne předem stanovenou hodnotu, dojde k porušení těchto, prvního a druhého, zadržovacích prvků 88a a 88b.
Jako omezovači prvek se použije první a druhá tlakem
porušitelná lamela 88a a 88b, a první a druhý uzavírací
prvek.
V následujícím popisu bude uvedený a obj asněný důvod
opatření zadržovacích prvků 88a a 88b.
Když plyn vyvíjený ve spalovací komoře zapálené jako první, například ve druhé spalovací komoře 42, vstupuje do a zaplňuje uzavřený prostor A, zabraňuje první zadržovací prvek 88a prostupování tohoto plynu do první spalovací komory 41, která má být zapálená následně, skrze výstupní otvory 12 první spalovací komory.
Podobně, když je jako první zapálena první spalovací komora 41, zabraňuje druhý zadržovací prvek 88b prostupování plynu vyvíjeného v první spalovací komoře 41 do druhé
86366 (86366a)
4 ···· • 44 ·· 4 · · ·
4 4 4 ·· · ·· · • · · · · · · 4 4 · • 4··· 4 4 4 · • 444444 *4 4 ·· · · spalovací komory 42 skrze výstupní otvory 13. Uvedené, první a druhý, zadržovací prvky 88a a 88b mohou být podle volby opatřené na libovolné, vnější nebo vnitřní, obvodové straně druhého přepažovacího prvku 81b.
Kromě toho je z důvodu uvolnění veškerého tlaku ze skříně 80 během vyprazdňování vyvíjeného plynu výhodné, jestliže je celkový součet velikostí ploch všech otvorů 14 pro vyprazdňování plynu zvolený větší než celkový součet velikostí ploch všech výstupních otvorů.
Ve vyvíječi P4 plynu podle čtvrtého provedení je ochlazovací/filtrační člen 6, podobně jako ve třetím provedení vyvíječe P3 plynu, uspořádaný na vnější obvodové straně výstupních otvorů 12 a 13. Vzhledem k tomuto uspořádání není tudíž nutné opatřit ochlazovacím/filtračním členem každou ze spalovacích komor 41 a 42, ale naopak může být toto provedení opatřené pouze jedním jediným ochlazovacím/filtračním členem 6.
Ve vyvíječi P4 plynu podle čtvrtého provedení prochází plyn vyvíjený spalováním plyn vyvíjejícího činidla 16 naplněného ve spalovacích komorách 41 a 42 skrze příslušné výstupní otvory 12 a 13, a vystupuje do uzavřeného prostoru A. Plyn prošlý skrze uvedené výstupní otvory 12 a 13 postupně naplňuje tento uzavřený prostor A, načež prostupuje skrze ochlazovací/filtrační člen 6 a v obvodovém směru, vyprazdňuje skrze vyprazdňování plynu, vytvořený ve směru kolmém na osu 0 skříně 80,. Uspořádání ochlazovacího/f iltračního členu 6 na vnější obvodové straně výstupních otvorů 12 a 13 umožňuje zvýšit účinnost spalování plyn vyvíjejícího činidla 16 ve spalovacích komorách 41 a 42.
rovnoměrně otvor 14 se, pro
86366 (86366a)
- 46 ·· ···· ·· ···· ·· ···· • · · · · ··· · • · ·· ·· · · · · • ····· ··· · • ···· ···· ♦ ··· ··· ·· · ·· ·· [Páté provedení]
Obr. 5 představuje, v pohledu v příčném řezu, páté provedení vyvíječe P5 plynu podle předloženého vynálezu. V souvislosti s tímto provedením budou dále popsané pouze znaky, které jsou, ve srovnání s provedeními vyvíječů Pl až P4 plynu znázorněnými na obr. 1 až 4, odlišné s tím, že znaky shodné se znaky uvedených provedení podle obr. 1 až 4 jsou vynechány.
Vyvíječ P5 plynu zahrnuje skříň 90, první, druhý a třetí přepažovací prvek 91, 92 a 93, ochlazovací/filtrační člen 6, první a druhou roznětku 4 a 5, a vnitřní válcový prvek 8.
Skříň 90 je krátké válcovité těleso vykazující, nahlíženo ve vertikálním směru, horní stěnu a dolní stěnu. Osa válcovité skříně 90 je na obr. 5 označená vztahovou značkou 0. Horní část 90a, dolní část 90b a válcová boční část 90c skříně 90 jsou vytvořené v nedílném celku.
Na vnitřní stěně horní části 90a je opatřený výstupek 46, vybíhající z ní ve vertikálním směru. Výstupek 46 slouží k zajištění a udržování ochlazovacího/filtračního členu 6 tak, aby se nepřemísťoval směrem dovnitř.
Dolní část 90b je opatřená otvorem 94, který zajišťuje přístup ke kolíkovým vývodům 21 a 22 příslušných roznětek 4 a 5, nainstalovaných ve skříni 90.
Válcová boční část 90c je, v obvodovém směru, opatřená
86366 (86366a) • * 9 9 4 4
4444
4444 • · • · 4 · množstvím otvorů 14 pro vyprazdňování plynu. Tyto otvory 14 pro vyprazdňování plynu jsou vytvořené ve směru kolmém na osu 01 skříně 90. V podstatě uprostřed válcové boční části 90c, nahlíženo ve vertikálním směru, a níže než otvory 14 pro vyprazdňování plynu je opatřená příruba 90d. Příruba 90d vystupuje vně ve směru v podstatě kolmém na osu 1 skříně 90. K této přírubě 90d se připevňuje držák modulu bezpečnostního nafukovacího vaku (není znázorněný) nebo podobné prostředky.
Vnitřní prostor skříně 90 je přepažením prostřednictvím prvního, druhého a třetího přepažovacího prvku 91, 92 a 93 rozdělený na dvě, první a druhou, spalovací komoru 41 a 42, které jsou uspořádané ve směru kolmém na osu 1 skříně vedle sebe, nalevo a napravo vzhledem k této ose. Třetí přepažovací prvek 93 společně s prvním přepažovacím prvkem 91 tvoří první spalovací komoru 41. Třetí přepažovací prvek 93 společně se druhým přepažovacím prvkem 92 tvoří zase druhou spalovací komoru 42.
Kromě toho třetí přepažovací prvek 93 odděluje od první a od druhé spalovací komory 41 a 42 uzavřený prostor A. V první a ve druhé spalovací komoře 41 a 42 je naplněné plyn vyvíjející činidlo 16, stejné jako v provedení podle obr. 1.
Druhý přepažovací prvek 92 vykazuje dolní část 92a ve tvaru v podstatě kotoučové desky, opatřenou podél vnitřní stěny dolní části 90b skříně 90, a boční část 92b ve tvaru v podstatě válcového tělesa, vystupující z obvodového okraje dolní části 92a a rozkládající se vertikálně podél vnitřní stěny boční části 90c skříně 90 směrem nahoru. Velikost výšky válcové boční části 92b se volí tak, aby tato boční část nepřekrývala otvory 14 pro vyprazdňování plynu skříně 90. Jako celek vykazuje druhý přepažovací prvek 92 tvar
86366 (86366a) «4 « · « · 4 · * » • · * 4 4«
9 9 9 444 4 • 4 4 4 4 ·· ·· * 44 ·· ···· * » ·
9+99
9 • 4
44· · 4 44 nízké nádoby, jejíž otevřená strana je orientovaná směrem nahoru.
V dolní části 92a druhého přepažovacího prvku 92 jsou, v excentrickém umístění vzhledem k ose 0, vytvořené první díra 51 a druhá díra 52. Uvedené, první a druhá, díry 51 a 52 představují díry určené pro uložení první a druhé roznětky 4 a 5, stejně jako v případě první a druhé díry 51 a 52 v provedení podle obr. 1.
První přepažovací prvek 91 vykazuje dolní část 91a ve tvaru v podstatě kotoučové desky, opatřenou podél části vnitřní stěny dolní části 92a druhého přepažovacího prvku 92, a boční část 91b ve tvaru v podstatě válcového tělesa, vystupující z obvodového okraje dolní části 91a a rozkládající se vertikálně podél vnitřní stěny boční části 92b druhého přepažovacího prvku 92 směrem nahoru. Horní konec válcové boční části 91b se nachází ve stejné nebo o něco menší výšce než horní konec boční části 92b druhého přepažovacího prvku 92.. Jako celek vykazuje druhý přepažovací prvek 91 tvar nízké nádoby, jejíž otevřená strana je orientovaná směrem nahoru.
V dolní části 91a prvního přepažovacího prvku 91 je vytvořená díra 91c, jejíž průměr se v podstatě shoduje s průměrem první díry 51 druhého přepažovacího prvku 92. Umístění prvního přepažovacího prvku 91 a průměr dolní části 91a prvního přepažovacího prvku 91 se volí tak, aby se střed první díry 51 a střed díry 91c nacházely na jedné a téže ose 02 a tak, aby první přepažovací prvek 91 obklopoval první roznětku 4.
Překrytím otevřené strany prvního přepažovacího prvku
86366 (86366a) a otevřené strany druhého přepažovacího prvku 92 třetím přepažovacím prvkem 93 se ve vnitřním prostoru prvního přepažovacího prvku 91 vytvoří první spalovací komora 41 a ve vnitřním prostoru druhého přepažovacího prvku 92 druhá spalovací komora 42, s výjimkou prostoru, který zaujímá první spalovací komora 41.
Alternativně může být první přepažovací prvek 91 uspořádaný na straně druhé díry 52 tak, že první přepažovací prvek 91, který tvoří jednu spalovací komoru, obklopuje druhou roznětku 5.
Třetí přepažovací prvek 93 vykazuje kotoučovou desku 93a, jejíž průměr je v podstatě stejný jako vnitřní průměr otevřené strany druhého přepažovacího prvku 92, a přírubu 93b, vystupující z obvodového okraje dolní části 93a a v podstatě vertikálně vystupující směrem dolů. Tato příruba 93b je za účelem utěsnění vnitřního prostoru druhého přepažovacího prvku 92 sevřená vnitřní stěnou otevřené strany tohoto přepažovacího prvku 92. Dále je první přepažovací prvek 91 opatřený výstupkem 93c, který slouží k utěsnění jednak vnitřního prostoru druhého přepažovacího prvku 92, a dále, prostřednictvím záběru uvedeného výstupku 93c s vnitřní obvodovou stěnou otevřené strany prvního přepažovacího prvku 91, k utěsnění vnitřního prostoru tohoto přepažovacího prvku 91.
Třetí přepažovací prvek 93 je v části odpovídající prostoru první spalovací komory 41 opatřený jedním nebo množstvím výstupních otvorů 12 pro první spalovací komoru 41. Část třetího přepažovacího prvku 93 odpovídající prostoru druhé spalovací komory 42 je zase opatřená jedním nebo množstvím výstupních otvorů 13. Každý z výstupních
86366 (86366a) • «4 ·
4
4 4 4
4444 44 4 44 4
44··· 444 4
4444 4444
444444 44 4 44 44 otvorů 12 a 13 je vytvořený paralelně s osou 01 skříně.
Mezi horní stěnou třetího přepažovacího prvku 93 a horní vnitřní stěnou skříně 90 je, na vnější straně výstupních otvorů 12 a 13, vytvořený uzavřený prostor A. Výstupní otvory 12 a 13 zajišťují vzájemné průtokové spojení jednotlivých, první a druhé, spalovacích komor 41 a 42 s uzavřeným prostorem A.
Na horní stěně třetího přepažovacího prvku 93 je uspořádaný úložný prstenec 95 pro odpovídající umístění ochlazovacího/filtračního členu 6. Tento úložný prstenec 95 je v protilehlém uspořádání vzhledem k výstupku 46 opatřeném na horní části 90a skříně opatřený výstupkem 47, který vybíhá směrem nahoru.
Kolem vnitřního obvodu boční části 90c skříně je uspořádaný ochlazovací/filtrační člen 6. Pro tento účel se použije ochlazovací/filtrační člen 6, který se shoduje s ochlazovacím/filtračním členem 6 provedení podle obr. 1.
Výstupek 46 opatřený na horní části 90a skříně a výstupek 47 úložného prstence 95 zachycují a udržují ochlazovací/filtrační člen 6 tak, aby se nepřemísťovai směrem do vnitřního prostoru skříně 90.
Výstupek 47 úložného prstence 95 a výstupek 46 opatřený na horní části 90a skříně nesou ochlazovací/filtrační člen 6 a zajišťují, aby veškerý plyn vyprazdňovaný z uzavřeného prostoru A prostupoval skrze tento ochlazovací/filtrační člen 6. Kolem vnější obvodové stěny ochlazovacího/filtračního členu 6 je uspořádaný vnitřní válcový prvek 8. Vnitřní válcový prvek 8 je opatřený
86366 (86366a) množstvím otvorů 10 pro průchod plynu. Pro vytvoření tohoto vnitřního válcového prvku 8 se použije stejný materiál jako pro vytvoření vnitřního válcového prvku 8 provedení podle obr. 1. Mezi vnější obvodovou stěnou vnitřního válcového prvku 8 a vnitřní obvodovou stěnou boční části 90c skříně 90 se vytvoří prstencovitý prostor Sl pro rovnoměrné rozmísťování plynu.
Na vnější straně výstupních otvorů 12 pro první spalovací komoru 41, která bude zapálená jako druhá, je opatřený zadržovací prvek 88a, například tlakem porušitelná lamela, uzavírací prvek nebo podobné prostředky, jehož účelem je potlačit prostupování plynu vyvíjeného ve druhé spalovací komoře 42, která byla zapálená jako první, do první spalovací komory 41.
Dále jsou tlakem porušitelnou lamelou, uzavíracím prvkem 96 nebo podobnými prostředky překryté otvory 14 pro vyprazdňování plynu. Toto opatření umožňuje zabránit vnikání vody, vlhkosti a podobně do spalovacích komor a zvlhnutí plyn vyvíjejícího činidla naplněného v těchto spalovacích komorách. Kromě toho umožňuje nastavovat vnitřní tlak ve vyvíječi plynu.
Kromě toho je, podobně jako v případě provedení podle obr. 1, z důvodu uvolnění veškerého tlaku ze skříně 90 během vyprazdňování vyvíjeného plynu výhodné, jestliže je celkový součet velikostí ploch všech otvorů 14 pro vyprazdňování plynu zvolený větší než celkový součet velikostí ploch všech výstupních otvorů.
[Šesté provedení]
86366 (86366a)
- 52 v příčném řezu, šesté předloženého vynálezu.
Obr. 6 představuje, v pohledu provedení vyvíječe P6 plynu podle V souvislosti s tímto provedením budou dále popsané pouze znaky, které jsou, ve srovnání s provedeními vyvíječů Pl až P5 plynu znázorněnými na obr. 1 až 5, odlišné s tím, že znaky shodné se znaky uvedených provedení podle obr. 1 až 5 jsou vynechány.
Jak již bylo uvedeno shora, na obr. 6 je, v pohledu v příčném řezu, znázorněný vyvíječ P6 plynu podle šestého provedení. Ve vyvíječi P6 plynu podle tohoto provedení je, navíc oproti provedení vyvíječe P3 plynu podle obr. 3, na vnitřní obvodové straně ochlazovacího/filtračního členu 6 opatřená prstencová vypuklá část 6a, určená pro uvedení do těsného styku s vnější obvodovou stěnou druhého přepažovacího prvku 71b. Prstencová vypuklá část 6a je v poloze mezi výstupními otvory 12 a výstupními otvory 13, v celém rozsahu v obvodovém směru, těsně dotlačená k vnější obvodové stěně druhého přepažovacího prvku 71b. Pro vytvoření této prstencové vypuklé části 6a se použije stejný materiál, který byl použitý pro vytvoření ochlazovacího/filtračního členu 6.
Prstencová vypuklá část 6a rozděluje uzavřený prostor na uzavřený prostor Al, spojený skrze výstupní otvory 12 s první spalovací komorou 41, a uzavřený prostor A2, spojený skrze výstupní otvory 13 se druhou spalovací komorou 42.
Ve vyvíječi P6 plynu podle tohoto provedeni prochází plyn vyvíjený spalováním plyn vyvíjejícího činidla 16 naplněného v příslušných spalovacích komorách 41 a 42 skrze příslušné výstupní otvory 12 a 13, a vyprazdňuje se do
86366 (86366a) • 9
9999
9999 99 9 99 9
99999 999 9
9999 9999 příslušných uzavřených prostorů Al a A2. Plyn, který prostoupil skrze příslušné výstupní otvory 12 a 13, se hromadí v příslušných uzavřených prostorech Al a A2, načež prostupuje skrze ochlazovací/filtrační člen 6 a rovnoměrně se, v obvodovém směru, vyprazdňuje skrze otvory 14 pro vyprazdňování plynu, vytvořené ve směru kolmém na osu 0 skříně 70. Za tohoto stavu je díky opatření prstencové vypuklé části 6a potlačeno vzájemné ovlivňování se plynů nacházejících se v příslušných uzavřených prostorech Al a A2 a prostupování plynu nacházejícího se v jednom prostoru do druhého prostoru a naopak, a to dokonce i v případě použití zjednodušené struktury tlakem porušitelných prostředků, což, ve svém důsledku, umožňuje zabránit prostupování plynu vyvíjeného v jedné spalovací komoře do druhé spalovací komory a tím vyvolání vyvíjení plynu také v této druhé spalovací komoře. V tomto smyslu je prstencová vypuklá část 6a činná jako zadržovací prvek pro potlačování prostupování plynu vyvíjeného v jedné spalovací komoře do druhé spalovací komory.
[Sedmé provedení]
Obr. 7 představuje, v pohledu v příčném řezu, sedmé provedení vyvíječe P7 plynu podle předloženého vynálezu. V souvislosti s tímto provedením budou dále popsané pouze znaky, které jsou, ve srovnání s provedeními vyvíječů Pl až P6 plynu znázorněnými na obr. 1 až 6, odlišné s tím, že znaky shodné se znaky uvedených provedení podle obr. 1 až 6 jsou vynechány.
Jak již bylo uvedeno shora, na obr. 7 je, v pohledu v příčném řezu, znázorněný vyvíječ P7 plynu podle sedmého
86366 (86366a)
9999
9 9
9 9
9.9 9999 »99 9
9 9 9 9 • 9 9 9
9» 9··· provedení. Ve vyvíječi P7 plynu podle tohoto provedení je, navíc oproti provedení vyvíječe P4 plynu podle obr. 4, na vnitřní obvodové straně ochlazovacího/filtračního členu 6 opatřená prstencová vypuklá část 6a, určená pro uvedení do těsného styku s vnější obvodovou stěnou druhého přepažovacího prvku 81b. Prstencová vypuklá část 6a je v poloze mezi výstupními otvory 12 a výstupními otvory 13, v celém rozsahu v obvodovém směru, těsně dotlačená k vnější obvodové stěně druhého přepažovacího prvku 81b.
Pro vytvoření prstencové vypuklé části 6a se použije stejný materiál, který byl použitý ochlazovacího/filtračního členu 6.
pro vytvoření
Prstencová vypuklá část 6a rozděluje uzavřený prostor na uzavřený prostor Al, spojený skrze výstupní otvory 12 s první spalovací komorou 41, a uzavřený prostor A2, spojený skrze výstupní otvory 13 se druhou spalovací komorou 42.
Ve vyvíječi P7 plynu podle tohoto provedení prochází plyn vyvíjený spalováním plyn vyvíjejícího činidla 16 naplněného v příslušných spalovacích komorách 41 a 42 skrze příslušné výstupní otvory 12 a 13, a vyprazdňuje se do příslušných uzavřených prostorů Al a A2. Plyn, který prostoupil skrze příslušné výstupní otvory 12 a 13., se hromadí v příslušných uzavřených prostorech Al a A2, načež prostupuje skrze ochlazovací/filtrační člen 6 a rovnoměrně se, v obvodovém směru, vyprazdňuje skrze otvory 14 pro vyprazdňování plynu, vytvořené ve směru kolmém na osu 0 skříně 70. Za tohoto stavu je díky opatření prstencové vypuklé části 6a potlačeno vzájemné ovlivňování se plynů nacházejících se v příslušných uzavřených prostorech Al a A2 a prostupování plynu nacházejícího se v jednom prostoru do druhého prostoru a naopak, a to dokonce i v případě použití
86366 (86366a)
4444
4 4 zjednodušené struktury tlakem porušitelných prostředků, což, ve svém důsledku, umožňuje zabránit prostupování plynu vyvíjeného v jedné spalovací komoře do druhé spalovací komory a tím vyvolání vyvíjení plynu také v této druhé spalovací komoře. V tomto smyslu je prstencová vypuklá část 6a činná jako zadržovací prvek pro potlačování prostupování plynu vyvíjeného v jedné spalovací komoře do druhé spalovací komory.
Takto je ve vyvíječi P4 až P7 plynu, díky jeho opatření zadržovacím prvkem, možné během doby vyvíjení plynu ve druhé spalovací komoře 42 zabránit, aby plyn vyvíjený ve druhé spalovací komoře 42 a vyprazdňovaný skrze výstupní otvory 13 skrze tyto výstupní otvory 13 prostupoval, v počáteční fázi vyvíjení plynu v první spalovací komoře 41 s malým časovým odstupem, do této první spalovací komory 41. Vyprazdňované množství plynu je tudíž možné zaručeně nastavovat.
[Stručné shrnutí]
V každém ze shora popsaných provedeních vyvíječe plynu podle předloženého vynálezu je skříň rozdělená na dvě nebo více spalovacích komor a prostor pro shromažďování vyvíjeného plynu je opatřený na vnější straně výstupních otvorů vytvořených v příslušných spalovacích komorách. Toto uspořádání umožňuje zajistit rovnoměrné a účinné vyprazdňování spalováním vyvíjeného plyn skrze otvor/otvory pro vyprazdňování plynu.
Vzhledem k tomu, že jsou výstupní otvory opatřené v každé spalovací komoře, je možné v každé spalovací komoře nastavit optimální průměr každého takového výstupního
86366 (86366a) * φ « »φ φ φφ φφφφ » φ • ΦΦΦ • · φ > φ
Φ* φφφφ φ φ φ φ φ · φ φ φ · « · φ « φ φφφ φ φ φφφφ φ φφ φφ otvoru, a tím přizpůsobovat účinnost spalování.
Například, v případě prvního až čtvrtého provedení, a dále šestého a sedmého provedení je výhodné, jestliže se průměr výstupních otvorů pohybuje v rozmezí 0,5 mm až 10 mm. Ještě výhodnější je, jestliže se tento průměr pohybuje v rozmezí 2 mm až 5 mm. V případě pátého provedení je výhodné, jestliže se tento průměr pohybuje v rozmezí 0,5 mm až 25 mm, a ještě výhodnější, jestliže se pohybuje v rozmezí 2 mm až 15 mm.
V případě opatření prostředků pro potlačování prostupování plynu vyvíjeného v jedné spalovací komoře do druhé spalovací komory a naopak, a to i v případě, kdy k vyvíjení plynu dochází pouze v jediné spalovací komoře, nebude vyvíjení plynu ve druhé spalovací komoře vyvoláno, a vyvíjení plynu v příslušných spalovacích komorách je tudíž možné účelně realizovat s časovým odstupem.
Jako zadržovací prvek se v tomto případě použije tlakem porušitelná lamela a uzavírací prvek pro výstupní otvory, jak již bylo uvedeno shora, a dále vypuklá část ochlazovacího/filtračního členu rozdělující vytvořený uzavřený prostor. Tlakem porušitelná lamela a uzavírací prvek mají funkci ochrany proti vlhnutí plyn vyvíjejícího činidla a funkci nastavování vnitřního tlaku ve vyvíječi plynu.
Pro vytvoření uzavíracího prvku může být použitý například hliník, antikorozní ocel a podobně. V případě použití hliníku se jeho tloušťka s výhodou pohybuje v rozmezí 50 pm až 150 pm. V případě požití antikorozní oceli se tato tloušťka s výhodou pohybuje v rozmezí 10 pm až
86366 (86366a) • · 4 · · 4 • 4
150 pm. Ještě výhodnější je tloušťka v rozmezí 25 pm až
100 pm.
Vyvíječ plynu podle předloženého vynálezu není nikterak omezený pouze na shora popsaná provedení, a je tudíž možné, aniž by došlo k odchýlení se z podstaty a nárokovaného rozsahu vynálezu, vytvořit jeho různé modifikace, zahrnující například vyvíječ plynu, ve kterém je pouze jedna sada roznětek uspořádaná excentricky, zatímco druhá sada roznětek je umístěná v ose skříně vyvíječe.
Za účelem zajištění ochrany plyn vyvíjejícího činidla proti zvlhčení a možnosti nastavování vnitřního tlaku ve vyvíječi plynu mohou být k otvorům pro vyprazdňování plynu přiřazené uzavírací prostředky.
Ve shora popsaném vyvíječi plynu podle předloženého vynálezu může být vyprazdňování plynu ze spalovacích komor skříně, vytvořených rozdělením této skříně jejím přepažením, řízené ovládané opatřením výstupních otvorů opatřených v příslušných spalovacího komorách a prostoru pro shromažďování plynu prošlého skrze uvedené výstupní otvory, což ve svém důsledku zajišťuje, že se spalováním vyvíjený plyn z otvoru/otvorů pro vyprazdňování plynu vyprazdňuje rovnoměrně v obvodovém směru. Vzhledem k tomu, je bezpečnostní nafukovací vak možné rozvinovat a nafukovat v závislosti na aktuální situaci.
Průmyslová využitelnost
Vyvíječ plynu pro aktuální bezpečnostní nafukovací vak podle situaci přizpůsobivý předloženého vynálezu
86366 (86366a) • · · · • · ·· umožňuje regulovat rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku zapálením plyn vyvíjejícího činidla naplněného ve skříni vyvíječe za použití množství roznětek a jeho následným spalováním, což je pro vyvíječ plynu, který umožňuje nastavovat vyprazdňované množství plynu pro rozvinování a nafukování bezpečnostního nafukovacího vaku tak, aby množství spalováním vyvíjeného plynu vyprazdňované ze skříně bylo rovnoměrně rozložené v obvodovém směru skříně, optimální.
Zastupuj e:
Dr. Miloš Všetečka v.r.
86366 (86366a) »w ···· ♦ ISpt^íena strana

Claims (14)

120 00 Praha 2, Hálkova 2
PATENTOVÉ NÁROKY
1. (upravený) Vyvíječ plynu, zahrnující: válcovitou skříň (1), plyn vyvíjející činidlo (16) pro vyvíjení plynu jeho spalováním, které je naplněné v množství spalovacích komor (41, 42) vytvořených rozdělením skříně (1) a opatřených výstupními otvory (12, 13), a množství zapalovacích prostředků (4, 5) pro zapalování plyn vyvíjejícího činidla (16) v příslušných spalovacích komorách (41, 42) plamenem šířeným do těchto spalovacích komor, vyznačující se tím, že alespoň jedny zapalovací prostředky (4, 5) jsou uspořádané v excentrickém umístění vzhledem k ose skříně (1) , že na vnitřní obvodové straně výstupních otvorů (12,
13) je opatřený ochlazovací/filtrační člen (6), a mezi tímto ochlazovacím/filtračním členem (6) a výstupními otvory (12,
13) je vytvořený prostor pro rovnoměrné rozmísťování vyvíjeného plynu, a že na vnější obvodové straně výstupních otvorů (12, 13) ve spalovací komoře se zapalovacími prostředky (4, 5) uspořádanými v excentrickém umístění je vytvořený uzavřený prostor (A) pro hromadění vyvíjeného plynu vyprazdňovaného z příslušných výstupních otvorů (12, 13), a plyn se po průchodu skrze tento uzavřený prostor (A) vyprazdňuje skrze otvor (14) pro vyprazdňování plynu, vytvořený ve skříni (1).
2. (vypuštěný)
3. (vypuštěný)
16 86366 (86366a) ·· ·«·· • * · • ··· • ·
4. Vyvíječ plynu podle nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje zadržovací prvek pro potlačování prostupování plynu vyvíjeného v jedné spalovací komoře (41,
42) do druhé spalovací komory (41, 42).
·· ··«·
Upraypná strana
5. (vypuštěný)
6. Vyvíječ plynu podle nároku 1, vyznačující se tím, že otvor (14) pro vyprazdňování plynu je vytvořený tak, aby zajišťoval rovnoměrné vyprazdňování plynu ve směru kolmém na osu skříně (1) a v obvodovém směru, a že velikost plochy otvoru (14) pro vyprazdňování plynu je větší než součet velikostí ploch příslušných výstupních otvorů (12, 13) .
7. Vyvíječ plynu podle tím, že k alespoň jednomu z připojený uzavírací prvek.
nároku 1, vyznačující se výstupních otvorů (12, 13) je
8 .
tím, že uzavírací
Vyvíječ plynu podle nároku 1, vyznačující se k otvoru (14) pro vyprazdňování plynu je připojený prvek.
9. (přidaný) Vyvíječ plynu, zahrnující: válcovitou skříň (1), plyn vyvíjející činidlo (16) pro vyvíjení plynu jeho spalováním, které je naplněné v množství spalovacích komor (41, 42) vytvořených rozdělením skříně (1) a opatřených výstupními otvory (12, 13), a množství zapalovacích prostředků (4, 5) pro zapalování plyn vyvíjejícího činidla (16) v příslušných spalovacích komorách (41, 42) plamenem šířeným do těchto spalovacích
16 86366 (86366a) • · 4 4 4 .Upraypná strana • 44 komor, vyznačující se tím, že alespoň jedny zapalovací prostředky (4, 5) jsou uspořádané v excentrickém umístění vzhledem k ose skříně (1) , že na vnější obvodové straně výstupních otvorů (12, 13) ve spalovací komoře se zapalovacími prostředky (4, 5) uspořádanými v excentrickém umístění je vytvořený uzavřený prostor (A) pro hromadění vyvíjeného plynu vyprazdňovaného z příslušných výstupních otvorů (12, 13), a plyn se po průchodu skrze tento uzavřený prostor (A) vyprazdňuje skrze otvor (14) pro vyprazdňování plynu vytvořený ve skříni (1), že otvor (14) pro vyprazdňování plynu je vytvořený tak, aby zajišťoval rovnoměrné vyprazdňování plynu ve směru kolmém na osu skříně (1) a v obvodovém směru, a že velikost plochy otvoru (14) pro vyprazdňování plynu je větší než součet velikostí ploch příslušných výstupních otvorů (12, 13) .
10. (přidaný) Vyvíječ plynu podle nároku 9, vyznačující se tím, že ochlazovací/filtrační člen (6) je opatřený na vnější obvodové straně výstupních otvorů (12, 13) .
11. (přidaný) Vyvíječ plynu podle nároku 3, vyznačující se tím, že ochlazovací/filtrační člen (6) je umístěný tak, že rozděluje uzavřený prostor (A) na samostatné uzavřené prostory (A), uspořádané ve vzájemném průtokovém spojení s příslušnými výstupními otvory (12, 13).
12. (přidaný) Vyvíječ plynu podle nároku 9, vyznačující se tím, že zahrnuje zadržovací prvek pro potlačování prostupování plynu vyvíjeného v jedné spalovací
16 86366 (86366a) ♦* 9999
Upravená strana
9 9 9·9 9 • 9 9 999 komoře (41, 42) do druhé spalovací komory (41, 42).
13. (přidaný) Vyvíječ plynu podle nároku 9, vyznačující se tím, že k alespoň jednomu z výstupních otvorů (12, 13) je připojený uzavírací prvek.
14. (přidaný) Vyvíječ plynu podle nároku 9, vyznačující se tím, že k otvoru (14) pro vyprazdňování plynu je připojený uzavírací prvek.
CZ20032043A 2000-12-26 2001-12-26 Vyvíječ plynu CZ20032043A3 (cs)

Applications Claiming Priority (2)

Application Number Priority Date Filing Date Title
JP2000394877 2000-12-26
JP2001228831 2001-07-30

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20032043A3 true CZ20032043A3 (cs) 2003-12-17

Family

ID=26606656

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20032043A CZ20032043A3 (cs) 2000-12-26 2001-12-26 Vyvíječ plynu

Country Status (7)

Country Link
US (1) US20040061319A1 (cs)
EP (1) EP1354774A4 (cs)
JP (1) JPWO2002051673A1 (cs)
KR (1) KR20030074681A (cs)
CN (1) CN1492817A (cs)
CZ (1) CZ20032043A3 (cs)
WO (1) WO2002051673A1 (cs)

Families Citing this family (40)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
KR100621132B1 (ko) * 2002-02-06 2006-09-13 니폰 가야꾸 가부시끼가이샤 가스 발생기
US7404573B2 (en) * 2002-02-22 2008-07-29 Nippon Kayaku Kabushiki-Kaisha Gas generator
US7401810B2 (en) * 2003-07-07 2008-07-22 Autoliv Asp, Inc. Ultrasonic welded initiator and connector socket
JP4994574B2 (ja) * 2004-01-07 2012-08-08 株式会社ダイセル ガス発生器用フィルタ
JP4434904B2 (ja) * 2004-09-30 2010-03-17 ダイセル化学工業株式会社 省スペースで高出力な多段ガス発生器
EP1669257B1 (de) 2004-12-08 2007-04-25 Delphi Technologies, Inc. Gasgenerator
JP4851347B2 (ja) * 2005-01-21 2012-01-11 日本化薬株式会社 ガス発生器及びその製造方法
US7578522B2 (en) * 2005-08-30 2009-08-25 Daicel Chemical Industries, Ltd. Gas generator
US7806954B2 (en) * 2005-11-01 2010-10-05 Automotive Systems Laboratory Inc. Gas generator
KR100650767B1 (ko) 2005-11-10 2006-11-27 주식회사 하이닉스반도체 패드 재배열 칩과, 그 제조방법 및 패드 재배열 칩을이용한 적층형 패키지
JP4926659B2 (ja) * 2006-11-07 2012-05-09 株式会社ダイセル ガス発生器
IL184216A0 (en) * 2007-06-25 2008-01-06 Rafael Advanced Defense Sys Two-stage airbag inflation system with pyrotechnic delay
JP5090100B2 (ja) * 2007-08-09 2012-12-05 豊田合成株式会社 インフレーター
US7950693B2 (en) * 2008-05-20 2011-05-31 Autoliv Asp, Inc. Dual stage inflator
DE102008060305A1 (de) * 2008-12-03 2010-06-10 Trw Airbag Systems Gmbh Gasgenerator
US8047569B2 (en) * 2010-03-12 2011-11-01 Autoliv Asp, Inc. Multi-stage inflator
JP5638963B2 (ja) * 2011-01-07 2014-12-10 日本化薬株式会社 ガス発生器
CN103124658B (zh) * 2011-05-12 2017-02-22 丰田自动车株式会社 充气装置及安全气囊装置
JP5922956B2 (ja) * 2012-03-12 2016-05-24 株式会社ダイセル ガス発生器
JP5763000B2 (ja) * 2012-03-19 2015-08-12 株式会社ダイセル ガス発生器
JP5873373B2 (ja) * 2012-04-02 2016-03-01 株式会社ダイセル ガス発生器
US8827308B1 (en) * 2013-03-15 2014-09-09 Autoliv Asp, Inc. Filter with integrated baffle
CN105841555B (zh) * 2015-01-13 2017-12-12 湖北航天化学技术研究所 一种燃气式气体发生器
JP6563825B2 (ja) * 2015-02-09 2019-08-21 株式会社ダイセル ガス発生器
JP6543560B2 (ja) * 2015-11-26 2019-07-10 株式会社ダイセル ガス発生器
JP6749788B2 (ja) * 2016-05-18 2020-09-02 株式会社ダイセル ガス発生器
FR3053456B1 (fr) * 2016-06-29 2018-06-29 Autoliv Development Ab Generateur de gaz
CN109641567B (zh) * 2016-08-29 2021-10-08 株式会社大赛璐 气体发生器
JP6908619B2 (ja) * 2016-11-10 2021-07-28 株式会社ダイセル ガス発生器
JP6714495B2 (ja) * 2016-11-10 2020-06-24 株式会社ダイセル ガス発生器
JP6797072B2 (ja) * 2017-05-01 2020-12-09 株式会社ダイセル ガス発生器
JP6835315B2 (ja) * 2017-05-18 2021-02-24 株式会社ダイセル ガス発生器、及び収容容器
JP6852849B2 (ja) * 2017-05-29 2021-03-31 株式会社ダイセル ガス発生器、及びデュアルタイプのガス発生器の組立方法
EP3415377B1 (en) * 2017-06-13 2020-07-22 ArianeGroup SAS Pyrotechnical gas generator for an airbag
JP6880505B2 (ja) 2017-07-14 2021-06-02 株式会社ダイセル 放出装置、及びガス発生器
JP6946097B2 (ja) * 2017-07-21 2021-10-06 株式会社ダイセル ガス発生器
US11484855B2 (en) * 2018-05-29 2022-11-01 Daicel Corporation Gas generator
CN111516633A (zh) * 2020-05-15 2020-08-11 湖北航鹏化学动力科技有限责任公司 安全气囊用烟火式气体发生器
US11285900B1 (en) * 2020-10-22 2022-03-29 Ford Global Technologies, Llc Airbag housing
JP2022099202A (ja) * 2020-12-22 2022-07-04 日本化薬株式会社 ガス発生器

Family Cites Families (15)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JPH0459451A (ja) * 1990-06-29 1992-02-26 Nippon Kayaku Co Ltd 自動発火装置
US5114179A (en) * 1990-12-18 1992-05-19 Trw Inc. Safety apparatus
JPH06227358A (ja) * 1993-02-03 1994-08-16 Nippon Kayaku Co Ltd ガス発生器
WO1995031356A1 (fr) * 1994-05-12 1995-11-23 Sensor Technology Co., Ltd. Generateur de gaz, son procede de fabrication, et procede de fabrication d'un recipient pour un agent de production de gaz utilise dans un generateur de gaz
US5489349A (en) * 1995-04-06 1996-02-06 Trw Inc. Grains of gas generating material and process for forming the grains
DE19541584A1 (de) * 1995-11-08 1997-05-15 Temic Bayern Chem Airbag Gmbh Anordnung zum mehrstufigen Zünden von Gasgeneratoren
US5584506A (en) * 1995-12-18 1996-12-17 Trw Inc. Filter assembly for an air bag inflator
US6474684B1 (en) * 1997-04-24 2002-11-05 Talley Defense Systems, Inc. Dual stage inflator
FR2763548B1 (fr) * 1997-05-23 1999-06-18 Livbag Snc Generateur pyrotechnique de gaz adaptatif a chambres tubulaires pour coussin de protection
JPH11105661A (ja) * 1997-10-08 1999-04-20 Daicel Chem Ind Ltd エアバッグ用ガス発生器及びエアバッグ装置
DE19757478A1 (de) * 1997-12-23 1999-06-24 Dynamit Nobel Ag Pyrotechnischer Gasgenerator
JP3781603B2 (ja) * 1999-02-05 2006-05-31 日本化薬株式会社 ガス発生器
US6315322B1 (en) * 1999-03-05 2001-11-13 Trw Inc. Air bag inflator
KR100417766B1 (ko) * 1999-04-28 2004-02-05 니뽄 가야쿠 가부시키가이샤 가스발생기
US6422601B1 (en) * 1999-05-11 2002-07-23 Automotive Systems Laboratory, Inc. Dual chamber inflator

Also Published As

Publication number Publication date
JPWO2002051673A1 (ja) 2004-04-22
WO2002051673A1 (fr) 2002-07-04
EP1354774A1 (en) 2003-10-22
CN1492817A (zh) 2004-04-28
US20040061319A1 (en) 2004-04-01
EP1354774A4 (en) 2005-03-23
KR20030074681A (ko) 2003-09-19

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ20032043A3 (cs) Vyvíječ plynu
EP0580286B1 (en) Time metered response airbag inflator
US7950693B2 (en) Dual stage inflator
EP2888136B1 (en) Airbag inflator
KR950009343B1 (ko) 제2단계의 점화를 지연시키는 점화 물질을 사용하는 자동차 가스백의 2단계 팽창기
EP0779187B1 (en) Self-contained inflator pyrotechnic initiator
CZ20021946A3 (cs) Vyvíječ plynu pro airbag a airbagové zařízení
EP2560844B1 (en) Gas generator
CZ298910B6 (cs) Vyvíjec plynu
EP1681211B1 (en) Gas generator for air bags and air bag device
US20030146611A1 (en) Adaptive output passenger disk inflator
JPH0692219B2 (ja) 車輌の膨張拘束クッションを膨張させる細長いガス発生器
JP2005528276A (ja) ガス発生材フィルタ組立体、および、フィルタと閉鎖蓋との組合せ、および、エアバッグインフレータ
US7641231B2 (en) Gas generator
CZ20033057A3 (en) Gas generator
CZ20023388A3 (cs) Vyvíječ plynu
JP4819481B2 (ja) エアバッグ用ガス発生器
JP4190353B2 (ja) 多段着火式ガス発生器
US20100230943A1 (en) Inflator device for an airbag module
JP2865153B2 (ja) エアバッグ展開用ガス発生装置
JP3070132B2 (ja) エアバッグ展開用ガス発生装置
US11603072B2 (en) Dual stage inflator
WO2001072560A1 (fr) Générateur de gaz
JPH04345553A (ja) エアバッグ展開用ガス発生装置
JPH09328052A (ja) エアバッグ用インフレータ