CZ20021946A3 - Vyvíječ plynu pro airbag a airbagové zařízení - Google Patents
Vyvíječ plynu pro airbag a airbagové zařízení Download PDFInfo
- Publication number
- CZ20021946A3 CZ20021946A3 CZ20021946A CZ20021946A CZ20021946A3 CZ 20021946 A3 CZ20021946 A3 CZ 20021946A3 CZ 20021946 A CZ20021946 A CZ 20021946A CZ 20021946 A CZ20021946 A CZ 20021946A CZ 20021946 A3 CZ20021946 A3 CZ 20021946A3
- Authority
- CZ
- Czechia
- Prior art keywords
- gas
- block
- airbag
- combustion chamber
- gas generator
- Prior art date
Links
- 238000002485 combustion reaction Methods 0.000 claims abstract description 294
- 230000002093 peripheral effect Effects 0.000 claims abstract description 130
- 238000007789 sealing Methods 0.000 claims abstract description 70
- 238000012546 transfer Methods 0.000 claims description 106
- 238000005192 partition Methods 0.000 claims description 48
- 238000003860 storage Methods 0.000 claims description 28
- 238000004891 communication Methods 0.000 claims description 24
- 239000006185 dispersion Substances 0.000 claims description 21
- 238000001914 filtration Methods 0.000 claims description 16
- 239000012530 fluid Substances 0.000 claims description 16
- 230000000694 effects Effects 0.000 claims description 11
- 239000011888 foil Substances 0.000 claims description 9
- 230000000903 blocking effect Effects 0.000 claims description 5
- 229910001220 stainless steel Inorganic materials 0.000 claims description 5
- 239000010935 stainless steel Substances 0.000 claims description 5
- 238000003825 pressing Methods 0.000 claims description 4
- 238000001514 detection method Methods 0.000 claims 6
- 230000000284 resting effect Effects 0.000 claims 1
- 238000007599 discharging Methods 0.000 abstract description 8
- 230000004913 activation Effects 0.000 abstract 2
- 238000000638 solvent extraction Methods 0.000 abstract 1
- 239000007789 gas Substances 0.000 description 607
- 239000003795 chemical substances by application Substances 0.000 description 105
- 229910052751 metal Inorganic materials 0.000 description 21
- 239000002184 metal Substances 0.000 description 21
- 238000004519 manufacturing process Methods 0.000 description 17
- 230000000717 retained effect Effects 0.000 description 13
- 150000001540 azides Chemical class 0.000 description 10
- 238000001816 cooling Methods 0.000 description 10
- 238000013461 design Methods 0.000 description 9
- PXIPVTKHYLBLMZ-UHFFFAOYSA-N Sodium azide Chemical compound [Na+].[N-]=[N+]=[N-] PXIPVTKHYLBLMZ-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 8
- 230000001133 acceleration Effects 0.000 description 8
- 238000010276 construction Methods 0.000 description 8
- 239000002131 composite material Substances 0.000 description 7
- 230000006378 damage Effects 0.000 description 7
- 238000000034 method Methods 0.000 description 7
- JEIPFZHSYJVQDO-UHFFFAOYSA-N iron(III) oxide Inorganic materials O=[Fe]O[Fe]=O JEIPFZHSYJVQDO-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 6
- 238000009825 accumulation Methods 0.000 description 5
- 238000010304 firing Methods 0.000 description 5
- 239000000463 material Substances 0.000 description 5
- 239000004065 semiconductor Substances 0.000 description 5
- IJGRMHOSHXDMSA-UHFFFAOYSA-N Atomic nitrogen Chemical compound N#N IJGRMHOSHXDMSA-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 4
- 229910052782 aluminium Inorganic materials 0.000 description 4
- XAGFODPZIPBFFR-UHFFFAOYSA-N aluminium Chemical compound [Al] XAGFODPZIPBFFR-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 4
- 230000035699 permeability Effects 0.000 description 4
- 239000003153 chemical reaction reagent Substances 0.000 description 3
- 239000003292 glue Substances 0.000 description 3
- 239000000203 mixture Substances 0.000 description 3
- 238000000465 moulding Methods 0.000 description 3
- 230000035515 penetration Effects 0.000 description 3
- 230000004044 response Effects 0.000 description 3
- -1 sodium azide Chemical class 0.000 description 3
- 230000001960 triggered effect Effects 0.000 description 3
- IDCPFAYURAQKDZ-UHFFFAOYSA-N 1-nitroguanidine Chemical compound NC(=N)N[N+]([O-])=O IDCPFAYURAQKDZ-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 2
- XTEGARKTQYYJKE-UHFFFAOYSA-M Chlorate Chemical compound [O-]Cl(=O)=O XTEGARKTQYYJKE-UHFFFAOYSA-M 0.000 description 2
- 239000000020 Nitrocellulose Substances 0.000 description 2
- 230000009471 action Effects 0.000 description 2
- 239000003570 air Substances 0.000 description 2
- 229910052783 alkali metal Inorganic materials 0.000 description 2
- 150000001340 alkali metals Chemical class 0.000 description 2
- 230000008859 change Effects 0.000 description 2
- 239000002826 coolant Substances 0.000 description 2
- 239000000446 fuel Substances 0.000 description 2
- 230000003100 immobilizing effect Effects 0.000 description 2
- 230000006872 improvement Effects 0.000 description 2
- 230000000977 initiatory effect Effects 0.000 description 2
- 229920001220 nitrocellulos Polymers 0.000 description 2
- 229910052757 nitrogen Inorganic materials 0.000 description 2
- 239000007800 oxidant agent Substances 0.000 description 2
- 101100327917 Caenorhabditis elegans chup-1 gene Proteins 0.000 description 1
- UGFAIRIUMAVXCW-UHFFFAOYSA-N Carbon monoxide Chemical compound [O+]#[C-] UGFAIRIUMAVXCW-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 1
- 229910002651 NO3 Inorganic materials 0.000 description 1
- NHNBFGGVMKEFGY-UHFFFAOYSA-N Nitrate Chemical compound [O-][N+]([O-])=O NHNBFGGVMKEFGY-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 1
- 239000004677 Nylon Substances 0.000 description 1
- 229920002302 Nylon 6,6 Polymers 0.000 description 1
- 206010039203 Road traffic accident Diseases 0.000 description 1
- 208000027418 Wounds and injury Diseases 0.000 description 1
- 230000003213 activating effect Effects 0.000 description 1
- 239000000853 adhesive Substances 0.000 description 1
- 238000004026 adhesive bonding Methods 0.000 description 1
- 230000001070 adhesive effect Effects 0.000 description 1
- 229910001963 alkali metal nitrate Inorganic materials 0.000 description 1
- 239000012080 ambient air Substances 0.000 description 1
- 235000013405 beer Nutrition 0.000 description 1
- 230000015572 biosynthetic process Effects 0.000 description 1
- 239000002775 capsule Substances 0.000 description 1
- 238000004140 cleaning Methods 0.000 description 1
- 239000012141 concentrate Substances 0.000 description 1
- 238000000354 decomposition reaction Methods 0.000 description 1
- 238000011161 development Methods 0.000 description 1
- 239000003546 flue gas Substances 0.000 description 1
- 208000014674 injury Diseases 0.000 description 1
- 238000005304 joining Methods 0.000 description 1
- 230000007246 mechanism Effects 0.000 description 1
- 150000002739 metals Chemical class 0.000 description 1
- 239000003595 mist Substances 0.000 description 1
- XLXWQTRKKYVWBJ-UHFFFAOYSA-N nitric acid;1,1,2-triaminoguanidine Chemical compound O[N+]([O-])=O.N\N=C(\N)N(N)N XLXWQTRKKYVWBJ-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 1
- QJGQUHMNIGDVPM-UHFFFAOYSA-N nitrogen group Chemical group [N] QJGQUHMNIGDVPM-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 1
- 229920001778 nylon Polymers 0.000 description 1
- VLTRZXGMWDSKGL-UHFFFAOYSA-M perchlorate Inorganic materials [O-]Cl(=O)(=O)=O VLTRZXGMWDSKGL-UHFFFAOYSA-M 0.000 description 1
- VLTRZXGMWDSKGL-UHFFFAOYSA-N perchloric acid Chemical compound OCl(=O)(=O)=O VLTRZXGMWDSKGL-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 1
- 231100000614 poison Toxicity 0.000 description 1
- 229920000728 polyester Polymers 0.000 description 1
- 229920001296 polysiloxane Polymers 0.000 description 1
- 229920002635 polyurethane Polymers 0.000 description 1
- 239000004814 polyurethane Substances 0.000 description 1
- 230000008569 process Effects 0.000 description 1
- 238000005096 rolling process Methods 0.000 description 1
- 150000003839 salts Chemical class 0.000 description 1
- 238000003892 spreading Methods 0.000 description 1
- 230000007480 spreading Effects 0.000 description 1
- 239000007858 starting material Substances 0.000 description 1
- 239000000758 substrate Substances 0.000 description 1
- 150000003536 tetrazoles Chemical class 0.000 description 1
- 239000003440 toxic substance Substances 0.000 description 1
- 150000003852 triazoles Chemical class 0.000 description 1
Classifications
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B60—VEHICLES IN GENERAL
- B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
- B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
- B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
- B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
- B60R21/26—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B60—VEHICLES IN GENERAL
- B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
- B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
- B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
- B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
- B60R21/26—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow
- B60R21/264—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using instantaneous generation of gas, e.g. pyrotechnic
- B60R21/2644—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using instantaneous generation of gas, e.g. pyrotechnic using only solid reacting substances, e.g. pellets, powder
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B60—VEHICLES IN GENERAL
- B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
- B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
- B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
- B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B60—VEHICLES IN GENERAL
- B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
- B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
- B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
- B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
- B60R21/26—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow
- B60R21/263—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using a variable source, e.g. plural stage or controlled output
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B60—VEHICLES IN GENERAL
- B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
- B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
- B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
- B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
- B60R21/26—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow
- B60R21/263—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using a variable source, e.g. plural stage or controlled output
- B60R2021/2633—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using a variable source, e.g. plural stage or controlled output with a plurality of inflation levels
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B60—VEHICLES IN GENERAL
- B60R—VEHICLES, VEHICLE FITTINGS, OR VEHICLE PARTS, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
- B60R21/00—Arrangements or fittings on vehicles for protecting or preventing injuries to occupants or pedestrians in case of accidents or other traffic risks
- B60R21/02—Occupant safety arrangements or fittings, e.g. crash pads
- B60R21/16—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags
- B60R21/26—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow
- B60R21/264—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using instantaneous generation of gas, e.g. pyrotechnic
- B60R21/2644—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using instantaneous generation of gas, e.g. pyrotechnic using only solid reacting substances, e.g. pellets, powder
- B60R2021/2648—Inflatable occupant restraints or confinements designed to inflate upon impact or impending impact, e.g. air bags characterised by the inflation fluid source or means to control inflation fluid flow using instantaneous generation of gas, e.g. pyrotechnic using only solid reacting substances, e.g. pellets, powder comprising a plurality of combustion chambers or sub-chambers
Landscapes
- Engineering & Computer Science (AREA)
- Mechanical Engineering (AREA)
- Physics & Mathematics (AREA)
- Fluid Mechanics (AREA)
- Air Bags (AREA)
- Feeding, Discharge, Calcimining, Fusing, And Gas-Generation Devices (AREA)
Description
Vyvíječ plynu pro airbag a airbagové zařízení
Oblast techniky
Přihlašovaný vynález se vztahuje k vyvíječi plynu pro airbag, který je vhodně použitelný v bezpečnostním systému nafukovacího typu, a konkrétněji se zaměřuje na vyvíjeě plynu pro airbag, jenž se vyznačuje uspořádáním plynového výpustného otvoru, způsobu jeho utěsňování a vnitřní struktury bloku, a na airbagové zařízení uplatňující takový vyvíječ plynu.
Dosavadní stav techniky
Airbagový systém, který se instaluje v různých typech vozidel a podobně, a to včetně automobilů, se zaměřují na zadržení pasažéra pomocí prostředků airbagu (airbagového tělesa), který se okamžitě nafukuje plynem tehdy, když vozidlo havaruje ve vysoké rychlostí, a tím chrání pasažéra před nárazem do tvrdé části uvnitř vozidla, jako je volant, čelní sklo, s následným zraněním v důsledku setrvačnosti. Tento druh airbagového systému obecně obsahuje vyvíječ plynu, který se uvádí do činnosti v důsledku havárie vozidla s následným vypouštěním plynu, a airbag, jenž se nafukuje vypouštěným plynem.
Proto se ve vyvíječi plynu, který se používá v airbagovém systému, se vnější nádoba (blok) takového vyvíječe plynu zhotovuje tak, že má plynový výpustný otvor pro vypouštění plynu do airbagu. Plynový výpustný otvor, který se zhotovuje v bloku, se obvykle uzavírá pomocí kovové těsnicí pásky, protože je nezbytné chránit kovovou součást, jež se nachází v bloku, před rezivěním nebo v některých případech je potřebné zachovat odolnost činidla pro vyvíjení plynu nebo podobně odolnost vůči vlhku.
Celkové rozměry bloků běžně používaných vyvíjeěů plynu jsou rozdílné v závislosti na místech, v nichž se instalují (nebo používají), jako jsou bloky pro vyvíječ plynu na straně řidiče, vyvíječ plynu na straně předního spolujezdce a pro vyvíječe plynu plnící svou funkci při bočním nárazu. Avšak většina vyvíjeěů plynu používají bloky v podobě válce a plynové výpustné otvory, které se zhotovují na obvodu bloku v podobě válce, jsou seřazeny v obvodovém směru. Plynový výpustný otvor, který je vytvořen ve válcovitém povrchu, se uzavírá pomocí utěsňovací pásky, který se připevňuje v obvodovém směru. Těsnicí páska se • · • · ·
-2připevňuje z vnitřku bloku. Proto je uzavírání plynového výpustného otvoru s použitím těsnicí pásky spojeno s potížemi a obzvláště tehdy, když je blok dlouhý v podélném směru, je utěsňování plynového výpustného otvoru s použitím těsnicí pásky obtížné bez toho, aniž by se uplatňovalo nějaké důmyslné technické opatření.
Navíc v zájmu dosahování spolehlivosti v průběhu uvádění vyvíjeěe plynu do činnosti je uzavření plynového výpustného otvoru velmi důležité a okolní vzduch by neměl nikdy vnikat do bloku.
Avšak doposud nebyl vyvinut takový vyvíječ plynu, jehož plynový výpustný otvor se uzavírá snadno a spolehlivě.
Ve vyvíječi plynu bývá požadované množství vyvíjeného plynu různé a celkový tvar bloků bývá rovněž různý v závislosti na místech, v nichž se takové bloky instalují (nebo používají), jako jsou bloky pro vyvíječ plynu na straně řidiče, vyvíječ plynu na straně předního spolujezdce a pro vyvíjeěe plynu plnící svou íunkci při bočním nárazu.
Mezi těmito vyvíječi plynu se jako běžně používaný vyvíječ plynu na straně předního spolujezdce obvykle používá válcovitý blok, který je dlouhý v axiálním směru, a v takovém vyvíječi plynu se plyn, jenž se vyvíjí v bloku pro účely nafukování airbagu, vypouští z ústí určitého počtu plynových výpustných otvorů vytvořených v obvodové stěně bloku.
Množství účinného plynu vyvíjeného pro nafukování airbagu se obecně seřizuje na základě množství plynových vyvíjecích prostředků, jež se umisťují v bloku. Proto dokonce v případě, kdy se množství plynových vyvíjecích prostředků, které se umisťují do bloku, mírně obměňuje, je možné zjednodušovat výrobu vyvíjeěe plynu a snižovat výrobní náklady i tehdy, používají-li se stejné součásti.
Navíc lze uvést, že s ohledem na skutečnost zažehávání a spalování plynového vyvíjecího činidla účinností zážehových prostředků existuje případ, kdy se vyžaduji zážehové prostředky mající velký výkon, kteiý zajišťuje zažehávání a spalování veškerého plynového vyvíjecího činidla nacházejícího se ve spalovací komoře. Má-li spalovací komora například tvar dlouhého válce v axiálním směru, přičemž zážehové prostředky nacházejí na jednom konci v axiálním směru a plynové vyvíječi činidlo je umístěno na druhém konci ve vztahu k zážehovým prostředkům, pak se vyžadují vysoce výkonné zážehové prostředky, aby vypouštěný plamen dosahoval až k opačnému konci. Vzhledem k tomu, že vysoce výkonné • · ··· ·
9111 11
1
1111 1 1 1
11 111 1 · • · · · 111
11 19 1111
-3zážehové prostředky jsou poměrně nákladné, nejsou takové zážehové prostředky výhodné z hlediska snižování nákladů při výrobě vyvíjeěe plynu.
Je potřebné, aby airbagový systém mohl bezpečně zadržet pasažéra i tehdy, když okolnosti vztahující se k pasažérovi (zda je například výška, v níž pasažér sedí, malá nebo velká, zda je pasažérem dospělá osoba nebo dítě a podobně), poloha při sezení (například poloha pasažéra držícího volant) a podobně jsou rozdílné. V této souvislosti lze uvést, že podle dosavadního stavu v této oblasti techniky byl navržen airbagový systém, který v počáteční fázi své činnosti způsobuje tak malý náraz na pasažéra, jak je to jen možné. Vyvíjeěe plynu v takovém systému jsou popsány v JP-A 8-207696, US-A 4,998,751 a 4,950,458. JP-A 8207696 navrhuje vyvíječ plynu, v němž jeden zážehový prostředek zažehává dva druhy kapslí obsahujících plynové vyvíjecí činidlo, aby se plyn vyvíjel ve dvou fázích. Patenty označené jako US-A 4,998,751 a 4,950,458 navrhují vyvíječ ptynu, v němž jsou vytvořeny dvě spalovací komory pro řízem činnosti vyvíjeěe plynu tak, aby se plyn vyvíjel ve dvou fázích v důsledku šířícího se plamene plynového vyvíjecího činidla.
Pokud je však struktura pro utěsňování plynového vyvíjecího činidla, jež se uchovává ve spalovací komoře, vytvořena v příslušných komorách, pak je vnitřní struktura složitá, velikost nádoby se zvětšuje a výrobní náklady narůstají. V této souvislosti se projevuje potřeba vyvinutí takového vyvíjeěe ptynu, jehož utěsňovací struktura je eliminována potud, pokud je to možné.
Navíc je známo, že vyvíječi plynu je požadované množství vyvíjeného ptynu rozdílné v závislosti na místech, v nichž se takové bloky instalují (nebo používají), jako jsou bloky pro vyvíječ plynu na straně řidiče, vyvíječ plynu na straně předního spolujezdce a pro vyvíjeěe ptynu plnící svou funkci při bočním nárazu. Množství účinného ptynu vyvíjeného pro nafukování airbagu se obecně seřizuje na základě množství plynových vyvíjecích prostředků, jež se umisťují v bloku. Dokonce v případě, kdy se množství plynových vyvíjecích prostředků, které se umisťují do bloku, mírně obměňuje, je možné zjednodušovat výrobu vyvíjeěe ptynu a snižovat výrobní náklady i tehdy, používají-li se stejné součástí.
V souladu s uvedeni skutečnostmi lze uvést, že přihlašovaný vynález řeší uvedené problémy dosavadního stavu v této oblasti techniky a poskytuje takový vyvíječ plynu, který má schopnost snadného a rychlého uzavírání plynového výpustného otvoru vytvořeného v bloku.
Vyvíječ plynu podle přihlašovaného vynálezu se vyznačuje tím, že určitý počet výpustných otvorů, které se nacházejí v obvodové stěně bloku, jsou seřazeny v řadách podél
-4·· »· ·· ·· • · 9 · 9 9 9 99 9
9 9 9 9 999 9 9 · • · 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9 9 9
9 99 99 999999 axiálního směru bloku. Na základě vytvoření plynových výpustných otvorů tímto způsobem se může utěsňovací páska připevňovat v axiálním směru, čímž se mohou plynové výpustné otvory uzavírat snadno a spolehlivě.
Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že vyvíječ plynu pro airbag podle přihlašovaného vynálezu obsahuje blok mající na své obvodové stěně určitý počet plynových výpustných otvorů, zážehové prostředky, které se uvádějí do činnosti v důsledku nárazu, a plynové vyvíjecí prostředky určené pro spalování po zažehnutí řečenými zážehovými prostředky, tyto zážehové prostředky a plynové vyvíjecí prostředky se uchovávají v bloku, přičemž plynové výpustné otvory jsou seřazeny v axiálním směru bloku tak, aby tvořily řadu plynových výpustných otvorů, kdy dvě až šest řad plynových výpustných otvorů se nachází v tak blízko sebe v obvodovém směru bloku, aby tvořily skupinu plynových výpustných otvorů, a skupiny plynových výpustných otvorů jsou rozmístěny v obvodovém směru bloku v předem stanovených intervalech od sebe. Řady plynových výpustných otvorů mohou obsahovat určitý počet plynových výpustných otvorů, které jsou seřazeny v řadách v axiálním směru bloku.
Navíc přihlašovaný vynález řeší problémy dosavadního stavu v této oblasti techniky a poskytuje vyvíječ plynu pro airbag, který má jednoduchou strukturu a může se vyrábět snadno s vynaložením nízkých výrobních nákladů a ve kterém se může množství vložených plynových vyvíjecích činidel měnit, přičemž plynové vyvíjecí činidlo se může bez selhání spalovat po zažehnutí zážehovými prostředky majícími normální výkon.
V případě vyvíječe plynu pro airbag podle přihlašovaného vynálezu lze uvést, že jdi spalovací komora pro uchovávání plynových vyvíjecích prostředků, tak i komora pro uložení filtračních prostředků se nacházejí uvnitř bloku v axiální návaznosti na sebe, přičemž spalovací komora je oddělena od komory pro uložení filtračních prostředků pomocí přepážkové součásti mající průchod. Uzavírání plynového výpustného otvoru je tím znakem, na jehož základě se může udržovat ochrana plynových vyvíjecích prostředků proti vlhku dokonce i tehdy, když se mezí těmito komorami nenacházejí žádné ochranné prostředky proti účinkům vlhka.
To znamená, že vyvíječ plynu pro airbag podle přihlašovaného vynálezu obsahuje válcovitý blok, který je delší v axiálním směru než v radiálním směru, zážehové prostředky, které se uvádějí do činnosti v důsledku nárazu, a plynové vyvíjecí prostředky určené pro spalování po zažehnutí řečenými zážehovými prostředky, tyto zážehové prostředky a plynové vyvíjecí prostředky se uchovávají v bloku, přičemž jak spalovací komora pro uchovávání
-5• 4 «4 4« >ι* plynových vyvíjecích prostředků, tak i komora pro uložení filtračních prostředků se nachází uvnitř bloku v axiální návaznosti na sebe ve vzájemném propojení a spalovací komora je oddělena od komory pro uložení filtračních prostředků pomocí přepážkové součásti mající průchod.
Přihlašovaný vynález dále řeší problémy dosavadního stavu v této oblasti techniky a poskytuje univerzální vyvíječ plynu, který má jednoduchou stavbu s minimální utěsňovací strukturou, kteiý se může zhotovovat snadno s vynakládáním nižších výrobních nákladů a který může při uvádění do činnosti způsobit tak malý náraz na pasažéra, jak je to jen v počáteční fázi činnosti možné, přičemž počáteční výkon a časování nárůstu výkonu se může libovolně seřizovat tak, aby existovala schopnost zadržení pasažéra dokonce i tehdy, když okolnosti vztahující se k pasažérovi (zdaje například výška, v níž pasažér sedí, malá nebo velká, zdaje pasažérem dospělá osoba nebo dítě a podobně), poloha pn sezení (například poloha pasažéra držícího volant) a podobně jsou rozdílné.
Vyvíječ plynu pro airbag podle přihlašovaného vynálezu se vyznačuje tím, že tento vyvíječ plynu má uvnitř bloku dvě spalovací komory a jedna ze spalovacích komor je propojena s komorou pro uložení filtračních prostředků. Je-li jedna ze spalovacích komor propojena s řečenou komorou pro uložení filtračních prostředků, může se utěsnění ve spalovací komoře vynechat.
Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že vyvíječ plynu pro airbag podle přihlašovaného vynálezu má ve válcovitém bloku, který je delší v axiálním směru než v radiálním směru, dvě sady zážehových prostředků uváděné do činnosti v důsledku nárazu, a dvě spalovací komory pro umístění zážehových prostředků určených pro spalování po zažehnutí zážehovými prostředky, přičemž spalovací komory jsou umístěny na opačných koncích bloku, komora pro uložení filtračních prostředků se nachází mezi těmito spalovacími komorami a jedna nebo druhá ze spalovacích komor je propojena s komorou pro uložení filtračních prostředků.
Vyvíječ plynu podle přihlašovaného vynálezu plní funkci vyvíječe plynu pro stranu řidiče, vyvíječe plynu pro stranu předního spolujezdce a vyvíječe plynu pro případ bočního nárazu. Přihlašovaný vynález je obzvláště použitelný pro stranu předního spolujezdce.
Přihlašovaný vynález dále navrhuje vyvíječ plynu používající kombinaci skladbových součástí, které byly uvedeny v předcházejícím textu.
• · · · • ·
-6• ···
Podrohný popis vynálezu (1) Vyvíječ plynu, který se vyznačuje plynovým výpustným otvorem:
Je výhodné, že ve skupinách plynových výpustných otvorů se plynové výpustné otvory, které jsou seřazeny vedle sebe v obvodovém směru bloku, seřizují tak, aby měly středový úhel mezi sehou v rozsahu od 10° do 30° a aby skupiny plynových výpustných otvorů byly vytvořeny v obvodovém směru bloku v rozpětí středového úhlu od 60° do 120°. Navíc příslušné řady plynových výpustných otvorů tvořící skupinu plynových výpustných otvorů mohou obsahovat plynové výpustné otvory, jejichž vnitřní průměry jsou rozdílné ve srovnání s každou další řadou. Jako příklad lze uvést to, že řada výpustných plynových otvorů, která obsahuje plynové výpustné otvory mající větší vnitřní průměr, a řada plynových výpustných otvorů, jež obsahuje plynové výpustné otvory mající menší vnitřní průměr, se mohou umisťovat střídavě v obvodovém směru bloku.
Jednotlivé skupiny plynových výpustných otvorů, které obsahují určitý počet řad plynových výpustných otvorů, se mohou uzavírat jedním pruhem těsnicí pásky. Následně se může snadno provádět utěsnění plynového otvoru. V tomto případě je výhodné seřizovat šířku skupiny plynových výpustných otvorů, které se uzavírají jediným pruhem těsnicí pásky, takovým způsobem, aby tato šířka byla menší než šířka těsnicího pruhu o přibližně 2 mm ař 20 mm, výhodněji pak od 2 mm do 10 mm. Toto opatření se provádí proto, aby se plynové výpustné otvory mohly uzavírat důkladněji.
Navíc v souladu s přihlašovaným vynálezem je možné to, že řady plynových výpustných otvorů, které obsahují určitý počet plynových výpustných otvorů seřazených v axiálním směru bloku, jsou uspořádány v obvodovém směru bloku v předem stanovených odstupech od sebe, přičemž dvě řady až šest řad plynových výpustných otvorů nejsou vedeny blíže ksohě v obvodovém směru bloku. Také v případě tohoto vyvíječe plynu se plynové výpustné otvory umisťují v axiálním směru bloku.
Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že vyvíječ plynu pro airbag podle přihlašovaného vynálezu obsahuje uvnitř svého bloku, který má v obvodové stěně vytvořen určitý počet výpustných otvorů, zážehové prostředky, jež se uvádějí do činnosti v důsledku nárazu, a plynové vyvíjecí prostředky určené pro spalování po zažehnutí řečenými zážehovými prostředky, přičemž tyto plynové výpustné otvory jsou seřazeny v axiálním směru bloku tak, aby tvořily řadu plynových výpustných otvorů, a řady plynových výpustných otvorů jsou • ·· · • ·
-7·· · · vedeny v určitých odstupech od sebe v obvodovém směru bloku. Plynové výpustné otvoiy, které jsou seřazeny v axiálním směru bloku, se mohou umisťovat v řadách v axiálním směru bloku. Plynové výpustné otvoiy (řady plynových výpustných otvorů) se mohou uzavírat nalepováním těsnicí pásky přímo v axiálním směru bloku. Každá z řad plynových výpustných otvorů se může například uzavírat jediným pruhem těsnicí pásky.
Vyvíjeě plynu, v němž jsou plynové výpustné otvoiy seřazeny výše uvedeným způsobem, se může zhotovovat v podobě provedení majícím blok, kteiý je kratší v axiálním směru (například vyvíjeě plynu pro stranu řidiče), avšak může vykazovat vyšší účinnost, zhotovuje-li se v podobě vyvíjeěe plynu používajícího blok, jenž je delší v axiálním směru než v radiálním směru (například vyvíječ plynu pro stranu předního spolujezdce).
Jako příklad předchozího uspořádání lze uvést vyvíječ plynu, jehož blok je delší v axiálním směru než v radiálním směru, přičemž jak spalovací komora pro uchovávání plynových vyvíjecích prostředků, tak i komora pro uložení filtračních prostředků je vytvořena uvnitř bloku vedle sebe v axiálním směru bloku. V tomto případě jsou plynové výpustné otvoiy vytvořeny v podobě řady plynových výpustných otvorů nebo skupiny plynových výpustných otvorů seřazené v axiálním směru bloku, přičemž tyto otvory se mohou snadno a spolehlivě uzavřeny pomocí těsnicí pásky. Navíc v souladu s tímto vynálezem lze ve vyvíječi plynu, jehož blok je delší v axiálním směru než v radiálním směru, dosahovat vyšší účinnost a plynové výpustné otvoiy jsou vytvořeny v blízkosti středu bloku. Jako příklad takového uspořádání lze uvést vyvíječ plynu, v němž je blok delší v axiálním směru, přičemž spalovací komory jsou vytvořeny na axiálně opačných koncích bloku a komora pro uložení filtračních prostředků je vytvořena mezi řečenými spalovacími komorami (například uprostřed bloku). V takovém vyvíječi plynu jsou plynové výpustné otvoiy vytvořeny v okolí středu bloku, avšak, jsou-li plynové výpustné otvoiy uspořádány podle přihlašovaného vynálezu, mohou se tyto otvoiy utěsňovat snadno a spolehlivě.
V přihlašovaném vynálezu se může používat těsnicí páska v podobě kovové fólie, která se vyrábí z různých kovů. Taková kovová fólie se vyrábí ve tvaru podobajícímu se pásu a vlepuje se do bloku s použitím mořidla nebo lepidla. Výhodnou kovovou fólií je hliníková fólie mající výhodně tloušťku od 50pm do 160pm.
Blok, kteiý má zmiňované plynové výpustné otvoiy, může obsahovat zážehové prostředky, které se uvádějí do činnosti spouštěcím signálem, a plynové vyvíječi prostředky, ···· • · ·· ·· • » ♦ · • · · ·· ·· jež se uvádějí do činnosti v důsledku spuštění zážehových prostředků a vyvíjejí pracovní plyn pro nafukování airbagu. Má-li pracovní plyn vysokou teplotu a obsahuje-li produkty spalování, pak se mohou podle potřeby uplatňovat ochlazovací a/nebo filtrační prostředky, které se zhotovují z vrstveného drátu, síťoviny, plechová mnžovina nebo podobně. Navíc se mohou podle potřeby uplatňovat takové součásti nebo struktury, které jsou potřebné z hlediska stavby vyvíječe plynu, popřípadě takové součásti nebo struktury, jež jsou výhodné pro spouštění činnosti vyvíječe plynu.
Kromě azídového plynového vyvíjecího činidla na bázi obvykle a široce používaného anorganického azidu jako je azid sodný se může používat bezazidové plynové vyvíjecí činidlo, které se nepřipravuje na bázi anorganického azidu. Avšak s ohledem na bezpečnost se upřednostňuje bezazidové plynové vyvíjecí činidlo.
Vyvíječ plynu, který byl popsán v předcházejícím textu, se vkládá do modulové skříňky společně s airbagem (tělesem airbagu), který se plní plynem vyvinutým ve vyvíječi plynu, čímž se vytváří airbagové zařízení. V airbagovém zařízení se vyvíječ plynu uvádí do činnosti v reakci na náraz, který detekuje nárazové čidlo, a plyn vyvinutý v důsledku hoření se vypouští z pouzdrového otvoru pro vypouštění plynu. Plyn vyvinutý v důsledku hoření proudí do airbagu a následně nafukovaný airbag vyráží víko modulu, výsledkem čehož je vytvoření polštáře, který vstřebává náraz mezi tvrdou strukturou v motorovém vozidle a pasažérem.
V souladu s přihlašovaným vynálezem lze sestavit vyvíječ plynu, který má jednoduchou strukturu a může se vyrábět snadno, přičemž v tomto vyvíječi plynu se může množství plynového vyvíjecího činidla měnit a toto plynové vyvíjecí činidlo se může zažehávat a spalovat bez selhání i s použitím spouštěcích prostředků majících normální výkon. Obzvláště na základě zjednodušení struktury utěsnění ve spalovací komoře je možné vyrábět plynový vyvíječ pro airbag při investování nižších výrobních nákladů.
Navíc ve vyvíječi plynu, k jehož struktuře patří kombinace trubky přenášející plamen a destičkové součástí, se může množství plynového vyvíjecího činidla uchovávaného ve spalovací komoře přiměřeně obměňovat a vyvíječ plynu může mít širší využitelnost.
(2) Vyvíječ plynu, který se vyznačuje přepážkovou součástí:
Přepážková součást plní funkci blokování pohybu plynových vyvíjecích prostředků, které se uchovávají ve spalovací komoře, aby se tyto plynové vyvíjecí prostředky nemohly přemísťovat do komory pro uložení filtračních prostředků. Avšak tato přepážková součást • · · ·
99 • · · 1 • 9 <
neplní funkci seřizování vnitřního tlaku ve spalovací komoře. Tlak při spalování v bloku se seřizuje pouze na základě stanovování průchozí plochy plynových výpustných otvorů, které jsou vytvořeny v bloku. Proto přepážková součást, která se používá pro takový účel, má průchod, který je menší než vyvíječ plynu, jenž je umístěn ve spalovací komoře, a celková průchozí plocha tohoto průchodu je větší než plocha plynových výpustných otvorů. Je výhodné, když je celková průchozí plocha v přepážkové součásti přinejmenším 1,5 násobkem celkové průchozí plochy plynových výpustných otvorů. Celkovou průchozí plochou přepážkové součásti se rozumí součet otevřených ploch celých průchozích otvorů, které jsou vytvořeny v přepážkové součásti, a celková průchozí plocha plynových výpustných otvorů znamená součet otevřených ploch plynových výpustných otvorů vytvořených v bloku.
Přepážková součást musí mít potřebnou pevnost, aby byla schopna vzdorovat vnitřnímu tlaku (vnitřnímu tlaku ve spalovací komoře v průběhu hoření vyvíječe plynu) ve spalovací komoře, která je ve vzájemném průchozím propojení s komorou pro uložení filtračních prostředků. Aby byla taková pevnost zajištěna, může se přepážková součást například vytvořit v podobě vypuklého tvaru, jehož vypuklé zakřivení směřuje ke spalovací komoře. Přepážková součást, která má takový tvar, se stěží deformuje účinkem tlaku vznikajícího při spalování plynových vyvíjecích prostředků ve spalovací komoře.
Vzhledem ktomu, že se určitý počet průchozích otvorů vytvořených v přepážkové součásti neuzavírá těsnicí páskou nebo podobně, je spalovací komora vždy ve vzájemném průchozím propojení s komorou pro uložení filtračních prostředků. K tomu přistupuje skutečnost, že ve válcovitém bloku jsou vytvořeny pfynové výpustné otvoiy pro zavádění pracovního plynu, který se vyvíjí v bloku, do airbagu (airbagového tělesa). Jsou-li plynové výpustné otvoiy uzavřeny pomocí například těsnicí pásky nebo podobně, pak tato těsnicí páska, jež uzavírá plynové výpustné otvoiy, znemožňuje pronikám vlhka. V tomto případě platí, že dokonce i tehdy když utěsňovací struktura není umístěna ve spalovací komoře, lze zajišťovat účinnou ochranu plynových vyvíjecích činidel uchovávaných v bloku a ve spalovací komoře a rovněž tak lze zajišťovat účinnou ochranu vnitřních kovových součástí proti rezivění. To znamená, že na základě zjednodušeni utěsňovací struktury ve spalovací komoře se může realizovat výroba vyvíječe plynu při investování nižších výrobních nákladů. Množství pracovního plynu pro nafukování airbagu se obvykle seřizuje podle množství plynových vyvíjecích činidel, která se vkládají do spalovací komoiy. Jestliže se množství vloženého
-10plynového vyvíjecího činidla může měnit v závislosti na požadovaném množství vyvíjeného pracovního plynu, pak je možné seřizovat množství vyvíjeného plynu ve velkém rozsahu v jediném vyvíječi plynu. Avšak dokonce i tehdy, mění-li se množství vložených plynových vyvíjecích činidel, musí zažehnutí a spalování probíhat bez selhání a navíc je výhodné zajistit plynové vyvíjecí činidlo proti pohybu, aby se toto plynové vyvíjecí činidlo nepoškozovalo v důsledku vibrací.
Přihlašovaný vynález dále poskytuje takový vyvíječ plynu pro airbag, který obsahuje destičkovou součást podobající se dovnitř tvarované příruby, jež je umístěna ve spalovací komoře uvnitř válcovitého bloku tak, aby udržovala plynová vyvíjecí činidla bez pohybu, tudíž tato destičková součást přitlačuje a/nebo udržuje plynové vyvíjecí prostředky uvnitř spalovací komory. Množství uchovávaných plynových vyvíjecích činidel se může seřizovat na základě takového technického opatření, které umožňuje, aby řečená destičková součást měla schopnost kluzného pohybu v axiálním směru bloku. Kluzná destička se může například zavádět do spalovací komory tak, aby potlačovala plynová vyvíjecí činidla uchovávaná ve spalovací komoře k přepážkové součásti ve směru ke straně, na níž se nachází komora pro uložení filtračních prostředků. I když se množství uchovávaného plynového vyvíjecího činidla může mírně měnit, znehybňuje se plynové vyvíjecí činidlo ve spalovací komoře na základě uspořádání struktury destičkové součásti a přepážkové součásti, čímž se toto plynové vyvíjecí činidlo může chránit před poškozením v důsledku vibrací.
V přihlašovaném vynálezu platí, že v zájmu sestavení vyvíječe plynu, v němž zážehové prostředky bez selhání zažehávají a spalují plynová vyvíjecí činidla bez ohledu na změnu množství uchovávaného plynového vyvíjecího činidla, se ve spalovací komoře používá trubka pro přenášení plamene, která má na své obvodové stěně určitý počet otvorů pro přenášení plamene.
Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že tento vynález poskytuje vyvíječ plynu pro airbag obsahující ve svém válcovitém bloku, který je delší v axiálním směru než v radiálním směru, zážehové prostředky spouštěné v důsledku nárazu a plynové vyvíjecí prostředky spalované po zažehnutí zážehovými prostředky, přičemž spalovací komora pro uchovávání plynových vyvíjecích prostředků a komora pro uložení filtračních prostředků jsou vytvořeny vedle sebe v axiálním směru, trubka pro přenášení plamene, ve které je vytvořen určitý počet otvorů pro přenášení plamene, je umístěna uvnitf spalovací komory, tato trubka pro přenášení plamene je • ·
-11··· · • · ··· · vedena v axiálním směru bloku a konec této trubky je připojen ke komoře, v níž se nacházejí zážehové prostředky.
Trubka pro přenášení plamene je vedena v axiálním směru bloku a konec této trubky je připojen ke komoře, v níž se nacházejí zážehové prostředky. Navíc na základě skutečnosti, že plynové vyvíjecí činidlo je přidržováno pomocí destičkové součásti, může se trubka pro přenášení plamene zhotovovat tak, aby vstupovala dovnitř prostoru, v němž jsou uchovávány plynové vyvíjecí prostředky, skrze středový otvor v destičkové součásti, a je výhodné, aby se některé nebo všechny z určitého počtu otvorů pro přenášení plamene, které jsou vytvořeny v trubce pro přenášení plamene, nacházely uvnitř prostoru pro uchovávání plynových vyvíjecích prostředků. V případě tohoto konstrukčního uspořádání nebrání destičková součást přenášení plamene vyvinutého v důsledku hoření zážehových prostředků, takže plamen prochází trubkou pro přenášení plamene a vyšlehává do spalovací komory z otvorů pro přenášení plamene, v důsledku čehož je zajištěno spolehlivé zažehávání a spalování plynového vyvíjecího činidla ve spalovací komoře.
Obzvláště je třeba uvést, že ve vyvíjecí plynu podle přihlašovaného vynálezu je možné zkrátit rozměr spalovací komory v podélném směru, protože spalovací komora a filtrační prostředky se nacházejí vedle sebe v axiálním směru bloku. V této struktuře se mohou například zážehové prostředky zhotovovat jednodušším způsobem, než je tomu ve struktuře, v níž je válcovitý filtr umístěn uvnitř bloku a spalovací komory je vymezena uvnitř tohoto válcovitého filtru. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že, je-li spalovací komora vytvořena ve filtračních prostředcích, je taková spalovací komora delší v axiálním směru a takto v zájmu zažehávání a spalování plynového vyvíjecího činidla uloženého na konci spalovací komory se množství převáděcí nálože tvořící zážehové prostředky musí zvýšit, popřípadě se objevuje potřeba uplatňování složitého a nákladného zážehového systému (zážehových prostředků) používajícího detonaění zápalníci. Avšak v případě, kdy je spalovací komora a komora pro uložení filtračních prostředků umístěna tak, jak to bylo popsáno v předcházejícím textu, se může vzdálenost v podélném směru spalovací komory zkrátit a plynové vyvíjecí prostředky se mohou zažehávat a spalovat s použitím normálních zážehových prostředků.
Válcovitý blok tvořící vnější kryt vyvíječe plynu může obsahovat válcovitý rozptylovací kryt, který má ve své obvodové stěně vytvořen určitý počet plynových výpustných otvorů, a uzavírací víka, jež uzavírají opačné koncové otvory obvodové stěny. V té částí obvodové stěny
-12rozptylovacího kiytu, kde se nachází komora pro uložení filtračních prostředků (která bude popsána v dalším textu), je vytvořen určitý počet plynových výpustných otvorů. Víko, které uzavírá otvor rozptylovacího krytu nacházejícího se v blízkosti spalovací komoiy, může mít kruhovou část a válcovitou část, jež vyčnívá axiálně vnějším směrem z bloku, a zážehové prostředky se mohou umisťovat do vnitřku válcovité části. Pokud se blok vyrábí tímto způsobem, pak se může rozptylovací kryt zhotovovat na základě pouhého vytvoření plynových výpustných otvorů v obvodové stěně kovové rovné trubky, čímž se výrobní náklady mohou snížit. Umisťují-li se zážehové prostředky ve válcovité části, která vystupuje z bloku, je možné navíc zajistit maximální prostor ve spalovací komoře.
Filtrační prostředky pro ochlazování plynu vyvíjeného při spalování plynových vyvíjecích prostředků se mohou vkládat do komoiy pro uložení filtračních proslředků. Tyto filtrační prostředky se umisťují do bloku a používají se pro účely ochlazování a/nebo čištění plynu vyvíjeného při spalování plynových vyvíjecích proslředků. Například je možné použití takového čisticího filtru a/nebo ochlazovacího prostředku, kteiý se v této oblasti techniky běžně používá, nebo je možné použití vrstvené drátové síťoviny nebo podobně zhotovované lisovaným tvarováním kruhového, vrstveného tělesa z drátové síťoviny vyrobené z materiálu, jenž je pro tento účel použitelný. Filtrační prostředky se mohou zhotovovat v podobě zdvojené struktuiy vykazující rozdílné tlakové ztráty uvnitř a na vnějšku, přičemž funkce ochrany filtračních prostředků se může zabezpečovat uvnitř a funkce potlačování nafukování filtračních prostředků se může zabezpečovat z vnějšku. Filtrační prostředky se výhradně neomezuji jen na drátěnou síťovinu zhotovovanou z drátěných prutů a pro účely zhotovování filtračních prostředků lze používat děrovaný kovový plech ve válcovitém tvaru. Jestliže je vnější obvod filtračních prostředků přidržován pomocí vnější vrstvy, která obsahuje vrstvené těleso z drátěné síťoviny nebo pórovité válcovité těleso, případně kruhový pás nebo podobně, je možné potlačovat tendenci rozpínání filtračních prostředků.
Je výhodné, že filtrační prostředky jsou umístěny za mezerou, která má předem stanovenou šířku a nachází se mezi vnitřním obvodovým povrchem bloku a filtračních prostředků. Vytvořením mezety mezi vnějším obvodovým povrchem filtračních prostředků a vnitřního obvodového povrchu bloku vzniká možnost toho, že, prochází-li vyvinutý plyn skrze filtrační prostředky, tento plyn se koncentruje na části filtračních prostředků v okolí plynových výpustných otvorů a ve skutečnosti se mohou využívat všechny části filtračních proslředků.
-13Přihlašovaný vynález rovněž poskytuje vyvíječ plynu, jehož blok obsahuje v souvislosti s umístěním filtračních prostředků ve vztahu k mezeře, jež je vytvořena mezi vnitřním obvodovým povrchem bloku a filtračními prostředky, válcovitý rozptylovací kryt, který má ve své obvodové stěně vytvořen určitý počet plynových výpustných otvorů, a uzavírací víka, jež uzavírají opačné koncové otvoiy obvodové stěny, přičemž filtrační prostředky jsou přidržovány a znehybnčny pomocí uzavíracího víka uzavírajícího otvor na straně komory pro uložení filtračních prostředků. V tomto vyvíječi plynu má uzavírací víko kruhovou část, která je připojena k otevřenému okraji rozptylovacího bytu, přičemž tato kruhová část vyčnívá z kruhové části směrem ke komoře pro uložení filtračních prostředků a šroubová část vystupuje z kndiové části na vnějšku bloku. Pokud se filtrační přidržovací součást, bera má vnitřní obvodovou stěnu kruhové části vyčnívající do duté části filtračních prostředků, a vnější obvodová stěna, jež je tvarově přizpůsobena pro vstup do bloku, nacházejí na straně komory pro uložení filtračních prostředků, pak vnitřní povrch filtračních prostředků může být přidržován pomocí vnitřní obvodové stěny přidržovací součásti filtračních prostředků.
Jako plynové yyvíjecí prostředky uchovávané ve spalovací komoře se může bomě azidového plynového vyvíjecího činidla na bázi obvykle a široce používaného anorganického azidu, jako je azid sodný, používat bezazidové plynové vyvíjecí činidlo, které se nepřipravuje na bázi anorganického azidu. Avšak s ohledem na bezpečnost se upřednostňuje bezazidové plynové vyvíjecí činidlo.
Vyvíječ plynu, berý byl popsán v předcházejícím textu, se vkládá do modulové skříňky společně s airbagem (tělesem airbagu), kteiý se plní plynem vyvinutým ve vyvíječi plynu, čímž se vytváří airbagové zařízení. V airbagovém zařízení se vyvíječ plynu uvádí do činnosti v reakci na náraz, beiý detekuje nárazové čidlo, a plyn vyvinutý v důsledku hoření se vypouští z pouzdrového otvoru pro vypouštění plynu. Plyn vyvinutý v důsledku hoření proudí do airbagu a následně nafukovaný airbag vyráží víko modulu, výsledkem čehož je vytvoření polštáře, kteiý vstřebává náraz mezi tvrdou strukturou v motorovém vozidle a pasažérem.
V souladu s přihlašovaným vynálezem lze sestavit vyvíječ plynu, beiý má jednoduchou strukturu a může se vyrábět snadno, přičemž v tomto vyvíječi plynu se může množství plynového vyvíjecího činidla měnit a toto plynové vyvíjecí činidlo se může zažehávat a spalovat bez selhání i s použitím spouštěcích prostředků majících normální výkon. Obzvláště na základě
14·· • 99 9 zjednodušení struktury utěsnění ve spalovací komoře je možné vyrábět plynový vyvíječ pro airbag při investování nižších výrobních nákladů.
Navíc ve vyvíjeěi plynu, k jehož struktuře patří kombinace trubky přenášející plamen a destičkové součásti, se může množství plynového vyvíjecího činidla uchovávaného ve spalovací komoře přiměřeně obměňovat a vyvíječ plynu může mít širší využitelnost.
(3) Vyvíječ plynu vyznačující se tím, že obsahuje dva zážehové prostředky a tím, že jedna ze spalovacích komor je v průchozím propojení s komorou pro uložení filtračních prostředků:
Ve vyvíjeěi plynu, který se sestavuje tímto způsobem, platí, že, je-li jedna ze spalovacích komor v průchozím propojení s komorou pro uložení filtračních prostředků, pak se může ochrana plynových vyvíjecích činidel proti vlhku a ochrana vnitřních kovových součástí proti rezivění zajišťovat pouhým utěsněním určitého počtu plynových výpustných otvorů, jež jsou vytvořeny v obvodové stěně bloku, a je možné zjednodušit strukturu utěsnění ve spalovací komoře. To znamená, že, provádí-li se utěsňování plynových výpustných otvorů s použitím různých druhů utěsňovacích struktur, jako je utěsňování plynových výpustných otvorů pomocí těsnicí pásky, je možné zabezpečovat ochranu plynových vyvíjecích činidel proti vlhku a ochranu vnitřních kovových součástí proti rezivění.
Pokud je na jednom konci bloku umístěna misková součást mající určitý počet průchozích otvorů, pak jedna ze dvou spalovacích komor, které jsou vytvořeny na opačných koncích bloku, může být vymezena uvnitř miskové součásti. V tomto případě je možné vymezovat spalovací komoru uvnitř miskové součásti a komoru pro uložení filtračních prostředků na základě uzavření průchozích otvorů s použitím uzavírací součásti. Uzavírací součástí pro uzavření průchozích otvorů může být nerezavějící fólie, která má tloušťku od 20 pm do 80 pm. Taková nerezavějící fólie se může připevňovat k vnitřní nebo vnější straně miskové součásti s použitím různých mořidel nebo lepidel. Dalším použitelným příkladem uzavírací součásti může být taková uzavírací součást, která se protrhává v důsledku spalování plynových vyvíjecích prostředků uchovávaných ve spalovací komoře vymezené v miskové součásti, avšak nikdy se neprotrhává v důsledku spalování plynových vyvíjecích prostředků v jiné spalovací komoře, která je v průchozím propojení s komorou pro uložení filtračních prostředků.
• 9 ···*
4
4
9 • 4
Je výhodné, že v obvodové stěně miskové součásti je vytvořen určitý počet průchozích otvorů. Plamen a plyn vypouštěný z další komoiy obvykle prochází přes axiální prostor filtračních prostředků a naráží přímo na spodek miskové součásti. Avšak s pomocí průchozích otvorů vytvořených v obvodové stěně miskové součásti je možné odvracet vypuzování plamene a plynu z další komory přímo na spodek miskové součásti. Navíc tehdy, jsou-li v obvodové stěně miskové součásti vytvořeny řečené průchozí otvory, vytváří se výhodná dráha proudění mezi vnějším obvodem miskové součásti a vnitřním obvodem bloku a tato dráha proudění vede od těchto průchozích otvorů do komory pro uložení filtračních prostředků.
Přepážková součást, která má určitý počet průchozích otvorů, se může umístit do spalovací komoiy, jež je průchozím propojení s komorou pro uložení filtračních prostředků. Přepážková součást plní funkci blokování pohybu plynových vyvíjecích prostředků, které se uchovávají ve spalovací komoře, směrem do komory pro uložení filtračních prostředků. Tato přepážková součást neplní funkci seřizování vnitřního tlaku ve spalovací komoře, která je průchozím propojení s komorou pro uložení filtračních prostředků. Tlak v bloku se při spalování seřizuje pouze na základě stanovování průchozí plochy plynových výpustných otvorů, které jsou vytvořeny v bloku. Proto přepážková součást, která se používá pro takový účel, má průchod, který je menší než vyvíječ plynu, jenž je umístěn ve spalovací komoře, a celková průchozí plocha tohoto průchodu je větší než plocha plynových výpustných otvorů. Je výhodné, když je celková průchozí plocha v přepážkové součásti přinejmenším 1,5 násobkem celkové průchozí plochy plynových výpustných otvorů. V tomto popisu se celkovou průchozí plochou přepážkové součásti rozumí součet otevřených ploch celých průchozích otvorů, které jsou vytvořeny v přepážkové součásti, a celková průchozí plocha plynových výpustných otvorů znamená součet otevřených ploch plynových výpustných otvorů vytvořených v bloku.
Přepážková součást musí mít potřebnou pevnost, aby byla schopna vzdorovat vnitřnímu tlaku (vnitřnímu tlaku ve spalovací komoře v průběhu hoření vyvíječe plynu) ve spalovací komoře, která je ve vzájemném průchozím propojení s komorou pro uložení filtračních prostředků. Aby byla taková pevnost zajištěna, může se přepážková součást například vytvořit v podobě vypuklého tvaru, jehož vypuklé zakřivení směřuje ke spalovací komoře. Přepážková součást, která má takový tvar, se stěží deformuje účinkem tlaku vznikajícího při spalování plynových vyvíjecích prostředků ve spalovací komoře.
16Otvory na opačných koncích válcovitého bloku musí být uzavřeny. Na základě toho v přihlašovaném vynálezu platí, že blok má jednak válcovitý rozptylovací kryt, který má ve své obvodové stěně vytvořen určitý počet plynových výpustných otvorů, a jednak uzavírací víka, jež uzavírají opačné koncové otvory obvodové stěny. V té oblasti obvodové stěny rozptylovacího krytu, kde se nachází komora pro uložení filtračních prostředků (která bude popsána v dalším textu), je vytvořen určitý počet plynových výpustných otvorů. Víko, které uzavírá otvor rozptylovacího krytu nacházejícího se v blízkosti spalovací komory, může mít kruhovou část a válcovitou část, jež vyčnívá axiálně vnějším směrem z bloku, a zážehové prostředky se mohou umisťovat do vnitřku válcovité části. Umisťují-li se zážehové prostředky ve válcovité části, která vystupuje z bloku, pak je možné zajistit maximální prostor ve spalovací komoře. Pokud válcovitá část vystupuje axiálním směrem z bloku a na jeho obvodu je vytvořen závit, pak se vyvíjeě plynu může připevňovat k modulu pomocí matice, která se šroubuje na válcovitou část.
Dovnitř tvarovaná destičková součást ve tvaru příruby se může umístit do spalovací komory nacházející se uvnitř válcovitého bloku. Množství uchovávaných plynových vyvrjecích činidel se může seřizovat na základě takového technického opatření, které umožňuje, aby řečená destičková součást měla schopnost kluzného pohybu v axiálním směru bloku. Kluzná destička se může například zavádět do spalovací komory tak, aby potlačovala plynová vyvíjecí činidla uchovávaná ve spalovací komoře ke straně, na níž se nachází komora pro uložení filtračních prostředků, tedy směrem k přepážkové součásti. I když se množství uchovávaného plynového vyvíjecrho činidla může mírně měnit, znehybňuje se plynové vyvíjecí činidlo ve spalovací komoře na základě uspořádání struktury destičkové součásti a přepážkové součásti, čímž se toto plynové vyvíjecí činidlo může chránit před poškozením v důsledku vibrací. Destičková součást, která se zavádí do spalovací komory, se může zhotovovat v podobě trubky, na níž je umístěna dovnitř tvarovaná destičková součást ve tvaru příruby. Použije-li se takové tvarové uspořádání destičkové součásti, pak část ve tvaru příruby může přitlačovat a/nebo udržovat plynové vyvíjecí prostředky, které se uchovávají ve spalovací komoře, na straně komory pro uložení filtračních prostředků.
Obzvláště je třeba zmínit to, že mezi určitým počtem spalovacích komor, ve kterých se může množství uchovávaných plynových vyvíjecích prostředků měnit, je v axiálním směru výhodně vedena trubka pro přenášení plamene, v jejíž obvodové stěně je vytvořen určitý počet
17* · • · ♦ * « · «
I * · otvorů pro přenášeni plamene, a konec trubky pro přenášení plamene je připojen k vnitřku válcovité části uzavíracího víka tak, aby se plynové vyvíjecí prostředky bez selhání spalovaly po zažehnutí zážehovými prostředky. Trubka pro přenášení plamene se může zhotovovat tak, aby vstupovala dovnitř prostoru, v němž jsou uchovávány plynové vyvíjecí prostředky, skrze středový otvor v destičkové součásti. Dále je výhodné, aby se některé nebo všechny z určitého počtu otvorů pro přenášení plamene, které jsou vytvořeny v trubce pro přenášení plamene, nacházely uvnitř prostoru pro uchovávání plynových vyvíjecích prostředků. V případě tohoto konstrukčního uspořádání nebrání destičková součást přenášení plamene vyvinutého v důsledku hoření zážehových prostředků, takže plamen prochází trubkou pro přenášení plamene a vyšlehává do spalovací komoiy z otvorů pro přenášení plamene, v důsledku čehož se mohou zažehávat a spalovat plynové vyvíjecí prostředky, která jsou rozmístěny kolem ve spalovací komoře.
Plynové vyvíjecí prostředky, které se uchovávají v každé spalovací komoře, jsou určeny pro nafukování airbagu při zadržování pasažéra s použitím pracovního plynu vyvíjeného v důsledku spalování plynových vyvíjecích prostředků. V této souvislosti je třeba uvést, že zážehové prostředky obsahují převáděcí nálož, která se zažehává a spaluje na základě činnosti spouštěče a zajišťuje zažehávání a následné spalování plynových vyvíjecích prostředků, avšak spalinový plyn, jenž se vyvíjí v důsledku spalování převáděcí nálože, není určen pro nafukování aibagu. V tomto znaku se oby typy plynu mohou jasně odlišovat od sebe. Navíc dvě spalovací komoiy, které jsou vytvořeny v bloku, jsou určeny výhradně pro uchovávání plynových vyvíjecích prostředků. Proto i přes skutečnost, že zážehové prostředky obsahují převáděcí nálož a tato převáděcí nálož se uchovává ve vymezeném prostoru (v dalším textu bude označován jako „úložná komůrka“), přičemž tato úložná komůrka pro převáděcí nálož se jasně odlišuje od spalovací komory pro uchovávání plynových vyvíjecích prostředků.
Kromě azidového plynového vyvíjecího činidla na bázi obvykle a široce používaného anorganického azidu jako je azid sodný se může jako plynový vyvíjecí prostředek používat bezazídové plynové vyvíjecí činidlo, které se nepřipravuje na bázi anorganického azidu. Avšak s ohledem na bezpečnost se upřednostňuje bezazidové plynové vyvíjecí činidlo a takovým bezazidovým plynovým vyvíjecím kompozitem může například být organický kompozitní materiál obsahující dusík, jako je tetrazol, triazol nebo jeho kovová sůl, a oxidační činidlo, jako je dusičnan alkalického kovu, kompozitní materiál používající dusičnan triaminoguanidinu,
-18ί· ♦ .· . ί '» * • ♦ ·* • 9 ·» * ♦ * * • * «
W * ♦
4*4 • · · ·** karbohydroazid, nitroguanidin a podobně jako palivo a zdroj dusíku a dále používající dusičnan, chlorečnan nebo chloristan nebo podobně alkalického kovu nebo zemitý alkalický kov jako oxidační činidlo. Navíc plynové vyvíjecí prostředky se mohou vhodně volit podle takových požadavků, jako je rychlost hoření, neprodukování jedovatých látek, teplota při spalování, počáteční rozkladná teplota.
Ve dvou spalovacích komorách, které jsou vytvořeny v bloku, lze používat plynové vyvíjecí prostředky mající ve vzájemném porovnání rozdílné rychlosti hoření. V tomto případě se v příslušných spalovacích komorách mohou používat plynové vyvíjecí prostředky mající rozdílné složení nebo poměr zastoupení jednotlivých složek kompozitního materiálu, takže například se může používat azid sodný nebo bezazidový nitroguanidin jako palivo a zdroj dusíku. Alternativně se plynové vyvíjecí prostředky mohou připravovat s ohledem na změny tvaru kompozitního materiálu tak, aby byl ve tvaru tablet, ve tvaru třísek, ve tvaru dutého válečku, ve tvaru kotouče, ve tvaru tělesa s jediným otvorem nebo ve tvaru pórovitého tělesa, popřípadě se plynové vyvíjecí prostředky mohou připravovat s ohledem na změny plochy jejich povrchu podle velikosti vytvořeného tělesa. Obzvláště je třeba zmínit to, že, připravují-li se plynové vyvíjecí prostředky v podobě pórovitého tělesa s množstvím průchozích otvorů, pak uspořádání těchto otvorů není nijak omezeno, avšak v zájmu stabilizování výkonu vyvíječe plynu se za výhodné považuje takové uspořádání, v němž je vzdálenost mezi vnější koncovou částí vytvořeného tělesa a středem otvoru a vzdálenost mezi jednotlivými středy otvorů v podstatě stejná. Konkrétně ve váleěkovitém tělese majícím kruhový tvar příčného řezu může být za výhodnou považována taková struktura, v níž je jeden otvor umístěn ve stíredu tělesa a šest otvorů je vytvořeno kolem řečeného středového otvoru tak, aby střed každého otvoru byl vrcholem rovnostranného trojúhelníka a aby všechny středy otvorů byly od sebe vzdáleny v rozsahu stejného rozměru. Navíc lze stejným způsobem vytvářet osmnáct otvorů kolem jednoho středového otvoru. Avšak počet otvorů a jejich rozmístěni se určuje s ohledem na potřebu snadné výroby plynového vyvíjecího Činidla, výrobní náklady a výkon, přičemž tento počet a rozmístění není konkrétně omezeno.
Filtrační prostředky pro ochlazování pracovního plynu, kteiý se vyvíjí v důsledku spalování plynových vyvíjecích prostředků, jsou umístěny v komoře pro uložení filtračních prostředků, jež je vytvořena mezi dvěma spalovacími komorami. Tyto filtrační prostředky se umisťují do bloku a používají se pro účely ochlazování a/nebo čištění plynu vyvíjeného při
-19fc* fcfcfc* • fc · ♦ fc * fcfcfc ·· fc fcfc fcfc • * • fcfcfc ·· fcfc • fcfc » fcfc « fcfcfc · fc · · ·« fcfcfcfc spalování plynových vyvíjecích prostředků. Kromě filtru pro čištění pracovního plynu a/nebo ochlazovacího prostředku, který se v této oblasti techniky běžně používá, je například možné použití filtru z vrstvené drátové síťoviny, který se zhotovuje lisovaným tvarováním kruhového, vrstveného tělesa z drátové síťoviny vyrobené z materiálu, jenž je pro tento účel použitelný. Filtrační prostředky se mohou zhotovovat v podobě zdvojené struktiuy vykazující rozdílné tlakové ztráty uvnitř a na vnějšku, přičemž funkce ochrany filtračních prostředků se může zabezpečovat uvnitř a funkce potlačování nafukování filtračních prostředků se může zabezpečovat zvnějšku. Materiály filtračních prostředků se výhradně neomezují jen na drátěnou síťovinu zhotovovanou z drátěných prutů a pro účely zhotovování filtračních prostředků lze používat děrovaný kovový plech ve válcovitém tvaru. Vnější obvod filtračních prostředků se přidržuje pomocí vnější vrstvy, která obsahuje vrstvené těleso z drátěné síťoviny nebo pórovité válcovité těleso, případně kruhový pás nebo podobně, takže existuje možnost potlačování tendence rozpínání filtračních prostředků.
Filtrační prostředky se udržují v příslušné poloze pomocí přidržovací součásti pro přidržování filtračních součástí a jsou upevněny uvnitř bloku tak, aby mezi vnitřním obvodovým povrchem bloku a filtračními prostředky byla vytvořena mezera. Tato mezera vytvořená mezi vnějším obvodovým povrchem filtračních prostředků a vnitřním obvodovým povrchem bloku znemožňuje hromadění pracovního plynu v okolí plynových výpustných otvorů, avšak umožňuje procházení pracovního plynu skrze filtrační prostředky a tím vytváří podmínky pro využívám všech částí filtračních prostředků.
V bloku jsou rovněž umístěny zážehové prostředky, které detekují náraz a následně spouštějí zažehnávání a spalování plynových vyvíjecích prostředků. Jako zážehové prostředky se ve vyvíječi plynu podle přihlašovaného vynálezu používají zážehové prostředky elektrického typu, které spouštějí svou činnost na základě elektrického signálu (nebo spouštěcího signálu) vysílaného z nárazového čidla nebo podobně, jež detekuje náraz. Zážehové prostředky elektrického typu obsahují jednak zážehové prostředky, které spouštějí svou činnost na základě elektrického signálu vysílaného z elektrického čidla pro detekování nárazu výhradně s použitím elektrického mechanismu, jako je polovodičové akcelerační čidlo, a jednak převáděcí nálož, která se zažehává a spaluje v důsledku spuštění činnosti zážehových prostředků.
-2044 444* ·
• · • 4
4
9 9 9
9 9
9 9 449 9 9 9 9
9 · 9
9 +9 •
* * •
4 • 4
Vyvíječ plynu, který byl popsán v předcházejícím textu, se vkládá do modulové skříňky společně s airbagem (tělesem airbagu), který se nafukuje plynem vyvinutým ve vyvíječi plynu, čímž se vytváří aírbagové zařízení. V airbagovém zařízení se vyvíječ plynu uvádí do činnosti v reakci na náraz, který detekuje nárazové čidlo, a plyn vyvinutý v důsledku hoření se vypouští z plynových vypouštěcích otvorů bloku. Plyn vyvinutý v důsledku hořem proudí do airbagu a následně nafukovaný airbag vyráží víko modulu, výsledkem čehož je vytvoření polštáře, který vstřebává náraz mezi tvrdou strukturou v motorovém vozidle a pasažérem, jenž se v době nehody v motorovém vozidle nachází.
Podle přihlašovaného vynálezu je možné sestavovat vyvíječ plynu, v němž je velikost bloku malá, kdy tento vyvíječ plynu se může zhotovovat snadno, neboť jeho konstrukční stavba je jednuduchá, a při činnosti způsobuje tak malý náraz na pasažéra, jak je to jen v počáteční fázi činnosti možné, přičemž počáteční výkon a časování nárůstu výkonu se může libovolně seřizovat tak, aby existovala schopnost zadržení pasažéra dokonce i tehdy, když okolnosti vztahující se k pasažérovi (zdaje například výška, v níž pasažér sedí, malá nebo velká, zda je pasažérem dospělá osoba nebo dítě a podobně), poloha při sezení (například poloha pasažéra držícího volant) a podobně jsou rozdílné.
Konečně ve vyvíječi plynu podle přihlašovaného vynálezu lze omezit složitost utěsňovacích struktur na základě vytvoření průchozího propojení mezi jednou ze spalovacích komor a komorou pro uložení filtračních prostředků. Ve vyvíječi plynu, který má strukturu obsahující kombinaci trubky pro přenášení plamene a destičkovou součást, se může množství plynového vyvíjecího činidla uchovávaného ve spalovací komoře přiměřeně měnit a tím lze získat takový vyvíječ plynu, jehož použiti může být celkově širší.
Přehled obrázků na výkrese
Nyní bude proveden popis výhodných provedení přihlašovaného vynálezu s odkazem na připojená vyobrazení, na nichž:
Obr. 1 je pohled na příčný řez v podélném směru, který předvádí provedení vyvíječe plynu (1) pro airbag podle přihlašovaného vynálezu;
Obr. 2 je perspektivní pohled předvádějící rozptylovací kryt vyvíječe plynu, který je nakreslen na obr. 1;
9 9 9 9 9 ·♦ 9 9»· ·9<9
9 9 * « 999 9 9 *
99 99 99 9*9 9 9
999 «999 99«
9· 9 9 9- ·· 9· ·99·
-21 Obr. 3 je pohled na příčný řez, jenž předvádí rozptylovaeí kryt podle dalšího provedení, přičemž (a) je příčný řez v podélném směru a (b) je příčný řez ve směru, který je kolmý k podélnému směru;
Obr. 4 je perspektivní pohled předvádějící rozptylovaeí kryt podle dalšího provedení přihlašovaného vynálezu;
Obr. 5 je pohled na příčný řez v podílném směru, který předvádí vyvíječ plynu pro airbag podle dalšího provedení přihlašovaného vynálezu;
Obr. 6 je pohled na příčný řez v podílném směru vyvíječe plynu, který předvádí provedení vyvíječe plynu (2) pro airbag podle přihlašovaného vynálezu;
Obr. 7 je pohled na příčný řez ve svislém směru, který předvádí provedení vyvíječe plynu (3) podle přihlašovaného vynálezu; a
Obr. 8 je schematický pohled předvádějící airbag podle přihlašovaného vynálezu.
Seznam odkazových značek:
rozptylovaeí kryt blok plynový výpustný otvor spalovací komora plynové vyvíjecí činidlo filtrační prostředky komora pro uložení filtračních prostředků těsnicí páska trubka pro přenášení plamene příčková součást řada plynových výpustných otvorů skupina plynových výpustných otvorů
101 rozptylovaeí kryt
102 uzavírací víko
104 plynový výpustný otvor
106 komora pro uložení filtračních prostředků • Φ »*««
-22φ « · φ · φ φφφ *-· · *Φ »* • ΦΦΦ · Φ Φ · ·
ΦΦ
Φ *
Φ
107 plynové vyvíječi činidlo
108 trubka pro přenášení plamene
110 příčková součást
112 přidržovací součást pro přidržování filtračních prostředků
113 zažehovač
115 filtrační prostředky
117 těsnicí páska
118 destičková součást
201 rozptylovací kryt
202a první uzavírací víko
202b druhé uzavírací víko
203 blok
204 plynový výpustný otvor
205a první plynové vyvíječi činidlo
205b druhé plynové vyvíječi činidlo
206a první spalovací komora
206b druhá spalovací komora
207 filtrační prostředky
208 komora pro uložení filtračních prostředků
209 těsnicí páska
213 trubka pro přenášení plamene
217 příčková součást
218 průchozí otvor
223 destičková součást
224 misková součást
225 uzavírací součást
226a první zážehové prostředky
226b druhé zážehové prostředky
228 přidržovací součást pro přidržování filtračních prostředků
-234« ·«·« *· ♦* ·· 44 « » · 49« 4 » 4 4
4 4 · 4 4*4 4 4 ·
44 44 44 444 4 4
444 · 4 4 4 44« • 4 4 44 ► · 44 4444
Příkladv provedení vynálezu
Nyní bude následovat popis vyvíječe plynu pro airbag podle přihlašovaného vynálezu v návaznosti na provedení, která jsou předvedena na připojených vyobrazeních.
První provedení. Obr. 1 je svislý příčný řez prvního provedení vyvíječe plynu pro airbag podle prvního provedení přihlašovaného vynálezu.
Vyvíječ plynu má celistvý blok 3, který v jednom celku obsahuje rozptylovací kryt I s plynovým výpustným otvorem 4 a dvě uzavírací víka 2, jež uzavírají otvoiy na koncích rozptylovacího kiytu 1. V obvodové stěně válcovitého bloku 3 je vytvořen určitý počet výpustných otvorů, které jsou seřazeny v axiálním směru bloku tak, jak to bude popsáno v dalším textu. Na obou stranách bloku 3 (tzn. na stranách, na nichž se nacházejí uzavírací víka) ve smyslu axiálního směru jsou vytvořeny spalovací komory 6 pro uložení plynových vyvíjecích činidel 5 plnících funkci plynových vyvíjecích prostředků. Mezi spalovacími komorami 6, tedy v blízkosti středu bloku 3, je umístěna komora 8 pro uložení válcovitých filtračních prostředků 7. Jak je na tomto vyobrazení vidět, v právě popisovaném provedení je pravostranná spalovací komora vymezena jako první spalovací komora 6a a levostranná spalovací komora je vymezena jako druhá spalovací komora 6b. První spalovací komora 6a je v průchozím propojení s komorou 8 pro uložení filtračních prostředků.
Z obr. 2 lze vypozorovat, že rozptylovací kiyt 1 se zhotovuje v podobě válcovité, rovné trubky. V části obvodové stěny rozptylovacího kiytu 1, v níž se nachází komora 8 pro uložení filtračních prostředků, je vytvořen určitý počet plynových výpustných otvorů 4, které jsou seřazeny za sebou v axiálním směru bloku 3 tak, že tvoří řadu 50 plynových výpustných otvorů. Skupinu 60 plynových výpustných otvorů vytváří dvě řady 50 až šest řad 50 plynových výpustných otvorů, které jsou vedeny blízko sebe. Skupiny 60 plynových výpustných otvorů jsou vytvořeny v předem stanoveném rozmezí (výhodně ve středovém úhlu od 60° do 120°) v obvodovém směru bloku 3, přičemž v tomto provedení jsou skupiny 60 plynových výpustných otvorů umístěny v rozmezí 90°. Na vyobrazení je odstup mezi skupinami plynových výpustných otvorů vyznačen ve vnitřním úhlu 0, kteiý je vytvořen mezi skupinami plynových výpustných otvorů, které jsou rozmístěny vedle sebe v obvodovém směru. Je výhodné, že plynové výpustné otvory 4, které jsou ve skupině 60 plynových výpustných otvorů seřazeny vedle sebe v obvodovém směru, se nacházejí v takových seřízených polohách, aby
4« »«*· ♦ *
-24• · • »*· • · « • · « *· 4» • » ♦ * β β » • » · • · 4
-»* ···· středový úhel φ mezi nimi byl v rozsahu od 10° do 30°. Navíc v tomto provedení mají řady 50 plynových výpustných otvorů tvořící skupinu 60 plynových výpustných otvorů takové plynové výpustné otvoiy 4, které mající příslušně rozdílné vnitřní průměty, ale je přirozené, že existuje možnost vytváření skupiny 60 plynových výpustných otvorů ze dvou až šesti řad 50 plynových výpustných otvorů obsahujících plynové výpustné otvoiy 4 se stejnou velikostí. Ve vztahu k uspořádání plynových výpustných otvorů, které je předvedeno na obr. 3a předvádějícím příčný řez vzatá v podélném směru, se může šest plynových výpustných otvorů 4 seřadit v axiálním směru bloku 3 a tím vytvořit řadu 50 plynových výpustných otvorů, přičemž šest řad 50 plynových výpustných otvorů se může sdružit blízko sebe v obvodovém směru bloku 3 a tím vytvořit skupinu 60 plynových výpustných otvorů. Na obr. 3b, kteiý předvádí příčný řez vzatý podle směru, jenž je kolmý k podélnému směru, se mohou čtyři skupiny 60 plynových výpustných otvorů rozmístit v obvodovém směru bloku 3 v rozmezí středového úhlu (0) 90°. Z příkladu předvedeného na obr. 3a a 3b lze vypozorovat, že uprostřed mezi šesti řadami 50 plynových výpustných otvorů tvořícími skupiny 60 plynových výpustných otvorů jsou dvě řady 50 plynových výpustných otvorů, jejichž plynové výpustné otvory 4 mají větší vnitřní průměiy, a že na opačných stranách těchto prostředních dvou řad 50 plynových výpustných otvorů se nacházejí vždy dvě řady 50 plynových výpustných otvorů, jejichž plynové výpustné otvoiy 4 mají menší vnitřní průměry.
Jak lze dále z obr. 4 vypozorovat, řady 50 plynových výpustných otvorů se mohou umisťovat nezávisle v obvodovém směru bez dodržování podmínky sdružování dvou až šestí řad 50 plynových výpustných otvorů blízko u sebe ve skupině plynových výpustných otvorů. V tomto případě se řady plynových výpustných otvorů rozmisťují v předem stanovených odstupech v obvodovém směru bloku. Plynové výpustné otvoiy 4 plní funkci seřizování vnitřního tlaku v bloku 3 v průběhu hoření plynového vyvíjecího činidla 5, přičemž celková průchozí, otevřená plocha plynových výpustných otvorů 4 se určuje na základě vlastností a podobně plynových vyvíjecích činidel 5, která se uchovávají v každé ze spalovacích komor 6.
Plynový výpustný otvor 4 se uzavírá s použitím těsnicí pásky 9, která se zhotovuje z hliníku a znemožňuje pronikáni vlhkosti. V přihlašovaném vynálezu platí, že s ohledem na přímočaré seřazení plynových výpustných otvorů 4 v podobě řady' nebo skupiny plynových výpustných otvorů v axiálním směru bloku 3 se výpustný otvor 4 může uzavírat pomocí těsnicí pásky 9 vedené zónově v axiálním směru bloku 3. Vzhledem k tomu, že těsnicí páska 9 se ··
25nemusí připevňovat v obvodovém směru bloku 3, je umisťování těsnicí pásky 9 snadné. Těsnicí páska 9 pro uzavírání plynového výpustného otvoru je výhodně širší než řada 50 plynových výpustných otvorů nebo skupina 60 plynových výpustných otvorů o 2 mm až 20 mm.
Každé uzavírací víko 2 obsahuje kruhovou část 21, které je připojena k otevřenému konci rozptylovacího krytu 1, a válcovitou část 22, jež je připojena ke středovému otvoru kruhové části do podoby jediného celku. Tato válcovitá část 22 vyčnívá z bloku 3 axiálně vnějším směrem a zážehové prostředky 26 jsou umístěny ve vnitřním prostoru válcovité části
22. V tomto provedení první uzavírací víko 2a, které je určeno pro uzavření koncového otvoru na straně první spalovací komory 6a, má válcovitou část 22a a kruhovou část 21a, jež je připojena ke konci válcovité části 22a způsobem připojování příruby. Druhé uzavírací víko 2b, které je určeno pro uzavření koncového otvoru na straně druhé spalovací komory 6b, má válcovitou část 22b a kruhovou část 21b, jež je kolmá k obvodové stěně válcovité části 22b podobně jako příruba. Do válcovité části 22a a 22b prvního a druhého uzavíracího víka 2a a 2b se příslušně umísťují první a druhé zážehové prostředky 26a a 26b. Jak první, tak i druhé zážehové prostředky 26a a 26b mají zažehovač 10, který je umístěn v zažehovaěové objímce 11, a převáděcí nálož 12, jež je určena pro zažehnutí a spálení v důsledku činností zažehovače
10. Ve válcovité části 22a prvního uzavíracího víka 2a je umístěna víková součást 14, která je připojena ke konci trubky 13 pro přenášení plamene, a ve válcovité části 22b druhého uzavíracího víka 2b je umístěna víková součást 16 podobající se pórovitému kotouči. Ve víkové součásti 16 je na straně druhé spalovací komory 6b vytvořen určitý počet otvorů 15b pro přenášení plamene. V obvodové stěně trubky 13 pro přenášení plamene je vytvořen určitý počet otvorů 15a pro přenášení plamene a její vnitřní prostor je v průchozím propojení s vnitřkem válcovité části 22a prvního uzavíracího víka 2a.
V právě popisovaném provedení se obvodový okraj kruhové části 22b, který tvoří druhé uzavírací víko 2b, zhotovuje jako součást, jež se rozšiřuje radiálním směrem ve vztahu k rozptylovacímu krytu 1. Na základě tohoto konstrukčního uspořádání může kruhová část 21b plnit funkci příruby tehdy, když se vyvíječ plynu připevňuje k modulu. Závitová drážka (například závitová drážka mající stoupání 1,0 mm s ohledem na průměr 22 mm válcovité části 22a) je vytvořena ve vnějším obvodovém povrchu válcovité části 22a prvního uzavíracího víka 2a. Pokud se na válcovitou část 22a našroubuje matice, pak taková matice může být výsledně použita při připevňování vyvíječe plynu k modulové skříňce.
-26** *«*« 9# ♦♦ 99 99 • 9 9 9 9 Λ 9 9 9 9 • * · · » »«♦ 9« 9 • * · * * 9 9 9 9 9 9 9 • 99 9 9 9 9 999
9 99 99 »t 9999
První spalovací komora 6a, která je na vyobrazení nakreslena na pravé straně bloku 3, je oddělena od komory 8 pro uložení filtračních prostředků pomocí přepážkové součásti. V právě popisovaném provedení ve funkci přepážkové součásti používá příčková součást 17, která je zakřivena do vypuklého oblouku směrem k prvním zažehovacím prostředkům 26a. Příčková součást 17 znemožňuje přemisťování plynového vyvíjecího činidla 5a směrem ke komoře 8 pro přemisťování filtračních prostředků. V příčkové součásti 17 je vytvořen určitý počet průchozích otvorů 18a, které umožňují průchozí propojení první spalovací komory 6a s komorou 8 pro uložení filtračních prostředků. Průchozí otvory 18a se neuzavírají těsnicí páskou nebo podobě, ale zůstávají otevřeny, přičemž první spalovací komora 6a je v nepřetržitém propojení s komorou 8 pro uložení filtračních prostředků. V souladu s takovým konstrukčním uspořádáním se může ochrana plynových vyvíjecích činidel proti vlhku a ochrana vnitřních kovových součástí proti rezivění zajišťovat pouhým utěsněním plynových výpustných otvorů 4, jež jsou vytvořeny v obvodové stěně bloku 3, a struktura utěsnění se může zjednodušit. Průchozí otvory 18 vytvořené v příčkové součásti se mohou případně utěsnit pomocí vhodné těsnicí pásky tak, aby mohlo dojít k protržení těsnicí pásky v důsledku spalování plynového vyvíjecího činidla a tím se vytvořilo průchozí propojení mezi oběma zmíněnými komorami. První plynová vyvíjecí činidla 5a v podobě válečků se uchovávají v první spalovací komoře 6a. Plynová vyvíjecí činidla 5a se přidržují pomocí dovnitř tvarované destičkové součásti 23 podobající se přírubě, která má středový otvor, jímž prochází trubka 13 pro přenášení plamene. Obvodová stěna 19 destičkové součásti 23 tvarově odpovídá obvodovému tvaru spalovací komory 6a, a proto příruba 20, která je připojena k obvodové stěně 19, přidržuje plynová vyvíjecí činidla 5a ve spalovací komoře 6a. Na základě tohoto konstrukčního uspořádání je pohyb plynových vyvíjecích činidel 5a zablokován a v důsledku toho je odvráceno nebezpečí poškození plynových vyvíjecích činidel 5a účinkem vibrací. Navíc vzhledem ktomu, že obvodová stěna 19 destičkové součásti 23 tvarově odpovídá obvodovému tvaru spalovací komory 6a, může se tato destičková součást 23 kluzně pohybovat v axiálním směru bloku 3, a to dokonce i tehdy, když se množství uchovávaného plynového vyvíjecího činidla mění, čímž jsou vytvořeny podmínky pro spolehlivé přidržování, přitlačování a/nebo znehybnění plynových vyvíjecích činidel 5a.
Plynové vyvíjecí činidlo 5a uchovávané ve spalovací komoře 6a se přidržuje pomocí destičkové součásti 23 a plamen zážehových prostředků 26a se spolehlivě vypuzuje do
-27** 44*4 44 4 4 *4 44
4 4 4*4 4*44 * * 444·«- 44 4
444 4 4 44 4 * f
4-4 » 44 -4 4 *4 4444 spalovací komoiy 6a prostřednictvím trubky 13 pro přenášení plamene. Proto i v případě změny množství plynového vyvíjecího činidla 5a uchovávaného ve spalovací komoře 6a se plynové vyvíjecí činidlo zažehává a spaluje spolehlivě.
Příčková součást 17, v níž jsou vytvořeny průchozí otvory 18a, přidržuje plynové vyvíjecí činidlo 5a uchovávané v první spalovací komoře 6a, aby se znemožňoval pohyb plynového vyvíjecího činidla 5a do komoiy 8 pro uložení filtračních prostředků. Příčková součást 17 nemá íunkci seřizování vnitřního tlaku při spalování v první spalovací komoře 6a. Proto jsou průchozí otvoiy 18a seřízeny tak, aby jejich vnitřní průměr byl menší než velikost prvních plynových vyvíjecích činidel 5a a celková propustná plocha těchto průchozích otvorů 18a byla větší než celková propustná plocha plynových výpustných otvorů 4.
Navíc druhá spalovací komora 6b, která je na vyobrazení nakreslena na levé straně bloku 3, se umisťuje do vnitřku miskové součásti 24, v níž je vytvořen určitý počet průchozích otvorů 18b. Průchozí otvoiy 18b se uzavírají pomocí uzavíracích součástí 25, které se vyrábějí z nerezavějící fólie mající tloušťku přibližně 40 pm. Uzavírací součásti 25 se mohou přilepovat například s použitím mondla nebo lepidla. Průchozí otvoiy 18b se mohou vytvářet na spodku miskové součásti 24 (tzn. na straně komory 8 pro uložení filtračních prostředků). Avšak v zájmu znemožňování přímého vypuzování plamene a plynu vyvíjeného v první spalovací komoře 6a je v tomto provedení výhodné vytvářet průchozí otvoiy 18b v obvodové stěně 33. Jak je v tomto provedení předvedeno, v případě vytvoření průchozích otvorů 18b v obvodové stěně 33 miskové součásti 24 se mezi vnějším obvodovým povrchem miskové součásti 24 a vnitřním obvodovým povrchem bloku 3 vytváří dráha proudění 27, která vede z průchozích otvorů 18b do komoiy 8 pro uložení filtračních prostředků. Tato dráha proudění 27 mezi vnitřním obvodovým povrchem bloku 3 a vnějším obvodovým povrchem miskové součásti 24 se může například vytvářet na základě zmenšení vnějšího průměru miskové součásti 24 v té části, která směřuje od průchozích otvorů 18b ke komoře 8 pro uložení filtračních prostředků, čímž se zajišťuje prostor 27 mezi vnitřním obvodovým povrchem bloku 3 a vnějším obvodovým povrchem miskové součásti 24 tak, jak je to vyřešeno v tomto provedení. Ve druhé spalovací komoře 6b se uchovávají jednoděrová, druhá plynová vyvíjecí činidla 5b, která jsou přidržována pomocí destičkové součásti 23 a která jsou umístěna ve druhé spalovací komoře 6b podobně, jak je tomu v případě prvních plynových vyvíjecích prostředků 5a.
284« 4444 • 4 · • 44 ♦9 ·9
4 *
4 4··' • 9 94 * ♦ 4
4 9
4
4-4 » 4 4
4···
V tomto provedení se pro účely prvního plynového vyvíjecího činidla 5a a druhého plynového vyvíjecího činidla 5b používají plynová vyvíjecí činidla mající rozdílné tvary. Je přirozené, že se mohou používat stejná plynová vyvíjecí činidla v obou spalovacích komorách 6a, 6b, avšak stejně jako v tomto provedení se příslušné spalovací komory plní plynovými vyvíjecími činidly majícími rozdílné tvary, což umožňuje seřizování pracovního výkonu vyvíječe plynu (například v závislosti na průběhu nafukování airbagu). Jako další možnost lze navíc uvést to, že, jsou-li ve spalovacích komorách uchovávána plynová vyvíjecí činidla mající stejný tvar, avšak jsou rozdílné v přinejmenším jednom znaku, jako je rychlost hoření, složení kompozitního materiálu, poměry a množství složek v kompozitním materiálu, může se pracovní výkon vyvíječe plynu různě seřizovat podobně jako v právě popisovaném provedení.
Válcovité filtrační prostředky 7 se nacházejí v komoře 8 pro uložení filtračních prostředků. V tomto provedení se filtrační prostředky 7 zhotovují několikerým svinováním perforovaného plechového listu. Jako další příklad filtračních prostředků 7 může být uveden ochlazovaě/filtr, který se zhotovuje s použitím tělesa z vrstvené drátěné síťoviny a má ochlazovací účinek na pracovní plyn a plní funkci zachycování usazenin vznikajících při spalování. Filtrační prostředky 7 jsou připevněny k přidržovací součásti 28 pro přidržování filtračních prostředků, která tyto filtrační prostředky upevňuje, a mezi vnějším obvodovým povrchem filtračních prostředků 7 a vnitřním obvodovým povrchem bloku 3 je vytvořena mezera mající předem stanovenou šířku. V právě popisovaném provedení tato přidržovací součást 28 pro přidržování filtračních prostředků obsahuje vnitřní obvodovou stěnu 29, která tvarově vyhovuje pro vstup do středového otvoru filtračních prostředků 7, vnější obvodovou stěnu 30. jež směřuje opačným směrem ve vztahu k vnitřní obvodové stěně 29 a lícované vstupuje do vnitřního obvodového povrchu bloku, a kruhovou část 31 pro spojení vnitřní obvodové stěny 29 a vnější obvodové stěny 30. Vnitřní obvodové koncové povrchy filtračních prostředků 7 jsou lícované připevněny pomocí přidržovací součásti 28 pro přidržování filtračních prostředků v bloku 3. Mezera 32, která je vytvořena mezi vnějším obvodovým povrchem filtračních prostředků 7 a vnitřním obvodovým povrchem bloku 3 plní funkci dráhy pro proudění plynu, která znemožňuje hromadění pracovního plynu v okolí plynového výpustného otvoru 4 během proudění pracovního plynu přes filtrační prostředky 7. V právě popisovaném provedení se vnější obvodový povrch přidržovací součásti 28 pro přidržování
-29• to ··*· toto «to toto toto · to·· to < · to « · to toto ··* toto · to to · · · · to ··· ·· a «to «to ·«> «··· filtračních prostředků, která se nachází na straně první spalovací komory 6a, upevňuje s použitím lisování nebo vytváření vytlačované struktury na bloku 3.
V následujícím textu bude proveden popis postupu uvádění vyvíjeěe plynu, který je předveden na připojených vyobrazeních, do činnosti.
Při spouštění činnosti prvních zážehových prostředků 26a se nejdříve vyvíjí plamen, který prochází trubkou 13 pro přenášení plamene a vyšlehává do první spalovací komory 6a z otvorů 15a pro přenášení plamene. Tento plamen zažehává a spaluje první plynová vyvíjecí činidla 5a, aby se vyvíjel pracovní plyn. Pracovní plyn, který se vyvíjí v důsledku spalování prvních plynových vyvíjecích prostředků 5ji, proudí skrze průchozí otvory 18a příčkové součásti 17 a vstupuje do komory 8 pro uložení filtračních prostředků. V průběhu proudění pracovního ptynu skrze filtrační prostředky 7 se plyn čistí a ochlazuje a následně proudí do mezery 32, poté protrhává těsnicí pásku 9 a vypouští se z plynového výpustného otvoru 4. Druhá plynová vyvíjecí činidla 5b, která se uchovávají ve druhé spalovací komoře 6b, se nikdy nezažehávají a nespalují v důsledku spuštěného hoření prvních plynových vyvíjecích činidel 5a, protože průchozí otvory 18b miskové součásti 24 jsou uzavřeny pomocí protržitelné součásti. Druhá plynová vyvíjecí činidla 5b se zažehávají a spalují na základě spuštění činnosti druhých zážehových prostředků 26b. Avšak v případě použití automatického zážehového materiálu, který se zažehává a spaluje v důsledku tepla vyvíjeného při spalování (převáděným teplem) prvního plynového vyvíjecího činidla 5a přenášeného z bloku 3 nebo podobně, se mohou druhá plynová vyvíjecí činidla spalovat po zažehnutí pomocí automatických zážehových prostředků. Mezi takové automatické zážehové prostředky patří nitrocelulosa nebo podobně. Automatické zážehové prostředky se umisťují tak, aby k zažehnutí a spalování druhých plynových vyvíjecích činidel došlo se zpožděním 100 tisícin sekundy nebo více od spuštění činnosti prvních zážehových prostředků 26a.
Činnost druhých zážehových prostředků 26b se spouští současně s prvními zážehovými prostředky 26a nebo později po uplynutí předem stanovené prodlevy od spuštění prvních zážehových prostředků 26a. Výsledkem toho je seřízení zážehového načasování obou zážehových prostředků 26a a 26b. To znamená, že výstupní výkon (pracovní výkon) vyvíjeěe plynu se může Ebovolně seřizovat na základě spouštění činnosti druhých zážehových prostředků 26b s prodlevou po spuštění prvních zážehových prostředků 26a nebo spouštění činnosti prvních zážehových prostředků 26a současně s druhými zážehovými prostředky 26b.
*4 44*4 « 4 ·
4 4
3044 44
4 4
4 4>4
99
4 · • 4
4 « 4 • 9 44
4 4
4* ·*··
Proto v souvislosti s různými podmínkami, jako je rychlost vozidla nebo teplota okolního prostředí v době nehody, existuje možnost optimalizování postupu naplňování airbagu v průběhu vlastního použití airbagového zařízení, které bude popsáno v dalším textu.
V případě spuštění činnosti druhých zážehových prostředků 26b dochází k tomu, že vyvinutý plamen vyšlehává do druhé spalovací komory 6b z otvorů 15b pro přenášení plamene, které jsou vytvořeny ve víkové součásti 16, zažehuje a spaluje druhé plynové vyvíjecí činidlo s výsledným vyvíjením pracovního plynu. Pracovní plyn protrhuje uzavírací součástí 25 a proudí skrze průchozí otvory 18b miskové součásti 24, prochází po dráze proudění 27, jež je vytvořena mezi miskovou součástí 24 a blokem 3, a vstupuje do komory 8 pro uložení filtračních prostředků. Následně pracovní plyn proudí přes filtrační prostředky 7 a vypouští se z plynového výpustného otvoru 4 podobně jako pracovní plyn, který se vyvíjí v důsledku zažehávání a spalování prvního plynového vyvíjecího činidla 5a.
Druhé provedení. Obr. 5 je svislý příčný řez dalšího provedení vyvíječe plynu pro airbag podle prvního provedení přihlašovaného vynálezu.
Vyvíječ plynu má celistvý blok 3, který v jednom celku obsahuje rozptylovací kryt 1 s plynovým výpustným otvorem 4 a dvě uzavírací víka 40, jež uzavírají otvory na koncích rozptylovacího krytu 1 stejně jako v případě vyvíječe plynu předvedeného na obr. 1. Avšak komora 8 pro uložení filtračních prostředků je umístěna v jiném místě a tato komora 8 pro uložení filtračních prostředků je vymezena na jednom konci bloku 3. Na druhém konci bloku 3 je umístěna jedna spalovací komora 6 pro uchovávání plynového vyvíjecího činidla 5. Na základě toho je v tomto provedení je umístění spalovací komory 6 a komory 8 pro uložení filtračních prostředků řešeno v bloku 3 vedle sebe v axiálním směru.
Spalovací komora 6, která je umístěna na jednom konci bloku 3, je oddělena od komory 8 pro uložení filtračních prostředků pomocí přepážkové součásti. Podobně jako v prvním provedení se ve funkci přepážkové součásti používá příčková součást 17, která je obloukově zakřivena do vypuklého tvaru směrem ke spalovací komoře. V této příčkové součástí 17 je vytvořen určitý počet průchozích otvorů 18, které jsou v průchozím propojení s komorou 8 pro uložení filtračních prostředků, takže spalovací komora 6 je nepřetržitě v průchozím propojení s komorou 8 pro uložení filtračních prostředků. Ochrana plynových vyvíjecích činidel 5 uchovávaných ve spalovací komoře 6 proti Účinkům vlhkosti a ochrana vnitřních kovových součástí proti rezavění se zajišťuje na základě utěsňování plynových výpustných otvorů 4, které k ···· • 4 • · • 4 4 • · 444 ·· 44 • 4 4 4
4 4
4
4 4 4
44
4f. 4 4 jsou vytvořeny v obvodové stěně válcovitého krytu 3, čímž se utěsňovací struktura na straně spalovací komoiy 6 může zjednodušit. I v tomto provedení není přirozeně nutné zjednodušovat utěsňovací strukturu, neboť průchozí otvoiy 18 se mohou také uzavírat pomocí těsnicích pásek, které se protrhávají v důsledku spalování plynového vyvíjecího činidla.
Pórovitá plynová vyvíjecí činidla 5 se uchovávají v první spalovací komoře 6 a plynová vyvíjecí činidla 5 se přidržují mezi příčkovou součástí 17 a dovnitř tvarovanou destičkovou součástí 23 podobající se přírubě. Na základě tohoto konstrukčního uspořádání je pohyb plynových vyvíjecích činidel 5 zablokován a v důsledku toho je odvráceno nebezpečí poškození plynových vyvíjecích činidel 5 účinkem vibrací nebo podobně. Tato destičková součást 23 se může kluzně pohybovat v axiálním směru bloku 3. Proto dokonce i tehdy, když se množství uchovávaných plynových vyvíjecích činidel 5 mění, jsou vytvořeny podmínky pro spolehlivé přidržování plynových vyvíjecích činidel 5.
Také v tomto provedení se rozptylovací kryt 1 zhotovuje v podobě válcovité, rovné trubky. V části obvodové stěny, v níž se nachází komora 8 pro uložení filtračních prostředků, je vytvořen určitý počet plynových výpustných otvorů 4. Tyto plynové výpustné otvoiy jsou seřazeny za sebou v axiálním směru bloku 3 stejným způsobem jako v prvním provedení, takže tvoří řadu 50 plynových výpustných otvorů nebo skupinu 60 plynových výpustných otvorů obsahující dvě řady 50 plynových výpustných otvorů až šest řad 50 plynových výpustných otvorů, které jsou vedeny blízko sebe.
Tak jako v prvním provedení se plynové výpustné otvoiy 4 uzavírají pomocí těsnicí pásky 9 ve tvaru pruhu, která se nanáší rovně v axiálním směru bloku 3, výsledkem čehož je vytvoření ochrany bloku 3 a rovněž spalovací komory 6 proti účinkům vlhka. Stejně tak se v právě popisovaném provedení může snadno a bez selhání uzavírat i plynový výpustný otvor 4, protože těsnicí páska 9 se může přikládat rovně v axiálním směru bloku 3.
Uzavírací víko 40a pro uzavírání otvoru rozptylovacího kiytu 1 na straně komory 8 pro uložení filtračních prostředků obsahuje kruhovou část 41a, která je připojena k otevřenému okraji rozptylovacího kiytu 1, kruhovitou část 42, jež vyčnívá z kruhové části 41a směrem ke komoře 8 pro uložení filtračních prostředků, a závitovou šroubovací část 53 vyčnívající z kruhové části 41a axiálně vnějším směrem bloku 3. Kruhovitá část 42 se seřizuje na takovou velikost, jež poskytuje schopnost potlačování proti vnitřnímu obvodovému povrchu filtračních prostředků a umožňuje plnění íúnkce přidržování filtračních prostředků 7. Jestliže se na • · · · • ·
32závitovou šroubovací část 43 našroubuje matice (není předvedena), pak se vyvíječ plynu může připevňovat k modulové skříňce.
Dále lze uvést, že uzavírací víko 40b pro uzavírání otvoru rozptylovacího krytu 1 na straně spalovací komory 6 obsahuje kruhovou část 41b, která je připojena k otevřenému okraji rozptylovacího krytu 1, a válcovitou část 44, jež je v podobě jediného celku připojena ke středovému otvoru kruhové části 41b a vyčnívá axiálně vnějším směrem od bloku 3. Zážehové prostředky 26 mají zažehovač 10, který je umístěn v zažehovačové objímce 11, a převáděcí nálož 12, jež je určena pro zažehnutí a spálení v důsledku činností zažehovače 10 uloženého ve vnitřku válcovité části 44. Obvodový okraj kruhové části 41b je vytvořen tak, aby vyčníval radiálně vnějším směrem od rozptylovacího krytu 1. Proto obvodový okraj kruhové části 41 může plnit funkci přírubové části v případě připevňování vyvíječe plynu k modulu.
Válcovitá část 44 uzavíracího víka 40b se uzavírá pomocí víkové součásti 14, která se připojuje se konci trubky 13 pro přenášení plamene. V trubce 13 pro přenášení plamene, jež je připojena k víkové součásti 14, je vytvořen určitý počet otvorů 15 pro přenášení plamene a vnitřek trubky 13 pro přenášení plamene je v průchozím propojení s vnitřkem válcovité části 44 uzavíracího víka 2, tzn. s prostorem, ve kterém jsou uloženy zážehové proslředky 26. Na základě tohoto konstrukčního uspořádám plamen vyvíjený v důsledku spuštění činnosti zážehových prostředků 26 prochází trubkou 13 pro přenášení plamene a vyšlehává do spalovací komory 6 z otvorů 15 pro přenášení plamene. V právě popisovaném provedení je trubka 13 pro přenášení plamene zablokována pomocí dorazu 45 v blízkosti konce oblasti, v níž jsou vytvořeny otvory 15 pro přenášení plamene (ňa straně komory 8 pro uložení filtračních prostředků). Doraz 45 odděluje tu část vnitřku trubky 13 pro přenášení plamene, která se nepodílí na vypuzování plamene z otvorů 15 pro přenášení plamene a která není potřebným prostorem v době zažehávání převáděcí nálože, avšak má význam pro zvyšování tlaku uvnitř prostoru, v němž jsou uloženy zážehové prostředky, s výsledným zlepšením spouštěcí zážehové schopnosti převáděcí nálože 12.
Stejně jako v prvním provedení se válcovité filtrační proslředky 7 umisťují v komoře 8 pro uložení filtračních prostředků. Jeden konec filtračních prostředků 7 na straně spalovací komory 6 je připevněn k přidržovací součásti 28 pro přidržování filtračních prostředků, která tyto filtrační prostředky 2 nese, a druhý konec filtračních prostředků je připevněn ke kruhovité části 42 uzavíracího krytu 40a, jenž uzavírá otvor na straně komory 8 pro uložení filtračních • · · · prostředků. Na základě tohoto konstrukčního uspořádání se vytváří mezera 32. která má předem stanovenou šířku a která se nachází mezí vnějším obvodovým povrchem filtračních prostředků 7 a vnitřním obvodovým povrchem bloku 3. Tato mezera 32 plní funkci dráhy pro proudění plynu, která znemožňuje hromadění pracovního plynu v okolí plynového výpustného otvoru 4 v průběhu proudění pracovního plynu přes filtrační prostředky 7.
Činnost vyvíječe plynu se spouští následovně. Jakmile se spouští činnost zažehovače 10 a dochází k zažehnutí a spalování převáděcí nálože 12, plamen vniká do vnitřku trubky 13 pro přenášení plamene a vyšlehává do spalovací komory 6 skrze otvory 15 pro přenášení plamene. Tento plamen zažehává a spaluje plynové vyvíjecí činidlo 5, v důsledku čehož se vyvíjí pracovní plyn. Pracovní plyn, který se vyvíjí v důsledku spalování prvních plynových vyvíjecích prostředků 5, proudí skrze průchozí otvory 18 příčkové součásti 17 a vstupuje do komory 8 pro uložení filtračních prostředků. V průběhu proudění pracovního plynu skrze filtrační prostředky 7 se plyn čistí a ochlazuje, poté protrhává těsnicí pásku 9, která uzavírá plynový výpustný otvor 4, a následně se vypouští z plynového výpustného otvoru 4.
Třetí provedení. Obr. 6 je pohled na svislý příčný řez dalšího provedení vyvíječe plynu pro airbag podle přihlašovaného provedení. Ve vyvíječi plynu podle tohoto provedení je umístění spalovací komory a komory pro uložení filtračních prostředků takové že obě tyto komory jsou umístěny vedle sebe v axiálním směru a jsou ve vzájemném průchozím propojení, přičemž plynové vyvíjecí prostředky uchovávané ve spalovací komoře jsou přidržovány pomocí destičkové součásti a trubka pro přenášení plamene vstupuje do spalovací komoiy.
Vyvíječ plynu má celistvý blok 103, který v jednom celku obsahuje rozptylovací kryt 101 s plynovými výpustnými otvory 104 a dvě uzavírací víka 102, jež uzavírají otvory na koncích rozptylovacího krytu 101. V tomto bloku 103 je umístění spalovací komory 105 a komoty 106 pro uložení filtračních prostředků řešeno tak, že obě tyto komory 105 a 106 se nacházejí vedle sebe v axiálním směru bloku 103.
Spalovací komora 105, která je vytvořena na jednom konci bloku 103, je oddělena od komoty 106 pro uložení filtračních prostředků pomocí přepážkové součásti. V právě popisovaném provedení se ve funkcí přepážkové součásti používá příčková součást 110, která je obloukově zakřivena do vypuklého tvaru směrem ke spalovací komoře. Příčková součást 110 plní funkci blokování pohybu plynových vyvíjecích činidel 107 směrem ke komoře 106 pro uložení filtračních prostředků. V této příčkové součásti 110 je vytvořen určitý počet průchozích • · · ·
-34otvorů 111, které zajišťují to, že spalovací komora 105 je v průchozím propojení s komorou 106 pro uložení filtračních prostředků, v důsledku čehož je pracovní plyn vyvíjený spalování plynových vyvíjecích činidel 107 odesílán do komory 106 pro uložení filtračních prostředků. Vzhledem ktomu, že v právě popisovaném provedení se průchozí otvor 111 neuzavírá s použitím těsnicí pásky 117 nebo podobně, je spalovací komora 105 v nepřetržitém průchozím propojení s komorou 106 pro uložení filtračních prostředků. Ochrana plynových vyvíjecích činidel 107 uchovávaných ve spalovací komoře 105 proti účinkům vlhkosti a ochrana vnitřních kovových součástí proti rezavění se zajišťuje na základě pouhého utěsňování plynových výpustných otvorů 104, které jsou vytvořeny v obvodové stěně válcovitého krytu 103, čímž se utěsňovací struktura na straně spalovací komory 105 může zjednodušit. V případě, kdy zjednodušení utěsňovací struktury není přesně cílem zájmu, se například ve vyvíječi plynu, v němž je spalovací komora oddělena od komory pro uložení filtračních prostředků pomocí příčkové součásti, v němž je plynové vyvíjecí činidlo stlačováno a přidržováno pomocí destičkové součásti a v němž trubka pro přenášení plamene vstupuje do spalovací komory, může průchozí otvor příčkové součásti přirozeně uzavírat pomocí těsnicí pásky, která se protrhává v důsledku spalování plynových vyvíjecích činidel. V tomto případě se jak spalovací komora, tak i komora pro uložení filtračních prostředků zhotovuje tak, aby obě tyto komory byly ve vzájemném průchozím propojení. To znamená, že v souladu s tímto vynálezem je spalovací komora vždy a nepřetržitě v průchozím propojení s komorou pro uložení filtračních prostředků nebo v případně takového požadavku může být připravena průchozí cesta pro účely spalování plynových vyvíjecích činidel.
Pórovité plynové vyvíjecí činidlo 107 se uchová ve spalovací komoře 105. Plynové vyvíjecí činidlo 105 se přidržuje mezi příčkovou součástí 110 a dovnitř tvarovanou destičkovou součástí 118 podobající se přírubě. Na základě tohoto konstrukčního uspořádání je pohyb plynového vyvíjecího činidla 107 zablokován a tím je odvráceno nebezpečí poškození plynových vyvíjecích činidel 107 účinkem vibrací nebo podobně. V právě popisovaném provedení odpovídá tvar obvodové stěny 119 destičkové součásti 118 tvaru vnitřku spalovací komory 105 a plynové vyvíjecí činidlo 107 je přidržováno pomocí části 120 podobající se přírubě, která je připojena k obvodové stěně 119. Vzhledem k tomu, že tato destičková součást 118 se může kluzně pohybovat v axiálním směru bloku 103, může být pohyb plynového • · • · · · • ·
-35vyvíjecího činidla 107 bez selháni zablokován dokonce i tehdy, když se množství uchovávaných plynových vyvíjecích činidel 5 mění.
Příčková součást 110, v níž jsou vytvořeny průchozí otvoiy 111, přidržuje plynové vyvíjecí činidlo 107 uchovávané ve spalovací komoře 105 a znemožňuje pohyb plynového vyvíjecího činidla 107 do komoiy 106 pro uložení filtračních prostředků. Příčková součást 110 nemá funkci seřizování vnitřního tlaku při spalování ve spalovací komoře 105. Proto jsou průchozí otvoiy 111 seřízeny tak, aby jejich vnitřní průměr byl menší než velikost plynového vyvíjecího činidla 107 a aby celková propustná plocha těchto průchozích otvorů 111 byla větší než celková propustná plocha plynových výpustných otvorů 104.
Rozptylovací kiyt 101, který tvoří část bloku 103, se zhotovuje v podobě válcovité, rovné trubky. V části obvodové stěny rozptylovacího kiytu 101, v níž se nachází komora 106 pro uložení filtračních prostředků, je vytvořen určitý počet plynových výpustných otvorů 104. Plynový výpustný otvor 104 se uzavírá s použitím těsnicí pásky 117, která se zhotovuje z hliníku a znemožňuje pronikání vlhkosti. Plynový výpustný otvor 4 plní funkci řízení vnitřního tlaku v bloku 103 během hoření plynového vyvíjecího činidla 107. Celková průchozí, otevřená plocha plynových výpustných otvorů 104 se určuje na základě vlastností a podobně plynových vyvíjecích činidel 107, která se uchovávají v každé ze spalovacích komor 105.
Uzavírací víko 102a pro uzavírání otvoru rozptylovacího kiytu 101 na straně komory 106 pro uložení filtračních prostředků obsahuje kruhovou část 121, která je připojena k otevřenému okraji rozptylovacího kytu 101, kruhovitou část 122, jež vyčnívá z kruhové části 121 směrem ke komoře 106 pro uložení filtračních prostředků, a závitovou šroubovací část 123 vyčnívající z kruhové části 121 axiálně vnějším směrem bloku 103. Kruhovitá část 122 se seřizuje na takovou velikost, která poskytuje schopnost opírání proti vnitřnímu obvodovému povrchu filtračních prostředků 115 a umožňuje plnění funkce přidržování filtračních prostředků 115. Jestliže se na závitovou šroubovací část 123 našroubuje matice (není předvedena), pak se vyvíječ plynu může připevňovat k modulové skříňce.
Dále lze uvést, že uzavírací víko 102b pro uzavírání otvoru rozptylovacího krytu 101 na straně spalovací komory 105 obsahuje kruhovou část 121b, která je připojena k otevřenému okraji rozptylovacího klytu 101, a válcovitou část 124, jež je v podobě jediného celku připojena ke středovému otvoru kruhové části 121b a vyčnívá axiálně vnějším směrem od bloku 103. Zážehové prostředky mají zažehovač 113, jenž je umístěn v zažehovačové objímce, a převáděcí • · · · • · • ·
-36nálož 114, jež je určena pro zažehnutí a spálení v důsledku činnosti zažehovače 113 uloženého ve vnitřku válcovité části 124. Obvodový okraj kruhové části 121b je vytvořen tak, aby vyčníval radiálně vnějším směrem od rozptylovacího krytu 101- Proto tento obvodový okraj může plnit funkci přírubové části v případě připevňování vyvíjeěe plynu k modulu.
Válcovitá část uzavíracího víka 102 se uzavírá pomocí víkové součásti 125, která se připojuje se konci trubky 108 pro přenášení plamene. V trubce 108 pro přenášení plamene, jež je připojena k víkové součásti 125, je vytvořen určitý počet otvorů 109 pro přenášení plamene a vnitřek trubky 108 pro přenášení plamene je v průchozím propojení s vnitřkem válcovité části 124 uzavíracího víka 102, tzn. s prostorem, ve kterém jsou uloženy zážehové prostředky 113. Trubka 108 pro přenášení plamene vstupuje do spalovací komoty 105 skrze středový otvor vytvořený v dovnitř tvarované destičkové součásti 118 podobající se přírubě, která přitlačuje plynové vyvíječi činidlo 107, přičemž poloha otvoru 109 pro přenášení plamene, který je vytvořen v obvodové stěně trubky 108 pro přenášení plamene, se nastavuje tak, aby se tento otvor 108 pro přenášení plamene nacházel uvnitř spalovací komory 105. Na základě tohoto konstrukčního uspořádání plamen vyvíjený v důsledku spuštění činnosti zážehových prostředků prochází trubkou 108 pro přenášení plamene a vyšlehává do spalovací komory 105 z otvoru 109 pro přenášení plamene. Destičková součást 118 tvarově odpovídá vnitřku bloku 103 a může se kluzně pohybovat v podélném směru bloku 103. Dokonce i tehdy, káyž se mění poloha destičkové součásti 118 podle množství plynových vyvíjecích činidel 107 uchovávaných ve spalovací komoře, je možné spolehlivě zažehávat a spalovat plynová vyvíječi činidla 107 účinkem plamene vyšlehávajícího z trubky 108 pro přenášení plamene. V právě popisovaném provedení je část trubky 108 pro přenášení plamene zablokována pomocí dorazu 129 v blízkosti konce oblasti, v níž je vytvořen otvor pro přenášení plamene (tzn. na straně komory 8 pro uložení filtračních prostředků). Doraz 125 blokuje tu část 108a vnitřku trubky 108 pro přenášení plamene, která se nepodílí na vypuzování plamene z otvoru 109 pro přenášení plamene a není potřebným prostorem v době zažehávání zážehových prostředků, avšak má význam pro zvyšování tlaku uvnitř prostoru, v němž jsou uloženy zážehové prostředky, s výsledným zlepšením spouštěcí zážehové schopnosti převáděcí nálože 114.
Válcovité filtrační prostředky 115 se nacházejí v komoře 106 pro uložení filtračních prostředků. V tomto provedení se filtrační prostředky 115 zhotovují mnohonásobným svinováním perforovaného plechového listu. Jako další příklad filtračních prostředků 115 může • · • · · ·
-37být uvedeno těleso z vrstvené drátěné síťoviny, takže filtrační prostředky 115 mohou sloužit jako ochlazovaě/filtr, který má ochlazovací účinek na pracovní plyn a plní funkci zachycování usazenin vznikajících při spalování. Jeden konec filtračních prostředků 115, který se nachází na straně spalovací komory, je připevněn kpřidržovact součásti 112 pro přidržování filtračních prostředků, a druhý konec filtračních prostředků 115 je připevněn ke kruhové části 122 uzavíracího víka 102b, jež uzavírá otvor na straně komory 106 pro uložení filtračních prostředků. Na základě tohoto konstrukčního uspořádám se mezi vnějším obvodovým povrchem filtračních prostředků 115 a vnitřním obvodovým povrchem bloku vytváří mezera mající předem stanovenou šířku. V právě popisovaném provedení tato přidržovací součást 112 pro přidržování filtračních prostředků obsahuje vnitřní obvodovou stěnu 126, která tvarově vyhovuje pro vstup do středového otvoru filtračních prostředků 115, vnější obvodovou stěnu 127, jež směřuje opačným směrem ve vztahu k vnitřní obvodové stěně a lícované vstupuje do vnitřního obvodového povrchu bloku 103, a kruhovou část 128 pro spojení vnitřní obvodové stěny a vnější obvodové stěny. Přidržovací součást 112 pro přidržování filtračních prostředků se upevňuje uvnitř bloku 103 s použitím lisování nebo vytváření vytlačované struktury ve vnitřku bloku 103. Mezera 116, která je vytvořena mezi vnějším obvodovým povrchem filtračních prostředků 115 a vnitřním obvodovým povrchem bloku 103 plní funkci dráhy pro proudění plynu, která znemožňuje hromadění pracovního plynu v okolí plynového výpustného otvoru 104 během proudění pracovního plynu přes filtrační prostředky 115.
Činnost vyvíječe plynu se spouští následovně. Jakmile se spouští činnost zažehovače 113 a dochází k zažehnutí a spalování převáděcí nálože 114, plamen vniká do vnitřku trubky 108 pro přenášení plamene a vyšlehává do spalovací komory 105 skrze otvor 109 pro přenášení plamene. Tento plamen zažehává a spaluje plynové vyvíjecí činidlo 117, v důsledku čehož se vyvíjí pracovní plyn a tento plyn proudí skrze průchozí otvory 111 příčkové součásti 110 a vstupuje do komory 106 pro uložení filtračních prostředků. V průběhu proudění pracovního plynu skrze filtrační prostředky 115 se plyn čistí a ochlazuje, poté protrhává těsnicí pásku 117, která uzavírá plynový výpustný otvor 104, a následně se vypouští z plynového výpustného otvoru 104.
Čtvrté provedení. Obr. 7 je pohled na svislý příčný řez dalšího provedení vyvíječe plynu pro airbag podle přihlašovaného provedení.
9 9999
9
Tento vyvíječ plynu má celistvý blok 203, který vjednom celku obsahuje celistvý rozptylovaeí kryt 201 s plynovým výpustným otvorem 204 a dvě uzavírací víka 202, jež uzavírají otvory na koncích rozplylovacího krytu 201. Na obou stranách bloku 203 (tzn. na stranách, na nichž se nacházejí uzavírací víka) ve smyslu axiálního směru jsou vytvořeny spalovací komory 206 pro uložení plynových vyvíjecích činidel 205 plnících funkci plynových vyvíjecích prostředků. Mezi spalovacími komorami 206, tedy v blízkosti středu bloku 203, je umístěna komora 208 pro uložení válcovitých filtračních prostředků 207. V zájmu lepší přehlednosti tohoto provedení je pravostranná spalovací komora vymezena jako první spalovací komora 206a a levostranná spalovací komora je vymezena jako druhá spalovací komora 206b. První spalovací komora 206a ie v průchozím propojení s komorou 208 pro uložení filtračních prostředků.
Rozptylovaeí kryt 201 se zhotovuje v podobě válcovité, rovné trubky. V části obvodové stěny rozplylovacího krytu 201, v níž se nachází komora 208 pro uložení filtračních prostředků, je vytvořen určitý počet plynových výpustných otvorů 204. Ochranu proti účinkům vlhkosti zajišťuje těsnicí páska 209 vyrobená z hliníku, kteiý uzavírá plynový výpustný otvor 204. Plynový výpustný otvor 204 plní funkci seřizování vnitřního tlaku v bloku 203 v průběhu hoření plynového vyvíjecího činidla 205, přičemž celková průchozí, otevřená plocha plynových výpustných otvorů 204 se určuje na základě vlastností a podobně plynových vyvíjecích činidel 205, která se uchovávají v každé ze spalovacích komor 206.
Uzavírací víko 202 obsahuje kruhovou část 221, která je připojena k otevřenému okraji rozptylovacího kiytu 201, a válcovitou část 222, jež je v podobě jediného celku připojena ke středovému otvoru kruhové části 221. Válcovitá část 222 vyčnívá axiálně vnějším směrem od bloku 203 a uvnitř této válcovité části 222 jsou umístěny zážehové prostředky 226. V právě popisovaném provedení platí, že první uzavírací víko 202a pro uzavírání koncového otvoru na straně první spalovací komoiy 206 obsahuje válcovitou část 222a a kruhovou část 221a, která je připojena ve tvaru podobajícím se přírubě ke konci válcovité části 222a. Druhé uzavírací víko 202b pro uzavírám koncového otvoru na straně druhé spalovací komory 206b má válcovitou část 22b a kruhovou část 221, která ve tvaru podobajícím se přírubě protíná v pravých úhlech obvodovou stěnu válcovité části 222b. První a druhé zážehové prostředky 226a a 226b se uchovávají v příslušných válcovitých částech 222a a 222b prvního uzavíracího víka 202a a • ·
4444 druhého uzavíracího víka 202b. Každý ze zážehových prostředků 226a a 226b má zažehovač 210, kteiý je umístěn v zažehovačové objímce 211, a převáděcí nálož 212, jež je určena pro zažehnutí a spálení v důsledku činnosti zažehovače 210. Ve válcovité části 222a prvního uzavíracího víka 202a je umístěna víková součást 214, která je připojena ke konci trubky 213 pro přenášení plamene. Válcovitá část 222b druhého uzavíracího víka 202b ie uzavřena pomocí víkové součásti 216, která se podobá pórovitému kotouči ve které je na straně druhé spalovací komory 206b vytvořen určitý počet otvorů 215b pro přenášení plamene. V obvodové stěně trubky 213 pro přenášení plamene, která je připojena k víkové součásti 214, je vytvořen určitý počet otvorů 215a pro přenášení plamene, přičemž vnitřní prostor této trubky 213 pro přenášení plamene je v průchozím propojení s vnitřkem válcovité části 222a pivního uzavíracího víka 202a.
V právě popisovaném provedení se obvodový okraj kruhové části 221b, který tvoří druhé uzavírací víko 202b, zhotovuje jako součást, jež se rozšiřuje radiálním směrem ve vztahu k rozptylovacímu krytu 201. Na základě tohoto konstrukčního uspořádám může kruhová část 221b plnit funkci příruby tehdy, když se vyvíječ plynu připevňuje k modulu. Závitová drážka (například závitová drážka mající stoupám 1,0 mm s ohledem na průměr 22 mm válcovité části 22a) ie vytvořena ve vnějším obvodovém povrchu válcovité části 22a prvního uzavíracího víka 2a. Pokud se na válcovitou část 222a našroubuje matice, pak taková matice může být výsledně použita při připevňování vyvíječe plynu k modulové skříňce.
První spalovací komora 206a, která je na vyobrazení nakreslena na pravé straně bloku 203, je oddělena od komory 208 pro uložení filtračních prostředků pomocí přepážkové součásti. V právě popisovaném provedení ve funkci přepážkové součásti používá příčková součást 217, která je zakřivena do vypuklého oblouku směrem k prvním zažehovacím prostředkům 226a. Příčková součást 217 znemožňuje přemisťování plynových vyvíjecích činidel 205a směrem ke komoře 208 pro přemisťování filtračních prostředků. V příčkové součásti 217 je vytvořen určitý počet průchozích otvorů 218a, které umožňují průchozí propojení první spalovací komory 206a s komorou 208 pro uložení filtračních prostředků, takže pracovní plyn, jenž se vyvíjí v důsledku hoření plynových vyvíjecích činidel 205a, se odesílá do komory 208 pro uložení filtračních prostředků. Průchozí otvory 218a se neuzavírají těsnicí páskou nebo podobě, ale zůstávají otevřeny. Alternativně mohou být podle jiného způsobu tyto průchozí otvory uzavřeny těsnicí páskou nebo podobně, avšak těsnicí páska se protrhává • * ·*· · • ·
-40v důsledku hoření plynových vyvíjecích činidel a tím se vytváří průchozí propojení mezi oběma uvedenými komorami. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že první spalovací komora 206a je v průchozím propojení s komorou 208 pro uložení filtračních prostředků nepřetržitě a vždy nebo existuje možnost vytvoření průchozího propojení. V souladu s takovým konstrukčním uspořádáním se může ochrana plynových vyvíjecích činidel 205a, která se uchovávají v první spalovací komoře 206a, proti účinkům vlhka a ochrana vnitřních kovových součástí proti rezivění zajišťovat pouhým utěsněním plynových výpustných otvorů 204, jež jsou vytvořeny v obvodové stěně bloku 203, a tudíž se struktura utěsnění může zjednodušit První plynové vyvíjecí činidlo 205a v podobě pórovitých válečků se uchovávají v první spalovací komoře 6a. Plynové vyvíjecí činidlo 205a se přidržuje pomocí dovnitř tvarované destičkové součásti 223 podobající se přírubě, která má středový otvor, jímž prochází trubka 213 pro přenášení plamene. Obvodová stěna 219 destičkové součásti 223 tvarově odpovídá obvodovému tvaru spalovací komory 206a, takže přírubová část 220, která je připojena k obvodové stěně 219, přidržuje plynová vyvíjecí činidla 205a. Na základě tohoto konstrukčního uspořádání je pohyb plynových vyvíjecích činidel 205a zablokován a v důsledku toho je odvráceno nebezpečí poškození plynových vyvíjecích činidel 205a účinkem vibrací. Navíc vzhledem k tomu, že destičková součást 223 lícované odpovídá tvaru bloku 203, může se tato destičková součást 223 kluzně pohybovat v axiálním směru bloku 203, a to dokonce i tehdy, když se množství uchovávaných plynových vyvíjecích činidel 205a mění, čímž jsou vytvořeny podmínky pro spolehlivé přidržování, potlačování a/nebo znehybnění plynových vyvíjecích činidel 205a.
Plynové vyvíjecí činidlo 205a uchovávané ve spalovací komoře 206a se přidržuje pomocí destičkové součásti 223 a plamen zážehových prostředků 226a se spolehlivě vypuzuje do spalovací komory 206a prostřednictvím trubky 213 pro přenášení plamene. Proto i v případě změny množství plynového vyvíjecího činidla 205a uchovávaného ve spalovací komoře 206a se plynové vyvíjecí činidlo 205a zažehává a spaluje spolehlivě.
Příčková součást 217, v níž jsou vytvořeny průchozí otvory 218a, přidržuje plynové vyvíjecí činidlo 205a uchovávané v první spalovací komoře 206a, aby se znemožňoval pohyb plynového vyvíjecího činidla 205a směrem do komoiy 208 pro uloženi filtračních prostředků. Příčková součást 217 nemá funkci seřizování vnitřního tlaku při spalování v první spalovací komoře 206a. Proto jsou řečené průchozí otvory 218a seřízeny tak, aby jejich vnitřní průměr byl menší než velikost prvních plynových vyvíjecích činidel 205a a celková propustná plocha
4 4 4 44 4 • 4 ·* * · 4 • 4 444
44 ► · 4 « » 4 « těchto průchozích otvorů 218a byla větší než celková propustná plocha plynových výpustných otvorů 204.
Navíc druhá spalovací komora 206b, která je na vyobrazení nakreslena na levé straně bloku 203, se umisťuje do vnitřku miskové součásti 224, v níž je vytvořen určitý počet průchozích otvorů 218b. Průchozí otvory 218b se uzavírají pomocí uzavíracích součástí 225, které se vyrábějí z nerezavějící fólie mající tloušťku přibližně 40 μιη. Uzavírací součásti 225 se mohou přilepovat například s použitím mondla nebo lepidla. Průchozí otvoiy 218b se mohou vytvářet na spodku miskové součástí 224 (tzn. na straně komoiy 208 pro uložení filtračních prostředků). Avšak v zájmu znemožňování přímého vypuzování plamene a plynu vyvíjeného v první spalovací komoře 206a je výhodné vytvářet průchozí otvoiy 218b v obvodové stěně 233 tak, jak je to předvedeno na vyobrazení právě popisovaného provedení. Z vyobrazení tohoto provedení lze vypozorovat, že v případě vytvoření průchozích otvorů 218b v obvodové stěně 233 miskové součásti 224 se mezi vnějším obvodovým povrchem miskové součásti 224 a vnitřním obvodovým povrchem bloku 203 vytváří dráha proudění 227, která vede z průchozích otvorů 218b do komory 208 pro uložení filtračních prostředků. Tato dráha proudění 227 mezi vnitřním obvodovým povrchem bloku 203 a vnějším obvodovým povrchem miskové součásti 224 se může například vytvářet na základě zmenšení vnějšího průměru miskové součásti 224 v té části, která směřuje od průchozích otvorů 218b ke komoře 208 pro uložení filtračních prostředků, čímž se zajišťuje prostor 227 mezi vnitřním obvodovým povrchem bloku 203 a vnějším obvodovým povrchem miskové součásti 224 tak, jak je to vyřešeno v tomto provedení. Ve druhé spalovací komoře 206b se uchovávají jednoděrová, druhá plynová vyvíječi činidla 205b, která jsou přidržována pomocí destičkové součásti 223 a která jsou umístěna ve druhé spalovací komoře 206b podobně, jak je tomu v případě prvních plynových vyvíjecích prostředků 205a.
V tomto provedení se pro účely prvního plynového vyvíjecího činidla 205a a druhého plynového vyvíjecího činidla 205b používají plynová vyvíječi činidla mající rozdílné tvary. Je přirozené, že se mohou používat stejná plynová vyvíječi činidla v obou spalovacích komorách 206a, 206b, avšak stejně jako v tomto provedení se příslušné spalovací komoiy plní plynovými vyvíjecími činidly majícími rozdílné tvaiy, což umožňuje seřizování pracovního výkonu vyvíječe plynu (například v závislosti na průběhu nafukování airbagu). Jako další možnost lze navíc uvést to, že, jsou-li ve spalovacích komorách 206a a 206b uchovávána plynová vyvíječi
-42It ····
4 4
I * · • 4 4 44
4 4 4*4 činidla mající stejný tvar, avšak jsou rozdílné v přinejmenším jednom znaku, jako je rychlost hoření, složení kompozitního materiálu, poměry a množství složek v kompozitním materiálu, může se pracovní výkon vyvíječe plynu různě seřizovat podobně jako v právě popisovaném provedení.
Válcovité filtrační prostředky 207 se nacházejí v komoře 208 pro uložení filtračních prostředků. V tomto provedení se filtrační prostředky 207 zhotovují mnohočetným svinováním perforovaného plechového listu. Jako další příklad filtračních prostředků 207 může být uveden ochlazovač/filtr, který se zhotovuje s použitím tělesa z vrstvené drátěné síťoviny a má ochlazovací účinek na pracovní plyn a plní funkci zachycování usazenin vznikajících při spalování. Filtrační prostředky 207 jsou připevněny k přidržovací součásti 228 pro přidržování filtračních prostředků, která tyto filtrační prostředky 227 upevňuje, a mezi vnějším obvodovým povrchem filtračních prostředků 207 a vnitřním obvodovým povrchem bloku 203 je vytvořena mezera 232 mající předem stanovenou šířku. V právě popisovaném provedení tato přidržovací součást 228 pro přidržování filtračních prostředků obsahuje vnitřní obvodovou stěnu 229, která tvarově vyhovuje pro vstup do středového otvoru filtračních prostředků 207, vnější obvodovou stěnu 230, jež směřuje opačným směrem ve vztahu k vnitřní obvodové stěně 229 a lícované vstupuje do vnitřního obvodového povrchu bloku, a kruhovou část 231 pro spojem vnitřní obvodové stěny 229 a vnější obvodové stěny 230. Vnitřní obvodové koncové povrchy filtračních prostředků 207 jsou lícované připevněny pomocí přidržovací součástí 228 pro přidržování filtračních prostředků v bloku 203. Mezera 232, která je vytvořena mezi vnějším obvodovým povrchem filtračních prostředků 207 a vnitřním obvodovým povrchem bloku 203 plní funkci dráhy pro proudění plynu, která znemožňuje hromadění pracovního plynu v okolí plynového výpustného otvoru 204 během proudění pracovního plynu přes filtrační prostředky 207. V právě popisovaném provedení se vnější obvodový povrch přidržovací součástí 228 pro přidržování filtračních prostředků, která se nachází na straně první spalovací komory 206a, upevňuje s použitím lisování nebo vytváření vytlačované struktury na bloku 203.
V následujícím textu bude proveden popis postupu uvádění vyvíječe plynu, který je předveden na připojených vyobrazeních, do činnosti.
Při spouštění činností prvních zážehových prostředků 226a se nejdříve vyvíjí plamen, který prochází trubkou 213 pro přenášení plamene a vyšlehává do první spalovací komory 206a z otvorů 215a pro přenášení plamene. Tento plamen zažehává a spaluje první plynová vyvíjecí
-43• V 4
4 4
4 4 • · · ·· 4
4 *·*♦ • 4 4·
4 « • 4 · 44
4 · 4 ♦ 4 «« • 4 44 • 4 4 4 • « 4 · 4
4*4
4 4 4 4 4 činidla 205a, v důsledku čehož se vyvíjí pracovní plyn. Pracovní plyn, který se vyvíjí v důsledku spalování prvních plynových vyvíjecích prostředků 205a, přímo prochází skrze průchozí otvory 218a příčkové součásti 217 a vstupuje do komory 208 pro uložení filtračních prostředků. V průběhu proudění pracovního plynu skrze filtrační prostředky 207 se plyn čistí a ochlazuje a následně proudí do mezery 232. Poté pracovní plyn protrhává těsnicí pásku 209 a vypouští se z plynového výpustného otvoru 204. Druhá plynová vyvíječi činidla 205b, která se uchovávají ve druhé spalovací komoře 206b, se nezažehávají a nespalují v důsledku spuštěného hoření prvních plynových vyvíjecích činidel 205a, protože průchozí otvoiy 218b miskové součástí 224 jsou uzavřeny pomocí protržitelné součásti. Druhá plynová vyvíječi činidla 205b se zažehávají a spalují na základě spuštění činnosti druhých zážehových prostředků 226b. Avšak v případě použití automatického zážehového materiálu, který se zažehává a spaluje v důsledku tepla vyvíjeného při spalování (převáděným teplem) prvního plynového vyvíjecího činidla 205a přenášeného z bloku 203 nebo podobně, se mohou druhá plynová vyvíječi činidla 205b spalovat po zažehnutí pomocí automatických zážehových prostředků. Mezi takové automatické zážehové prostředky patří nitrocelulosa nebo podobně. Automatické zážehové prostředky se umisťují tak, aby k zažehnutí a spalování druhých plynových vyvíjecích činidel 205b došlo se zpožděním 100 tisícin sekundy nebo více od spuštění činností prvních zážehových prostředků 226a.
Činnost druhých zážehových prostředků 226b se spouští současně s prvními zážehovými prostředky 226a nebo později po uplynutí předem stanovené prodlevy od spuštění prvních zážehových prostředků 226a. Výsledkem toho je seřízení zážehového načasování obou zážehových prostředků 226a a 226b. To znamená, že výstupní výkon (pracovní výkon) vyvíjeěe plynu se může libovolně seřizovat na základě spouštění činností druhých zážehových prostředků 226b s prodlevou po spuštění prvních zážehových prostředků 226a nebo spouštění činností prvních zážehových prostředků 226a současně s druhými zážehovými prostředky 226b. Proto v souvislostí s různými podmínkami, jako je rychlost vozidla nebo teplota okolního prostředí v době nehody, existuje možnost optimalizování postupu naplňování airbagu v průběhu vlastního použití airbagového zařízení, které bude popsáno v dalším textu.
V případě spuštění činnosti druhých zážehových prostředků 226b dochází k tomu, že vyvinutý plamen vyšlehává do druhé spalovací komory 206b z otvorů 215b pro přenášení plamene, které jsou vytvořeny ve víkové součástí 216, zažehuje a spaluje druhé plynové
Μ ·«« · • » · · · * «··· • · · 4 * · · · * * ♦ • ♦ · · · · · · · · ·· · ·* ♦· · * 9···
-44vyvíjecí činidlo 205b s výsledným vyvíjením pracovního plynu. Pracovní plyn protrhuje uzavírací součásti 225 a proudí skrze průchozí otvoiy 218b miskové součásti 224, prochází po dráze proudění 227, jež je vytvořena mezi miskovou součástí 224 a blokem 203, a vstupuje do komoiy 208 pro uložení filtračních prostředků. Následně pracovní plyn proudí přes filtrační prostředky 207 a vypouští se z plynového výpustného otvoru 204 podobně jako pracovní plyn, který se vyvíjí v důsledku zažehávání a spalování prvního plynového vyvíjecího činidla 205a.
Páté provedení. Obr. 8 předvádí provedení airbagového zařízení podle přihlašovaného vynálezu, které obsahuje vyvíječ plynu používající zážehové prostředky elektrického zažehovacího typu.
Airbagové zařízení obsahuje vyvíječ 300 plynu, nárazové čidlo 301, řídicí jednotku 302, modulovou skříňku 303 a airbag 304. Vyvíječem 300 plynu je takový vyvíječ plynu, který je vysvětlen v návaznosti na obr. 1, 6 nebo 7, přičemž jeho účinnost je nastavena tak, aby intenzita nárazu na pasažéra byla v počáteční fázi uvádění vyvíječe plynu do činnosti pokud možno co nejmenší.
Nárazovým čidlem 301 může být například akcelerační čidlo polovodičového typu. V konstrukční struktuře akceleračního čidla polovodičového typu se čtyři polovodičové měřiče umisťují na nosníku ze silikonového substrátu, který se ohýbá tehdy, když působí účinek akcelerace. Polovodičové měřiče jsou propojeny přemosťujícím způsobem. Při působení účinku akcelerace se odpor polovodičového mění a změna odporu se snímá jako napěťový signál odpovídající akceleraci.
Řídící jednotka 302 je vybavena zážehovým rozhodovacím obvodem a signál vysílaný z akceleračního čidla polovodičového typu se přivádí do zážehového rozhodovacího obvodu. Řídicí jednotka 302 začíná vypočítávání tehdy, když hodnota nárazového signálu vysílaného z čidla 301 překračuje stanovenou mez a když je vypočítaný výsledek vyšší než stanovená mez, a následně řídicí jednotka 302 vysílá signál zažehovačů 10, 113 a 210 vyvíječe 300 plynu obsahující povel pro zahájení činnosti.
Modulová skříňka 303 se zhotovuje například z polyurethanu a má modulové víko 305. Airbag 304 a vyvíječ 300 plynu se uchovávají v modulové skříňce 303 tak, aby vytvářely polštářový modul. Tento polštářový modul se obvykle připevňuje na volantu 207 v takovém případě, Pokud se polštářový modul připevňuje na straně řidiče motorového vozidla, pak se tento modul obvykle umisťuje ve volantu 307.
*4 » 1 F ·
4 4 · 4 4 4444 • 4 4 4 4 444 44 4
444 4444 444
4 44 44 44 »»*·
-45Airbag 304 se zhotovuje z nylonu (například z nylonu 66), polyesteru nebo podobně a připevňuje se k přírubové částí vyvíječe plynu ve složeném stavu tak, aby otvor 306 airbagu 304 obklopoval plynové výpustné otvoiy vyvíječe plynu.
Jakmile akcelerační čidlo 301 polovodičového typu detekuje náraz při nehodě motorového vozidla, přenáší se signál do řídicí jednotky 302 a tato řídicí jednotka 302 začíná vypočítávat, zda nárazový signál vyslaný z čidla překračuje stanovenou hodnotu. Je-li vypočítaný výsledek skutečně vyšší než stanovená hodnota, pak řídicí jednotka 302 vysílá signál do zažehovačů 10, 113 a 210 vyvíječe 300 plynu obsahující povel pro zažehnutí plynových vyvíjecích činidel. Na základě se plynová vyvíjecí činidla spalují a vyvíjejí plyn. Plyn se vypuzuje do airbagu, v důsledku čehož nafukovaný airbag vyráží modulové víko 305 a vytváří polštář, kteiý vstřebává náraz mezi volantem 307 a pasažérem.
9» toto* to toto **
Claims (36)
- PATENTOVÉ NÁROKY1. Vyvíječ plynu pro airbag, který má blok, v jehož obvodové stěně je vytvořen určitý počet plynových výpustných otvorů, zážehové prostředky, které spouštějí svou činnost na základě detekování nárazu, a plynové vyvíjecí prostředky, které se zažehávají a spalují v důsledku činnosti zážehových prostředků, vyznačující se tím , že plynové výpustné otvory jsou seřazeny v axiálním směru tak, aby tvořily řadu plynových výpustných otvorů, kdy dvě až šest řad plynových výpustných otvorů jsou uspořádány blízko u sebe v obvodovém směru bloku tak, aby tvořily skupinu plynových výpustných otvorů, přičemž skupiny plynových výpustných otvorů jsou rozmístěny v obvodovém směru bloku v předem stanovených odstupech.
- 2. Vyvíječ plynu pro airbag podle nároku 1, vyznačující se tím , že skupiny plynových výpustných otvorů se seřizují tak, aby středový úhel vytvořený mezi sousedními plynovými výpustnými otvory v obvodovém směru bloku byl v rozsahu od 10° do 30°.
- 3. Vyvíječ plynu pro airbag podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím , že skupiny plynových výpustných otvorů jsou vytvořeny v rozmezí středového úhlu od 60° do 120°.
- 4. Vyvíječ plynu pro airbag podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 3, vyznačující se tím , že příslušné řady plynových výpustných otvorů, které tvoří skupinu plynových výpustných otvorů, mají plynové výpustné otvory, jejichž průměry jsou rozdílné podle jednotlivých řad.
- 5. Vyvíječ plynu pro airbag podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž4, vyznačující se tím , že každá skupina plynových výpustných otvorů se uzavírá s použitím jednoho pruhu těsnicí pásky.
- 6. Vyvíječ plynu pro airbag podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž5, vyznačující se tím , že šířka každé ze skupin plynových výpustných otvorů se seřizuje4« 44·· ·· *· *· Μ4 · · 4 4 · · · β 0 • · * 4 · 4·· 4 4 4 • •4 · · · · 4 4 · a· · »4 44 *4 4444-47tak, aby byla menší o 2 mm až 20 mm než šířka řečeného jednoho pruhu těsnicí pásky, která uzavírá skupinu plynových výpustných otvorů.
- 7. Vyvíječ plynu pro airbag, který má blok, v jehož obvodové stěně je vytvořen určitý počet plynových výpustných otvorů, zážehové prostředky, které spouštějí svou činnost na základě detekování nárazu, a plynové vyvíječi prostředky, které se zažehávají a spalují v důsledku činnosti zážehových prostředků, vyznačující se tím , že plynové výpustné otvory jsou seřazeny v axiálním směru tak, aby tvořily řadu plynových výpustných otvorů, a řady plynových výpustných otvorů jsou rozmístěny v předem stanovených odstupech v obvodovém směru bloku.
- 8. Vyvíječ plynu pro airbag podle nároku 7, vyznačující se tím , že každá z řad plynových výpustných otvorů se uzavírá jedním pruhem těsnicí pásky.
- 9. Vyvíječ plynu pro airbag podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž8, vyznačující se tím , že blok se zhotovuje ve válcovitém tvaru, který je delší v axiálním směru než v radiálním směru.
- 10. Vyvíječ plynu pro airbag podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž9, vyznačující se tím , že spalovací komora pro uchovávání plynových vyvíjecích prostředkuje v bloku vytvořena vedle komory pro uložení filtračních prostředků v axiálním směru a řady plynových výpustných otvorů nebo skupiny plynových výpustných otvorů jsou vytvořeny v obvodové stěně bloku v té oblasti, v jejímž vnitřku je vymezena komora pro uložení filtračních prostředků.
- 11. Vyvíječ plynu pro airbag, který má válcovitý blok, jenž je delší v axiálním směru než v radiálním směru, zážehové prostředky, které spouštějí svou činnost na základě detekování nárazu, a plynové vyvíječi prostředky, které se zažehávají a spalují v důsledku činnosti zážehových prostředků, vyznačující se tím , že spalovací komora pro uchovávání plynových vyvíjecích prostředků je v bloku vytvořena vedle komory pro uložení filtračních prostředků v axiálním směru a obě tyto komory jsou vzájemně • · • · · ·-48průchodně propojeny, přičemž spalovací komora uchovávající plynové vyvíjecí prostředky je oddělena od komoiy pro uložení filtračních prostředků pomocí přepážkové součásti mající průchozí otvor.
- 12. Vyvíječ plynu pro airbag podle nároku 11, vyznačující se tím , že v obvodové stěně válcovitého bloku je vytvořen určitý počet plynových výpustných otvorů a ochrana bloku proti účinkům vlhkosti se dosahuje s použitím těsnicí pásky, která uzavírá plynové výpustné otvoiy.
- 13. Vyvíječ plynu pro airbag podle nároku 11 nebo 12, vyznačující se tím , že ve spalovací komoře vytvořené ve válcovitém bloku je umístěna dovnitř tvarovaná, přírubová, destičková součást, přičemž tvar této destičkové součásti odpovídá tvaru spalovací komory, aby se mohla kluzně pohybovat v axiálním směru bloku tím přitlačovat a/nebo přidržovat plynové vyvíjecí prostředky uchovávané ve spalovací komoře směrem ke straně komoiy pro uložení filtračních prostředků.
- 14. Vyvíječ plynu pro airbag podle kteréhokoli z předcházejících nároků 11 až 13, vyznačující se tím , že trubka pro přenášení plamene, v jejíž obvodové stěně je vytvořen určitý počet otvorů pro přenášení plamene, se zavádí do spalovací komoiy, přičemž tato trubka pro přenášení plamene je vedena v axiálním směru bloku a jeden konec této trubky je připojen ke komoře pro uchovávání zážehových prostředků, vmž se uchovávají zážehové prostředky.
- 15. Vyvíječ plynu pro airbag, který má válcovitý blok, jenž je delší v axiálním směru než v radiálním směru, zážehové prostředky, které spouštějí svou činnost na základě detekování nárazu, a plynové vyvíjecí prostředky, které se zažehávají a spalují v důsledku činnosti zážehových prostředků, vyznačující se tím , že spalovací komora pro uchovávání plynových vyvíjecích prostředků je v bloku vytvořena vedle komory pro uložení filtračních prostředků v axiálním směru, plynové vyvíjecí prostředky, jež se uchovávají ve spalovací komoře, jsou potlačovány a/nebo přidržovány směrem ke straně komory pro uložení filtračních prostředků pomocí dovnitř tvarované, přírubové, destičkové • · ♦' · ' ’ · · ·· · ·· • · · · · ··· · · • · · ·· ·· ··· · · ··· ···· ··· ·· · ·· · · ·····-49součásti, která svým tvarem odpovídá vnitřku spalovací komoty, a proto se destičková součást může kluzně pohybovat v axiálním směru bloku.
- 16. Vyvíječ plynu pro airbag podle nároku 15, vyznačující se tím , že v obvodové stěně válcovitého blokuje vytvořen určitý počet plynových výpustných otvorů a ochrana bloku proti účinkům vlhkosti se dosahuje s použitím těsnicí pásky, která uzavírá plynové výpustné otvory.
- 17. Vyvíječ plynu pro airbag podle nároku 15 nebo 16, vyznačující se tím , že spalovací komora je oddělena od komoty pro uložení filtračních prostředků pomocí přepážkové součásti mající průchozí otvor.
- 18. Vyvíječ plynu pro airbag podle kteréhokoli z předcházejících nároků 15 až 17, vyznačující se tím , že trubka pro přenášení plamene, v jejíž obvodové stěně je vytvořen určitý počet otvorů pro přenášení plamene, je zavedena do spalovací komoty, přičemž tato trubka pro přenášení plamene je vedena v axiálním směru bloku a jeden konec této trubky je připojen ke komoře pro uchovávání zážehových prostředků, v níž se uchovávají zážehové prostředky.
- 19. Vyvíječ plynu pro airbag, který má válcovitý blok, jenž je delší v axiálním směru než v radiálním směru, zážehové prostředky, které spouštějí svou činnost na základě detekování nárazu, a plynové vyvíjecí prostředky, které se zažehávají a spalují v důsledku činnosti zážehových prostředků, vyznačující se tím , že spalovací komora pro uchovávání plynových vyvíjecích prostředků je v bloku vytvořena vedle komory pro uložení filtračních prostředků v axiálním směru, trubka pro přenášení plamene, v jejíž obvodové stěně je vytvořen určitý počet otvorů pro přenášení plamene, je zavedena do spalovací komoty, přičemž tato trubka pro přenášení plamene je vedena v axiálním směru bloku a jeden konec této trubky je připojen ke komoře pro uchovávání zážehových prostředků, v níž se uchovávají zážehové prostředky.• · · · · ·-5020. Vyvíječ plynu pro airbag podle nároku 19, vyznačující se tím , že v obvodové stěně válcovitého blokuje vytvořen určitý počet plynových výpustných otvorů a ochrana bloku proti účinkům vlhkosti se dosahuje s použitím těsnicí pásky, která uzavírá plynové výpustné otvory.
- 21. Vyvíječ plynu pro airbag podle nároku 19 nebo 20, vyznačující se tím , že spalovací komora je oddělena od komory pro uložení filtračních prostředků pomocí přepážkové součásti mající průchozí otvor.
- 22. Vyvíječ plynu pro airbag podle kteréhokoli z předcházejících nároků 19 až 21, vyznačující se tím , že ve spalovací komoře je umístěna dovnitř tvarovaná, přírubová, destičková součást, tato dovnitř tvarovaná, přírubová, destičková součást pro uchovávání plynových vyvíjecích prostředků odpovídá svým tvarem vnitřku spalovací komoiy, aby se mohla kluzně pohybovat v axiálním směru bloku, a plynové vyvíjecí prostředky, jež se uchovávají ve spalovací komoře, jsou přitlačovány a/nebo přidržovány ve směru ke straně komory pro uložení filtračních prostředků.
- 23. Vyvíječ plynu pro airbag podle kteréhokoli z předcházejících nároků 11 až 14, 17, 18, 21 a 22, vyznačující se tím , že přepážková součást je zakřivena do vypuklého tvaru směrem k vnitřku spalovací komory.
- 24. Vyvíječ plynu pro airbag podle kteréhokoli z předcházejících nároků 11 až 23, vyznačující se tím , že válcovitý blok obsahuje válcovitý rozptylovací kryt, v jehož obvodové stěně je vytvořen určitý počet plynových výpustných otvorů, a uzavírací víka pro uzavírání opačných koncových otvorů obvodové stěny, kdy uzavírací víko má na straně spalovací komory kruhovou část, která je připojena k otevřenému okraji rozptylovacího víka, a válcovitou část, jež vyčnívá z bloku, přičemž zážehové prostředky jsou umístěny uvnitř válcovité části.
- 25. Vyvíječ plynu pro airbag podle kteréhokoli z předcházejících nároků 11 až 24, vyznačující se tím , že válcovitý blok obsahuje válcovilý rozptylovací kiyt, v jehož • · • ·-51 obvodové stěně je vytvořen určitý počet plynových výpustných otvorů, a uzavírací víka pro uzavírání opačných koncových otvorů obvodové stěny, kdy uzavírací víko na straně komory pro uložení filtračních prostředků má kruhovou část, která je připojena k otevřenému okraji rozptylovacího krytu, kruhovitou část, jež vystupuje z kruhové části směrem ke komoře pro uložení filtračních prostředků, a šroubovou část, která vyčnívá z kruhové části směrem ven z bloku, přičemž kruhová část se opírá do vnitřního obvodového povrchu filtračních prostředků a tím tyto filtrační prostředky přidržuje.
- 26. Vyvíječ plynu pro airbag podle nároku 25, vyznačující se tím , že filtrová nosná součást, která má vnitřní obvodovou stěnu kruhové části vstupující do duté části filtračních prostředků a vnější obvodovou stěnu s odpovídajícím tvarem pro uložení do bloku, se umisťuje na filtračních prostředcích na straně spalovací komory a filtrační prostředky se připevňují k vnitřní obvodové stěně přidržovací součásti pro přidržování filtračních prostředků a ke kruhovité části rozptylovacího krytu.
- 27. Vyvíječ plynu pro airbag, který má válcovitý blok, jenž je delší v axiálním směru než v radiálním směru, dva zážehové prostředky, které jsou určeny pro uvedení do činnosti v důsledku detekování náraz a které jsou uchovávány v bloku, a dvě spalovací komory, v nichž jsou uchovávány plynové vyvíjecí prostředky určené pro spalování po zažehnutí v důsledku spuštění činnosti zážehových prostředků, vyznačující se tím , že spalovací komory jsou umístěny na opačných koncích bloku, komora pro uložení filtračních prostředků je vytvořena mezi těmito spalovacími komorami a jedna ze spalovacích komor je v průchozím propojení s komorou pro uložení filtračních prostředků.
- 28. Vyvíječ plynu pro airbag podle nároku 27, vyznačující se tím , že v obvodové stěně válcovitého blokuje vytvořen určitý počet plynových výpustných otvorů a ochrana bloku proti účinkům vlhkosti se dosahuje s použitím těsnicí pásky, která uzavírá plynové výpustné otvory.
- 29. Vyvíječ plynu pro airbag podle nároku 27 nebo 28, vyznačující se tím , že jedna ze dvou spalovacích komor je vymezena uvnitř miskové součásti, ve které je • · · ·-52vytvořen určitý počet průchozích otvorů, přičemž průchozí otvor je uzavřen s použitím uzavírací součásti.
- 30. Vyvíječ plynu pro airbag podle nároku 29, vyznačující se tím , že v obvodové stěně miskové součásti je vytvořen určitý počet průchozích otvorů a mezi vnějším obvodovým povrchem miskové součásti a vnitřním obvodovým povrchem blokuje vytvořena dráha prodění z průchozích otvorů do komoty pro uložení filtračních prostředků.
- 31. Vyvíječ plynu pro airbag podle nároku 29 nebo 30, vyznačující se tím , že uzavírací součástí nerezavějící fólie mající tloušťku od 20 pm do 80 pm.
- 32. Vyvíječ plynu pro airbag podle kteréhokoli z předcházejících nároků 27 až 31, vyznačující se tím , že ve spalovací komoře vytvořené ve válcovitém bloku je umístěna dovnitř tvarovaná, přírubová, destičková součást a tato destičková součást odpovídá svým tvarem vnitřku spalovací komoty pro účely přitlačování a/nebo přidržování plynových vyvíjecích prostředků, jež se uchovávají ve spalovací komoře, ke straně komoty pro uložení filtračních prostředků.
- 33. Vyvíječ plynu pro airbag podle kteréhokoli z předcházejících nároků 27 až 32, vyznačující se tím , že válcovitý blok obsahuje válcovitý rozptylovací kryt, v jehož obvodové stěně je vytvořen určitý počet plynových výpustných otvorů, a uzavírací víka pro uzavírání opačných koncových otvorů obvodové stěny, kdy uzavírací víko má kruhovou část a válcovitou část, jež vyčnívá z bloku, přičemž zážehové prostředky jsou umístěny uvnitř válcovité části.
- 34. Vyvíječ plynu pro airbag podle kteréhokoli z předcházejících nároků 27 až 33, vyznačující se tím , že přinejmenším jedna z určitého počtu spalovacích komor obsahuje trubku pro přenášení plamene, v jejíž obvodové stěně je vytvořen určitý počet otvorů pro přenášení plamene, přičemž tato trubka pro přenášení plamene je vedena • · • · · ·-53v axiálním směru bloku a jeden konec této trubky je připojen k vnitřku válcovité části uzavíracího víka, v níž se uchovávají zážehové prostředky.
- 35. Vyvíječ plynu pro airbag podle kteréhokoli z předcházejících nároků 27 až 34, vyznačující se tím , že komora pro uložení filtračních prostředků je oddělena od spalovací komory, která je v průchozím propojení s komorou pro uložení filtračních prostředků, pomocí přepážkové součásti mající průchozí otvor.
- 36. Vyvíječ plynu pro airbag podle nároku 35, vyznačující se tím , že přepážková součást je zakřivena do vypuklého tvaru směrem k vnitřku spalovací komory, která je v průchozím propojení s komorou pro uložení filtračních prostředků.
- 37. Airbagové zařízení, které obsahuje vyvíječ plynu pro airbag, čidlo nárazu, které detekuje náraz a spouští činnost vyvíječe plynu, a modulovou skříňku pro uložení airbagu, vyznačující se tím , že vyvíječem plynu pro airbag je vyvíječ plynu, který je definován v kterémkoli z předcházejících patentových nároků 27 až 36.
Applications Claiming Priority (3)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| JP33803899A JP2001151070A (ja) | 1999-11-29 | 1999-11-29 | エアバッグ用ガス発生器及びエアバッグ装置 |
| JP33803799A JP2001151069A (ja) | 1999-11-29 | 1999-11-29 | エアバッグ用ガス発生器及びエアバッグ装置 |
| JP33803999A JP2001151071A (ja) | 1999-11-29 | 1999-11-29 | エアバッグ用ガス発生器及びエアバッグ装置 |
Publications (1)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CZ20021946A3 true CZ20021946A3 (cs) | 2002-10-16 |
Family
ID=27340861
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CZ20021946A CZ20021946A3 (cs) | 1999-11-29 | 2000-11-29 | Vyvíječ plynu pro airbag a airbagové zařízení |
Country Status (9)
| Country | Link |
|---|---|
| US (2) | US6880853B2 (cs) |
| EP (1) | EP1234732B1 (cs) |
| KR (1) | KR100653550B1 (cs) |
| CN (1) | CN1399597A (cs) |
| AU (1) | AU1648301A (cs) |
| CZ (1) | CZ20021946A3 (cs) |
| DE (1) | DE60027918T2 (cs) |
| TW (1) | TW527294B (cs) |
| WO (1) | WO2001040032A1 (cs) |
Families Citing this family (43)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| US7134689B2 (en) * | 2001-11-30 | 2006-11-14 | Daicel Chemical Industries, Ltd. | Inflator |
| JP2004051076A (ja) | 2002-05-31 | 2004-02-19 | Daicel Chem Ind Ltd | 助手席エアバッグ用ガス発生器 |
| DE20213555U1 (de) | 2002-09-03 | 2003-10-16 | TRW Airbag Systems GmbH & Co. KG, 84544 Aschau | Gasgenerator |
| KR20050061472A (ko) * | 2002-09-12 | 2005-06-22 | 텍스트론 시스템즈 코포레이션 | 다단 가스 발생기 및 가스 제너런트 |
| US7052037B2 (en) * | 2002-10-29 | 2006-05-30 | Daicel Chemical Industrials, Ltd. | Inflator for air bag |
| US6935655B2 (en) * | 2003-04-08 | 2005-08-30 | Autoliv Asp, Inc. | Pyrotechnic inflator for a vehicular airbag system |
| WO2005014345A1 (ja) * | 2003-08-06 | 2005-02-17 | Nippon Kayaku Kabushiki Kaisha | ガス発生器 |
| DE20313664U1 (de) | 2003-09-03 | 2004-01-29 | Trw Airbag Systems Gmbh | Gasgenerator |
| DE10361887A1 (de) * | 2003-12-19 | 2005-07-14 | Takata-Petri Ag | Airbageinrichtung für ein Kraftfahrzeug |
| US7080854B2 (en) * | 2004-01-13 | 2006-07-25 | Automotive Systems Laboratory, Inc. | Pyrotechnic linear inflator |
| JP2005239020A (ja) * | 2004-02-27 | 2005-09-08 | Daicel Chem Ind Ltd | エアバッグ用ガス発生器 |
| US7413216B2 (en) | 2004-02-27 | 2008-08-19 | Daicel Chemical Industries, Ltd. | Gas generator for an air bag |
| US20050214777A1 (en) * | 2004-03-29 | 2005-09-29 | Peck Bill J | Methods for in situ generation of nucleic acid arrays |
| US7390019B2 (en) * | 2004-06-10 | 2008-06-24 | Daicel Chemical Industries, Ltd. | Inflator for airbag |
| JP4671698B2 (ja) * | 2005-01-14 | 2011-04-20 | ダイセル化学工業株式会社 | 多段ガス発生器 |
| US20070024038A1 (en) * | 2005-07-26 | 2007-02-01 | Daicel Chemical Industries, Ltd. | Gas generator |
| DE202005015793U1 (de) * | 2005-10-07 | 2005-12-01 | Trw Airbag Systems Gmbh | Gasgenerator |
| US7469926B2 (en) * | 2006-05-19 | 2008-12-30 | Autoliv Asp, Inc. | Active venting inflator device |
| US7568728B2 (en) * | 2006-05-25 | 2009-08-04 | Autoliv Asp, Inc. | Inflator device having modular construction and radial inflation gas flow |
| US8453575B2 (en) * | 2006-10-09 | 2013-06-04 | Herakles | Pyrotechnical method for dual-mode gas generation and related pyrotechnical generator |
| US7722078B2 (en) * | 2006-12-18 | 2010-05-25 | Daicel Chemical Industries, Ltd. | Gas generator and restraining device using same |
| US7712778B2 (en) * | 2007-10-29 | 2010-05-11 | Autoliv Asp, Inc. | Dual stage cylindrical inflator with outside to inside axial flow |
| US7959185B2 (en) * | 2008-10-01 | 2011-06-14 | Autoliv Development Ab | Inflator bottle for combustible gas mixture |
| EP2383154B1 (en) * | 2009-01-06 | 2015-06-24 | Nippon Kayaku Kabushiki Kaisha | Gas generator |
| JP5174752B2 (ja) * | 2009-07-21 | 2013-04-03 | 株式会社ダイセル | エアバッグ用ガス発生器 |
| DE102009035135A1 (de) * | 2009-07-24 | 2011-02-03 | Takata-Petri Ag | Gasgenerator und Verfahren zum Herstellen eines Gasgenerators |
| DE102009052565A1 (de) * | 2009-11-10 | 2011-05-12 | GM Global Technology Operations LLC, Detroit | Airbagmodul für ein Fahrzeug |
| JP5399935B2 (ja) * | 2010-02-03 | 2014-01-29 | 株式会社ダイセル | ガス発生器 |
| US20120187668A1 (en) * | 2011-01-26 | 2012-07-26 | Lewis Robert E | Inflators and methods of making inflators for safe transport and use with inflatable airbag cushions |
| US8827308B1 (en) * | 2013-03-15 | 2014-09-09 | Autoliv Asp, Inc. | Filter with integrated baffle |
| DE102013008284B4 (de) * | 2013-05-15 | 2025-11-06 | Zf Airbag Germany Gmbh | Gasgenerator mit schlitzförmig verengtem Anzündrohr |
| US9193327B2 (en) * | 2014-01-13 | 2015-11-24 | Autoliv Asp, Inc. | System and method for inflation gas filtration through a tortuous flow pathway |
| JP6284420B2 (ja) * | 2014-04-23 | 2018-02-28 | 株式会社ダイセル | インフレータ |
| JP6585461B2 (ja) * | 2015-10-20 | 2019-10-02 | 株式会社ダイセル | 煙幕発生器 |
| JP6563773B2 (ja) * | 2015-10-20 | 2019-08-21 | 株式会社ダイセル | 煙幕発生器 |
| JP6543560B2 (ja) * | 2015-11-26 | 2019-07-10 | 株式会社ダイセル | ガス発生器 |
| US10730474B2 (en) * | 2016-02-23 | 2020-08-04 | Nippon Kayaku Kabushiki Kaisha | Gas generator |
| JP6804374B2 (ja) * | 2017-04-04 | 2020-12-23 | 株式会社ダイセル | ガス発生器 |
| CN107998536A (zh) * | 2017-10-13 | 2018-05-08 | 中国计量大学 | 一种用于装配抑爆装置的气体发生器结构 |
| JP7030486B2 (ja) | 2017-11-20 | 2022-03-07 | 株式会社ダイセル | ガス発生器 |
| CN108159602B (zh) * | 2017-11-27 | 2020-06-16 | 中国计量大学 | 一种促进粉体抑爆介质预分解的爆炸抑制装置 |
| CN110778177A (zh) * | 2019-11-20 | 2020-02-11 | 南京工业职业技术学院 | 一种防涝停车位 |
| CN110993385B (zh) * | 2019-12-25 | 2025-04-18 | 湖北航天化学技术研究所 | 一种高压开关作动机构的燃气发生器 |
Family Cites Families (37)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| CA1080638A (en) * | 1976-02-13 | 1980-07-01 | George W. Goetz | Filters for vehicle occupant restraint system fluid supplies |
| US4950458A (en) | 1989-06-22 | 1990-08-21 | Morton International, Inc. | Passenger automotive restraint generator |
| DE4009551A1 (de) * | 1990-03-24 | 1991-09-26 | Bayern Chemie Gmbh Flugchemie | Beifahrer gasgenerator |
| US4998751A (en) | 1990-03-26 | 1991-03-12 | Morton International, Inc. | Two-stage automotive gas bag inflator using igniter material to delay second stage ignition |
| US5219178A (en) * | 1990-10-08 | 1993-06-15 | Nippon Koki Co., Ltd. | Air bag inflation gas generator |
| JPH0524498A (ja) * | 1991-07-26 | 1993-02-02 | Takata Kk | 助手席用エアバツグ装置 |
| US5269561A (en) * | 1992-07-06 | 1993-12-14 | Morton International, Inc. | Vented gas passenger side air bag inflator |
| JPH06344854A (ja) * | 1993-06-08 | 1994-12-20 | Takata Kk | エアバッグ装置のインフレータ |
| JP3102238B2 (ja) * | 1993-12-13 | 2000-10-23 | トヨタ自動車株式会社 | 助手席用エアバッグ装置 |
| US5788275A (en) * | 1994-03-18 | 1998-08-04 | Oea, Inc. | Hybrid inflator |
| US5513879A (en) | 1994-05-04 | 1996-05-07 | Breed Automotive Technology, Inc. | Two stage inflator with module venting for passenger side airbags |
| JPH08175312A (ja) * | 1994-12-22 | 1996-07-09 | Sensor Technol Kk | エアバッグ用ガス発生器 |
| US5564743A (en) * | 1995-03-22 | 1996-10-15 | Morton International, Inc. | Multiple stage air bag inflator system |
| US5799973A (en) * | 1995-04-22 | 1998-09-01 | Temic Bayern-Chemie Airbag Gmbh | Pyrotechnic gas generator with two separate combustion chambers |
| US5628528A (en) * | 1995-07-06 | 1997-05-13 | Automotive Systems Laboratory, Inc. | Dual chamber nonazide gas generator |
| DE19543795B4 (de) * | 1995-11-24 | 2005-03-24 | Temic Bayern-Chemie Airbag Gmbh | Pyrotechnischer Gasgenerator |
| JPH09156451A (ja) * | 1995-12-01 | 1997-06-17 | Toyoda Gosei Co Ltd | 乗員拘束装置 |
| US5934705A (en) * | 1997-03-06 | 1999-08-10 | Automotive Systems Laboratory, Inc. | Two chamber inflator body |
| US6000718A (en) * | 1997-03-06 | 1999-12-14 | Automotive Systems Laboratory, Inc. | End cap assembly for airbag inflator |
| FR2760710B1 (fr) * | 1997-03-14 | 1999-04-23 | Livbag Snc | Generateur pyrotechnique de gaz a debit et volume adaptables pour coussin de protection |
| JPH10315897A (ja) * | 1997-05-15 | 1998-12-02 | Daicel Chem Ind Ltd | エアバッグ用ガス発生器のクーラント／フィルタ |
| JPH10329635A (ja) * | 1997-06-03 | 1998-12-15 | Nippon Kayaku Co Ltd | ガス発生器 |
| DE19728438A1 (de) * | 1997-07-03 | 1999-01-07 | Temic Bayern Chem Airbag Gmbh | Pyrotechnischer Gasgenerator |
| US5951042A (en) * | 1997-11-06 | 1999-09-14 | Trw Inc. | Vehicle occupant protection apparatus |
| US6068292A (en) * | 1997-11-25 | 2000-05-30 | Oea, Inc. | Controlling gas flow in a hybrid inflator |
| US6328906B1 (en) * | 1997-12-18 | 2001-12-11 | Atlantic Research Corporation | Chemical delivery systems for fire suppression |
| US6068290A (en) * | 1997-12-23 | 2000-05-30 | Trw Vehicle Safety System Inc. | Inflator structure |
| JP2963086B1 (ja) * | 1997-12-26 | 1999-10-12 | ダイセル化学工業株式会社 | エアバッグ用ガス発生器及びエアバッグ装置 |
| DE19802355A1 (de) * | 1998-01-22 | 1999-07-29 | Trw Airbag Sys Gmbh & Co Kg | Rohrgasgenerator |
| DE29809062U1 (de) * | 1998-05-19 | 1998-10-08 | TRW Airbag Systems GmbH & Co. KG, 84544 Aschau | Mehrstufengasgenerator mit thermischer Entkoppelung der Treibsätze |
| DE19822654A1 (de) | 1998-05-20 | 1999-11-25 | Dynamit Nobel Ag | Zweistufiger Gasgenerator |
| US6095559A (en) * | 1998-07-23 | 2000-08-01 | Autoliv Asp, Inc. | Chemical cooling of airbag inflation gases |
| DE29821232U1 (de) * | 1998-11-26 | 1999-04-01 | TRW Airbag Systems GmbH & Co. KG, 84544 Aschau | Gasgenerator für ein Sicherheitssystem |
| JP2000177528A (ja) * | 1998-12-14 | 2000-06-27 | Daicel Chem Ind Ltd | 作動時の発光現象を抑えた複式インフレータ装置 |
| US6547277B1 (en) * | 1999-02-26 | 2003-04-15 | Automotive Systems Laboratory, Inc. | Two chamber gas generator |
| DE29906173U1 (de) * | 1999-04-06 | 1999-08-12 | TRW Airbag Systems GmbH & Co. KG, 84544 Aschau | Gasgenerator |
| US6314889B1 (en) * | 2000-06-12 | 2001-11-13 | Autoliv Asp, Inc. | Adaptive output pyrotechnic inflator |
-
2000
- 2000-11-27 TW TW089125112A patent/TW527294B/zh not_active IP Right Cessation
- 2000-11-29 US US10/129,325 patent/US6880853B2/en not_active Expired - Lifetime
- 2000-11-29 KR KR1020027006748A patent/KR100653550B1/ko not_active Expired - Fee Related
- 2000-11-29 EP EP00979000A patent/EP1234732B1/en not_active Expired - Lifetime
- 2000-11-29 CN CN00816296A patent/CN1399597A/zh active Pending
- 2000-11-29 CZ CZ20021946A patent/CZ20021946A3/cs unknown
- 2000-11-29 DE DE60027918T patent/DE60027918T2/de not_active Expired - Lifetime
- 2000-11-29 WO PCT/JP2000/008396 patent/WO2001040032A1/ja not_active Ceased
- 2000-11-29 AU AU16483/01A patent/AU1648301A/en not_active Abandoned
-
2004
- 2004-08-30 US US10/928,136 patent/US6997475B2/en not_active Expired - Lifetime
Also Published As
| Publication number | Publication date |
|---|---|
| EP1234732A1 (en) | 2002-08-28 |
| US20050029786A1 (en) | 2005-02-10 |
| KR100653550B1 (ko) | 2006-12-04 |
| TW527294B (en) | 2003-04-11 |
| WO2001040032A1 (en) | 2001-06-07 |
| US6880853B2 (en) | 2005-04-19 |
| EP1234732B1 (en) | 2006-05-10 |
| CN1399597A (zh) | 2003-02-26 |
| EP1234732A4 (en) | 2005-03-30 |
| DE60027918T2 (de) | 2006-11-30 |
| US6997475B2 (en) | 2006-02-14 |
| DE60027918D1 (de) | 2006-06-14 |
| US20020190511A1 (en) | 2002-12-19 |
| AU1648301A (en) | 2001-06-12 |
| KR20020059796A (ko) | 2002-07-13 |
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| CZ20021946A3 (cs) | Vyvíječ plynu pro airbag a airbagové zařízení | |
| US7950693B2 (en) | Dual stage inflator | |
| KR100646586B1 (ko) | 에어백용 가스발생기 및 에어백장치 | |
| EP1262381B1 (en) | Airbag gas generator | |
| EP1361971B1 (en) | Dual chamber inflator | |
| US20030146611A1 (en) | Adaptive output passenger disk inflator | |
| US7887090B2 (en) | Ignition delay module for an airbag inflator | |
| US20070170708A1 (en) | Gas generator for air bag and air bag apparatus | |
| US20070085309A1 (en) | Dual stage hybrid inflator | |
| WO2000032446A1 (en) | Air bag gas generator and air bag device | |
| US6863303B2 (en) | Hybrid inflator | |
| EP1613508B1 (en) | Belt and side impact inflator | |
| JP4708606B2 (ja) | ハイブリッドインフレータ | |
| CZ20033057A3 (en) | Gas generator | |
| JP4303132B2 (ja) | インフレータ | |
| JP4388219B2 (ja) | エアバッグ用ガス発生器 | |
| JP2001151071A (ja) | エアバッグ用ガス発生器及びエアバッグ装置 | |
| JP4138178B2 (ja) | エアバッグ用ガス発生器及びエアバッグ装置 | |
| JP3790669B2 (ja) | エアバッグ用ガス発生器及びエアバッグ装置 | |
| JP4438007B2 (ja) | エアバッグ用ガス発生器 | |
| JP4660018B2 (ja) | ガス発生器 | |
| JP3387042B2 (ja) | エアバッグ用ガス発生器及びエアバッグ装置 | |
| JP4612232B2 (ja) | ガス発生器 | |
| JP4860809B2 (ja) | エアバッグ用ガス発生器及びエアバック装置 | |
| JP2003089339A (ja) | エアバッグ用ガス発生器及びエアバッグ装置 |