CZ298751B6 - Kondenzáty 2-aminothiazol-2-aminoindanů a 2-aminothiazol-2-aminotetralinů a jejich použití - Google Patents

Abstract

Řešení se týká kondenzátů 2-aminothiazol-2-aminoindanů a 2-aminothiazol-2-aminotetralinů obecného vzorce 1, ve kterém R.sub.1.n. a R.sub.2.n., které mohou být identické nebo odlišné, se zvolí z množiny sestávající z atomů vodíku, alkylové skupiny s 1 až 7 atomy uhlíku, halogenalkylové skupiny s 1 až 7 atomy uhlíku, (alkyl)cykloalkylové skupiny se 3 až 7 atomy uhlíku, alkenylové skupiny se 3 až 6 atomy uhlíku nebo alkynylové skupiny se 3 až 6 atomy uhlíku, arylalkylové skupiny s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, přičemž arylové jádro je zvoleno ze souboru, zahrnujícího fenylový zbytek, 1-naftylový zbytek, 2-naftylový zbytek, 2-pyridylový zbytek, 3-pyridylový zbytek, 4-pyridylový zbytek, 2-thienylový zbytek, 3-thienylový zbytek,2-furanoylový zbytek, 3-furanoylový zbytek, 2-imidazolylový zbytek, 4-imidazolylový zbytek a 1-imidazolin-2-onový zbytek, a může být substituováno atomem fluoru, atomem chloru, atomem bromu nebo sulfonyloxyskupinou, a n a m znamenají 1 nebo 2; a jejich adičních solí s kyselinou a jejich enantiomerů, jakož i farmaceutických kompozicobsahujících tyto sloučeniny a jejich použití při výrobě léčiv majících vliv na dopaminergický systém centrální nervové soustavy a/nebo na oběhový systém a pro léčbu schizofrenie a Parkinsonovy choroby nebo parkinsonismu.

Description

Kondenzáty 2-aminothiazol-2-aminoindanů a 2-aminothiazol-2-aminotetralinů a jejich použití

Oblast techniky

Vynález se týká nových kondenzátů 2-aminothiazol-2-aminoindanů a 2-aminothiazol-2-aminotetralinů a jejich použití. Vynález se zejména týká bazických V-substituovaných a bazických YV-disubstituovaných derivátů 2,6-diaminothiazol [4,5-f]indanu, 2,7-diaminothiazol[4,5-g]10 tetralinu a 2,7-diaminothiazol[5,4-g]tetralinu, které mají farmakologicky hodnotné vlastnosti, jejich adičních solí s kyselinou, farmaceutických kompozic obsahujících tyto sloučeniny a použití těchto sloučenin při přípravě léčiv.

Dosavadní stav techniky

Řada tetrahydrobenzothiazolů je známa z literatury. Americká patentová přihláška US-A 4 337 343 například popisuje 4,5,6,7-tetrahydrobenzothiazoly, které jsou substituovány ve 2 poloze atomem vodíku nebo alkylovou skupinou a ve 4, 5 nebo 6 poloze jsou substituovány alkyl20 aminoalkylovou skupinou a ovlivňují oběh. Patentová přihláška US-A 4 208 420 popisuje 4,5,6,7-tetrahydrobenzothiazoly, které jsou substituovány v 2 poloze atomem vodíku nebo alkylovou skupinou a ve 4, 5 nebo 6 poloze jsou substituovány alkylaminoskupinou a mimo jiné mají stimulační účinek na sympatický nervový systém a působí jako regulátory mozkového vaskulárního systému, zatímco německá patentová přihláška DE-A-2 136 233 popisuje 4,5,6,7-tetra25 hydrobenzothiazoly, které jsou substituovány ve 2 poloze aminoskupinou nebo případně substituovanou ureido- nebo thioureidoskupinou a mají virostatické vlastnosti.

Na trhu se v současnosti objevuje tetrahydrobenzothiazol Pramipexol (produkt společnosti Mirapex) jako léčivo proti Parkinsonově chorobě (patentová přihláška EP 186 087 Al zveřejněná

2. 7. 1986 (Grissa kol.); viz rovněž Schneider a Mireau, Journal of Medicinal Chemistry 1987,

30, 494-498).

Nicméně kondenzáty 2-aminothiazol-2-aminindanů a 2-aminothiazoI-2-aminotetralinů typu, který je nárokován v předložené přihlášce vynálezu (níže uvedený obecný vzorec 1), nebyly doposud popsány.

Průzkum A CAS ONLINE, o který bylo zažádáno 9. června 1998 a který byl veden na následující omezené struktury, nepřinesl žádný výsledek, což podporuje skutečnost, že sloučeniny níže uvedeného obecného vzorce 1 jsou nové. Průzkum byl veden na indanové a tetralinové kruhové systémy, ve kterých byly specifikovány vodíky a pouze 2 volná místa umožnila substituci libovolným substituentem:

H₂N

volné místo volné místo

-1 CZ 298751 B6 volné místo

N—volné místo

Podstata vynálezu

Vynález se tedy týká nových kondenzátů 2-aminothiazol-2-aminoindanů a 2-aminothiazol-2aminotetralinů obecného vzorce 1:

,(CH₂)n (CH₂)m

(1),

Rt ve kterém se Ri a R₂, které mohou být identické nebo odlišné, zvolí z množiny sestávající z atomů vodíku, alkylové skupiny s 1 až 7 atomy uhlíku, halogenalkylové skupiny s 1 až 7 atomy ío uhlíku, (alkyl)cykloalkylové skupiny se 3 až 7 atomy uhlíku, alkenové skupiny se 3 až 6 atomy uhlíku nebo alkynylové skupiny se 3 až 6 atomy uhlíku, arylalkylová skupiny s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, přičemž arylové jádro je zvoleno ze souboru, zahrnujícího fenylový zbytek, 1-naftylový zbytek, 2-naftylový zbytek, 2-pyridylový zbytek, 3-pyridylový zbytek,

4-pyridylový zbytek, 2-thienylový zbytek, 3-thienylový zbytek, 2-furanoylový zbytek, 15 3-furanoylový zbytek, 2-imidazolylový zbytek, 4-imidazolylový zbytek a l-imidazolin-2-onový zbytek, a může být substituováno atomem fluoru, atomem chloru, atomem bromu nebo sulfonyloxyskupinou,

nebo n znamená 2 a m znamená 1 (kondenzát 2-aminothiazol-2-aminotetralinů; obecný vzorec lb):

-2CZ 298751 B6

a m znamená 2 (kondenzát 2-aminothiazol-2-aminotetralinů; obecný nebo n znamená

(lc) jejich enantiomerů a kyselinových adičních solí, zejména fyziologicky přijatelných adičních solí s anorganickými nebo organickými kyselinami.

Sloučeniny obecného vzorce 1 mají hodnotné farmakologické vlastnosti, přičemž zvláště výhodnou vlastností je, že působí na dopaminergický systém centrální nervové soustavy a/nebo ío krevního oběhu.

Vynález se rovněž týká farmaceutických kompozic obsahujících jako účinnou látku sloučeninu obecného vzorce 1 nebo její fyziologicky přijatelnou adiční sůl s kyselinou, případně společně s 1 nebo více inertními nosiči a/nebo ředidly.

Vynález se rovněž týká použití sloučeniny obecného vzorce 1 nebo její fyziologicky přijatelné adiční soli s kyselinou při výrobě léčiva majícího vliv na dopaminergický systém centrální nervové soustavy a/nebo krevní oběh, například léčiva určeného pro léčení neuropsychiatrických onemocnění centrální nervové soustavy, které souvisí s receptory dopaminu, oběhových poruch, schizofrenie, Parkinsonovy choroby, parkinsonismu nebo drogové závislosti, zejména na alkoholu a/nebo kokainu.

Vynález se dále týká způsobu přípravy farmaceutické kompozice, který je charakteristický tím, že se sloučenina obecného vzorce 1 nebo její fyziologicky přijatelná sůl zabuduje do 1 nebo více inertních nosičů a/nebo ředidel nechemickým způsobem.

Sloučeninami podle vynálezu jsou tedy sloučeniny reprezentované obecným vzorcem 1 nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli. Tyto sloučeniny lze použít při léčení savců, zejména lidí, trpících poruchami centrální nervové soustavy generovanými dopaminem (například schizofrenií,

Parkinsonovou chorobou, Touretteho syndromem, MBD, hyperprolaktinémií a drogovou závislostí (například závislostí na alkoholu nebo kokainu)) podáním terapeuticky účinného množství sloučeniny obecného vzorce 1.

V obecném vzorci 1 je obsah uhlíku různých zbytků obsahujících uhlovodík naznačena tak, že zbytek obsahuje „i až j atomu uhlíku“. Alkylová skupina „s 1 až 7 atomy uhlíku“ označuje alkyly s přímým nebo větveným řetězcem obsahující 1 až 7 atomů uhlíku včetně a jejich izomery, například methylovou skupinu, ethylovou skupinu, propylovou skupinu a izopropylovou skupinu.

Cykloalkylová skupina má 3 až 7 atomů uhlíku a je jí například cyklopropylová skupina, cyklo40 butylová skupina, cyklopentylová skupina, cyklohexylová skupina a cykloheptylová skupina.

-3CZ 298751 B6

Výraz „halogen“ zahrnuje fluor, chlor, brom a jod.

Definice skupiny -NRiR₂ zahrnuje například aminoskupinu, methylaminoskupinu, ethylamino5 skupinu, «-propylaminoskupinu, izopropylaminoskupinu, zw-butylaminoskupinu, izobutylaminoskupinu, /erc-butylaminoskupinu, n-pentylaminoskupinu, izoamylaminoskupinu, n-hexylaminoskupinu, «-heptylaminoskupinu, dimethylaminoskupinu, diethylaminoskupinu, di-«-propylaminoskupinu, di-«-butylaminoskupinu, methylethylaminoskupinu, methyl-n-propylaminoskupinu, methylizopropylaminoskupinu, ethyl izopropylaminoskupinu, 2,2,2-trifluorethylamino10 skupinu, 3,3,3-trifluorpropylaminoskupinu, 2-fluorethylaminoskupinu, 3-fluorpropylaminoskupinu, allylaminoskupinu, buten-2-ylaminoskupinu, hexen-2-ylaminoskupinu, diallylaminoskupinu, V-methylallylaminoskupinu, V-ethylallylaminoskupinu, V-n-propylallylaminoskupinu, V-M-butylallylaminoskupinu, propargylaminoskupinu, buten-2-allylaminoskupinu, hexen-2-ylaminoskupinu, dipropargylaminoskupinu, V-methylpropargylaminoskupinu V-ethylpropargyl15 aminoskupinu, cyklopropylaminoskupinu, cyklobutylaminoskupinu, cyklopentylaminoskupinu, cyklohexylaminoskupinu, cykloheptylaminoskupinu, V-methylcyklohexylaminoskupinu, V-ethylcyklohexylaminoskupinu, benzylaminoskupinu, chlorbenzylaminoskupinu, brombenzylaminoskupinu, 1-fenylethylaminoskupinu, 2-fenylethylaminoskupinu, 2-fenyl-«-propylaminoskupinu, 3-fenyl-M-propylaminoskupinu, V-methylbenzylaminoskupinu, V-ethylbenzylamino20 skupinu, /V-ethyl-p-chlorobenzylaminoskupinu, V-ethyl-2-fenylethylaminoskupinu, V-allylbe.nzylaminoskupinu, V-allyl-p-chlorbenzylaminoskupinu, n-propylfenylethylaminoskupinu, «-propyl-2-thienylethylaminoskupinu a n-propyl-3-thienylethylaminoskupinu.

Výraz „arylalkylová skupina“ reprezentuje skupinu, která má v alkylové části 1 až 3 atomy uhlíku a arylovou část lze zvolit z množiny zahrnující (substituovanou) fenylovou skupinu, 1nebo 2-naftylovou, 2-, 3- nebo 4-pyridylovou skupinu, 2- nebo 3-thienylovou skupinu, 2- nebo 3-furanoylovou skupinu, 2- nebo 4-imidazolylovou skupinu a l-imidazolin-2-on, přičemž 3 poslední skupiny uvádíme formou následujících strukturních vzorců:

2-imídazolyl 4-imidazolyl 1-imidazolidin-2-on

Výrazem „farmaceuticky přijatelné soli“ se rozumí soli použitelné pro podání sloučenin podle vynálezu nebo použitelné formy sloučeniny, které lze připravit in vitro i in vivo a které zahrnují kyselinové adiční soli připravené například za použití kyseliny chlorovodíkové, kyseliny bromovodíkové, kyseliny sírové, kyseliny fosforečné, kyseliny mléčné, kyseliny citrónové, kyseliny vinné, kyseliny skořicové, kyseliny maleinové nebo kyseliny fumarové. Pro přípravu solí jsou rovněž vhodné alkylsulfonové kyseliny (například CH3SO3H). Tyto soli mohou mít formu hydrátů.

Zvláště výhodnými sloučeninami obecného vzorce 1 jsou však sloučeniny obecného vzorce 1, ve kterých

Ri znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku nebo fluorovanou alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku nebo allylovou skupinu; a

R₂ znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, halogenalkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, allylovou skupinu, propargylovou skupinu, fenylethylovou skupinu, 2-thienylethylovou skupinu, 3-thienylethylovou skupinu, cyklopropylmethylovou skupinu, a jejich kyselinové adiční soli, zejména fyziologicky přijatelné adiční soli.

-4CZ 298751 B6

Tyto nové sloučeniny lze získat způsoby podle vynálezu, které jsou schématicky znázorněny pomocí níže uvedených reakčních schémat 1 až 4.

Sloučeniny obecného vzorce 1, které mají alespoň 1 chirální centrum, lze rozlišit pomocí běžných metod, jakými jsou například sloupcová chromatografie na chirální fázi, frakční krystalizace diastereomemích solí nebo sloupcová chromatografie jejich konjugátů opticky účinnými pomocnými kyselinami, například kyselinou vinnou, kyselinou O, <9-dibenzoylvinnou, kyselinou kafrovou, kyselinou kafrosulfonovou nebo kyselinou α-methoxy-fenyloctovou najejich enantio10 mery. Ještě další možnou metodou je vytvoření diastereomemích aminů obecného vzorce 1 (viz reakční schéma 1 a 2) a provedení separace těchto diastereomerů pomocí chromatografie a/nebo frakční krystalizace.

Farmaceutická kompozice se získá smísením sloučeniny obecného vzorce 1 nebo její terapeutic15 ky přijatelné kyselinové adiční soli s farmaceuticky přijatelným nosičem. Přesné dávkování a četnost podání závisí na konkrétním stavu léčeného pacienta na závažnosti tohoto stavu, věku, hmotnosti, obecné fyzické kondici příslušného pacienta, případně na dalších léčivech, které léčená osoba užívá atd. Sloučeniny podle vynálezu, samotné nebo v kombinaci s farmaceuticky přijatelným nosičem, ředidlem nebo pufrem lze podávat v terapeuticky nebo farmakologicky účinném množství pro zmírnění poruchy centrální nervové soustavy s přihlédnutím k diagnostikovanému fyziologickému stavu. Sloučeninu lze podávat intravenózně, intramuskulámě, topicky, transdermálně, například formou náplastí, bukálně nebo orálně člověku nebo dalším obratlovcům.

Kompozice podle vynálezu určené pro podání člověku nebo ostatním obratlovcům se mohou nacházet v jednotkových dávkových formách, jakými jsou například tablety, kapsle, pilulky, prášky, granule, sterilní parenterální roztoky nebo suspenze, orální roztoky nebo suspenze, emulze typu olej ve vodě a typu voda v oleji, čípků a vodních suspenzí nebo roztoků. Po orální podání lze připravit pevnou nebo tekutou jednotkovou dávkovou formu. Při přípravě pevných kompozic, například tablet, se sloučenina smísí s běžnými přísadami jakými jsou mastek, stearát hořečnatý, fosforečnan vápenatý, hlinitokřemičitan hořečnatý, síran vápenatý, škrob, laktóza, arabská guma, methylcelulóza a funkčně podobné materiály, jakými jsou například farmaceutická ředidla nebo nosiče. Kapsle se připraví smísením sloučeniny s inertním farmaceutickým ředidlem a naplněním tvrdých želatinových kapslí, které mají vhodný rozměr, takto připravenou směsí. Měkké želatinové kapsle lze připravit strojovým zapouzdřením suspenze sloučeniny a přijatel35 ného rostlinného oleje, lehké tekuté vazelíny nebo dalšího inertního oleje.

Lze připravit i tekutinové jednotkové dávkové formy pro orální podání například sirupy, elixíry a suspenze. Tyto formy lze rozpustit ve vodném vehikulu společně s cukrem, aromatickými ochucovadly a konzervačními činidly za vzniku sirupu. Suspenze lze připravit z vodného vehikula za použití suspendačních činidel jakými jsou například arabská guma, tragant, methylcelulóza apod.

K přípravě tekutinových jednotkových dávkových forem pro parenterální podání lze použít sloučeninu podle vynálezu a sterilní vehikulum. Při přípravě roztoků se sloučenina může rozpustit ve vodě pro injekci, sterilizovat filtrací, naplnit do vhodné lahvičky nebo ampule a uzavřít. Ve vehikulu lze rovněž rozpustit další adjuvanci, jakými jsou například lokální anestetika, konzervační činidla a pufrovací činidla. Kompozici lze po naplnění do lahviček zmrazit a vodu odstranit za vakua. Lyofilizovaný prášek se před použitím opět naředí.

Tyto sloučeniny a jejich fyziologicky přijatelné adiční soli s kyselinou mají významné farmakologické vlastnosti zejména ceněný je jejich vliv na centrální nervovou soustavu, konkrétně stimulační účinky na receptory dopaminu (autoreceptory a/nebo postsynaptické receptory) nebo inhibiční účinky na receptory dopaminu a jejich částečně agonizující profil. Sloučeniny podle vynálezu vykazující vysokou vlastní účinnost v případě dopaminových receptorů v centrál55 ní nervové soustavě savců jsou vhodné pro léčení Parkinsonovy choroby, a to jak při mono-5CZ 298751 B6 terapii, tak při kombinované terapii, kdy jsou užívány společně s L-DOPA a karbidopa. Tyto sloučeniny jsou rovněž antihyperprolaktinergickými léčivy. Sloučeniny podle vynálezu vykazující nízkou vlastní účinnost (částeční agonizující činidla, inverzní agonizující činidla a/nebo antagonizující činidla) pro dopaminové receptory v centrální nervové soustavě savců jsou vhodné pro léčení psychotických poruch, například schizofrenie.

Následující příklady mají ilustrativní charakter a nikterak neomezují rozsah vynálezu, který je jednoznačně vymezen přiloženými patentovými nároky.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Syntéza enantiomerů 7-amino-2-(V, V-di-«-propylamino)thiazol[4,5-g]tetralinu (11a) (reakční schéma 1)

Kyselina 4-ftalimidofenyloctová (2)

Kyselina 4-aminofenyloctová (1) se rozpustila v ledové kyselině octové a do získaného roztoku se přidal anhydrid kyseliny ftalové. Reakční směs se 30 minut vařila pod zpětným chladičem a potom ochladila. V případě vysrážení produktu se tento produkt odfiltroval, v ostatních případech se zpracoval extrakcí, odpařením rozpouštědel a chromatografickou purifíkaci na silice. 6-Ftalimido-2-tetralon (3)

Sloučenina 2 se suspendovala v dichlormethanu. Směs se vařila pod zpětným chladičem dokud nedošlo k rozpuštění celého objemu kyseliny 2 (3 až 4 hodiny) a po odstranění rozpouštědel se odebral surový produkt kyselého chloridu, který se použil v následujícím reakčním kroku bez dalšího čištění. V následujícím kroku se rozpustil v dichlormethanu a do získaného roztoku se při teplotě přibližně -5 °C přidal po kapkách roztok chloridu hlinitého v dichlormethanu. Touto směsí se nechal 1 až 2 hodiny probublávat proud ethylenu. Reakční směs se ochladila v ledové lázni a pozvolna se přidala voda s ledem. Produkt 3 se zpracoval extrakci, přičemž k čištění se použila chromatografie a/nebo destilace nebo krystalizace.

6-Ftalimido-2-(V-methylbenzyl)aminotetralin (4)

V 1,2-dichlorethanu se rozpustil 6-ftalimldo-2-tetralon (3) a (.V)—(-)methylbenzylamÍn. Do reakční směsi se přidal triacetoxyborohydrid sodný a katalytické množství ledové kyseliny octové. Reakční směs se míchala 48 hodin. Rozpouštědla se odpařila za sníženého tlaku a do zbytku se přidala voda. Vodná vrstva se alkalizovala 10 % hydrogenuhličitanu sodného a extrahovala ethylacetátem. Sloučené organické vrstvy se propláchly solankou, vysušily nad síranem hořečnatým a po zahuštění za sníženého tlaku poskytly produkt 4 ve formě oleje.

6-Ftalimido-2-(V-a-methylbenzyl-/V-propionyl)aminotetralin (5)

6-Ftalimido-2-(/V-a-methylbenzyl)aminotetralin (4) se rozpustil v methylenchloridu, ochladil na 0 °C a do takto ochlazeného roztoku se přidal triethylamin. V průběhu 30 minut se po kapkách přidal roztok propionylchloridu v methylenchloridu. Po přidání celého objemu se reakční směs 30 minut míchala. Směs se propláchla vodou, následně solankou a vysušila nad bezvodým síranem hořečnatým. Jednotlivé diastereomery se separovaly sloupcovou chromatografií na silice a/nebo preparativní HPLC například na přímé fázi Chromasilu (10 pm, EKA Chemicals, Bohuš, Švédsko).

6-Amino-2-(A^L-a-methylbenzyl-V-propionyl)aminotetralin (6)

V bezvodém alkoholu se rozpustil 6-ftalimido-2-(W-a-methylbenzyl-7V-propionyl)aminotetralin (5) a do získaného roztoku se přidal hydrát hydrazinu. Reakční směs se míchala 0,5 hodiny při

-6CZ 298751 B6 teplotě místnosti a po uplynutí této doby se za sníženého tlaku odstranily těkavé podíly. Zbytek se 0,5 hodiny vařil v chloroformu pod zpětným chladičem, ochladil na teplotu místnosti a filtrací zbavil pevného ftalimidohydrazinu. Produkt 6 se získal zahuštěním filtrátu za sníženého tlaku.

6-Amino-2-(2V-a_methylbenzyl-jV-n-propyl)aminotetralin (6)

V suchém etheru se suspendoval hydrid hlinitolithný a suspenze se chladila na ledu. Při teplotě 0 až 25 °C se po kapkách přidal roztok 6-amino-2-(W-a-methylbenzyl-/V-propionyl)aminotetralinu (6) v bezvodém etheru. Po přidání celého objemu se směs míchala 1 hodinu na ledu, načež se ohřála v průběhu 1 hodiny na teplotu místnosti a potom 2 hodiny vařila pod zpětným ío chladičem. Po ochlazení na teplotu místnosti se reakce zastavila opatrným přidáním vody, 4N roztoku hydroxidu sodného a vody (v tomto pořadí). Směs se vařila pod zpětným chladičem dokud veškerá vysrážená látka nezbělela (10 minut), potom se ochladila na teplotu místnosti a přefiltrovala přes Cellite. Filtrát se vysušil nad bezvodým síranem sodným a zahustil za sníženého tlaku.

7-Amino-2-(A'-a-methylbenzyl-/V-n-propyl)amino)thiazol[4,5-g]tetralin (8)

6- Amino-2-(A-a-methylbenzyl-2V-n-propyl)aminotetralin (7) a thiokyanát draselný se rozpustily v ledové kyselině octové. Během 15 minut se po kapkách přidal roztok bromu v ledové kyselině octové. Po přidání celého objemu se reakční směs míchala 1,5 hodiny, okyselila 10% roztokem hydroxidu sodného a extrahovala ethylacetátem. Sloučené organické vrstvy se propláchly 1 x solankou, vysušily nad síranem hořečnatým a zahustily za sníženého tlaku. Produkt se purifikoval sloupcovou chromatografií na silice.

7- Amino-2-7V-«-propylaminothiazol[4,5-g]tetralin (9)

7-Amino-2-((A-a-methylbenzyl-7V-rt-propyl)amino)thiazol[4,5-g]tetralin (8) a formiát amonný se rozpustily v methanolu a jako katalyzátor se přidalo 10% Pd/C (pod dusíkem). Reakční směs se vařila 1 hodinu pod zpětným chladičem. Pd/C se odstranilo filtrací přes Cellite a rozpouštědlo se odpařilo za sníženého tlaku. Zbytek se opět rozpustil v acetonitrilu, pevné látky se odstranily filtraci a odpařením rozpouštědel se získal produkt.

7-Amino-2-((/V-propionyl-A-«-propyl)amino)thiazol[4,5-g]tetralin (10a)

7-Amino-2-/V-«-propylaminothiazol[4,5-g]tetralin (9) se převedl na 10a způsobem popsaným v souvislosti s konverzí sloučeniny 4 na sloučeninu 5.

7-Amino-2-(/V,/V-di-«-propylamino)thiazol [4,5-g]tetralin (11a)

7-Amino-2-((/V-propionyl-/V-«-propyl)ammo)thiazol[4,5-g]tetralin (10a) se rozpustil v bezvodém etheru a v průběhu 1 hodiny se po kapkách přidal hydrid boritý (roztok v tetrahydrofuranu). Po přidání celého objemu se reakční směs vařila 1 hodinu pod zpětným chladičem. Směs se ochladila na teplotu místnosti a opatrně se přidala voda. Následně se přidal 10% roztok kyseliny chlorovodíkové a všechna těkavá rozpouštědla se odpařila za sníženého tlaku. Zbývající vodný roztok se alkalizoval 10% roztokem hydroxidu sodného a extrahoval ethylacetátem. Sloučené organické vrstvy se vysušily nad bezvodým síranem sodným a zahustily za sníženého tlaku.

-7CZ 298751 B6

Reakční schéma 1 *

(10a,) R=CHj (10b,)R=fenyl (10c,)R=2-thienyl (lOd.) R=3-thienyl (lla,)R=CH₃ (1 lb,) R=fcnyl (11c,) R=2-thienyl (lid,) R=3-thienyl *Syntéza se prováděla způsobem podle Hanssona a kol., Synthesis and Pharmacology of Dipropyl(6,7,8,9-tetrahydro-377-benzo[e]indol-7-yl)amine enantiomers, 9.Noordwijkerhout

Camerino Symposium, 23. - 27. května, 1993, Noordwijkerhout, Holandsko. Reakční činidlo: (a) anhydrid kyseliny ftalové, HOAc, Δ; (b) SOC1₂, CH₂C1₂, Δ; (c) ethen, A1C1₃, benzen, 0 °C; (d) α-methylbenzylamin, NaB(OAc)₃H, kat.HOAc, 1,2-dichlormethan; (e) propionylchlorid, Et₃N, CH₂C1₂; (f) separace diastereomerů; (g) H₂NNH₂.H₂O, EtOH, Δ; (h) L1AIH4, Et₂O, r.t.; (i)KSCN, Br₂, HOAc, r.t.; (j) separace možných regioizomerů; (k) HCO₂NH₄, Pd/C 10%,

MeOH, A; (1) acylchlorid Et₃N, CH₂Ca₂; (m) BH₃ v THF, Et₂O, A.

-8CZ 298751 B6

Příklad 2

Syntéza kondenzátů 2-aminothiazol-2-aminotetralinů v separovatelné směsi regioizomerů

Λζ/V-Di-n-propylaminotetralin x HC1 (DPATxHCl; Mw 267,5; 5-mmol; 1,34 g) se rozpustil v dichlormethanu a přidal se 10% roztok hydrogenuhličitanu sodného. Potom se provedla extrakce báze na organické vrstvě. Organické fáze se oddělila, vysušila nad bezvodým síranem sodným, přefiltrovala a po odpaření rozpouštědla za sníženého tlaku se získal olej, který se za teploty 0 °C rozpustil v trifluoracetátu (10 ml). Do tohoto roztoku se v průběhu 5 minut po částech přidal dusičnan draselný (5,5 mmol; 556 mg). Reakce probíhala bez vzniku vedlejších ío produktů, pouze za tvorby mono-NO₂izomerů, jejichž přítomnost potvrdila plynová chromatografie (100—10 °C/min-280). Trifluoracetát se odpařil za sníženého tlaku a olejový zbytek se rozpustil v dichlormethanu. Do tohoto roztoku se přidala voda a pelety hydroxidu sodného v množství, které poskytlo zásadité pH. Extrakce, sušení a odpařování poskytly 1,0 g oleje. GC/MS (100-10 °C/min-320) prokázala 4 izomery: r.t.=l 1,39 min: M+ při m/z=276 (malé) a bazický pík při m/e=247 (M-29). Ostatní produkty měly stejnou molekulovou hmotnost, ale GC retenční časy byly následující: r.t.=12,04, 12,53 resp. 12,59 minut. Dva poslední eluční píky byly nej významnější.

Surový olej obsahující 4 nitroizomery se rozpustil v methanolu (přibližně 50 ml) a přidal se formiát amonný (2 ekviv. »>2x5x66,06=660 mg; použito 1,0 g) společně s Pd/C (10%; přibližně 100 mg). Tato směs se míchala přes noc při teplotě místnosti. Během noci, kdy byla směs udržována při teplotě místnosti, nedošlo k žádné redukci, ale po 3 hodinách varu nitroizomerů pod zpětným chladičem došlo ke konverzi na aminoizomery. GC/MS (100-10 °C/min-320) ukázala 4 izomery: R.t.=10,26 min: M+ při m/z=246(malé) a bazický pík při m/e=146(M-100).

Další významný pík byl pozorován při m/e=217(M-29). Ostatní produkty měly stejnou molekulovou hmotnost, ale GC retenční časy byly následující: r.t.=10,42 min resp. 11,02 min.

Acylace (AcO a pyridin) poskytla následující GC/MS retenční časy: r.t =13,16, 14,00 resp. 14,38. GC/MS (100-10 °C/min-320) ukázala 3 (nebo možná 4, pokud je na jednom z píku překryv) izomeiy, které mají podobná spektra: M+ při m/e=288 (malé) a bazický pík při m/e=259(M-29). Další významné píky byly pozorovány při m/e=146 a 188.

Směs (660 mg; Mw=246»>2,68 mmol) 2 nebo více NH₂-DPAT izomerů (jeden hlavní pík na GC( 100-10 °C/min-280) při r.t.=12,48 min; 2 až 4 hlavní píky na vzorku, který byl acetylován;

r.t =14,98 min (14%), r.t =1 5,86 min (30%) a r.t.=l6,57 min (51%)) se rozpustila v acetalkoholu (10 ml) a přidal se KSCN (Mw=97,18; 2x2, 68x97, 18=521 mg). Do této směsi se přidal rovněž brom (1x2, 68x160/3,11=138μ1 ve 2 ml acetalkoholu v průběhu 15 min při teplotě místnosti).

Reakce probíhala dobře a po 2 hodinách se do alkalického roztoku přidal hydroxid sodný (ve formě pevné látky) a směs se extrahovala ethylacetátem a následně dichlormethanem. Organické vrstvy se jímaly, sušily, filtrovaly a po odpaření rozpouštědel za sníženého tlaku poskytly olej (přibližně 0,97 g).

GC/MS (100-10 °C/min-320) ukázala 4 (nebo možná více (max. 6), pokud existuje na 1 nebo více píkách překryv) izomery, které mají podobné spektrum: r.t.=15,45: M+ při m/e=303 (malé) a bazický pík m/e=72. Další výrazné píky byly pozorovány při m/e=274 (M-29) a 176 (M-100). Toto spektrum se poněkud liší od ostatních píků v chromatogramu: r.t. 0=16,27: M+ při m/e=303 (malé) a bazický pík při m/e=203 (M-100). Další výrazný pík je patrný m/e=274 (m-29). Další píky v GC/MS chromatogramu, které mají toto hmotné spektrum byly nalezeny při

r.t =16,40 min a r.t.=16,50 min.

Surový produkt (olej) se chromatografoval na silice (přibližně 100 g a eluoval dichlormethanem a směsí dichlormethanu a methanolu v následujících poměrech 20:1, 10:1 a 5:1). Objem frakcí dosahoval přibližně 10 ml a kolona se propláchla rozpouštědly.

-9CZ 298751 B6

Frakce 14 až 18 se jímaly a odpařováním zbavily těkavých látek: 19 mg; žádné NMR; GC/MS nevykazovala žádné sledované píky, ale pouze píky pro výchozí materiál DPAT.

Frakce 19 až 24 se jímaly a odpařováním zbavily rozpouštědla: 17 mg; žádné NMR; GC/MS nevykazovala žádné sledované píky, ale pouze píky pro výchozí materiál DPAT.

Frakce 25 až 28 se jímaly a odpařováním zbavily těkavých složek: 20 mg; NMR ukázalo 1 singlet při δ=7,0 ppm. Další singlet (δ=7,2 ppm) je pro trichlormethan. To dává smysl, protože ío GC/MS spektrum těchto jímaných frakcí vykazuje velký pík pro hromovaný produkt (m/e=388).

Frakce 37 až 46 se jímaly a odpařováním zbavily těkavých složek: 80 mg; NMR ukázalo něco, co bylo možné z počátku interpretovat jako AB spektrum, ale dublety neležely ve správném směru (střešní efekt) a bylo zde ještě něco, co naznačovaly další níže uvedené frakce. Nejprve byl zahájen dvojrozměrný experiment (500MHz přístroj). Tento experiment naznačil vazby mezi protony (dublety při 5=7,2 a 7,0; J=8, Hz), Nicméně toto spektrum rovněž obsahuje 2 singlety (10% až 20% intenzita domnělých dubletů) při δ=7,28 a 7,24. To bylo naznačovat, že směs sloučenin v jímaných frakcích 37 až 46 by mohla obsahovat 1 ze 2 zde znázorněných nárokovaných produktů:

Podrobnější analýza zaměřující se na GC/MS pík (r.t.=16,36 min) této frakce (37 až 46) ukázala, že tento pík je rozdělen. Chromatografie na tenké vrstvě (chromatografie na tenké vrstvě siliky, při které se jako eluční soustava použila směs dichlormethanu a methanolu v poměru 5:1 a při které se aplikoval koncentrovaný roztok) rovněž ukázala 2 skvrny. Výsledky získané pomocí diskutovaných technik tedy rovněž hovoří pro směs 2 výše znázorněných izomerů. Frakce 43 se izolovala (9 mg) a samostatně podrobila GC/MS a NMR (300 MHz). GC/MS ukázala r.t.=16,43 min: M+ při m/e=303 a bazický pík při m/e=203. Další významný pík byl zaznamenán při m/e=294 (M-29). Tento GC/MS pík nebyl rozdělen, z čehož lze odvodit, že frakce 43 by mohla obsahovat 1 ze 2 výše uvedených izomerů.

Frakce 37 až 46 (100 mg) se separovaly a rozpustily ve 23 mg acetalkoholu a naředily vodou do celkového objemu 1,2 ml. Krysa, které byla vpíchnuta do krční oblasti dávka 10 mg/kg vykazovala po 5 min od okamžiku vpichu chování odpovídající syndromu 5-HT. Rovněž došlo k retrakci spodního pysku, která trvala přibližně 4 hodiny. Z výše uvedeného lze tedy odvodit, že směs izomeru ve frakci 37 až 46 obsahovala 1 nebo několik farmakologicky účinných sloučenin, případně 1 nebo oba výše uvedené izomery.

Frakce 47 až 55 se jímaly a odpařováním zbavily těkavých látek: 141 mg; GC/MS měla hlavní pík při r.t.=l6,30 min: M+ při m/e=3O3 a bazický pík při m/e=203. Další významný pík bylo možné pozorovat při m/e=274 (M-29). NMR ukazovala zjevnou vazbu v AB spektru (o-protony; 5=7,06 (d, J=8 Hz) a δ=6,86 (d, J=8 Hz)).

Frakce 62 až 66 se jímaly a odpařováním zbavily těkavých látek: 51 mg; žádná GC/MS neproběhla; NMR ukázala zjevné vazby v AB spektru (o-protony; δ=7,06 (d, J=8 Hz) a δ=6,92 (d, J=8 Hz)).

Komentář: pro dosažení účinnější výše popsané „multicílové“ syntézy je vhodné použití semi-preparativní a/nebo preparativní HPLC na jedné nebo několika produkčních (izomemích)

-10CZ 298751 B6 směsích NO₂-DPAT, NH₂-DPAT nebo 2-aminothiazol-DPAT. Tuto chromatografíckou analýzu lze provádět v režimu přímé fáze nebo reverzní fáze.

Alternativním způsobem pro výše popsané izomery je způsob, který vychází ze známého

6-amino-2-(A_>/V-di-propylamino)tetralinu (CAS RN 83343-17-3) a známého 7-amino-2(AA-dipropylamino)tetralinu (CAS RN 200350^10-9, 129462-30-2, 129462-29-9 a

83343-37-7 pro R-enantiomer, (-)enantiomer, (+)-anantiomer resp. racemickou směs), které se použijí pro uvedení do reakce s KSCN a Br₂ v HOAc, viz výše a další příklady v příkladové části přihlášky vynálezu (například syntéza sloučeniny 22).

Příklad 3

Syntéza enantiomerů 6-amino-2-(A,A-di-«-propylamino)-thiazol[4,5-f|indanu (22) (reakční schéma 2)

5-Nitro-2-(/V-methylbenzyl)aminoinden (13)

5-Nitroindan-2-on (CAS RN [116530-60-0]; 12), (fyH-j-a-methylbenzylamin a katalytické množství kyseliny paratoluensulfonové se rozpustily v toluenu a vařily pod zpětným vařičem pod dusíkovou atmosférou a za Dean-Starkových podmínek. Po 5 minutách se odstraněním těkavých složek za sníženého tlaku získal produkt.

5-Amino-2-(A-a-methylbenzyl)aminoindan (14)

5-Nitro-2-(A^r-methylbenzyl)aminoinden (13) se rozpustil v methanolu a do tohoto roztoku se pod dusíkovou atmosférou přidal 10% Pd/C. Reakční směs se umístila do přístroje Parr a protřepávala téměř 1 hodinu při parciálním tlaku vodíku 101 KPa. Pd/C se odstranilo filtrací přes

Celíte a odpařením rozpouštědla za sníženého tlaku se získal požadovaný produkt.

5-Ftalimido-2-(jV-a-methylbenzyl)aminoindan (15)

5-Amino-2-(/V-a-methylbenzyl)aminoindan (14) se rozpustil v ledové kyselině octové a do tohoto roztoku se přidal anhydrid kyseliny ftalové. Reakční směs se vařila 30 minut pod zpětným chladičem a po uplynutí této doby se ochladila. Produkt se vysrážel a odfiltroval.

5-Ftalimido-2-(/V-a-methylbenzyl-/V-propionyl)aminoindan (16)

5-Ftalimido-2-(/V-a-methylbenzyl)aminoindan (15) se rozpustil v methylenchloridu, ochladil na 0 °C a do takto ochlazeného roztoku se přidal triethylamin. V průběhu 30 minut se potom po kapkách přidal roztok propionylchloridu v methylenchloridu. Po přidání celého objemu se reakční směs míchala 30 minut. Po ukončení míchání se směs propláchla vodou a následně solankou a vysušila nad bezvodým síranem hořečnatým. Jednotlivé diastereomery se separovaly pomocí sloupcové chromatografie na silice a/nebo preparativní HPLC, například preparativní HPLC na Chromasilu s přímou fází (10 pm, EKA Chemicals, Bohu, Švédsko).

5-Amino-2-(/V-a-methylbenzyl-A-propionyI)aminoindan (17)

5-Ftal i mido-2-(jV-a-methylbenzyl”A-propionyl)am inoindan (16) se rozpustil v bezvodém ethanolu, a do tohoto roztoku se následně přidal hydrát hydrazinu. Reakční směs se míchala 0,5 hodiny při teplotě místnosti a potom odpařováním za sníženého tlaku zbavila těkavých podílů. Zbytek se vařil 0,5 hodiny v chloroformu pod zpětným chladičem, ochladil na teplotu místnosti a filtrací zbavil pevných částic ftalimidohydrazinu. Zahuštěním filtrátu za sníženého tlaku se získal požadovaný produkt.

-11 CZ 298751 B6

6-Amino-2-((V-a-methylbenzyl-V-propionyl)amino)thiazol[4,5-f]indan (18)

5- Amino-2-(V-a-methylbenzyl-V-propionyl)aminoindan (17) a thiokyanát draselný se rozpustily v ledové kyselině octové. V průběhu 15 minut se do tohoto roztoku po kapkách přidal roztok bromu v ledové kyselině octové. Po přidání celého objemu se reakční směs míchala 1,5 hodiny, následně alkalizovala 10% roztokem hydroxidu sodného a extrahovala ethylacetátem. Sloučené organické vrstvy se jednou propláchly solankou, vysušily nad bezvodým síranem hořečnatým a zahustily za sníženého tlaku. Pokud se separace neprovedla v kroku, kdy se připravovala sloučenina 16, potom se v tomto místě provedla separace diastereomerů za použití sloupcové chromatografie na silice a/nebo preparativní HPLC například na pevné fázi Chromasil (10 pm, ίο EKA Chemicals, Bohuš, Švédsko).

6- Amino-2-((jV-a-methylbenzyl-jV-n-propyl)amino)thiazol[4,5-f]indan (19)

Hydrid hlinitolitný se suspendoval v bezvodém etheru a suspenze se ochladila na ledu. Do této suspenze se po kapkách přidal roztok 6-Amino-2-((V-a-methylbenzyl-V-propionyl)amino)15 thiazol[4,5-f]indanu (18) v bezvodém etheru. Po přidání celého objemu se směs 1 hodinu míchala na ledu, potom udržovala 1 hodinu při teplotě místnosti a na závěr 2 hodiny vařila pod zpětným chladičem. Po ochlazení na teplotu místnosti se reakce zastavila opatrným přidáním vody, 4N roztoku hydroxidu sodného a vody (v uvedeném pořadí). Směs se vařila pod zpětným chladičem, dokud všechna sraženina nezbělala (10 minut). Potom se ochladila na teplotu místnosti a filtrovala přes Celíte. Filtrát se vysušil nad bezvodým síranem sodným a zahustil za sníženého tlaku.

6-Amino-2-(V-«-propylamino)thiazol-[4,5-f] indan (20)

6-Amino-2-((V-a-methylbenzyl-V-«-propyl)amino)th iazol [4,5-f] indan (19) a formiát amonný se rozpustily v methanolu a do tohoto roztoku se pod dusíkovou atmosférou přidalo 10% Pd/C. Reakční směs se 1 hodinu ohřívala na 50 °C. Pd/C se odstranilo filtrací přes Celíte a rozpouštědlo se odstranilo za sníženého tlaku. Zbytek se opět rozpustil v acetonitrilu, pevné látky se odstranily filtrací a produkt se získal odpařením rozpouštědel.

6-Amino-2-((A-propiony l-V-n-propyl)am i no)th iazol [4,5-f] indan (21)

6-Amino-2-(/V-77-propylamino)thiazol-[4,5-f] indan (20) se převedl na 21 způsobem, který byl popsán v souvislosti s konverzí z 15 na 16. 6-Amino-2-((V-propionyl-V-«-propyl)amino)thiazol-[4,5-f]indan (21) se rozpustil v bezvodém etheru a do získaného roztoku se v průběhu 1 hodiny po kapkách přidal hydrid boritý (roztok v tetrahydrofuranu). Po přidání celého objemu se reakční směs vařila 1 hodinu pod zpětným chladičem. Směs se ochladila na teplotu místnosti a do takto ochlazené směsi se opatrně přidala voda a následně 10% roztok kyseliny chlorovodíkové. Veškerá těkavá rozpouštědla se odpařila za sníženého tlaku. Zbývající vodný roztok se alkalizoval 10% roztokem hydroxidu sodného a extrahoval ethylacetátem. Sloučené organické vrstvy se sušily nad bezvodým síranem sodným a zahustily za sníženého tlaku.

- 12CZ 298751 B6

Reakční schéma 2

(12QCAS RN [116530-60-0] (¹³>

(18)

Reakční činidla: (a) cc-methylbenzylamin, kat.p-TosOH, toluen, Δ; (b) H₂, Pd/C 10%, MeOH;

(c) anhydrid kyseliny ftalové, HOAc, Δ; (d) propyonylchlorid, Et₃N, CH₂C1₂; (e) propionylchlorid, Et₃N, CH₂C1₂; (f) H₂NNH₂.H₂O, EtOH, Δ; (g) KSCN, Br₂, HOAc, r.t.; (h) separace diastereomerů a případných regioizomerů; (i) LiAlH₄, Et₂O, r.t.; (j) HCO₂NH₄, Pd/C 10%, MeOH, Δ; (k) propionylchlorid, Et₃N, CH₂C1₂; (1) BH₃ v THF, Et₂O, A.

Příklad 4

Syntéza racemické směsi 6-amino-2-7V-«-propylaminothiazol[4,5-f]indanu (20) (reakční schéma 3)

2-Propionamidoindan (24)

2-Aminoindan-hydrochlorid 23 (2,0 g, 11,8 mmol) a hydrogenuhličitan sodný (2,8 g, 32,8 mmol) se rozpustily v dobře míchaném dvouvrstvém systému 36 ml vody a 80 ml ethylacacetátu. Směs se ochladila na 0 °C a v průběhu 30 minut se po kapkách přidal roztok propionylchloridu (1,1 ml, 12 mmol) ve 25 ml ethylacetátu. Po přidání celého objemu se směs

-13 CZ 298751 B6 ještě 30 minut míchala. Dvě vrstvy se oddělily a vodná vrstva se 2x extrahovala ethylacetátem. Sloučené organické vrstvy se propláchly solankou, vysušily nad bezvodým síranem hořečnatým a po zahuštění za sníženého tlaku poskytly sloučeninu 21 ve formě bílé krystalické látky (1,52 g, 67 %): t.t. 116 až 118 °C, ‘H-NMR (CDC1₃, 200 MHz) 1,13 (t, J = 7,6, 3H), 2,15 (q, J = 7,6, 2H),

2,78 (dd, JI = 16,2, J2 = 4,3, 2H), 3,31 (dd, JI = 16,2, J2 = 7,0, 2H), 4,71 - 4,80 (m, 1H), 5,87 (brs, 1H), 7,15 - 7,32 (m, 4H); ¹³C-NMR 9,5, 29,5, 40,0 (2C), 50,2, 124,7 (2C), 126,6 (2C), 140,8 (2C), 173,6; MS (EIPI) m/e 189 (M+). C₁₂Hi₅NO.H₂O: C: 74,42 (74,70), H: 8,01 (7,85), N: 7,24 (7,28).

5-Amino-2-propionamidonindan (25)

Amid 24 (1,0 g, 5,5 mmol) se rozpustil v nitromethanu (18 ml) a ochladil na ledu. V průběhu 30 minut se do tohoto roztoku po kapkách přidala nitrační směs sestávající z 0,74 ml koncentrované kyseliny dusičné, 1,6 ml vody a 10 ml koncentrované kyseliny sírové. Po přidání celého objemu se reakční směs 1 hodinu míchala za postupného ohřívání na teplotu místnosti.

Reakce se ukončila za použití ledu a reakční směs se extrahovala ethylacetátem. Kombinované organické vrstvy se jednou propláchly solankou, vysušily nad bezvodým síranem hořečnatým a po zahuštění za sníženého tlaku poskytly žlutou pevnou látku (1,2 g, 95 %), která byla z velké části tvořena (podle plynové chromatografie z 82 %) 5-nitro-2-propionamidoindanem.

Nitrosloučenina (1,2 g, obsahující 4,3 mmol 5-nitro-2-propionamidoindanu) a formiát amonný (1,4 g, 22,2 mmol) se rozpustily v 55 ml methanolu. Tato směs se ošetřila (pod dusíkem) 10% Pd/C (0,56 g) a potom 45 minut míchala při 50 °C. Po ochlazení na teplotu místnosti se Pd/C odstranilo filtrací přes Celíte a methanol se odpařil za sníženého tlaku. Zbývající růžová pevná látka se purifikovala pomocí MPLC na silice (počáteční eluent 100% hexan, finální eluent 100% ethylacetát), čímž se získala sloučenina 22 ve formě bílé pevné látky (0,67 g, 76 %): t.t. 127 až 128 °C, ‘H-NMR (CDC1₃, 200 MHz) 1,08 (t, J = 7,7, 3H), 2,10 (q, J = 7,6, 2H), 2,62 (dt, JI = 16,1, J2 = 4,2,2H), 3,14 (dd, JI = 16,2 J2 = 7,1, 2H), 3,61 (s, 2H), 4,59-4,67 (m, 1H), 6,12 (d, J= 7,3, 1H), 6,45 - 6,51 (m, 2H), 6,94 (d, J = 7,8, 1H); ¹³C-NMR 9,6, 29,4, 38,9, 40,0, 50,5, 111,5, 113,7, 125,1, 130,5, 142,2, 145,4, 173,6; MS(EIPI) m/e 204 (M+). Elementární analýza (pozorováno) pro C₁₂Hi₆N₂: C: 70,59 (70,37), H: 7,84 (7,82), N: 13,73 (13,67).

5-Amino-2-/V'-n-propylaminoindan (26)

Amid 25 (0,62 g, 3,0 mmol) se rozpustil v 8 ml bezvodého etheru a do získaného roztoku se v průběhu 1 hodiny po kapkách přidal hydrid boritý (16 ml IM roztoku v tetrahydrofuranu). Po přidáni celého objemu se reakční směs vařila 1 hodinu pod zpětným chladičem. Směs se ochladila na teplotu místnosti a opatrně se přidalo 1,6 ml vody. Potom se přidaly 3,2 ml 10% roztoku kyseliny chlorovodíkové a všechna těkavá rozpouštědla se odpařila za sníženého tlaku. Zbývající vodný roztok se alkalizoval 10% roztokem hydroxidu sodného a extrahoval ethylacetátem (2 20 ml). Sloučené organické vrstvy se vysušily nad bezvodým síranem sodným a zahustily za sníženého tlaku, čímž se získala sloučenina 23 ve formě čirého oleje (0,52 g, 90 %); ‘H-NMR (CDC1₃, 200 MHz) 0,92 (t, J = 7,3, 3H), 1,43 - 1,61 (m, 2H), 2,58 - 2,71 (m, 4H), 3,00 - 3,11 (m, 2H), 3,52 - 3,65 (m, 3H), 6,49 (d, J = 7,8, 1H), 6,55 (s, 1H), 6,96 (d, J = 7,8, 1H); ¹³C-NMR 11,6, 23,2, 38,9, 39,9, 50,0, 59,8, 111,5, 113,4, 125,0, 131,6, 142,9, 145,0; MS(EIPI) m/e 190 (M+). Část produktu se převedla na dihydrochlorid a rekrystalizovala z ethanolu za vzniku bílých krystalů: t.t. 238 až 242 °C. Elementární analýzy (pozorováno) pro Ci₂H₁₈N₂.2HC1: C: 54,96 (54,59), H: 7,63 (7,66), N: 10,69 (10,46).

6-Amino-2-A-«-propylaminothiazol[4,5-f]indan (20)

Sloučenina 26 (0,48 g, 2,5 mmol) se převedla na sloučeninu 20 (0,29 g, 46 %) způsobem 50 popsaným pro konverzi sloučeniny 17 na sloučeninu 18. Produkt se převedl na dihydrochlorid a rekrystalizoval ze směsi methanolu a ethanolu za vzniku bílé pevné látky: t.t. 285 až 290 °C;

‘H-NMR (D₂O, 200 MHz) 0,81 (t, J= 7,3, 3H), 1,48 - 1,60 (m, 2H), 2,92 (t, J= 7,7, 2H), 2,96- 3,08 (m, 2H), 3,26 - 3,38 (m, 2H), 3,95- 4,08 (m, 1H), 7,15 (s, 1H), 7,40 (s, 1H);

- 14CZ 298751 B6 ¹³C-NMR 9,9, 19,1, 34,9, 35,2, 47,5, 57,9, 109,7, 118,3, 121,9, 136,1, 136,2, 139,5 169,2; IR (KBr, cm¹) 2967, 2805, 2658, 1651, 1459; MS (EIPI) m/e 247 (M+). Elementární analýza (pozorováno) pro Ci₃Hi₇N₃S,.2HC1.2H₂O: C: 47,37 (47,78), H: 6,07 (6,07), N: 12,75 (12,88).

Reakční schéma 3

NH₂.HC1

-^5£*^ίΐΗχχ>-” (23) (24) (25)

(26) (20)

Reakční činidla: (a) propionylchlorid, NaHCO₃, H₂O, EtOAc; (b) HNO₃/H₂SO4/H₂O, MeNO₂ 0 °C; (c) NH4CO₂, 10% Pd/c, MeOH, 50 °C; (d) BH₃ v tetrahydrofuranu, Et₂O, r.t. -> reflux; (e) ío KSCN, Br₂, AcOH.

Příklad 5

Syntéza racemické směsi 6-amino-2-(M/V-di-«-propylamino)thiazol[4,5-fjindanu (22) a

5-amino-2-(AA-di-«-propylamino)thiazol[5,4-e]indanu (31; tato sloučenina nespadá do rozsahu sloučenin podle vynálezu) (reakční schéma 4)

2-/V-n-propylaminoindan (27)

2-Propionamidoindan (24, 0,83 g, 4,4 mmol) se převedl na indan 28 (0,75 g, 98 %) způsobem popsaným pro redukci sloučeniny 25. Malé množství získané sloučeniny se převedlo na hydrochlorid a rekrystalizovalo ze 2-propanolu za vzniku bílých krystalů: t.t. 191 až 192 °C. ’Η-NMR (CDC1₃, 200 MHz) 1,04 (t, J= 7,3, 3H), 1,70- 1,82 (m, 2H), 3,01 - 3,20 (m, 4H), 3,29 - 3,48 (m, 2H), 4,00 - 4,11 (m, 1H), 7,18 - 7,30 (m, 4H); ¹³C-NMR 9,7, 19,3, 35,5 (2C), 47,6, 58,0, 124,2 (2C), 127,0 (2C), 138,6 (2C). HRMS (pozorováno) pro C,₂Hi₇N 175,1361 (175,1364).

2-(ÍV-n-Propyl-A-propionyl)aminoindan (28)

Sloučenina 27 (0,75 g, 4,3 mmol) se převedla na sloučeninu 28 způsobem popsaným pro konverzi sloučeniny 23 na sloučeninu 24. Produkt se purifíkoval MPLC na silice (počáteční eluent 100% hexan, finální eluent směs hexanu a ethylacetátu v poměru 1:1), čímž se získala sloučenina 28 ve formě čirého oleje (0,73 g, 74 %). ’Η-NMR (CDC1₃, 200 MHz) 0,83 (t, J = 7,3, 3H), 1,16 (t, J= 7,3, 3H), 1,49 - 1,63 (m, 2H), 2,35 - 2,46 (m, 2H), 3,03 - 3,22 (m, 6H), 4,65 - 4,83 (m, 2H), 5,08 - 5,25 (m, 2H), 7,16 - 7,19 (m, 4H). HRMS (pozorováno) pro C₁₅H₂₁NO 231,1623 (231,1614).

5-Amino-2-(/V-«-propyl-/V-propionyl)aminoindan (29)

Sloučenina 28 (0,70 g, 3,0 mmol) se převedla na 5-nitro-2-(A^r-n-propyl-7V-propionyl)aminindan, který se následně redukoval na sloučeninu 29 způsobem popsaným pro konverzi sloučeniny 24 na sloučeninu 25. Produkt se purifíkoval pomocí MPLC na silice (počáteční eluent 100% hexan, finální eluent směs hexanu a ethylacetátu v poměru 1:1), čímž se získala sloučenina 29 ve formě světle/žlutého oleje (0,49 g, 66 %). ’Η-NMR (CDC1₃, 200 MHz) 0,83

- 15 CZ 298751 B6 (t, J= 7,3, 3H), 1,15 (t, J = 7,3, 3H), 1,48 - 1,65 (m, 2H), 2,32-2,43 (m, 2H), 2,93 - 3,01 (m, 4H), 3,05 - 3,21 (m, 2H), 3,61 (br s, 2H), 4,60 - 4,77 (m, 2H), 5,10-5,28 (m, 2H), 6,50 (d, J= 7,6, 1H), 6,54 (s, 1H), 6,96 (d, J = 7,6, 1H); ⁿC-NMR (CD₃OD, 200 MHz), 8,6, 10,0,

22,4, 26,3, 35,9, 36,0, 43,9, 57,1, 111,4, 114,3, 124,2, 130,4, 141,5, 145,4, 175,0. HRMS (pozorováno) pro C15H22N2O 246,1732 (246,1720).

5-Amino-2-(/V, /V-di-n-propylamino)indan (3 0)

Sloučenina 29 (0,43 g, 1,8 mmol) se převedla na sloučeninu 30 (0,39 g, 96 %) způsobem popsaným pro redukci sloučeniny 25 na sloučeninu 26. ’Η-NMR (CDC1₃, 200 MHz) 0,88 (t, J = 7,3, 6H), 1,42 - 1,57 (m, 4H), 2,47 - 2,55 (m, 4H), 2,77 - 3,00 (m, 4H), 3,55 - 3,67 (m, 1H), 6,49 (d, J = 7,8 1H), 6,54 (s, 1H), 6,95 (d, J = 7,8, 1H); ’³C-NMR 11,7 (2C), 19,7 (2C), 35,4, 36,5, 53,2 (2C), 63,3, 111,3, 113,4, 124,8, 131,8, 142,9, 144,9. HRMS (pozorováno) pro C15H24N2O 232,1939 (232,1936).

6-Amino-2-(/V,ŤV-di-«-propylamino)thiazol[4,5-f|indan (22) a 5-amino-2-(jV,/V-di-n-propylamino)thiazol[4,5-e]indan (31)

Sloučenina 30 (0,35 g, 1,5 mmol) se převedla na směs sloučeniny 22 a 31 způsobem popsaným pro konverzi sloučeniny 7 na sloučeninu 8. Produkty se separovaly pomocí MPLC na silice (počáteční eluční soustava směs hexanu a ethylacetátu v poměru 1:1, finální eluční soustava směs ethylacetátu a ethanolu v poměru 1:1), čímž se získala sloučenina 22 ve formě světle žluté pevné látky (0,18 g, 41 %) a sloučenina 31 ve formě světle žluté pevné látky (0,11 g, 25 %).

Sloučenina 22: ’Η-NMR (CD₃OD, 200 MHz) 0,94 (t, J = 7,3, 6H), 1,57- 1,66 (m, 4H), 2,70-2,78 (m, 4H), 2,92 - 3,25 (m, 4H), 3,65 - 3,88 (m, 1H), 7,20 (s, 1H), 7,37 (s, 1H);

¹³C-NMR 10,3 (2C), 17,8 (2C), 35,1, 35,4, 52,5 (2C), 63,3, 113,1, 116,0, 129,1, 134,0, 138,4, 150,8, 168,2; IR (KBr, cm’¹) 2967, 2632, 1638; MS (EIPI) m/e 289 (M+). Sloučenina se převedla na dihydrochlorid a rekrystalizovala ze 100% ethanolu za vzniku ne zcela bílé pevné látky, t.t.: 273 až 275 °C (rozklad). Elementární analýza (pozorováno) pro Ci₆H₂₃N₃S.2HC1.1/2H₂O: C: 51,89 (52,02), H: 6,49 (6,82), N: 11,35 (11,28).

Sloučenina 31: ‘H-NMR (CD₃OD, 200 MHz) 0,89 (t, J = 7,3, 6H), 1,46 - 1,57 (m, 4H), 2,49- 2,57 (m, 4H), 2,72 - 3,18 (m, 4H), 3,52 - 3,78 (m, 1H), 7,06 (d, J= 8,1, 1H), 7,18 (d, J = 8,1, 1H); ¹³C-NMR 10,6 (2C), 18,7 (2C), 35,6, 35,8, 52,6 (2C), 62,9, 115,7, 121,4, 126,0, 133,4, 134,7, 150,8, 167,5; IR (KBr, cm’¹) 2966, 2717, 2633, 1637, 1458; MS (EIPI) m/e 289 (M+). Sloučenina se převedla na dihydrochlorid a rekrystalizovala ze 100% ethanolu za vzniku ne zcela bílé pevné látky, t.t.: 233 až 237 °C (rozklad). HRMS (pozorován) pro Ci₆U₂₃N₃S 289,1613 (289,1619).

-16CZ 298751 B6

Reakční schéma 4

NH2.HO ^a ->

Vo li

(23) (24) (27)

Reakční činidla: (a) propionylchlorid, NaHCO₃, H₂O, EtOAc; (b) BH₃ v THF, Et₂O, r.t. -> reflux; (c) propionylchlorid, Et₃N, CH₂C1₂; (d) HNO₃/H₂SO4/H₂O, MeNO₂, 0 °C;

(e)NH4CO₂, 10% Pd/C, MeOH, 50 °C; (f) BH₃ v THF, Et₂O, r.t. -> reflux; (g) KSCN, Br₂, AcOH; (h) separace izomerů pomocí sloupcové chromatografie na SiO₂.

Farmakologické testy

Sloučeniny podle vynálezu lze farmakologicky charakterizovat pomocí jedné nebo několika 10 následujících metod. Kombinace těchto metod je vhodná pro stanovení afinit a vlastních účinností sloučenin podle vynálezu. Následující metody slouží pouze jako ilustrativní příklady a nikterak neomezují farmakologický rozsah vynálezu.

Vaznost DA receptoru

Sloučeniny podle vynálezu lze analyzovat na běžných in vitro vazebných testovacích modelech například za použití receptorů humánního dopaminu (DA) D2L, D3 nebo D4,2, exprimovaných v ovariálních buňkách morčete (CHO)K-l. Při studiích navázání antagonizujícího činidla je afinita sloučenin určena jejich schopnosti nahradit [3H]spiperon na D2L, D3 nebo D4,2 DA receptorech. Při vazebných studiích agonizujících činidel je afinita pro D2L DA receptor určována způsobem, při kterém se jako radioligand použije [3H]-N-0437 (5-hydroxy-2-(V-«propyl-V-(2-thienylethyl)amino)tetralin nebo [3H]-NPA (V-propyl-norapomorfin). Hodnoty afinity získané při použití [3H]-NPA jsou srovnatelné s hodnotami získanými při použití [3H]-N-0437.

Vlastní aktivita (metody in vitro)

Vlastní účinnost sloučenin podle vynálezu lze určit pomocí alespoň 2 různých funkčních testů in vitro·. i) mitogenetický test (Lainess a kol., JPET, 1993, 267, 1573-1581, Chio a kol., Mol. Pharmacol. 1994, 45,51-60). [3H]-thymidinová absorpce se určí na buňkách CHO-L6 transfektovaných humánním DA D2 nebo D3 receptorem; ii) metoda c-AMP (Pugsley a kol.,

JPET, 1995,274,898-911).

Protistranový obrat u krys poškozených neurotoxinem 6-OH-DA

Sloučeniny podle vynálezu lze hodnotit na krysách jednostranně poškozených neurotoxinem 6-OH-DA (Ungersted a Arguthnott, Brain Res., 1970, 24,485^193). U tohoto modelu jsou DA neurony jedné strany (levé nebo pravé) DA systému černého tělíska selektivně a zcela

- 17CZ 298751 B6 degenerovány intracerebrální injekcí neurotoxinu 6-OH-DA. Tento toxin způsobí vývoj postsynaptické přecitlivělosti na poškozené straně. Po systemickém podání DA agonizujícího činidla se krysa začne proti straně přetáčet, tj. směrem k nepoškozené straně. Vyvolané otáčení je mírou DA (DI a/nebo D2) agonizujících vlastností sloučeniny.

Mikrodialýza ve striátu krysy

Pro pokusy s lokomotorickou aktivitou se použily samečci krys Wistar (od Harlana, Zeist, Holandsko) o hmotnosti 280 až 320 g. On line mozková dialýza volně se pohybujících zvířat se v podstatě prováděla v literatuře publikovaným způsobem (Westerink, Trends in Anal. Chem., ío 1992, 11,176-182). Pro lokální anestezii krys se použil chloralhydrát (400 mg/kg, i.p.) a 10% roztok lidokainu. Krysy se potom upnuly do stereotaktického rámu (Kopí). Řezáková tyč se umístila tak, aby držela lebku v horizontální poloze. Po odkrytí lebky se do lebky vyvrtaly otvory. Pro experiment se použila kanyla ve tvaru Y s odkrytým koncem o délce 3 mm.

Dialyzační trubice (vnitřní průměr 0,22 mm; vnější průměr 0,31 mm) se vyrobila zpolyakrylo15 nitril-methalys-sulfonátového kopolymerů (AN69, Hospal, Bologna, Itálie). Dialyzační membrána se implantovala do černého tělíska pomocí koordinát, které se vypočetly vzhledem k průsečíku švu šípového a věnčitého: A+l, L 3, D 6, podle Paxinos-Watsonova atlasu mozku (1982). Tvrdá plena mozková se odstranila pomocí ostré jehly. Do dvou různých lebečních kostí se umístily 2 kotvicí šrouby. Dialyzační sondy se před zavedením do mozku podrobily postupné perfuzy ultra čistou vodou, methanolem, ultračistou vodou a Ringerovým roztokem (1,2 mM Ca²⁺). Dialyzační sonda se pomocí stereotaktického vodiče umístila do vyvrtaného otvoru, kde se fixovala pomocí fosfatinového dentálního cementu (Associated dental products LTD, Kemdent Works, Purdon, Swinden, Wiltshire SN 5 9 HT).

Experimenty se prováděly u krys, které byly 17 až 56 hodiny po implantaci kanyly při vědomí. K perfuzi černého tělíska se použil Ringerův roztok (147 mM NaCl, 4 mM KC1, 1,2 mM CaCl₂,

I, 1 mM MgCl₂) rychlostí 2 1/min (mikrodialyzační čerpadlo CMA/102). Po ukončení experimentu se krysy utratily a jejich mozky se vyňaly a udržovaly ve 4% paraformaldehydovém roztoku až do okamžiku, kde se nařízkovaly pro účely lokalizace dialyzačních sond.

Dopamin, DOPAC a 5-HIAA se kvantifikovaly pomocí HPLC s elektrochemickou detekcí. HPLC čerpadlo (LKB, Pharmacia) se použilo ve spojení s EC-detektorem (Antec, Leiden) pracujícím při 625 mV vs. Ag/AgCl referenční elektroda. Použitou analytikou kolonu byla kolona Supelco Supelcosil LC-18 (15 cm, 4,6 mm, 3pm). Mobilní fáze byla tvořena směsí 4,1 g/1 octanu sodného (Merck), 85 mg/1 kyseliny octansulfonové (Aldrich), 50 mg/1 EDTA (Merck), 8,5 % methanolu (Labscan) a ultra čistou vodou (pH=4,l nastaveno ledovou kyselinou octovou).

Statistika: Mikrodialyzační data se analyzovala za použití Lriedmannovy analýzy opakujících se měření (Frieman Repeated Measures Analysis of Variance on Ranks) a post-hoc testovací

Dunnettsovy metody.

Účinky 22 na in vivo DA obrat ve striátu krysy se stanovily mikrodialyzační metodami.

Inhibice hypermotylity u krys indukované D-amfetaminem

Testy hypermotylity se v podstatě prováděly způsobem, který popsal Amt J. (EUR.

J. Pharmacol., 1995, 283, 55-62). Pro tyto testy se použily samečci krysy Wistar (Harlan, Zeisk, Holandsko) o hmotnosti 200 až 250 g. Až do experimentu byly krysy umístěné v klecích, kde měly podle potřeby k dispozici potravu a vodu a, ve kterých byly světelné podmínky: světlo 7°° až 19°° h a tma 19°° až 7°° h. Lokomotorická aktivita se měřila pomocí monitorů aktivity

AUTOMEXII (Columbus Instruments, Columbus, Ohio, USA). 15 Minut před podáním 0,5 mg/kg nebo 2 mg/kg D-amfetaminu (Sigma, St. Louis, MO, USA) se krysám subkutánně podaly experimentální účinné látky v objemu 1 ml/kg. Účinné látky se rozpustily v solném roztoku. Po podání 0,5 mg/kg D-amfetaminu se krysy umístily do klecí vyrobených z plexiskla

-18CZ 298751 B6 přimontovaných k monitorům aktivity a po 5 minutové prodlevě se zahájila měření. Aktivita se zaznamenávala v 15 minutových intervalech po dobu 1 hodiny.

Inhibice hypermotylity indukované D-amfetaminem hodnota/1 h ± SEM); n=4 (10pmol/kg sc) + D-AMPH 0,5 mg/kg 570 ± 230 (18% kontr.) solný roztok + D-AMPH 0,5 mg/kg 3180 ± 850

Protistranné rotace u kosmanů s jednostranným poškozením

Zvířata

Při této studii se použilo 6 kosmanů obecných (Callitrix Jacchus, 3 samice a 3 samci) o hmotnosti ío 270 až 450 g. Zvířata se umístila do klecí v párech po dvou, přičemž ve všech klecích byla regulovaná teplota (25 ± 1 °C) a vlhkost (relativní 50% vlhkost) a 12hodinový cyklus den/noc (světlo od 6°° do 18°° h). Kosmani přijímali obohacený mléčný roztok s chlebem ráno a čerstvé ovoce odpoledne. Opice měly po celou dobu volný přístup k vodě.

Studii navrhl Animal Ethics Committee, Uppsala University.

6-OH-DA poškození

Zvířata, u kterých se provedla anestezie pomocí ketaminu 80 mg/kg (Ketalár, 50 mg/ml, Parke-Davis) a xylazinu 4,5 mg/kg (Rompur vet. 20 mg/ml Bayer AG), se umístila do Kopfova přístroje pro stereotaxis. Před zavedením anestezie se zvířata ošetřila desipraminem (25 mg/kg i.m.). Během chirurgického zákroku se udržovaly aseptické podmínky. 6-OHDA HBr a kyselina askorbová (Research Biochemicals lne., Natick, MA) se rozpustily v solném roztoku do koncentrace 4 mg/ml a intracerebrálně injekovaly do 5 míst svazku černého tělíska způsobem popsaným Annetem a kol. (1992). Mozkové koordináty se odvodily z neurálního atlasu (Stephan a kol. (1980)): předo-zadní (AP) +6,5, středo-postranní (ML)-1,2, dorsál-ventrální (DV)+7,0. DV+6,0, ML-2,2, DV+7,5, DV+6,5, ML-3,2, DV+7,5. Toxin se injekoval na pravou stranu mozku, přičemž do všech vpichů se injekovaly 2 μΐ s výjimkou místa, které leželo nejblíže středu, kam se injekovaly 3 μΐ. Zvířata se po chirurgickém zákroku rychle léčila.

Experimenty se zahájily alespoň 16 měsíců po aplikaci intracerebrálních injekcí. Dva týdny před zahájením experimentu se u zvířat testovala odezva na apomorfin. Apomorfin HCL (apomorfini hydrochloridu 1/2 AQ, Apoteksbolaget) se rozpustil ve sterilní vodě v koncentraci 0,15 mg/ml. Zvířata se jednotlivě umístila do hliníkových pozorovacích klecí (46,5 x 46,5 x 62 cm) s mřížovými dveřmi z nerezové oceli (46,6 x 62 cm) a pozorovala po dobu 60 minut po subkutánní injekaci apomorfinu v dávce 0,2 mg/kg. Pro následující testy se použila pouze zvířata, která v odezvě na apomorfin vykazovala protisměrné rotace.

Účinné látky

Opice se před tímto experimentem podílely na dalších experimentech testujících účinné látky.

Nicméně před zahájením tohoto experimentu byly udržovány alespoň jeden měsíc bez těchto účinných látek. Všechny roztoky účinných látek použité při této studii se připravily v den experimentu a na každé opici se prováděl pouze jeden experiment týdně. Apomorfin HCL (apomorfini hydrochloridu 1/2 AQ, Apoteksbolaget) se rozpustil ve sterilní vodě v koncentraci 0,2 mg/kg a podal s.c. aplikací do krku.

Sloučenina 22 se podala ve 3 různých dávkách s.c. aplikací do krku každé opice (0,3 mg/kg, 1,0 mg/kg a 3,0 mg/kg). Sloučenina 22 se v den experimentu smísila s 0,9% solným roztokem. Sloučenina 22 se podávala subkutánně do krku společně s apomorfinem nebo samotná.

-19CZ 298751 B6

Hodnocení chování (převracení)

Všechna hodnocení chování se prováděla v samostatné pozorovací kleci o rozměrech 62 x 46,5 x 46,5 cm, která měla vepředu tyče z nerezové oceli. Po každém podání účinné látky se v minutových intervalech zaznamenávaly vizuální kontrolou ipsi- a protistranné obraty. Pozorování trvalo 1 hodinu. Hodnotily se pouze celé obraty. Před aplikací účinné látky a zahájením pozorování měla zvířata 10 min na zabydlení.

Statistická analýza ío Data se analyzovala pomocí jednocestné analýzy variace (ANOVA) s opakovaným měřením. V případech, ve kterých výsledné F hodnoty byly spojeny s p<0,05, se skupiny porovnaly za použití t-testu párů. Přijatelnou hodnotou důležitosti bylo p<0,05.

Tabulka 1. Protistranná rotace, která byla indukována sloučeninou 22 s předběžným ošetřením 0,2 mg/kg apomorfinu nebo bez něj. Dávky sloučeniny 22 jsou v závorkách uvedeny v mg/kg.

Hmotnost kosmanů NaCl 22(0,3) 22(0,3) 22(1,0) 22(1,0) 22(3,0) 22(3,0)

Číslo	gram	Apo	NaCl	Apo	NaCl	Apo	NaCl	Apo
4 ť D241	460	218	0	157	0	0	0	0
50(Z9)	380	472	0	0	0	0	0	0
30(D14)	430	762	0	0	0	0	0	0
21(D21)	290	1114	0	1179	34	1825	0	1349
21{D21)	290	-	-	-	-	1242	-	-
61(F8)	340	1144	58	1494	223	1396	57	1805
35<F3)	256	1344	41	1194	92	815	15	909

Ipsilaterální rotace u jednostranně poraněných kosmanů

Kosmani poranění toxinem 6-OH-DA mohou být rovněž předem ošetřeni vhodnou dávkou (+)-amfetaminu, která by indukovala určitý stupeň ipsilaterální rotace. Tento účinek může být ovlivněn některými sloučeninami podle vynálezu. Představa je taková, že neovlivněné DA neurony na neporaněné straně budou uvolňovat DA v odezvě na aplikaci dávky (+)-amfetaminu. Uvolněná DA dosáhne normosensitivních postsynaptických DA receptorů nervových systémů a indukuje ipsilaterální rotaci, která bude mít pravděpodobně nižší intenzitu než protistranná rotace indukovaná DA agonizujícími činidly (například apomorfinem), protože DA receptory na poraněné straně jsou mnohem citlivější než receptory na neporanění straně. Toto ipsilaterální rotační chování se hodnotí manuálně.

MPTP ošetřené opice Makak rhesus: model pro Parkinsonovu chorobu

Získání neurotoxinu l-methyl-4-fenyl-l,2,3,6-tetrahydropyridin (ΜΕΤΡ) (Langston a kol., Science 219,979 (1983)) poskytlo zvířecí model pro Parkinsonovu chorobu. Nevratný neurologický syndrom spuštěný pomocí MPTP u lidí a opic značně připomíná idiopatickou Parkinsonovou chorobu jejími klinickými, patologickými, biochemickými a farmakologickými vlastnostmi (Markey a kol., Nátuře 311,464 (1984)). Důvodem této přesvědčivé podobnosti je fakt, že MPTP selektivně ničí malou skupinu dopaminergických nervových buněk v černé hmotě mozku, které stejně tak ničí degenerativní procesy při přirozeně se vyskytující Parkinsonově chorobě. Vznikly dokonce domněnky, že by idiopatickou Parkinsonovu chorobu mohl způsobovat MPTP nebo

-20CZ 298751 B6 podobná sloučenina tvořící se v organismu (Snyder S. H., Nátuře 311,514( 1984)). Pravděpodobně jako důsledek specifického metabolismu MPTP byl klinický dojem MPTP-Parkinsonova obrazu demonstrován pouze na opicích a lidech. MPTP model realizovaný na makaku rhesus je tedy výjimečně vhodný pro testování účinnosti účinných látek působících proti Parkinsonově chorobě. Některé ze sloučenin podle vynálezu mohou působit proti Parkinsonově chorobě.

MPTP ošetření kosmani: model pro Parkinsonovu chorobu

Další takový model reprezentují samice kosmana obecného (Ekesbo a kol., Neuroreport 1997, 8, 2567-2570). Samice kosmana obecného (tělesná hmotnost v době experimentu 350 až 385 g) se ío umístily do společné klece (teplota 26 ± 1 °C a 50 % relativní vlhkosti, kde se udržoval světelný režim: světlo od 6°° do 18°° h; tma od 18°° do 6°° h). Opice měly volný přístup k vodě a k čerstvé pomerančové šťávě a jednou denně dostávaly ovesnou kaši a chléb. Všechna zvířata se po dobu 5 dnů ošetřovala MPTPxHCl (2,0 mg/kg/den rozpuštěné v 0,9% solném roztoku s.c.), který se aplikoval pomocí injekce 1 denně. Po 3 denním ošetřování MPTP se zvířatům ponechal 2 denní odpočinek pro doplnění tělních tekutin. Po 5 dnech MPTP ošetřování se vyvinul závažný PDpodobný syndrom s doprovázený akinezí, extrémním zpomalením pohybu a ztuhlostí. Stupeň pohybové dysfunkce se hodnotil vizuálním způsobem, při kterém se sledovaly následující syndromy: čilost, reakce na stimuly, kontrolní pohyby, pozornost a pohyby očí, držení těla, udržování rovnováhy, pohyblivost, vokalizace a třes. Stupeň neschopnosti každého zvířete se hodnotil každé ráno.

MPTP ošetření kosmani: Z-Dopa/karbidopou indukovaná dyskíneze

S aplikací levadopy/karbidopy (15/7,5 mg/kg, 2x denně) se začalo den po posledním podání MPTPxHCl a v podávání se pokračovalo po celou dobu studia. Roztok levadopy se čerstvě připravil v solném roztoku obsahujícím 5 % glukózy do koncentrace levadopa/karbidopan 1,6/0,8 mg/ml a podával i.p. Během 5 až 10 minut po aplikaci levadopy bylo u všech zvířat možné pozorovat návrat příznaku Parkinsonovy choroby. Po normalizaci postoje zde bylo možné pozorovat zvýšenou pohyblivost a vitalizaci. Všechna zvířata se zdála být nezvykle neklidná a zdálo se, že něco nutí do pohybu. Nápadné bylo šplhání na všechny 4 stěny klece, a to jak vertikální, tak horizontální a stejně tak šplhání po stropě hlavou dolů, často doprovázené stereotypním poklepáváním na tyče klece nebo na stěny.

Dyskinetické pohyby dosáhly svého maxima po 8 až 10 dnech podávání levadopy a v průběhu následujících dní se stávaly vážnějšími a obecnějšími. Po dvou týdnech podávání levadopy se u každého zvířete projevoval idiosynkratický vzor dyskinezí, který byl vysoce reprodukovatelný. Tyto Dyskinetické pohyby byly patrné krátce po indukci antiparkinsonistického účinku a spočívaly v intenzivní dyskinezí paží s oboustranným natahováním paží, máváním a máchavými pohyby. Příležitostně byly zaznamenány mimovolné záškuby zadních končetin a hemibalismus. Dystonické pohyby jsou řídké, ale pokud k nim dochází, potom k nim dochází před podáním leva40 dopy, v průběhu i po podání levadopy. Dystonie má zpravidla formu krční dystonie doprovázené dlouhodobou křečí zadních krčních svalů. Stupeň dyskíneze a motorické dysfunkce se hodnotil vizuální kontrolou na místě a následnou kontrolou videozáznamů každého zvířete natáčených při provádění jednotlivých experimentů. Přítomnost dyskíneze je hodnocena na základě specificky navrženého systému pro hodnocení dyskíneze. Hodnocení prováděli vyškolení pozorovatelé.

Modely pro testování potenciálních účinků protidrogové závislosti

Celá řada studií prováděných v poslední době naznačila, že interakce ethanolu s dopaminovým přenosem v limbickém systému bazálního předního mozku může mít funkční význam, pokud jde o podpoření ethanolu. Zejména elektrofyziologické studie naznačily, že systemické podání ethanolu krysám selektivně stimuluje zapálení buněk břišní segmentové oblasti (BTA) obsahující dopamin pronikající kjádru (Pulvirenti L., Koob GF, 1994, Dopamine agonists, partialagonists and psychostimulant addiction, Trends Pharmacol. Sci. 15, 374-379). Bono a kol. zjistil, že jak akutní, tak chronické podání dopaminových parciálních agonistických činidel významně snižuje

-21 CZ 298751 B6 spotřebu ethanolu (Bono G., Balduccin C., Richelmi P., Koob GF, Pulvirenti L., 1996, Dopamine partial receptoragonists reduce ethanol intake in rat, Eur. J. Pharmacol 296, 233-238). Z těchto studií vyplývá, že parciální agonizující činidla receptoru dopaminu redukují zesilující vlastnosti u krys a působí podobně jako v případě dříve pozorovaného kokainu. Parciální agonizující činidla použitá při studii prováděné Pulvirentim a Koobem (Bono G., Balduccin C., Richelmi T., Koob GF, Pulvirenti L., 1996, Dopamine partial receptoragonists reduce ethanol intake in rat, Eur. J. Pharmacol 296, 233-238) se vážou na receptor dopaminu s vysokou afinitou, ale nízkou vlastní aktivitou. Funkčním důsledkem těchto vlastností je, že sloučeniny působí za podmínek vysokého dopaminergického tónu jako antagonizující činidla. Za podmínek nízkého dopaminergického io tónu, které nastanou například po denervaci nebo během funkční deplece neurotransmiterů, vykazují parciální agonizující činidla receptoru agonistické vlastnosti. Sloučeniny podle vynálezu mohou ovlivňovat farmakologické modely pro inhibici drogové závislosti (viz níže) a mohou být potenciálními klinickými činidly pro tyto stavy.

Materiály a metody

Samečci krys albino Wistar (Charles River), jejichž hmotnost dosahovala na začátku přípravy 100 až 120 g se umístili jednotlivě do klecí a vystavili normálnímu 12hodinovému světelnému cyklu (světlo od 7°° do 19°°h). Krysy se nejprve 3 dny odvodňovaly (22 hodin/den), aby se motivovaly k pití po dobu zbývajících 2 hodin, kdy byly vystaveny ethanolu. Po následující dny testovací periody měly krysy k dispozici potravu i vody dle chuti. Veškerá příprava a testování se prováděly v domácích klecích. Zvířata se učila pít ethanol za použití varianty techniky, která je založena na nastavování ethanolu sacharózou, kterou popsal Samson (1986) a modifikoval Rassnick a kol. (1992). Při této studii se do ethanolového roztoku přidával sacharin, který zlepšoval chuť ethanolového roztoku a překonával averzi zvířat k ethanolové příchuti. Nejprve se krysy cvičily 3 dny (120 minut denně) pít ze dvou lahví obsahujících vodu nebo 0,2% (hmotn./obj.) roztok sacharinu. V následujících dnech měly krysy vždy 120 minut na to, aby se rozhodly, zda budou pít z láhve, která obsahovala vodu nebo z láhve, která obsahovala 0,2% (hmotn./obj.) sacharin + ethanol, přičemž koncentrace ethanolu se každý den měnila. 4. až 10. Den přípravy se krysy učily pít z lahví obsahujících vodu nebo 5% (hmotn./obj.) ethanol + 0,2% (hmotn./obj.) sacharin. 10. až 12. Den přípravy byl krysám umožněn přístup ke 2 láhvím obsahujícím vodu nebo 5% ethanol (hmotn./obj.). Potom se koncentrace ethanolu zvýšila na 8 %, přičemž 3 dny byl zpřístupněn ethanol-sacharinový roztok a 1 den byl umožněn přístup k 8% ethanolu bez obsahu sacharinu. Následující 3 dny měly krysy přístup k 10% ethanolu se sacharinem. Koncentrace sacharinu se potom postupně snižovala a zvířata měla volbu mezi 10% ethanolem a vodou za absence deprivace vody nebo potravy, přičemž ethanolový roztok neobsahoval žádná sladidla. Celá přípravná perioda zpravidla vyžaduje 20 až 30 dní. Na konci přípravy se dosáhne stabilní základní spotřeby definované jako spotřeba za 3 po sobě následující dny ± 20 %. Jak příprava, tak testování se provádělo ve 120 minutové denní periodě mezi 9°° až 12°° h. Ethanolové roztoky se připravily ze 100% ethylalkoholu a naředily vodovodní vodou na koncentraci 5,8 a 10 % (hmotn./obj.).

Výplach radikálů

Sloučeniny podle vynálezu mohou mít radikály vyplavuj ící/antioxidační vlastnosti, které lze hodnotit pomocí (neenzymatického) testu libovolné peroxidace. Při tomto testu se tvorba radikálů

Fentonovou reakcí indukuje přidání železnatých kationtů a askorbátu do přípravku mikrosomu krysích jater. Tyto radikály iniciují způsob označovaný jako peroxidáza lipidů, kterou lze inhibovat činidly vyplachujícími radikály (Haenen a Bašt, FEBS Lett., 1983, 159, 24-28).

Claims (13)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Kondenzáty 2-aminothiazol-2-aminoindanů a 2-aminothiazol-2-aminotetralinů obecného vzorce 1:

   H₂N

   Ν' \

   (CH₂)m R, (1), ve kterém Ri a R₂, které mohou být identické nebo odlišné, se zvolí z množiny sestávající z atomů vodíku, alkylové skupiny s 1 až 7 atomy uhlíku, halogenalkylové skupiny s 1 až 7 atomy ío uhlíku, (alkyl)cykloalkylové skupiny se 3 až 7 atomy uhlíku, alkenové skupiny se 3 až 6 atomy uhlíku nebo alkynylové skupiny se 3 až 6 atomy uhlíku, arylalkylové skupiny s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, přičemž arylové jádro je zvoleno ze souboru, zahrnujícího fenylový zbytek, 1-naftylový zbytek, 2-naftylový zbytek, 2-pyrídylový zbytek, 3-pyridylový zbytek,

   4-pyridylový zbytek, 2-thienylový zbytek, 3-thienylový zbytek, 2-furanoylový zbytek, 3-fura15 noylový zbytek, 2-imidazolylový zbytek, 4-imidazolylový zbytek a l-imidazolin-2-onový zbytek, a může být substituováno atomem fluoru, atomem chloru, atomem bromu nebo sulfonyloxyskupinou, a n a m oba znamenají 1 nebo 2; a jejich adiční soli s kyselinou.
2. 2. Kondenzáty 2-aminothiazol-2-aminoindanů a 2-aminothiazol-2-aminotetralinů podle nároku 1, které mají obecný vzorec la (la), ve kterém mají R| a R₂ významy definované v nároku 1, a jejich adiční soli s kyselinou.

   25
3. 3. Kondenzáty 2-aminothiazol-2-aminoindanů a 2-aminothiazol-2-aminotetralinů podle nároku 2, ve kterých R| znamená «-propylovou skupinu a R₂ znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku nebo halogenalkylovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku, a zejména «-propylovou skupinu; jejich enantiomery a jejich adiční soli s kyselinou.

   30
4. 4. Kondenzáty 2-aminothiazol-2-aminoindanů a 2-aminothiazol-2-aminotetralinů podle nároku 2, ve kterých R] znamená «-propylovou skupinu a R₂ znamená arylethylovou skupinu a zejména 1-thienylethyl; jejich enantiomery a jejich adiční soli s kyselinou.
5. 5. Kondenzáty 2-aminothiazol-2-aminoindanů a 2-aminothiazol-2-aminotetralinů podle

   35 nároku 1, které mají obecný vzorec lb ^R1 ve kterém mají R] a R₂ významy definované v nároku 1; a jejich adiční soli s kyselinou.

   -23 CZ 298751 B6
6. 6. Kondenzáty 2-aminothiazol-2-aminoindanů a 2-aminothiazol-2-aminotetralinů podle nároku 1, které mají obecný vzorec lc (lc), ve kterém mají Ri a R₂ významy definované v nároku 1; a jejich adiční soli s kyselinou.
7. 7. Kondenzáty 2-aminothiazol-2-aminoindanů a 2-aminothiazol-2-aminotetralinů podle nároků 5 a 6, ve kterých R] znamená n-propylovou skupinu a R₂ znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku nebo halogenalkylovou skupinu s 1 až 7 atomy uhlíku, a zejména n-propylovou skupinu; jejich enantiomery a jejich adiční soli s kyselinou.
8. 8. Kondenzáty 2-aminothiazol-2-aminoindanů a 2-aminothiazol-2-aminotetralinů podle nároků 5 a 6, ve kterých Ri znamená n-propylovou skupinu a R₂ znamená arylethylovou skupinu a zejména 1-thienylethyl; jejich enantiomery a jejich adiční soli s kyselinou.

   15
9. 9. Kondenzáty 2-aminothiazol-2-aminoindanů a 2-aminothiazol-2-aminotetralinů podle alespoň jednoho z nároků 1 až 8, ve kterých jsou adičními solemi s kyselinou fyziologicky přijatelné adiční soli s anorganickou nebo organickou kyselinou.
10. 10. Farmaceutická kompozice, vyznačená tím, že obsahuje jako účinnou složku slou20 ceninu podle některého z nároků 1 až 8 nebo její fyziologicky přijatelnou adiční sůl s kyselinou, případně společně s jedním nebo více inertními nosiči a/nebo ředidly.
11. 11. Použití kondenzátů 2-aminothiazol-2-aminoindanů a 2-aminothiazol-2-aminotetralinů podle nároků 1 až 8 nebo jejich fyziologicky přijatelných adičních solí s kyselinou pro výrobu

    25 léčiva vhodného pro léčení neuropsychiatrických chorob a/nebo oběhových poruch.
12. 12. Použití kondenzátů 2-aminothiazol-2-aminoindanů a 2-aminothiazol-2-aminotetralinů podle nároků 1 až 8 nebo jejich fyziologicky přijatelných adičních solí s kyselinou pro výrobu léčiva vhodného pro léčení schizofrenie.
13. 13. Použití kondenzátů 2-aminothiazol-2-aminoindanů a 2-aminothiazol-2-aminotetralinů podle nároků 1 až 8 nebo jejich fyziologicky přijatelných adičních solí s kyselinou pro výrobu léčiva vhodného pro léčení Parkinsonovy choroby nebo parkinsonismu.