CZ295410B6

CZ295410B6 - Polymorfní forma 2-(R)-(1-(R)-(3,5-bis(trifluormetyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-1H,4H-1,2,4-triazol)methylmorfolinu s antagonistickým účinkem na tachykininové receptory

Info

Publication number: CZ295410B6
Application number: CZ19994777A
Authority: CZ
Inventors: Louis Crocker; James Mccauley
Original assignee: Merck & Co., Inc.
Priority date: 1997-07-02
Filing date: 1998-07-01
Publication date: 2005-08-17
Also published as: AU8283398A; IL133357A0; NO316893B1; EP0994867B1; HUP0004008A2; IS2617B; ID23191A; HK1029345A1; HRP980370B1; NO996549L; DZ2551A1; HU228003B1; EE04152B1; AU735230B2; KR20010020593A; CN1261882A; HUP0004008A3; ATE372991T1; IS5293A; WO1999001444A1

Abstract

Podstatu řešení tvoří polymorfní forma I 2-(R)-(1-(R)-(3,5bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-1H,4H-1,2,4-triazolo)methylmorfolinu vzorce I, s difrakcí RTG-záření na práškovém materiálu s klíčovými hodnotami 12,0, 15,3, 16,6, 17,0, 17,6, 19,4, 20,0, 21,9, 23,6, 23,8 a 24,8.degree. (2 theta). Tuto polymorfní formu lze použít ve formě farmaceutického prostředku, který rovněž tvoří součást řešení, k léčení různých onemocnění nervového systému.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nové polymorfní formy sloučeniny: 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu.

Současný vynález se také týká farmaceutických přípravků obsahujících novou polymorfní formu uvedené sloučeniny jako účinnou složku a jejich užití při léčbě.

Novou polymorfní formou je sloučenina podle současného vynálezu, která jako antagonista tachykininového receptoru je vhodná k léčbě nebo prevenci onemocnění centrálního nervového systému, zánětlivých onemocnění, bolestí nebo migrény, astmatu a zvracení.

Tato polymorfní forma se od ostatních známých forem 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu pozitivně liší termodynamickou stabilitou a možností zavedení do farmaceutických přípravků.

Dosavadní stav techniky

Neuropeptidové receptory vázající substanci P (neurokinin-1; NK-1) se hojně vyskytují v nervovém systému savců (především v mozku a spinálních gangliích), v oběhovém systému a v tkáních (především v duodenu a jejunu) a jsou zapojeny do regulace velkého počtu rozmanitých biologických pochodů. Jde o senzorové vnímání - čich, vidění, sluch a bolest, kontrolu pohybu, žaludeční motolitu, vazodilataci, slinění a vylučování moči. Substance P (také jako „SP“) je přirozeně se vyskytující undekapeptid patřící do tachykininové skupiny peptidů, která byla nazvaná podle jejich okamžitého kontrakčního účinku na extravaskulámí hladkou svalovou tkáň. Tachykininy se rozlišují podle konzervované karboxyl-terminální sekvence Phe-X-GlyLeu-Met-NH₂.

Ze známých tachykininů savců jsou známé kromě SP ještě neurokinin A a neurokinin B označované jako NK-1, NK-2 a NK-3.

Substance P je farmakologicky účinný neuropeptid savců působící jako vazodilatant, depresant, stimulátor slinění a zvyšující kapilární permeabilitu. U zvířat způsobuje jak analgezii, tak hyperalgezii - tento účinek závisí na dávce a vnímavosti bolesti.

Výzkumem se prokázala možnost použití antagonistů tachykininových receptorů při bolestech, bolestech hlavy, především migrény, Alzheimerovy nemoci, roztroušené sklerózy, zeslabení abstinenčních příznaků po vysazení morfínu, kardiovaskulární změny, otoky (například otoky způsobené tepelným úrazem), chronických zánětlivých onemocnění (revmatická arthritis), astmatu a bronchiální hyperaktivity a ostatních respiračních onemocnění (např. senné rýmy), zánětlivých onemocnění střev (ulcerativní kolitidy, Crohnovy nemoci), zranění očí a zrakových zánětlivých onemocnění (proliferativní vitreoretinopatie), syndromu dráždivého tračníku a onemocnění močového měchýře (cystitidy, hyperreflexie detrusoru močového měchýře).

Dále se předpokládá možnost pozitivního využití antagonistů tachykininových receptorů u těchto onemocnění: deprese, změny nálady, chronické obstruktivní onemocnění dýchacích cest, hypersenzitivní onemocnění (škumpa jedovatá), vazospastická onemocnění (angina pectoris, Reynauldova nemoc), kolagenózy (skleroderma a eosinofilní fasciolóza), reflexní sympatická dystrofie (syndrom bolestivého ramene, ruky) a jiné onemocnění jako alkoholismus, somatické

-1 CZ 295410 B6 onemocnění způsobené stresem, neuropatie, neuralgie, onemocnění způsobené zvýšenou imunitní činností nebo její supresí jako systematický lupus erythematodes, oční onemocnění (konjuktivitis, alergická konjunktivitis), kožní onemocnění (kontaktní dermatitida, atopický ekzém, kopřivka a ostatní ekzematické dermatitidy).

Pokusy směřují k získání antagonistů receptoru substance P a ostatních tachykininových peptidů účinně zasahujících v léčbě této široké škály onemocnění. Určité morfolinové a thiomorfolinové sloučeniny působící antagonisticky k substanci P jsou popsané ve zveřejněné přihlášce WO 94/00440, evropské přihlášce EP 0 577 394 a zveřejněné přihlášce WO 95/16679. Sloučenina 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4—(3-(5-oxolH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolin je výslednou sloučeninou příkladu 75 ve zveřejněné přihlášce WO 95/16679. Tato sloučenina je pak v této přihlášce označovaná jako „forma II“.

Morfologické formy farmaceutických sloučenin se během klinických studií a zkoušek stability neudržovaly konstantní, takže stanovení účinné dávky se může lišit od jedné šarže k druhé. Pokud je farmaceutická sloučenina připravena pro užití, je nutné rozpoznat morfologickou formu obsaženou v každé dávce, aby bylo jisté, že je použitá stejná forma a stejné množství účinné látky v každé jednotlivé dávce. Proto je nanejvýš důležité zjištění, zdaje o jednoduchou morfologickou formu nebo zda jde o některé známé kombinace morfologickych forem. K tomu je třeba dodat, že určité morfologické formy mohou zvýšit termodynamickou stabilitu a jsou vhodnější k zavedení do farmaceutických přípravků. Polymorfní forma chemické sloučeniny má stejné chemické složení, ale rozdílné krystalické uspořádání.

Přehled obrázků na výkrese

Obr. 1 difrakce RTG záření na práškovém materiálu formy I 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-~fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu

Obr. 2 difrakce RTG záření na práškovém materiálu formy Π 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu

Podstata vynálezu

Podstatu vynálezu tvoří polymorfní forma 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l ,2,4-triazol)methylmorfolinu vzorce I

-2CZ 295410 B6

cf₃ označovaná jako polymorfní forma I a charakterizovaná difrakcí RTG záření na práškovém materiálu s klíčovými hodnotami 12,0, 15,3, 16,6, 17,0, 17,6, 19,4, 20,0, 21,9, 23,6, 23,8 a 24,8° (2 theta).

Tato sloučenina je antagonistou tachykinonového receptorů a je možno ji využít k výrobě léčiv proti zánětlivým onemocněním, k léčení bolestivých stavů nebo migrény, astmatu a zvracení.

Součást vynálezu tvoří rovněž farmaceuticky prostředek, který jako účinnou složku obsahuje účinné množství svrchu popsané polymorfní formy spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem.

Vynález se zvláště týká polymorfní formy 12-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu s difrakcí RTG záření na práškovém materiálu s klíčovými hodnotami 12,0, 15,3, 16,6, 17,0, 17,6, 19,4, 20,0, 21,9, 23,6, 23,8 a 24,8° (2 theta), v podstatě prostá polymorfní formy II 2-(R)-(l-(R)-(3,5bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolmu s difrakcí RTG záření na práškovém materiálu s klíčovými hodnotami 12,6, 16,7, 17,1, 17,2, 18,0, 20,1, 20,6, 21,1, 22,8, 23,9 a 24,8° (2 theta).

Dále vynález specificky zahrnuje také farmaceuticky prostředek, který obsahuje farmaceuticky přijatelný nosič a polymorfní formu 12-(R)-(l-(R)-(3,5bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu s difrakcí RTG záření na práškovém materiálu s klíčovými hodnotami 12,0, 15,3, 16,6, 17,0, 17,6, 19,4, 20,0, 21,9, 23,6, 23,8 a 24,8° (2 theta), v podstatě prostou polymorfní formy II 2-(R)-(l-(R)-(3,5bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4—triazol)methylmorfolinu s difrakcí RTG záření na práškovém materiálu s klíčovými hodnotami 12,6, 16,7, 17,1, 17,2, 18,0, 20,1, 20,6, 21,1, 22,8, 23,9 a 24,8° (2 theta).

Sloučenina podle současného vynálezu, nová polymorfní forma 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu působí antagonisticky na tachykininové receptory a je vhodná k léčbě zánětlivých onemocnění, bolesti nebo migrény, astmatu a zvracení.

Současný vynález se týká farmaceutických přípravků obsahujících novou polymorfní formu jako účinnou látku a užití sloučeniny a přípravků tuto sloučeninu obsahujících při léčbě.

-3CZ 295410 B6

Forma 12-(R)-( l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl^-(3-(5oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu je bezvodá a nehygroskopická sloučenina s vysokým stupněm tepelné stability. Vyskytuje se jako čistá pevná látka nebo ve směsi vody a alkoholu.

Forma II je bezvodý krystalický materiál o teplotě tání 254 °C, který se přímo získá krystalizací během chemické syntézy 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu.

Difrakce RTG záření na práškovém materiálu (XRPD)

Difrakce RTG záření na práškovém materiálu se často používá k ozřejmění struktury molekuly, krystaličnosti a polymorfísmu. Výsledky této metody se zaznamenávají difraktometrem práškového materiálu Philips APD 3720 vybaveným generátorem 3 kW rentgenového záření (CuKal záření) a scintilačním detektorem Nal (Ti). Měření se provádí v rozmezí od 3° do 45° (2 theta) při teplotě místnosti. Výsledky jsou prezentovány na obrázcích 1 a 2.

Forma I sloučeniny 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu je charakterizována křivkou difrakce RTG záření s vrcholy při: 12,0, 15,3, 16,6, 17,0, 17,6,19,4,20,0, 21,9, 23,6,23,8 a 24,8° (2 theta).

Forma Π 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4—fluor)fenyl-4-(3-(5oxo-lH,4H-l,2,4—triazol)methylmorfolinu je charakterizována křivkou difrakce RTG záření s vrcholy při: 12,6, 16,7, 17,1, 17,2, 18,0, 20,1, 20,6,21,1,22,8, 23,9 a 24,8° (2 theta).

Tyto křivky ukazují na jednoznačnou krystalickou strukturu sloučenin. Obě, forma I i forma Π, vykazují jasné vrcholy v oblasti charakteristické pro krystalický materiál.

Diferenciální sériová kolorimetrie (DSC)

Podle diferenciální sériové kalorimetrie formy I 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfoIinu a formy II 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu se termální vlastnosti těchto morfologických forem neliší.

Obě formy při stejné teplotě vykazují při tání jedinou endotermní křivku.

Křivka DSC formy I 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu se jeví jako jediná endotermní křivka při tání s vrcholem teploty při 254,7 °C s extrapolovanou teplotou nástupů při 254,7 °C a entalpií 105 J/g.

Křivka DSC formy II 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4—(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu se jeví jako jediná endotermní křivka při tání s vrcholem teploty při 256,6 °C, s extrapolovanou teplotou dobou nástupů při 254,4 °C a entalpií 107 J/g.

NMR

Spektrum v protonové a uhlíkové nukleární magnetické rezonanci formy I a formy II neprokazuje žádné chemické změny při konverzi z formy II na formu I.

-4CZ 295410 B6

Rozpustnost

Rozpustnost formy I v roztoku methanolu a vody v poměru 2:1 při teplotě 0 °C je 0,9 ± 0,1 mg/ml.

Rozpustnost formy Π v roztoku methanolu a vody v poměru 2:1 při teplotě 0 °C 1,3 ± 0,2 mg/ml.

Rozmezí rozpustnosti je 1,4, což poukazuje na to, že forma I je více stabilní polymorfní forma. Forma I je stabilnější než forma II o 0,2 kcal/mol.

Tlak par

Při zkoušce Knudsenovou efuzí byl tlak par formy I a formy II při zvýšených teplotách podobný.

Zkouška antagonismu k tachykininu

Sloučenina podle současného vynálezu, polymorfní forma I 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo--lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu, je použitelná pro svůj antagonismus k tachykininům, především substanci P a neurokininu A, k léčbě gastrointestinálních onemocnění, onemocnění centrálního nervového systému, zánětlivých onemocnění, bolestí a migrény, astmatu a zvracení. Jde o léčbu savců. Antagonismus této sloučeniny lze demonstrovat následující zkouškou.

A. Exprese receptoru v COS

K expresi klonovaného lidského neurokinin-1 receptoru (NK1R) přechodně v COS se cDNA pro lidský NK1R klonuje v expresním vektoru pCDM9, který vznikl z expresního vektoru pCDM8 (INVITROGEN) vložením genu ampicilin rezistentního (nukleotid 1973 až 2964 z BLUESCRIPT SK+) na místo Sac II. Přenos 20 pg plazmidu DNA do 10 miliónů COS buněk se provedlo otevřením pórů za pomoci elektrického proudu v 800 pl pufru pro přenos genetického materiálu do buněk (135 mM chloridu sodného, 1,2 mM chloridu vápenatého, 1,2 mM chloridu hořečnatého, 2,4 mM hydrogenfosforečnanu draselného, 0,6 mM dihydrogenfosofečnanu draselného, 10 mM glukózy, 10 mM HEPES o pH 7,4) při 260 V a 950 pF a dále za použití IBI GENEZAPPER (IBI, New Haven, CT). Tři dny před zkouškou vazby se při teplotě 37 °C buňky inkubují v 10% roztoku telecího séra, 2mM glutaminu, 100 U/ml penicilin-streptomycinu a 90% DMEM média GIBCO, Grand Island, NY) v 5% oxidu uhličitého.

B. Stabilní exprese v CHO

K vytvoření stabilní buněčné linie s expresí klonovaného lidského NK1R se cDNA klonuje ve vektoru pRcCMV (INVITROGEN). Přenos 20 pg plazmidu DNA do CHO buněk se provede otevřením pórů pomocí elektrického proudu v 800 pl pufru pro přenos genetického materiálu do buněk doplněného 0,625 mg/ml DNA spermatem slanečka ve 300 V a 950 pF za použití IBI GENEZAPPER (IBI). Buňky s přeneseným genetickým materiálem se inkubují v CHO živném prostředí (10% telecí sérum, 100 U/ml penicilin-streptomycin, 2mM glutaminu, 1/500 hypoxantin-thymidin (ATCC), 90% IMDM živné prostředí (JRH BIOSCIENCES, Lenxa, KS) 0,7 mg/ml G418 (GIBCO)J v 5% oxidu uhličitém při teplotě 37 °C do vzniku viditelných kolonií. Každá kolonie se oddělí a rozmnoží. Buněčný klon s největším počtem lidských NK1R se oddělí pro následné použití ve screeningu léku.

C. Provedení zkoušky za použití COS nebo CHO

Zkouška vazby lidského NK1R s expresí buď v COS nebo CHO buňkách je založená na použití substance P značené I¹²⁵ (¹²⁵I-SP, Du PONT, Boston, MA) jako radioaktivně značeném ligandu,

-5CZ 295410 B6 který konkuruje neznačené substanci P nebo jakémukoli jinému ligandu ve vazbě k lidskému NK1R. Jednovrstevné buněčné kultury COS nebo CHO se rozdělí v ne-enzymatickém roztoku (SPECIALTY MEDIA, Lavallette, NJ) a znovu se uvede do suspenze v odpovídajícím množství pufru pro vazbu (50 mM Tris pH 7,5, 5 mM chloridu manganatého, 150 mM chloridu sodného, 0,04 mg/ml bacitracinu, 0,004 mg/ml leupeptinu, 0,2 mg/ml BSA, 0,01 mM fosforamidonu) tak, aby 200 μΐ suspenze buněk způsobila zvýšení na přibližně 10 000 imp/min specificky vázaného ¹²⁵I-SP (přibližně 50 000 až 200 000 buněk).

Při zkoušce vazby se 200 μΐ buněk přidá do trubice obsahující 20 μΐ 1,5-2,5 nM ¹²⁵I-SP a 20 ml neznačené substance P nebo jiné zkoumané sloučeniny. Trubice se za mírného protřepávání inkubuje 1 hodinu při teplotě místnosti nebo při teplotě 4 °C. Vázaný radioaktivní materiál se od nevázaného oddělí GF/C filtrem (BRANDEL, Gaithersburg, MD), který se předem zvlhčí 0,1% roztokem polyethyleniminu. Filtr se třikrát promyje 3 ml promývacího pufru (50 mM Tris pH 7,5, 5mM chlorid manganatý, 150 mM chlorid sodný) a radioaktivita se určí počítačem gama záření.

Aktivaci fosfolipázy C přítomností NK1R lze měřit expresi lidských NK1R v CHO buňkách stanovením akumulace inositol-monofosfátu (degradačního produktu IP3). CHO buňky se naočkují na plotny s dvanácti prohlubněmi v počtu 250 000 buněk na prohlubeň. Po 4 dnech inkubace v CHO živném prostředí se do buněk inkubací přes noc uloží 0,25 pCi/ml ³H-myoinositolu. Extracelulámí radioaktivní částice se odstraní promytím fyziologickým roztokem s fosfátovým pufrem. Každá prohlubeň se naplní chloridem lithným do konečné koncentrace 0,1 mM snebo bez testované sloučeniny a inkubace se provádí 15 minut při teplotě 37 °C. K aktivaci lidských NK1R se do prohlubně přidá substance P k výsledné koncentraci 0,3 nM. Po 30 minutách inkubace při teplotě 37 °C se živné prostředí odstraní a přidá se 0,lN roztok kyseliny chlorovodíkové. Na každou prohlubeň se působí ultrazvukem při teplotě 4 °C a provede se extrakce směsí chloroformu a methanolu v poměru 1:1. Vodný podíl se vloží na 1 ml kolony iontoměniče Dowex AG 1X8. Kolona se promyje 0,lN roztokem kyseliny mravenčí, a následně směsí 0,025M roztoku mravenčanu amonného a 0,lN roztoku kyseliny mravenčí. Inositol monofosfát se eluuje směsí 0,2M roztoku mravenčanu amonného a O,1N roztoku kyseliny mravenčí, a následně se provede kvantitativní analýza počítačem beta záření.

Aktivita sloučeniny podle současného vynálezu je popsána zkouškou popsanou Lei a spol. v British J. Pharmacol, 105, 261-262 (1992).

Význam sloučeniny podle současného vynálezu spočívá v možnosti využití pro léčbu onemocnění způsobených přebytkem tachykininové aktivity, zvláště substance P.

Zvýšení tachykinonové aktivity, především substance P, způsobuje rozmanitá onemocnění centrálního nervového systému. Mezi taková onemocnění patří změny nálady, deprese a depresivní stavy - záchvat deprese nebo recidivující depresivní stavy a poruchy nálady nebo maniodepresivní stavy I, II a dále cyklické poruchy nálady: úzkostné stavy - epizody panické úzkostné poruchy, panické stavy spojené s agorafobií, agorafobie s předcházejícími panickými úzkostnými stavy v anamnéze; specifická fóbie - specifické animální fóbie, sociální fóbie; obsesivně kompulzivní poruchy; onemocnění způsobené stresem - posttraumatické stresové onemocnění, akutní stresové stavy a generalizované úzkostné stavy; schizofrenie a ostatní psychotická onemocnění například schizofreniformní onemocnění, schizoafektivní onemocnění, delirantní představy, krátké psychopatické příhody, sdílené psychopatické stavy, psychopatické onemocnění s delirantními představami nebo halucinacemi; delirium, demence aamnestické a jiné kognitivní a neurodegenerativní onemocnění jako například Alzheimerova nemoc, senilní demence, demence Alzheimerova typu, vaskulární demence a ostatní demence, jako například demence způsobená virem HIV, traumatem hlavy, Parkinsonovou nemocí, Huntingtonovým onemocněním, Pickovou nemocí, Creutzfeldt-Jakobovým onemocněním a demence s mnohočetnou etiologií; Parkinsonova nemoc a jiné extrapyramidální pohybová onemocnění - lékově navozené onemocnění pohybového aparátu, například neuroleptiky navozený parkinsonismus, neuroleptický maligní

-6CZ 295410 B6 syndrom, neuroleptiky navozená akutní dystonie, neuroleptiky navozené akutní akathisie, neuroleptiky navozená akutní pomalá diskinezie a lékově navozený posturální tremor; na substanci závislé onemocnění vznikající požíváním alkoholu, amfetaminů (nebo amfetaminu podobných látek), kofeinu, výtažků konopí, kokainu, halucinogenů, inhalačních a aerosolových hnacích plynů, nikotinu, opiátů, derivátů fenylglycinu, sedativ, hypnotik a anxiolytik, jakož i závislost, předávkování, intoxikaci, abstinenční příznaky při vysazení drogy, přetrvávající demence, psychotické onemocnění, změny nálad, úzkostné stavy, sexuální dysfunkce a poruchy spánku. Se zvýšením tachykininové aktivity souvisí i epilepsie, Downův syndrom a demyelinizační onemocnění jako je roztroušená skleróza a amyotrofická laterální skleróza a ostatní neuropatologické stavy jako je periferní neuropatie, například diabetická neuropatie nebo chemoterapií navozená neuropatie, postherpetická neuropatie, trigeminální neuralgie, segmentální nebo interkostální neuralgie a ostatní neuralgie; cerebrovaskulámí onemocnění způsobené akutním nebo chronickým poškozením cerebrovaskulámího systému jako je mozková infarzace, subarachnoidálním krvácením nebo mozkový edém.

Tachykininová aktivita, především substance P, je významně spojena s nocicepcí a bolestí. Sloučeninu podle současného vynálezu lze proto s výhodou použít při prevenci nebo léčbě onemocnění nebo stavů spojených s výraznou bolestivostí. Jde o onemocnění měkkých tkání a povrchová zranění, jako je akutní trauma, osteoartritis, revmatická artritis, muskulo-skeletální bolest, zvláště post-traumatická, bolesti páteře, bolestivé syndromy myofasciální, bolesti hlavy, episiotomické bolesti a popáleniny; hluboká a viscerální bolest jako je bolest srdce, bolesti svalů, bolesti očí, orofaciální bolest - bolesti zubů, dále bolesti břicha, gynekologické bolesti - způsobené dysmenorrhoeou nebo porodní bolesti; bolesti způsobené poraněním periferního nervu a nervového kořene, bolesti způsobené onemocněním nervu jako například uskřinutí nervu a vytržení brachiálního plexu, amputace, periferní neuropatie, bolesti trojklanného nervu, atypické faciální bolesti, poranění nervového kořene a arachnoiditis; bolesti způsobené karcinomem, často označované jako karcinomové bolesti; bolesti centrálního nervového systému, jako například bolesti způsobené poraněním páteře nebo mozkového kmene; bolesti páteře v oblasti křížo-kyčelní, ischias, ankylozující spondylitida, dna a bolesti jizev.

Tachykininový antagonismus především substance P, je významně spojen s léčbou respiračních onemocnění, především těch, které souvisejí s nadbytečnou sekrecí hlenu jako je například chronické obstruktivní onemocnění dýchacích cest, bronchopneumonie, chronická bronchitis, cystická fíbróza a astma, respirační distress syndrom dospělých (ARDS), bronchospasmus; zánětlivé onemocnění, jako například zánětlivé onemocnění střev, psoriáza, fíbrositis, osteoartritis, revmatická artritis, pruritis a spálení sluncem; alergie jako je ekzém a rhinitis; hypersenzitivita jako například reakce na škumpu jedovatou; oftalmologické onemocnění - zánět spojivek, alergická konjunktivits, oftalmologické onemocnění spojené s proliferací buněk - vitroretinopatie; kožní onemocnění jako například kontaktní dermatitida, atopická dermatitida, kopřivka a ostatní ekzematické dermatitidy.

Tachykininový antagonismus, především substance P, je významně spojen s léčbou neoplazmat, především nádoru prsu, neuroganglioblastémů a malobuněčných karcinomů - malobuněčného karcinomu plic.

Antagonisty tachykininových receptorů lze s výhodou použít při léčbě gastrointestinálních onemocnění, včetně zánětlivých a onemocnění gastrointestálního traktu jako je gastritis, gastroduodenální vředová choroba; při žaludečních karcinomech, žaludečních lymfomech, při onemocnění spojených s viscerální neuronální dysbalancí a při léčbě následujících onemocnění: ulcerativní kolitis, Crohnova nemoc, syndrom dráždivého tračníku, zvracení, včetně akutního, opožděného zvracení a zvracení vyvolané léčbou chemoterapeutiky, zářením, toxiny, virovou a bakteriální infekcí, těhotenstvím, vestibulámím onemocněním jako je například kinetózou, při závratích a Menierově nemoci, zvracení vyvolané chirurgickým zákrokem, migrénou, změnami intrakraniálního tlaku; dále při léčbě gastro-esofageálním refluxu, následků požití kyselin,

-7CZ 295410 B6 následků požití velkého množství jídla nebo pití, zvýšené žaludeční kyselosti, regurgitace, pálení žáhy - náhlého, nočního nebo jídlem vyvolaného, dyspepsie a vodnatých průjmů.

Tachykininového antagonismu, především antagonismu substance P, lze s výhodou využít při léčbě onemocnění způsobených stresem, reflexní sympatetickou dystrofíí, jako je například syndrom bolestivé ruky, syndrom bolestivého ramene; adverzní imunologické reakce jako je rejekce proti transplantované tkáni a onemocnění spojené se zvýšením imunitní odpovědi nebo její supresí jako například systémový lupus erythematodes; extavazace plazmy při léčbě cytokiny; onemocnění močového měchýře jako je cystitis, hyperreflexie detrusoru močového měchýře a 10 inkontinence; fíbrózy a kolagenózy jako je skleroderma a eosinofílní fasciolóza; vaskulámích onemocnění způsobených vazodilatací, vazospastických onemocnění jako je angína pektoris, vaskulární bolesti hlavy, migréna a Reynauldova nemoc; a bolestí a nociceptivních vjemů odpovídajících nebo spojených s dalšími současnými změnami především přenesená bolest při migréně.

Sloučeninu podle současného vynálezu lze použít při léčbě kombinací shora uvedených onemocnění, především při léčbě pooperační bolesti a pooperační nauzey a zvracení.

Sloučenina podle současného vynálezu je zvláště vhodná při léčbě zvracení, a to akutního, opož20 děného a zvracení vyvolaného léčbou chemoterapeutiky, zářením, toxiny, chirurgickým zásahem, těhotenstvím, vestibulámím onemocněním, kinetózou, migrénou a změnami intrakraniálního tlaku. Velmi vhodné je použití sloučeniny podle současného vynálezu při léčbě zvracení způsobeného antineoplastickými (cytotoxickými) látkami, včetně běžně používaných při chemoterapii karcinomů.

Příkladem takových chemoterapeutik jsou alkylační činidla jako například mechloretamin, ethylen-iminové sloučeniny, alkyl-sulfonáty a ostatní sloučeniny s alkylačním účinkem jako je nitrosourea, cis-platina a dacarbazin; antimetabolity jako například kyselina listová, purina antagonisté pyrimidinu; mitotické inhibitory - vinkristin, vinblastin a deriváty podofýlotoxinů; a 30 konečně cytotoxická antibiotika.

Příklady těchto chemoterapeutických látek jsou popsány například D. J. Stewartem v „Nausea and Vomiting: Recent Research and Clinical Advances“ vydal J. Kucharczyk a spol., CRP Press lne., Boča Raton, Florida, USA (1991), str. 177-203, především strana 188. Běžně užívanými 35 chemoterapeutiky jsou: cis-platina, dacarbazin (DTIC), dactinomycin, mechloretamin, streptozocin, cyklofosfamid, carmustin (BCNU), lomustin (CCNU), doxorubicin (adriamycin), daunorubicin, procarbazin, mitomycin, cytarabin, etoposid, metotrexat, 5-íluoruracil, vinblastin, vinkristin, bleomycin a chlorambucil (R. J. Gralla a spol., Cancer Treatment Report, 68(1), 163-172 (1984).

Sloučeninu podle současného vynálezu lze s výhodou použít k léčbě zvracení vyvolaného zářením včetně terapie ozařováním při léčbě rakoviny a dále k léčbě nemoci z ozáření, při léčbě pooperativní nevolnosti a zvracení.

V určitých případech lze sloučeninu podle současného vynálezu použít společně s jinou farmakologicky účinnou látkou. Vhodným spojením s jinou terapeuticky účinnou látkou vznikne přípravek pro simultánní, oddělené nebo postupné podávání pro potlačení zvracení. Tyto kombinované přípravky lze připravit jako ve formě podvojného balení.

Další hledisko současného vynálezu je spojení sloučeniny podle současného vynálezu s antagonisty serotoninu na 5-HT, receptorech jako je ondasetron, granisetron, tropisetron nebo zatisetron nebo ostatní antiemetické přípravky jako je dexametazon nebo antagonisté dopaminu jako je metoclopramid. Sloučeninu podle současného vynálezu lze kombinovat s protizánětlivými kortikosteroidy jako je dexametazon. Dále lze sloučeninu podle současného vynálezu použít 55 v kombinaci s chemoterapeutiky jako jsou například shora popsaná alkylační činidla, antimeta

-8CZ 295410 B6 bolity, mototické inhibitory a cytotoxická antibiotika. V podstatě lze říci, že v současnosti dostupná terapeutická činidla lze při zachování jejich vhodného dávkování použít v kombinaci se sloučeninou podle současného vynálezu. Při pokusech na fretce, při kterých se sledovalo zvracení vyvolané cis-platinou a které jsou popsány F. D. Tattersallem a spol., v Eur. J. Pharmacol., (1993), 250, R5-R6 se prokázalo, že sloučenina podle současného vynálezu způsobuje útlum dávení a zvracení vyvolané podáním cis-platiny.

Sloučeninu podle současného vynálezu lze použít při léčbě bolesti, nežádoucích nociceptivních vjemů, zánětlivých onemocnění a kombinací těchto stavů jako například neuropatie (diabetické, chemoterapeutiky vyvolané, postherpetické a ostatních neuralgií), astmatu, osteoartritidy, revmatické arthritis a bolestí hlavy (migrény, bolestí hlavy podobných migréně, akutní a chronické tenzní bolesti hlavy, temporo-mandibulámí bolesti a bolesti čelistních dutin). Současný vynález se týká použití sloučeniny podle současného vynálezu v terapii.

Z toho vyplývá, že současný vynález se týká sloučeniny podle současného vynálezu a jejího použití při výrobě léčiv k terapii a prevenci fyziologických změn způsobených přebytkem tachykininů, především substance P.

Současný vynález se týká sloučeniny podle současného vynálezu a metody léčby a prevenci fyziologických změn způsobených přebytkem tachykininů, především substance P. Tato metoda zahrnuje podání sloučeniny podle současného vynálezu nebo přípravku tuto sloučeninu obsahujícího pacientům v účinné dávce, který způsobí snížení hlaviny tachykininů.

V určitých případech je žádoucí použít sloučeninu podle současného vynálezu společně s jinou farmakologicky účinnou látkou. Při léčbě respiračních onemocnění, jako je astma, lze sloučeninu podle současného vynálezu použít ve spojení s léčivy s bronchodilatačním účinkem, jako například antagonisty p₂-adrenergních receptorů nebo antagonisty tachykininů, které účinkují na receptory NK-2. Sloučenina podle současného vynálezu lze aplikovat s léčivy s bronchodilatačním účinkem současně, postupně nebo v kombinaci. Při léčbě stavů vyžadujících antagonistické působení na receptory neurokininu-1 a neurokininu-2, jako jsou onemocnění projevující se bronchokonstrikcí a nebo extravazací plazmy do dýchacích cest jako je astma, chronická bronchitis, onemocnění dýchacích cest nebo cystická fíbróza lze použít sloučeninu podle současného vynálezu společně s antagonisty neurokinin-2 receptorů nebo antagonisty tachykininových receptorů účinkujících na receptory neurokininu-1 a neurokininu-2.

Sloučeninu podle současného vynálezu lze použít v kombinaci s antagonisty leukotrienů jako jsou antagonisté na leukotrienových D4 receptorech. Tyto sloučeniny jsou popsány v EP 0 408 717 a EP 0 604 114 a v US 4 859 692 a US 5 270 324. Taková kombinace je výhodná při léčbě astmatu, chronické bronchitidy a kašle.

Současný vynález se týká metody léčby respiračních onemocnění, jako například astmatu. Tato metoda zahrnuje aplikaci účinného množství sloučeniny podle současného vynálezu a účinného množství léčiva s bronchodilatačním účinkem. Současný vynález se týká přípravku obsahujícího sloučeninu podle současného vynálezu, léčivo s bronchodilatačním účinkem a farmakologicky vhodný nosič.

Při léčbě a prevenci migrény lze sloučeninu podle současného vynálezu použít společně s ostatními antimigreniky jako jsou ergotamin nebo léčiva s agonistickým působením na serotoninové 5-HTj receptory, především sumatriptan nebo rizatriptan. Podobně i při léčbě behaviorální hyperalgezie lze sloučeninu podle současného vynálezu použít společně s antagonistou Nmethyl D-aspartátu (NMDA) jako je dizocilpin. Pro léčbu a prevenci zánětů dolních močových cest, především cystitidy, lze sloučeninu podle současného vynálezu použít ve spojení s protizánětlivými léčivy s antagonistickým účinkem na bradykininové receptory.

-9CZ 295410 B6

S výhodou lze sloučeninu podle současného vynálezu použít při léčbě a prevenci bolesti a nežádoucích nociceptivních vjemů v kombinaci s neopioidními analgetiky - acetaminofenem (paracetamolem), aspirinem a nesteroidními antirevmatiky, a zvláště pak s opioidními analgetiky, především s morfínem. Mezi specifická protizánětlivá činidla patří diclofenac, ibuprofen, indometacin, ketoprofen, naproxen, piroxikam a sulindak. Vhodnými opioidními analgetiky pro použití ve spojení se sloučeninou podle současného vynálezu je morfín, kodein, dihydrokodein, diacetylmorfin, hydrokodon, hydromorfon, levorfanol, oxymorfon, afenantil, beprenorfin, butorfanol, fentanyl, sufentanyl, meperidin, metadon, nalbufin, propoxyfen a pentazocin nebo jejich farmakologicky vhodné soli jako je morfín sulfát, morfín hydrochlorid, morfín tartrát, kodein fosfát, kodein sulfát, dihydrokodein bitartrát, diacetylmorfin hydrochlorid, hydrokodon bitartrát, hydromorfon hydrochlorid, hydrokodon bitartrát, hydromorfon hydrochlorid, levorfanol tartrát, oxymorfon hydrochlorid, afenantil hydrochlorid, buprenorfin hydrochlorid, butorfanol tartrát, fentanyl citrát, meperidin hydrochlorid, metadon hydrochlorid, nalbufin hydrochlorid, propoxyfen hydrochlorid, propoxyphen napsylát (monohydrát 2-naftalensulfonové kyseliny v poměru 1:1) a pentazocin hydrochlorid.

Dalším hlediskem současného vynálezu je farmakologický přípravek obsahujícího sloučeninu podle současného vynálezu, analgetikum a nejméně jeden farmakologicky vhodný nosič nebo pomocnou látku.

Současný vynález se týká i produktu obsahujícího sloučeninu podle současného vynálezu a analgetikum jako kombinovaného přípravku pro simultánní, oddělené nebo postupné podávání při léčbě nebo prevenci bolesti a nežádoucích nociceptivních vjemů.

Při léčbě a prevenci depresí nebo úzkostných stavů lze sloučeninu podle současného vynálezu s výhodou použít v kombinaci s antidepresivy nebo anxiolytiky. Vhodnými antidepresivy pro použití ve spojení se sloučeninou podle současného vynálezu jsou: inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu ze synaptické štěrbiny (reuptake inhibitor - RUI), inhibitory selektivního vychytávání serotoninu (RUI), inhibitory monoamin-oxidázy, reverzibilní inhibitory monoaminoxidázy, inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu, antagonisté faktoru uvolňujícího kortikotropin (CRF), antagonisty adrenergních α-receptorů a atypická antidepresiva. Jinými antidepresivy vhodnými pro společné použití se sloučeninou podle současného vynálezu jsou mezi ostatní thymoleptika se řadící mirtazapin.

Příkladem inhibitorů zpětného vychytávání noradrenalinu jsou amitripdylin, clomipramin, doxepin, imipramin, trimipramin, amoxapin, desipramin, maprotilin, nortriptylin, reboxetin a protriptylin a jejich farmakologicky vhodné soli.

Vhodnými příklady selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (thymoleptika III.generace) jsou fluoxetin, fluvoxamin, paroxetin a sertralin a jejich farmakologicky vhodné soli.

Příkladem inhibitorů monoaminoxidázy jsou izokarboxazid, fenelzin, tranylcypromain a selegilin a jejich farmakologicky vhodné soli.

Vhodným příkladem reverzibilních inhibitorů monoaminoxidázy je moklobemid a jeho farmakologicky vhodná sůl. Vhodnými inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu jsou venlafaxin a jeho farmakologicky vhodné soli.

Příkladem inhibitoru faktoru uvolňujícího kortikotropin (CRF) jsou sloučeniny popsané ve zveřejněných přihláškách WO 94/13643, WO 94/13644, WO 94/13661, WO 94/13676 a ve WO 94/13677.

Příkladem atypických antidepresiv jsou: bupropion, lithium, nefazoedon, sibutramin, trazodon a viloxazin a jejich farmakologicky vhodné soli.

-10CZ 295410 B6

Ostatními vhodnými antidepresivy jsou: adinozolam, alaproklat, amineptin, kombinace amitryptylinu a chlordiazepoxidu, atipamezol, azamianserin, bazinaprin, fefuralin, bifemelan, binodalin, bipenamol, brofaromin, bupropion, karoxazone, ceriklamin, cianopramin, cimoxaton, citalopram, klemeprol, klovoxamin, dasepinil, deanol, demexiptilin, dibenzepin, dothiepin, droxidopa, enefexin, setazolam, etoperidone, femoxetin, fengabin, fezolamin, fluotracen, idazoxan, indalpin, indeloxazin, iprindol, levoprotilin, litoxetin, lofepramin, medifoxamin, metapramin, metralindol, mianserein, milnacipran, minaprin, mirtazapin, montirelin, nebracetam, nefopam, nialamid, nomifensin, norfluoxetin, orotirelin, oxaflozan, pinazepam, pirindol, pizotylin, ritaserin, rolipram, sercloremin, setiptilin, sibutramin, sulbutiamin, sulprid, teniloxazin, thozalinon, thymoliberin, tianeptin, tiflucarbin, tofenacin, tofisopam, toioxatone, tomoxetin, veraliprid, viaqualin, zimelidin a zometapin a jejich farmakologicky vhodné soli. Dále rostliny typu Hypericum nebo Hypericum perforatum nebo jejich extrakty.

Výhodným antidepresivy jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu jako jsou fluoxetin, fluvoxamin, paroxetin a sertralin a jejich farmakologicky vhodné soli.

Příkladem vhodných anxiolytik v kombinaci se sloučeninou podle současného vynálezu jsou benzodiazepiny a agonisté nebo antagonisté na 5-HTi_A receptorech, především částeční agonisté na receptorech 5-HTj_A a antagonisticky působící léčiva na faktor uvolňující kortikotropin (CRF). Další vhodnou skupinou kromě benzodiazepinů jsou nebenzodiazepinová anxiolitika se sedativními a hypnotickými účinky jako je zolpidem; dále látky stabilizující náladu jako je klobazam, gabapentin, lamotrigin, loreklezol, oxkarbamazepin, stiripentol a vigabatrin a barbituráty. Vhodnými benzodiazepiny v kombinaci se sloučeninou podle současného vynálezu jsou alprazolam, chlordiazepoxid, klonazepam, chlorazepat, diazepam, halazepam, lorezepam, oxazepam a prazepam a jejich farmakologicky vhodné soli.

Příkladem agonistů nebo antagonistů na receptorech 5-HT_1A vhodných k použití společně se sloučeninou podle současného vynálezu jsou především léčiva působící částečně agonisticky na 5-HT]_A receptorech jako jsou buspiron, flesinoxan, gepiron, ipsapiron a pindolol a jejich farmakologicky vhodné soli.

Vhodným příkladem faktoru uvolňujícího kortikotropin (CRF) jsou sloučeniny popsané v WO 94/13643, WO 94/13644, WO 94/13661, WO 94/13676 a WO 94/13677. Dalším typem antianxiózních látek použitelných současně se sloučeninou podle současného vynálezu jsou parasympatolytika s antagonistickým působením na Ml muskarinové receptory. Příklady těchto léčiv jsou popsány v EP 0 709 093, EP 0 709 094 a EP 0 773 021 a ve WO 96/12711.

Dalšími anxiolytiky jsou sloučeniny působící na úrovni iontových kanálů. Takovými vhodnými sloučeninami jsou karbamazepin, lamotrigin a valproat a jejich farmakologicky vhodné soli.

Současný vynález se týká i přípravku obsahující sloučeninu podle současného vynálezu, antidepresivum nebo anxiolytikum společně s jedním nebo více nosiči nebo pomocnými látkami.

Vhodnými psychofarmakem kombinovaným se sloučeninou podle současného vynálezu je fenothiazin, thioxanten, heterocyklický dibenzazepin, butyrofenon, difenylbutylpiperidin a deriváty indolu. Vhodným příkladem fenothiazinů jsou chlorpromazin, mesoridazin, thioridazin, acetofenazin, flufenazin, perfenazin a triíluoperazin.

Vhodným příkladem derivátů thioxanthenů jsou chlorprothixen a thiothixen.

Příkladem dibenzazepidů jsou klozapin a olanzapin. Příkladem derivátu butyrofenonu je haloperidol. Vhodným příkladem derivátu difenylbutylpiperidinu je pimozid.

Příkladem derivátu indolonu je molindolon.

- 11 CZ 295410 B6

Mezi ostatní vhodná psychofarmaka patří loxapin, sulpirid a risperidon.

V kombinaci se sloučeninou podle současného vynálezu lze použít i farmakologicky vhodné soli těchto psychofarmak: chlorpromazin hydrochlorid, mesoridazin běsy lát, thioridazin hydrochlorid, acetofenazin maleát, flufenazin hydrochlorid, flurfenazin enatát, flufenazin dekanoát, trifluoperazin hydrochlorid, thiothixen hydrochlorid, haloperidol dekanoát, loxapin sukcinát amolindon hydrochlorid.

Perphenazin, chlorprothixen, klozapin, olanzapin, haloperidol, pimozid a risperidon nejsou běžně používané ve formě solí.

Další skupinou psychofarmak vhodných v kombinaci se sloučeninou podle současného vynálezu jsou antagonisté receptorů dopaminu především antagonisté dopaminových D2, D3 a D4 receptorů a agonisté muskarinových Ml receptorů.

Příkladem antagonisty dopaminových D3 receptorů je sloučenina PNU-99194A.

Příkladem antagonisty na dopaminových D4 receptorech je sloučenina PNU-101387.

Příkladem agonisty muskarinových Ml receptorů je xanomelin.

Další skupinou psychofarmak vhodných ve spojení se sloučeninou podle současného vynálezu jsou antagonistiky působící látky na 5-HT_2A receptorech, například sloučenina MDLI00907 a fananserin.

V kombinaci se sloučeninou podle současného vynálezu lze použít i antagonisty serotoninu a dopaminu (SDSAs), u nichž se předpokládá společný antagonistický účinek na serotoninových 5-HT₂a receptorech a na dopaminových receptorech. Příkladem sloučenin s touto aktivitou jsou olanzapin a ziperasidon.

Současný vynález se týká i přípravku obsahujícího společně sloučeninu podle současného vynálezu, psychofarmakum a jeden nebo více nosičů nebo pomocných látek.

Sloučeninu podle současného vynálezu lze aplikovat současně, postupně nebo v kombinaci.

V případě kombinace sloučeniny podle současného vynálezu s jinou farmakologicky účinnou látkou lze použít stejný farmakologicky vhodný nosič, a tak látky podat současně. Na oddělených nosičích lze tyto látky podat ve formě současného podání běžně dostupných forem pro orální podání. Termín „kombinace“ dále označuje případy, kdy se sloučeniny podávají postupně v oddělených lékových formách.

Možnost použití sloučeniny podle současného vynálezu v terapii podporuje také možnost aplikace nízkých dávek, čímž se zmenšuje riziko nežádoucích vedlejších účinků.

Sloučeninu podle současného vynálezu lze podat pacientům (zvířatům a lidem) v případě potřeby léčby takové dávky, které zaručují optimální farmaceutický účinek. Dávkování vhodné pro konkrétní případy se u každého pacienta liší, nejen v závislosti na konkrétní sloučenině nebo vybraném složení, ale také na cestě podání, na povaze léčeného stavu, na věku a stavu pacienta, na současné medikaci, na dietě a na ostatních běžně uvažovaných faktorech. O vhodném dávkování tak může rozhodnout ošetřující lékař.

Pro léčbu stavů spojených s přebytkem tachykininů lze obecně vhodné dávkování stanovit v rozmezí 0,001 až 50 mg na kg pacientovy tělesné hmotnosti a den. Dávku lze podat v jedné nebo několika dávkách. Vhodnou dávkou je 0,01 až asi 25 mg/kg a den, především pak dávka 0,05 až asi 10 mg/kg a den.

-12CZ 295410 B6

Například pro léčbu stavů zahrnující neurotransmisi bolestivých vjemů jsou vhodné dávky okolo 0,001 až 25 mg/kg a den, lépe 0,005 g až 10 mg/kg a den a především okolo 0,01 až 5 mg/kg a den. Sloučeninu lze podat jedenkrát až čtyřikrát denně, především jedenkrát až dvakrát denně.

Při léčbě zvracení jsou vhodné dávky v rozmezí 0,001 až 10 mg/kg a den, lépe 0,005 až 5 mg/kg a den a především 0,01 až 1 mg/kg a den. Sloučeninu lze podat jedenkrát až čtyřikrát denně, především jedenkrát až dvakrát denně.

Při terapii nebo prevenci onemocnění centrálního nervového systému jsou vhodné dávky v rozmezí 0,001 až 10 mg/kg a den, lépe 0,005 až 5 mg/kg a den a především 0,01 až 1 mg/kg a den. Sloučeninu lze podat jedenkrát až čtyřikrát denně, především jedenkrát až dvakrát denně.

Dávkování vhodné pro konkrétní případy se u každého pacienta liší nejen v závislosti na konkrétní sloučenině nebo vybraném složení, ale také na cestě podání, na povaze léčeného stavu, na věku a stavu pacienta. O vhodném dávkování tak může rozhodnout ošetřující lékař.

Farmaceutický přípravek podle tohoto vynálezu lze použít jako farmaceutický přípravek například v pevné, polotuhé nebo kapalné formě, který obsahuje jednu nebo více sloučenin podle tohoto vynálezu jako účinnou látku ve směsi s organickým nebo anorganickým nosičem nebo pomocnou látkou pro zevní, enterální nebo parenterální podání. Účinnou látku lze smísit s obvyklými netoxickými, farmakologicky vhodnými nosiči pro přípravu tablet, pelet, kapslí, čípků, roztoků, emulzí, suspenzí a jakýchkoli jiných vhodných forem. Použitými nosiči mohou být: voda, glukóza, laktóza, arabská guma, želatina, mannitol, škrobová pasta, trisilikát hořečnatý, mastek, kukuřičný škrob, keratin, koloidní oxid křemičitý, bramborový škrob, močovina a ostatní nosiče vhodné pro průmyslovou výrobu pevné, polotuhé nebo kapalné lékové formy, ke které lze přidat pomocné látky, stabilizátory, barviva, parfumační a zahušťující činidla.

Množství účinné látky se ve farmaceutickém přípravku volí tak, aby došlo k požadovanému účinku na průběh a stav onemocnění.

K přípravě přípravku v pevné lékové formě, například tablet, se hlavní účinná látka smísí s farmakologicky vhodným nosičem, tedy složkou běžně používanou pro výrobu tablet (kukuřičný škrob, laktóza, sacharóza, sorbitol, mastek, kyselina stearová, stearát hořečnatý, fosfát vápenatý nebo pryže). Pro přípravu pevných přípravků obsahujících homogenní směs sloučeniny podle současného vynálezu nebo její netoxickou, farmaceuticky vhodnou sůl se použije voda jako rozpouštědlo. V homogenním přípravku je účinná látka rovnoměrně rozptýlená v jednotlivých lékových formách - tabletách, pilulkách nebo kapslích. V jednotlivých shora uvedených lékových formách je přítomno 0,1 do 500 mg účinné látky podle současného vynálezu. Tablety nebo pilulky podle současného vynálezu lze opatřit obalem nebo se připraví léková forma s prodlouženým účinkem. V takovém případě obsahují tablety nebo pilulky vnitřní složku účinné látky a vnější složku, která obaluje vnitřní složku. Tyto dvě složky mohou být odděleny enterosolventní obalovou vrstvou, která nepodléhá rozkladu v žaludku a tím pomáhá vnitřní složce přejít do duodena nebo způsobuje její pomalejší uvolňování. Jako enterosolventní obal nebo obal tablet lze použít velké množství polymerních kyselin nebo směsi polymemích kyselin s šelakem, acetalkoholem a acetátem celulózy.

Tekutou formu nového přípravku podle současného vynálezu lze aplikovat orálně nebo injekčně jako vodný roztok, vhodně ochucený sirup, vodou nebo olejovou suspenzi a jako emulzi ve vhodně vybraném oleji (olej semen bavlníku, sezamový olej, kokosový olej nebo arašídový olej) nebo v rozpouštědle nebo emulzifikačním činidle pro intravenózní podání. Vhodným disperzním a suspenzním činidlem k přípravě vodných suspenzí jsou syntetické a přírodní pryže jako tragakant, arabská guma, alginát, dextran, sodná sůl karboxymethylcelulózy, methylcelulóza, polyvinylpyrrolidin nebo želatina.

-13CZ 295410 B6

Přípravky pro inhalační nebo insuflační podání obsahují roztoky nebo suspenze ve farmakologicky vhodných vodných nebo organických roztocích nebo směsích, a nebo obsahují pevnou práškovou formu léčiva. Tekuté a pevné přípravky obsahují farmaceuticky vhodné (shora uvedené) pomocné látky. Přípravky jsou podávány orálně nebo nasálně s lokálním nebo celkovým účinkem. Přípravek obsahující především sterilní, farmakologicky vhodná rozpouštědla lze aplikovat pomocí rozprašovače za použití inertních plynů. Roztoky aplikované rozprašovačem lze přímo vdechovat z nebulizéru nebo lze nebulizér připevnit k obličejové masce, stanu nebo k dýchacímu přístroji pracujícímu pod intermitentním pozitivním tlakem. Roztok, suspenze nebo přípravek ve formě prášku lze aplikovat především orálně nebo nasálně za pomoci prostředků, které přípravek vhodným způsobem aplikují.

K léčbě shora uvedených klinických stavů a onemocnění lze sloučeninu aplikovat orálně, lokálně, parenterálně, inhalačně rozprašovačem nebo rektálně ve formě přípravku obsahujícího jednotlivou dávku léčiva, běžně dostupný, netoxický a farmakologicky vhodný nosič, pomocnou látku nebo nosné prostředí. Parenterálním podáním zde rozumíme podkožní, intravenózní, intramuskulámí, intrastemální injekční podání a infiize.

Postupem přípravy polymorfních forem sloučeniny podle současného vynálezu se zabývají následující příklady provedení vynálezu. Příklady provedení mají ilustrující účel a neměly by být chápány jako limitující šíři a celkovou podstatu vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1 (S)-(4-Fluorfenyl)glycin

Chirální syntéza

Krok A: 3-(4-Fluorfenyl)acetyl-4-(S)-benzyl-2-oxazolidinon

V peci se vysuší nádoba s třemi hrdly o objemu 1 litr, vybavená přepážkou, vstupem pro dusík, teploměrem, magnetickým míchadlem a po propláchnutí dusíkem se do ní umístí roztok 5,09 g (33,0 mmol) 4-fluorfenyloctové kyseliny ve 100 ml bezvodého etheru. Roztok se zchladí na teplotu -10 °C a přidá se 5,60 ml (40,0 mmol) triethylaminu, a následně 4,30 ml (35,0 mmol) trimethylacetylchloridu. Ihned vznikne bílá sraženina. Vytvořená směs se 40 minut míchá při teplotě 10 °C, a pak se zchladí na teplotu -78 °C.

V peci se vysuší nádoba s kulatým dnem o objemu 250 ml, vybavená přepážkou, magnetickým míchadlem a po propláchnutí dusíkem se do ní umístí roztok 5,31 g (30,0 mmol) 4-(S)-benzyl-

2-oxazolidinonu ve 40 ml bezvodého tetrahydrofuranu. Roztok se 10 minut míchá v lázni suchého ledu a acetonu, a pak se pomalu přidá 18,8 ml 1,6 M roztoku n-butyllithia ve směsi hexanů. Po 10 minutách se do směsi v nádobě se třemi hrdly kanylou přidá lithiovaný roztok oxazolidinonu. Chladicí lázeň vytvořené směsi se odstraní a teplota se zvýší na teplotu 0 °C. Reakce se ukončí přidáním 100 ml nasyceného vodného roztoku chloridu amonného, přemístí se do nádoby o objemu 1 1. Ether a tetrahydrofuran se odstraní ve vakuu, zahuštěná směs se rozdělí mezi 300 ml methylenchloridu a 50 ml vody a podíly se oddělí. Organický podíl se promyje 200 ml 2 N vodného roztoku kyseliny chlorovodíkové, 300 ml nasyceného vodného roztoku bikarbonátu sodného, suší se nad síranem hořečnatým a zahustí se ve vakuu. Zbytek se čistí rychlou chromatografíí na 400 g silikagelu při eluci směsí hexanů a etheru v poměru 3:2 za vzniku 8,95 g oleje, který stáním pomalu tuhne. Krystalizací ze směsi hexanů a etheru v poměru 10:1 vznikne 7,89 g výsledné sloučeniny s výtěžkem 83 % jako bílé pevné látky o teplotě tání 64-66 °C.

-14CZ 295410 B6

Hmotové spektrum (FAB): m/Z 314 (M+H, 100%),

177 (M-ArCH₂CO+H, 85%).

'H-NMR (400 MHz, CDC1₃): δ 2,76 (dd, 1 H, J = 13,2, 9,2), 3,26 (dd, J = 13,2, 3,2), 4,16 - 4,34 (m, 4 H), 4,65 - 4,70 (m, 1 H), 7,02 - 7,33 (m, 9 H).

Vypočteno pro Ci₈Hi6FNO₃: C 69,00; H 5,15; N 4,47; F 6,06. Nalezeno: C 68,86; H 5,14; N 4,48; F 6,08.

Krok B: 3-((S)-Azido-(4-fluorfenyl))acetyl-4—(S)-benzyl-2-oxazolidinon

V peci se vysuší nádoba s třemi hrdly o objemu 1 litr, vybavená přepážkou, vstupem pro dusík, teploměrem, magnetickým míchadlem a po propláchnutí dusíkem se do ní umístí roztok 58,0 ml 1 M roztoku bis(trimethylsilyl)amidu draselného v toluenu a 85 ml tetrahydrofuranu a směs se zchladí na teplotu -78 °C.

V peci se vysuší nádoba s kulatým dnem o objemu 250 ml, vybavená přepážkou, magnetickým míchadlem a po propláchnutí dusíkem se do ní umístí roztok 7,20 g (23,0 mmol) 3-(4-fluorbenzyl)acetyl-4-(S)benzyl-2-oxazolidinonu ve 40 ml tetrahydrofuranu. Roztok acyloxazolidinonu se 10 minut míchá v lázni suchého ledu a acetonu, a pak se přemístí kanylou do roztoku bis(trimethylsilyl)amidu draselného tak, aby vnitřní teplota směsi zůstala pod -70 °C. Nádoba s roztokem acyloxazolidinonu se promyje 15 ml tetrahydrofuranu a kanylou se do reakční směsi přidá promývací podíl a vytvořená směs se 30 minut míchá při teplotě-78 °C.

V peci se vysuší nádoba s kulatým dnem o objemu 250 ml, vybavená přepážkou, magnetickým míchadlem a po propláchnutí dusíkem se do ní umístí roztok 10,89 g (35,0 mmol) 2,4,6-triizopropylfenylsulfonylazidu ve 40 ml tetrahydrofuranu. Roztok azidu se 10 minut míchá v lázni suchého ledu a acetonu, a pak se přemístí do reakční směsi kanylou tak, aby vnitřní teplota směsi zůstala pod -70 °C. Po 2 minutách se reakce ukončí přidáním 6,0 ml ledové kyseliny octové, chladicí lázeň se odstraní a směs se 18 hodin míchá při teplotě místnosti. Reakční směs se rozdělí mezi 300 ml ethylacetátu a 300 ml 50% nasyceného vodného roztoku bikarbonátu sodného. Organický podíl se oddělí, suší se nad síranem hořečnatým a zahustí se ve vakuu. Zbytek se čistí rychlou chromatografíi na 500 g silikagelu při eluci směsí hexanů a methylenchloridu v poměru 2:1, a pak směsí hexanů a methylenchloridu v poměru 1:1 za vzniku 5,45 g (výtěžek 67 %) výsledné sloučeniny jako oleje.

IR spektrum (cm^-1): 2104, 1781, 1702.

'H-NMR (400 MHz, CDC1₃): δ 2,86 (dd, 1 H, J = 13,2, 9,6), 3,40 (dd, 1 H, J = 13,2, 3,2), 4,09 4,19 (m, 2 H), 4,62 - 4,68 (m, 1 H), 6,14 (s, 1 H), 7,07 - 7,47 (m, 9 H).

Vypočteno pro: C₁₈H₁₅FN₄O₃: C 61,01; H 4,27; N 15,81; F 5,36.

Nalezeno: C 60,99; H 4,19; N 15,80; F 5,34.

Krok C: (S)-Azido-(4-fluorfenyl)octová kyselina

V ledové lázni se 10 minut míchá roztok 5,40 g (15,2 mmol) 3-((S)-azido-(4-fluorfenyl))acetyl4-(S)-benzyl-2-oxazolidinonu ve 200 ml směsi tetrahydrofuranu a vody v poměru 3:1. Najednou se přidá 1,28 g (30,4 mmol) monohydrátu hydroxidu lithného a vytvořená chladná směs se 30 minut míchá. Reakční směs se rozdělí mezi 100 ml methylenchloridu a 100 ml 25% nasyceného vodného roztoku bikarbonátu sodného a podíly se oddělí. Vodný podíl se promyje dvakrát 100 ml methylenchloridu a okyselí se na pH 2 přidání 2N vodného roztoku kyseliny

-15CZ 295410 B6 chlorovodíkové. Vytvořená směs se dvakrát extrahuje 100 ml ethylacetátu, extrakty se sloučí, promyjí se 50 ml nasyceného vodného roztoku chloridu sodného, suší se nad síranem hořečnatým a zahustí se ve vakuu za vzniku 2,30 g (výtěžek 77 %) výsledné sloučeniny jako oleje, který se bez dalšího čištění použije v dalších krocích syntézy.

IR spektrum (cm-1): 2111,1724.

1H-NMR (400 MHz, CDC1₃): δ 5,06 (s, 1 H), 7,08 - 7,45 (m, 4 H), 8,75 (br s, 1H).

Krok D: (S)-(4-Fluorfenyl)glycin

V atmosféře vodíku se 18 hodin míchá směs 2,30 g (11,8 mmol) (S)-azido-(4-fluorfenyl)octové kyseliny, 250 mg 10% palladia na aktivním uhlí a 160 ml vody a kyseliny octové v poměru 3:1. Reakční směs se filtruje přes celit, nádoba a filtrační koláč se promyjí 1 1 směsi vody a kyseliny octové v poměru 3:1. Filtrát se zahustí ve vakuu na objem asi 50 ml. Přidá se 300 ml toluenu a směs se zahustí za vzniku pevné látky, která se uvede do suspenze ve směsi methanolu a etheru v poměru 1:1. Suspenze se filtruje a suší za vzniku 1,99 g (výtěžek 100 %) výsledné sloučeniny.

1H-NMR (400 MHz, D20 + NaOD): δ 3,97 (s, 1 H), 6,77 (app t, 2 H, J = 8,8), 7,01 (app t, 2H, J = 5,6).

Dělením:

Krok A: 4-Fluorfenylacetyl-chlorid

Na roztok 150 g (0,974 mol) 4-fluorfenyloctové kyseliny v 1 ml N N-dimethylformamidu v 500 ml toluenu se při teplotě 40 °C působí 20 ml thionylchloridu a směs se zahřívá na teplotu 40 °C. Po kapkách se během 1,5 hodiny přidá dalších 61,2 ml thionylchloridu. Po adici se roztok 1 hodinu zahřívá na teplotu 50 °C, rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a vytvořený zbytek jako olej se destiluje za sníženého tlaku (199,5 Pa) za vzniku 150,4 g (výtěžek 89,5 %) výsledné sloučeniny o teplotě varu = 68-70 °C.

Krok B: Methyl-2-brom-2-(4-fluor)fenylacetát

Směs 150,4 g (0,872 mol) 4-fluorfenylacetylchloridu a 174,5 g (1,09 mol) bromu se 5 hodin ozařuje při teplotě 40 - 50 °C křemíkovou lampou. Reakční směs se přidá po kapkách do 400 ml methanolu a roztok se 16 hodin míchá. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a vytvořený zbytek jako olej se destiluje za sníženého tlaku (199,5 Pa) za vzniku 198,5 g (výtěžek 92 %) výsledné sloučeniny o teplotě varu = 106-110 °C.

Krok C: Methyl-(±)-(4-fluorfenyl)glycin

Na roztok 24,7 g (0,1 mol) methyl-2-bromo-2-(4-fluor)fenylacetátu a 2,28 g (0,01 mol) benzyltriethylammoniumchloridu v 25 ml methanolu se působí 6,8 g (0,105 mol) azidu sodného a vytvořená směs se míchá 20 hodin při teplotě místnosti. Reakční směs se filtruje, filtrát se zředí 50 ml methanolu a hydrogenuje se 1 hodinu za přítomnosti 0,5 g 10% palladia na aktivním uhlí při tlaku 0,35 MPa. Roztok se filtruje a rozpouštědlo se odstraní ve vakuu. Zbytek se rozdělí mezi 10 % vodného roztoku uhličitanu sodného a ethylacetátu. Organický podíl se promyje vodou, nasyceným vodným roztokem chloridu sodného, suší se nad síranem hořečnatým a zahustí se ve vakuu za vzniku 9,8 g výsledné sloučeniny jako oleje.

Krok D: Methyl-(S)-4-fluorfenylglycinát

Roztok 58,4 g methyl-(±)-4-fluorfenylglycinátu v 110 ml směsi ethanolu a vody v poměru 7:1 se smíchá s roztokem 28,6 g (0,0799 mol) O,O'-(+)-dibenzoyltartarové kyseliny ((+)-DBT) ve

-16CZ 295410 B6

110 ml směsi ethanolu a vody v poměru 7:1a vytvořený roztok se nechá stát při teplotě místnosti. Po ukončení krystalizace se přidá 220 ml ethylacetátu, vytvořená směs se zchladí na teplotu -20 °C a filtruje se za vzniku 32,4 g methyl-(S)-(4-fluorfenyl)glycinátu, (+)-DBT (přebytek enantiomerů = 93,2%). Matečný louh se zahustí ve vakuu a volné báze se uvolní rozdělením mezi ethylacetát a vodný roztok uhličitanu sodného. Vytvořený roztok volných bází v 110 ml směsi ethanolu a vody v poměru 7:1 se smíchá s roztokem 28,6 g (0,0799 mol) O,O'-(+)-dibenzoyltartarové kyseliny ((-)-DBT) v 110 ml směsi ethanolu a vody v poměru 7:1 a vytvořený roztok se nechá stát při teplotě místnosti. Po ukončení krystalizace se přidá 220 ml ethylacetátu, vytvořená směs se zchladí na teplotu -20 °C a filtruje se za vzniku 47,0 g methyl-(R)-(4-fluorfenyl)glycinátu, (-)-DBT sůl (přebytek enantiomerů = 75,8 %).

Recyklací matečného louhu a přidáním (+)-DBT vznikne druhý podíl 7,4 g (S)-(4-fluorfenyl)glycínátu, (+)-DBT (přebytek enantiomerů = 96,4 %). Dva podíly (39,8 g) (S)-aminoesteru se sloučí ve 200 ml směsi ethanolu a vody v poměru 7:1, zahřívá se 30 minut a zchladí se na teplotu místnosti. Přidáním ethylacetátu, zchlazením a filtrací za vzniku 31,7 g (S)-(4-fluorfenyl)glycinátu (+)-DBT (přebytek enantiomerů větší než 98 %).

Přebytek enantiomerů se určí chirální HPLC (Crownpak CR(+), 5% roztok methanolu ve vodném roztoku kyseliny chlorovodíkové, pH 2,1,5 ml/min, 40 °C, 200 nm).

Směs 17,5 g (S)-(4-fluorfenyl) glycinátu, (+)-DBT a 32 ml 5,5 N roztoku kyseliny chlorovodíkové se 1,5 hodiny zahřívá k teplotě refluxu. Reakční směs se zahustí ve vakuu a zbytek se rozpustí ve 40 ml vody. Vodný roztok se promyje třikrát 30 ml ethylacetátu a podíly se oddělí. Přidáním hydroxidu amonného se pH vodného podílu přivede na pH 7 a sraženina jako pevná látka se filtruje za vzniku 7,4 g výsledné sloučeniny (přebytek enantiomerů = 98,8 %).

Příklad 2

3-(S)-(4-Fluorfenyl)-4-benzyl-2-morfolinon

Krok A: N-Benzyl-(S)-(4-fluorfenyl)glycin

Na roztok 1,87 g (11,05 mmol) (S)-(4-fluorfenyl)glycinu a 1,12 ml (11,1 mmol) benzaldehydu v 11,1 ml 1 N vodného roztoku hydroxidu sodného a 11 ml methanolu se při teplotě 0 °C působí 165 mg (4,4 mmol) borhydridu sodného. Chladicí lázeň se odstraní a vytvořená směs se míchá 30 minut při teplotě místnosti. Do reakční směsi se přidá druhý podíl 1,12 ml (11,1 mmol) benzaldehydu a 165 mg (4,4 mmol) borhydridu sodného a v míchání se pokračuje 1,5 hodiny. Reakční směs se rozdělí mezi 100 ml etheru a 50 ml vody a podíly se oddělí. Vodný podíl se oddělí a filtruje se k odstranění malého množství nerozpustného materiálu. Filtrát se okyselí na pH 5 přidáním 2 N vodného roztoku kyseliny chlorovodíkové. Vytvoří se sraženina jako pevná látka, která se filtruje, důkladně se promyje vodou, a pak etherem a suší se za vzniku 1,95 g výsledné sloučeniny.

1H-NMR (400 MHz, D₂O+ NaOD): δ 3,33 (AB q, 2 H, J = 8,4), 3,85 (s, 1 H), 6,79- 7,16 (m,4H).

Krok B: 3-(S)-(4-Fluorfenyl)-4-benzyl-2-morfolin

Směs 1,95 g (7,5 mmol) N-benzyl-(S)-(4-fluorfenyl)glycinu, 3,90 ml (22,5 mmol) N,N-diizopropylethylaminu, 6,50 ml (75,0 mmol) 1,2-dibromethanu a 40 ml Ν,Ν-dimethylformamidu se 20 hodin míchá při teplotě 100 °C (zahříváním dojde k rozpuštění veškerého pevného podílu). Reakční směs se zchladí a zahustí se ve vakuu. Zbytek se rozdělí mezi 250 ml etheru a 100 ml 0,5 N roztoku hydrogensulfátu draselného a podíly se oddělí. Organický podíl se promyje jedenkrát 100 ml nasyceného vodného roztoku bikarbonátu sodného a třikrát 150 ml vody, suší se nad

- 17CZ 295410 B6 síranem hořečnatým, a pak se zahustí ve vakuu. Produkt se čistí rychlou chromatografii na 125 g silikagelu při eluci směsí hexanů a etheru v poměru 3:1 za vzniku 1,58 g (výtěžek 74 %) výsledné sloučeniny jako oleje.

1H-NMR (400 MHz, CDC1₃): δ 2,65 (dt, 1H, J = 3,2, 12,8), 3,00 (dt, 1H, J = 12,8, 2,8), 3,16 (d, 1H, J= 13,6), 3,76 (d, 1H, J= 13,6), 4,24 (s, 1H), 4,37 (dt, 1H, J= 13,2, 3,2), 4,54 (dt, 1H, J = 2,8, 13,2), 7,07 - 7,56 (m, 9H).

Příklad 3

2-(R)-(3,5-bis(Trifluormethyl)benzoyloxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-benzylmorfolin

Roztok 2,67 g (10,0 mmol) 3-(R)-(4-fluor)fenyl-4-benzyl-2-morfolinonu ve 40 ml bezvodého tetrahydrofuranu se zchladí na teplotu -78 °C. Na studený roztok se působí 12,5 ml 1,0 M roztoku L-Selectride® v tetrahydrofuranu, při udržení vnitřní teploty reakční směsi pod -70 °C. Vytvořený studený roztok se míchá 45 minut a do reakční směsi se vloží 3,60 ml (20,0 mmol) 3,5-bis(trifluor-methyl)benzoylchloridu. Vytvořená studená žlutá směs se 30 minut míchá a reakce se ukončí přidáním 50 ml nasyceného vodného roztoku bikarbonátu sodného. Směs s ukončenou reakcí se rozdělí mezi 300 ml etheru a 50 ml vody a podíly se oddělí. Organický podíl se suší nad sulfátem hořečnatým. Vodný podíl se extrahuje 300 ml etheru. Extrakt se suší a sloučí se s původním organickým podílem. Sloučené organické podíly se zahustí ve vakuu. Produkt se čistí rychlou chromatografii na 150 g silikagelu při eluci směsí hexanů a etheru v poměru 37:3 za vzniku výsledné sloučeniny jako pevné látky (83% výtěžek). Hmotové spektrum (FAB): m/z 528 (M+H, 25%), 270 (100%).

1H NMR (CDC1₃, 400 MHz, ppm): δ 2,50 (dt, J = 3,2, 12,0, 1H), 2,96 (app d, J = 12,0, 1H), 2,98 (d, J= 13,6, 1H), 3,74 - 3,78 (m, 1H), 3,81 (d, J= 2,8, 1H), 3,94 (d, J= 13,6, 1H), 4,19 (dt, J = 2,0, 12,0), 6,20 (d, J = 2,8, 1H), 6,99 (t, J = 8,4, 2H), 7,27 - 7,38 (m, 5H), 2,52 - 7,56 (m, 2H), 8,09 (s, 1H), 8,46 (s, 2H).

Příklad 4

Dimethyltitanocen

Na roztok 2,49 g (10,0 mmol) titanocen-dichloridu v 50 ml etheru se ve tmě při teplotě 0 °C působí 17,5 ml 1,4 M roztoku methyllithia v etheru při udržení vnitřní teploty pod 5 °C. Vytvořená žluto-oranžová směs se 30 minut míchá při teplotě místnosti a reakce se ukončí pomalým přidáním 25 g ledu. Reakční směs s ukončenou reakcí se zředí 50 ml etheru a 25 ml vody a podíly se oddělí. Organický podíl se suší nad síranem hořečnatým a zahustí se ve vakuu za vzniku 2,03 g (výtěžek 98 %) výsledné sloučeniny jako pevné látky citlivé na světlo. Dimethyltitanocen lze nejméně 2 týdny skladovat jako roztok v toluenu při teplotě 0 °C bez zjevné chemické degradace.

1H NMR (CDC1₃, 200 MHz, ppm): d-0,15 (s, 6H), 6,06 (s, 10H).

Příklad 5

2-(R)-(l-(3,5-bis(Trifluormethyl)fenyl)ethylenoxy)-3-(S)-(4—fluor)fenyl-4-benzylmorfolin

Roztok 4,9 mmol 2-(R)-(3,5-bis(tnfluormethyl)benzoyloxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-benzylmorfolinu a 2,50 g (12,0 mmol) dimethyltitanocenu v 35 ml směsi tetrahydrofuranu a toluenu v poměru 1:1 se 16 hodin míchá v olejové lázni při teplotě 80 °C. Reakční směs se zchladí

-18CZ 295410 B6 a zahustí ve vakuu. Produkt se čistí rychlou chromatografií na 150 g silikagelu při eluci směsí směsi hexanů a methylenchloridu v poměru 3:1 za vzniku výsledné sloučeniny jako pevné látky (60% výtěžek).

Hmotové spektrum (FAB): m/z 526 (Μ + H, 75%), 270 (100%).

1H NMR (CDC1₃, 400 MHz, ppm): δ 2,42 (dt, J = 3,6, 12,0), 2,90 (app d, J = 12,0, 1H), 2,91 (d, J = 13,6, 1H), 3,62 - 3,66 (m, 1H), 3,72 (d, J = 2,6), 3,94 (d, J = 13,6, 1H), 4,09 (dt, J = 2,4, 12,0, 1H), 4,75 (d, J = 3,2, 1H), 4,82 (d, J = 3,2, 1H), 5,32 (d, J = 2,6, 1H), 7,09 (t, J = 8,8, 2H), 7,24 - 7,33 (m, 5H), 7,58 - 7,62 (m, 2H), 7,80 (s, 1H), 7,90 (s, 2H).

Příklad 6

2-(R)-(l-(S)-(3,5-bis(Trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenylmorfolin a

2—(S)—(1 -(R)-(3,5-bis(Trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenylmorfolin

Směs 1,83 g (3,5 mmol) 2-(R)-(l-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethenyloxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-benzylmorfolinu a 800 mg 5% rhodia na oxidu hlinitém ve 40 ml absolutního ethanolu se 24 hodin míchá v atmosféře vodíku. Katalyzátor se filtruje přes celit. Reakční nádoby a filtrační koláč se promyjí 200 ml ethylacetátu. Filtrát se zahustí ve vakuu a zbytek se při teplotě místnosti a tlaku 133 Pa odčerpá podtlakem do sucha.

Zbytek se rozpustí ve 40 ml izopropanolu. Po přidání 800 mg 10% palladia na aktivním uhlí se vytvořená směs 24 hodin míchá v atmosféře vodíku. Katalyzátor se filtruje přes celit. Reakční nádoby a filtrační koláč se promyje 200 ml ethylacetátu. Filtrát se zahustí ve vakuu. Produkt se čistí rychlou chromatografií na 50 g silikagelu při eluci směsí hexanů a etheru v poměru 2:1, a pak směsí etheru a hexanů v poměru 3:2 za vzniku 283 mg 2-(R)-(l-(S)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenylmorfolinu a 763 mg 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenylmorfolinu jako olejů (celkový výtěžek 68 %).

2-(R)-(l-(S)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4—fluor)fenylmorfolin:

Hmotové spektrum (FAB) m/z 438 (M+H, 65%), 180 (100%).

1H NMR (CDCI3, 400 MHz, ppm): δ 1,47 (d, J= 6,8, 3H), 1,87 (br s, 1H), 3,03 (dd, J = 2,8, 12,8), 3,17 (dt, J = 4,0, 12,4, 1H), 3,43 - 3,47 (m, 1H), 3,80 (dt, J = 3,2, 11,6), 4,10 (d, J = 2,2, 1H), 4,70 (q, J = 6,8, 1H), 4,87 (d, J = 2,2, 1H), 6,99 - 7,03 (m, 2H), 7,23 - 7,27 (m, 2H), 7,63 (s, 2H), 7,66 (s, 1H).

2-(R)-(l-(R)-(3,5“bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4- fluor)fenylmorfolin:

Hmotové spektrum (FAB) m/z 438 (M+H, 75%), 180 (100%).

1H NMR (CDCI3, 400 MHz, ppm): δ 1,16 (d, J = 6,8), 1,80 (br s, 1H), 3,13 (dd, J = 3,2, 12,4), 3,23 (dt, J = 3,6, 12,4), 3,63 (dd, J = 2,4, 11,2), 4,01 (d, J = 2,4, 1H), 4,13 (dt, J = 3,2, 12,0), 4,42 (d, J = 2,4, 1H), 4,19 (q, J = 6,8, 1H), 7,04 - 7,09 (m, 2H), 7,27 - 7,40 (m, 4H), 7,73 (s, 1H).

-19CZ 295410 B6

Příklad 7

2-(R)-( l-(R)-(3,5-bis(Trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyM-(3-(5-oxo-l ,2,4triazol)methylmorfolin

Krok A: N-Methylkarboxy-2-chlor-acetamidrazon

Na roztok 5,0 g (66,2 mmol) chloracetonitrilu v 35 ml bezvodého methanolu zchlazeného na teplotu 0 °C se působí 0,105 g (1,9 mmol) methoxidu sodného. Ledová lázeň se odstraní a směs se 30 minut míchá při teplotě místnosti. Do reakční směsi se pak přidá 0,110 ml (1,9 mmol) octové kyseliny, a pak 5,8 g (64,9 mmol) methylhydrazin-karboxylátu. Po 30 minut míchání při teplotě místnosti se suspenze zahustí ve vakuu, a umístí se přes noc do vysokého vakua. Vytvoří se 10,5 g (výtěžek 98 %) žlutého prášku, jehož část se použije v postupu kroku C tohoto příkladu.

KrokB:

2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(Trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(2-(N-methylkarboxyacetamidrazon)morfolin

Roztok 945 mg (2,3 mmol) (2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4fluor)fenylmorfolinu, 447 mg (2,7 mmol) N-methylkarboxy-2-chloracetamidrazonu a 0,78 ml (4,5 mmol) Ν,Ν-diizopropylethylaminu v 17 ml acetonitrilu se 20 hodin míchá při teplotě místnosti. Reakční směs se zahustí ve vakuu a zbytek se rozdělí mezi 50 ml methylenchloridu a 25 ml vody. Organický podíl se oddělí, suší se nad síranem hořečnatým a zahustí se ve vakuu. Produkt se čistí rychlou chromatografií na 50 g silikagelu při eluci směsí methylenchloridu, methanolu a hydroxidu amonného 50:1:0,1 za vzniku 1,12 g (výtěžek 90 %) výsledné sloučeniny jako pěny.

KrokC: 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5oxo-1,2,4-triazol)methylmorfolin

Roztok 1,01 g (1,8 mmol) 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4fluor)fenyl-4-(2-(N-methylkarboxyacetamidrazon)morfolinu v 15 ml směsi xylenů se 2 hodiny zahřívá na teplotu refluxu. Reakční směs se zchladí a zahustí ve vakuu. Produkt se čistí rychlou chromatografií na 50 g silikagelu při eluci směsí methylenchloridu, methanolu a hydroxidu amonného v poměru 50:1:0,1 za vzniku výsledné sloučeniny jako pevné látky (79% výtěžek).

Hmotové spektrum (FAB): m/z 535 (M+H 100%), 277 (60%).

1H NMR (CDC1₃ + CD₃OD, 400 m/z, ppm): δ 1,48 (d, J = 6,8, 3H), 2,52 (app t, J = 10,4, 1H), 2,85- 2,88 (m,2H), 3,47 (d, J= 2,8, 1H), 3,63 (d, J= 14,4, 1H), 3,70 (dd, J= 2,0, 11,6, 1H), 4,24 (app t, J = 10,8, 1H), 4,35 (d, J = 2,8, 1H), 4,91 (q, J = 6,8, 1H), 7,07 (app t, J = 8,4, 2H), 7,15 (s, 2H), 7,37 - 7,40 (m, 2H), 7,65 (s, 1H).

Vypočteno pro: C₂₃H₂₁F₇N₄O₃: C 51,69; H 3,96; N 10,48; F 24,88. Nalezeno: C 51,74; H4,04; N 10,50; F 24,59.

Vzorek připravený tímto způsobem byl následně označen jako polymorfní forma II. Metodou určení byla difrakce RTG záření na práškovém materiálu, hlavní ohyby jsou při: 12,6, 16,7, 17,1, 17,2, 18,0, 20,1, 20,6, 21,1, 22,8, 23,9 a 24,8° (2 theta).

Příklad 8

Dimethyltitanocen

-20CZ 295410 B6

Do důkladně míchané suspenze 249 g (1,00 mol) titanocendichloridu (Cp₂TiCl₂) ve 2,75 1 toluenu zchlazené na teplotu -5 °C (vnitřní teplota) se během 1 hodiny přidá 750 ml (2,25 mol) 3,0 M roztoku methylmagneziumchloridu (CH₃MgCl) v tetrahydrofuranu, při udržení teploty pod 8 °C. Vytvořená oranžová suspenze se nechá 1 hodinu stát při teplotě 0 - 5 °C nebo dokud se nerozpustí purpurově zbarvený Cp₂TiCl₂.

Potvrzení ukončení reakce se provede nukleární magnetickou rezonancí (NMR viz dole), a pak se reakce ukončí přidáním do 700 ml roztoku 6% vodného roztoku chloridu amonného, při udržování teploty 0 - 5 °C. Podíly se oddělí a organický podíl se třikrát promyje 575 ml studené vody a jedenkrát 575 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, a pak se suší nad 220 g síranu sodného. Filtrovaný organický podíl se odpařuje na hmotnost 1,5 kg (při udržení vnitřní teploty 25 °C nebo méně).

Podle 1H NMR obsahuje roztok 187 g produktu (výtěžek 90 %) za použití 12,5% roztoku toluenu v tetrahydrofuranu.

Tento materiál byl více než z 95 % čistý, pouze se stopovým množstvím počátečního materiálu a monomethylových intermediátů. Roztok lze pro snadnější provádění zkoušek dále zahustit na hmotnost 1,0 kg za vzniku 18 % hmotnostních roztoku v toluenu.

Přítomnost malého množství tetrahydrofuranu zvyšuje stabilitu sloučeniny. Materiál se skladuje pod dusíkem v uzavřené opletené nádobě z barevného skla při teplotě 0 °C.

Ή NMR Cp₂Ti(CH₃)₂: δ 6,05 (s, 10H), -0,05 (s, 6H).

Cp₂Ti(CH₃): δ 6,22 (s, 10H), 0,80 (s, 3H).

Cp₂TiCl₂: δ 6,56 (s, 10H).

¹³CNMRCp₂Ti(CH₃)₂: δ 113,20 (Cp₂), 45,77 ((CH₃)₂). Cp₂TiClCH₃: δ 115,86 (Cp₂), 50,37 (CH₃). Cp₂TiCl₂: δ 120,18.

Příklad 9

4-fluor-a-[(fenylmethyl)amino]benzenoctové kyseliny

Do roztoku 5,76 kg (30,3 mol) hydrogensiřičitanu sodného v 50 1 vody se přidá 7,0 kg (56,4 mol) 4-fluorbenzaldehydu a roztok se promyje 5 1 methanolu. Po přidání 2,83 kg (57,7 mol) kyanidu sodného se reakční směs promyje 3 1 vody. Vytvořený materiál se 15 minut míchá při teplotě 25 °C, a pak se zchladí na 8 °C. Přidá se roztok 6,04 kg (56,4 mol) benzylaminu vlil methanolu. Směs se zahřeje na teplotu 34 °C a 2 hodiny se míchá. Přidá se 23 1 vody a směs se extrahuje 30 1 izopropylacetátu. Organický podíl se promyje dvakrát 10 1 vody, a následně jedenkrát 10 1 nasyceného vodného roztoku chloridu sodného. Po odpaření za sníženého tlaku vznikne nitrilová sloučenina.

Materiál se rozpustí v 50 ml dimethylsulfoxidu. Po přidání 3,27 kg (23,7 mol) uhličitanu draselného se směs promyje 6 1 dimethylsulfoxidu a přidá se 9,43 1 (83,2 mol) 30% roztoku peroxidu vodíku ve vodě a materiál se přes noc míchá při teplotě místnosti. Produkt se zředí 1201 vody a zchladí se na teplotu 13 °C. Po filtraci materiálu se filtrační koláč promyje 50 1 vody. Vytvořený amid se suší na filtru, a zbytek se pak uvede do suspenze ve 38 1 technického methylovaného ethanolu. Do suspenze se přidá roztok 3,27 kg (81,75 mol) pevného hydroxidu sodného vlil vody a produkt se promyje 6 1 technického methylovaného ethanolu.

-21 CZ 295410 B6

Po 3,5 hodinách zahřívání při teplotě refluxu (80 °C) se produkt destiluje na nízký objem k odstranění technického methylovaného ethanolu. Zbytek se zředí 1001 vody a extrahuje se 301 izopropylacetátu. Podíly se oddělí a vodný podíl se okyselí na pH 5-6 přidáním koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Vytvořená sraženina jako pevná látka se filtruje a promyje se dvakrát 10 1 vody. Produkt se sebere a suší se ve vakuu za vzniku 12,3 kg (84% výtěžek z 4-fluorbenzaldehydu) 4-fluor-a-[(fenylmethyl)amino]benzenoctové kyseliny.

Příklad 10

Methylester hydrochloridu 4—fluor-a-[(fenylmethyl)amino]benzenoctové kyseliny

Ve 371 methanolu se uvede do suspenze 12,2 kg (47,1 mol) 4-fluor-a-[(fenylmethyl)amino]benzenoctové kyseliny, a pak se směsí nechá procházet plynný chlorovodík. Vytvořená suspenze se 3 hodiny míchá při teplotě 35-45 °C, a pak se destilací zahustí na objem 30-35 1. Po přidání 201 methyl-t-butyletheru se produkt naočkuje přidáním methylesteru hydrochloridu 4-fluor-a[(fenylmethyl)aminojbenzenoctové kyseliny. Po vytvoření krystalů se přidá 201 methyl-tbutyletheru. Suspenze se nechá stát 1 hodinu, a pak se filtruje. Filtrační koláč se promyje 8,01 směsi methyl-t-butyletheru a methanolu v poměru 95:5, a pak se suší ve vakuu při teplotě 30 °C za vzniku 12,2 kg (84% výtěžek) methylester hydrochloridu 4-fluor-a-[(fenylmethyl)aminoJbenzenoctové kyseliny.

Příklad 11

Methylester a-amino-4-fluorbenzenoctové kyseliny

Do suspenze 1,2 kg 10% palladia na aktivním uhlí v 50 ml izopropanolu se přidá 12,2 kg (39,4 mol) methylesteru hydrochloridu 4-fluor-a-[(fenylmethyl)amino]benzenoctové kyseliny. Po přidání 5,0 kg (79,4 mol) mravenčanu amonného se směs zahřívá na teplotu 50 °C. Průběh reakce se sleduje HPLC. Produkt se filtruje přes Hyflo Supercel a filtrační koláč se promyje 25 1 izopropanolu. Filtrát se odpaří na malý objem a propláchne se 501 izopropylacetátu. Zbytek se rozpustí v 30 1 izopropylacetátu a promyje se 40 1 5% vodného roztoku fosfátu draselného, a následně 10 1 nasyceného vodného roztoku chloridu sodného. Roztok se odpaří ve vakuu za vzniku 5,79 kg (87% výtěžek) racemického methylesteru a-amino-4-fluorbenzenoctové kyseliny.

HPLC - kolona: Zorbax Rx-C8, 25 cm x 4,6 mm; teplota kolony: 40 °C; mobilní fáze: směs acetonitrilu a 0,1% vodný roztok kyseliny fosforečné v poměru 70:30; rychlost průtoku: 1 ml/min; detekce při UV 220 nm; přibližné doby retence:

methylester a-amino-4-fluorbenzenoctové kyseliny: 2,2 minuty;

methylester 4-fluor-a-[(fenylmethyl)amino)benzenoctové kyseliny: 2,6 minut.

Pokud je po 1 hodině stále přítomný methylester 4-fluor-a-[(fenylmethyl)amino]benzenoctové kyseliny (> 2 %), uvede se do suspenze druhý podíl 300 g 10% palladia na aktivním uhlí v 2,0 1 izopropanolu, a následně 1,0 kg mravenčanu amonného. V zahřívání se pokračuje do ukončení reakce.

Příklad 12 (S)-a-Amino-4-fluorbenzenoctová kyselina

-22CZ 295410 B6

Roztok 3,32 kg (18,2 mol) racemického methylesteru a-amino-4-fluorbenzenoctové kyseliny v 5 1 96% ethanolu (5 1) se filtruje, do filtrovaného roztoku se přidá 500 ml vody, a následně 1,32 kg (3,7 mol) di-O-benzoyl-D-tartarové kyseliny (DBT) ve 2,86 1 směsi vody a ethanolu v poměru 1:7. Krystalizační směs se zchladí na teplotu 5 °C, a nechá se 1,5 hodin stát. Produkt se sebere filtrací, promyje se 1,1 1 směsi vody a ethanolu v poměru 1:7. Po sušení na vzduchu a ve vakuu při teplotě 50 °C vznikne 1,91 kg methylesteru a-amino-4-íluorbenzenoctové kyseliny, DBT (95,8% přebytek enantiomerů).

Rozpouštědlo (6,6 1) se odstraní odpařením za sníženého tlaku. Po přidání 120 ml benzaldehydu se roztok míchá a 4 hodiny zahřívá k teplotě 50 °C. Roztok se filtruje a pevný podíl se dvakrát promyje 150 ml směsi vody a ethanolu v poměru 1:7 (chirální HPLC se prokáže, že filtrát obsahuje racemický methylester a-amino-4—fluorbenzenoctové kyseliny). Roztok 439 g (1,23 mol) di-O-benzoyl-D-tartarové kyseliny v 960 ml směsi vody a ethanolu v poměru 1:7 se přidá do filtrátu, a pak se zchladí na teplotu 5 °C a nechá se 1,5 hodiny stát. Produkt se sebere filtrací, promyje se dvakrát 1,11 směsi vody a ethanolu v poměru 1:7, suší se na vzduchu, a pak ve vakuu při teplotě 50 °C za vzniku 1,05 kg methylesteru a-amino-4-fluorbenzenoctové kyseliny, DBT (95,4% přebytek enantiomerů). Sloučený výtěžek methylesteru a-amino-4-fluorbenzenoctové kyseliny, DBT je 2,96 kg (95% přebytek enantiomerů).

Mezi 5 1 methyl-t-butyletheru a 6,2 1 5,5 M roztoku kyseliny chlorovodíkové se rozdělí methylester kyseliny a-amino-4—fluorbenzenoctové, DBT. Vodný podíl se promyje se 5 1 methyl-tbutyletheru, a pak se filtruje.

Mezi druhým extraktem methyl-t-butyletheru (shora uvedeným) a 6,2 1 5,5 M roztoku kyseliny chlorovodíkové se rozdělí 2899 g methylesteru kyseliny a-amino-4-fluorbenzenoctové, DBT. Vodný podíl se znovu extrahuje 5 1 methyl-t-butyletheru, a pak se filtruje. Vodný filtrát se sloučí a zahustí se pomalou destilací. Materiál se zchladí a nechá se 2 hodiny stát při teplotě 5 °C. Produkt se sebere filtrací a suší se 30 minut vzduchem za vzniku 4,055 kg hydrochloridu (S)-a-amino-4-fluorbenzenoctové kyseliny (98,7% přebytek enantiomerů). Krystalizací z 5 1

5,5 M roztoku kyseliny chlorovodíkové vznikne hydrochlorid kyseliny (S)-a-amino-4—fluorbenzenoctové jako 3,28 kg vlhkého filtračního koláče (99,8% přebytek enantiomerů). Tento produkt se zahřívá ve směsi 12 1 vody a 375 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Přidá se 1,2 1 koncentrovaného vodného roztoku amoniaku a 41 vody, a pak se materiál zchladí na teplotu 20 °C a nechá stát přes noc. Produkt se sebere filtrací, promyje se šestkrát 4 1 vody, suší se na vzduchu, a pak se suší 24 hodin ve vakuu při teplotě 50 °C za vzniku 1,905 kg volných bází (S)-a-amino-4-fluorbenzenoctové kyseliny (přebytek enantiomerů > 99,7 %, výtěžek 48 % z racemického methylesteru a-amino-4-fluorbenzenoctové kyseliny. Chirální HPLC: kolona: Crownpak CR(+), 15 cm x 4,5 mm; teplota kolony: 40 °C; mobilní fáze: směs vodného roztoku perchlorové kyseliny a methanolu v poměru 95:5, pH2,0; rychlost průtoku: 1 ml/min; detekce při: UV při 220 nm; přibližná doba retence:

(R) -a-amino-4—fluorbenzenoctové kyseliny: 2,9 minut;

(S) -a-amino-4-fluorbenzenoctové kyseliny: 5,6 minut; methylester kyseliny (R)-a-amino-4-fluor-benzen-octové: 7,7 minut; methylester-(S)-a-amino-4-fluorbenzenoctové kyseliny: 14,0 minut.

Příklad 13 (S)-4-fluor-a-[(fenylmethyl)amino]benzenacetát sodný

Roztok 1,00 kg (5,91 mol) kyseliny (S)-a-amino-4-fluorbenzenoctové v 5,91 1 1 M vodného roztoku hydroxidu sodného se filtruje, a pak se přidá do 25 g 10% palladia na aktivním uhlí. Po

-23 CZ 295410 B6 přidání roztoku 941 g (8,87 mol) benzaldehydu se materiál 4 hodiny míchá v atmosféře vodíku při tlaku 0,35 Pa. Materiál se filtruje a filtrát se odpaří ve vakuu za vzniku zbytku, který se dvakrát promyje 3 1 ethanolu. Zbytek se uvede do suspenze v 1,5 1 vroucího ethanolu, a pak se zchladí na teplotu 15 °C. Suspenze se filtruje a filtrační koláč se dvakrát promyje 500 ml studeného ethanolu. Po sušení ve vakuu při teplotě 55 °C vznikne 1,83 kg (92% výtěžek) (S)-4-fluora-[(fenylmethyl)amino]benzenacetátu sodného.

Příklad 14 (S)-3-(4-fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)-2-morfolinon-hydrochlorid

Do 4,85 kg (25,8 mol) 1,2-dibromethanu a 419 g (3,25 mol) diizopropylethylaminu ve 14,71 dimethylformamidu se přidá 850 g (3,02 mol) (S)-4-fluor-a-[(fenylmethyl)amino]benzenacetátu sodného. Reakční směs se 5 hodin zahřívá při teplotě 90 °C, a pak se zahustí destilací ve vakuu k odstranění dimethylformamidu. Zbytek se rozdělí mezi 3,2 1 ethylacetátu a 3,2 1 vody. Vodný podíl se extrahuje druhou částí ethylacetát (2,0 1). Roztok se suší nad sulfátem sodným, filtruje se přes 1,6 kg vrstvu oxidu křemičitého, která se promyje 8,01 ethylacetátu a filtrát se odpaří ve vakuu. Vytvořený zbytek se rozpustí ve směsi 1,351 izopropanolu a 400 ml ethylacetát, a pak se filtruje. Přidá se 1,34 1 2,44 M roztoku chlorovodíku v ethylacetátu a suspenze se nechá stát v 1 hodinu v ledové lázni. Po filtraci suspenze se filtrační koláč promyje 600 ml směsi izopropanolu a ethylacetátu v poměru 1:1, a následně 600 ml methyl-t-butyletheru. Pevný produkt se suší ve vakuu za vzniku 749 g (výtěžek 77 %, přebytek enantiomerů 98 %) (S)-3-(4fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)-2-morfolinon-hydrochloridu.

Chirální HPLC: kolona: chirální (D)-dinitrobenzoylfenylglycin (kovalentní vazba), normální fáze, 25 cm x 4,6 mm; teplota kolony: 35 °C; mobilní fáze: směs hexanu a ethanolu v poměru 99:1; rychlost průtoku: 1 ml/min; detekce při: UV 220 nm;

přibližné doby retence:

(R) -3-(4-fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)-2-morfolinon:

minut;

(S) -3-(4-fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)-2-morfolinon:

minut.

Příklad 15 racemizace/dělení

3-(4-Fluorfenyl)-4-fenylmethyl-2-morfolinonu

Do roztoku 10 g 3-(4—fluorfenyl)^4-fenylmethyl-2-morfolinonu (tj. N-benzyl-4-fluorfenyll,4-oxazin-2-onu) ve 110 ml izopropyl-acetátu se při teplotě místnosti přidá roztok 12 g (-)-3brom-kamfor-8-sulfonové kyseliny ((-)-3BCS) ve 24 ml acetonitrilu. Krystalizace začíná po

2-3 minutách. Suspenze se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti. Po přidání 7 ml trifluoroctové kyseliny se směs 3 dny míchá při teplotě 65 °C. Zchlazená směs na teplotu 0-5 °C se nechá stát 1 hodinu. Sebere se pevná látka, která se promyje izopropylacetátem a suší se ve vakuu při teplotě 40 °C za vzniku 17,24 g (S) izomeru N-benzyl-3-(S)-(4-fluorfenyl)-l,4-oxazin-2-onu (-)-3BCS (přebytek enantiomerů 98,6 %).

-24CZ 295410 B6

Chirální složení matečného louhu: 79 % (R), 21 % (S).

Matečný louh se 3 dny míchá při teplotě 65 °C, a pak se zchladí na teplotu 0-5 °C. Pevná látka se sebere, promyje se izopropylacetátem a suší se ve vakuu za vzniku další porce 0,84 g (S)-izomeru N-benzyl-3-(S)-(4-fluorfenyl)-l,4-oxazin-2-onu, (-)-3BCS (přebytek enantiomerů 98,6 %).

Chirální složení matečného louhu: 64 % (R), 36 % (S).

Destilát se stripuje ve vakuu a zbytek se rozpustí ve 20 ml izopropylacetátu, obsahujícím 1 ml trifluoroctové kyseliny. Roztok se 20 hodin míchá při teplotě 65 °C. Po 1 hodině chlazení na teplotu 0-5 °C se pevná látka sebere, promyje se izopropylacetátem a suší ve vakuu za vzniku další porce 2,2 g (S)-izomeru N-benzyl-3-(S)-(4-fluorfenyl)-l,4-oxazin-2-onu, (-)-3BCS (přebytek enantiomerů 99,2 %).

Celková hmotnost (-)-3BCS: 20,28 g (výtěžek 97 %).

Vzorek 0,5 g (-)-3BCS se zachová a zbytek se přemění zpět do formy volných bází. Sůl se rozdělí mezi 50 ml izopropylacetátu a 100 ml vody, obsahující 3 ml 0,88% roztoku amoniaku. Podíly se oddělí a vodný podíl extrahuje 25 ml izopropylacetátu. Sloučené organické podíly se promyjí 25 ml vody. Organický podíl se zahustí a vytvořený zbytek se propláchne izopropylacetátem za vzniku 8,7 g volných bází (S)-izomeru 3-(S)-(4-fluorfenyl)-4-fenylmethyl-2morfolinonu (tj. N-benzyl-3-(S)-(4-fluorfenyl)-l,4-ozazin-2-onu) (výtěžek 93%, přebytek enantiomerů 98,4 %).

Další porce N-benzyl-3-(S)-(4—fluor-fenyl)-l,4-oxazin-2-onu, (-)-3BCS se připraví obdobným postupem za použití 4,96 g racemátu N-benzyl-3-(4-fluorfenyl)-l,4-oxazin-2-onu (racemát), (-)-3BCS v 9,4 ml 1,85M roztoku acetonitrilu, 2,1 ml trifluoroctové kyseliny a 55 ml izopropylacetátu. Reakční směs se 6 dní míchá při teplotě 90 °C, zchladí se na teplotu 0-5 °C a nechá se 1 hodinu stát. Pevná látka N-benzyl-3-(S)-(4-fluorfenyl)-l,4-oxazin-2-onu, (-)-3BCS se sebere a promyje se 20 ml izopropyl-acetátu. Vznikne 9,40 g (výtěžek 90 %, přebytek enantiomerů 99,6 %) (S)-izomeru výsledné sloučeniny.

Chirální složení matečného louhu: 88 % (R), 12 % (S).

Příklad 16

3-(4-Fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)-2-morfolinylester kyseliny (2R-cis)-3,5-bis(trifluormethyl)benzenoctové

Na míchanou suspenzi 2,30 kg (7,15 mol) (S)-3-(4-fluorfenyl)-4—(fenylmethyl)-2-morfolinonhydrochloridu ve 22 1 ethylacetátu se působí 22 1 10% vodného roztoku bikarbonátu sodného. Vytvořený organický roztok se postupně promyje jedenkrát 11 1 10%vodného roztoku bikarbonátu sodného a dvakrát 11 1 vody, a pak se přes noc suší za použití 1 1 molekulových sít o velikosti otvorů 4A. Roztok se odpaří, propláchne se dvakrát 3 1 tetrahydrofuranu (k odstranění stopového množství ethylacetátu). Vytvořené volné báze (S)-3-(4-fluorfenyl)-4—fenylmethyl2-morfolinonu se rozpustí v 19 1 tetrahydrofuranu a zchladí se na teplotu -75 °C. Do reakční směsi se přidá 6,741 (7,15 mol) 1,06 M roztoku L-Selectridu (tri-sec-butylborohydridu lithného), přičemž se teplota udržuje pod -70 °C. Reakční směs se nechá stát 15 minut, a pak se přidá 2,57 kg (9,29 mol) 3,5-bis(trifluormethyl)benzoyl-chloridu při udržení teploty nižší než -70 °C. Reakční směs se sleduje HPLC. Reakce se ukončí přidáním 205 ml octové kyseliny v 800 ml tetrahydrofuranu a reakční směs se přes noc nechá ohřát k teplotě místnosti. Roztok se zahustí ve vakuu a vytvořený olej se zředí 36 1 hexanů. Reakční směs se promyje postupně jedenkrát 17 1 vody, třikrát 8,5 1 10% vodného roztoku bikarbonátu sodného a dvakrát 8,5 1 vody,

-25CZ 295410 B6 a pak se suší přes noc za použití 1 1 molekulových sít s velikostí otvorů 4A. Podle HPLC obsahuje reakční směs 2,44 kg (65% výtěžek) 3-(4-fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)-2-morfolmylesteru (2R-cis)-3,5-bis(trifluormethyl)benzenoctové kyseliny.

Tato porce se sloučí s 0,59 kg 3-(4-fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)-2-morfolinylester (2R-cis)_ 3,5-bis(trifluormethyl)benzen-5-octové kyseliny v 7 1 hexanů, připraveného stejným způsobem. Sloučené roztoky sloučenin se filtrují přes filtr s velikostí otvorů 20 μιη, a pak se zředí 9 1 hexanů. Na surových 3,03 kg (5,74 mol) 3-(4-fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)-2-morfolinyl)esteru (2R-cis)-3,5-bis(trifluormethyl)benzenoctové kyseliny se působí 9,61 1,0 M roztoku kyseliny chlorovodíkové v diethyletheru za vzniku bílé sraženiny 3-(4-fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)-2morfolinyl-esteru hydrochloridu (2R-cis)-3,5-bis(trifluormethyl)benzenoctové kyseliny (hydrochloridová sůl se vytvoří k odstranění tri-sec-butyl-boranového zbytku (z L-Selectridu)). Pevná látka se sebere filtrací, promyje se dvakrát 8 1 směsi hexanů, a pak se suší pod dusíkem. Hydrochloridová sůl se rozštěpí uvedením do suspenze ve směsi 36 1 toluenu a 13 1 10% vodného roztoku bikarbonátu sodného. Vytvořený organický roztok se promyje 13 1 10% vodného roztoku bikarbonátu sodného a dvakrát 18 1 vody. Toluenový roztok obsahuje 3,00 kg 3-(4—fluorfenyl)-

4-(fenylmethyl)-2-morfolinylesteru (2R-cis)-3,5-bis(trifluormethyl)benzenoctové kyseliny (80 % plochy pod křivkou, opraveno pro toluen). Produkt se umístí na 11 molekulových sít s velikostí otvorů 4A. HPLC: kolona: Zorbax RX-C8, 25 cm x 4,6 mm; mobilní fáze: směs acetonitril a 0,1% vodného roztoku kyseliny fosforečné v poměru 75:25; rychlost průtoku:

1,5 ml/minut; detekce při: UV při 220 nm; přibližné doby retence: redukovaný (S)-3-(4-fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)-2-morfolinon: 1,6 minut; (S)-3-(4-fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)-2-morfolinon: 3,3 minut;

3-(4-fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)-2-morfolinylester kyseliny (2R-cis)-3,5-bis(trifluormethyl)benzenoctové: 9,2 minut.

Příklad 17 (2R-cis)-2-[ [ 1 -[3,5-bis(trifluormethyl)fenyl]ethenyl] oxy]-3-(4-fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)morfolin

Toluenový roztok 1,60 kg (3,02 mol) 3-(4-fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)-2-morfolinylesteru (2R-cis)-3,5-bis(trifluormethyl)benzenoctové kyseliny se odpaří, zbytek se probublává dusíkem. Přidá se 1,6 1 tetrahydrofuranu, a následně roztok dimethyltitanocenu v toluenu (8,35 % hmotnostních, 1,73 kg reakčního činidla, 8,31 mol) (připraveného podle postupu následně uvedeného). Reakční směs se probublává dusíkem 25 minut, a pak se zahřívá na teplotu 80 °C. Směs se nechá stát ve tmě 5 hodin při teplotě 80 °C, a pak se zchladí na teplotu místnosti a nechá se stát přes noc. Rozpouštědlo reakční směsi se vakuovou destilací zamění na heptan při udržení teploty nižší než 20 °C (126 1 heptanu se přidá se současnou destilací 120 1) (rozpouštědlo reakční směsi se zamění na heptan a na směs se působí peroxidem pufrovaným bikarbonátem, který způsobil precipitaci titanového zbytku). Do směsi zchlazené na teplotu 7 °C se přidá 22 1 vody, 2,0 kg bikarbonátu sodného, a pak 3,5 1 30% peroxidu vodíku. Reakční směs se přes noc míchá při teplotě místnosti. Podíly se rozdělí. Vodný podíl, který obsahuje značné množství titanového zbytku, se zpětně extrahuje 10 1 heptanu. Sloučené organické podíly se filtrují, promyjí se dvakrát 4 1 vody, a pak se zahustí. Surový produkt se krystalizuje rozpuštěním v 17 1 horkého methanolu a po zchlazení na teplotu místnosti se přidá 1,8 1 vody. Produkt se izoluje filtrací při teplotě 0 °C. Filtrační koláč se promyje 2 1 10% vodného methanolu při teplotě 0 °C, a pak se pevná látka suší v atmosféře dusíku na teplotu místnosti za vzniku 1,45 kg (výtěžek 94 % hmotnostních) čistého (2R-cis)-2-[[l-[3,5-bis(trifluormethyl)fenyl]-ethenyl]oxy]-3-(4-fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)morfolinu).

Dimethyl-titanocenové činidlo lze připravit následným způsobem:

-26CZ 295410 B6

Do důkladně míchané suspenze 3,35 kg (13,5 mol) titanocen-dichloridu v 13,4 1 methyl-t-butyletheru zchlazeného na teplotu -8 °C se přidá 590 g (26,9 mol) methyllithia v 4,38 % hmotnostních roztoku 13,5 kg diethyletheru, při udržení teploty pod 5 °C. Vytvořená suspenze se 1 hodinu nechá stát při teplotě 0-5 °C. Reakce se ukončí přidáním 81 vody, při udržení teploty v rozmezí 0 až 8 °C. Organický podíl se čtyřikrát promyje 3 1 studené vody. Rozpouštědlo organického podílu se zamění na toluen destilací se současným přidáváním 241 toluenu, zatímco se teplota udržuje na hodnotě 25 °C nebo méně. Podle 1HNMR obsahuje 8,35 % hmotnostních roztoku v toluenu 1,75 kg dimethyl-titanocenu (výtěžek 63 %). Materiál se skladuje v atmosféře dusíku při teplotě 0°C.

Průběh reakce podle 1H NMR (250 MHz, CDC1₃, odstup 10 sekund mezi impulzy):

Cp₂TiMe₂: δ (ppm) 6,05 (s, 10H), -0,05 (s, 6H).

Cp₂TiClMe: δ 6,22 (s, 10H), 0,80 (s, 3H).

Cp₂TiCl₂: δ 6,56 (s, 1 OH).

Alternativní způsob výroby dimethyk-titanocenového činidla:

Do důkladně míchané suspenze 6,0 g (24,1 mmol) titanocen-dichloridu (Cp₂TiCl₂) v 72 ml toluenu, zchlazené k -5 °C, se po kapkách během 10 minut přidá 3,0 M roztoku vtetrahydrofuranu 19,8 g (19,2 ml, 57,6 mmol, 2,4 ekv.) methylmagneziumchloridu (CH₃MgCl) 10 minut, při udržení teploty pod 5 °C. Vytvoří se viskózní suspenze a sraženina chloridu hořečnatého. Vytvořená suspenze se 50 minut nechá stát při teplotě 0-5 °C, přičemž dojde k rozpuštění červeného titanocen-dichloridu (Cp₂TiCl₂). Ukončení reakce se potvrdí pomocí NMR. Ve 0,2 ml vzorku se ukončí reakce přidáním do 1 ml vody a 1 ml CDC1₃. Chloroformový podíl se použije přímo pro analýzu NMR. Rezonance dimethyltitanocenu se jeví při 6,0 ppm (Cp skupina) a -0,2 ppm (CH₃ skupina). Rezonance monomethylových sloučenin je 0,2-0,3 ppm a rezonance titanocen-dichloridu je 6,5 ppm. Reakce se při teplotě nižší než 10 °C ukončí přidáním během 10 minut 20 ml roztoku 10% vodného roztoku chloridu amonného. Podíly se oddělí a organický podíl se třikrát promyje 20 ml studené vody a jedenkrát 20 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, a pak se suší nad 20 g síranu sodného. Filtrovaný organický podíl se zahustí ve vakuu na poloviční objem. Celková hmotnost roztoku je 43 g. Podle NMR obsahuje 11,2 % hmotnostních (4,8 g (96% výtěžek) dimethyl-titanocenu. Tetrahydrofuran byl přítomen v množství 2 %, přičemž přítomnost malého množství tetrahydrofuranu zvyšuje stabilitu činidla. Materiál se skladuje v atmosféře dusíku při teplotě 0 °C.

Alternativní způsob výroby dimethyl-titanocenového činidla:

Do důkladně míchané suspenze 249 g (1,00 mol) titanocen-dichloridu v 2,75 1 toluenu, zchlazené na teplotu -5 °C (vnitřní teplota) se během 1 hodiny při teplotě nižší než 8 °C přidá 3,0 M roztok 750 ml (2,25 mol) methylmagneziumchloridu (MeMgCl) v tetrahydrofuranu. Vytvořená oranžová suspenze se nechá 1 hodinu stát při teplotě 0-5 °C do rozpuštění purpurově zbarveného titanocen-dichloridu (Cp₂TiCl₂). Ukončení reakce se potvrdí pomocí NMR (viz dole), a pak se reakce ukončí při teplotě 0-5 °C přidáním do 700 ml roztoku 6% vodného roztoku chloridu amonného. Organický podíl se promyje třikrát 575 ml studené vody a jedenkrát 575 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, a pak se suší nad 220 g síranu sodného. Filtrovaný organický podíl zahustí odpařováním na 1,5 kg (při držení vnitřní teploty nižší než 25 °C).

Podle 1H NMR obsahuje 12,5% hmotnostních roztok v toluenu a tetrahydrofuranu 187 g (90 %) produktu. Produkt je více než z 95 % čistý, pouze se stopovým množstvím počátečního materiálu a monomethylových meziproduktů. Roztok lze pro snazší provedení sledování zahustit na hmotnost 1,0 kg, za vzniku 18% hmotnostních roztoku v toluenu. Přítomnost malého množství tetrahydrofuranu zvyšuje stabilitu činidla. Materiál se skladuje v atmosféře dusíku při teplotě 0 °C v uzavřené opletené nádobě z barevného skla.

-27CZ 295410 B6 'H NMR Cp₂TiMe₂: δ 6,05 (s, 10H), -0,05 (s, 6H).

Cp₂TiClMe: δ 6,22 (s, 10H), 0,80 (s, 3H).

Cp₂TiCl₂: δ 6,56 (s, 10H) ¹³C NMRCp₂TiMe₂: δ 113,20 (Cp₂), 45,77 (Me₂).

Cp₂TiClMe: δ 115,86 (Cp₂), 50,37 (Me).

Cp₂TiCl₂: δ 120,18.

HPLC: kolona: Zorbax RX-C8, 25 cm x 4,6 mm; mobilní fáze: směs acetonitrilu a 0,1% vodného roztoku kyseliny fosforečné v poměru 65:35; rychlost průtoku: 1,5 ml/min; detekce při: UV při 220 nm; přibližné doby retence:

(2R-cis)-2-[(l-[3,5-bis(trifluormethyl)fenyl]ethenyl]oxy]-3-(4-fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)morfolin: 17,2 minut;

3-(4-fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)-2-morfolinylester (2R-cis)-3,5-bis(trifluormethyl)benzenoctové kyseliny: 18,9 minut.

Příklad 18 (2R-cis)-2-[[(l-[3,5-bis(Trifluormethyl)fenyl]ethenyl]oxy]-3-(4-fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)morfolin

Toluenový roztok obsahující 2,99 kg (5,67 mol) 3-(4-fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)-2-morfolinylesteru (2R-cis)-3,5-bis(trifluormethyl)benzenoctové kyseliny [tj. (4-benzyl-2-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)benzoyloxy)-3-(S)-(4-fluorfenyl)-l,4-oxazinu] se odpaří na objem 1001. Nádoba se probublává dusíkem, přidá se 25 1 tetrahydrofuranu, a následně 12,5% hmotnostních roztok 4,2 kg (20,2 mol) dimethyltitanocenu ve směsi toluenu a tetrahydrofuranu. Oranžový roztok se probublává 25 minut dusíkem, a pak se zahřívá na teplotu 80 °C. Reakční směs se nechá 4 hodiny stát ve tmě při teplotě 80 °C, a pak se zchladí na teplotu místnosti. Přidá se 11,61 methanolu a 1,9 1 vody a směs se přes noc zahřívá na teplotu 40 °C, za vzniku sraženiny titanového zbytku jako zelené pevné látky. Po zchlazení k teplotě místnosti se pevná látka odstraní filtrací, filtrační koláč se promyje toluenem a matečná kapalina se odpaří. Surový produkt se během 3 hodin krystalizuje rozpuštěním ve 301 horkého methanolu, zchlazením k teplotě místnosti, a následným přidáváním 3,4 1 vody (3,4 1). Produkt se oddělí filtrací při teplotě 0 °C, filtrační koláč se promyje při teplotě 0 °C 2 1 10% vodného roztoku methanolu a pevná látka se v atmosféře dusíku suší při teplotě místnosti za vzniku 2,55 kg (výtěžek 85 %) (2R—cis)—2—[[l—[3,5— bis(trifluormethyl)fenyl]ethenyl]oxy]-3-(4-fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)morfolinu.

Příklad 19

4-Methylbenzensulfonát [2R-[2a(R*),3a]]-2-[l-[3,5-bis(trifluormethyl)fenyl]ethoxy]-3-(4fluorfenyl)morfolin

Roztok 1082 g (čistota 94 %, 1,94 mol) (2R-cis)-2-[[l-[3,5-bis(trifluormethyl)fenyl]ethenyl]oxy]-3-(4-fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)morfolinu ve 13 1 směsi ethylacetátu a ethanolu v poměru 1:1 se smíchá se 165 g 10% palladia na aktivním uhlí. Na vytvořenou suspenzi se 12 hodin působí při teplotě 20-25 °C při tlaku 0,28 MPa vodíku. Spotřeba vodíku během reakce se sleduje HPLC. Nádoba se odvětrá a katalyzátor se odstraní filtrací. Po promytí katalyzátoru 6 1 směsi ethylacetátu a ethanolu v poměru 1:1, a následně 2 1 ethylacetátu se sloučené organické podíly obsahující surový [2R-[2a(R*),3a)]-2-[l-[3,5bis(trifluormethyl)fenyl]ethoxy]-3-(4-fluorfenyl)morfolin zahustí ve vakuu.

-28CZ 295410 B6

Připraví se druhá porce této sloučeniny za použití 1078 g (1,93 mol) (2R-cis)—2—[[l—[3,5—bis(trifluormethyl)fenyl]ethenyl]oxy]-3-(4-fluorfenyl)-4-(fenylmethyl)morfolinu. Vytvořený surový [2R-[2a(R*),3a)]-2-[l-[3,5-bis(trifluormethyl)fenyl]ethoxy]-3-(4-fluorfenyl)morfolin se zahustí ve vakuu a sloučí se s první porcí sloučeniny.

Sloučené podíly surového [2R-(2a(R*),3a]]-2-[l-[3,5-bis(trifluormethyl)fenyl]ethoxy]-3-(4fluorfenyl)morfolinu se dvakrát propláchnou 3 1 methyl-t-butyletheru k odstranění ethylacetátu a ethanolu, a pak se produkt rozpustí ve 3 1 methyl-t-butyletheru. Roztok podle analýzy obsahuje 1348 g (3,09 mol, výtěžek 80 %) [2R-[2a(R*),3a]]-2-[l-[3,5-bis(trifluormethyl)fenyl]ethoxy]3-(4-fluorfenyl)morfolinu (jako volných bází). Lze také 12 hodin míchat 60 g vinyletheru, 650 ml methyl-t-butyletheru (MTBE) a 18 g 5% palladia na aktivním uhlí při tlaku vodíku 0,28 MPa a teplotě 40 °C. Výtěžek je 87 %, poměr diastereoizomerů 91:9. Po ukončení reakce se katalyzátor odstraní filtrací přes SolkaFloc, a pak se filtrát zahustí na objem 140 ml.

Na první porci reakčního produktu se působí roztokem o teplotě 40 °C 575 g (3,03 mol) monohydrátu p-toluensulfonové kyseliny v 3,2 1 methyl-t-butyletheru. Po přidání začne krystalizovat p-toluensulfonát [2R-(2a(R*),3a]]-2-[l-[3,5-bis(trifluormethyl)fenyl]ethoxy]-3-(4-fluorfenyl)morfolinu. Reakční směs se zchladí na teplotu místnosti, přidá se 24 1 hexanu, směs se 2 hodiny nechá stát, a pak se produkt sebere filtrací. Pevná látka se promyje dvakrát 2,5 1 směsi hexanu a methyl-t-butyletheru v poměru 4:1, a pak se suší v atmosféře dusíku za vzniku 1761 g (čistých 1655 g produktu) 4-methylbenzen-sulfonátu [2R-[2a(R*),3a]]-2-[l-[3,5-bis(trifluormethyl)fenyl]ethoxy]-3-(4-fluorfenyl)morfolinu (výtěžek čistého produktu 94 % hmotnostních, 70 % výtěžek).

Lze také do druhého roztoku během 20 minut přidat roztok 16,0 g monohydrátu p-toluensulfonové kyseliny v 64 ml methyl-t-butyletheru (MTBE) při teplotě 35 °C. Vznikne hustá suspenze s krystaly tosylátu. Do suspenze se během 1 hodiny přidá 520 ml směsi hexanů a suspenze se míchá 2 hodiny při teplotě místnosti. Po filtraci se promyje dvakrát 60 ml směsi 1:4 methyl-tbutyletheru (MTBE) a hexanů a suší se odsáváním za vzniku 51,9 g tosylátu (výtěžek 75 %) obsahujícího 0,9 % nežádoucího diastereomeru.

HPLC: kolona: Zorbax RX-C18, 25 cm x 4,6 mm; mobilní fáze: směs acetonitrilu a 0,005 M vodného roztoku heptansulfonátu sodného, směs 0,002 M roztoku dihydrogenfosforečnanu draselného a 0,0005 M roztoku hydrogenfosforečnanu sodného v poměru 75:25; rychlost průtoku:

1.5 ml/min; detekce při: UV při 220 nm; přibližná doba retence:

[2R-[2a(R*),3a]]-2-[l-[3,5-bis(trifluormethyl)fenyl]ethoxy]-3-(4-fluorfenyl)morfolin:

4.5 minut;

N-benzyl-[2R-(2a(R*),3a]]-2-[l-[3,5-bis(trifluormethyl)fenyl]ethoxy]-3-(4-fluorfenyl)morfolin: 25,0 minut;

(2R-cis)-2-[[l-[3,5-bis(trifluormethyl)fenyl]ethenyl]oxy]-3-(4-fluorfenyl)—L-(fenylmethyl)morfolin: 30,0 minut.

HPLC: kolona: Zorbax RX-C18, 25 cm x 4,6 mm; mobilní fáze: směs acetonitrilu a 0,005 M vodného roztoku heptansulfonátu sodného, směs 0,002 M roztoku dihydrogenfosforečnanu draselného a 0,0005 M roztoku hydrogenfosforečnanu sodného v poměru 60:40; rychlost průtoku:

1.5 ml/minut; detekce při: UV při 220 nm; přibližné doby retence:

[2R-[2a(R*),3a]]-2-[l-[3,5-bis(trifluormethyl)fenyl]ethoxy]-3-(4-fluorfenyl)morfolin: 9,0 minut;

-29CZ 295410 B6 diastereomer [2R-(2a(R*),3a]]-2-[l-[3,5-bis(trifluormethyl)fenyl]ethoxy]-3-(4-fluorfenyl)morfolin: 11,0 minut (epimerní na methylové skupině).

Příklad 20 [2R-[2a(R*),3a]]-5-[[2-[l-[3,5-bis(trifluormethyl)fenyl]ethoxy]-3-(4-fluorfenyl-4-morfolinyl]methyl]-l ,2-iihydro-3H-l ,2,4-triazol-3-on

Do roztoku se 1254 g (2,06 mol) [2R-[2a(R*),3a]]-2-[l-[3,5-bis(trifluormethyl)fenyl]ethoxy]3-(4-fluorfenyl)morfolin 4-methylbenzensulfonátu, 375 g (2,26 mol) N-methylkarboxy-2chloracetamidrazonu a 10 1 dimethylformamidu se přidá 682 g (4,93 mol) práškového uhličitanu draselného. Reakční směs se nechá stát 2,5 hodiny při teplotě v rozmezí 15 až 25 °C. Reakční směs se zředí 10 1 směsi hexanu a methyl-t-butyletheru v poměru 1:1 a 111 10,9% vodného roztoku chloridu amonného. Podíly se rozdělí a vodný podíl dvakrát extrahuje 8 1 směsi hexanu a methyl-t-butyletheru v poměru 1:1, a následně 81 směsi hexanu a methyl-t-butyletheru v poměru 1:2. Sloučené organické podíly se promyjí dvakrát 151 vody, a pak se zahustí ve vakuu. Vytvořený produkt se rozpustí ve 20 1 xylenů a směs se 3 hodiny zahřívá na teplotu refluxu (137 °C). Po zchlazení na teplotu místnosti dojde ke krystalizaci [2R-[2a(R*),3a]]-5[[2-[l-[3,5-bis(trifluormethyl)fenyl]ethoxy]-3-(4-fluorfenyl-4-morfolinyl]methyl]-l,2-dihydro-3H-l,2,4-triazol-3-onu. Reakční směs se nechá přes noc stát, a pak se filtruje. Filtrační koláč se promyje jedenkrát 2 1 směsi xylenů, a následně dvakrát 2 1 hexanů, a pak se 3 dny suší ve vakuu při teplotě 30 °C za vzniku 696 g (výtěžek 63 %) [2R-[2a(R*),3a]]-5-[[2-[l-[3,5-bis(trifluormethyl)fenyl]ethoxy]-3-(4-fluorfenyl-4-morfolinyl]methyl]-l ,2-dihydro-3H-l ,2,4-triazol-3-onu (tj. 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)-fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo1 H,4H-1,2,4-triazolo)methylmorfolinu).

Výslednou sloučeninu lze připravit z 1,90 kg (3,12 mol) amintosylátu, 516,3 g (3,12 mol) N-methylkarboxyl-2-chloracetamidrazonu, 1,08 kg (2,5 ekv.) uhličitanu draselného a 15,61 DMSO.

Do suspenze aminové soli a práškového uhličitanu draselného v 7,8 ml DMSO se při teplotě 20 °C přidá roztok N-methylkarboxyl-2-chlor-acetamidrazonu v 7,81 DMSO. První polovina roztoku se přidá rychle (s mírným chlazením v lázni ledové vody), druhá polovina se přidá během 1 hodiny. Po adici se průběh reakce kontroluje kapalinovou chromatografíí a reakce se ukončí přidáním 151 studené vody a 30 1 roztoku methyl-t-butyletheru (MTBE). Organický podíl se oddělí, promyje se 20 1 vody, 20 1 nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného, 20 1 nasyceného roztoku chloridu sodného a 20 1 vody. Vodný podíl se extrahuje 15 1 roztoku methylt-butyletheru (MTBE). Sloučený MTBE roztok se zahustí za vzniku oleje. Vytvořený surový produkt se rozpustí ve 25 1 xylenu a 6,25 1 diizopropylethylaminu a roztok se zahřívá na teplotu refluxu (135 °C). Postup reakce se monitoruje kapalinovou chromatografíí. Po ukončení reakce po 4-6 hodin se reakční roztok přes noc zchladí na teplotu místnosti a filtruje se za vzniku 1,33 kg (výtěžek přibližně 80 %, čistota 98,5A%). Vytvořený surový produkt se rozpustí ve

13.3 1 horkého methanolu, přidá se 133 g aktivního uhlí, směs se filtruje a aktivní uhlí se promyje

3.3 1 horkého methanolu. Methanolový roztok se zchladí na teplotu místnosti, a pak se přidá po kapkách 7 1 vody. Po 2 hodinách míchání při teplotě místnosti se suspenze filtruje. Získá se 1,20 kg čištěného produktu (tj. 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazolo)methylmorfolinu) jako bílého krystalického produktu (výtěžek 90 %, čistota 99,5A%).

-30CZ 295410 B6

HPLC: kolona: ZorbaxRX-C8, 25 cm x 4,6 mm; mobilní fáze: (A) acetonitril, (B) 0,1% vodný roztok kyseliny fosforečné; lineární gradient od 40:60 A:B do 70:30 A:B v 10 minut; rychlost průtoku: 1,5 ml/minut; detekce při UV 220 nm; přibližné doby retence:

alkylovaný meziprodukt: 5,7 minut;

[2R-[2a(R*),3a]]-5-[(2-[l-[3,5-bis(trifluormethyl)fenyl]ethoxy]-3-(4-fluorfenyl)-4-morfolinyl)methyl)-l,2-dihydro-3H-l,2,4-triazol-3-on: 8,2 minut.

Vzorek připravený tímto způsobem byl následně označen jako polymorfní forma II. Metodou určení byla difřakce RTG záření na práškovém materiálu, hlavní ohyby jsou při: 12,6, 16,7, 17,1, 17,2, 18,0, 20,1, 20,6, 21,1,22,8, 23,9, a 24,8° (2 theta).

Příklad 21

Příprava formy I 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu

Forma 12-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu se připraví mícháním formy II 2-(R)-(l-(R)-(3,5bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu v izopropyl-acetátu při teplotě 25 °C a následným oddělením pevné látky filtrací.

Formu 12-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu lze také připravit mícháním formy II 2-(R)-(l-(R)(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4- (3-(5-oxo-l H,4H-1,2,4-triazol)methylmorfolinu v ethanolu, 2-propanol, vodě, směsi methanolu a vody nebo acetonitrilu při teplotě 25 °C, a následným oddělením pevné látky filtrací.

Příklad 22

Příprava očkovacích krystalů formy I 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu

Vzorek formy II 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu se umístí na malou otevřenou hliníkovou nádobu a neuzavřená nádoba se umístí do přístroje pro diferenciální sériovou kalorimetrií (DSC). Produkt se zahřívá od teploty místnosti na teplotu 230 °C, a pak se zchladí zpět na teplotu místnosti. Vytvořenou pevnou látku je vhodné použít jako očkující krystaly pro přípravu velkého množství formy I 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4— (3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu.

Příklad 23

Příprava formy I 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4(3-(5-oxo-l H,4H-1,2,4-triazol)methylmorfolinu

Nádoba o objemu 22 litrů se naplní 566 g formy II 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu a 5,7 1 methanolu. Směs se zahřívá na teplotu refluxu (65 °C) k dosažení přeměny pevného podílu na roztok. Roztok se nechá zchladit na 50 °C a naočkuje se přibližně 200 mg formy 12-(R)-(l-(R)_

-31 CZ 295410 B6 (3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu. Po zchlazení na teplotu 45 °C se vytvoří krystaly. Směs se zchladí na teplotu 26 °C, načež se přidá během 1 hodiny 2,8 1 vody. Směs se nechá 2 hodiny stát při teplotě místnosti, a pak se 2 hodiny zahřívá na teplotu 70 °C, tak aby došlo k dokonalé přeměně veškeré formy II na formu I. Směs se nechá přes noc zchladit, zchladí se k teplotě 0 °C, a pak se nechá 70 minut stát při teplotě 0 °C, načež se při teplotě -3 °C filtruje. Materiál se přes noc suší na filtru v uzavřené atmosféře dusíku a balí se za sucha za vzniku 549 g (výtěžek 97 %).

Příklad 24

Velká reakční nádoba se naplní 14,5 kg formy Π 2-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4- (3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu a 1581 methanolu. Směs se zahřívá na teplotu 50 °C, přičemž dojde k úplnému rozpuštění. Do suspenze produktu v 6 kg methanolu se přidá 1,5 kg aktivního uhlí (Darco G60) a suspenze se propláchne 2 1 methanolu. Reakční směs se zahřeje na teplotu refluxu (62 °C) a 1 hodinu se nechá stát. Reakční směs se zchladí na teplotu 60 °C a filtruje se přes recyklační filtr 14 SS. Po 10 minutách se recyklace přeruší a materiál se vrátí do reaktoru. Pak se veškerý materiál nechá postupně projít ještě jednou recyklačním filtrem, filtrem s průměrem otvorů 10 mikrometrů a pak filtrem s otvory 0,6 mikrometrů, načež se převede do jiné nádoby. Do reaktoru se kjeho vypláchnutí přivede 50 litrů methanolu. Reaktor se proplachuje 10 minut k vyčištění recyklačního potrubí a k zahřátí na teplotu vyšší než je teplota místnosti. Pak se methanol převede do nádoby s výsledným materiálem.

Reakční směs se zahustí z objemu přibližně 2101 na 1701 destilací za atmosférického tlaku. Koncentrace vzorkuje 88 g/1 (14,9 kg, beze ztrát). Materiál se zchladí na teplotu 50 °C a přidá se k naočkování 300 g čisté formy 12-(R)-(l-(R)-(3,5-bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4fluor)fenyl—4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu. Vytvoří se velmi jemné krystaly, které lze jen obtížně detekovat i při teplotě 45 °C. Jemná suspenze se nechá 1 hodinu stát při teplotě 45 °C, přičemž dojde k malé změně vzhledu suspenze. Suspenze se přes noc nechá zchladit na teplotu 25 °C za vzniku suspenze s obsahem 60,5 g/1 rozpuštěné sloučeniny. Ve vzorku vlhkého filtračního koláče byly přítomny jen krystaly formy I. Přidá se 33% roztok 83,6 kg vody v methanolu během 3 hodin pomocí přívodu pod povrchem kapaliny. Vzorky obsahovaly 0,1 % hmotnostních produktu v supematantu.

Krystaly byly určeny jako forma I. Reakční směs se během 2 hodin zchladí na teplotu 0 °C, a nechá se jednotlivými kapkami překapávat na velkém filtru. Přibližně 15 kg směsi methanolu a vody v poměru 2:1 se použije kpromytí nádoby, přičemž zbývá v zařízení pravděpodobně 500-1000 g produktu. Vytvořených 15 kg filtračního koláče se rozprašovací tryskou umístí na filtr. Sebere se 217,8 kg matečného louhu a promývací kapaliny (0,1 % hmotnostních 030). Vlhký produkt na filtru se suší při teplotě 50 °C přes noc ve 27,5 vakuu, proud vzduchu l,13m³/min. Po 12 hodinách se pomocí vážení prokáže ztráta 0,0 % hmotnostních. Celková hmotnost výsledné sloučeniny je 12,82 kg.

Příklad 25

Složení farmaceutického přípravku obsahujícího sloučeninu podle současného vynálezu

A. Kapsle plněné práškem s obsahem 5 mg účinné látky v každé kapsli

-32CZ 295410 B6

Složka účinná látka laktóza stearát hořečnatý kapsle (velikost č.l) množství v kapsli (mg) 5

194 _________________1_________________

200

Částice účinné látky lze zmenšit na prášek č. 60 a laktózu a stearát hořečnatý lze nechat projít blotační tkaninou č. 60 do prášku. Sloučené složky lze asi 10 minut míchat a plnit do suchých želatinových kapslí č.l.

B: Tablety

Jednotlivá tableta obsahuje:

mg účinné složky, mg předem gelatizovaného škrobu USP, mg mikrokrystalické celulózy mg stearátu hořečnatého.

I když je vynález popsán a objasněn pomocí příkladů a odkazů na určité specifické formy podání, lze s výhodou postupy a plány výroby měnit, modifikovat, provádět substituce, delece a adice, aniž by došlo k odchýlení od podstaty a celkového záměru vynálezu.

Například je vhodná jiná volba účinného dávkování než shora konkrétně uvedené dávkování, a to vzhledem ke kolísání vnímavosti savců k léčbě shora uvedených indikovaných stavů. Podobně i specifické reakce na farmakologický přípravek jsou rozdílné v závislosti na výběru konkrétní účinné látky, na typu nosiče, jakož i na typu přípravku a způsobu podání. Takové předpokládané obměny a rozdíly ve výsledcích jsou v souladu s předmětem a způsobem provedení současného vynálezu. Záměrem je, aby byl vynález definován škálou požadavků, které následují a tyto požadavky, aby byly interpretovány v přijatelné šíři.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Polymorfní forma 2-(R)-(l-(R)-(3,5bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl—4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu vzorce I

CF₃

HN NH

Y O (i) označovaná jako polymorfní forma I a charakterizovaná difrakcí RTG záření na práškovém materiálu s klíčovými hodnotami 12,0, 15,3, 16,6, 17,0, 17,6, 19,4, 20,0, 21,9, 23,6, 23,8 a 24,8° (2 theta).

2. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje účinné množství polymorfní formy podle nároku 1 spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem.

3. Polymorfní forma I 2-(R)-(l-(R)-(3,5bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu s difrakcí RTG záření na práškovém materiálu s klíčovými hodnotami 12,0, 15,3, 16,6, 17,0, 17,6, 19,4, 20,0, 21,9, 23,6, 23,8 a 24,8° (2 theta), v podstatě prostá polymorfní formy II 2-(R)-(l-(R)-(3,5bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu s difrakcí RTG záření na práškovém materiálu s klíčovými hodnotami 12,6, 16,7, 17,1, 17,2, 18,0, 20,1, 20,6, 21,1, 22,8, 23,9 a 24,8° (2 theta).

4. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje farmaceuticky přijatelný nosič a polymorfní formu I 2-(R)-(l-(R)-(3,5bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu s difrakcí RTG záření na práškovém materiálu s klíčovými hodnotami 12,0,15,3, 16,6, 17,0, 17,6,19,4, 20,0, 21,9, 23,6, 23,8 a 24,8° (2 theta), v podstatě prostou polymorfní formy II 2-(R)-(l-(R)-(3,5bis(trifluormethyl)fenyl)ethoxy)-3-(S)-(4-fluor)fenyl-4-(3-(5-oxo-lH,4H-l,2,4-triazol)methylmorfolinu s difrakcí RTG záření na práškovém materiálu s klíčovými hodnotami 12,6, 16,7, 17,1, 17,2, 18,0, 20,1, 20,6, 21,1, 22,8, 23,9 a 24,8° (2 theta).