CZ295372B6 - Výrobek obsahující alespoň jednu primární součást a alespoň jednu sekundární součást, které mají být spojeny, a způsob spojování těchto součástí - Google Patents

Abstract

Výrobek obsahuje dílčí nebo plnou primární trubkovitou součást (1, 21) mající osu (2, 22) trubkovité součásti (1, 21) a vykazující alespoň částečně zakřivenou obvodovou stěnu, která alespoň částečně obklopuje osu (2, 22) trubkovité součásti (1, 21). Primární trubkovitá součást (1, 21) je vytvořena pro připojení k sekundární trubkovité součásti (1´, 21´). Obvodová stěna obsahuje stykový okraj vymezující a) stykovou linii (4, 24) podél uvedeného stykového okraje obvodové stěny; b) stykovou rovinu (3, 23) vedenou tak, že obsahuje uvedenou stykovou linii; c) spojovací strukturu (5, 25) vykazující alespoň směr jedné z jejích složek kolmý na stykovou linii (4, 24) a současně kolmý na stykovou rovinu (3, 23); d) vazební rovinu (6, 26), uspořádanou alespoň částečně na ploše nebo v průřezu skrze uvedenou obvodovou stěnu, ve které leží jak uvedená styková linie (4, 24), tak i spojovací struktura (5, 25) ve směru spojování; a e) normálový směr, orientovaný kolmo na stykovou rovinu (3, 23). Primární trubkovitá součást (1, 21) dále obsahuje alespoň jednu vazební strukturu obsahující ve vazební rovině (6, 26) alespoň jednu pozitivní nebo negativní spojovací strukturu (5, 25). Spojovací struktura (5, 25) se rozkládá ve směru spojování směrem od uvedené stykové linie (4, 24) a vykazuje v této vazební rovině (6, 26) reliéfní vybrání. Spojovací struktura (5, 25) je, nahlíženo v normálovém směru, alespoň z jedné strany vazební roviny (6, 26) přístupná. Pozitivní směr spojovací struktury (5, 25) je vytvořen pro spojení s negativním směrem spojování, tvořeným otvorem nebo výřezem. Předložené řešení se dále týká způsobu spojování takové primární trub

Description

(57) Anotace:

Výrobek obsahuje dílčí nebo plnou primární trubkovitou součást (1,21) mající osu (2,22) trubkovité součásti (1,21) a vykazující alespoň částečně zakřivenou obvodovou stěnu, která alespoň částečně obklopuje osu (2,22) trubkovité součásti (1,21). Primární trubkovitá součást (1,21) je vytvořena pro připojení k sekundární trubkovité součásti (1 21'). Obvodová stěna obsahuje stykový okraj vymezující a) stykovou linii (4, 24) podél uvedeného stykového okraje obvodové stěny; b) stykovou rovinu (3,23) vedenou tak, že obsahuje uvedenou stykovou linii; c) spojovací strukturu (5, 25) vykazující alespoň směr jedné z jejích složek kolmý na stykovou linii (4,24) a současně kolmý na stykovou rovinu (3, 23); d) vazební rovinu (6,26), uspořádanou alespoň částečně na ploše nebo v průřezu skrze uvedenou obvodovou stěnu, ve které leží jak uvedená styková linie (4, 24), tak i spojovací struktura (5,25) ve směru spojování; a e) normálový směr, orientovaný kolmo na stykovou rovinu (3,23). Primární trubkovitá součást (1,21) dále obsahuje alespoň jednu vazební strukturu obsahující ve vazební rovině (6,26) alespoň jednu pozitivní nebo negativní spojovací strukturu (5,25). Spojovací struktura (5,25) se rozkládá ve směru spojování směrem od uvedené stykové linie (4,24) a vykazuje v této vazební rovině (6,26) reliéfní vybrání. Spojovací struktura (5, 25) je, nahlíženo v normálovém směru, alespoň z jedné strany vazební roviny (6,26) přístupná. Pozitivní směr spojovací struktuiy (5, 25) je vytvořen pro spojení s negativním směrem spojování, tvořeným otvorem nebo výřezem. Předložené řešení se dále týká způsobu spojování takové primární trubkovité součásti s druhou, sekundární trubkovitou součástí a spojení těchto součástí.

Výrobek obsahující alespoň jednu primární součást a alespoň jednu sekundární součást, které mají být spojeny, a způsob spojování těchto součástí

Oblast techniky

Předložený vynález se týká výrobku obsahujícího dílčí nebo plnou trubkovitou primární součást vymezující osu trubkového kusu a vykazující alespoň částečně zakřivenou obvodovou stěnu, která alespoň částečně obklopuje osu trubkového kusu; přičemž uvedená obvodová stěna obsahuje stykový okraj vymezující: a) stykovou linii podél uvedeného stykového okraje obvodové stěny; b) stykovou rovinu vedenou tak, že obsahuje uvedenou stykovou linii; c) směr spojování vykazující alespoň směr jedné své složky kolmý na stykovou linii a současně kolmý na stykovou rovinu; d) vazební rovinu, uspořádanou alespoň částečně na ploše nebo v průřezu skrze uvedenou obvodovou stěnu, ve které leží jak uvedená styková linie, tak i směr spojování; a e) normálový směr, orientovaný kolmo na stykovou rovinu; a alespoň jednu vazební strukturu pro mechanické spojování stykového okraje ke druhému stykovému okraji na první nebo na druhé součásti určené ke spojování. Předložený vynález se rovněž tak týká způsobu spojování takové primární součásti k sekundárné součásti a spojení těchto součástí.

Dosavadní stav techniky

Výrobky obsahující součásti obecně trubkovité tvarové konfigurace mají široké využití, například jako instalační potrubí, krycí pouzdra, opláštění, ochranné trubkovité objímky, funkční součásti strojních zařízení a podobně. Velmi častým problémem vyskytujícím se v této souvislosti je spojování součástí trubkovité konfigurace s tvarově podobnými součástmi nebo podpůrnými či pomocnými komponentami, například takovými jako jsou další trubkovité součásti, koncové uzávěry, uchopovací prostředky, spojky, vodicí struktury apodobně.

Charakteristické problémy a požadavky na spojování trubkovitých součástí k sekundárním komponentám představuje jejich vzájemného znehybnění jak v axiálním, tak i v úhlové směru. Proto může být významné zajistit vytvoření buď uvolnitelného, nebo trvalého vzájemného spojení součástí, přičemž v posledně uvedeném případě mohou být aplikovány doplňkové požadavky, díky kterým je možné zjišťovat případné uvolnění spoje omylem nebo neoprávněným překonáním. Tyto součásti musí být snadno spojitelné buď manuálně, nebo v automatizovaném výrobním procesu prostřednictvím strojního zařízení, a případně zahrnují vodicí struktury, které slouží pro odpovídající orientaci a vzájemné vyrovnání. Kromě toho musí být možné provádět spojování příslušných součástí buď podle ničím neomezené volby, nebo v předem stanoveném vzájemném úhlovém uspořádání. Samotné součásti, určené ke spojování, musí být snadno vyrobitelné a příslušného materiálu pro jejich výrobu musí v maximálně možné míře neomezená. Uvedené požadavky se v případě vysokých nároků kladených na čistotu, neporušenost, jakost, přípustné tolerance a pevnost s přísnými omezeními z hlediska rozměrové velikosti, například v případě požadavku určitých kritických vnitřních nebo vnějších rozměrů nebo v případě použití materiálů s malou tloušťkou, stávají příliš přehnané a nadsazené.

Ze stavu techniky známé způsoby spojování nejsou schopné vyhovět všem shora uvedeným požadavkům dokonce ani v případě jejich většího omezení při specifických okolnostech nebo ve specifických aplikacích. Stávající principy spojování jsou založené na dvou základních typech. Jedním typem je opatření mechanického zámku, ve kterém jsou na příslušných navzájem zabírajících součástech uspořádané tělesné struktury pro zajištění požadovaného uložení a spojení. Dostatečně ze stavu techniky známými prostředky tohoto typu jsou běžné společné závity, bajonetové spojky, západkové zámky a podobně. Charakteristické příklady takových prostředků jsou popsané v patentových dokumentech JP 59-85713, GB 2.257.464, EP 0.437.909, EP 0.448.329, JP 59-64321 a DE 43.23.124. Společným znakem těchto řešení je spojení součástí za použití

-1 CZ 295372 B6 specifického způsobu překrývání nebo přeplátování a zvětšení velikosti rozměrů v laterálním směru. V případě spojování součástí trubkovité konfigurace musí být nežádoucím způsobem omezena nebo dokonce obětována buď vnitřní, nebo vnější plocha součástí, což ve svém důsledku představuje problémy spojené s vytvářením lisovacích matric, například v případě, kdy se do ní ukládají výrobky předem definované tvarové konfigurace a v posledně uvedeném případě také tehdy, kdy se tyto výrobky předem definované tvarové konfigurace přizpůsobují pro uložené do k nim přiřazených součástí nebo přístrojů omezené velikosti. Dalším požadavkem může být, například v případě posuvných součástí, požadavek rovnoměrného příčného průřezu v celé délce součástí. Dokonce i v případech, ve kterých není velikost primárním problémem, činí hladké přechodové úseky a spojky překrývání nebo přeplátování velmi obtížné. Ačkoli problémy tohoto druhu mohou být odstraněny prostřednictvím přidání nebo doplnění materiálu na rozsah, který nezbytně vyžaduje z hlediska rozměrů nejširší součást, může být takové řešení vzhledem požadovaným nákladům, hmotnosti, tloušťce součástí, průsvitnosti a dalším kritériím, zcela nevyhovující. Druhým základním principem spojování součástí je použití lepení, svařování, natavování a podobně, neboli vzájemné udržování součástí ve společném celku prostřednictvím adhezního, tuhnoucího nebo vytvrzovatelného materiálu namísto použití spojovacích struktur. Vhodným použitím takových způsobů je možné zajistit spojování součástí ničím neomezeného konstrukčního provedení k odpovídajícím konstrukcím do jediného homogenního nebo integrálního celku. Uvedený princip vykazuje však několik omezení. Vytvořené spojení je nevratné a nerozebíratelné tak, že rozpojování získaného montážního uložení je zpravidla neproveditelné. Volba materiálů, ze kterých mohou být vytvořené spojované součásti je velmi omezená. Výroba vyžaduje pomocné vybavení a je z hlediska spotřeby času a použitých technologií, zahrnujících ohřev, ochlazování, vysoušení, tvrdnutí nebo vytvrzování, velmi komplikovaná. Spojované součásti vyžadují během takových kroků uložení do upínacího přípravku až do dosažení požadované pevnosti spoje a přesto může spojovaná oblast stále ještě obsahovat potenciální destruktivní napětí, inkluze nebo vměstky a nepravidelnosti. Použité adhezní materiály, taveniny a rozpouštědla mohou být zdrojem nežádoucích nečistot, a běžné, v praxi používané broušení finálního spoje na rozměry s přesně stanovenými tolerancemi a dokončování povrchu ve svém důsledku způsobuje vznik velmi jemných a ostrých částic, které jsou při aplikacích vyžadujících vysoký stupeň čistoty, například při spojování součástí určených pro farmaceutické produkty, naprosto nepřijatelné.

Vzhledem ke shora uvedenému nadále přetrvává potřeba zdokonalení způsobů spojování a pro tento účel používaných konstrukčních struktur, které by mnohem lépe vyhovovaly shora příkladně uvedeným požadavkům, obzvláště ve spojení s trubkovitými součástmi a komponentami, a konkrétně potřeba takových způsobů a struktur, které by sjednocovaly výhody principů spojování mechanického typu a typu využívajícího vytvrzovatelné materiály.

Podstata vynálezu

Základním cílem předloženého vynálezu je navrhnout princip spojování, zahrnující jak způsoby, tak spojovací struktury, který vyhovuje požadovaným kritériím a současně odstraňuje shora uvedené nevýhody současně používaných technologických postupů. Konkrétně řečeno je cílem předloženého vynálezu navrhnout takový způsob spojování, který je vhodný a použitelný v případě, kdy alespoň jedna z ke spojování určených součástí vykazuje znaky trubkovité konfigurace. Dalším cílem předloženého vynálezu je navrhnout takový způsob spojování, který sjednocuje výhody spojování mechanického typu a typu využívajícího vytvrzovatelné materiály. Dalším cílem předloženého vynálezu je navrhnout takový způsob spojování, který pro tento účel vyžaduje pouze mechanické spojování součástí, přičemž však současně zajišťuje výhody spojování prostřednictvím vytvrzovatelného materiálu. Dalším cílem předloženého vynálezu je navrhnout takový způsob spojování, který nevyžaduje použití navzájem se překrývajících součástí nebo zbytečně velkého rozsahu v laterálním směru. Dalším cílem předloženého vynálezu je navrhnout takový způsob spojování, který umožňuje provádění spojování v axiálním, radiálním a

-2 CZ 295372 B6 obvodovém směru. Dalším cílem předloženého vynálezu je navrhnout takový způsob spojování, který výslovně dovoluje vytvoření buď trvalého, nebo rozebíratelného spoje. Dalším cílem předloženého vynálezu je navrhnout jednoduchý a rychlý způsob spojování s, pokud je to žádoucí, určitým vedením spojovaných součástí v stanoveném směru. Dalším cílem předloženého vynálezu je navrhnout způsob spojování použitelný pro materiály s malou tloušťkou. A konečně, dalším cílem předloženého vynálezu je navrhnout způsob spojování součástí vytvořených z různých materiálů, vykazujících jednoduché konstrukční provedení a snadno vyrobitelných.

Uvedené cíle jsou dosaženy prostřednictvím charakteristických znaků uvedených v připojených patentových nárocích.

Shora uvedené cíle a výhody jsou dosaženy prostřednictvím využití základních principů mechanického spojování součástí pro vytvoření výrobků, spojovacích struktur a způsobů podle předloženého vynálezu. Za použití těchto principů je možné provádět čisté a rychlé spojování součástí bez časových prodlev nebo přísných požadavků na upnutí součástí, za vytvoření spojů bez nepředvídatelných vad nebo zeslabení materiálu. Volba materiálu pro vytvoření součástí je zcela individuální a nezávislá na jakýchkoliv kritériích. Vytváření trvalých nebo rozebíratelných spojů se může provádět podle požadované volby jednoduše prostřednictvím kontrolovaného přístupu ke spojovacím nebo vazebním strukturám. Použití kotevních struktur jako mechanických vazebních prostředků usnadňuje, oproti například spojení na závit, spojování ve všech směrových orientacích, například v axiální, radiální a úhlové orientaci, a vhodné rozmístění těchto struktur může umožňovat jejich vzájemné zaklínování buď v jediném směru, nebo ve více zcela libovolně orientovaných směrech. Uvedené uspořádání dále umožňuje provádění rychlého spojování, vyžadujícího pouze několik nebo dokonce jediný krok, které je vhodné jak pro manuální kompletování, tak i pro automatizovanou strojní montáž. Uspořádáním kritických kotevních struktur, například odpovídající ohyb nebo reliéfní vybrání, v jedné a téže rovině se stykovou linií, je možné vynechat boční přeplátování spojovaných součástí nebo jejich příslušných vazebních struktur, takže již není dále potřebné. Tímto čistě axiálním spojováním, ve kterém bylo použito principů spojování prostřednictvím vytvrzovatelného materiálu, je možné provádět montážní spojování součástí s rovnoměrnými příčnými průřezy, hladkými přechodovými úseky, minimálními a v příslušném rozmezí udržovanými rozměry, a optimální pevností vzhledem k tloušťce spoje i v případě, kdy jsou spojované součásti vytvořené z materiálu s malou tloušťkou. Popsaná orientace spojovaných součástí kromě toho zajišťuje dosažení určité samostředění a stabilizace polohy součástí během posuvu ve směru spojování, což dále ve svém důsledku usnadňuje celkovou montážní kompletovací proceduru. Díky uvedené orientaci mohou být příslušné vazební struktury poměrně snadno aplikované na zakřivené nebo trubkovité plochy a za tohoto stavu mohou zajišťovat dodatečné výhody, spočívajících v dosažení celkové samosvomosti montážní sestavy. Plochy uspořádané paralelně vzhledem ke stykové rovině jsou takto volné a použitelné pro aplikaci pomocných struktur, například takových jako jsou pojistné západkové prostředky, umožňující uvolňování nebo rozpojování součástí nebo slouží jako vodicí prostředky, které dále napomáhají při spojování. Obecně jsou takové struktury velmi jednoduché a snadno vyrobitelné. Jestliže se taková struktura na alespoň jedné ke spojování určených součástí vytvoří jako ohebná, je možné dosáhnout velmi jednoduché konstrukční uspořádání a celkově výrazného usnadnění spojování součástí.

Další cíle, charakteristické znaky a výhody předloženého vynálezu budou zřejmé z dále uvedeného podrobného popisu.

Vymezení pojmů

Výrazy a vyjádření, vyskytující se v následujícím popisu budou, s výjimkou výrazů explicitně a zcela jednoznačně specifikovaných přímo v textu, budou pro účely předloženého vynálezu používané v jejich přesně stanoveném smyslu.

-3 CZ 295372 B6

Výrazem trubkovitý se bude rozumět tvarová konfigurace součásti výrobku, vymezující dílčí plochu, která je zakřivená, a to buď plynule, nebo nespojitě zakřivená, a spojená prostřednictvím určitých jednotlivých členů, v takovém rozsahu, že uzavírá neobsazenou oblast obklopenou z dílčích úseků sestavenou nebo prostřednictvím přímé stykové linie vytvořenou dílčí plochou do uzavřené formy v případě, kdy tato dílčí plocha není sama o sobě uzavřená a schopná obklopit neobsazenou oblast. To znamená, že tvarová součást, definovaná shora, nemusí vykazovat tvarovou konfiguraci kompletně uzavřené dílčí plochy, ale může rovněž tak zahrnovat dílčí tvarové konfigurace, například takové, které se získají jako výsledek rozdělení trubkového kusu v podélném směru na poloviny, na čtvrtiny nebo případně další určitý, podle požadavku stanovený počet dílů v případě použití trubkovité tvarové konfigurace. Dále to znamená, že uvedená dílčí plocha nemusí být nutně rotačně symetrická, ale že může rovněž tak zahrnovat další tvarové konfigurace, například takové jako jsou polygonální konfigurace, konfigurace s různým stupněm spojitých nebo nespojitých zakřivení a podobně.

Výrazem osa trubkového kusu se bude rozumět přímka, orientovaná kolmo na zmiňovanou dílčí plochu součásti trubkovité tvarové konfigurace, procházející skrze její průřezovou rovinu, a vystředěná vzhledem k jejímu vnitřním prostoru, neboli materiálem neobsazené oblasti dílčí plochy. Tato přímka může být přímá, zakřivená nebo orientovaná v úhlu nebo úhlech, přičemž uvedená orientace je závislá na tvarové konfiguraci trubkovitých součástí v uvedeném kolmém směru, kterou může být, jak bude příkladně doloženo, přímá, ohnutá nebo pravidelně meandrující konfigurace.

Vzhledem ke shora v souvislosti s trubkovitou součástí uváděnými skutečnostmi se výrazem axiální bude rozumět takový směr, který je paralelní se shora definovanou osou trubkového kusu; výrazem radiální směr paralelní se směrem průchodu poloměru zakřivení dílčí plochy, protínající osu trubkového kusu a ležící v její průřezové rovině; výrazem tangenciální směr paralelní s tečnou dílčí plochy v průřezové rovině a kolmý jak na osu trubkového kusu, tak i na uvedený radiální směr; a výrazem obvodový se bude rozumět směr kopírující obvodové zakřivení a spojující tečné body nacházející se na dílčí ploše.

Předložený vynález je použitelný pro vzájemné spojování velmi rozmanitých a z hlediska množství neomezených výrobků a konstrukčních uspořádání. Pro účely dále uvedeného popisu se bude předpokládat, že jedna součást je primární součást, která se bude uvádět do vzájemného spojení s alespoň jednou, avšak případně i více sekundárními součástmi. Primární a sekundární součásti nemusí být úplně navzájem oddělené od sebe, ale mohou být spojené prostřednictvím dalších pro uvedené účely použitelných prostředků, odlišných od popisovaných spojovacích struktur, například prostřednictvím kloubových závěsů, sloužících pro zajištění jejich vzájemné pohyblivosti. Přestože mohou být prostřednictvím využití principů předloženého vynálezu spojované i součásti s rovinnými stykovými rovinami (neboli rovinné součásti), je určitým způsobem výhodné aplikovat předložený vynález na spojování součástí zahrnujících alespoň jednu shora definovanou trubkovitou součást, a to jednak proto, že specifické výhody vynálezu jsou v tomto případě zužitkovatelné, a jednak proto, že zcela vyhovující způsoby spojování takových součástí nebyly až dosud k dispozici. V případě přítomnosti trubkovité součásti v sestavě se bude považovat za samozřejmé, že primární součástí je právě tato trubkovitá součást, zatímco sekundární součástí nebo součástmi mohou být buď součásti trubkovité, nebo jakékoliv další tvarové konfigurace. Jak bylo objasněno shora, nemusí být touto trubkovitou součástí kompletní trubkový kus, resp. trubka jako taková, používaná jako součást instalačního potrubí pro vedení tekutinového média, ale stejně tak dobře touto součástí může být dílčí trubkový kus. Trubkový kus nemusí takto vykazovat přesně specifickou rozměrovou symetrii nebo obvodový obrysový profil, ale může vykazovat jakýkoliv typ trubkovité obvodového konfigurace, ačkoli se ve většině případů upřednostňuje spojité zakřivení, a obzvláště rotačně symetrické zakřivení. Podobně, ačkoli finální výrobek může vykazovat trubkovitou konfiguraci v celé jeho délce v axiálním směru nebo v její podstatné části, je jediným minimálním požadavkem pouze to, aby byl trubkovitý pouze v zamýšleném průřezu, přičemž může vykazovat tvarové konfigurace dalších typů, představujících

-4CZ 295372 B6 kombinace ve dvou axiálních směrech rozkládajících se průřezových rovin. Charakteristickými příklady trubkovitých součástí ve smyslu popisovaných skutečností, jsou vedle běžně používaných trubkových kusů, uzávěry, ochranné objímky nebo pouzdra, těsnění, těsnicí vložky a podobně.

Sekundární součást určená ke spojování s primární součástí může být podobná nebo identická se shora popsanými alternativami primární součásti. Například, dvě nebo více trubkovitých součástí může být spojováno za vytvoření delší struktury nebo mohou být spojovány dvě dílčí trubkovité nádoby, otvor k otvoru, za vytvoření pouzdra pro uložení obsahu do jeho vnitřního prostoru před prováděním vlastního spojování. Sekundární součást může být dokonce i zcela odlišná, a může například zahrnovat rukojeti, upevňovací prostředky, spojky pro různé součásti nebo strojní zařízení, vodicí nebo směrovací struktury a podobně. Je stejně tak i možné, aby alespoň pozitivní členy spojovacích struktur, které budou ve větších detailech popsané dále, byla, například v případě, kdy slouží jako upevňovací nebo uchopovací komponenta, brána jako sekundární součást. Z toho logicky vyplývá, že sekundární součást nemusí být vždy nutně trubkovitá, ale může rovněž tak vykazovat rovinnou nebo jakoukoliv další funkční tvarovou konfiguraci, ačkoli určité specifické výhody byly dosaženy v případě, kdy jak primární, tak i sekundární součásti jsou trubkovité, obzvláště trubkovité s v podstatě stejným příčným průřezem v rovině spoje.

Zpravidla alespoň primární součást vykazuje čelní konec nebo okraj, jehož alespoň část je zamýšlená a určená pro spojování se sekundární součástí. Také sekundární součást může být podobným způsobem opatřená čelním koncem nebo okrajem, přičemž v tomto případě jsou oba tyto okraje obvykle zamýšlené a určené pro spojování ve vzájemné čelní orientaci, prostřednictvím jejich bočního opření proti sobě nebo s mezerou mezi nimi, ve společné stykové oblasti finálně zkompletované sestavy. Pro účely předloženého popisu se předpokládá, že styková rovina může být umístěna přímo na, nebo procházet skrze čelní konec nebo okraj takovým způsobem, že je ve finálně zkompletovaném spoji zhruba orientována čelně vzhledem k protilehlé ploše sekundární součásti a proto viditelně patrná styková linie na ploše součásti v podstatě jeví jako ležící v této rovině. Uvedená rovina může být jednak přibližně rovinná, ale rovněž tak i zakřivená nebo zahnutá v nespojitém úhlu nebo úhlech, a je závislá na tom, jakým způsobem je čelní konec nebo okraj součásti, ke kterým tato rovina náleží, konstrukčně provedený. Nicméně, vzhledem k tomu, že tato rovina je v první řadě uspořádaná tak, aby zahrnovala uvedenou stykovou linii, nemusí tato rovina zcela přesně a úplně korespondovat s čelním koncem nebo okrajem plochy nebo příčným průřezem, vedeným v těsné blízkosti k tomuto čelnímu konci, přičemž však skutečný konec se může alespoň částečně rozkládat skrze nebo vystupovat zcela mimo tuto rovinu, a obzvláště ve specifických případech nemusí být zamýšlený pro kopírování zde popisovaný komplexního obrysového profilu spojovací struktury. Podobným způsobem může být styková linie v případě rovinné plochy přímá, a rovněž tak může být zakřivená nebo polygonální, takže obecná společná délka trubkového kusu, zakončená ve stykové rovině, orientované kolmo k její ose, bude zahrnovat kruhovou obvodovou stykovou linii. Vzhledem uvedenému se pak bude pro účely předloženého vynálezu výrazem směr stykové linie rozumět směr identický nebo paralelní se stykovou linií, z čehož logicky vyplývá, že takový směr může být přímý nebo zakřivený, zejména obvodový. Výrazem směr spojování se pak bude rozumět směr kolmý na stykovou rovinu. Tento směr může být myšlený jako směr odpovídajících stykových rovin součástí, určených pro přivádění do vzájemného styku za účelem jejich vzájemného spojování, přičemž uvedené přivádění do vzájemného styku se uskutečňuje prostřednictvím zmenšování mezery mezi těmito stykovými rovinami. Tento směr nemusí korespondovat se skutečným směrem přivádění do vzájemného styku během konkrétního provádění spojovací procedury, avšak vzhledem ktomu, že takové skutečné navazování styku může stejnou měrou mít sklon k odchylování během přibližováním lehkým dotykem nebo dokonce i smykovým posuvem, při kterých obě dvě stykové roviny navzájem splývají v první základní rovině, přivádí se okraje součástí do bočního opření výhradně prostřednictvím výhradně laterálních posuvů v uvedené rovině.

-5 CZ 295372 B6

V případě primární součásti výhodného trubkovitého typu může styková rovina probíhat dvěma v zásadě odlišnými způsoby, ačkoli jsou možné i jejich různé další přechodné jejich alternativy. Styková rovina může být vzhledem k trubkovému kusu uspořádaná axiálně tak, že osa trubkového kusu je paralelní s nebo spadá do roviny předpokládané délky v podélném směru. V tomto případě může být styková linie s osou trubkového kusu paralelní a přímá v případě přímého trubkového kusu nebo zakřivená v případě ohnutého trubkového kusu. Směr spojování pak může být vzhledem k trubkovému kusu radiální, přičemž je však závislý na možnosti využití dalších aktuálních, shora zmiňovaných spojovacích posuvů. Tento neboli první základní princip vymezení stykové roviny může být příkladně ilustrovaný prostřednictvím spojování dvou plášťů na polovičních trubkových součástí na plný trubkový kus. Druhý základní princip vymezení je orientovaný na stykovou rovinu, která je kolmá na osu trubkového kusu tak, že poloměry jeho zakřivení spadají do této roviny. V tomto případě je stykovou linií obvodová křivka, která může v případě plného trubkového kusu vykazovat tvarovou konfiguraci uzavřené linie. Směr spojování může být pak takto axiální a umožňuje využití dalších skutečných přístupů pro zavádění. Tento princip uspořádání stykové roviny může být příkladně ilustrovaný prostřednictvím koaxiálního spojování dvou půlkruhovitých nebo plných trubkových kusů za vytvoření delšího konečného výrobku. Jedním z možných a do úvahy přicházejících přechodných uspořádání je orientování stykové roviny v úhlu vzhledem k ose trubkového kusu tak, že například v případě kruhového trubkového kusu poskytuje eliptickou stykovou linii, což může být využitelné pro různé specifické účely, zahrnující opatření přídavného pojištění proti případným úhlovým posuvům nebo úhlovému natáčení, opatření podlouhlé součásti kolenem orientovaným v předem stanoveném nebo proměnlivém úhlu a podobně. Další možná a pro uvedené účely použitelná přechodná alternativní uspořádání představují použití rovinné nebo zakřivené stykové linie pro výřez na segmentu nebo dílčím úseku trubkového kusu. Shora popsané principy vymezení stykové roviny mohou být aplikované rovněž tak na sekundární součásti v rozsahu, který obsahuje tvarové konfigurace trubkovitého charakteru. Jinak řečeno, rozmanitá povaha a charakter použitelných součástí znemožňuje obecné stanovení všech možných orientací stykové roviny.

Shora popsané primární a sekundární součásti mohou pro účely jejich vzájemného udržování v zamýšleném uspořádání obsahovat vazební struktury. S výhodou jsou takové vazební struktury činné alespoň pro zabraňování uvolňování a rozpojování součástí nebo jejich posuvů ve směru spojování, ještě výhodněji jsou tyto vazební struktury rovněž tak činné pro zabraňování posuvů ve směru stykové linie, a nejvýhodněji jsou činné pro zabraňování posuvů ve směru normálovém, a to jak na směr spojování, tak na směr stykové linie. Za účelem provádění popsaných funkcí budou vazební struktury obsahovat alespoň spojovací struktury, které budou podrobně popsané dále, a případně další pomocné struktury, popsané a doložené v příkladech provedení.

Vazební struktury, opatřené na součástech určených ke spojování budou s výhodou navržené a vytvořené tak, aby vazební rovina mohla být zjišťována na ploše nebo průřezu součásti, přičemž uvedená vazební rovina je umístěná tak, že zahrnuje stykovou linii v rovině, ve které je současně vymezená vazební rovina spojovací struktury navržené pro zabraňování shora zmiňovaných uvolňovacích posuvů, to je zabraňování alespoň uvolňování ve směru spojování.

V souladu s předloženým vynálezem je proto vazební rovina uspořádaná také tak, aby alespoň jedna její směrová složka byla orientovaná ve směru spojování, přičemž v mnoha případech je výhodné, jestliže se vazební rovina rozkládá v podstatě v tomto směru spojování. Uvedená skutečnost znamená, že základní spojovací struktury, které budou podrobně popsané dále, budou orientované ve směru spojování.

Minimální požadavek na zmiňovanou spojovací strukturu, uspořádanou ve vazební rovině je, aby tato struktura byla opatřená reliéfním vybráním jednoduché nebo složené tvarové konfigurace v takovém smyslu, že se rozkládá jak ve směru spojování, tak i ve směru stykové linie, například prostřednictvím jejího uspořádání v úhlu vzhledem k těmto směrům. Toto uspořádání je nezbytné z důvodu zajištění, v případě kombinovaného spojování do finálního spoje podobných struktur, působení uvolňovací nebo vysouvací síly, působící ve směru spojování, ve směru proti přísluš

-6CZ 295372 B6 iiým plochám nebo proti členům na těchto plochách uspořádaných, rozkládajícím se laterálně ve směru stykové linie. Jednoduchým typem takové struktury je špice rozkládající se v zešikmeném úhlu vzhledem ke směru stykové linie a ke směru spojování. Tato spojovací struktura může vykazovat v podstatě konstantní šířku, měřenou ve směru stykové linie, v alespoň části jejího rozsahu, která může být využitelná pro umožnění natáčivého spojovacího posuvu při kompletovací montáži v malém rozsahu, který se podobá dílčímu šroubovitému pohybu, a kteiý může takto být prováděný aniž by docházelo k výskytu jakéhokoliv nežádoucího deformování spojovaných součástí. Pokud má být v tomto případě zabráněno provádění natáčivých posuvů, mohou být použity dvě podobné struktury rozkládající se v navzájem odlišných úhlech nebo s odlišně směrově orientovanými úhly, nebo mohou být použity zcela úplně odlišné sekundární struktury, nebo může být zmiňovaná špice vytvořená se zvlněným obrysovým profilem, profilem pilových zubů nebo nepravidelným obrysovým profilem, rozkládajícím se ve směru spojování, pro účely zabraňování nežádoucího oddělování.

Pro množství případů výhodná spojovací struktura, například z hlediska možnosti volby zabraňování natáčení nebo pro její samosvomost, je struktura typu hlava a krček, vykazující krokový úsek, uspořádaný prostřednictvím své první šířky, měřené ve směru stykové linie, blížeji ke stykové linii, a hlavový úsek, uspořádaný dále od stykové linie a vykazující druhou šířku, měřenou ve směru stykové linie, přičemž tato druhá šířka je alespoň přibližně větší než první šířka. V případě kombinace této struktury s podobnou strukturou za účelem vytvoření finálního spoje, budou takové struktury typu hlava a krček zabraňovat uvolňovacích a rozpojovacích posuvů ve směru spojování zejména díky tomu, že hlavový úsek nemůže díky své šířce procházet přes zúžený krček. Množství konstrukčních provedení takových struktur typu hlava a krček je zcela osobám obeznámeným se stavem techniky zřejmé a zcela představitelné. Tyto struktury mohou být v podstatě trojúhelníkového tvaru s širším úsekem tvořícím hlavu a užším koncovým, neboli dříkovým úsekem tvořícím krček, který je svou konfigurací podobný rybinovitému uložení, známém zejména z řezbářských spojů. Je však zpravidla výhodné vytvořit tuto strukturu se vzdálenějším, nahlíženo z pohledu stykové linie, hlavovým úsekem, který poněkud přečnívá nebo je vypuklý, spíše než rovinný nebo vydutý, což ve svém důsledku zlepšuje samonaváděcí a samostabilizační vlastnosti. Jedna z takových konfigurací může být příkladně ilustrovaná prostřednictvím zaoblených spojovacích úseků jednotlivých kousků obrázkové skládačky puzzle. Z důvodu možnosti redukce vůle a působení klínových účinků ve směru spojování je výhodné mít vytvořit alespoň obrysový profil úseku spojovací struktury v podstatě paralelní se stykovou linií. Jednou z tvarových konfigurace, která byla zjištěná jako obzvlášť výhodná z hlediska shora zmiňovaných aspektů, je tvarová konfigurace šipkovitého typu se vzdálenějším hrotem šipky, jehož špička tvoří hlavový úsek, a dříkem šipky, tvořícím krček. Uvedený hrot šipky může být v podstatě trojúhelníkový, zatímco dřík šipky může být přímý, nebo například také trojúhelníkový, přičemž špička tohoto trojúhelníku je připojená ke k ní blíže uspořádané základně trojúhelníkového hrotu šipky, například za účelem vytvoření této struktury více symetrické, nahlíženo z pohledu jak bližšího, tak i vzdálenějšího konce. Ačkoli tento hlavový úsek může být ve směru spojování dále od stykové linie prostřednictvím svého vzdálenějšího konce spojený s jedním nebo několika dalšími doplňkovými krokovými a hlavovými úseky spojovací struktury, například v konfiguraci zvlněného obrysového profilu nebo profilu pilových zubů, jeden jediný krokový úsek a hlavový úsek struktury obvykle postačuje pro dosažení požadovaných účinků. Z důvodu možnosti redukce vůle a působení klínových účinků ve směru spojování je výhodné vytvořit alespoň profilovaný úsek spojovacích struktur v podstatě paralelní se stykovou linií, a zejména profilované úseky zabírající v bočním opření při působení uvolňovacích a vysouvacích sil ve směru spojování, neboli, nahlíženo z pohledu stykové linie, bližší hlavový úsek. Pro tento účel může sloužit, pokud obsahuje v podstatě přímé úseky, paralelní se stykovou linií, například základna šipkové konfigurace.

Pro vytvoření zkompletovaného spoje je potřeba do spojovacích struktur začlenit jejich jednotlivé členy vytvořené ve dvou strukturních modifikacích a to: v pozitivní strukturní modifikaci, ve které jsou shora popsanými spojovacími strukturami pozitivní fyzicky přečnívající členy, uspo

-7 CZ 295372 B6 řádané na primární nebo sekundární součásti, ke kterým jsou připevněné a se kterými tvoří nedílnou součást; a v negativní strukturní modifikaci, ve které jsou uvedenými spojovacími strukturami vybrání nebo zahloubení, vytvořená v primární nebo sekundární součásti, na které je má být uspořádaná, přičemž uvedené struktury nebo součásti se v častých případech označují, v uvedeném pořadí, také jako samčí (vnitřní zasunovací) a samičí (vnější objímací) struktury nebo součásti. Minimální požadovaný společný rys mezi pozitivními a negativními tvarovými konfiguracemi ve vazební rovině je, pouze to, že negativní struktura musí být dostatečně velká tak, aby do ní bylo možné vyhovujícím způsobem přijímat pozitivní strukturu. Negativní struktura může být však i větší a nemusí nezbytně odpovídat pozitivní struktuře, například z důvodu usnadnění kompletovací montáže, z důvodu kontrolovaného ovládání relativní i absolutní ohebnosti spojovacích struktur, z důvodu ochrany materiálu nebo předmětů obsažených uvnitř nebo z důvodu zajištění odpovídajícího přístupu pro ruční manipulaci nebo příslušného nástroje pro uvolňování a rozpojování spojovacích struktur navzájem spojených součástí. Avšak i v takových případech může být žádoucí vytvořit strukturní modifikace spojovacích členů alespoň s určitými opěrnými nebo dorazovými body, jejichž funkcí je kontrola vůle nebo tolerancí, uspořádaných alespoň ve výhodných shora popsaných vazebních směrech. V mnoha případech se však upřednostňuje vytváření pozitivních a negativních strukturních spojovacích modifikací v podstatě podobných a navzájem si odpovídajících, například z důvodu zajištění maximálně možné pevnosti, výborné tuhosti a nepoddajnosti, a bezpečnosti proti nežádoucímu uvolňování nebo rozpojování.

Na součásti určená pro spojování musí být uspořádaná alespoň jedna spojovací struktura jakékoliv strukturní modifikace, a to buď pozitivní, nebo negativní, i když je v častých případech výhodné uspořádat, symetricky nebo nesymetricky, několik spojovacích struktur na každé ze spojovaných součástí, například z důvodu zdokonalení rovnoměrnosti spoje, zvýšení jeho pevnosti a zlepšení samosvomosti. Ačkoli mohou být pro vytvoření jednotlivých spojovacích členů použity celkově zcela odlišné spojovací struktury všech možných provedení, například z důvodu zajištění specificky požadovaných orientací nebo směrování spojovacích posuvů, je ve většině případů, z důvodu maximálně možného zjednodušení celkového konstrukčního uspořádání nebo možnosti volby provádění montážní kompletace v několika směrech, výhodné použít několika spojovacích členů stejného provedení. V případě uspořádání na každé součásti určené ke spojování několika spojovacích struktur jsou pak možná různá rozmístění pozitivních a negativních strukturních modifikací spojovacích členů. V dalším provedení může být na každé součásti přítomná pouze jedna strukturní modifikace, například pouze negativní spojovací struktura na primární součásti a pouze jedna strukturní modifikace spojovací struktury na sekundární součásti. Na obou součástech mohou být rovněž tak přítomné různé kombinace pozitivních a negativních modifikací spojovacích struktur. Obzvlášť specifikou variantou posledně jmenovaného uspořádání je provedení, ve kterém jsou pozitivní a negativní spojovací struktury na jedné a téže součásti v podstatě identické, což činí, kromě ostatního, součásti určené ke spojování z hlediska spojovacích struktur v podstatě podobné. Výhodné provedení popsaného uspořádání představuje použití takových symetrických spojovacích struktur, ve kterých vzájemné mezerové oddělení dvou vedle sebe uspořádaných pozitivních spojovacích členů tvoří negativní spojovací člen v podstatě téže tvarové konfigurace, například takových jako jsou meandrující obrysový profil, vytvořený vyříznutím, ve kterém se pravidelně opakují identické výstupky s identickými vybráními. A nakonec, dalším možným provedením je vytvoření obou dvou součástí určených ke spojování s jednou a toutéž pozitivní nebo negativní vazební strukturou, které jsou kombinované s vloženým mezikusem, opatřeným dvěma vazebními strukturami komplementárních, navzájem se doplňujících strukturních modifikací, například jako v případě spojování dvou součástí opatřených pouze pozitivními spojovacími strukturami za použití vloženého mezikusu, opatřeného na obou jeho stranách uspořádanými negativními vybráními, nebo spojování dvou součástí opatřených pouze negativními strukturami za použití vloženého mezikusu, opatřeného oboustranně uspořádanými opačnými zrcadlovými pozitivními strukturami, ačkoli v těchto případech může být vložený mezikus nahlížený jako sekundární součást, ke které se připojuje další příslušnou strukturou sekundární součást.

-8CZ 295372 B6

Jak bylo podrobně objasněno shora, právě popsané kritické znaky spojovacích struktur musí být přítomné v alespoň vazební rovině na obou, jak primární, tak i sekundární, součástech. Toto uspořádání umožňuje spojování uvedených součástí takovým způsobem, že se příslušné vazební roviny z hlediska jejich geometrie alespoň přibližně stávají v podstatě paralelní a v přednostním provedení s výhodou splývají do jediné roviny. V případě, kdy vazební roviny vykazují rozšíření ve směru spojování, bude na základě právě popsaného principu spojování prostřednictvím komplementárních spojovacích struktur uspořádaných alespoň ve stykových rovinách zajištěna podpora celkové vazební pevnosti a odolnosti proti uvolňování ve směru spojování, aniž by bylo nutné použít obvykle používané přeplátování spojovacích strukturních členů v laterálním směru normálovém na vazební rovinu. Toto uspořádání může být využitelné například v případě se dvěma spojovacími členy stejné tloušťky pro vytvoření spoje rovnoměrné tloušťky, v případě různé tloušťky spoje, přičemž tato tloušťka není větší než maximální tloušťka členu nebo součásti, a v případě sekundárních součástí jakéhokoli libovolného tvaru spoj využívající celou tloušťku primární součásti pro přechodovou fázi a zajištění pevnosti.

Vyjádřeno jinými slovy, shora popsané výhody vyplývají ze skutečnosti, že popsané kritické pozitivní a negativní spojovací struktury, například takové jako je reliéfní vybrání nebo struktura hlava a krček, budou v případě jejich orientace ve směru spojování ve vazební rovině spadat do jedné a téže linie, plochy nebo roviny. Pozitivní struktury budou fyzicky, prostřednictvím alespoň jednoho svého prvku, přečnívat ve směru spojování z čelního konce nebo okraje součásti určené ke spojování, zatímco negativní struktura, například taková jako je vybrání, bude vnikat ve stejném směru do druhé součásti. Normálně budou takové struktury přístupné na čelních koncích uvedených součástí určených ke spojování jako, v odpovídajícím uspořádání, vystupující prvek a přijímací otvor.

Shora popsané znaky a funkce vazební roviny má zásadní význam použití především v oblasti vytváření spoje pokrývající rozšíření spojovací struktury jednak ve směru spojování, a jednak ve směru stykové linie, přičemž jako druhý zmiňovaný směr zahrnuje několik různě odlišných nebo pravidelně se opakujících spojovacích struktur, jejichž uspořádání bylo podrobně popsáno shora. Vzhledem k uvedenému se pro účely popisu bude touto neboli vazební rovinou, s výjimkou jinak označených nebo identifikovaných rovin, rozumět rovina vymezená v tomto smyslu.

Vazební rovina, popsaná shora, může být rovinná, například tehdy, kdy je styková rovina orientovaná axiálně vzhledem na trubkovitou součást s polygonální tvarovou konfigurací v příčném průřezu a stykovou linií uspořádanou na jedné z jejích přímých bočních stran. Zpravidla je však výhodné, jestliže je vazební rovina zahnutá nebo zakřivená, s výhodou spojitě zakřivená, což může být představovat případ, ve kterém je styková linie axiální stykové roviny umístěná na obvodovou zakřivené nebo zahnuté součásti nebo kdy je, v případě nutnosti, styková rovina kolmá na osu trubkového kusu, protože v tomto případě bude vazební rovina alespoň v určitém rozsahu zakřivená nebo překrývat obvodovou linii, nebo při spojování součásti ve formě plného trubkového kusu, může být vazební rovina uzavřená, například ve válcové konfiguraci.

Spojování spojovacích struktur se může uskutečňovat s ohledem na požadavky navzájem korespondujících struktur několika různými způsoby. Reliéfní vybrání nebo struktury typu hlava a krček jsou navržené a konstrukčně uspořádané tak, aby zabraňovaly nežádoucímu uvolňování ve směru spojování. Nicméně však, tuhá zkompletovaná sestávaje v tomto směru naprosto jedině možná v případě, že členy spojovacích struktur jsou ve směru stykové linie vazební roviny vytvořené jako pružné tak, že umožňují zasouvání pozitivních struktur do odpovídajících negativní struktur prostřednictvím volného přístupu k otevřenému přijímacímu otvoru do vybrání negativní struktury, například prostřednictvím stlačování pozitivní struktury nebo roztahováním negativní struktury za využití plasticity materiálu nebo pružně předepjatých výstupků, které ve svém důsledku umožňují použití zcela uzavřených negativních spojovacích struktur. Přece jenom je však z důvodu co možná maximální pevnosti finálně zkompletované sestavy výhodné, jestliže

-9 CZ 295372 B6 jsou tyto spojovací struktury v podstatě tuhé a nepoddajné pro případ účinného zabraňování deformací ve vazební rovině, což zase, na druhou stranu znamená, že pozitivní a negativní členy spojovacích struktur musí být spojované v laterálním směru vzhledem k vazební rovině, neboli prostřednictvím posuvu, jehož alespoň jedna složka se leží v normálovém směru vzhledem k vazební rovině, a s výhodou takovým způsobem, že jsou navzájem korespondující členy negativních a pozitivních spojovacích struktur přicházejí zaváděné do vzájemného záběru ve v podstatě přímém směru. Uvedená skutečnost zpravidla vyžaduje, aby každá spojovací struktura vykazovala alespoň jednu plochu, která je v podstatě orientovaná paralelně vzhledem k vazební rovině, a která je otevřená nebo umožňuje příjímání dalších spojovacích struktur tak, že příslušné plochy mohou být umístěné vůči sobě ve vzájemné čelní orientaci a poté přemísťovány do vzájemného záběru v normálovém směru vzhledem k vazební rovině. Konkrétně řečeno, je v tomto případě nezbytné, aby vybrání negativní struktury umožňovala přístup v normálovém směru. V případě, kdy jsou jednotlivé členy spojovacích struktur tuhé a znemožňují jejich vychování v normálovém směru vzhledem k vazební rovině, může být shora stanovený základní princip spojování použitý tehdy, jestliže se členy spojovacích struktur určené ke spojování mohou posouvat v normálovém směru tak, aby bylo možné dosáhnout vzájemného záběru těchto struktur prostřednictvím jejich čelních ploch. Tato uvedená skutečnost znamená, že takové spojovací struktury jsou během kompletovací montáže spíše v podstatě nepohyblivé ve směru spojování než ve směru, vykazujícím alespoň jednu ze svých složek orientovanou v normálovém směru vzhledem k vazební rovině. Toto uspořádání je možné snadno dosáhnout buď opatřením pouze jedné jediné spojovací struktury ve spoji, opatřením několika spojovacích struktur na v podstatě rovinné vazební rovině, nebo opatřením vazební roviny bez zakřivení po celé délce stykové linie, protože v posledně zmiňovaných případech mohou být všechny členy spojovací struktury uváděné do vzájemného záběru současně prostřednictvím posuvu v normálovém směru. Jestliže je několik členů spojovací struktury uspořádáno ve vazební rovině vykazující ve stykové linii zakřivení, je provádění kompletovací montáže stále ještě možné v případě, kdy spojovací struktury vystupují ve směru posuvu, například dva opačně uspořádané spojovací členy na trubkovitém kusu s vazební rovinou válcovité konfigurace.

Přednostně používaný způsob uspořádání montážní sestavy pro spojování spočívá ve vytvoření spojovacích struktur, které jsou ohebné, a s výhodou elastické, v normálovém směru vzhledem k vazební rovině, což ve svém důsledku umožňuje jejich boční vychylování směrem vně mimo vazební rovinu a zajišťuje dosažení vysokého stupně jejich přizpůsobivosti při aplikaci. Přestože mohou být takové spojovací struktury spojované způsobem stejným se způsobem popsaným shora v souvislosti s uspořádáním tuhých, nepoddajných spojovacích struktur, bude v tomto případě, například, rovněž tak možné provádět kompletovací montáž prostřednictvím posuvů ve směru spojování. Takové spojování se může uskutečňovat například prostřednictvím vychylování navzájem spárovaných, k sobě přiřazených spojovacích struktur bočně, v laterálním směru, vně mimo vazební rovinu alespoň prostřednictvím průchodu skrze reliéfní vybrání hlavového úseku spojovací struktury, díky kterému se tyto struktury mohou navracet zpět do vazební roviny pro dokončení vzájemného záběru. Ve výhodném provedení nejsou takové struktury pouze ohebné, ale také současně elastické s předpětím orientovaným buď směrem do otevřené a nezasunuté polohy, tj. polohy mimo vzájemný záběr, přičemž v tomto případě může být nezbytné uspořádat do sestavy pojistný kroužek, nebo s výhodou směrem do uzavřené neboli zasunuté polohy, tj. polohy ve vzájemném záběru, což ve svém důsledku poskytuje vhodné západkové vlastnosti a samosvornost. Některé typy spojovacích struktur je možné spojovat dokonce i na zakřivené vazební rovině s jakýmkoliv libovolným zakřivením, přičemž v tomto uspořádání mohou některé ze členů spojovacích struktur sloužit jako pojištění proti uvolňování nebo vysouvání v normálových směrech vzhledem k vazební rovině, což bude podrobně objasněno dále. Alespoň jeden člen z pozitivních a negativních struktur musí být ohebný shora stanoveným způsobem, nebo, alternativně, mohou být ohebné oba dva tyto členy. Pozitivní strukturní modifikace takového členu může být ohebná jako taková sama o sobě, zatímco negativní strukturní modifikace může být vytvořená jako ohebná prostřednictvím poskytnutí odpovídající ohebnosti tělesným strukturám tuto negativní strukturní modifikaci obklopují, neboli materiál, ve kterém je příslušná

-10CZ 295372 B6 struktura, tj. vybrání vytvořená. Požadovaná ohebnost může být zajištěná prostřednictvím ze stavu techniky dostatečně známých způsobů, například volbou odpovídajícího ohebného materiálu, redukcí tloušťky nebo šířky spojovací struktury buď v celém jejím rozsahu, nebo ve specifických úsecích z důvodu kontrolovaného ovládání jeho vychylování do požadovaných poloh, například v těsné blízkosti upevňovacích bodů součástí určených ke spojování. Spojovací struktury se zúženým úsekem vymezeným ve směru stykové linie, například takovým jako je dřík šipky nebo krčkový úsek, automaticky vykazuje určitý stupeň ohebnost s výjimkou, kdy je tato ohebnost účinně neutralizována určitými opatřeními.

Uvedené spojovací struktury tak, jak byly popsány, jsou obecně, díky svým vynikajícím schopnostem, obzvlášť vhodné pro zabraňování uvolňování a vysouvání primární a sekundární součásti ze záběru nebo posuvů či přemísťování jednak ve směru spojování, a jednak v obvodovém směru. Může však být potřebné uspořádat zvláštní opatření pro zajištění zadržování spojovaných součástí ve směru normálovém vzhledem k vazební rovině, neboli směru, který je v popisu zmiňovaný jako třetí směr, přičemž je výhodné, jestliže prostředky zamýšlené pro tento účel zahrnují vazební struktury. Spojovací struktury jsou sami o sobě schopné takové zadržování za určitých podmínek zajišťovat, například v případě více než jednoho spojovacího prvku uspořádaného ve vazební rovině zakřivené podél stykové linie. V případě aplikace na takto vytvořený spoj shora pospaného typu smykové uvolňovací nebo vysouvací síly, působící odděleně na primární a sekundární součásti v radiálním směru, tato síla působí na první spojovací člen, v důsledku čehož změní svou orientaci na orientaci tangenciální, respektive sílu působící v tangenciálním směru nebo alespoň částečně tangenciálním směru, čehož výsledkem je její blokování prostřednictvím druhého spojovacího členu, uspořádaného na zakřivené vazební rovině a opatřeného pouze v těch případech, ve kterých jsou tangenciální směry vzhledem k vazební rovině na prvních a druhých spojovacích členech jiné než paralelní k sobě navzájem. I když pro uvedené účely dostatečně vyhovují již alespoň dva spojovací členy, pokud jsou uspořádané shora objasněným způsobem, je obecně výhodné v případě, kdy se způsob zavádění součástí do vazební spoje ve třetím směru předpokládá, použít alespoň tři a s výhodou více takových spojovacích členů. Jednotlivé různé struktury mohou být umístěné asymetricky, přesto je však výhodné symetrické uspořádání podél stykové linie, například v uspořádání tří spojovacích členů v odstupu 120 stupňů na plném trubkovém kusu.

Kromě toho je výhodné využívat i další doplňkové charakteristické prostředky, jiné než základní spojovací struktury, popsané shora, určené pro zadržování ve třetím směru, a to buď samotné, nebo jako doplněk spojovacích struktur tehdy, kdy jsou uspořádané shora popsaným způsobem. Takové přídavné prostředky mohou být uspořádané buď zcela samostatně jako oddělené od základního trubkového kusu a spojovacích struktur, nebo jako nedílná součást těchto základních struktur. V případě samostatných doplňkových prostředků mohou být jako tyto prostředky použité ze stavu techniky známé fixační, spojovací a montážní prostředky, například takové jako jsou pojistné kroužky, adhezní prostředky a podobně, i když takové prostředky mají tendenci vyvolávat nevýhody obecného charakteru, které byly popsány v úvodní části. Přednostní samostatné doplňkové prostředky představuje použití tuhého vloženého tělesa, uspořádaného ve vnitřním prostoru trubkového kusu a umístěného alespoň v oblasti přítomnosti spojovacích struktur, avšak stím, že se může rozkládat dále v axiálním směru. Pokud toto těleso vykazuje vůli vzhledem k vnitřní stěně trubkového kusu menší než je tloušťka spojovacích členů v radiálním nebo třetím směru, bude výsledkem takového uspořádání účinné zabraňování uvolňování součástí ze záběru ve třetím směru. Tato možnost má specifický význam při takových aplikacích, ve kterých je trubkovitá součást zamýšlená tak, že bude obsahovat určitý předmět, například v případě, kdy tato trubkovitá součást bude tvořit pouzdro předmětu nebo sloužit pro nasazování na objímku a podobně, protože v tomto případě se vazebního spoje dosáhne bez nutnosti uspořádání dalších přídavných prostředků nebo nežádoucích ztrát.

Popsané prostředky pro zadržování ve třetím směru mohou být opatřené jak na primární, tak i na sekundární součásti, i jinak než na spojovacích strukturách. Povrchové plochy těchto součástí

- 11 CZ 295372 B6 mohou být opatřené buď na jedné ze dvou, nebo na obou součástech, které jsou ve finální montážní sestavě určené pro vzájemné přeplátování tak, že tímto přeplátováním eliminují nebo potlačují společné přemísťování příslušných struktur ve třetím směru. Alespoň dvě takové plochy mohou být pro účely zabraňování uvolňování a vysouvání ze záběru v obou směrech smykového působení potřebné. Charakteristickým prostředkem tohoto typu je jeden nebo několik kloubových závěsů, uspořádaných mezi součástmi určenými ke spojování, které zajišťují možnost vyhnout se zcela nezbytnosti použití přeplátování a mohou být jako takové ze stavu techniky známým způsobem vytvořené i v materiálu s redukovanou tloušťkou.

V případě, že spojované součásti vykazují určitý stupeň elasticity, může být funkce kloubového závěsu nahrazená prostřednictvím celkové deformace součásti. Kloubový závěs bude ovlivňovat spojovací posuv tak, že se tento posuv bude uskutečňovat jako natáčecí pohyb kolem jeho osy. Například na trubkovitých součástech mohou být taková přeplátování nebo kloubové závěsy umístěné podél axiální linie obvodu trubkovité součásti v případě, kdy je styková rovina axiální na osu trubkového kusu, a alespoň v jednom bodě na konci obvodu v případě, kdy je styková rovina na osu trubkového kusu kolmá.

Ochrana proti uvolňování ve třetím směru může být rovněž tak zajištěná prostřednictvím odpovídajícího konstrukčního uspořádání samotných spojovacích struktur tak, že tyto spojovací struktury zahrnují další prostředky omezující vzájemný posuv mezi pozitivními a negativními strukturami ve třetím směru. V případě, kdy je vzájemným pohybem mezi spojovacími strukturami posuv laterálním, neboli vzhledem k orientaci vazební roviny posuv v normálovém směru, musí takové struktury zabraňovat tomu, aby se uvedené struktury nemohly posouvat dále než to vyžaduje příslušné zasunutí do vzájemného záběru. Toto může být obecně dosaženo dokonce i v případě velmi tenkých součástí, určených ke spojování, prostřednictvím dorazových ploch, umístěných buď na vzdálenějším, nebo bližším konci, nahlíženo ve směru laterálního posuvu, každé spojovací struktury. Uvedené dorazové plochy mohou být uspořádané vně mimo vnitřní nebo vnější obvodové okraje spojovaných součástí způsobem podobným přeplátování, který může být, obzvláště v případě součástí různých tlouštěk, uskutečňovaný aniž by docházelo ke změny pevnosti a rozměrů v bočním směru, pokud jsou tyto struktury opatřené v okrajových oblastech silnějších součástí. Obecnou metodou zajišťování dorazových ploch, kterou je možné pro tento účel použít aniž by bylo nutné zvětšovat příčné rozměry příslušných součástí, je využití tloušťky spojovacího výstupku, neboli jeho rozšíření v normálovém směru vzhledem k orientaci vazební roviny, nebo v souvislosti s uváděnými skutečnostmi, ve třetím směru. Tloušťka spojovacího členu může být pro tento účel využitá prostřednictvím vytvoření alespoň části tvarové konfigurace spojovacího členu ve vazební rovině se zužujícím se profilem, například přímým zešikmeným tvarovým profilem, zakřiveným profilem nebo tvarovým profilem pilových zubů, který při posuvu ve třetím směru prochází v obecném úhlu vzhledem ke třetímu směru, zužuje se a zajišťuje vytváření klínového účinku, nebo s rovinným tvarovým profilem v případě terasovitě uspořádaných ploch, a zajišťuje takto dosažení dorazového účinku na spojovací člen v požadované úrovni ve třetím směru. Zužující se charakter tvarové konfigurace spojovacího členu musí být opatřený alespoň na jedné, pozitivní nebo negativní, spojovací struktuře, přičemž je však, z důvodu co možná nejlepšího využití účinku styku dorazových ploch, výhodné jeho opatření na uvedených strukturách.

Tloušťka spojovacích struktur může být kromě blokování posuvu proti uvolňování ve třetím směru využitelná ještě pro další účely. Vzdálenější, nahlíženo ve směru posuvu v normálovém směru vzhledem k orientaci vazební roviny během zasouvání, plocha pozitivního spojovacího členu může být za účelem dosažení jeho samostředění ve vybrání negativního spojovacího členu v případě zavádění pozitivní struktury do negativní struktury, vytvořená s vnější tvarovou konfigurací danou zahrocením do špičky nebo zužováním se do úkosu, v jednom nebo ve dvou směrech, takovým jako je například tvarová konfigurace přídě lodního trupu. Podobně může být spojovací člen vytvořený s vnější tvarovou konfigurací danou obrysovým profilem rozšiřujícím se směrem k bližší ploše vybrání, a případně se rozšiřující se rovněž tak směrem k jejímu otevře

- 12 CZ 295372 B6 nému přístupovém otvoru na okraji součásti za účelem podporování vzájemného společného vystřeďování součástí během montážní kompletace. Alternativním cílem využití tloušťky spojovací struktury je zajištění jejích západkových vlastností pro zabránění uvolňování a vysouvání spojovacích členů ze záběru po vytvoření a dokončení spoje, například prostřednictvím opatření ploch rozšiřujících se nebo vy dutých ve směru posuvu, který může být významný například vpřípadě použití samostatné vložené součásti se spojovací strukturou v případě, ve kterém nejsou spojovací členy elastické, ale musí být zadržované fyzicky prostřednictvím mechanických prostředků, nebo v případě použití přídavných prostředků pro zadržování spojovacích členů ve třetím směru. A konečně, implicitní neboli samozřejmě předpokládanou možností je zcela přirozeně možnost vytvořit spojovací člen s obrysovým profilem v podstatě přímým ve směru posuvu, například pro umožnění volného montážního kompletovacího posuvu smykového typu, popsaného shora, nebo pro blokování těch sil, respektive složek těchto sil, orientovaných ve směru vazební roviny, například paralelních se stykovou linií nebo se směrem spojování, transformovat se na sílu vyvolávající vychylování spojovacích struktur v bočním směru, pokud to není vyloženě zamýšlené nebo žádoucí. Kromě toho je možné různé, navzájem odlišné typy konstrukčních uspořádání navzájem kombinovat a například do úkosu se zužující plochy mohou být využité všude tam, kde se z důvodu udržování vzájemného navádění s dalšími členy spojovacích struktur v přímém směru shora popsaným způsobem vyžaduje anulování působení shora zmiňovaných vychylovacích sil. Spojovací struktury mohou zahrnovat další součásti, například takové jako jsou uchopovací rukojeť, otvor nebo vybrání pro manuální přístup nebo vkládání nástroje pro účely uvolňování a rozpojování spojených součástí a podobně.

Ačkoli může obrysový profil spojovací struktury ve směru tloušťky, neboli ve směru normálovém vzhledem k orientaci vazební roviny, vykazovat jakoukoliv tvarovou konfiguraci, například rotačně symetrickou strukturu typu hlava a krček, například takovou jako je kulová hlava a válcový krček, je výhodné, jestliže jsou spojovací struktury obecně rovinné a vykazují maximální šířku ve směru stykové linie vazební roviny, přičemž tato šířka je větší než maximální tloušťka v normálovém směru vzhledem k této vazební rovině. S výhodou je poměr šířky ku tloušťce větší než 1,5, a přednostně větší než 2. Absolutní velikostní rozměry jsou charakteristicky striktně závislé na povaze a účelu použití příslušných spojovaných součástí, takže obecné pravidlo pro jejich volbu nebylo stanoveno.

Spojovací struktury mohou být vytvořené z jakéhokoliv pro uvedené účely použitelného materiálu, například takového jako je kov, sklo nebo plastická hmota. Jak již bylo zmiňováno shora, musí být těmito materiály v případě použití spojovacího způsobu smykem tuhé nepoddajné materiály nebo v případě použití přídavných, polohu zajišťujících prostředků během kompletovací montáže materiály měkké a poddajné. S výhodou jsou alespoň jedna, a přednostně obě dvě modifikace spojovacích struktur, z důvodu zajištění možnosti použití způsobu spojování prostřednictvím bočního vychylování těchto struktur vytvořené z elastického materiálu, přičemž v tomto případě je přednostně používaným materiálem plastická hmota, například polymethylmethakrylát, polykarbonát, polyolefíny, polystyren, polyester a podobně. Spojovací struktury mohou být vyráběné odděleně od součástí určených ke spojování, přičemž však s výhodou alespoň spojovací struktury, uspořádané na primární součásti určené ke spojování jsou vytvořené v integrálním celku s touto součástí a přednostně jsou v integrální celku s příslušnými spojovanými součástmi vytvořené obě knim přiřazené spojovací struktury. V případě vytváření spojovacích struktur v integrálním celku se spojovanou součástí je s výhodou pro uvedené účely použitým materiálem plastická hmota, jejíž konkrétní příklady byly uvedeny shora, a použitým způsobem jejího zpracování může být jakýkoliv ze stavu techniky známý typ lisování plastických hmot, ačkoli může být pro tento účel rovněž tak použité tvarování, zpracovávání vystřihování, obrábění, zejména frézování, děrování, ražení a podobně.

Různé způsoby montážního kompletování spojovacích struktur byly popsány shora v souvislosti s různými jednotlivými typy posuvů součástí, určených ke spojování, a spojovacích struktur. Obecně je způsob spojování založený na principu přednostně využívaného bočního vychylování

-13 CZ 295372 B6 elastických spojovacích členů a spojovacích posuvech ve stanoveném směru spojování. Pro zajištění mobility a flexibility finálně zkompletované sestavy je možné použít neidentické pozitivní a negativní tvarové konfigurace. Například, jestliže je negativní hlavový úsek ve směru spojování větší než pozitivní hlavový úsek, zatímco je současně negativní krčkový úsek kratší než pozitivní krčkový úsek, bude finálně zkompletovaný spoj umožňovat přímočarý vratný posuv spojených součástí mezi dvěma krajními polohami. V případě provedení s přizpůsobenými šířkami spojovacích struktur ve směru stykové linie podobným, respektive stejným způsobem je možné dosáhnout úhlového nebo laterálního přemísťování těchto součástí mezi dvěma krajními polohami. Ve většině případů se však upřednostňuje v podstatě tuhé spojení a přípustné tolerance ve zmiňovaných směrech musí být velmi malé nebo nulové. Každá součást určená ke spojování vykazuje obecně okraj nebo čelní konec, a korespondující stykovou rovinu, orientovanou čelně vzhledem ke druhé součásti montážní sestavy, přičemž je možné spojovací struktury uspořádat takovým způsobem, že ve finálně zkompletovaném spoji se nachází mezi těmito okraji mezera a proto jsou stykové roviny navzájem oddělené. Ve většině případů je však výhodné taková uspořádání spojovacích struktur, která zajišťují umístění čelních konců nebo okrajů v těsné blízkosti nebo s výhodou alespoň v určitém částečném vzájemném bočním opření například tak, že se příslušné stykové roviny alespoň dotýkají a s výhodou navzájem se překrývají a příslušné stykové linie splývají do jediné.

Základní principy spojování podle předloženého vynálezu mohou být využité v jakékoliv aplikaci, ve které je žádoucí zužitkování jeho pospaných výhod. Jak již bylo zmiňováno v úvodní části popisu, spočívá specifický význam předloženého vynálezu v tom, že vyhovuje vysokým nárokům a požadavkům z hlediska použití. Jedním z přednostních použití představuje případ, ve kterém primární a sekundární součást tvoří pouzdro, s výhodou obecně válcovité pouzdro, a to zejména takové pouzdro, které sestává nebo obsahuje tuhé, nepoddajné součásti. Tyto tuhé, nepoddajné součásti mohou zase představovat pouzdro pro ukládání příslušného obsahu, například takového jako jsou léčebné preparáty nebo prekurzory pro takové preparáty. Uvedenými tuhými součástmi mohou s výhodou být ampule nebo patrony pro injekční stříkačky, obsahující jeden nebo několik pístů pro přemísťování jejich obsahu, přičemž v tomto případě může takové pouzdro obsahovat vstupní otvor pro plunžrový píst, a případně otvor pro připevnění výstupního prostředku, například jehly. Předložený vynález byl úspěšně využit například při výrobě pouzdra pro skleněné ampule patronového typu, do kterých se ukládají léčebné preparáty, určené pro použití v kombinaci s aplikačním přístrojem, například takovým, který je podrobně popsaný v současně projednávané a dosud nerozhodnuté patentové přihlášce SE 9602611-7 téhož přihlašovatele, která se tímto začleňuje do odvolávek předloženého vynálezu, obsahující dávkovači mechanismus pro požadované dávkování obsahu ampule. Ve zde zmiňovaném patentu popsané aplikaci jsou právě využité některé z výhod, poskytující předložený vynález. Mezi tyto výhody patří především částic prostá a čistá výroba a kompletovací montáž, samočinné západkové konstrukční uspořádání, uzavření příslušných prvků do pouzdra, vytvoření neuvolnitelného spojení a uzavření příslušných součástí s výjimkou zřetelně viditelných porušení, úhlové spojování umožňující použití závitového záběru nosiče jehly a závitem opatřeného mechanismu plunžrového pístu, stálé, neproměnné vnější rozměry pro miniaturizovaný dávkovači mechanismus, které výslovně umožňují přemísťování mezi aplikačním přístrojem a patronou v axiálním směru, jednotné lisování nebo tvarování pro zajištění vytvoření všech zcela nezbytných vodicích a upevňovacích struktur pro dávkovači mechanismus a podobně. Alternativně nebo kromě toho mohou být základní principy spojování podle předloženého vynálezu rovněž tak použité pro připevňování uvedených ampuli k dávkovacímu aplikačnímu přístroji, například k jeho plášti nebo k jeho dávkovacímu mechanismu, přičemž v tomto případě a z hlediska předloženého vynálezu může být patronová ampule brána do úvahy jako primární součást a dávkovači aplikační přístroj jako sekundární součást.

Přehled obrázků na výkresech

Předložený vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím dále uvedených příkladů jeho konkrétních provedení ve spojení s připojenou výkresovou dokumentací, ve které představuje:

- 14 CZ 295372 B6

Obr. 1 pohled na dvě trubkovité součásti spojené v axiální stykové rovině ve schematickém znázornění;

Obr. 2 pohled na dvě trubkovité součásti spojené ve stykové rovině, kolmé na osu trubkového kusu ve schematickém znázornění;

Obr. 3A až 3F různá alternativní provedení spojovacích struktur ve schematickém znázornění;

Obr. 4A až 4D spojovací strukturu, znázorněnou na obr. 3C, v pohledu v řezu, znázorňující její různé tvarové konfigurace z hlediska proměnlivého rozsahu tloušťky;

Obr. 5A a 5B spojovací strukturu, znázorněnou na obr. 3C, v čelním pohledu, znázorňující její různé tvarové konfigurace z hlediska proměnlivého rozsahu tloušťky;

Obr. 6A až 6C provedení spojovaných součástí ve formě uchopovací rukojeti, respektive uzávěru, znázorněném v pohledu na obr. 6A, a trubkovité objímky, znázorněné v pohledu na obr. 6B, vzájemně spojitelných za vytvoření pouzdra pro patronu, jejíž funkční součásti jsou podrobně znázorněné na obr. 6C v pohledu v řezu; a

Obr. 7A a 7B provedení dvou trubkovitých součástí v pohledu a v řezu, vzájemně spojitelných za vytvoření pouzdra pro patronu podobného pouzdru z obr. 6.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 připojené výkresové dokumentace jsou znázorněné dvě trubkovité součásti ve formě v podélném směru na poloviny rozdělené trubkovité součásti 1, Γ, spojené do plného trubkového kusu s osou 2, uspořádanou v teoretické stykové rovině 3, ve které zároveň leží dvě stykové linie 4 a 4'. Spojovací struktury 5, 5' ve tvarové konfiguraci soustavy schematicky naznačených šipek se rozkládající ve v podstatě shora definovaném směru spojování. Pozitivní spojovací struktury 5 jsou uspořádané jako vystupující ze stykové linie 4 poloviny rozdělené trubkovité součásti 1, V ze stykové linie 4' poloviny rozdělené trubkovité součásti Γ. Negativní spojovací strukturní vybrání jsou uspořádaná na trubkovité součásti 1 na stykové linii 4' a na trubkovité součásti Γ na stykové linii 4. Pozitivní a negativní spojovací struktury jsou znázorněné ve smontovaném stavu v zakřivených vazebních rovinách 6, 6', které jsou nahrubo vymezené prostřednictvím přerušovaných čar 7, 7'. Z uvedeného obr. může být seznatelné, že styková linie 4 je přítomná v obou, a to jak ve stykové rovině 3, tak i v zkřivené vazební rovině 6 a že, současně, styková linie 4 je přítomná jednak ve stykové rovině 3, a rovněž tak v zakřivené vazební rovině 6'. Za účelem kompletovací montáže a demontáže plného trubkového kusu se dílčí trubkovité součásti 1, Γ přemísťují smykovým posuvem, naznačený prostřednictvím šipek 8, 8' v rozsahu odpovídajícím alespoň tloušťce spojovacích členů v těchto směrech. Tato možnost je využitelná rovněž tak pro úplně tuhé, zcela nepoddajné spojovací členy. Alternativně se může kompletovací montáž plného trubkového kusu uskutečňovat prostřednictvím přemísťování trubkovité součásti 1_, V směrem k sobě navzájem, jak je na obr. naznačeno prostřednictvím navzájem opačných šipek 9, 9', orientovaných ve shora definovaném směru spojování. Za tohoto stavu je výhodné, jestliže jsou spojovací struktury vytvořené jako ohebné tak, že výslovně umožňují boční vychylování v normálovém směru vzhledem k příslušným vazebním rovinám 6, 6' během průchodu pozitivního hlavového úseku schematické šipky do negativního hlavového úseku schematické šipky, kde tyto navzájem komplementární struktury mohou zapadat do záběru, s výhodou prostřednictvím ohebného pružného zadního úseku, uspořádaného v blízkosti vazební roviny. V alternativním neznázorněném provedení je jedna z vazebních rovin zcela vynechaná, například vazební rovina 6' včetně její spojovací struktury 5' a stykové linie 4', a je nahrazena rovinou buď s kloubovým závěsem, nebo vůbec ničím a je pouze spojitou součástí trubkového kusu tak, že dvě trubkovité součásti 1,1'jsou ve skutečnosti součástmi jedné a téže trubkovité struktury. Montáž a demontáž zbývající spojovací struktury 5, nacházející se na stykové linii 4 ve vazební rovině 6 se za tohoto stavu může uskutečňovat prostřednictvím natáčivého pohybu kolem kloubového závěsu nebo,

- 15 CZ 295372 B6 v případě jeho nepřítomnosti, prostřednictvím zužitkovávání ohebnosti vlastního materiálu trubkovitý součástí jako takového. Kromě toho je při použití této alternativy spojování výhodné, jestliže jsou spojovací struktury vytvořené jako ohebné, jak byl podrobně popsáno shora. Ohebnost spojovací struktury může být zajištěna prostřednictvím vytvoření buď pozitivní spojovací struktury jako ohebné, materiálu uspořádaného mezi a obklopujícího negativní spojovací strukturu, nebo obou těchto struktur.

Na obr. 2 připojené výkresové dokumentace jsou znázorněné dvě trubkovité součásti ve formě dvou trubkových součástí 21, 21', spojených do celé trubky s osou 22, uspořádanou v teoretické stykové rovině 23, ve které leží jediná uzavřená kruhová styková linie 24. Spojovací struktura ve formě navzájem opačných a spárovaných dvojic schematických šipek 25, 25' se rozkládá ve v podstatě shora definovaném směru spojování. Pozitivní spojovací struktura 25 jsou uspořádané jako vystupující ze stykové linie 24 trubkové součásti 21 a spojovací struktura 25' z trubkové součásti 21'. Korespondující negativní spojovací strukturní vybrání jsou uspořádaná na součástech 21, 21' a rozkládají se směrem ze stykové linie 24. Ve znázorněném provedení vykazují obě součásti 21, 21' jak pozitivní, tak i negativní struktury, ačkoli je rovněž tak možné vytvořit i takové provedení, ve kterém každá z uvedených součástí vykazuje pouze jedinou modifikaci spojovací struktury 25, což je příkladně, prostřednictvím pouze v obrysu přerušovanou čárou znázorněných šipek, naznačených jako zrcadlově obrácené šipky, naznačeno na obr. Pozitivní a negativní spojovací struktury jsou znázorněné ve smontovaném stavu v zakřivené závěrné vazební rovině 26 prstencovité konfigurace, nahrubo vymezené prostřednictvím přerušovaných čar 27, 27'. Styková linie 24 se nachází v obou, a to jak ve stykové rovině 23, tak i ve vazební rovině 26. Za účelem kompletovací montáže a demontáže plného trubkového kusu mohou být trubkovité součásti 21, 21' přemísťovat za použití smykového posuvu, naznačeného prostřednictvím šipek 28, 28' v rozsahu odpovídajícím alespoň tloušťce spojovacích členů v těchto směrech, opatřených pouze na jediné ze spojovacích struktur 25, 25' nebo pokud je alespoň spojovací struktura 25 je ohebná tak, že výslovně umožňuje boční vychylování v radiálním směru až do dosažení vzájemného záběru pozitivní a negativní spojovací struktury. Tato možnost je využitelná rovněž tak pro úplně tuhé, zcela nepoddajné spojovací členy. Alternativně, a přednostně, se může kompletovací montáž plného trubkového kusu uskutečňovat prostřednictvím přemísťování součástí 21, 21' směrem k sobě navzájem, jak je na obr. naznačeno prostřednictvím navzájem opačných šipek 29, 29', orientovaných ve shora definovaném směru spojování. Za tohoto stavuje výhodné, jestliže jsou spojovací struktury vytvořené jako ohebné tak, že výslovně umožňují boční vychylování ve normálovém směru vzhledem k příslušné vazební rovině 26 během průchodu pozitivního hlavového úseku schematické šipky do negativního hlavového úseku schematické šipky, kde tyto navzájem komplementární struktury mohou zapadat do záběru, s výhodou prostřednictvím ohebného pružného zadního úseku, uspořádaného v blízkosti vazební roviny. V případě, že jsou přítomné obě navzájem opačně uspořádané spojovací struktury 25, 25', slouží takové konstrukční uspořádání pro zabránění případného uvolňování nebo rozpojení spoje nikoliv pouze v obvodových směrech ve směru spojování, ale současně i ve třetím neboli normálovém směru vzhledem k vazební rovině nebo v radiálních směrech. Jestliže například dojde k působení smykové uvolňovací síly, naznačené prostřednictvím šipek 28, 28', bude tato síla působit v opačném smyslu prostřednictvím spojovacích struktur 25, ale nikoliv prostřednictvím spojovacích struktur 25'.

Obr. 3A až 3F připojené výkresové dokumentace znázorňují schematicky různá alternativní provedení spojovacích struktur. V případě všech na obr. znázorněných provedení se předpokládá, že horní součást 31 je vazebně spojená se spodní součástí 31' podél stykové linie 34· To, co je znázorněné na každém obr. může být nahlíženo jako alespoň část vazební roviny 36, ačkoli se taková vazební rovina může rozkládat dále ve větším rozsahu ve směru stykové linie. Vazební rovina 36 může být rovinná, jak může být seznatelné z tohoto příkladné provedení, ve většině konstrukčních aplikací je však zakřivená, a to buď ve směru spojování, jak může být seznatelné ze znázornění na obr. 1, a zde naznačeno prostřednictvím šipky 32, nebo ve směru stykové linie, jak je příkladně ilustrováno na obr. 2, a zde naznačeno prostřednictvím šipky 33. Na obr. 3 A jsou

-16CZ 295372 B6 vazebními strukturami 35, 35' jednoduše konfigurované výstupky s konstantní šířkou ve směru stykové linie 34, avšak jak ve směru stykové linie, tak ve směru spojování zešikmené a za vytvoření reliéfního vybrání zachycujícího působení smykových uvolňovacích sil ve směru stykové linie, naznačeného prostřednictvím šipek 37, 37'. Pokud jsou v uspořádání přítomné pouze spojovací-struktury s v podstatě stejným nebo podobným zešikmením, například takových, které jsou naznačeny prostřednictvím dvou vazebních struktur 35, mohou být pak součásti 31, 3Γ navzájem spojované prostřednictvím v podstatě stejně šikmo orientovaného posuvu, naznačeného prostřednictvím šipky 38, přičemž tento posuv je přímý, zakřivený nebo otáčivý v závislosti křivosti konfigurace vazební roviny tak, jak bylo popsáno shora. V případě, že se kromě popsaných struktury v uspořádání vyskytují ještě další spojovací struktury, vykazující odlišné zešikmení tak, jak je naznačeno prostřednictvím jediného spojovacího členu vazební struktury 35'. bude zasouvání a uvolňování struktur prostřednictvím šikmo orientovaných posuvů samo o sobě nemožné. Obecně řečeno, všechny spojovací struktury na obr. 3A až 3F je možné navzájem spojovat prostřednictvím vzájemného posuvu součástí 31, 31' smykového typu ve směrech kolmých na rovinu obr., závislého na obloukovém zakřivení vazební roviny 36, což bylo podrobněji popsáno v souvislosti s obr. 1 a 2, nebo prostřednictvím posuvů ve směru šipek 37, 37' spojování prostřednictvím využití ohebnosti pružných spojovacích členů schopných vychylovat se bočně v uvedeném laterálním směru.

Na obr. 3B připojené výkresové dokumentace jsou spojovacími strukturami struktury typu hlava a krček, vykazující ve směru stykové linie rozšířený hlavový úsek vazební struktury 35 a zúžený krčkový úsek vazební struktury 35'. Uvedené vazební struktury jsou v tomto případě symetrické v tom smyslu, že interval mezi dvěma navzájem přilehlými pozitivními spojovacími členy tvoří negativní spojovací člen téže tvarové konfigurace, avšak zrcadlově obrácený, jako pozitivní spojovací člen tak, že se zkompletovaný stykový obrysový profil spoje bude pravidelně klikatit neboli meandrovat, a spojované součásti 31, 31' budou na stykové linii vykazovat symetrické okraje nebo boční konce.

Na obr. 3C připojené výkresové dokumentace jsou znázorněné spojovací struktury vykazující rovněž tak hlavový úsek vazební struktury 35 a krčkový úsek vazební struktury 35', avšak v tomto případě s vystupujícími zaoblenými hlavami vazební struktury 35, které usnadňující kompletovací montáž. Tyto spojovací struktury jsou symetrické ve stejném smyslu jako předcházejícím případě, popsaném v souvislosti s provedením znázorněném na obr.3B.

Na obr. 3D připojené výkresové dokumentace znázorněné spojovací struktury vykazují také hlavový úsek vazební struktury 35 a krčkový úsek vazební struktury 35'; tyto struktury jsou však obecně konfigurované ve tvaru šipek, které vykazují další usnadňování kompletovací montáže. Ačkoli tyto struktury nejsou symetrické ve shora zmiňovaném smyslu, je v tomto případě příkladně znázorněno, že obě spojované součásti, to je součást 31 i součást 3Γ, mohou být opatřené oběma, a to jak pozitivní, tak i negativní, spojovacími strukturami. Jak může být ze zmiňovaného znázornění seznatelné, vykazuje základna šipky, tj. úsek šipky uspořádaný v těsné blízkosti nebo v podstatě přímo na stykové linii, úseky paralelní s touto stykovou linií, což ve svém důsledku zajišťuje dosažení velmi tuhého bočního opření spojovacích členů, působícího proti smyslu působení smykových uvolňovacích nebo rozpojovacích sil ve směru spojování.

Na obr. 3E připojené výkresové dokumentace je znázorněná přednostní spojovací struktura šipkového typu, vykazující hlavový úsek vazební struktury 35 a krčkový úsek vazební struktury 35', která vykazuje shora zmiňovanou symetrickou modifikaci ve stykové rovině.

Na obr. 3F připojené výkresové dokumentace vykazují obě spojované součásti 31, 31' pouze negativní spojovací struktury, které jsou navzájem spojené prostřednictvím vložených mezikusů 39, vykazujících dvě navzájem protilehlé pozitivní spojovací struktury obecně šipkového tvaru.

- 17CZ 295372 B6

Obr. 4A až 4D připojené výkresové dokumentace představují schematické znázornění spojovací struktury, znázorněné na obr. 3C, v pohledech v příčném řezu, příkladně ilustrujících různé alternativní tvarové konfigurace z hlediska změny velikosti tloušťky této struktury. Na uvedených obr. představuje vztahová značka 41 pozitivní spojovací strukturu, opatřenou na své levé straně rozšířeným hlavovým úsekem 44, a vztahová značka 42 negativní spojovací strukturu, vykazující na své pravé straně vybráním se zúženým krčkem 43. Ve všech uvedených obr. jsou pozitivní a negativní spojovací struktury určené pro vzájemné spojování ve směru šipek 45, 45', přičemž tento směr představuje buď směr smykového montážního kompletovacího posuvu, který byl podrobně objasněný shora, nebo směr, ve kterém poslední část kompletovacího montážního posuvu zahrnuje boční vychylování spojovací struktury ještě před jejím navracením do původního tvaru a zapadnutím do záběru, představující dokončení kompletovací operace. Na obr. 4A je velikost tloušťky jednotlivých členů spojovacích struktur představovaná prostřednictvím jejich navzájem spárovaného zeslabujícího se příčného průřezu tak, aby k dosedání čelních ploch 46, 46' spojovacích členů docházelo až v poslední fázi kompletovacího posuvu, uskutečňovaného ve směru, naznačeném prostřednictvím šipek 45, 45'. Toto uspořádání čelních ploch může sloužit jako doraz proti dalšímu posuvu ve třetím, shora zmiňovaném směru, avšak s tím, že přední zešikmená čelní plocha 46 pozitivní spojovací struktury může, kromě toho, současně také usnadňovat boční vychylování ohebného spojovacího členu během prvních fází montážního kompletovacího posuvu ve směru spojování. Na obr. 48 jsou přední zešikmené čelní plochy 46, 46' vymezené zužujícím se průřezem v převrácené zrcadlové konfiguraci, vzhledem ke konfiguraci z obr. 4A, kterou je možné používat pro zajištění odpovídajícího západkového záběru jako pojistky proti nežádoucímu uvolňování spoje po případném překonání vstupního odporu při kompletovací montáži. Obr. 4C znázorňuje oboustranně se zužující se průřez, tvořící navzájem spárované do špičky zkosené úseky, ohraničené velikostí tloušťky spojovacích struktur, které mohou po překonání vstupního odporu při kompletovací montáži sloužit pro účinné zabraňování posuvů v obou laterálních směrech. Obr. 4D znázorňuje spojovací struktury opatřené rovinnými dorazovými plochami, které slouží pro zabraňování dalšího možného pohybu orientovaného kolmého na stykovou rovinu po uvedení příslušné spojovacích struktur do vzájemného západkového záběru. Ačkoli může být uspořádání rovinných dorazových ploch s jediným dorazem postačující, jsou v příkladném zobrazení znázorněné tyto dorazy, respektive dorazové plocha, dvě. První dorazová plocha 47, uspořádaná na součásti 41 s pozitivní spojovací strukturou, je určený pro zavádění do vzájemného styku a boční opření na dorazové ploše 47', uspořádané na součásti 42 s negativní spojovací strukturou, přičemž tato dorazová plocha 47' je opatřená prostřednictvím výřezu na součásti 42 pro účely zachovávání odpovídajících rozměrů v příčném směru. Druhá dorazová plocha 48', uspořádaná na součásti 42 s negativní spojovací strukturou zajišťuje vytvoření dorazu proti komplementární dorazové ploše 48, nacházející se na součásti 41 s pozitivní spojovací strukturou, přičemž při tomto uspořádání dorazové plochy 48' na této ploše spočívá zvnějšku součást standardní tlouŠťky-tyto součásti ohraničující. Kromě těchto mohou být opatřené další výřezy a dorazové plochy tak, že tvoří například v příčném průřezu terasovité uspořádání. Dorazové plochy typů, znázorněných na obr. 4D, mohou být opatřené rovněž tak i na provedeních podle na obr. 4A a 4B, přičemž při tomto uspořádání slouží pro účely kontrolovaného ovládání laterálních posuvů. Z uvedeného musí být zcela zřejmé, že kromě shora zmiňovaných a na obr. znázorněných provedení mohou být pro další různé součásti se spojovacími strukturami použité různé další modifikace a kombinace uvedených tvarových a obrysových konfigurací. Rovněž tak mohou vykazovat jakoukoliv další, jinou než přímou a pro uvedené účely použitelnou tvarovou a obrysovou konfiguraci, například zakřivenou konfiguraci, konfiguraci ve tvaru zubů pilového listu, nebo terasovitě odstupňovanou konfiguraci.

Obr. 5A a 58 připojené výkresové dokumentace znázorňují spojovací strukturu, znázorněnou na obr. 3C, v čelním pohledu, příkladně ilustrujícím různé alternativy tvarových a obrysových konfigurace průběhu velikosti tloušťky této struktury, nahlíženo v pohledu zepředu. Na obr. uvedená vztahová značka 51 indikuje jednu ze součástí určených ke spojování, ze které směrem k pozorovateli vystupuje pozitivní spojovací struktury 52. V rozsahu své tloušťky spojovací struktura 52 vykazuje směrem dolů postupně zešikmené boční stěny 53, zužující se směrem do

-18špičky 54· Uvedené konstrukční uspořádání může sloužit pro usnadnění samostředění vzájemné polohy pozitivních a negativních spojovacích struktur v případě, kdy jsou během montážního kompletování přiváděné do vzájemného styku, a to buď prostřednictvím spojovacího posuvu smykového typu, nebo prostřednictvím na bočního vychylování s tím, že v posledně zmiňovaném případě může být zúženým krčkovým úsekem protilehle uspořádaná vodicí struktura. Obr. 58 představuje v podstatě podobné konstrukční uspořádání, které však vykazuje zakřivené boční otHBiji 55 a linii 5i indikujicí, le m přední celní konec mía rovné) tok směrem domdii rozšiřovat a tftto vytaň® M podobný ůto® i obr. 4Λ, tak. Ic tvoří těleso s tvarovou toníi· gurací typu přídě lodního trupu. Uvedená vodicí struktura může být takto přítomná na celé délce spojovací struktury, nebo může být omezená pouze na její přední část, což znamená, že ve zbylé části vykazuje normálové obrysové plochy z důvodu vyhnutí se možnému přemísťování příslušných členů spojovacích struktur během působení sil při jejich uvádění do vzájemného styku a směrování do stykové linie.

Obr. 6A až 6C připojené výkresové dokumentace představují konstrukční provedení, ve kterém jsou využité základní principy a charakteristické znaky předloženého vynálezu a které je obecně popsané v patentovém dokumentu U S 5 435 076, případně v patentovém dokumentu EP 596 089, které se tímto začleňují do odvolávek. Obecně řečeno, jsou uchopovací rukojeť, resp. uzávěr, znázorněný na obr. 6A, a trubkovitá objímka, znázorněná na obr. 6B, navzájem spojené za vytvoření opláštění dvoukomorové patrony, znázorněné v sestaveném stavu včetně jejích funkčních součástí na obr. 6C. Na obr. 6A označuje vztahová značka 60 uchopovací uzávěr opatřený křídlovou opěrou 61 pro funkční účely s okrajem nebo čelním koncem 62 prstencovitého tvaru, sloužící pro uvádění do opěrného záběru s trubkovitou objímkou. Z prstencovitého okraje vystupují čtyři pozitivní spojovací struktury 63 šipkovité tvarové konfigurace, uspořádané symetricky po obvodu uvedeného prstencovitého okraje. Pozitivní spojovací struktury 63 jsou směrem dovnitř zakončené dorazovými plochami 64, které slouží pro poskytování vedení a směrování kompletovacího posuvu a pro podporování stability uložení. Trubkovitá objímka, znázorněná na obr. 6B, je na svém horním konci neboli okraji pro uvádění do opěrného záběru s prstencovitým čelním koncem 62 uchopovacího uzávěru, opatřená čtyřmi vybráními, která tvoří doplňkové struktury pozitivním spojovacím strukturám 63 v konfiguraci k nim přičleněných protikusů negativních spojovacích struktur šipkovitého tvaru. Mezilehlé členy 67, nacházející se mezi dvěma po sobě následujícími členy negativní spojovací struktury 66 mohou být pokládány ze členy komplementární a navzájem se doplňující se členy pozitivní spojovací struktury. Spodní konec trubkovité objímky 65, jak může být seznatelné ze zmiňovaného obr. 6B, vykazuje vnitřní opěrnou prstencovitou plochu 68 pro uložení patrony a je opatřený vnějším závitem 69 pro připevnění jehly nebo jakýchkoliv dalších a pro uvedené účely použitelných výstupních prostředků patrony. Uchopovací uzávěr 60 může být s trubkovitou objímkou 65 zkompletovaný prostřednictvím vzájemného zasouvání navzájem koaxiálních součástí do sebe, po předběžném vystředění členů pozitivní spojovací struktury 63 šipkovité konfigurace s vybráními negativní spojovací struktury 66 šipkovité konfigurace a po mírném a opatrném nasunutí dorazových ploch do vnitřního prostoru trubkovité objímky 65. Při aplikaci působící axiální síly na členy šipkovité dochází ke vzájemnému působení šipkovitých hlav s komplementárními šipkovitými vybráními, přičemž dochází k vychylování pozitivních spojovacích struktur 63 směrem dovnitř a/nebo k vychylování mezilehlých členů 67, nacházejících se mezi negativními spojovacími strukturami 66 směrem vně pro umožnění průchodu širokých šipkových hlav pozitivní spojovací struktury 63 pod zúženými šipkovými vybráními negativní spojovací struktury 66 až do té doby, dokud se vychýlené členy nevrátí zpátky do plného vzájemného záběru mezi spárovanými, navzájem komplementárními členy spojovacích struktur. Předpokládá se, že za tohoto stavu jde jen velmi těžko oddělit spojené součásti od sebe, aniž by nedošlo k trvalému poškození těchto součástí tím spíše, že uvedené uspořádání představuje vytvoření velmi tuhého a pevného uložení, zabraňujícího dovnitř směrovaného vychylování členů pozitivní spojovací struktury 63 a jakéhokoli možného a nežádoucího ohýbání celé sestavy. Obr. 6C představuje zkompletovanou montážní sestavu 600, ve které je po vzájemném spojení uchopovacího uzávěru 60 s trubkovitou objímkou shora popsaným způsobem do trubkovité objímky zasunutá patrona. Uchopovací uzávěr 60 za špičky 54. Uvedené konstrukční uspořádání může sloužit pro usnadnění samostředění vzájemné polohy pozitivních a negativních spojovacích struktur v případě, kdy jsou během montážního kompletování přiváděné do vzájemného styku, a to buď prostřednictvím spojovacího posuvu smykového typu, nebo prostřednictvím na bočního vychylování s tím, že v posledně zmiňovaném případě může být zúženým krčkovým úsekem protilehle uspořádaná vodicí struktura. Obr. 58 představuje v podstatě podobné konstrukční uspořádání, které však vykazuje zakřivené boční strany 55 a linii 56, indikující, že se přední čelní konec může rovněž tak směrem dozadu rozšiřovat a takto vykazovat kos, podobný úkosu z obr. 4A, tak, že tvoří těleso s tvarovou konfigurací typu přídě lodního trupu. Uvedená vodicí struktura může být takto přítomná na celé délce spojovací struktury, nebo může být omezená pouze na její přední část, což znamená, že ve zbylé části vykazuje normálové obrysové plochy z důvodu vyhnutí se možnému přemísťování příslušných členů spojovacích struktur během působení sil při jejich uvádění do vzájemného styku a směrování do stykové linie.

Obr. 6A až 6C připojené výkresové dokumentace představují konstrukční provedení, ve kterém jsou využité základní principy a charakteristické znaky předloženého vynálezu a které je obecně popsané v patentovém dokumentu U S 5 435 076, případně v patentovém dokumentu EP 596 089, které se tímto začleňují do odvolávek. Obecně řečeno, jsou uchopovací rukojeť, resp. uzávěr, znázorněný na obr. 6A, a trubkovitá objímka, znázorněná na obr. 6B, navzájem spojené za vytvoření opláštění dvoukomorové patrony, znázorněné v sestaveném stavu včetně jejích funkčních součástí na obr. 6C. Na obr. 6A označuje vztahová značka 60 uchopovací uzávěr opatřený křídlovou opěrou 61 pro funkční účely s okrajem nebo čelním koncem 62 prstencovitého tvaru, sloužící pro uvádění do opěrného záběru s trubkovitou objímkou. Z prstencovitého okraje vystupují čtyři pozitivní spojovací struktury 63 šipkovité tvarové konfigurace, uspořádané symetricky po obvodu uvedeného prstencovitého okraje. Pozitivní spojovací struktury 63 jsou směrem dovnitř zakončené dorazovými plochami 64, které slouží pro poskytování vedení a směrování kompletovacího posuvu a pro podporování stability uložení. Trubkovitá objímka, znázorněná na obr. 6B, je na svém horním konci neboli okraji pro uvádění do opěrného záběru s prstencovitým čelním koncem 62 uchopovacího uzávěru, opatřená čtyřmi vybráními, která tvoří doplňkové struktury pozitivním spojovacím strukturám 63 v konfiguraci k nim přičleněných protikusů negativních spojovacích struktur šipkovitého tvaru. Mezilehlé členy 67, nacházející se mezi dvěma po sobě následujícími členy negativní spojovací struktury 66 mohou být pokládány ze členy komplementární a navzájem se doplňující se členy pozitivní spojovací struktury. Spodní konec trubkovité objímky 65, jak může být seznatelné ze zmiňovaného obr. 6B, vykazuje vnitřní opěrnou prstencovitou plochu 68 pro uložení patrony a je opatřený vnějším závitem 69 pro připevnění jehly nebo jakýchkoliv dalších a pro uvedené účely použitelných výstupních prostředků patrony. Uchopovací uzávěr 60 může být s trubkovitou objímkou 65 zkompletovaný prostřednictvím vzájemného zasouvání navzájem koaxiálních součástí do sebe, po předběžném vy středění členů pozitivní spojovací struktury 63 šipkovité konfigurace s vybráními negativní spojovací struktury 66 šipkovité konfigurace a po mírném a opatrném nasunutí dorazových ploch do vnitřního prostoru trubkovité objímky 65. Při aplikaci působící axiální síly na členy šipkovité dochází ke vzájemnému působení šipkovitých hlav s komplementárními šipkovitými vybráními, přičemž dochází k vychylování pozitivních spojovacích struktur 63 směrem dovnitř a/nebo k vychylování mezilehlých členů 67, nacházejících se mezi negativními spojovacími strukturami 66 směrem vně pro umožnění průchodu širokých šipkových hlav pozitivní spojovací struktury 63 pod zúženými šipkovými vybráními negativní spojovací struktury 66 až do té doby, dokud se vychýlené členy nevrátí zpátky do plného vzájemného záběru mezi spárovanými, navzájem komplementárními členy spojovacích struktur. Předpokládá se, že za tohoto stavu jde jen velmi těžko oddělit spojené součásti od sebe, aniž by nedošlo k trvalému poškození těchto součástí tím spíše, že uvedené uspořádání představuje vytvoření velmi tuhého a pevného uložení, zabraňujícího dovnitř směrovaného vychylování členů pozitivní spojovací struktury 63 a jakéhokoli možného a nežádoucího ohýbání celé sestavy. Obr. 6C představuje zkompletovanou montážní sestavu 600, ve které je po vzájemném spojení uchopovacího uzávěru 60 s trubkovitou objímkou shora popsaným způsobem do trubkovité objímky zasunutá patrona. Uchopovací uzávěr 60 za

Claims (65)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Výrobek obsahující dílčí nebo plnou trubkovitou primární součást (1, 21) vymezující osu (2, 22) trubkového kusu a mající alespoň částečně zakřivenou obvodovou stěnu, která alespoň částečně obklopuje osu (2, 22) trubkového kusu; přičemž uvedená obvodová stěna obsahuje stykový okraj vymezující:

   a) stykovou linii (4, 24) podél uvedeného stykového okraje obvodové stěny;

   b) stykovou rovinu (3, 23) vedenou tak, že obsahuje uvedenou stykovou linii (4, 24);

   c) směr spojování mající alespoň směr jedné ze svých složek kolmý na stykovou linii (4, 24) a současně kolmý na stykovou rovinu (3, 23);

   d) vazební rovinu (6, 26), uspořádanou alespoň částečně na ploše nebo v průřezu skrze uvedenou obvodovou stěnu, ve které leží jak uvedená styková linie (4,24), tak i směr spojování; a

   e) normálový směr, orientovaný kolmo na stykovou rovinu (6, 26);

   a alespoň jednu spojovací strukturu (5, 5'), vyznačující se tím, že spojovací struktura (5, 5') obsahuje ve vazební rovině (6, 26) alespoň jednu pozitivní spojovací strukturu (63) nebo negativní spojovací strukturu (66) rozkládající se ve směru spojování směrem od uvedené stykové linie (4, 24) a má v této vazební rovině (6, 26) reliéfní vybrání; a že spojovací struktura (63, 66) je, nahlíženo v normálovém směru, alespoň z jedné strany vazební roviny (6, 26) přístupná.
2. 2. Výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že styková rovina (3) primární trubkovité součásti (1) je v podstatě axiální.
3. 3. Výrobek podle nároku 2, vyznačující se tím, že primární trubkovitá součást (1) je ve tvaru plného trubkového kusu s jednou nebo dvěma v podstatě axiálními stykovými liniemi (4,4') po jeho obvodu.
4. 4. Výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že styková rovina (23) primární trubkovité součásti (21) je v podstatě kolmá na osu (22) trubkového kusu.
5. 5. Výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že reliéfním vybráním je struktura typu hlava a krček (43), přičemž krček, mající první šířku, měřenou ve směru stykové linie (4, 24), je uspořádaný blíže k uvedené stykové linii, a hlavový úsek (44), mající druhou šířku, měřenou ve směru stykové linie (4, 24), je uspořádaný dále od uvedené stykové linie s tím, že druhá šířka je alespoň někde větší než první šířka.
6. 6. Výrobek podle nároku 5, vyznačující se tím, že vzdálenější konec hlavového úseku (44) je, nahlíženo z pohledu stykové linie, přečnívající nebo vypuklý.
7. 7. Výrobek podle nároku 6, vyznačující se tím, že pozitivní a negativní spojovací struktury (63, 66) mají tvarovou konfiguraci šipky, přičemž hrot šipky se vzdálenější špičkou tvoří hlavový úsek (44) a dřík šipky tvoří krček (43).
8. 8. Výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že na stykové linii (4, 24) je uspořádaná více než jedna pozitivní nebo negativní spojovací struktura (63, 66).

   -21 CZ 295372 B6
9. 9. Výrobek podle nároku 8, vyznačující se tím, že pozitivní nebo negativní spojovací struktury (63, 66) jsou na stykové linii (4, 24) uspořádané symetricky.
10. 10. Výrobek podle nároku 8, vyznačující se tím, že na primární trubkovité součásti (1, 21) je uspořádaná pouze jedna spojovací struktura pozitivního nebo negativního typu.
11. 11. Výrobek podle nároku 8, vyznačující se tím, že na primární trubkovité součásti (1, 21) jsou uspořádané spojovací struktury jak pozitivního, tak i negativního typu.
12. 12. Výrobek podle nároku 11, vyznačující se tím, že pozitivní a negativní spojovací struktury (63, 66) mají v podstatě podobnou tvarovou konfiguraci a tvoří tak symetrické vazební struktury (35, 35').
13. 13. Výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že vazební rovina (6, 26) je zahnutá nebo zakřivená.
14. 14. Výrobek podle nároku 13, vyznačující se tím, že zakřivení vazební roviny (6, 26) je spojité.
15. 15. Výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že pozitivní nebo negativní spojovací struktura (63, 66) je ohebná a vychylovatelná v normálovém směru laterálně vně z vazební roviny (6, 26).
16. 16. Výrobek podle nároku 15, vyznačující se tím, že pozitivní nebo negativní spojovací struktura (63, 66) je elastická s předpětím ve směru vazební roviny (6, 26).
17. 17. Výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že primární trubkovitá součást (1, 21) je opatřená dorazovou plochou (46, 46', 47, 47', 48, 48'), která alespoň zčásti, nahlíženo v normálovém směru, překrývá pozitivní nebo negativní spojovací strukturu (63, 66).
18. 18. Výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že pozitivní nebo negativní spojovací struktura (63, 66) má alespoň někde obrysový profil, který je, nahlíženo v normálovém směru, zešikmený, zakřivený nebo ve tvaru pilových zubů.
19. 19. Výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že pozitivní nebo negativní spojovací struktury (63, 66) jsou obecně rovinné a mají maximální šířku ve směru stykové linie (4, 24) vazební roviny (6, 26), která je větší než její maximální tloušťka v normálovém směru vzhledem k této vazební rovině (6, 26).
20. 20. Výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že primární trubkovitá součást (21) je na stykové linii (24) rotačně symetrická.
21. 21. Výrobek podle kteréhokoli z nároků laž20, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jednu sekundární trubkovitou součást (Γ, 2Γ), přičemž sekundární součást vymezuje osu trubkového kusu a má alespoň částečně zakřivenou obvodovou stěnu, která alespoň částečně obklopuje osu trubkového kusu; že sekundární součást je tvořená alespoň tělesem nebo stěnovým úsekem; že obvodová stěna primární součásti a sekundární součást, obsahující stykový okraj, vymezuje:

    a) stykovou linii (4,24) podél uvedeného stykového okraje obvodové stěny;

    b) stykovou rovinu (3, 23) vedenou tak, že obsahuje uvedenou stykovou linii;

    c) směr spojování mající alespoň směr jedné ze svých složek kolmý na stykovou linii a současně kolmý na stykovou rovinu;

    -22 CZ 295372 B6

    d) vazební rovinu (6, 26), uspořádanou alespoň částečně na ploše nebo v průřezu skrze uvedenou obvodovou stěnu, ve které leží jak uvedená styková linie, tak i směr spojování; a

    e) normálový směr, orientovaný kolmo na stykovou rovinu (6, 26);

    sekundární součást (Γ, 2Γ) je opatřena spojovacími strukturami (5, 25), jejichž prostřednictvím jsou spojené nebo které tvoří sestavu pro mechanické spojování těchto součástí prostřednictvím západkového záběru uvedených vazebních struktur, přičemž sekundární součást (Γ, 2Γ) obsahuje alespoň jednu komplementární pozitivní nebo negativní spojovací strukturu (63, 66); a že každá, primární i sekundární součást (Γ, 2Γ) je opatřená příslušnou spojovací strukturou (5, 25), uspořádanou ve vazební rovině (6, 26), rozkládající se ve směru spojování směrem od uvedené stykové linie (4, 24) a mající v této vazební rovině (6, 26) reliéfní vybrání;

    že každá, k příslušné primární a sekundární trubkovité součásti (Γ, 2Γ) přiřazená spojovací struktura (63, 66) je, nahlíženo v normálovém směru, alespoň z jedné strany vazební roviny (6, 26) přístupná; a že příslušné vazební roviny (6, 26) západkových vazebních struktur, uspořádaných na primární trubkovité součásti (1, 21) a sekundární trubkovité součásti (1', 2Γ), se alespoň částečně překrývají nebo splývají.
22. 22. Výrobek podle nároku 21, vyznačující se tím, že styková linie (4, 24) primární trubkovité součásti (1, 21) je v podstatě axiální.
23. 23. Výrobek podle nároku 22, vyznačující se tím, že primární trubkovitá součást (1, 21) a sekundární trubkovitá součást (Γ, 2Γ) mají tvar dílčích trubkovitých součástí, které po vzájemném spojení tvoří plný trubkový kus.
24. 24. Výrobek podle nároku 21, vyznačující se tím, že styková rovina (3, 23) primární trubkovité součásti (1, 21) je v podstatě kolmá na osu trubkového kusu.
25. 25. Výrobek podle nároku 21, vyznačující se tím, že reliéfním vybráním je struktura typu hlava a krček (43), přičemž krček (43) mající první šířku, měřenou ve směru stykové linie (4, 24), je uspořádaný blíže k uvedené stykové linii, a hlavový úsek (44), mající druhou šířku, měřenou ve směru stykové linie, je uspořádaný dále od uvedené stykové linie s tím, že druhá šířka je alespoň někde větší než první šířka.
26. 26. Výrobek podle nároku 25, vyznačující se tím, že vzdálenější konec hlavového úseku (44) je, nahlíženo z pohledu stykové linie, přečnívající nebo vypuklý.
27. 27. Výrobek podle nároku 26, vyznačující se tím, že spojovací struktura (63, 66) má tvarovou konfiguraci šipky, přičemž hrot šipky se vzdálenější špičkou tvoří hlavu (44) a dřík šipky tvoří krček (43).
28. 28. Výrobek podle nároku 21, vyznačující se tím, že na stykové linii (4, 24) je uspořádaná více než jedna pozitivní nebo negativní spojovací struktura (63, 66).
29. 29. Výrobek podle nároku 28, vyznačující se tím, že pozitivní nebo negativní spojovací struktury (63, 66) jsou na stykové linii (4, 24) uspořádané symetricky.
30. 30. Výrobek podle nároku 28, v y z n a č u j í c í se t í m , že na primární trubkovité součásti (1, 21) je uspořádaná pouze jedna spojovací struktura pozitivní nebo negativní modifikace, a na sekundární trubkovité součásti (Γ, 2Γ) je uspořádaná spojovací struktura komplementární modifikace.

    -23 CZ 295372 B6
31. 31. Výrobek podle nároku 28, vyznačující se tím, že na primární i sekundární trubkovité součásti (1, 21, Γ, 2 Γ) jsou uspořádané spojovací struktury jak pozitivní modifikace, tak i negativní modifikace.
32. 32. Výrobek podle nároku 31, vyznačující se tím, že pozitivní a negativní spojovací struktury (63, 66) mají v podstatě podobnou tvarovou konfiguraci a tvoří tak symetrické spojovací struktury.
33. 33. Výrobek podle nároku 21, vyznačující se tím, že vazební rovina (6, 26) na primární nebo sekundární trubkovité součásti (1, 21, Γ, 2Γ), s výhodou na obou těchto součástech, je zahnutá nebo zakřivená.
34. 34. Výrobek podle nároku 23, vyznačující se tím, že zakřivení vazební roviny je spojité.
35. 35. Výrobek podle nároku 21, vyznačující se tím, že alespoň jedna z uvedených, modifikovaných pozitivních nebo negativních spojovacích struktur (63, 66) je ohebná a vychylovatelná v normálovém směru laterálně vně z vazební roviny (6, 26).
36. 36. Výrobek podle nároku 35, vyznačující se tím, že spojovací struktura (63, 66) je elastická s předpětím ve směru vazební roviny (6, 26).
37. 37. Výrobek podle nároku 21, vyznačující se tím, že primární trubkovitá součást (1, 21) je opatřená dorazovou plochou (46, 46', 47, 47', 48, 48'), která alespoň zčásti, nahlíženo v normálovém směru, překrývá spojovací strukturu (63, 66).
38. 38. Výrobek podle nároku 21, vyznačující se tím, že spojovací struktura (63, 66) má alespoň někde obrysový profil, který je, nahlíženo v normálovém směru, zešikmený, zakřivený nebo ve tvaru pilových zubů.
39. 39. Výrobek podle nároku 21, vyznačující se tím, že spojovací struktury (63, 66) jsou obecně rovinné a mají maximální šířku ve směru stykové linie (4, 24) vazební roviny (6, 26), která je větší než její maximální tloušťka v normálovém směru vzhledem k této vazební rovině (6, 26).
40. 40. Výrobek podle nároku 21, vyznačující se tím, že pozitivní a negativní spojovací struktury (63, 66) se při uvedení do vzájemného záběru nacházejí v těsném bočním opření nebo v uspořádání s malými tolerancemi a poskytují tuhý spoj.
41. 41. Výrobek podle nároku 21, vyznačující se tím, že sekundární trubkovitá součást (Γ, 2Γ) má tvar dílčí trubkovité součásti nebo plného trubkového kusu.
42. 42. Výrobek podle nároku 41, vyznačující se tím, že obě, primární a sekundární trubkovité součásti (1,21, Γ, 2Γ) mají ve stykové rovině (3, 23) v podstatě stejné vnější a/nebo vnitřní rozšíření.
43. 43. Výrobek podle nároku 21, vyznačující se tím, že primární a sekundární trubkovitá součást (1,21, Γ, 2Γ) tvoří pouzdro.
44. 44. Výrobek podle nároku 43, vyznačující se tím, že pouzdro obklopuje pevný předmět alespoň ve vazební rovině (6, 26), s výhodou s vůlí na primární a/nebo sekundární součásti menší než tloušťka spojovací struktury v normálovém směru.

    -24 CZ 295372 B6
45. 45. Výrobek podle nároku 43, vyznačující se tím, že pouzdro obklopuje druhé pouzdro.
46. 46. Výrobek podle nároku 45, vyznačující se tím, že druhé pouzdro obsahuje farmaceutický přípravek.
47. 47. Výrobek podle nároku 45, vyznačující se tím, že druhým pouzdrem je injekční patrona.
48. 48. Způsob spojování alespoň jedné primární trubkovité součásti (1, 21) a alespoň jedné sekundární trubkovité součásti (Γ, 2Γ) s tím, že alespoň primární součást je částečně nebo plně trubkovitá, vymezuje osu (2, 22) trubkového kusu a má alespoň částečně zakřivenou obvodovou stěnu, která alespoň částečně obklopuje osu trubkového kusu; že sekundární trubkovitá součást (Γ, 2Γ) je tvořená alespoň tělesem nebo stěnovým úsekem; že obvodová stěna primární součásti a sekundární součást, obsahující stykový okraj, vymezuje:

    a) stykovou linii (4, 24) podél uvedeného stykového okraje obvodové stěny;

    b) stykovou rovinu (3, 23) vedenou tak, že obsahuje uvedenou stykovou linii (4, 24);

    c) směr spojování mající alespoň směr jedné ze svých složek kolmý na stykovou linii (4, 24) a současně kolmý na stykovou rovinu (3,23);

    d) vazební rovinu (6, 26), uspořádanou alespoň, částečně na ploše nebo v průřezu skrze uvedenou obvodovou stěnu, ve které leží jak uvedená styková linie (4, 24), tak i směr spojování; a

    e) normálový směr, orientovaný kolmo na vazební rovinu (6, 26);

    že primární součást a sekundární součást jsou opatřené vazebními strukturami (5, 25); a vyznačující se tím, že primární trubkovitá součást (1, 21) obsahuje alespoň jednu pozitivní nebo negativní spojovací strukturu (63, 66) a sekundární trubkovitá součást (Γ, 2Γ) obsahuje alespoň jednu komplementární pozitivní nebo negativní spojovací strukturu (63, 66);

    že každá, primární i sekundární trubkovitá součást (1, 21, Γ, 2Γ) je opatřená příslušnou spojovací strukturou (63, 66), uspořádanou ve vazební rovině (6, 26), rozkládající se ve směru spojování směrem od uvedené stykové linie (4, 24) a mající v této vazební rovině (6,26) reliéfní vybrání; a že každá, k příslušné primární a sekundární trubkovité součásti (1,21, Γ, 2Γ) přiřazená spojovací struktura (63, 66) je, nahlíženo v normálovém směru, alespoň z jedné strany vazební roviny (6, 26) přístupná, přičemž způsob zahrnuje kroky:

    posouvání primární a sekundární trubkovité součásti (1, 21, Γ, 2Γ) společně do vzájemné polohy, ve které je vazební rovina primární součásti v podstatě paralelní nebo splývá s vazební rovinou (6, 26) sekundární součásti a ve které se příslušné, navzájem si odpovídající spojovací struktury (63, 66), nahlíženo v normálovém směru, se alespoň částečně překrývají a jejich volné přístupné boční plochy se nacházejí ve vzájemné čelní orientaci; a přemisťování alespoň spojovacích struktur (63, 66) primární a sekundární trubkovité součásti (1, 21, Γ, 2Γ) v normálovém směru do západkového záběru pozitivních a negativních spojovacích struktur při alespoň částečném splynutí příslušných vazebních rovin (6, 26).
49. 49. Způsob podle nároku 48, vyznačující se tím, že krok přemisťování zahrnuje vzájemný posuv mezi primární a sekundární trubkovitou součástí (1, 21, Γ, 2Γ) v normálovém směru.

    -25CZ 295372 B6
50. 50. Způsob podle nároku 49, vyznačující se tím, že dále obsahuje krok uvádění do záběru více než jedné spojovací struktury (63, 66) na primární a sekundární součásti (1, 21, Γ, 2Γ).
51. 51. Způsob podle nároku 48, vyznačující se tím, že krok přemisťování zahrnuje alespoň částečné vychylování spojovacích struktur (63, 66) v normálovém směru.
52. 52. Způsob podle nároku 51, vyznačující se tím, že krok vychylování spojovacích struktur zahrnuje nejdříve krok vychylování v jednom normálovém směru a následně krok vychylování v opačném normálovém směru.
53. 53. Způsob podle nároku 51, vyznačující se tím, že dále obsahuje krok vzájemného posouvání primární a sekundární trubkovité součásti (1,21, Γ, 2Γ) ve směru spojování.
54. 54. Způsob podle nároku 48, vyznačující se tím, že krok posouvání obsahuje krok vzájemného posouvání primární a sekundární trubkovité součásti (1,21, Γ, 2Γ) ve směru spojování.
55. 55. Způsob podle nároku 48, vyznačující se tím, že krok posouvání obsahuje krok vzájemného posouvání primární a sekundární trubkovité součásti (1, 21, Γ, 2Γ) v normálovém směru.
56. 56. Způsob podle nároku 48, vyznačující se tím, že dále obsahuje krok zavádění alespoň jedné dorazové plochy (46, 47, 48) uspořádané na primární trubkovité součásti (1, 21) s alespoň jednou dorazovou plochou (46', 47', 48') uspořádanou na sekundární trubkovité součásti (Γ, 2Γ) do vzájemného styku nebo bočního opření, přičemž uvedené dorazové plochy mají alespoň jeden člen paralelní s vazební rovinou (6,26).
57. 57. Způsob podle nároku 56, vyznačující se tím, že krok zavádění do vzájemného styku nebo bočního opření zahrnuje krok vychylování alespoň jedné spojovací struktury (63, 66) v normálovém směru.
58. 58. Způsob podle nároku 56, vyznačující se tím, že krok zavádění do vzájemného styku nebo bočního opření zahrnuje krok vzájemného posouvání primární a sekundární trubkovité součásti (1,21, Γ, 2Γ) v normálovém směru.
59. 59. Způsob podle nároku 56, vyznačující se tím, že krok zavádění do vzájemného styku nebo bočního opření zahrnuje krok vzájemného posouvání primární a sekundární trubkovité součásti (1,21, Γ, 2Γ) ve směru spojování.
60. 60. Způsob podle nároku 48, vyznačující se tím, že dále obsahuje krok vkládání pevného předmětu do alespoň primární trubkovité součásti (1,21).
61. 61. Způsob podle nároku 60, vyznačující se tím, že krok vkládání se provádí před uváděním spojovacích struktur (63, 66) do vzájemného záběru.
62. 62. Způsob podle nároku 60, vyznačující se tím, že dále obsahuje krok polohování pevného předmětu tak, že je, nahlíženo v normálovém směru, překiytý stykovou linii (4, 24).
63. 63. Způsob podle nároku 51, vyznačující se tím, že dále obsahuje krok spojování více než jedné spojovací struktury (63, 66) uspořádané na primární a sekundární trubkovité součásti (1, 21, Γ, 2Γ).

    -26CZ 295372 B6
64. 64. Způsob kteréhokoli z nároků 48 až 63, vyznačující se tím, že směr spojování je v podstatě axiální.
65. 65. Způsob kteréhokoli z nároků 48 až 63, vyznačující se tím, že směr spojování je 5 v podstatě kolmý na osu trubkového kusu.