CZ295196B6 - Zařízení a způsob pro odsolování vody - Google Patents

Abstract

Zařízení /10/ pro odsolování vody obsahuje čerpadlo pro čerpání vody při tlaku mezi 50 až 65 barů /5 až 6,5 MPa/, filtrační prvek /30/, který obsahuje několik reverzních osmózních membrán, tvořících solné retenční kanálky. Ve směru proti proudu od filtračního prvku /30/ je umístěn kotouč /40/ opatřený řadou otvorů /44/. Kotouč /40/ tvoří překážku, která způsobuje pokles tlaku mezi jeho protiproudovou stranou a poproudovou stranou. Také rozděluje vodní proud do řady jednotlivých proudů, které narážejí na jeden konec filtračního prvku /30/ a proudí do solných kanálků. Voda po proudu od překážky má nejen nižší tlak než voda proti proudu od překážky, ale také proudí turbulentně. Kotouč /40/ a filtrační prvek /30/ jsou umístěny ve válcovém plášti /12/. Solný roztok, který vystupuje z filtračního prvku a který má stále ještě podstatný tlak, může procházet zařízením jako je Peltonovo kolo, aby se z něho získala část jeho zbytkové energie.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení a způsobu odsolování vody, tj. odstraňování rozpuštěných pevných částic z mořské vody a brakické vody (poloslané, v ústí řeky).

Dosavadní stav techniky

Diskuse o nedostatku pitné vody a vody pro zavlažování probíhají všude po světě. V některých částech světa budou muset být opuštěna pro neustálá sucha celá města.

Jediným nevyčerpatelným zdrojem vody je moře, ale odsolování vody v tak podstatných množstvích, aby bylo možno zásobovat velká lidská centra nebo projekty na velkoplošné zavlažování jsou velmi nákladné. Mnoho odsolovacích zařízení pracuje na základě reverzní osmózy. U tohoto typu zařízení je odsolovaná voda tlačena přes polopropustnou membránu tak, že se rozpuštěné pevné látky odstraní membránou. Jiná zařízení pracují na základě odpařování.

Největší problém obou popsaných způsobů je, že upravená voda, v případě odpařovacího způsobu, je čistá destilovaná voda a u způsobu reverzní osmózy je stupeň čistoty stejný jako u destilované vody. Tato voda má skutečně odstraněny všechny minerály, které v ní byly rozpuštěny. Voda, která neobsahuje žádný vápník nebo hořčík je velmi agresivní ke kovovým trubkám a ostatním kovovým předmětům, se kterými přichází do styku. Proto tyto minerály musí být k upravené vodě přidávány. Dále, destilovaná voda je bez chuti a, protože je zbavená podstatných minerálů, nemůže být použita po delší dobu pro lidskou spotřebu. Proto je pro pitné účely nutno přidávat řadu minerálů, aby se změnila voda z matné destilované vody na přijatelnou pitnou vodu. U obou popsaných způsobů, jsou podstatné minerály, které byly obsaženy v mořské vodě, obsaženy v solném roztoku, který je vedlejším produktem procesu. Značnou část ceny výroby vody oběma těmito způsoby proto tvoří náklady na minerály, které musí být znovu dodávány do vody a zařízení potřebné pro tyto účely.

U odpařovacího zařízení je při stanovení nákladů na megalitr upravené vody také podstatná cena energie potřebné k odpaření mořské vody.

Membrány pro reverzní osmózu mají složenou konstrukci a jedna extenzivně užívaná forma zahrnuje dvě fólie z komplexní polymemí pryskyřice, které dohromady tvoří solný kanál. V kanálu je umístěn prvek, který způsobuje turbulenci proudu. Prvek je obvykle svařované síto z vláken z plastu. Řada těchto membrán je svinuta dohromady do centrální trubky. Voda, která prochází těmito fóliemi vniká do prostorů mezi sousedními membránami a proudí do centrální trubky. Trubka má ve své stěně vytvořeny otvory, aby mohla získávaná voda proniknout do trubky. Slaný roztok, tj. zbytek mořské vody a rozpuštěné pevné látky proudí z řady solných kanálků do odpadu nebo do zařízení pro regeneraci.

Pracovníci, pracující v této oblasti techniky dávají na obě strany každého solného kanálku a hned vedle každé fólie koncentrační polarizační vrstvu. Tyto vrstvy, které jsou multi-molekulámí tloušťky, obsahuji vyšší koncentraci rozpuštěných pevných látek než hmota proudící v části středového solného kanálku mezi fóliemi. Prvek způsobující turbulenci je určen ke snížení tloušťky koncentrační polarizační vrstvy a proto zvyšuje schopnost membrány propouštět vodu. Obvykle se prostřednictvím známých reverzních osmózních membrán dosáhne stupně výtěžnosti 99,3 % rozpuštěných pevných látek. Rozpuštěné pevné látky, které procházejí membránou většinou sestávají z kuchyňské soli, protože její molekuly jsou menší než molekuly ostatních minerálů. Procento okolo 0,7 % představuje 400 až 500 dílů na milion rozpuštěných pevných látek v rege

-1 CZ 295196 B6 nerované vodě v závislosti na původní slanosti mořské vody a je pod prahem, při kterém rozpuštěné pevné látky propůjčují chuť vodě.

Znečistěné reverzní osmózní membrány jsou největším problémem a musí se brát v úvahu rozsah opatření, která brání jejich znečistění a odstraňují toto znečistění, když nastane a která zvyšují náklady na výrobu vody. Znečistění může být způsobeno usazováním minerálů na membráně nebo z organických rostlin. Například, před tím, než se voda dostane k membráně, je upravována inhibitorem jako je hexametafosfát sodný (obecně známý jako shrimp). To omezuje srážení vápníku a hořčíku na membráně ve formě uhličitanu vápenatého a uhličitanu hořečnatého, ale přidává další faktor pro nárůst výrobních nákladů.

Výrobci membrán doporučují relativně nízkou rychlost průtoku (rychlost průtoku vody membránou v litrech za hodinu na čtverečný metr membrány), aby se zabránilo rychlému znečistění. Zpětné proplachování membrány, tj. přinucení vody, aby proudila solnými kanálky opačným směrem, je standardní způsob, jak znečistění odstranit. Je-li membrána velmi znečištěna, musí se vyjmout z regeneračního zařízení a aby se odstranilo znečistění, musí být podrobena různému zpracování. V krajních případech se znečistění nemůže odstranit vůbec a membránu je nutno vyhodit.

Následkem všech těchto faktorů, voda vyrobená v zařízení s reverzní osmózou je mnohem dražší než voda získaná čistěním vody z přehrady nebo z řeky. Proto i přes světový nedostatek vody, se jen malé procento světového objemu vody vyrábí odsolením mořské vody za použití zařízení s reverzní osmózou.

Podstata vynálezu

Hlavními úkoly předloženého vynálezu je zlepšení účinnosti způsobu reverzní osmózy, podstatné snížení ceny vody vyrobené způsobem s reverzní osmózou, odstranění znečistění reverzních osmózních membrán a vyrobení vody s potřebnými minerály bez toho, aby bylo nutné je do vody přidávat.

Toho se dosahuje zařízením pro odsolování vody pomocí reverzní osmózy podle předloženého vynálezu, které zahrnuje plášť, filtrační prvek, který je umístěn v uvedeném plášti a obsahuje reverzní osmotické membrány tvořící solné retenční kanálky, čerpadlo pro čerpání odsolované vody do filtračního prvku a překážku ve formě přepážky, umístěnou uvnitř pláště, mezi čerpadlem a filtračním prvkem ve směru proudění vody a jeho podstata spočívá v tom, že uvedená přepážka zahrnuje množství otvorů kruhového průřezu na vytvoření jednotlivých proudů vody, přičemž jsou otvory v přepážce, které mají navzájem různé průměry čímž vytvářejí jednotlivé proudy vody s různým příčným průřezem, a při průtoku vody otvory v přepážce se vytváří turbulence s poklesem tlaku za přepážkou. Tím jsou plyny rozpuštěné ve vodě uvolňovány z roztoku ve formě bublin, které jsou unášeny tekoucí vodou směřující od přepážky, kde zařízení je uspořádáno pro jejich vstup do solných retenčních kanálků, a je upraveno pro vtok proudu vody se strženými bublinami do uvedených solných retenčních kanálků filtračního prvku při nižším tlaku a ve formě turbulentních proudů ve srovnání s proudem před přepážkou.

Přepážkou, ve které je vytvořena řada otvorů, je proudící voda zahrazena a rozdělena do řady kuželovitých, rozbíhajících se turbulentních vodních proudů, z nichž každý má nižší tlak než tlak vody před přepážkou. Otvory v přepážce mohou mít různou velikost nebo mohou být všechny stejné velikosti. Ve výhodném provedení je přepážka ve formě kruhového kotouče a otvory jsou uspořádány do šroubovice okolo středu kotouče. V dalším výhodném provedení jsou otvory v kruhovém uspořádání a ještě v jiném provedení leží otvory v řadách, vycházejících ze středu kotouče.

-2 CZ 295196 B6

Je-li potřeba, mohou se otvory v přepážce opatřit omezujícími ventily, kterými je možno měnit průtokové oblasti otvorů v přepážce, vytvářející jednotlivé vodní proudy.

Ve výhodném provedení jsou reverzní osmózní membrány filtračního prvku každá ve formě množství listů připevněných k prostupné permeační trubce a ovinutých kolem ní a tvořících množství retenčních solných kanálků a množství permeačních kanálků, přičemž každý z kanálků je ve formě šroubovice a každý proud vody po průchodu otvory v přepážce dopadá na konec ovinuté membrány a vtéká do retenčních solných kanálků.

Dalším aspektem vynálezu je způsob odsolování vody, který zahrnuje čerpání odsolované vody do filtračního prvku, sestávajícího z reverzních osmózních membrán tvořících solné retenční kanálky, způsobení poklesu tlaku ve vodě proudící do filtračního prvku a současně způsobení turbulence v proudu vody a přivádění turbulentní vody o nižším tlaku do solných kanálků filtračního prvku.

Podstata tohoto způsobu spočívá v tom, že se voda čerpá přes překážku ve formě přepážky s množstvím průchozích otvorů s různými plochami průřezu, takže se voda dělí přepážkou na množství proudů s různým příčným průřezem, kde uvedené proudy jsou turbulentní a vystupují z uvedených otvorů ve směru proudění za uvedenou přepážkou s nižším tlakem, než je tlak před přepážkou, čímž plyny, které jsou rozpuštěny v roztoku, se uvolňují z roztoku jako bubliny, přičemž turbulentní proudy obsahující bubliny se přivedou do solných retenčních kanálků filtračního prvku.

Ve výhodném provedení je voda rozdělena na množství turbulentních kuželově tvarovaných, rozbíhajících se vodních proudů uvedenou přepážkou, kterou se snižuje tlak a způsobuje turbulence, přičemž každý turbulentní proud naráží na filtrační prvek.

Bylo zjištěno, že nejlepší výsledky lze dosáhnout, je-li vstupní tlak vody v rozsahu tlaků 5 až 6,5 MPa (50 až 65 barů) a pokles tlaku je mezi 0,15 až 0,2 MPa (1,5 až 2,0 bary).

V dalším provedení může způsob zahrnovat přivedení mořské vody reverzní osmózní membránou k vytvoření pomocného přívodu vody v podstatě zbaveného rozpuštěných pevných látek, tato voda se smíchá s mořskou vodou a do filtračního prvku se přivede takto zředěná mořská voda.

Zařízením a způsobem podle předloženého vynálezu se získává voda, která má přijatelné hodnoty rozpuštěných pevných látek, tj. minerálů. Žádné dávkování minerálů do upravené vody není potřeba, protože má v sobě dostatek rozpuštěných pevných látek, aby měla přijatelnou chuť. Protože jsou v získané vodě obsaženy hořčík a vápník, není agresivní vůči kovovým trubkám a tvarovkám a není potřeba do vody dávkovat tyto minerály.

V jednom provedení však může způsob zahrnovat přidání určitého množství solného roztoku do odsolené upravené vody, aby se v upravené vodě změnila rovnováha minerálů.

Je zřejmé, že přivádění vody, která proudí turbulentním způsobem do solných kanálků membrán, zmenší tloušťku koncentrační polarizační vrstvy. To umožňuje, aby se zvýšila rychlost proudění bez toho, aby se příliš zvýšilo znečisťování. Dalším účinkem je umožnit membránou procházet minerály spolu s kuchyňskou solí, přičemž se nezvýší množství kuchyňské soli v získané vodě na nepřijatelnou úroveň. Pokusné práce ukázaly, že změnou poklesu tlaku a turbulence, například změnou velikosti otvorů v přepážce, lze dosáhnout, aby různé rozpuštěné pevné látky procházely membránami v regulovatelných množstvích. Proto bylo zkouškami a pokusy zjištěno, že změnou spádu tlaku a turbulence, se získá voda mající rozpuštěné pevné látky v předem stanovených množstvích.

-3 CZ 295196 B6

Další výhodou je, že dle experimentů se znečistění membrány podstatně sníží, když se do ní přivádí voda mající turbulentní charakter.

Solný roztok, který se vypouští z běžného zařízení s reverzní osmózní membránou je těžší než mořská voda, a proto klesá, jakmile se vrátí zpět do moře. Avšak solný roztok vypouštěný z odsolovacího zařízení podle předloženého vynálezu, jakmile se vrátí zpět do moře, nejprve stoupá ve formě mraku, místo toho, aby klesal. Zjistilo se, že se solný roztok musí provzdušnit a zjistilo se, že aeračním činidlem by měl být kyslík. Potom jsou v získané vodě bublinky kyslíku.

Zkoušky ukázaly, že v získané vodě a ve slaném roztoku je více kyslíku, než by mělo odpovídat množství kyslíku, který je rozpuštěný ve vodě. Bublinky kyslíku jsou malé, protože i po proudu od překážky je podstatný tlak, například 4,5 až 5 MPa (45 až 50 barů). Malé bublinky v turbulentní vodě hrají roli při zmenšování tloušťky koncentračních polymemích vrstev. Zdá se, že bublinky také hrají roli v zamezení znečistění membrány.

Přehled obrázků na výkresech

Příkladné provedení odsolování vody podle předloženého vynálezu je znázorněno na připojených výkresech, kde:

obr. 1A a 1B spolu tvoří axiální řez odsolovací jednotkou, která je částí odsolovacího zařízení;

obr. 2 je řez ve stejné rovině jako na obr. 1A a 1B a znázorňuje koncovou část jednotky ve větším měřítku;

obr. 3 je nárys kotouče;

obr. 4 je řez ve stejné rovině jako na obr. 2 a ve stejném měřítku a znázorňuje modifikaci jednotky z obr. 1A a 1B;

obr. 5A znázorňuje kruhovitý kotouč s řadou otvorů, které jsou koincidentní se středem kotouče;

obr. 5B znázorňuje kruhovitý kotouč s řadou otvorů, které jsou ve formě šroubovice vytvořené přibližně ve středu kotouče;

obr. 6 je schematický řez ručně ovládaným zařízením na odsolování vody;

obr. 7 schematicky znázorňuje motorem ovládané zařízení na odsolování vody;

obr. 8 schematicky znázorňuje další odsolovací zařízení;

obr. 9 je schematické znázornění ponorného odsolovacího zařízení, obr. 10 schematicky znázorňuje uspořádání zařízení pro odsolování vody, obr. 11 znázorňuje ponorné odsolovací zařízení;

obr. 12A a 12B společně znázorňují odsolovací zařízení, které je uvnitř jednoho vnějšího pláště; obr. 13 znázorňuje plovoucí odsolovací zařízení; a obr. 14 znázorňuje nádrž a připojený potrubní systém.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1A a 1B je znázorněná odsolovací jednotka 10, která zahrnuje válcový plášť 12 s koncovými kryty 14 a 16 upevněnými na jeho protilehlých koncích. Vstupní trubka 18 vody obsahující rozpuštěné pevné látky, prochází koncovým krytem 14, přivádí vodu do komory 20. Trubka 18 ie připojena na tlakovou stranu čerpadla (na obr. 1A neznázoměno) vhodného pro rozvádění vody o tlaku 5 až 6,5 MPa (50 až 65 barů). Trubka 22, kterou je odváděn solný roztok vede z komory 24

-4CZ 295196 B6 koncovým krytem 16. Břitová těsnění 26 a 28 obklopují koncové kryty 14 a 16 a těsní mezi kryty 14 a 16 a pláštěm 12.

Reverzní osmózní filtrační prvek 30 je uložen těsně do pláště 12. Prvek 30 zahrnuje konstrukci jádra 32, obsahující středovou permeační trubku 34, která tvoří výstup upravené vody z filtračního prvku 30. Permeační trubka 34, která je opatřena řadou otvorů 36, prochází svým jedním koncem koncovým krytem 16. Na druhém konci je permeační trubka 34 uložena ve slepém hrdlu 38 (viz také obr. 2), vytvořeném k tomuto účelu v přepážce, která je ve tvaru kotouče 40. Kotouč 40 a kryt 14 tvoří spojovací stěny komory 20. Břitové těsnění 42 obklopuje kotouč 40 mezi kotoučem 40 a pláštěm 12.

Filtrační prvek 30 zahrnuje ještě kromě konstrukce jádra 32, polopropustnou membránu, která je navinuta na konstrukci jádra 32. Navinutá membrána vyplňuje celý prostor mezi konstrukcí jádra 32 a vnitřní plochou pláště 12 a kromě mezery mezi ním a kotoučem 40, vyplňuje prostor mezi kotoučem 40 a komorou 24.

Obchodně dostupný tvar filtračního prvku, který je vhodný pro použití u předloženého vynálezu je ten, který je vyroben a prodáván firmou Filmtec Corporation, který vlastní Dow Chemical Company. Výrobek nese označení FT30. Patent US 4 277 344 popisuje podrobně membránu, která pracuje na principu reverzní osmózy. Navinutí membrány filtračního prvku 30 je komplexní. Nejdříve je vyrobena jako řada plochých kapes, které jsou pak navinuty na jádrovou konstrukci 32 tak, aby se jednotlivé vrstvy vzájemně překrývaly.

Kotouč 40 (viz, obr. 3) je opatřen 8 otvory 44.1, 44.2 až 44.n. Velikost otvorů se mění, ve znázorněném provedení jsou použity otvory 8,805 mm, 9,185 mm, 8,077 mm, 7,772 mm, 7,675 mm, 7,351 mm, 7,094 mm a 7,881 mm. Průměr kotouče 40 je asi 20 cm, což je také vnitřní průměr pláště 12 a vnější průměr filtračního prvku 30.

Za kotoučem 40 a mezi ním a navinutou membránou, je hvězdice 46 (znázorněna v obr. 3 obrysem), sestávající ze střední hlavy a vnějšího prstence a řady paprsků, procházejících mezi hlavou a prstencem. Hvězdice 46 je částí filtračního prvku, který je k dispozici od firmy Filmtec a tvoří řadu otvorů ve tvaru klínu. Každý otvor 44.1, 44.2, až 44.n má takovou polohu, aby každý vodní proud narážel na filtrační prvek.

Jestliže voda proudí omezeným otvorem pod tlakem, proud vody vystupující z otvoru, se rozhání do kuželového tvaru a potom v určité vzdálenosti od otvoru se rozbíjí na kapičky. Kuželová část proudu vody mezi otvory a místem, kde se proud rozbíjí je sama o sobě turbulentní a má v sobě vířivé proudy a víry. Filtrační prvek 30 je, umístěn tak, aby proudy vody vystupující z otvorů

44.1 až 44.n narážely na filtrační prvek 30 a proudily do solných kanálků dříve, než se rozbijí do sprchy kapiček. Rozbíjení se brzdí ve znázorněné jednotce, protože ihned jakmile začne voda proudit, mezera mezi kotoučem 40 a filtračním prvkem 30 se zaplní vodou pod tlakem.

Přihlašovatel zjistil, že voda přiváděná pod uvedeným specifickým tlakem do filtračního prvku 30 nemá odstraněných 99,3 % rozpuštěných pevných látek, ale je odstraněno nižší procento. S vstupním tlakem okolo 5 MPa (50 barů) a shora popsaným kotoučem 40, systém odsoluje mořskou vodu na pitnou vodu, která splňuje normy dané specifikací 241-1984 jihoafrického úřadu South Afričan Bureau of Standards.

Tlak v rozsahu 4,85 až 4,95 MPa (48,5 barů až 49,5 barů) se dosáhne směrem od otvorů 44.1,

44.2 až 44.n při tlaku v komoře 20 asi 5 MPa (50 barů).

Přihlašovatel také zjistil, že se lehce zvýšila teplota přes kotouč 40 a předpokládá, že je to následkem vzniku turbulence v proudu.

-5 CZ 295196 B6

Konstrukce podle obr. 4 se liší od obr. ΙΑ, 1B, 2 a 3 v tom, že u kotouče 40 po směru toku proudu jsou dosahovány rozdílné tlaky osazením ovládacích ventilů 48 v kruhovém uspořádání. Ventily 48 obsahují clony nebo diafragmy pro změnu svých účinných průtočných oblastí a dohromady tvoří překážku, která způsobuje turbulenci a pokles tlaku. Každý ventil 48 má ovládací kabel 50 vedoucí k němu a každý ventil 48 je v trubce 52. Trubky 52 mají všechny stejný průměr a procházejí kotoučem 40. Ventily 48 jsou elektricky ovládané a stupeň, o který mohou být otevřeny, lze ovládat z programovatelného ovladače. Osazení každého ventilu 48 udává tlak na výstupu z příslušné trubky 52. Změna tlaku pomocí ovladače umožňuje měnit rozpuštěné pevné látky v upravené vodě podle potřeby. Zatímco ventily jsou znázorněny na zadní straně kotouče 40, mohou být v příslušné konstrukci, umístěny i v kotouči a vedle výstupů z otvorů vytvořených v kotouči 40.

Kotouč 40 z obr. 3 má otvory uspořádané kruhově. V obr. 5B jsou otvory uspořádány ve šroubovici soustředně s kotoučem. Šroubovice se otáčí ve stejném směru jako je vinutý filtrační prvek 30. Na obr. 5A jsou otvory uspořádány v několika radiálních řadách. Otvory na obr. 5A a 5B jsou menší než otvory znázorněné na obr. 3 a je jich více.

Na obr. 6 je znázorněno ručně ovládané odsolovací zařízení 54, zahrnující válcový plášť 56, ve kterém je umístěn obchodně dostupný filtrační prvek 58, jako byl popsán shora a označen 30 na obr. 1A a 1B. Těsnění 60 obklopuje filtrační prvek 58, aby se zabránilo unikání mezi pláštěm 56 a filtračním prvkem 58. Vedle jednoho koncového čela filtračního prvku 58 je umístěn kotouč 62. Mezi kotoučem 62 a pláštěm 56 je umístěno těsnění. Pohybu kotouče 62 dolévaje zabráněno zadržovacím prstencem 66.

Otvory v kotouči 62 nejsou znázorněny. Mezi kotoučem 62 a filtračním prvkem 58 je mezera.

Vedle druhého konce filtračního prvku 58 je koncový kryt 68, ve kterém je průchozí závitový střední otvor 70 a vedlejší otvor 72, který je na jedné straně otvoru 70.

Znázorněný filtrační prvek 58 je opatřen střední permeační trubkou 74, vyčnívající na obou koncích z membrány, která je na ní navinuta. Jeden konec permeační trubky 74 je usazen ve slepém otvoru 76, vytvořeném v kotouči 62 a druhý konec permeační trubky 74 je zasunut do otvoru 70, vytvořeného v koncovém krytu 68. Otvor 72 je spojen s komorou 78, která je mezi koncovým krytem 68 a sousedním koncem filtračního prvku 58.

Filtrační prvek 58, kotouč 62 a koncový kryt 68, jak jsou znázorněny na obr. 1A a 1B i zde tyto součásti tvoří odsolovací jednotku 10.

Nalevo od kotouče 62 tvoří plášť 56 válec pro píst 80. Píst 80 sestává z tyče 82, která vyčnívá z pláště 56 těsnící konstrukcí 84. Hvězdice 86 drží těsnicí konstrukci 84 na místě.

Dvě břitová těsnění 88 a 90 a O-kroužek 92 obklopují píst 80.

Ovládací rukojeť 94 je spojena s tyčí 82 pomocí kluzné spojky (neznázoměno). Rukojeť 94 je otočně spojena s koncovou deskou 98, která upevněna na přírubě 100 pláště 56. Kýváním rukojetí 94 se pístem 80 ve válci může posunovat dopředu a dozadu.

Otvor 72 je spojen trubkou 102 s komorou 104, která obklopuje tyč 82 a těsnicí konstrukci 84.

Jednocestný ventil 106 umožňuje, aby voda vstoupila do komory 108, která leží mezi kotoučem 62 a pístem 80. Ventil 106 je uložen v otvoru vytvořeném ve stěně pláště 56 a ve stěně pláště 56 je také umístěn odlehčovací ventil 110.

-6CZ 295196 B6

Výstupní trubka (neznázoměná) je našroubována na závitový otvor 70 a upravená pitná voda proudí z permeační trubky 74 do výstupní trubky.

Při použití odsolovacího zařízení z obr. 6, se plášť 56 upevní ventilem 106 ponořeným do slané vody nebo poloslané vody, která má být odsolena. Horní konec rukojeti 94 se zatlačí nebo zatáhne do znázorněné polohy, a tím se pohybuje pístem 80 vratným zdvihem. Jak se píst pohybuje doleva, ventil 106 se otevře a poloslaná nebo slaná voda se natáhne do komory 108. Zatlačí-li se rukojeť doleva, píst 80 zahájí svůj pracovní zdvih a pohybuje se směrem ke kotouči 62. Ventil 106 se uzavře ihned jakmile se tlak v komoře 108 zvýší. Voda v komoře 108 je tlačena do otvorů v kotouči 62, filtračním prvkem 58 a ven z filtračního prvku 58 jako pitná voda permeační trubkou 74 nebo jako solný roztok otvorem 72 a trubkou 102. Píst 80 pokračuje v pohybu doprava dokud břitové těsnění 90 neprojde přes ventil 106.

Po provedení několika zdvihů rukojetí 94 se začne v trubce 102 tvořit tlak a následkem toho i v komoře 104. Dopředný zdvih pístu 80 je eventuálně podporován tlakem, který je v trubce 102 a komoře 104. Jakmile píst 80 dosáhne dopředný konec svého zdvihu, břitové těsnění 88 projde přes odlehčovací ventil 110 a tlak v komoře 104 poklesne. Tak zpětný zdvih pístu 80 nemusí odolávat žádnému tlaku v komoře 104.

Tlak, který je potřeba k protlačení vody filtračním prvkem 58 a k jejímu rozdělení do proudů pitné vody a proudu solného roztoku je asi 1,5 až 2,5 MPa (15 až 25 barů) (pro poloslanou vodu) a 5 až 6 MPa (50 až 60 barů) (pro mořskou vodu). Potřebný tlak se mění s množstvím rozpuštěných pevných látek ve vodě. Tlaková ztráta ve filtračním prvku 58 je relativně malá a tlak solného roztoku v trubce 102 může být 75 % až 85 % tlaku, který má voda, když vstupuje do filtračního prvku 58. Tento přebytek tlaku, který se však ztratí, se používá, na podporu činnosti čerpadla.

Odsolovací zařízení znázorněné na obr. 7 zahrnuje plášť 112, který je uspořádané vertikálně. Konce pláště jsou uzavřeny koncovými kryty 114 a 116 a mezi koncovými kryty 114 a 116 a pláštěm 112 jsou umístěny těsnicí kroužky (neznázoměno). Ihned pod krytem 114 je komora 118 a kotouč 120. Pod kotoučem 120 je filtrační prvek 122. Mezi kotoučem 120 a filtračním prvkem 122 je mezera 124.

Filtrační prvek 122 má středovou trubku 126. Horní konec trubky 126 je uložen pomocí kotouče 120 a spodní konec trubky 126 je uložen pomocí koncového krytu 116. Vstupní trubka 128 vede do komory 118. Výstupní trubka 130 solného roztoku vede koncovým krytem 116 a výstupní trubka 132 pitné vody prochází koncovým krytem 114 a je připojena k hornímu konci trubky 126. Kotouč 120 je například v provedení podle obr. 3, 5A nebo 5B. Popsané součásti tvoří odsolovací jednotku JO.

Vertikálně uspořádané čerpadlo 134 typu Grunfos má sací otvor 136 spojen pomocí filtru 138 ke zdroji vody, která se má odsolit. Trubka 128 je připojena na tlakový výstup čerpadla 134, tam je v trubce 128 umístěn ovládací ventil 140.

Trubka 130 je spojena pomocí T-kusu 142 a ovládacím ventilem 144 s Peltonovým kolem 146. Druhé rameno T-kusu 142 je spojeno pomocí ovládacího ventilu 148 k výstupu 150 odpadu, ze kterého se odvádí solný roztok do odpadu. Výstupní strana Peltonova kola 146 také ústí do odpadu.

Čerpadlo 134 je opatřeno motorem 152. Elektrický přívod může být, jako alternativa, přímo spojen s hlavním zdrojem 220 V nebo se solárním panelem 154, baterií 156 a měničem 158. Přívodním okruh je opatřen regulací 160, pomocí které je možno měnit rychlost motoru 152.

-7 CZ 295196 B6

Centrální hřídel Peltonova kola je spojen s hnací hřídeli motoru 152. Jak bylo shora popsáno s odkazem na obr. 6, ve filtračním prvku 122 dochází k poklesu tlaku, ale slaný roztok vycházející z filtračního prvku 122 má stále ještě značný tlak. Vedením celého nebo části slaného roztoku pod tlakem Peltonovým kolem, energetické požadavky motoru 152 mohou být sníženy použitím části tlakové energie, která by byla jinak ztracena.

Na obr. 8 je znázorněno zařízení, které je podobné jako zařízení na obr. 7 a podobné části jsou označeny stejnými vztahovými značkami. U tohoto provedení se odsolovaná voda přivádí do dolní části pláště 112 místo do horní a čerpadlo 162 a motor 164 nejsou integrální jednotkou. Jsou místo toho uloženy vedle sebe pomocí jejich základových desek 166 a 168. Tlakový vstup do pláště 112 je trubkou 128. Odsolovaná voda odchází trubkou 132 a solný roztok vystupuje trubkou 130.

Peltonovo kolo 146 pomáhá pohánět čerpadlo 162.

Odsolovací zařízení na obr. 9 zahrnuje vertikální hlavní plášť 170, kteiý je umístěn na dně vrtu s poloslanou vodou nebo na dnu nádrže obsahující slanou vodu. Čerpadlo 172 je poháněno motorem 174. Tlaková strana čerpadla 172 je připojena ke komoře 176, horní konec komory 176 je tvořen kotoučem 178. Nad kotoučem 178 je umístěn filtrační prvek 180.

Nad filtračním prvkem 180 je koncový kryt 182, který spojuje vlastní komoru s filtračním prvkem 180. Solný roztok vystupující z filtračního prvku 180 vstupuje do této komory a upravená voda vystupuje z filtračního prvku 180 trubkou 184.

Peltonovo kolo 186 je uloženo na plášti 170 nad koncovým krytem 182.

Komora mezi koncovým krytem 182 a filtračním prvkem 180 je spojena trubkou 188 s Peltonovým kolem. Je nutno upozornit, že v komoře je značný tlak. Solný roztok vstupující do této komory z filtračního prvku 180 pod tlakem, se přivádí trubkou 188 a Peltonovým kolem 186 do výstupní trubky 190. Peltonovo kolo 186 pohání čerpadlo (neznázoměno). Čerpadlo je axiálně vyrovnáno s Peltonovým kolem 186 a trubka 184 je připojena k čerpadlu. Účelem pohánění čerpadla Peltonovým kolem je zdvihat upravenou vodu na úroveň země pomocí dutého válce 192 (je-li plášť 170 umístěn ve vyvrtané díře) nebo na hladinu nádrže (jestliže je plášť 170 ponořen v nádrži se slanou vodou).

Motor 174 je poháněn soustavou solárních panelů 194, které jsou použity pro nabíjení baterií 196. Je také znázorněn přívod 198 napětí 220 V. Ten je připojen ke snižovacímu transformátoru a usměrňovači 200. Je také spojen s ovládací jednotkou 202, kterou se energie přivádí do motoru 174. Panely 194 a usměrňovač 200 slouží k dobíjení baterií 196. Výstup z baterií 196 se vede do měniče 204, který mění výstupní stejnosměrný proud 12 V z baterií na střídavý proud 220 V. Přepínač 206 umožňuje, aby mohla být energie odebírána z měniče 204 nebo z přívodu 198 energie v závislosti na tom, kolik energie je k dispozici v bateriích. Regulační jednotka 202 zvyšuje vstupní proud 220 V na výstupní proud 380 V přiváděný do motoru 174.

Výhoda zařízení podle obr. 9 je ta, že pouze upravená voda se zvedá na povrch.

Zařízení z obr. 10 zahrnuje plášť 208, uvnitř kterého je umístěn filtrační prvek 210. Je opatřeno vstupem 212 odsolované vody a výstupem 214 solného roztoku, výstupem 216 odsolené vody. Prostředek pro způsobení poklesu tlaku ležící proti proudu od filtračního prvku 210 a pro vytváření proudů vody, které narážejí na filtrační prvek 210 a je vytvořen tak, jak je znázorněno na obr. 4.

Zdroj 218 odsolované vody může být nádrž s mořskou vodou nebo zdroj poloslané vody. Čerpadlo 220 čerpá vodu ze zdroje 218 a vede ji pískovým filtrem 222 a diskovým filtrem 224. Sací strana vysokotlakého čerpadla 226 je spojena s filtrem 224 a tlaková strana se vstupem 212.

Výstup 216 je spojen s nádobou 228, ve které je upravená voda vystavena ultrafialovému světlu (UV). Vystavení vody UV světlu je standardním postupem při úpravě vody. Výstup z nádoby 228 vede do zásobní nádrže 230.

V případě, že zařízení nemá běžet po určité časové období, například, je-li dostatečná zásoba upravené vody v zásobníku, nastává nebezpečí růstu bakterií a řas ve filtračním prvku 210. Tomu lze zabránit pouze plynulou cirkulací vody přes filtrační prvek 210. K tomuto účelu může být nádrž 230 spojena pomocí čerpadla 232 a ventilu 234 se vstupem 212. Ventil 236 se uzavře, jakmile se otevře ventil 234. S použitím tohoto obvodu je možno, aby upravená voda plynule cirkulovala filtračním prvkem 210. a zajistit, že je zamezeno růstu baktérií. Protože tlak vytvořený čerpadlem 232 je relativně malý, nastává promývací činnost, ale tlak není dostatečný k protlačení vody membránami a do nádrže 230. Voda použitá pro promývací účely je odváděna do odpadu.

Výstup 214 solného roztoku je spojen s Peltonovým kolem 268 tak, aby se mohla využít výhoda zbytkového tlaku po proudu od filtračního prvku 210. Pelotonovo kolo lze využít v čerpání upravené vody nebo výrobě elektrického proudu nebo aby napomáhalo s poháněním rotoru buď čerpadla 220 nebo čerpadla 226.

Je možno zařadit spínače 240 proudění, které hlídají, je-li v trubce, ve které jsou zabudovány, proudění, a průtokoměry 242, které zjišťují rychlost proudění. Lze měřit i pH a vodivost upravené vody (244 a 246). Všechny takto získané informace se přivádějí do hlavního řídicího přístroje 248, který provádí celkové řízení systému. Trubky mohou být osazeny dalšími ventily 250, 252, 254, 256, 258, 260, 262, 264, kterými je možno tyto trubky uzavřít.

Při zpětném promývání diskového filtru 224 jsou ventily 234 a 250 uzavřeny a ventily 236 a 262 otevřeny. Voda se tak odčerpává z nádrže 230 čerpadlem 232, vede otevřeným ventilem 236, protlačuje filtrem 224 v opačném směru a odvádí do odpadu otevřeným ventilem 262.

Pro stanovení naplnění nádrže 230 je možno použít hladinoměr 266 umístěný v nádrži 230. Výsledný signál lze použít k uzavření odebírání vody ze zdroje 218 a k zahájení recirkulace čerpadlem 232 a ventilem 234, aby se zabránilo nárůstu bakterií.

Kroutící moment Peltonova kola 268 může být ovládán připojením detektoru 270 kroutícího momentu. Jakmile kroutící moment přesáhne předem stanovenou hodnotu, ventil 256 se otevře tak, aby část solného roztoku obešla Peltonovo kolo 268 a proudila přímo do odpadu ventilem 256.

Nastavení ventilů, které řídí proudění vody do filtračního prvku 210 lze ovládat pomocí klávesnice 272 typu používaného u osobních počítačů.

Zařízení znázorněné na obr. 11 zahrnuje vertikálně umístěnou odsolovací jednotku 10, která je znázorněná na obr. 1, stojící vertikálně ve vodní nádrži 274. Stejné části jsou označeny stejnými vztahovými značkami. Zahrnuje vstup, vstupní trubku 18 odsolované vody, výstupu odsolené vody připojeného k permeační trubce 34 a výstup, výstupní trubku 22 solného roztoku.

Čerpadlo 276 na obr. 11 je vertikálně pracující pístové čerpadlo mající vstup na svém horním konci a výstup na dolním konci. Ve výstupní trubce 278 je umístěno pomocné čerpadlo 280. Motor čerpadla 280 je spojen se solárním panelem 282. Funkcí čerpadla 280 je iniciovat prou

-9 CZ 295196 B6 dění pístovým čerpadlem 276. Toho dosáhne sáním vody pístovým čerpadlem 276 a jejím vypouštěním přes výstupní trubku 284.

Čerpadlo 276 obsahuje ovládací ventily 286 a 288 proudění, z nichž jeden je umístěn na horním konci čerpadla 276 a druhý je umístěn na spodním konci čerpadla 276. Jakmile se čerpadlo 276 uvede do chodu, výsledný proud směřující čerpadlem 276 dolů nasaje ventil 286 do otevřené polohy a zatlačí ventil 288 do zavřené polohy. Jakmile se ventil 288 uzavře, je rázová vlna přenášena čerpadlem 276. Rázová vlna tlačí vodu pod vysokým tlakem jednocestným ventilem 290 do vstupní trubky 18 pláště 12- Ve vstupní trubce 18 je umístěn ještě jeden jednocestný ventil 292.

Diafragma 294 je připojena k ventilu 290. Jakmile se ventil 290 otevře, je diafragma zatlačena přes mrtvou střední polohu. Jakmile se jednou tlakový náraz ztratí, diafragma 294 způsobí, že se ventil 290 znovu uzavře.

Ventily 286, 288 jsou spojeny tyčí 296 a proto se pohybují společně. Jakmile proudění pístovým čerpadlem začalo, čerpadlo 280 může být vypnuto a ponecháno v otevřených podmínkách tak, aby jím voda mohla proudit. Hydraulický spád v nádrži (spojené bočními stěnami 298 a spodní stěnou 300) zajišťuje, že čerpadlo 276 udržuje recirkulaci.

Zbytkový tlak solného roztoku ve výstupní trubce 22 lze použít pro kterékoliv shora popsané účely.

Je výhodné, aby nádrž 274 oddělovala od moře stěna 298. Nastane-li příliv, voda proudí přes horní stranu stěny 298 a plní nádrž 274. To vytváří požadovaný pracovní tlakový spád pro čerpadlo 276. Jakmile dojde k odlivu, a žádná voda již nepřitéká do nádrže 274, hladina v nádrži 274 neustále klesá tak, jak se voda odčerpává pístovým čerpadlem 276 a výstupní trubkou 284.

Ponorné odsolovací zařízení znázorněné na obr. 12A a 12B zahrnuje válcový plášť 302. Uvnitř pláště 302, na jednom jeho konci, je umístěn elektromotor 304, který pohání čerpadlo 306. Čerpadlo 306 může být jakéhokoliv vhodného druhu, např. pístové čerpadlo, čerpadlo s rotujícími axiálními písty a pod. Vstup slané vody do čerpadla 306 není zakreslen, ale čerpadlo má výstup 308. Výstup 308 se rozděluje do dvou větví 310 a 312. ve kterých jsou umístěny ventily 314 a 316. Větev 310 vede do jádra diskového filtru 318, které leží v dutině 320. Kotouč 322 tvoří jedno čelo dutiny 320 a na druhé straně kotouče 322 je umístěn filtrační prvek 324. Kotouč 322 může být stejný jako v provedení podle obr. ΙΑ, 1B, 2 a 3 nebo obr. 4 nebo obr. 5A nebo 5B. Otvory vytvořené v kotouči 322 nejsou znázorněny.

Větev 312 vede přímo do dutiny 320 a výstup 326 vede z jádra filtru 318 kotoučem 322. Ve výstupu 326 je umístěn ventil (neznázoměný), který je normálně zavřený.

Diskový filtr 318 lze vyčistit uzavřením ventilu 314 a otevřením jak ventilu 316. tak ventilu 326 ve výstupu. Voda tak proudí do dutiny 320, z dutiny 320 diskovým filtrem 318 opačným směrem a ven výstupem 326 a odnáší pryč všechny částice zachycené v diskovém filtru 318.

Uvnitř pláště 302 je upravená voda vystavena působení ultrafialového světla v jednotce 328.

Solný roztok lze, jak bylo shora popsáno, přivádět zpět k motoru a do čerpadla tak, aby jeho zbytkový tlak mohl být využit ke snížení potřeby energie motoru304.

Přívod energie do motoru 304 může být stejný, jak již bylo shora popsáno u provedení z obr. 7 a 9.

- 10CZ 295196 B6

Plovoucí odsolovací zařízení je znázorněno na obr. 13 a zahrnuje ze skříň 330, kotvicí blok 332, zakotvený na mořském dnu nebo prostě ležícího na mořském dnu a kotvicí lano 334, spojující skříň 330 s kotvícím blokem 332.

Horizontální mezistěna 336 odděluje vztlakový prostor 338, který je nad mezistěnou 336, od vtokové komory 340 vody, která je pod mezistěnou 336. Otvory 342, vytvořené ve skříni 330, dovolují, aby mořská voda pronikala do vtokové komory 340.

Elektrický motor 344 je uložen tak, že je z velké části v komoře 340 a je proto chlazen mořskou vodou, která proudí do komory 340. Nad motorem 344 je uloženo čerpadlo 346, které je poháněno motorem 344. Voda je čerpána čerpadlem 346 z komory 340 filtrem 348.

Tlakový výstup čerpadla 346 je spojen trubkou 350 se třemi jednotkami 10, které jsou stejného typu jako je u provedení z obr. 1A a 1B. Přestože jsou uvnitř skříně 330 znázorněny tři jednotky 10, může jich být jakýkoliv větší počet, který je větší než jedna.

Solný roztok vystupuje z jednotek 10 trubkou 352 a je odváděn výstupem 354 do odpadu. Upravená voda vystupuje trubkou 356 a prochází ultrafialovou jednotkou 358 do výstupu 360. Potrubím (neznázoměné) vede z výstupu 360 na pobřeží a, ve znázorněném provedení, elektrický kabel (neznázoměný) vede ze břehu a přivádí energii motoru 344.

Na horním konci skříně 330 je solární panel 362, který se používá jako zdroj energie pro osvětlení a radiový vysílač 364. Tyto součásti jsou určeny pro varování projíždějících lodí před nebezpečím, které představuje plovoucí zařízení.

Aby nebylo nutno přivádět energii k zařízení a aby bylo možno vynechat motor 344 a čerpadlo 346, může být mezi skříní 330 a kotvicím blokem 332 umístěno pístové čerpadlo. Zejména, může procházet směrem dolů ze skříně 330 tyč (neznázoměná), která je na svém dolním konci opatřená pístem. Na kotvicím bloku 332 je upevněn válec, ve kterém je uložen píst. Píst a válec tvoří čerpadlo, které může být dvojčinné nebo jednočinné.

Je potřeba upozornit, že skříň 330 se bude zdvihat a klesat dolů o vzdálenost, která závisí na velikosti vzedmutí vody. Jak se skříň 330 zdvihá, zvedá pístní tyč a píst vzhledem k válci, kterému brání od zvedání upevnění ke kotvícímu bloku. Spodní komora válce tak zvětšuje svou velikost a může být naplněna mořskou vodou přes jednocestný ventil. Jakmile skříň 330 poklesne do prohlubně mezi vzdutím, píst se pohybuje dolů a spodní komora zmenšuje svůj objem. Potom se jednocestný ventil otevře vlivem zvyšujícího se tlaku ve spodní komoře a mořská voda se tlačí ze spodní komory do potrubního systému 350. Je-li to vhodné, může být pístní tyč dutá a může tvořit průtokový kanál ze spodní komory do systému 350.

Horní komora válce může být jednoduše otevřena do moře. Avšak s výhodou je také opatřena jednocestným vstupním ventilem a jednocestným výstupním ventilem tak, aby byla voda čerpána, jak při klesání pístu ve válci, tak při jeho zvedání.

Konečně na obr. 14 je znázorněna vertikální protáhlá nádrž 366, která je opatřena vstupem 368 mořské vody, kterým je mořská voda čerpána do nádrže 366. Na své horní straně je nádrž 366 otevřena, aby byl vytvořen odvzdušňovací otvor 370. Výstup 372 je spojen se sacím koncem čerpadla, které přivádí vodu do jednotky podle obr. 1A a 1B. Výstup upravené vody z jednotky podle obr. 1A a 1B je spojen se vstupem 372 nádrže 366 tak, aby se voda s nízkou koncentrací rozpuštěných pevných látek vracela do nádrže 366. Další výstup 374 umožňuje, aby byla nádrž odvodněna a v ní obsažené pevné látky, odstraněny. Nádrž 366 je opatřena podlouhlým pozorovacím sklem 376.

-11 CZ 295196 B6

Při počátku činnosti je v odsolovacím zařízení, které tvoří část nádrže 366, objem upravené vody v podstatě rovný jedné třetině objemu vody, kterou bude eventuálně obsahovat. Mořská voda se čerpá vstupem 368 a upravená voda je přivádí vstupem 372. Potom se voda nasává plynule z nádrže 366 výstupem 372. Mořská voda, která vstupuje vstupem 368 se před opuštěním nádrže výstupem 372 ředí. Bylo zjištěno, že i když se část upravené vody nechá recirkulovat a ne všechna upravená voda se ihned ze zařízení odvede, celkový odběr upravené vody se zvyšuje a jsou potřeba nižší tlaky, pro zajištění, že jsou z vody odstraněny nežádoucí pevné látky.

Pokusné práce ukazují, že zatímco upravená voda s nižším obsahem rozpuštěných látek může být přiváděna vstupem 372, je žádoucí použít běžnou odsolovací jednotku, kterou se získává voda, která má stejnou kvalitu jako destilovaná voda jako zdroj, který je připojen ke vstupu 372.

Bylo také zjištěno, že do vody vyrobené způsobem a zařízením podle předloženého vynálezu, je možno přidat malé množství solného roztoku aniž by se zvýšil obsah kuchyňské soli na nepřijatelnou úroveň. Tento postup lze použít například v případě, když podmínky neumožňují ponechat dostatečné množství jednoho minerálu ve vodě. Přidávání minerálu, který není obsažen v dostatečném množství přidáním solného roztoku je pak možným způsobem jak dosáhnout požadovanou rovnováhu minerálů.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (9)

1. Zařízení pro odsolování vody pomocí reverzní osmózy, zahrnující plášť (12, 56, 112, 170, 208, 302), filtrační prvek (30, 58, 122, 180, 210, 324), který je umístěn v uvedeném plášti (12, 56, 112,170, 208, 302) a obsahuje reverzní osmotické membrány tvořící solné retenční kanálky, čerpadlo (134, 162, 172, 220, 226, 276, 280, 306, 346) pro čerpání odsolované vody do filtračního prvku (30, 58,122, 180, 210, 324) a přepážku (40, 62, 120, 178, 322) umístěnou uvnitř pláště (12, 56, 112, 170, 208, 302), mezi čerpadlem (134, 162, 172, 220, 226, 276, 280, 306, 346) a filtračním prvkem (30, 58, 122, 180, 210, 324), ve směru proudění vody, vyznačující se tím, že uvedená přepážka (40, 62, 120, 178, 322) zahrnuje množství otvorů (44.1, 44.2, 44.n) kruhového průřezu, přičemž otvory (44.1, 44.2, 44.n) mají v přepážce (40, 62, 120, 178, 322) navzájem různé průměry pro vytvoření jednotlivých proudů vody s různým příčným průřezem, a při průtoku vody otvory (44.1, 44.2, 44.n) v přepážce (40, 62, 120, 178, 322) má proud vody turbulentní charakter s poklesem tlaku za přepážkou (40, 62, 120, 178, 322), takže plyny rozpuštěné ve vodě jsou uvolňovány z roztoku ve formě bublin, které jsou unášeny tekoucí vodou směřující od přepážky (40, 62, 120, 178, 322), přičemž zařízení je uspořádáno pro jejich vstup do solných retenčních kanálků a je upraveno pro vtok proudu vody se strženými bublinami do uvedených solných retenčních kanálků filtračního prvku (30, 58, 122, 180, 210, 324) při nižším tlaku a ve formě turbulentních proudů ve srovnání s proudem před přepážkou (40, 62, 120,178, 322).

2. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že přepážka (40, 62, 120, 178, 322) je ve formě kruhovitého kotouče a otvory (44.1, 44.2, 44.n) jsou uspořádány v sérii kruhů, jejichž středy jsou koincidentní se středem kotouče.

3. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že přepážka (40, 62, 120, 178, 322) je ve formě kruhovitého kotouče a otvory (44.1, 44.2, 44.n) jsou uspořádány ve formě šroubovice vytvořené přibližně ve středu kotouče.

- 12 CZ 295196 B6

4. Zařízení podle nároku 1, kde uvedené membrány jsou každá ve formě listů připevněných k prostupné permeační trubce (34, 74) a ovinutých kolem ní a tvořící množství retenčních solných kanálků a množství permeačních kanálků, přičemž každý z kanálků je ve formě šroubovice, vyznačující se tím, že je upraveno pro dopad každého proudu na konec ovinuté membrány a pro vtok každého proudu do retenčních solných kanálků.

5. Způsob odsolování vody zahrnující čerpání vody k odsolování do filtračního prvku sestávajícího z reverzních osmózních membrán tvořících solné retenční kanálky, vyznačující se tím, že se voda čerpá přes překážku ve formě přepážky s množstvím otvorů pro průchod s různými plochami průřezu, takže se voda dělí přepážkou na množství proudů s různým příčným průřezem, kde uvedené proudy jsou turbulentní a vystupují z uvedených otvorů ve směru proudění za uvedenou přepážkou s nižším tlakem, než je tlak před přepážkou, čímž plyny, které jsou rozpuštěny v roztoku, se uvolňují z roztoku jako bubliny, přičemž turbulentní proudy obsahující bubliny se přivedou do solných retenčních kanálků filtračního prvku.

6. Způsob podle nároku 5,vyznačující se tím, že se voda rozděluje do řady turbulentních, kuželovité tvarovaných, rozbíhajících se proudů vody.

7. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že zahrnuje přivedení mořské vody reverzní osmózní membránou k vytvoření pomocného přívodu vody v podstatě zbaveného rozpuštěných pevných látek, tato voda se smíchá s mořskou vodou a do filtračního prvku se přivede takto zředěná mořská voda.

8. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že zahrnuje přidání určitého množství solného roztoku do odsolené upravené vody, aby se v upravené vodě změnila rovnováha minerálů.

9. Způsob podle některého z nároku 5, vy zn ač u j í c í se t í m, že voda má na počátku tlak 5 až 6,5 MPa (50 až 65 barů) a pokles tlaku je mezi 0,15 až 0,2 MPa (1,5 až 2,0 bary).