CZ294086B6

CZ294086B6 - Sklo s povlakem a násobný zasklívací dílec je obsahující

Info

Publication number: CZ294086B6
Application number: CZ1999831A
Authority: CZ
Inventors: Gallegoájoséámanuel; Siddleájohnárobert
Original assignee: Pilkingtonáplc
Priority date: 1996-09-13
Filing date: 1997-09-10
Publication date: 2004-10-13
Also published as: DE69701403D1; CN1108997C; AU4129897A; EP0925260A1; DE69701403T2; WO1998011031A1; GB9619134D0; US6048621A; BR9711778A; EP0925260B1; CZ83199A3; ES2144877T3; CN1230163A; AU718586B2

Abstract

Protisluneční sklo s vysokou ochrannou schopností s povlakem obsahuje tepelně absorpční vrstvu a vrstvu kovové sloučeniny s nízkou emisivitou@ Nejvýhodnější tepelně absorpční vrstvy absorbují přednostně vlnové délky nad @ nm a mohou být z nestechiometrického nebo dotovaného oxidu wolframu nebo z oxidu kobaltuŹ oxidu chromuŹ oxidu železa nebo oxidu vanadu@ Přednostní vrstvy s nízkou emisivitou jsou z polovodičového oxidu kovuŹ například z dotovaného oxidu cínu nebo dotovaného oxidu india@ Vzhledem k povaze vrstev mohou mít povlaky neutrální barvu a být vhodné pro nanášení na pás skla na výrobní lince během procesu výroby skla pyrolytickými postupyŹ například chemickým nanášením z plynné fáze@ Řešení se dále týká násobného zasklívacího dílceŹ obsahujícího výše uvedené povlečené sklo se souběžně uloženým druhým sklemŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká skel s povlakem, zejména protislunečních skel s vysokou ochrannou schopností.

Dosavadní stav techniky

Existuje vzrůstající poptávka po protislunečních sklech (sklech pro ovládání průchodu slunečního záření, dále v celém textu: protislunečních sklech) s vysokou ochrannou schopností, zejména sklem majících neutrální barvu jak v odrazu, tak v prostupu. Pod pojmem protisluneční skla „s vysokou ochrannou schopností“ (high performace) se rozumí skla, která propouštějí výrazně vyšší procentní podíl dopadajícího světla, než je celková dopadající energie záření (celkové sluneční teplo). Skla, probarvená ve hmotě, obsahující přísadu železa, jsou schopná zajišťovat vysokou ochrannou schopnost, ale železo má sklon barvit sklo do zelena a zelenavý tón není vždy přijatelný. Přidávání dalších přísad, například kombinace selenu a oxidu kovu, jako je oxid kobaltu, může měnit zelený odstín do neutrálnější barvy, ale za cenu určité ztráty účinnosti, tj. zvýšení poměru mezi propustností dopadajícího tepla a dopadajícího světla.

V patentovém spisu GB 2 288 818 A je popsán zasklívací dílec s pyrolyticky naneseným povlakem, s nízkým slunečním faktorem a vysokou čistotou odražené barvy. Spis GB 2 288 818 A popisuje povlečené sklo, obsahující oxidy kobaltu, železa a chrómu a dielektrickou druhou vrstvu se specifickým indexem lomu, obsahující například nitrid hliníku, oxid hliníku, oxid cínu nebo oxid titanu, oxid zirkonia nebo oxid křemičitý. Kanadský patentový spis CA 1 117 383 popisuje způsob vytváření povlaku na substrát s barevnou vrstvou obsahující směs oxidů železa, chrómu a kobaltu a druhou vrstvu oxidu cínu, dotovaného chromém, v tloušťce od 30 nm do 80 nm.

Povlaky obsahující vrstvy stříbra v kombinaci s vhodnými dielektrickými vrstvami ve vícevrstvých souvrstvích mohou zajistit vytvoření výrobků s vysokou protisluneční ochrannou schopností, a barvu blízkou neutrální barvě jak v odrazu, tak v prostupu, ale mají významné nevýhody. Především nejsou vhodné vrstvy stříbra způsobilé nanášení na výrobní lince, kde se povlak nanáší na horký pás skla při jeho výrobě, tj. předtím, než se řeže a odebírá z výrobní linky, ale nanášejí se nízkotlakými postupy mimo linku, jako magnetronovým rozprašováním. Takové stříbrné povlaky mají dále omezenou fyzickou trvanlivost a vyžadují pečlivou ochranu a opatrnou manipulaci při zpracování, a rovněž ochranu skla s povlakem ve výsledném výrobku, například zasklíváním v násobných sklech s povlakem obráceným směrem do vzduchové mezery dílce mezi jednotlivými skly.

Bylo by žádoucí vytvořit povlak, který by mohl zajistit vytvoření protislunečních skel s vysokou ochrannou schopností bez výše uvedených nevýhod stříbrných povlaků, a která by s výhodou měla barvu blízkou neutrální barvě v odrazu a prostupu, nebo alespoň poskytoval alternativu k zelenému zbarvení protislunečních skel s vysokou ochrannou schopností, barvených ve hmotě, popisovaných výše.

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle je dosaženo protislunečním sklem (=sklem pro ovládání průchodu slunečního záření) s vysokou ochrannou schopností, obsahujícím skleněný substrát s povlakem, který obsahuje tepelně absorpční vrstvu a vrstvu kovové sloučeniny s nízkou emisivitou, ležící na uvedené tepelně absorpční vrstvě, jehož podstatou je, že vrstva s nízkou emisivitou má tloušťku v rozmezí od 100 nm do 600 nm a povlečené sklo má emisivitu nižší než 0,4.

- 1 CZ 294086 B6

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, na kterých znázorňuje obr. 1 řez sklem s povlakem podle jednoho provedení vynálezu, obr. 2 řez sklem s povlakem podle druhého provedení vynálezu, obr. 3 řez dvousklem obsahujícím sklo s povlakem podle obr. 1.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje protisluneční sklo 1 s vysokou ochrannou schopností opatřené povlakem, které obsahuje skleněný substrát 11, s výhodou z čirého skla float, a povlak 12 obsahující tepelně absorpční vrstvu 14 a vrstvu 13 s nízkou emisivitou z kovové sloučeniny.

Provedení z obr. 2 je podobné provedení z obr. 1, přičemž sklo 2 s povlakem obsahuje skleněný substrát 21, s výhodou z čirého skla float, a povlak 22. Povlak 22 se však liší od povlaku 12 tím, že obsahuje, kromě tepelně absorpční vrstvy 24 a vrstvy 23 s nízkou emisivitou, podkladní vrstvu 25 potlačující duhovitost (iridescenci), jak je popsáno níže.

Obr. 3 znázorňuje sklo 1 z obr. 1, sestávané paralelně s druhým sklem 31, v typickém případě čirým sklem float, přičemž skla jsou umístěna se vzájemným odstupem a jsou vůči sobě těsněna distančním a těsnicím systémem 32, pro vytváření dvouskla 3 s mezerou 33. Povlak 12 je obrácen směrem do mezery 33 dílce.

Pro zlepšení účinnosti je žádoucí, aby tepelně absorpční vrstva povlaku absorbovala přednostně při volných délkách nad 100 nm. S výhodou je v podstatě neabsorbující ve viditelné části spektra. Tepelně absorpční vrstva může být v podstatě transparentní vodivá oxidová vrstva, přičemž je dávána přednost oxidu wolframu vzhledem ktomu, že má charakteristický absorpční vrchol okolo 900 nm.

Oxid wolframu existuje jak ve vodivé, tak i dielektrické formě. Stechiometrický oxid wolframu, oxid wolframový WO3, je dielektrickém, a je v podstatě neabsorpční v infračerveném pásmu. Nestechiometrický oxid wolframu, WO3__X, kde xje v typickém případě okolo 0,03 (s výhodou v rozmezí od 0,005 do 0,025), a dotovaný oxid wolframu, obsahující vhodnou dotující přísadu odlišného mocenství, například vodík, fluor, alkalický kov, měď, stříbro nebo zlato, je vodivý a hodí se pro použití při provádění vynálezu.

V patentovém spisu US 5 034 246 je popsán způsob metaloorganického nanášení, který je použit pro tvorbu filmu oxidu wolframu nanášením alkylaminowolframové sloučeniny na skleněných substrátech, majících vodivou vrstvu například oxidu india a cínu, načež se povlečený substrát zahřívá.

Podle vynálezu může být vrstva oxidu wolframu, použitá tepelně absorpční vrstva, krystalická nebo amorfní. Je-li krystalická, je zpravidla dávána přednost tomu, aby se předešlo příliš velké velikosti krystalů, jelikož velké krystaly jsou náchylné vést ke vzhledu zamlžení.

Další tepelně absorpční materiály, které mohou být použity pro tvorbu tepelně absorpční vrstvy, obsahují další barevné oxidy přechodových kovů, jako oxid chrómu, oxid kobaltu, oxid molybdenu, oxid niobu a oxid vanadu, přičemž mohou být také použity směsi takových kovů.

Tepelně absorpční vrstva bude normálně mít tloušťku v rozmezí od 50 nm až 500 nm, zejména 80 nm až 200 nm.

Vrstva s nízkou emisivitou je vrstva kovové sloučeniny, normálně oxid kovu (jelikož jiné sloučeniny s nízkou emisivitou, jako jsou nitridy a silicidy kovů mají sklon k nižším propustnostem světla), a transparentní polovodič, například dotovaný oxid india, cínu nebo zinku. Přednostní materiály obsahují oxid india dotovaný cínem a oxid cínu dotovaný fluorem. Vrstva s nízkou emisivitou bude mít normálně tloušťku v rozmezí od 100 nm do 600 nm (jelikož použití tlustší vrstvy bude mít pravděpodobně za následek zbytečné snížení propustnosti světla bez dostatečného snížení emisivity pro jeho kompenzaci), zejména tloušťku v rozmezí od 200 nm do 500 nm. Vrstva s nízkou emisivitou může mít emisivitu nižší než 0,4 (číselné hodnoty emisivity, o nichž se hovoří v tomto popisu a v připojených výkresech, jsou hodnoty normální emisivity, měřené podle ISO 10292: 1994, dodatek A), i když je dávána přednost použití vrstvy s nízkou emisivitou, která zajišťuje emisivitu 0,2 nebo nižší.

Vrstva povlaku s nízkou emisivitou bude normálně uložena na tepelně absorpční vrstvě, přičemž strana protislunečního skla, opatřená povlakem, je obrácena směrem do zasklívaného vnitřního prostoru (obvykle, ale nikoli nezbytně) budovy.

Použití tenkých filmů, jako je tomu podle vynálezu, může vést k tomu, že dojde k interferenci barev nebo duhovitosti. Aby se zabránilo nežádoucím zbarvením vyplývajícím z interferenčních efektů, nebo alespoň snížilo, může být na sklo nanesena před nanášením tepelně absorpční vrstvy a vrstvy s nízkou emisivitou podkladní vrstva pro potlačování barev (která může být samotná kombinací podkladních vrstev). Složení a nanášení takových vrstev potlačujících duhovitost je popsáno ve starších patentech, jako GB 2 031 756 B, GB 2 115315BaEP0 275 662 B. Podle výhodného znaku vynálezu je tak pod povlak, obsahující tepelně absorpční vrstvu a vrstvu s nízkou emisivitou, uložena vrstva nebo vrstvy potlačující duhovitost.

Nad povlak může být uložena přídavná vrstva, například jako antireflexní vrstva, ale použití takových vrchních vrstev může vést ke ztrátě schopnosti nízké emisivity, tj. zvýšení emisivity, a není proto požadována za vhodnou.

Tepelně absorpční vrstva a vrstva s nízkou emisivitou podle vynálezu se může ukládat známými postupy, například rozprašováním, včetně reakčního rozprašování nebo chemického vylučování z plynné fáze (chemical vapour deposition). Významnou výhodou vynálezu je totiž to, že obě horní vrstvy jsou způsobilé postupů chemického vylučování z plynné fáze, které přinášejí možnost nanášení povlaku na horký skleněný pás během jeho výroby. Způsoby nanášení tepelně absorpčních vrstev chemickým vylučováním z plynné fáze jsou popsány například v patentovém spisu EP 0 523 877 Al a EP 0 546 669 Bl, zatímco způsoby nanášení vrstev s nízkou emisivitou z oxidů kovů pomocí chemického vylučování z plynné fáze jsou popsány například ve spisu GB 2 026 454 B, US 5 004 490 a EP 0 365 239 B.

Vynález je popsán neomezujícím způsobem v následujících příkladech. V těchto příkladech, jakož i ve zbývající části popisu a nárocích, se propustnosti viditelného světla měří při použití světla C. Celkové naměřené propustnosti slunečního ozáření (solar spectral irradience - ASTM E87-891), která reprezentuje přímé kolmé záření, dopadající na povrch v poloze 37° severní šířky (vzduchová masa 1,5).

Příklad 1

Na pás 3 mm tlustého čirého skla float se nanesla vrstva potlačující duhovitost, obsahující křemík, uhlík a kyslík, o tloušťce 65 nm a s indexem lomu okolo 1,7, a to postupem podle EP 0 275 662 B. Skleněná tabule, odříznutá z pásu, byla opatřena na tepelně pohltivé vrstvě, pomocí reaktivního magnetronového rozprašování pomocí stejnoměrného proudu, povlakem vrstvy wolframu o tloušťce okolo 100 nm, dotované vodíkem, pro zajištění vrcholu 70 % pohltivosti při vlnové délce 910 nm (při měření na 3 mm tlustém skle float bez podkladní vrstvy). Na vrstvu z oxidu wolframu se nanesla vrstva oxidu india a cínu o tloušťce 265 nm, sloužící jako

-3 CZ 294086 B6 vrstva s nízkou emisivitou a vykazující elektrický měrný odpor 4xlO^-4Q.cm, a to běžným reaktivním magnetronovým rozprašováním pomocí stejnosměrného proudu při použití indiumcínového terče obsahujícího 10 atomových procent cínu. Taková vrstva oxidu india a cínu měla emisivitu okolo 0,08.

Výsledná tabule skla s povlakem měla propustnost viditelného světla 70,4 % a celkovou propustnost slunečního tepla 55,9 %.

Po zabudování tabule s povlakem do dvouskla s tabulí čirého nepovlečeného skla o tloušťce 3 mm a vzduchovou mezerou 12 mm a s povlakem obráceným směrem do vzduchové mezery se získá výsledný dílec s propustností viditelného světla 64 % a celkovou propustností slunečního tepla 44 % a vykazující následující barvy v odrazu a prostupu při osvětlení světlem C:

	a*	b*	L*
Odraz	-5,2	-5,1	46
Prostup	-2,9	1,2	84

Příklad 2

Na pás čirého skla float o tloušťce 3 mm se naneslo podkladní souvrství potlačující duhovitost, obsahující počáteční vrstvu nedotovaného oxidu cínu o tloušťce 25 nm a vrstvu oxidu křemičitého o tloušťce 25 nm. Na skleněnou tabuli odříznutou z pásu byl nanesen obvyklým reaktivním magnetronovým rozprašováním pomocí stejnosměrného proudu další povlak tepelně absorpční vrstvy oxidu wolframu, dotovaného lithiem, o tloušťce okolo 420 nm, pro zajištění vrcholu absorpce 70 % při vlnové délce 910 nm (při měření na čirém skle float v nepřítomnosti podkladní vrstvy). Na vrstvu z oxidu wolframu se nanesla vrstva oxidu india a cínu o tloušťce 85 nm, sloužící jako vrstva s nízkou emisivitou a vykazující elektrický měrný odpor 4 x 10“⁴ Ω-cm, a to běžným reaktivním magnetronovým rozprašováním pomocí stejnosměrného proudu, při použití indium-cínového terče obsahujícího 10 atomových procent cínu.

Výsledná tabule skla s povlakem měla propustnost viditelného světla 69 % a celkovou propustnost slunečního tepla 54 %.

Po zabudování tabule s povlakem do dvouskla s tabulí čirého nepovlečeného skla o tloušťce 3 mm a vzduchovou mezerou 12 mm a s povlakem obráceným směrem do vzduchové mezery se získá výsledný dílec s propustností viditelného světla 63 % a celkovou propustností slunečního tepla 41 % a vykazující následující barvy v odrazu a prostupu při osvětlení světlem C:

a* b*

L*

Odraz

Prostup

-3,6

-3,3

-9,3

5,1

Příklad 3

Na pás čirého skla float o tloušťce 3 mm se naneslo podkladní souvrství potlačující duhovitost, jaké je popsáno v příkladě 2. Na skleněnou tabuli, odříznutou z pásu, byl nanesen povlak tepelně absorpční vrstvy nestechiometrického oxidu wolframu o tloušťce 104 nm magnetronovým rozprašováním pomocí stejnosměrného proudu z oxidového terče. Oxidační stav wolframu v oxidu wolframu byl určen tak, aby odpovídal oxidu wolframu vzorce WO? ^. Na vrstvu z oxidu wolframu se nanesla vrstva oxidu india a cínu o tloušťce okolo 270 nm, sloužící jako vrstva s nízkou emisivitou, a to běžným reaktivním magnetronovým stejnosměrným rozprašováním pomocí stejnosměrného proudu při použití indium-cínového terče obsahujícího 10 atomových procent cínu.

-4CZ 294086 B6

Po zabudování tabule s povlakem do dvouskla s tabulí čirého nepovlečeného skla o tloušťce 3 mm a vzduchovou mezerou 12,5 mm a s povlakem obráceným směrem do vzduchové mezery se získá výsledný dílec s propustností viditelného světla 66 % a celkovou propustností slunečního tepla 46 % a vykazující následující barvy v odrazu a prostupu při osvětlení světlem C:

	a*	b*	L*
Odraz	-7,7	-2,25	49
Prostup	1,9	0,61	85

Příklady 4-9

V každém z této série příkladů byly vypočítány optické vlastnosti povlečeného čirého skla float tloušťky 3 mm, dvouskla obsahujícího tabuli skla s povlakem, tabuli čirého skla tloušťky 3 mm bez povlaku a vzduchovou mezeru 12,5 mm, přičemž povlak byl obrácen směrem do vzduchové mezery, a to ze známých vlastností povlečených skel, přičemž výsledky jsou uvedeny v tab. 1 a 2.

Tabulka 1

Přiklad	4	5	6
1. vrstva povlaku	380 nm oxidu wolframu ¹	240 nm oxidu wolframu ¹	126 nm oxidu wolframu
2. vrstva povlaku	320 nm oxidu cínu dotovaného fluorem²	260 nm ITO’	300 nm ITO’
VLT tabule s povlakem	74,4 %	70,1 %	60,1 %
TSHT tabule s povlakem	53,5 %	51,2%	49,3 %
Emisivita tabule s povlakem	0,12-0,2	0,08	0,07
VLT dvouskla	66,6 %	63,6 %	55,0 %
TSHT dvouskla	41,8%	41,2	41,0%
Odraz barvy dvouskla	a* -8,3	a* 0,5	a* -2,3
	b* 5,9	b* 1,4	b* 3,2
	L* 44	L* 53	L* 56
Propustnost dvouskla	a* -6,3	a* -6,8	a* -6,4
	b* 7,9	b* 8,2	b* 7,6
	L* 86	L* 83	L* 72

Kde značí:

VLT - propustnost viditelného světla,

TSHT - celková propustnost slunečního tepla, 've výpočtu použity vlastnosti nestechiometrického oxidu wolframu, nanášeného magnetronovým rozprašováním pomocí stejnoměrného proudu, ²ve výpočtu použity vlastnosti povlaku z oxidu cínu, dotovaného fluorem, nanášeného chemickým vylučováním z plynné fáze, ³ve výpočtu použity vlastnosti povlaku oxidu india dotovaného cílem, nanášeného magnetronovým rozprašováním pomocí stejnosměrného proudu, s elektrickým měrným odporem 1,8 x 10^{3 4}Q.cm, ⁴ve výpočtu použity vlastnosti oxidu niobičného, nanášené magnetronovým rozprašováním pomocí stejnosměrného proudu, dotovaného 30 atom. % lithia.

-5CZ 294086 B6

Tabulka 2

Příklad	7	8	9
1. vrstva povlaku	96 nm oxidu wolframu '	380 nmNbzO?	240 nm Nb₂O·
2. vrstva povlaku	320 nm ITO¹	320 nm oxidu cínu dotovaného fluorem²	260 nm ITO³
VLT tabule s povlakem	56,3 %	71,3%	68,2 %
TSHT tabule s povlakem	45,6 %	54,6 %	53,1 %
Emisivita tabule s povlakem	0,07	0,12-0,2	0,08
VLT dvouskla	51,3%	64,1 %	61,0%
TSHT dvouskla	35,2 %	42,7 %	42,5 %
Odraz barvy dvouskla	a* -4,3	a* -8,0	a* 0,6
	b* 2,1	b* 6,1	b* 1,1
	L* 59	L* 43	L* 54
Propustnost dvouskla	a*-5,3	a* -6,4	a* -7,2
	b* 6,1	b* 7,3	b* 7,9
	L* 68	L* 87	L* 85

Kde značí:

VLT - propustnost viditelného světla,

TSHT - celková propustnost slunečního tepla, ’ve výpočtu použity vlastnosti nestechiometrického oxidu wolframu, nanášeného magnetronovým rozprašováním pomocí stejnosměrného proudu, ²ve výpočtu použity vlastnosti povlaku z oxidu cínu, dotovaného fluorem, nanášeného chemickým vylučováním z plynné fáze, ³ve výpočtu použity vlastnosti povlaku oxidu india dotovaného cílem, nanášeného magnetronovým rozprašováním pomocí stejnosměrného proudu, s elektrickým měrným odporem 1,8 x 10⁴ Q.cm, ⁴ve výpočtu použity vlastnosti oxidu niobičného, nanášené magnetronovým rozprašováním pomocí stejnosměrného proudu, dotovaného 30 atom. % lithia.

Povlaky podle vynálezu poskytují významné výhody vůči stavu techniky. Protože se hodí pro pyrolytické způsoby (které jsou výhodné proto, že se hodí pro provádění na výrobní lince), mohou být získány ve vysoce trvanlivé formě, čímž se sníží potřeba zvláštního ošetřování při manipulaci a zpracování, a otevře se možnost používat povlaky na volně stojícím zasklení bez potřeby je chránit ve vícenásobných zasklívacích dílcích (dvousklech atd.). Ve srovnání se skly probarvenými ve hmotě poskytují výhody v tom, že se hodí pro výrobu flexibilnějším postupem (vytvářením povlaku), která je použitelná bez potřeby měnit složení sklářské taviči vany (s průvodní ztrátou produkce, když se provádí přestavování) a vyloučení silných zelených zbarvení, k nimž dochází u účinnějších probarvení ve hmotě.

Kromě toho se může dosáhnout účinnějších parametrů u skel, majících propustnost světla přes 67 %, při zajišťování propustnosti tepla nižší než 57 %. Protisluneční skla podle vynálezu budou obecně zajišťovat celkovou propustnost slunečního tepla o nejméně 10 % nižší, než je propustnost viditelného světla, přičemž se snadno dají získat skla zajišťující celkovou propustnost slunečního tepla o nejméně 12 % nižší (a nejméně o 15 % nižší, použije-li se sklo s povlakem s tabulí z čirého skla float v dvouskle), která se přednostně použijí.

-6CZ 294086 B6

Nejvýhodnější skla podle vynálezu jsou skla, jejichž povlak je takový, že vykazuje barvy v odkazu (při pohledu z povlečené strany) a v postupu (když je nanesen na čiré sklo float) takové, že (a*² + b*²)^I/2 je nižší než 12, zejména nižší než 10. Ve zvlášť výhodných provedeních nejméně jedna z barvy v odrazu a/nebo prostupu (s výhodou obě) je taková, že (a*² + b*²)^1/2 je menší než 7.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Protisluneční sklo s vysokou ochrannou schopností, obsahující skleněný substrát s povlakem, obsahujícím tepelně absorpční vrstvu a vrstvu kovové sloučeniny s nízkou emisivitou, ležící na uvedené tepelně absorpční vrstvě, vyznačené tím, že vrstva s nízkou emisivitou má tloušťku v rozmezí od 100 nm do 600 nm a sklo s povlakem má emisivitu nižší než 0,4.
2. Protisluneční sklo podle nároku 1,vyznačené tím, že tepelně absorpční vrstva povlaku absorbuje přednostně vlnové délky nad 700 nm.
3. Protisluneční sklo podle nároku 1,vyznačené tím, že tepelně absorpční vrstva povlaku je vrstva oxidu kovu.
4. Protisluneční sklo podle nároku 1,vyznačené tím, že tepelně absorpční vrstva povlaku je vrstva oxidu wolframu obsahujícího méně než stechiometrické množství kyslíku.
5. Protisluneční sklo podle nároků 1 až 4, vyznačené tím, že tepelně absorpční vrstva povlaku je vrstva oxidu wolframu dotovaného vodíkem.
6. Protisluneční sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 5, vyznačené tím, že tepelně absorpční vrstva povlaku je vrstva oxidu wolframu dotovaného alkalickým kovem.
7. Protisluneční sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 5, vyznačené tím, že tepelně absorpční vrstva povlaku je vrstva oxidu chrómu, oxidu kobaltu, oxidu železa, oxidu molybdenu, oxidu niobu, oxidu vanadu nebo jejich směsi.
8. Protisluneční sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 7, vyznačené tím, že tepelně absorpční vrstva povlaku má tloušťku v rozmezí od 50 do 500 nm.
9. Protisluneční sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 8, vyznačené tím, že tepelně absorpční vrstva povlaku má tloušťku v rozmezí od 80 do 200 nm.
10. Protisluneční sklo podle nároku 9, vyznačené tím, že má emisivitu nižší než 0,2.
11. Protisluneční sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 10, vyznačené tím, že vrstva s nízkou emisivitou je vrstva polovodičového oxidu kovu.
12. Protisluneční sklo podle nároku 11,vyznačené tím, že vrstva polovodičového oxidu kovu je z dotovaného oxidu cínu nebo dotovaného oxidu india.
13. Protisluneční sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 12, vyznačené tím, že vrstva s nízkou emisivitou v povlaku má tloušťku v rozmezí od 200 do 500 nm.

-7CZ 294086 B6
14. Protisluneční sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 13, vy z n a č e n é tím, že povlak přídavně obsahuje pod tepelně absorpční vrstvou vrstvu nebo vrstvy potlačující duhovitost.
15. Protisluneční sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 14, vyznačené tím, že celková propustnost slunečního teplaje nejméně o 10% nižší než je propustnost viditelného světla.
16. Protisluneční sklo podle nároku 15, vyznačené tím, že propustnost viditelného světla je nad 67 % a celková propustnost slunečního teplaje nižší než 57 %.
17. Protisluneční sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 16, vyznačené tím, že povlak je takový, že vykazuje barvy v odrazu (při pohledu z povlečené strany) a/nebo v prostupu (když je nanesen na čiré sklo float), které jsou takové, že (a*² + b*²)^1/2 je nižší než 12.
18. Protisluneční sklo podle nároku 17, vyznačené tím, že povlak je takový, že vykazuje barvu v odrazu (při pohledu z povlečené strany) a/nebo v prostupu (když je nanesen na čiré sklo float), která je taková, že (2*² + b*²)^1/2 je nižší než 7.
19. Násobný zasklívací dílec obsahující povlečené sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 18 se souběžně uloženým druhým sklem.
20. Násobný zasklívací dílec podle nároku 19, vykazující celkovou propustnost slunečního tepla o nejméně 15 % nižší, než je propustnost viditelného světla.