CZ83199A3

CZ83199A3 - Sklo s povlakem a násobný zasklívací dílec je obsahující

Info

Publication number: CZ83199A3
Application number: CZ99831A
Authority: CZ
Inventors: José Manuel Gallego; John Robert Siddle
Original assignee: Pilkington Plc
Priority date: 1996-09-13
Filing date: 1997-09-10
Publication date: 1999-11-17
Also published as: DE69701403D1; CN1108997C; AU4129897A; EP0925260A1; CZ294086B6; DE69701403T2; WO1998011031A1; GB9619134D0; US6048621A; BR9711778A; EP0925260B1; ES2144877T3; CN1230163A; AU718586B2

Description

Oblast techniky

Vynález se týká skel s povlakem, zejména protislunečních skel s vysokou ochrannou schopností.

Dosavadní stav techniky

Existuje vzrůstající poptávka po protislunečních sklech (sklech pro ovládání průchodu slunečního záření, dále v celém textu: protislunečních sklech) s vysokou ochrannou schopností, zejména skel majících neutrální barvu jak v odrazu, tak v prostupu. Pod pojmem protisluneční skla s vysokou ochrannou schopností (high performace) se rozumí skla, která propouštějí výrazně vyšší procentní podíl dopadajícího světla, než je celková dopadající energie záření (celkové sluneční teplo). Skla, probarvená ve hmotě, obsahující přísadu železa, jsou schopná zajistovat vysokou ochrannou schopnost, ale železo má sklon barvit sklo do zelena a zelenavý tón není vždy přijatelný.

Přidávání dalších přísad, například kombinace selenu a oxidu kovu, jako je oxid kobaltu, může měnit zelený odstín do_ neutrálně j ší₌ barvy ,__a_le za cenu urči té ztráty účinnosti , t.j. zvýšení poměru mězi propustností dopadajícího tepla a dopadajícího světla. Povlaky obsahující vrstvy stříbra v kombinaci s vhodnými dielektrickými vrstvami ve vícevrstvých, souvrstvích mohou zajistit vytvoření výrobků s vysokou protisluneční ochrannou schopností, a barvu blízkou neutrál• · • ·

-2···· . ·« ··

ηί barvě jak v odrazu, tak v prostupu, ale mají významné nevýhody. Především nejsou vhodné vrstvy stříbra způsobilé nanášení na výrobní lince, kde se povlak nanáší na horký pás skla při jeho výrobě, t.j. před tím, než se řeže a odebírá z výrobní linky, · ale nanášejí se nízkotlakými postupy mimo linku, jako magnetronickým rozprašováním. Takové stříbrné povlaky mají dále omezenou fyzickou trvanlivost a vyžadují pečlivou ochranu a opatrnou manipulaci při zpracování, a rovněž ochranu skla s povlakem ve výsledném výrobku, například zasklíváním v násobných sklech s povlakem obráceným směrem do vzduchové mezery dílce mezi jednotlivými skly.

Bylo by žádoucí vytvořit povlak, který by mohl zajistit vytvoření protislunečních skel s vysokou ochrannou schopností bez výše , uvedených .nevýhod stříbrných povlaků, a která by s výhodou měla barvu blízkou neutrální barvě v odrazu a prostupu, nebo alespoň poskytoval alternativu k zelenému zbarvení protislunečních skel s vysokou ochrannou schopností, barvených ve hmotě, popisovaných výše.

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle dosaženo protisluňěčním sklem (=sklem pro ovládání průchodu slunečního záření) s vysokou ochrannou schopností, obsahujícím skleněný substrát s povlakem, obsahujícím tepelně absorpční vrstvu a vrstvu kovové sloučeniny s nízkou emisivitou.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l řez sklem s povlakem podle jednoho provede-3• ·

ní vynálezu, obr.2 řez sklem s povlakem podle druhého provedení vynálezu, obr.3 řez dvousklem obsahujícím sklo s povlakem podle obr.l.

Příklady provedení vynálezu

Obr.l znázorňuje protisluneční sklo 1 s vysokou ochrannou schopností opatřené povlakem, které obsahuje skleněný substrát 11, s výhodou z čirého skla float, a povlak 12 obsahující tepelně absorpční vrstvu 14 a vrstvu 13 s nízkou emisivitou z kovové sloučeniny.

Provedení z obr.2 jé 'podobné provedení z obr.l, přičemž sklo 2 s povlakem obsahuje skleněný substrát 21, s výhodou z čirého skla float, a povlak 22. Povlak 22 se však liší od povlaku 12 tím, že obsahuje, kromě tepelně absorpční vrstvy 24 a vrstvy 23 s nízkou emisivitou, podkladní vrstvu 25 potlačující duhovitost (iridescenci), jak je popsáno níže .

Obr.3 znázorňuje sklo 1 z obr.l sestavené paralelně s druhým sklem 31, v typickém případě čirým sklem float, přičemž skla jsou umístěna se vzájemným odstupem a jsou vůči sobě těsněna distančním a těsnicím systémem 32., pro vytváření dvouskla 3 s mezerou 33. Povlak 12 je obrácen směrem do mezery 33 dílce.

Pro zlepšení účinnosti je žádoucí, aby tepelně absorpční vrstva povlaku absorbovala přednostně při vlnových délkách nad 100 nm. S výhodou je v podstatě neabsorbující ve viditelné části spektra. Tepelně absorpční vrstva může být v podstatě transparentní vodivá oxidová vrstva, přičemž je

-4dávána přednost oxidu wolframu vzhledem k tomu, že má charakteristický absorpční vrchol okolo 900 nm.

Oxid wolframu existuje jak ve vodivé, tak i dielektrické formě. Stechiometrický oxid wolframu, oxid wolframový W0₃, je dielektrikum, a je v podstatě neabsorpční v infračerveném pásmu. Nestechiometrický oxid wolframu, W0₃__x, kde x je v typickém případě okolo 0,03 (s výhodou v rozmezí od 0,005 do 0,025), a dotovaný oxid wolframu, obsahující vhodnou dotující přísadu odlišného mocenství, například vodík, fluor, alkalický kov, měď, stříbro nebo zlato, je vodivý a hodí se pro použití při provádění vynálezu.

Vrstva oxidu wolframu, použitá jako tepelně absorpční vrstva, může být krystalická nebo amorfní. Je-li krystalická, je zpravidla dávána přednost tomu, aby se předešlo příliš velké velikosti krystalů, jelikož velké krystaly jsou náchylné vést ke vzhledu zamlžení.

Další tepelně absorpční materiály, které mohou být použity pro tvorbu tepelně absorpční vrstvy, obsahují další barevné oxidy přechodových kovů, jako oxid chrómu, oxid kobaltu, oxid molybdenu, oxid niobu a oxid vanadu, přičemž mohou být také použity směsi takových kovů.

- Tepelně absorpční vrstva budenormálně mít tlouštku v rozmezí od 50 nm až 500 nm, zejména 80 nm až 200 nm.

Vrstva s nízkou emisivitou je vrstva kovové sloučeniny, normálně oxid kovu (jelikož jiné sloučeniny s nízkou emisivitou, jako jsou nitridy a silicidy kovů mají sklon • · ·

-5k nižším propustnostem světla), a transparentní polovodič, například dotovaný oxid india, cínu nebo zinku. Přednostní materiály obsahují oxid india dotovaný cínem a oxid cínu dotovaný fluorem. Vrstva s nízkou emisivitou bude mít normálně tlouštku v rozmezí od 100 nm do 600 nm (jelikož použití tlustší vrstvy bude mít pravděpodobně za následek zbytečné snížení propustnosti světla' bez dostatečného snížení emisivity pro jeho kompenzaci), zejména tlouštku v rozmezí od 200 nm do 500 nm. Vrstva s nízkou emisivitou může mít emisivitu nižší než 0,4 (číselné hodnoty emisivity, o nichž se hovoří v tomto popisu a v připojených výkresech, jsou hodnoty normální emisivity, měřené podle ISO 10292: 1994, dodatek A), i když je dávána přednost použití'vrstvy s nízkou emisivitou, která zajišůúje emisivitu 0,2 nebo nižší.

Vrstva povlaku s nízkou emisivitou bude normálně uložena na tepelně absorpční vrstvě, přičemž strana protislunečního skla, opatřená povlakem, je obrácena směrem do zasklívaného vnitřního prostoru (obvykle, ale nikoli nezbytně budovy).

Použití tenkých filmů, jako je tomu podle vynálezu, může vést k tomu, že dojde k interferenci barev nebo duhovitosti. Aby se zabránilo nežádoucím zbarvením vyplývajícím z interferenčních efektů, nebo alespoň snížilo, může být na sklo nanesena^ před nanášením tepelně absorpční vrstvy a_vrstvy s nízkou emisivitou podkladní vrstva pro potlačování barev (která může být samotná kombinací podkladních vrstev). Složení a nanášení takových vrstev potlačujících duhovitost je popsáno ve starších patentech, jako GB 2 031 756B, UK 2 115 315B a EP 0 275 662B. Podle výhodného znaku-vynálezu je

tak pod povlak, obsahující tepelně absorpční vrstvu a vrstvu s nízkou emisivitou, uložena vrstva nebo vrstvy potlačující duhovitost.

Nad povlak může být uložena přídavná vrstva, například jako antireflexní vrstva, ale použití takových vrchních vrstev může vést ke ztrátě schopnosti nízké emisivity, t.j. zvýšení emisivity, a není proto považována za vhodnou.

Tepelně absorpční vrstva a vrstva s nízkou emisivitou podle vynálezu se může ukládat známými postupy, například rozprašováním, včetně reakčního rozprašování nebo chemického vylučování z plynné fáze (Chemical vapour deposition). Významnou výhodou vynálezu je totiž to, že obě horní vrstvy jsou způsobilé postupů chemického vylučování z plynné fáze, které přinášejí možnost nanášení povlaku na horký skleněný pás během jeho výroby. Způsoby nanášení tepelně absorpčních vrstev chemickým vylučováním z plynné fáze jsou popsány například v patentovém spisu EP 0 523 877 Al a EP 0 546 669

B1, zatímco způsoby nanášení vrstev s nízkou emisivitou z oxidů kovů pomocí chemického vylučování z plynné fáze jsou popsány například ve spisu GB 2 026 454B a EP 0 365 239B.

Vynález je popsán neomezujícím způsobem v následujících příkladech. V těchto příkladech, jakož i ve zbývající části popisu a nárocích, se propustnostijviditelného syětla měří při použití světla C. Celkové naměřené propustnosti slunečního tepla jsou určovány vážením funkcí slunečního spektrálního ozáření (solar spectral irradiance - ASTM E87-891), která reprezentuje přímé kolmé‘záření, dopadající na povrch v poloze 37° severní šířky (vzduchová masa 1,5).

-7PŘÍKLAD 1

Na pás 3 mm tlustého širého skla float se nanesla vrstva potlačující duhovitost, obsahující křemík, uhlík a kyslík, o tlouštce 65 nm as indexem lomu okolo 1,7, a to postupem podle EP 0 275 662B. Skleněná tabule, odříznutá z pásu, byla opatřena na tepelně pohltivé vrstvě, pomocí reaktivního magnetronového rozprašování pomocí stejnosměrného proudu, povlakem vrstvy oxidu wolframu o tlouštce okolo 100 nm, dotované vodíkem, pro zajištění vrcholu 70% pohltivosti při vlnové délce 910 nm (při měření na 3 mm tlustém skle float bez podkladní vrstvy). Na vrstvu z oxidu wolframu se nanesla vrstva oxidu india a cínu o tlouštce 265 nm, sloužící jako vrstva s nízkou emisivitou a vykazující elektrický měrný odpor 4 x 10^-4 Ohm.cm, a to běžným reaktivním magnetronovým rozprašováním pomocí stejnosměrného proudu při použití indium-cínového terče obsahujícího 10 atomových procent cínu. Taková vrstva oxidu india a cínu měla emisivitu okolo 0,08.

Výsledná tabule skla s povlakem měla propustnost viditelného světla 70,4% a celkovou propustnost slunečního tepla 55,9%.

Po zabudování tabule s povlakem do dvouskla s tabulí jS.Írého₌ nepovíečeného skla o‘ tlouštce 3^ mm a vzduchovou mezerou 12 mm a s povlakem' obráceným směrem dč> vzduchové mezery se získá výsledný dílec s^; propustností'! viditelného světla 64% a celkovou propustností slunečního tepla 44% a vykazující následující barvy v odrazu a prostupu při osvětlení světlem C:

	* a	b*	L*
Odraz	-5,2	-5,1	46
Prostup	-2,9	1,2	84

PŘÍKLAD 2

Na pás čirého skla float o tloušťce 3 mm se naneslo podkladní souvrství potlačující duhovitost, obsahující počáteční vrstvu nedotovaného oxidu cínu o tloušťce 25 'nm a vrstvu oxidu křemičitého o tloušťce 25 nm. Na skleněnou tabuli odříznutou z pásu byl nanesen obvyklým reaktivním magnetronovým rozprašováním pomocí stejnosměrného proudu další povlak tepelně absorpční vrstvy oxidu wolframu, dotovaného lithiem, o tloušťce okolo 420 nm, pro zajištění vrcholu absorpce 70% při vlnové délce 910 nm (při .měření na čirém skle float v nepřítomnosti podkladní vrstvy). Na vrstvu z oxidu wolframu se nanesla vrstva oxidu india a cínu o tloušťce 85 nm, sloužící jako vrstva s nízkou emisivitou a vykazující elektrický měrný odpor 4 χ 10^-4 Ohm.cm, a to běžným reaktivním magnetronovým rozprašováním pomocí stejnosměrného proudu, při použití indium-cínového terče obsahujícího 10 atomových procent cínu.

Výsledná tabule skla s povlakem hela propustnost viditelného světla 69% a celkovou propustnost slunečního tepla

54% . . : · \ ¹ . - ....._. _____

Po zabudování tabule s povlakem do dvouskla s tabulí čirého nepovlečeného skla o tloušťce 3 mm a vzduchovou mezerou 12 mm a s povlakem obráceným směrem do vzduchové mezery se získá výsledný dílec s propustností viditelného světla

-963% a celkovou propustností slunečního tepla 41% a vykazující následující barvy v odrazu.a prostupu při osvětlení světlem C:

a b L

Odraz -3,6 -3,3 90

Prostup -9,3 5,1 84

PŘÍKLAD 3

Na pás čirého skla float o tlouštce 3 mm se naneslo podkladní souvrství potlačující duhovitost, jaké je popsáno v příkladě 2. Na skleněnou tabuli', odříznutou’ z pásu, byl nanesen povlak tepelně absorpční vrstvy nestechiometrického oxidu wolframu o tlouštce 104 nm magnetronovým rozprašováním pomocí stejnosměrného proudu z oxidového terče. Oxidační stav wolframu v oxidu wolframu byl určen tak, aby odpovídal oxidu wolframu vzorce W0_{2 g8}. Na vrstvu z oxidu wolframu se nanesla vrstva oxidu india a cínu o tlouštce okolo 270 nm, sloužící jako vrstva s nízkou emisivitou, to běžným reaktivním magnetronovým stejnosměrným rozprašováním pomocí stejnosměrného proudu při použití indium-čínovéhó''terče obsahujícího 10 atomových procent cínu. · ¹ ' ·

Po zabudování tabule· s povlakem do dvouskla s tabulí čirého nepovlečeného skla o tlouštce 3 mm a vzduchovou mezerou 12,^> mm a s povlakem obráceným směrem do vzduchové mezery se získá výsledný dílec s propustností viditelného světla 66% a celkovou propustností slunečního tepla 46% a vykazující následující barvy v odrazu a prostupu při osvětlení světlem C:

·· ·· ι · · <

> · · «

-10·< ···* » · ·

I · · ··

Odraz

Prostup

* a	b*	L*
7,7	-2,25	49
1,9	0,61 •	85
série	příkladů	byly

PŘÍKLADY 4-9 .

V každém z této série příkladů byly vypočítány optické vlastnosti povlečeného čirého skla float tlouštky 3 mm, dvouskla obsahujícího tabuli skla s povlakem, tabuli čirého skla tl.3 mm bez povlaku a vzduchovou mezeru 12,5 mm, přičemž povlak byl obrácen směrem do vzduchové mezery, a to ze známých vlastností povlečených skel, přičemž výsledky jsou uvedeny v tab.l a 2.

• ··· • ·

-11• · • · • · »· · · ’

TAB. 1

Příklad	4	5	6
1.vrstva povlaku 380	nm oxidu	240 nm oxidu	126 nm oxidu
wolframu ¹	wolframu ¹	wolframu ¹
2.vrstva povlaku 320	nm oxidu	260 nm ITO³	300 nm ITO³
cínu	dotova-
něho	fluorem ²
VLT tabule s povlakem	74,4%	70,1%	60,1%
TSHT tabule s povlakem	53,5%	51,2%	49,3%
Emisivita tabule
s povlakem	0,12-0,2	0,08	0,07
VLT dvouskla	66,6%	63,6%	55,0%
TSHT dvouskla	41,8%	41,2%	41,0%
Odraz barvy dvouskla	a* -8,3	a* 0,5	a* -2,3
	b* 5,9	b* 1,4	b* 3,2
	L* 44	L* 53	•le L 56
Propustnost dvouskla	a* -6,3	a* -6,8	a* -6,4
	«If b 7,9	b* 8,2	b* 7,6
	L 86	L* 83	L* 72

Kde značí:

VLT - propustnost viditelného světla

TSHT - celková propustnost slunečního tepla ¹ve výpočtu použity vlastnosti nestechiometrického oxidu wolframu, nanášeného magnetronovým rozprašováním pomocí » · 4 « » · 9 4 • ·

-12• 4» ····

9 9 99· stejnosměrného proudu

O , ve výpočtu použity vlastnosti povlaku z oxidu cmu, dotovaného fluorem, nanášeného chemickým vylučováním z plynné fáze o ve výpočtu použity...vlastnosti povlaku oxidu india dotovaného cílem, nanášeného magnetronovým rozprašováním pomocí stejnosměrného proudu, s elektrickým měrným odporem 1,8 χ 10 Ohm.cm ⁴ve výpočtu použity vlastnosti oxidu niobičného, nanášené magnetronovým rozprašováním pomocí stejnosměrného proudu, dotovaného 30 atom.% lithia

TAB .2

Příklad	• 7	8	9
1.vrstva povlaku	96 nm oxidu	3 80 nm	240 nm
	wolframu ¹	Nb₂°₅ ⁴	Nb₂0₅ ⁴
2.vrstva povlaku	320 nm ITO³	320 nm oxidu cínu dotova- vaného fluorem²	260 nm :
VLT tabule s povlakem 56,3% TSHT tabule	71,3%	68,2%
s povlakem	45,6%	54,6%	53,1%
_sEmisivita_tabu1e_:	. --		r----=--r:-=—·=- ·τ;
s povlakem	0,07	0,12-0,2	0,08
VLT dvouskla	51,3%	64,1%	61,0%
TSHT dvouskla	35,2%	42,7%	42,5%

-13·· ·4 4 4? ···· • 4 4 · · ♦ * • φ 4 4 4 444

4 · · · · · · · · · * • 444 ·4 44 444

44

ΤΑΒ. - pokračování

Odraz barvy dvouskla

Propustnost dvouskla

* a	-4,3	* a	-8,0	* a	0,6
b*	2,1	b*	6,1	b*	1,1
L*	59	L*	43	L*	54
* a	-5,3	* a	-6,4	* a	-7,2
b*	6,1	b*	7,3	b*	7,9
L*	68	L*	87	L*	85

Kde značí:

VLT - propustnost viditelného světla

TSHT - celková propustnost slunečního tepla ^ve výpočtu použity vlastnosti nestechiometrického oxidu wolframu, nanášeného magnetronovým rozprašováním pomocí stejnosměrného proudu ²ve výpočtu použity vlastnosti povlaku z oxidu cínu, dotovaného fluorem, nanášeného chemickým vylučováním z plynné fáze ²ve výpočtu použity vlastnosti povlaku oxidu india dotovaného cílem, nanášeného magnetronovým rozprašováním pomocí stejnosměrného proudu, s elektrickým měrným odporem 1,8 x 10⁴ Ohm.cm ⁴ve výpočtu použity vlastnosti oxidu niobičného, nanášené magnetronovým rozprašováním pomocí stejnosměrného proudu, dotovaného 30 atom.% lithia

Povlaky podle vynálezu poskytuj i významné výhody vůči stavu techniky. Protože sé hodí pró^rpyrolytické způsoby (které jsou výhodně pro tój že ' se hóclí pro provádění na výrobní lince), mohou být získány ve vysoce trvanlivé formě, čímž se sníží potřeba zvláštního ošetřování při manipulaci

9 • · · · · · · · • · · · · ·

-14používat povlaky na volně chránit ve vícenásobných a zpracování, a otevře se možnost stojícím zasklení bez potřeby je zasklívacích dílcích (dvousklech atd.). Ve srovnání se skly probarvenými ve hmotě poskytují výhody v tom, že se hodí pro výrobu flexibilnějším postupem’ · (vytvářením povlaku), která je použitelná bez potřeby měnit složení sklářské tavící vany (s průvodní ztrátou' produkce, když se provádí přestavování) a vyloučení silných zelených zbarvení, k nimž dochází u účinnějších probarvení ve hmotě.

Kromě toho se může dosáhnout účinnějších parametrů u skel, majících propustnost světla přes 67%, při zajišťování propustnosti světla nižší než 57%. Protisluneční skla podle vynálezu budou obecně zajišťovat celkovou propustnost slunečního tepla o nejméně 10% nižší',' než je propustnost viditelného světla, přičemž se snadno dají získat skla zajišťující celkovou propustnost slunečního tepla o nejméně 12% nižší (a nejméně o 15% nižší, použije-li se sklo s povlakem s tabulí z čirého skla float v dvouskle), která se přednostně použijí.

Nejvýhodnější skla podle· vynálezu jsou skla, jejichž povlak je takový, že vykazuje barvy v odrazu (při pohledu z povlečené strany) a v prostupu (když je nanesen na čiré sklo float) takové, že (a*^+ b*²)¹/² j_e nižší než 12, zejména, jqi žš ί „než ___10,_ Ve zvlášť, výhodných proyeflgpích nej méně_ __ jedna z barvy v odrazu a/nebo prostupu (s výhodou obě) je taková, že (a + b ) ^z je menši než 7.

Claims

PATENTOVÉ* NÁROKY

1. Protisluneční sklo s vysokou ochrannou schopností, obsahující skleněný substrát s povlakem, obsahujícím tepelně absorpční vrstvu teplo, a vrstvu kovové sloučeniny s nízkou emisivitou.
2. Protisluneční sklo podle nároku 1, vyznačené tím, že tepelně absorpční vrstva povlaku absorbuje přednostně vlnové délky nad 700 nm.
3. Protisluneční sklo podle nároku 1, vyznačené tím, že tepelně absorpční vrstva povlaku je vrstva oxidu kovu.
4. Protisluneční sklo podle nároku 1, vyznačené tím, že tepelně absorpční vrstva povlaku je vrstva oxidu wolframu, obsahujícího méně než stechiometrické množství kyslíku.
5. Protisluneční sklo podle tím, že tepelně absorpční vrstva wolframu, dotovaného vodíkem.
6. Protisluneční sklo podle 1 až 5, vyznačené tím, že tepelně nároku 1 až 4, vyznačené povlaku je vrstva oxidu nejméně jednoho z nároků absorpční vrstva povlaku je„vrstva_Qxidu wolfrámu, dotovaného alkalickým kovem.
7. Protisluneční sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 5, vyznačené tím, že tepelně absorpční vrstva povlaku je vrstva oxidu chrómu, oxidu kobaltu, oxidu železa, oxidu molybdenu, oxidu niobu, oxidu vanadu nebo jejich směsi.

-168. Protisluneční sklo podle 1 až 7, vyznačené tím, že tepelně má tlouštku v rozmezí od 50 do 500 nejméně jednoho z nároků absorpční vrstva povlaku nm.
9. Protisluneční sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 8, vyznačené tím, že tepelně absorpční vrstva povlaku má tlouštku v rozmezí od 80 do 200 nm.
10. Protisluneční sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 9, vyznačené tím, že má emisivitu nižší než 0,4.
11. Protisluneční sklo podle nároku 10, vyznačené tím, že má emisivitu nižší než 0,2.
12. Protisluneční sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 11, vyznačené tím, že vrstva s nízkou emisivitou je vrstva polovodičového oxidu kovu.
13. Protisluneční sklo podle nároku 12, vyznačené tím, že vrstva polovodičového oxidu kovu je z dotovaného oxidu cínu nebo dotovaného oxidu india.
14. Protisluneční sklo podle nároku 12 nebo 13, vyznačené tím, že vrstva s nízkou emisivitou v povlaku má „tlouštku. v__rozgiezí od 100 .dó 60Q_nm. _______
15. Protisluneční sklo podle nároku 14, vyznačené tím, že vrstva s nízkou emisivitou v povlaku má tlouštku v rozmezí od 200 do 500 nm.

-17• · · · '♦ · · · • · · • 4 · « • · ·

9*9 9 *· •C ··*· • 9 9

9 9 99 9

9 9 9

9 9 9

99 ··«
16. Protisluneční sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 15, vyznačené tím, že tím, že vrstva s nízkou emisivitou v povlaku leží na tepelně absorpční vrstvě.
17. Protisluneční skló podle nároku 16, vyznačené tím, že povlak přídavně obsahuje pod tepelně absorpční vrstvou vrstvu nebo vrstvy potlačující duhovitost.
18. Protisluneční sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 17, vyznačené tím, že celková propustnost slunečního tepla je nejméně o 10% nižší, než je propustnost viditelného světla.
19. Protisluneční sklo podle nároku 18, vyznačené tím, že propustnost viditelného světla je nad 67% a celková propustnost slunečního¹ tepla je nižší než 57%.
20. Protisluneční sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 19, vyznačené tím, že povlak je takový, že vykazuje barvy v odrazu (při pohledu z povlečené strany) a/nebo v prostupu (když je nanesen na čiré sklo float), které jsou takové, že (a*²+ b*²)!/² je nižší než 12.
21. Protisluneční sklo podle nároku 20, vyznačené tím, že povlak je takový, že vykazuje barvu v odrazu (při pohledu z povlečené strany) a/nebo v prostupu (když je nanesen na čiré sklo float), která je taková, že (a + b ) ' je nižší než 7.
22. Protisluneční sklo s vysokou ochrannou schopností, obsahující substrát' a’s povlak obsahujícím tepelně ab• ·

-184444 ·· ·· ··«· • ft • 4 4«

444

44 ·· • · · 4 • »4 4 ··« 444 • · ·

44 44 sorpční vrstvu a vrstvu s nízkou emisivitou, v podstatě jak bylo popsáno v příkladech 1 až 9.
23. Násobný zasklívací dílec obsahující povlečené sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 22 se souběžně uloženým druhým sklem.
24. Násobný zasklívací dílec podle nároku 23, vykazující celkovou propustnost slunečního tepla o nejméně 15% nižší, než je propustnost viditelného světla.
25. Násobný zasklívací dílec, obsahující sklo s vysokou ochrannou schopností s povlakem, v podstatě tak, jak bylo popsáno s odvoláním na příklady 1 až 9.