CZ293151B6 - Upevňovací systém a způsob zhotovení upevnění - Google Patents

Abstract

Upevňovací systém (1) sestává z trubkovitého upevňovacího prvku (2), v němž je zasunuto vrtné zařízení (3), které je na svém předním konci opatřeno vrtacím hrotem (4), který přesahuje přes přední konec upevňovacího prvku (2) ve směru (S) zasunutí vrtného zařízení (3) do upevňovacího prvku (2). Zadní konec vrtného zařízení (3) je opatřen zástrčným koncem (5), který je upraven pro zastrčení do upínky (6) ručního nářadí, v níž jsou vytvořeny radiálně probíhající drážky (9). Na předním konci upevňovacího prvku (2) jsou vytvořeny tvarované břity (8). V plášti upevňovacího prvku (2) jsou vytvořeny otvory (7). Při způsobu zhotovení upevnění se vrtným zařízením (3) zhotoví úložný otvor, v němž se zakotví upevňovací prvek (2). Vrtné zařízení (3) je vedeno axiálním průchozím vývrtem v upevňovacím prvku (2) a upevňovací prvek (2), který má v porovnání s úložným otvorem větší průměr, se současně s vyvrtáváním zakotví, zejména se svírá v úložném otvoru při axiálních rázech vyvolaných příklepem.ŕ

Description

Vynález se týká upevňovacího systému, sestávajícího jednak z vrtného zařízení na zhotovení úložných otvorů, které je opatřeno vrtacím hrotem, přičemž k vrtacímu hrotu protilehlý konec vrtného zařízení je vytvořen jako zástrčný konec pro ruční nářadí vybavené točivým pohonem a příklepem pro vytvoření axiálních rázů, a jednak z trubkovitého upevňovacího prvku s axiálním průchozím vývrtem pro zakotvení v úložném otvoru. Vynález se rovněž týká způsobu zhotovení upevnění, při kterém se vrtným zařízením zhotoví úložný otvor a v úložném otvoru se zakotví upevňovací prvek.

Dosavadní stav techniky

Pro zhotovení upevnění v rozdílně pevných podkladech se používají různé způsoby. Nejpoužívanější jsou sekvenční způsoby a technika přímé montáže. Sekvenční způsoby upevnění jsou vhodné pro všechny druhy podkladů. Podle druhu podkladu a požadovaných hodnot upevnění se používají různé druhy upevňovacích prvků. U sekvenčního způsobu se nejdříve zhotoví vrtným zařízením v podkladu úložný otvor. Vrtné zařízení je tvořeno buď vrtákem na kov, kámen nebo také dřevo, který je poháněn ručním nářadím s motorickým otočným pohonem podporovaným případně příklepem s axiálními rázy. Po zhotovení úložného otvoru se upevňovací prvek vsadí do úložného otvoru a nejčastěji se pak zakotví v úložném otvoru sevřením.

U přímé montáže se nastřelovacím přístrojem opatřeným hnací prachovou náloží vhání upevňovací prvek přímo do podkladu. U tohoto způsobu upevnění odpadá separátní zhotovení úložného otvoru pro upevňovací prvek. Přímá montážní technika je rychlá a vytváří upevnění s vysokými přídržnými hodnotami. Známá technika přímé montáže je však vhodná pouze pro duktilní podklady, například pro ocel nebo beton.

Méně pevné nebo drobivé podklady, například cihelné zdivo, se u známé techniky přímé montáže pomocí nastřelovacích přístrojů poháněných silou prachové nálože silně namáhají, často dokonce poškozují a nevytvářejí spolehlivá upevnění. Proto se pro kotvení v těchto podkladech v podstatě používají pouze sekvenční způsoby upevnění. Tyto způsoby ovšem vyžadují pro každý upevňovací bod výrazně větší potřebu času. Navíc jsou nej častěji nutná rozdílná nářadí na vytvoření úložného otvoru a na ukotvení upevňovacích prvků v úložných otvorech, například vrtačka s vrtným zařízením na vyvrtání úložného otvoru a šroubovací nářadí na zašroubování upevňovacího šroubu do hmoždinky, přičemž nevýhodou je to, že hmoždinka se často vzpříčí.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje upevňovací systém, sestávající jednak z vrtného zařízení na zhotovení úložných otvorů, které je opatřeno vrtacím hrotem, přičemž k vrtacímu hrotu protilehlý konec vrtného zařízení je vytvořen jako zástrčný konec pro ruční nářadí vybavené točivým pohonem a příklepem pro vytvoření axiálních rázů, a jednak z trubkovitého upevňovacího prvku s axiálním průchozím vývrtem pro zakotvení v úložném otvoru, jehož podstata spočívá v tom, že upevňovací prvek má větší vnější průměr než obalová kružnice vrtacího hrotu. Vrtné zařízení je uspořádáno v axiálním průchozím vývrtu trubkovitého upevňovacího prvku. Vrtací hrot ve směru zasunutí přesahuje na svém předním konci upevňovací prvek a zástrčný konec vrtného zařízení přesahuje axiálně zadní konec upevňovacího prvku. Vrtné zařízení a upevňovací prvek jsou pro usazení odděleny a zadní konec upevňovacího prvku dosedá na

-1 CZ 293151 B6 ruční nářadí. Příklepem vyvolané axiální rázy jsou přenositelné na upevňovací prvek, kteiý je zasunut do úložného otvoru pro jeho zakotvení.

Podle výhodného provedení je upevňovací prvek ve směru zasunutí opatřen na svém předním konci břity, v jejichž oblasti má upevňovací prvek průřez, který je odlišný od průřezu zadního konce upevňovacího prvku.

Podle dalšího výhodného provedení má upevňovací prvek na svém předním konci od kruhového tvaru odlišný, přednostně eliptický průřez, který směrem k zadnímu konci upevňovacího prvku přechází do průřezu ve tvaru mezikruží.

Podle dalšího výhodného provedení je upevňovací prvek opatřen v axiálním směru po svém obvodu otvory, jejichž průměr je menší než průměr obalové kružnice vrtacího hrotu.

Podle dalšího výhodného provedení je trubkovitý upevňovací prvek po celé axiální délce opatřen podélnou štěrbinou a je pružně stlačitelný v radiálním směru.

Podle dalšího výhodného provedení je vrtací hrot rozpojitelně spojen s předním koncem upevňovacího prvku, zejména jej lze na přední konec upevňovacího prvku nastrčit. Vrtací hrot lze s vrtným zařízením neotočně spojit, zejména nasadit na konec stopky vrtného zařízení a lze jej od konce stopky opět axiálně odpojit.

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje i způsob zhotovení upevnění, při kterém se vrtným zařízením zhotoví úložný otvor a v úložném otvoru se zakotví upevňovací prvek, jehož podstata spočívá v tom, že vrtné zařízení je vedeno axiálním průchozím vývrtem v upevňovacím prvku a upevňovací prvek, který má v porovnání s úložným otvorem větší průměr, se současně s vyvrtáním zakotví, zejména se svírá v úložném otvoru při axiálních rázech vyvolaných příklepem.

Podle výhodného provedení se v průřezu v podstatě kulatý úložný otvor při zasunutí upevňovacího prvku kalibruje vlivem axiálních rázů břitů vytvořených na předním konci upevňovacího prvku, které mají průřez odlišný od průřezu ve tvaru mezikruží, zejména eliptický průřez. Zakotvení upevňovacího prvku se uskuteční sevřením zadního, průřez ve tvaru mezikruží majícího úseku upevňovacího prvku v úložném otvoru, kalibrovaném podle průřezu předního konce upevňovacího prvku.

Podle dalšího výhodného provedení dochází k zakotvení upevňovacího prvku, který má větší rozměr než úložný otvor, a který má po celé své délce vytvořenu podélnou štěrbinu, pružným radiálním stlačením upevňovacího prvku při jeho zasunutí do úložného otvoru.

Podle dalšího výhodného provedení je upevňovací prvek na svém předním konci rozpojitelně spojen s vrtacím hrotem, na který se neotočně připojí axiálním průchozím vývrtem upevňovacího prvku vedený konec spojky vrtného zařízení. Vrtací hrot je při vrtání úložného otvoru mimo záběr a je neotočně spojen s upevňovacím prvkem a při axiálním vysunutí stopky z axiálního průchozího vývrtu upevňovacího prvku se vrtací hrot opět oddělí od stopky vrtného zařízení. Vrtací hrot zůstane společně s upevňovacím prvkem v úložném otvoru.

Hlavní výhoda navrženého řešení spočívá v tom, že dovoluje i při méně pevných a drobivých podkladech, jako je například zdivo, zakotvit rychle a spolehlivě upevňovací prvek, přičemž sekvenční sled vytvoření úložného otvoru a následného vsazení není nutností. Další výhodou je to, že není potřeba používat více různých nářadí na vrtání úložného otvoru a následné zakotvení upevňovacího prvku, přičemž se šetří podklad a docílí se upevnění s požadovanými přídržnými hodnotami.

-2CZ 293151 B6

Upevňovací systém taktéž dovoluje vytvořit na méně pevných nebo drolivých podkladech, například na cihelném zdivu, upevňovací body technikou přímé montáže. Sice se teď jako dříve vytvoří úložný otvor, ale upevňovací prvek se současně ukotví v úložném otvoru. Tím se zjednodušuje pracovní postup při vytvoření upevňovacího bodu a celková doba vytvoření upevňovacího bodu pomocí upevňovacího systému nevyžaduje rozdílné nářadí na zhotovení úložného otvoru a následující vsazení upevňovacího prvku. Upevňovací systém vyžaduje pouze jedno ruční nářadí, které v průběhu vsazení uděluje, od upevňovacího prvku otočně odpojenému vrtnému zařízení, otočný pohyb a současně vhání axiálními rázy upevňovací prvek do úložného otvoru zhotoveného v podkladu. Upevňovací systém je při použití jednoduchý a spojuje rychlé zhotovení upevňovacích bodů u techniky přímé montáže se šetrným působením na podklad u sekvenčních upevňovacích způsobů. Tímto řešením se umožní vytvořit upevnění technikou přímé montáže i u méně pevných a drtivých podkladech, například v cihelném zdivu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresů, na kterých znázorňuje obr. 1 pohled na první příklad provedení upevňovacího systému, obr. 2 průřez upevňovacího prvku z obr. 1 v oblasti břitů, obr. 3 pohled na druhý příklad provedení upevňovacího systému a obr. 4 pohled na třetí příklad provedení upevňovacího systému.

Příklady provedení vynálezu

Upevňovací systém 1, znázorněný na obr. 1 a 2, sestává z trubkovitého upevňovacího prvku 2, v němž je zasunuto vrtné zařízení 3. Vrtné zařízení 3 je na svém předním konci opatřeno vrtacím hrotem 4, který přesahuje přes přední konec upevňovacího prvku 2 ve směru S zasunutí vrtného zařízení 3 do upevňovacího prvku 2. Zadní konec vrtného zařízení 3 je opatřen zástrčným koncem 5, který je upraven pro zastrčení do upínky 6 blíže neznázoměného ručního nářadí, které je vybaveno motorickým pohonem otáčení vrtného zařízení 3 a příklepem pro vytvoření axiálních rázů. Ve znázorněném příkladu provedení je vrtné zařízení 3 tvořeno konvenčním vrtákem do zdivá nebo kamene, kteiý je veden axiálním průchozím vývrtem vytvořeným v upevňovacím prvku 2.

Na předním konci upevňovacího prvku 2 jsou vytvořeny tvarované břity 8, které slouží k odbourávání okrajové oblasti úložného otvoru, a to sekáním nebo strouháním. V oblasti břitů 8 má upevňovací prvek 2 průřez, jehož tvar je odlišný od průřezu ve tvaru mezikruží. Zejména je průřez eliptický, jak je znázorněno na obr. 2. Eliptický průřez lze velmi lehce vyrobit například tak, že se přední konec upevňovacího prvku 2 s průřezem ve tvaru mezikruží slisuje v definovaném rozsahu. Eliptický průřez v oblasti břitů 8 přechází směrem k zadnímu konci upevňovacího prvku 2 do kulatého průřezu. Břity 8 opatřený přední konec upevňovacího prvku 2 může však mít i nekulatý průřez, například průřez ve tvaru mnohoúhelníku. Musí být pouze zaručeno, že je průřez upevňovacího prvku 2 směrem kjeho zadnímu konci změněn tak, aby při zasunutí upevňovacího prvku 2 tento zadní konec uvízl vnekruhově kalibrovaném úložném otvoru. Je tedy účelné, aby měl zadní konec trubkovitého upevňovacího prvku 2 průřez ve tvaru mezikruží. Vrtné zařízení 3 prochází axiálním průchozím vývrtem a přečnívá upevňovací prvek 2 na jeho předním i zadním konci. Na zadním konci vrtného zařízení 3 vyčnívá zástrčný konec 5 z průchozího vývrtu a umožňuje připojení na upínku 6 ručního nářadí. Zadní konec upevňovacího prvku 2 dosedá na ruční nářadí, aby se mohly přenášet axiální rázy na upevňovací prvek 2. Na předním konci vrtného zařízení 3 přečnívá vrtací hrot 4 přes břity 8 tak, že při vyvrtávání přečnívá vrtací hrot 4 přes břity 8 na předním konci upevňovacího prvku 2 o několik milimetrů, například přibližně o 10 mm.

-3CZ 293151 B6

Trubkovitý upevňovací prvek 2 může mít i jiné průřezy, které jsou odlišné od kruhových a eliptických průřezů. Funkce upevňovacího prvku 2 je rovněž zajištěna, má-li přední konec upevňovacího prvku 2, na němž jsou vytvořeny břity 8, například průřez ve tvaru mezikruží, a zadní konec upevňovacího prvku 2 má průřez odlišný od průřezu ve tvaru mezikruží. Břity 8 na předním konci upevňovacího prvku 2 kalibrují sekáním nebo strouháním úložný otvor, který měl původně kruhový průřez, podle průřezu předního konce, který je odlišný od průřezu kruhového prstence. Při úplném zasunutí upevňovacího prvku 2 do úložného otvoru se průřez zadního konce upevňovacího prvku 2, který je odlišný od průřezu úložného otvoru, zakotví sevřením v kalibrovaném úložném otvoru.

V plášti trubkovitého upevňovacího prvku 2 jsou vytvořeny otvory 7 určené pro odvádění vrtné drtě při zhotovení úložného otvoru, která je dopravována od vrtacího hrotu 4 dozadu pomocí šroubovice vrtného zařízení 3. V upínce 6 mohou být vytvořeny radiálně probíhající drážky 9, které jsou rovněž určeny pro odvádění vrtné drtě. Otvory 7 jsou na upevňovacím prvku 2 vytvořeny v jeho axiálním směru po jeho obvodu. Průměr otvorů 7 je menší než průměr obalové kružnice vrtacího hrotu 4.

Dále bude vysvětlen postup při zhotovení upevňovacího bodu pomocí upevňovacího systému ty. Vrtné zařízení X kterým je ve znázorněném příkladu provedení vrták do zdivá nebo kamene, je vedeno axiálním průchozím vývrtem upevňovacího prvku 2. Tomuto vedení napomáhá ta skutečnost, že průměr upevňovacího prvku 2, zejména v oblasti břitů 8, přesto že má průřez odlišný od průřezu ve tvaru mezikruží, je větší než průměr úložného otvoru, respektive obalové kružnice vrtacího hrotu 4, a proto vrtné zařízení 3 volně prochází upevňovacím prvkem 2. Zástrčný konec 5 vrtného zařízení 3 je zasunut do objímky vrtačky s příklepem pro vytváření axiálních rázů.

Pro zhotovení upevňovacího bodu se nasadí vrtací hrot 4 na podklad a zapne se pohon ručního nářadí. Několik milimetrů před břity 8 upevňovacího prvku 2 vyčnívající vrtací hrot 4 vytváří v podkladu úložný otvor v podstatě s kulatým průřezem, jehož průměr odpovídá průměru obalové kružnice vrtacího hrotu 4. Upevňovací prvek 2 a vrtné zařízení 3 nejsou spolu otočně spojeny a upevňovací prvek 2 je nejdříve vůči stopce vrtného zařízení 3 posuvný. Přední konec upevňovacího prvku 2, jehož rozměr je v porovnání s průměrem úložného otvoru větší, dosedne na povrch podkladu a může se posouvat dozadu tak dlouho, až jeho konec dosedne na upínku 6. Nyní se ručním nářadím vyvolané axiální rázy přenášejí na upevňovací prvek 2, který se jimi zasouvá do připraveného úložného otvoru. Přitom břity 8 vytvořené na předním konci upevňovacího prvku 2 odbourávají okrajovou zónu úložného otvoru a kalibrují jej podle tvaru průřezu upevňovacího prvku 2 v oblasti břitů 8. Při dalším zasunutí upevňovacího prvku 2 do úložného otvoru se úsek upevňovacího prvku 2, který má průřez ve tvaru mezikruží, sevře v nekalibrovaném úložném otvoru s průřezem ve tvaru mezikruží. Po ukončení vyvrtávání se vyjme vrtné zařízení 3 z úložného otvoru, v němž je zakotven upevňovací prvek 2. a vyvrtávání se může s novým upevňovacím prvkem 2 opakovat na jiném místě.

Upevňovací systém 10, znázorněný na obr. 3, sestává stejně jako upevňovací systém 1, znázorněný na obr. 1, z vrtného zařízení 3 s vrtacím hrotem 4 azástrčným koncem 5, které přečnívají axiálně na obou koncích upevňovacího prvku 12, v němž je vrtné zařízení 3 umístěno. Zástrčný konec 5 je umístěn v upínce 6 ručního nářadí. Radiálně probíhající drážky 9 na upínce 6 podporují odvádění vrtné drtě. Upevňovací prvek 12 má na svém předním konci vytvořeny břity 18 pro odbourávání okrajové zóny úložného otvoru strouháním. Na zadním konci má upevňovací prvek 12 prstencový nákružek 11, který tvoří doraz na podklad a jakmile dolehne prstencový nákružek 11 na podklad nebo na povrch dílu určeného k upevnění, je tím určen konec upevňování. Současně vytváří prstencový nákružek 11 rovněž dosedací plochu na upínce 6 nářadí pro přenášení axiálních rázů. Upevňovací prvek 12 má po celé své délce vytvořenu podélnou štěrbinu 17. V oblasti břitů 18 se podélná štěrbina 17 zužuje a může být například uzavřena bodovým svarem. Upevňovací prvek 12 má v oblasti břitů 18 opět větší rozměr než úložný otvor

-4CZ 293151 B6 vytvořený vrtným zařízením 3. Vlivem podélné štěrbiny 17 se může tento rozměr upevňovacího prvku 2 směrem k jeho zadnímu konci ještě zvětšovat. Tím dochází při zasunutí upevňovacího prvku 12 pomocí axiálních rázů k sevření průřezu úseku upevňovacího prvku 12 ve tvaru mezikruží v úložném otvoru, který nemá průřez ve tvaru mezikruží. Navíc je upevňovací prvek 12 stlačován radiálně na průměr úložného otvoru. Tím vzniká přídavná radiální síla, která podporuje přidržovací hodnoty upevňovacího prvku 12 v úložném otvoru.

Upevňovací systém 20, znázorněný na obr. 4, sestává z vrtného zařízení 23, vedeného axiálním průchozím vývrtem upevňovacího prvku 22. Opět vrtné zařízení 23 svým vrtacím hrotem 24 a zástrčným koncem 25 přečnívá upevňovací prvek 22 axiálně na obou jeho koncích. Zástrčný konec 25 vrtného zařízení 23 je zasunut do upínky 6 neznázoměného ručního nářadí, která může být opatřena drážkami 9 pro odvádění vrtné drtě. Upevňovací prvek 22 má na svém předním konci objímku 28. Na protilehlém zadním konci upevňovacího prvku 22 je vytvořen prstencový nákružek 21, kteiý slouží jako hloubkový doraz a současně jako dosedací plocha pro upínku 6. Upevňovací prvek 22 má po celé své délce vytvořenu podélnou štěrbinu 27. Vrtací hrot 24 je proveden jako válcovitý prvek, který je opatřen zasouvacím otvorem pro umístění stopky 26 vrtného zařízení 23. Stopka 26 vrtného zařízení 23 může být vytvořena jako čtyřhranný tm, který je v axiálním směru opatřen šroubovicí. Aby byl nasazený vrtací hrot 24 spojen se stopkou 26 neotočně, může být zasouvací otvor ve vrtacím hrotu 24 proveden libovolně vícehranně.

Upevňovací prvek 22 může být pro upevnění předem připraven tak, že vrtací hrot 24 se nasadí na přední konec opatřený objímkou 28, což je ještě usnadněno podélnou štěrbinou 27. Pro upevňování se musí pouze stopka 26 vrtného zařízení 23 prostrčit axiálním průchozím vývrtem upevňovacího prvku 22 a zasunout do zasouvacího otvoru ve vrtacím hrotu 24. Vnější průměr upevňovacího prvku 22 je větší než průměr obalové kružnice vrtacího hrotu 24. Proto má upevňovací prvek 22 větší rozměr než úložný otvor, který je při upevňování zhotoven předbíhajícím vrtacím hrotem 24. Jakmile dolehne zadní konec upevňovacího prvku 22 na upínku 6 nářadí, nastává jeho zasunutí. Objímka 28 na předním konci upevňovacího prvku 22 ulehčuje zasunutí upevňovacího prvku 22 do úložného otvoru, který má menší rozměry. Při zasunutí do úložného otvoru pomocí příklepu se upevňovací prvek 22 stlačuje radiálně. V zasunuté poloze upevňovacího prvku 22 určuje vznikající radiální síla spolu s koeficientem adheze a kontaktní plochou mezi úložným otvorem a upevňovacím prvkem 22 dosažitelnou přídržnou hodnotu. Po ukončení upevňování se stopka 26 vrtného zařízení 23 vysune z úložného otvoru. Vrtací hrot 24 a upevňovací prvek 22 zůstávají v úložném otvoru. Je účelné nastavit svěrací sílu mezi zasunutou stopkou 26 v zasouvacím otvoru vrtacího hrotu 24 tak, aby se musela při vytahování stopky 26 vynaložit určitá minimální síla. Tímto způsobem se může vysunutí stopky 26 současně využít pro zkoušku minimální hodnoty přidržování upevňovacího bodu. U tohoto příkladu provedení se upevňovací prvek 22 dodává již s nasazeným vrtacím hrotem 24. Po nasazení stopky 26 vrtného zařízení 23 se relativně malou axiální silou uvolní vrtací hrot 24 od předního konce upevňovacího prvku 22, přičemž zůstává neotočně spojen se stopkou 26. Tento proces probíhá zpravidla automaticky v tom okamžiku, ve kterém přední konec upevňovacího prvku 22, který má větší rozměr než obalová kružnice vrtacího hrotu 24, dosedne na ústí úložného otvoru. Tím se mohou vrtací hrot 24 a upevňovací prvek 22 velmi lehce od sebe oddělit. Až axiálními rázy se upevňovací prvek 22 vhání do úložného otvoru, přičemž buď odbourává okrajové oblasti úložného otvoru podle tvaru průřezu na svém předním konci neboje radiálně stlačován.

U všech variant provedení upevňovacího systému 1, 10, 20 se mohou použít vrtná zařízení 3, 23, která mají buď vrtací hrot 4, 24 permanentně spojený se stopkou 26 nebo uvolnitelný od stopky 26. Při použití permanentně spojeného vrtacího hrotu 4 se stopkou může být vrtné zařízení 3 tvořeno běžným vrtákem do zdivá nebo kamene, který se po zasunutí vytáhne z úložného otvoru opatřeného upevňovacím prvkem 2, 12. Trubkovité upevňovací prvky 2, 12, 22 mají na zadním konci prostředky na přidržování zátěže. Mohou to být vnitřní nebo vnější závit, drážky pro západkové spojování, ramínka a podobně. Trubkovité upevňovací prvky 2, 12, 22 mohou být rovněž součástí speciálních upevňovacích prostředků, například pro upevnění desek s tlumicí

-5CZ 293151 B6 látkou a podobně. Pro tento účel může být trubkovitý upevňovací prvek 2. 12, 22 uložen například do válcovitého dříku, který se rozprostírá pod přítlačnou destičkou. Trubkovitý upevňovací prvek 2. 12. 22 může být rovněž součástí držáků kabelů nebo trubek. Upevňovací prvek 2, 12, 22 může mít přitom uzavřený plášť nebo může být opatřen v podstatě v podélném směru podélnou štěrbinou 17. 27, která umožňuje přídavné uváznutí upevňovacího prvku 12, 22 v úložném otvoru radiálním stlačením pláště při zasouvání upevňovacího prvku 12, 22.

Průmyslová využitelnost

Vynález je využitelný při výrobě i použití různých průmyslových upevňovacích prvků, umístitelných zejména ve vyvrtaných otvorech.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (10)

1. Upevňovací systém, sestávající jednak z vrtného zařízení (3, 23) na zhotovení úložných otvorů, které je opatřeno vrtacím hrotem (4, 24), přičemž k vrtacímu hrotu (4, 24) protilehlý konec vrtného zařízení (3, 23) je vytvořen jako zástrčný konec (5, 25) pro ruční nářadí vybavené točivým pohonem apříklepem pro vytvoření axiálních rázů, a jednak z trubkovitého upevňovacího prvku (2, 12, 22) s axiálním průchozím vývrtem pro zakotvení v úložném otvoru, vyznačující se tím, že upevňovací prvek (2, 12, 22) má větší vnější průměr než obalová kružnice vrtacího hrotu (4, 24), přičemž vrtné zařízení (3, 23) je uspořádáno v axiálním průchozím vývrtu trubkovitého upevňovacího prvku (2,12, 22), přičemž vrtací hrot (4, 24) ve směru (S) zasunutí přesahuje na svém předním konci upevňovací prvek (2, 12, 22) a zástrčný konec (5, 25) vrtného zařízení (3, 23) přesahuje axiálně zadní konec upevňovacího prvku (2, 12, 22), přičemž vrtné zařízení (3, 23) a upevňovací prvek (2, 12, 22) jsou pro usazení odděleny a zadní konec upevňovacího prvku (2,12, 22) dosedá na ruční nářadí, přičemž příklepem vyvolané axiální rázy jsou přenositelné na upevňovací prvek (2, 12, 22), který je zasunut do úložného otvoru pro jeho zakotvení.

2. Upevňovací systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že upevňovací prvek (2, 12) je ve směru (S) zasunutí opatřen na svém předním konci břity (8, 18), v jejichž oblasti má upevňovací prvek (2, 12) průřez, který se liší od průřezu zadního konce upevňovacího prvku (2, 12).

3. Upevňovací systém podle některého z nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že upevňovací prvek (2, 12) má na svém předním konci od kruhového tvaru odlišný, přednostně eliptický průřez, který směrem k zadnímu konci upevňovacího prvku (2, 12) přechází do průřezu ve tvaru mezikruží.

4. Upevňovací systém podle některého z nároků 2 a 3, vyznačující se tím, že upevňovací prvek (2) je opatřen v axiálním směru po svém obvodu otvory (7), jejichž průměr je menší než průměr obalové kružnice vrtacího hrotu (4).

5. Upevňovací systém podle některého z nároků laž3, vyznačující se tím, že trubkovitý upevňovací prvek (12, 22) je po celé axiální délce opatřen podélnou štěrbinou (17, 27) a je pružně stlačitelný v radiálním směru.

-6CZ 293151 B6

6. Upevňovací systém podle některého z nároků 1 a 5, vyznačující se tím, že vrtací hrot (24) je rozpojitelně spojen s předním koncem upevňovacího prvku (22), zejména jej lze na přední konec upevňovacího prvku (22) nastrčit, přičemž vrtací hrot (24) lze s vrtným zařízením (23) neotočně spojit, zejména nasadit na konec stopky (26) vrtného zařízení (23) a lze jej od konce stopky (26) opět axiálně odpojit.

7. Způsob zhotovení upevnění, při kterém se vrtným zařízením (3, 23) zhotoví úložný otvor a v úložném otvoru se zakotví upevňovací prvek (2, 12, 22), vyznačující se tím, že vrtné zařízení (3, 23) je vedeno axiálním průchozím vývrtem v upevňovacím prvku (2, 12, 22) a upevňovací prvek (2, 12, 22), který má v porovnání s úložným otvorem větší průměr, se současně s vyvrtáváním zakotví, zejména se svírá v úložném otvoru při axiálních rázech vyvolaných příklepem.

8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že v průřezu v podstatě kulatý úložný otvor se při zasunutí upevňovacího prvku (2, 12) kalibruje vlivem axiálních rázů břitů (8, 18) vytvořených na předním konci upevňovacího prvku (2, 12), které mají průřez odlišný od průřezu ve tvaru mezikruží, zejména eliptický průřez, přičemž zakotvení upevňovacího prvku (2, 12) se uskuteční sevřením zadního, průřez ve tvaru mezikruží majícího úseku upevňovacího prvku (2, 12) v úložném otvoru, kalibrovaného podle průřezu předního konce upevňovacího prvku (2, 12).

9. Způsob podle některého z nároků 7a 8, vyznačující se tím, že k zakotvení upevňovacího prvku (12, 22), který má větší rozměr než úložný otvor, a který má po celé své délce vytvořenu podélnou štěrbinu (17,27), dochází pružným radiálním stlačením upevňovacího prvku (12, 22) při jeho zasunutí do úložného otvoru.

10. Způsob podle některého z nároků 7 až 9, vyznačující se tím, že upevňovací prvek (22) je na svém předním konci rozpojitelně spojen s vrtacím hrotem (24), na který se neotočně připojí axiálním průchozím vývrtem upevňovacího prvku (22) vedený konec stopky (26) vrtného zařízení (23), přičemž vrtací hrot (24) je při vrtání úložného otvoru mimo záběr a je neotočně spojen s upevňovacím prvkem (22) a při axiálním vysunutí stopky (26) z axiálního průchozího vývrtu upevňovacího prvku (22) se vrtací hrot (24) opět oddělí od stopky (26) vrtného zařízení (23), přičemž vrtací hrot (24) zůstane společně s upevňovacím prvkem (22) v úložném otvoru.